Demagog.cz

Pavel Bělobrádek

Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL)

  • 116
  • 11
  • 9
  • 26

Výroky

Pavel Bělobrádek

Pavel Bělobrádek

A stejně tak, ty parametry, které jsme navrhovali, tak je velmi pikantní, že ANO, které je odmítalo, si dnes dává do programu věci, které jsme upozorňovali a navrhovali už v roce 2015.

Výrok je hodnocen i přes drobné nepřesnosti jako pravdivý. Hnutí ANO ve svém volebním programu skutečně částečně navrhuje podobná opatření, která veřejně prezentovali v minulých dvou letech lidovci. Zejména jde o osoby s nízkým obratem a paušální daní. Dodejme, že nehodnotíme, nakolik se ANO v dané věci inspirovalo od své konkurence, daná věc je neověřitelná.

Hnutí ANO ve svém volebním programu k návrhům u EET uvádí:

„Úspěšně fungující projekt EET jsme podrobili důkladnému vyhodnocení a navrhnemeněkteré úpravy, které neohrozí fungování tohoto nástroje. Z povinnosti evidovat tržby

vyjmeme:

  • fyzické osoby s paušální daní a obratem do 500 tisíc korun ročně,
  • veřejně prospěšné poplatníky s obratem do 1 milionu korun ročně, kteří v rámci pořádanýcha dopředu nahlášených akcí evidují své tržby mimo prostory stálé provozovny vybavenéEET,
  • bufety a obdobná zařízení ve školách a v provozovnách dětských táborů nebo dětskýchzájmových kroužků,
  • online platby,
  • prodeje vánočních kaprů při řádném nahlášení předem.“

Lidovci v roce 2015 navrhovali koalici, aby se EET vztahovala na plátce DPH. Učinil tak Pavel Bělobrádek ve svém dopise premiéru Sobotkovi v září 2015. V něm shrnuje vicepremiér postoj KDU-ČSL k připravovanému návrhu zákona o EET. Explicitně uvádí, že „za vůbec nejlepší považuje stanovení povinných subjektů na základě platby DPH, kde je okruh plátců zcela jasně definován, což vylučuje možnost daňové optimalizace ve snaze vyhnout se EET.“ (.pdf, str. 4) Tento původní návrh byl koaličními partnery odmítnut.

Na konci roku 2016 pak KDU-ČSL přišla s dalšími návrhy:

„1. EET se bude vztahovat jen na poplatníky s obratem nad 414 000 Kč
2. Z EET budou vyloučeny farmářské trhy a lidé, kteří si podnikáním přivydělávají
3. Z povinnosti vést EET budou vyloučeni všichni plátci paušální daně, ne pouze ti, kteří mají obrat do 250 000 Kč“

Pavel Bělobrádek

Pavel Bělobrádek

ŠÍDLO: Ale vy jste pro EET, pro celý ten balíček, včetně onoho EET pro neplátce daní, hlasovali.

BĚLOBRÁDEK: Ano.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť lidovci podpořili svým hlasováním platný zákon o evidenci tržeb, který skutečně dopadá na všechny subjekty, jak byly navrženy vládou, resp. ministerstvem financí. V závěrečném hlasování o návrhu zákona, jenž zavádí současné nastavení EET, bylo 13 poslanců KDU-ČSL pro (všichni přítomní).

Doplňme pouze, že KDU-ČSL předložila (konkrétně poslanec Klaška) při projednávání zákona o evidenci tržeb pozměňovací návrh, prostřednictvím kterého se EET rozfázovala do dalších vln. Konkrétně se tato změna dotýká řemeslníků.

Třetí vlna má podle schváleného návrhu proběhnout 15 měsíců (březen 2018) ode dne spuštění systému. Poslední vlna, kam patří již zmínění řemeslníci, se rozjede 18 měsíců (červen 2018) od spuštění systému.

Pavel Bělobrádek

Pavel Bělobrádek

Koaliční smlouva hovořila jasně, že EET bude pouze na vybrané části, v tom nás ČSSD a ANO podrazili, protože nad rámec koaliční smlouvy chtěli, aby to bylo pro všechny

Výrok je hodnocen jako zavádějící, neboť Bělobrádek sice korektně uvádí, že výsledná podoba schváleného zákona o EET je odlišná od znění, které bylo popsáno v koaliční smlouvě, nicméně samotní lidovci pro daný zákon hlasovali ve finále.

V koaliční smlouvě v kapitole Racionální státní rozpočet a efektivní výběr daní v oddílu 2.5. Zlepšení výběru daní doