Demagog.cz

Pavel Bělobrádek

Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL)

  • 116
  • 11
  • 9
  • 26

Výroky

Pavel Bělobrádek

Pavel Bělobrádek

ŠÍDLO: Nejdéle sloužícím předsedou lidovců byl Josef Lux, na začátku 90. let, osm let. Máte ambici ho překonat?

BELOBRÁDEK: Z těch demokraticky zvolených, Jana Šrámka už asi překonat nelze, nicméně pokud budu schopen a pokud tomu okolnosti budou nakloněny, tak jsem připraven dokončit svoje volební období, které končí v roce 2019, což je takové symbolické, 100 let strany a zároveň bych se stal tím novodobě nejdéle sloužícím předsedou.

Jan Šrámek byl předsedou Československé strany lidové (ČSL) od jejího vzniku v roce 1918 až do komunistického puče v únoru 1948 (s výjimkou let válečného exilu, kdy v Londýně zastával post předsedy exilové vlády Československa).

Josef Lux se stal předsedou Československé strany lidové v září 1990. O dva roky později došlo ke spojení Křesťanské a demokratické unie s ČSL a byla vytvořena strana KDU-ČSL, tak jak ji známe dnes. Lux byl předsedou strany až do září 1998, kdy ze zdravotních důvodů odstoupil z čela strany a jeho místo zaujal Jan Kasal.

Dle stanov strany se každé dva roky v rámci sjezdu strany volí předseda a jeho místopředsedové. Poslední sjezd strany se uskutečnil letos v květnu, kde byl Pavel Bělobrádek znovu zvolen předsedou.

Poprvé byl Bělobrádek zvolen předsedou v roce 2010 a pokud naplní svůj mandát a zůstane předsedou strany až do roku 2019, stane se nejdéle působícím mužem v čele lidovců v jejich novodobé historii.

Pavel Bělobrádek

Pavel Bělobrádek

Při zaměstnání jsem si dokázal udělat druhý doktorát, publikoval jsem. Co se týká politické práce, tak jsem šel krok po kroku od komunální, krajské až parlamentní úrovně až do vlády.

Pavel Bělobrádek získal svůj druhý doktorát na Cevro institutu a, byť jsme nenalezli jeho odborné publikace, psal například na svém blogu na serveru iDnes.cz a prošel postupně různými stupni politiky od komunální až po vládní.

skrýt celé odůvodnění

Pavel Bělobrádek prošel během své kariéry různými stupni politiky. Nejdříve byl v roce 2010 zvolen zastupitelem města Náchod. Poté byl v roce 2012 zvolen zastupitelem Královéhradeckého kraje. V roce 2013 se pak stal poslancem Parlamentu, a díky tomu o rok později dosáhl pozice místopředsedy vlády.

Bělobrádek je absolventem dvou postgraduálních programů. První doktorát získal na Veterinární a farmaceutické univerzitě Brno. Doktorát, o kterém ve svém výroku mluví, získal na Cevro institutu. Po 2 letech studia zde v roce 2013 absolvoval program Master of Public Administration. Odbornou publikaci, která by měla být součástí postgraduálních programů, se nám bohužel nepodařilo dohledat.

Přestože jsme nedohledali jeho odborné výstupy, Bělobrádek například od roku 2007 píše na svůj blog na serveru iDnes.cz.

Pavel Bělobrádek

Pavel Bělobrádek

Průzkumy nám vycházely špatně, odchodem Andreje Babiše z vlády se utvrdilo jeho jádro a ten potenciál nám prudce klesl, té naší koalici a ti, kteří byli ochotni naši koalici volit, tak se v průzkumech neukázali a riskovat, že propadne třeba 9 % hlasů bylo nezodpovědné, proto jsme nabídli, ať Starostové jdou na naši kandidátku. (...) Nám zůstali ti voliči věrní, ale nepřišli ti, kteří v krajských volbách (krajské volby 2016, pozn. Demagog.cz) volily Starosty, to bylo z těch průzkumů evidentní.

Pavel Bělobrádek má pravdu v tom, že lidovci mají své pevné jádro voličů (pohybující se podle Medianu dlouhodobě kolem 4 %), zatímco Starostové mají jádro spíše minimální (zhruba do 2 %). Starostové získali v krajských volbách 2016 4 % hlasů, což je pravděpodobně to, na co Pavel Bělobrádek odkazuje, když naráží na to, že Starostové mají spíše nejednoznačnou volební podporu.

Veřejně dostupných výzkumů, které by ukazovaly vývoj podpory koalice Lidovců a Starostů, však není dostatek na to, abychom mohli výrok ověřit. Je totiž spíše pravděpodobné, že si koalice zadávala soukromé výzkumy, ze kterých Bělobrádek vychází a na nichž také stavěli rozhodnutí o ukončení koaliční spolupráce se STAN.

Volební jádro tvoří voliči, kteří jsou již pevně rozhodnuti jít k volbám a jsou si svojí volbou jistí. Naopak volební potenciál ukazuje, kolik procent hlasů by mohla strana získat, pokud by ji volili všichni, kdo její volbu zvažují a nevylučují účast u voleb.

Vládní krize probíhala v květnu, kdy Babiš skončil ve funkci ministra financí.

Podívejme se na veřejně dostupné výzkumy. Agentura MEDIAN zohlednila existenci koalice KDU-ČSL a Starostů ve svém volebním modelu v červnu a červenci, přičemž volební model zobrazuje nejpravděpodobnější rozložení zisku stran. Poté se koalice rozpadla. V červnu by tato koalice dosáhla zisku 9 % hlasů, v červenci pak 9,5 % – sběr dat pro tento výzkum se již nicméně kryje s rozpadem koalice, takže tento průzkum nemohl být brán v potaz.

ANO by podle tohoto volebního modelu dosáhlo v červnu i červenci shodně 27,5 % hlasů. Vládní krize probíhala v květnu, kdy Babiš skončil ve funkci ministra financí.

Volební model a jeho vývoj podle MEDIANU vidíme v následujícím grafu (str. 6):

V červnu se skutečně voličské jádro ANO utvrdilo a poskočilo z 18 na 20 %. Zároveň ale MEDIAN uvádí, že ANO přišlo o 1,5 procentních bodů (.pdf, str. 7). Mezi červnem a červencem k výrazné změně jádra ANO nedošlo. Pak je zde patrný pokles na srpnových 17 %.

Podle těchto dat se nedá říci, že by potenciál koalice lidovců se Starosty výrazně poklesl. Květen přinesl potenciál 15 %, červen 14,5 % a červenec 14 %: Jádro se drželo na 4 a 5 %, což jsou podle MEDIANU hlavně dlouhodobí voliči lidovců.

Lidovci však už v červenci chtěli změnit formu spolupráce, proto nabídli Starostům místa na svých kandidátkách. Jednalo by se totiž o nepřímou koalici a nebylo by tak nutné získat 10 % hlasů, stačilo by pouze přeskočit pětiprocentní hranici. Starostové ale tuto nabídku odmítli a rozhodli se kandidovat samostatně.

Z dalších agentur na výzkumy veřejného mínění můžeme uvést STEM, který po vládní krizi potvrzuje posílení pozice ANO. Sílu koalice ale dle svého průzkumu nedokáže odhadnout.

Pavel Bělobrádek

Pavel Bělobrádek

To je vidět (Bělobrádkovo působení v kraji, pozn. Demagog.cz) na té podpoře starostů z různých stran i z místních sdružení a uskupení, ať už se jedná o Jaroměř, Nové Město nad Metují a další. I v Náchodě je to nějaká osobní zkušenost ze zastupitelstva, kde spolu sedíme s panem starostou už taky třetí období.

Pavel Bělobrádek byl třikrát zvolen do zastupitelstva města Náchod (2010, 2014, 2018) a dvakrát do zastupitelstva Královéhradeckého kraje (2012, 2016).

skrýt celé odůvodnění

Pavel Bělobrádek a starosta Náchoda Jan Birke byli zvoleni členy náchodského zastupitelstva ve volbách 2010, 2014 a 2018. Tedy oba začínají společné třetí období v zastupitelstvu města Náchod.

O podpoře do voleb mluvil Pavel Bělobrádek pro iDnes v rámci komentáře příprav na druhé kolo senátních voleb. Podporu Bělobrádka Birke potvrdil například v rozhovoru pro iDnes.cz: „Budu volit Pavla Bělobrádka. Vyjádřil jsem mu také podporu.

Před prvním kolem senátních voleb byly také některé osobnosti zmíněny na oficiálních volebních materiálech Pavla Bělobrádka (.pdf). Jiří Klepsa, starosta Jaroměře, jej podpořil společnou fotografií, rovněž skrze Facebook byla avizována podpora Petra Habla, starosty Nového Města nad Metují, zmiňovaného Jana Birkeho nebo Jana Bitnara, starosty Broumova.



Pavel Bělobrádek

Pavel Bělobrádek

Ještě než jsme šli do té koalice, tak jsme se Starosty dohodli, že pokud ty průzkumy nebudou vycházet dobře, zatáhneme ruční brzdu. Nabídli jsme jim, aby šli na naši kandidátku, vyhnuli bychom se 10% povinnosti, nic by se nezměnilo, jen ta forma.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť se nám z mediálních zpráv nepodařilo dohledat zmínku o tom, že v případě špatných prognóz v průzkumech může dojít k rozvolnění volební koalice.Tento požadavek není obsažen ani v koaliční smlouvě, kterou oba subjekty uzavřely.

Vznik volební koalice byl mezi Starosty a KDU-ČSL dohodnut v březnu letošního roku. Pro volební koalice platí pro volby do Poslanecké sněmovny tzv. aditivní klauzule – koalice dvou stran musí pro vstup do Sněmovny získat minimálně 10 % hlasů.

Po několika měsících, kdy řada průzkumů ukazovala na to, že by koalice mezi Starosty a lidovci nemusela získat oněch 10 %, lidovci v červenci vyzvali své partnery ke zrušení volební koalice a nabídli jim, aby vstoupili na kandidátky lidovců. I když ještě o dva týdny dříve oba předsedové stran potvrdili, že spolupráce navzdory průzkumům bude pokračovat. Většina Starostů konečné rozhodnutí lidovců nepřijala s nadšením. Bělobrádek a další lidovci argumentovali především obavou z možného propadnutí velkého počtu hlasů.

Volební model CVVM z dubna hodnotil obě stran zvlášť, lidovcům přidělil 7,5 % a Starostům 2 %. V květnu by dle modelu stejné agentury získali lidovci 8 % a Starostové 2 %. V červnu model CVVM přisoudil každé straně o procento méně.

Pavel Bělobrádek

Pavel Bělobrádek

S Jiřím Drahošem jsme spolupracovali 4 roky.

Pokud má Bělobrádek na mysli spolupráci po dobu, kdy on byl vicepremiérem pro vědu a výzkum a Drahoš předsedou Akademie věd ČR, pak tato doba tvoří něco málo přes 3 roky.

skrýt celé odůvodnění

Pavel Bělobrádek zastával od 29. ledna 2014 do 13. prosince 2017 funkci vicepremiéra pro vědu, výzkum a inovace (od 5. do 13. prosince v demisi). Šlo tedy bezmála o 4 roky. Jiří Drahoš byl předsedou Akademie věd ČR od 13. března 2009 do března roku 2017. Ve funkcích se tak mohli potkat jen přibližně 3 roky a 2 měsíce.

Po tuto dobu však opravdu spolupracovali. V roce 2017 zároveň Bělobrádkovi neunikl ani Sněm Akademie věd ČR. V rozhovoru pro Reflex navíc sám Drahoš spolupráci potvrdil, hodnotil ji přitom velmi kladně:

Otázka Reflexu: Se kterým představitelem vlády se vám jednalo nejlépe?

JD: Určitě se mi dobře jedná s Pavlem Bělobrádkem, nejen proto, že to je člověk, jenž má jako místopředseda vlády na starost vědu a výzkum, ale přesto, že ve vědě nikdy nepracoval, nechá si spoustu věcí vysvětlit, což je u politika vždy důležité. 







Pavel Bělobrádek

Pavel Bělobrádek

Za těch sedm let, co jsem předsedou, vždycky ten cíl je jednoduchý, mít lepší výsledek než předtím (...) zatím se nám ve všech volbách dařilo získat větší procentuální zisk nebo počet mandátů, než jsme obhajovali, a zároveň se nám podařilo vyhrát poslední senátní volby.

Pavel Bělobrádek je předsedou KDU-ČSL od 20. listopadu 2010. Pod jeho vedením se tak strana účastnila opakovaně krajských a také senátních voleb.

Krajské volby Lidovci se pod vedením Bělobrádka účastnili krajských voleb dvakrát – konkrétně to bylo na podzim let 2012 a 2016. V prvně uvedených volbách získali celkem 53 mandátů (ať již na samostatných kandidátkách, nebo v různých krajských koalicích – za všechny koalice pro Královéhradecký kraj, na jejíž kandidátce získal mandát i Bělobrádek).

O čtyři roky později pak lidovci posílili o celkem pět mandátů, celostátně dosáhli na 58 krajských zastupitelů.

Senátní volby V roce 2012 získali lidovci dva mandáty. O dva roky později získali pět senátorů a další dva byli zvoleni ve společné koalici s dalšími subjekty. V roce 2016 získali pět mandátů, v koalici s dalšími subjekty pak další čtyři.

Pokud budeme srovnávat stejný druh voleb, tak je pravdou, že pod Bělobrádkem se lidovci postupně zlepšují. Bereme-li tedy ty volby, kdy se KDU-ČSL pod tímto předsedou ucházela o podporu opakovaně. Do srovnání tedy nepočítáme období před Bělobrádkovým nástupem, kdy lidovci vypadli z Poslanecké sněmovny.

V posledních senátních volbách byla nejúspěšnější stranou KDU-ČSL, které uspělo devět kandidátů. Druzí nejúspěšnější byli Starostové a nezávislí, kteří získali pět mandátů.

Pavel Bělobrádek

Pavel Bělobrádek

Nastavili jsme světově srovnatelné hodnocení vědy, aby se hodnotilo, jaká je výkonnost té vědecké instituce, ne jen kolik se napublikuje článků.

Bělobrádkem navržená metodika z roku 2017 přináší nová kritéria pro hodnocení vědeckých institucí, čímž se upouští od systému, kdy byly jakékoliv výsledky pouze přepočítávány na body a na základě toho následně přidělovány finance.

skrýt celé odůvodnění

Nový způsob hodnocení výzkumných organizací schválila (.pdf) vláda v únoru 2017. Jak vyplývá z bodu II. usnesení vlády, metodiku navrhl ve spolupráci s dalšími ministry a institucemi Pavel Bělobrádek, tehdejší místopředseda vlády a předseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Téměř padesátistránková metodika (.pdf) vznikla v roce 2018.

Původně se přitom uplatňoval systém známý jako „kafemlejnek“, kdy byl každý výsledek přepočítáván na body a na základě toho byly instituci přidělovány finance. Podrobně se přechodem mezi systémy zabývala např. ČT24:

[Dřívější] systém hodnocení výzkumu [byl] postaven hlavně na četnosti vědeckých výsledků, nově by se ale měla posuzovat hlavně kvalita výsledku a jeho přínos pro praxi. Výzkumné organizace budou rozděleny do čtyř kvalitativních kategorií také s přihlédnutím k vybavení a intenzitě mezinárodní spolupráce. Pro větší jistotu financování budou současné rozpočty výzkumných organizací zafixovány. S přihlédnutím k výsledkům hodnocení se budou rozdělovat jen peníze, které na vědu půjdou navíc."

Změnou je například hodnocení výzkumných organizací ve třech různých úrovních (národní, hodnocení na úrovni poskytovatelů a hodnocení pro potřeby řízení oné výzkumné organizace). Dále pak rozdělení těchto organizací na tři skupiny: vysoké školy, ústavy Akademie věd ČR a rezortní výzkumné organizace. Hodnocení je realizováno v několika modulech, jejichž součástí je hodnocení aplikovatelnosti v praxi, ale také společenská relevance a produktivita.

Dodejme, že hodnocení akademických výsledků je velkým a dlouhodobým tématem (eng) celosvětově, též kvůli financování výzkumu vládami. Přehled možností hodnocení a jeho vývoje lze vidět například v této studii (.pdf, eng). Je patrné, že se hodnocení přesouvá z pouhého počítání citací článků k složitějším metodám, které berou v potaz význam práce pro další rozvoj oboru, vliv na konkrétní změny nebo upozorňování na důležité téma (s. 6–7).



Pavel Bělobrádek

Pavel Bělobrádek

Já jsem ho nevolil (Miloše Zemana, pozn. Demagog.cz), KDU-ČSL vyslovila v druhém kole podporu Karlu Schwarzenbergovi, v prvním kole jsme měli vlastního kandidáta.

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 byla kandidátkou KDU-ČSL Zuzana Roithová. Ta pro svou kandidaturu sesbírala podpisy 50 tisíc občanů v petici. V prvním kole získala bezmála 5 % hlasů, do druhého kola tak nepostoupila.

Ve druhém kole doporučilo vedení KDU-ČSL podpořit Karla Schwarzenberga.

Pavel Bělobrádek

Pavel Bělobrádek

Co se týká legislativy, připravili jsme nový zákon, který měl parametry, abychom přestali být montovnou a abychom dokázali zvýšit platy tím, že bude vysoká přidaná hodnota a že tu bude vysoká produktivita práce, která souvisí s inovacemi a s přesunem těch výsledků vědeckých do konkrétní praxe potom do byznysu.

Pavel Bělobrádek má zřejmě na mysli návrh nového zákona o podpoře výzkumu, který by dle zprávy RIA mohl mít Bělobrádkem zmiňované pozitivní dopady.

skrýt celé odůvodnění

Pavel Bělobrádek má zřejmě na mysli návrh nového zákona (.pdf) o podpoře výzkumu, vývoje a inovací. Věcný záměr tohoto zákona byl schválen 24. srpna 2016, paragrafové znění zákona bylo sice vytvořeno, ale zatím nebylo vládou projednáno, a tudíž nemohlo být ani předloženo Poslanecké sněmovně.

Dle zprávy RIA (.pdf, str. 52–53) (Regulatory Impact Assessment, hodnocení dopadů regulace) k věcnému návrhu zákona je cílem návrhu zjednodušení poskytování podpory výzkumu či podpora transformace českého hospodářství založeného na výrobě meziproduktů, což dle zprávy není dlouhodobě udržitelné. Návrh toho chce dosáhnout mimo jiné i vytvořením (.pdf, str. 76) Ministerstva pro výzkum a vývoj, pod které by byla podřazená stávající Grantová agentura ČR i Technologická agentura ČR.

Vláda, ve které byl Pavel Bělobrádek místopředsedou pro vědu, výzkum a inovace, se pak kvalitní vědeckou činnost a její přenos do praxe snažila podpořit i vytvořením nové Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací na léta 2016–2020. Podle opatření 10 (.pdf, str. 40) této politiky je jejím cílem nové hodnocení výzkumu, které „bude zároveň stimulovat výzkumné organizace ke zlepšení strategického řízení organizací, rozvoji mezinárodní spolupráce a vytváření vazeb s aplikační sférou.“

Nová metodika hodnocení výzkumných organizací pak byla schválena v únoru 2017. Dle této metodiky (.pdf, str. 11–12) je výzkum nově hodnocen a financován na základě např. jeho výkonnosti, kvality výsledků, relevance pro společnost či mezinárodní spolupráce, což má podpořit právě spolupráci výzkumných organizací s aplikační sférou.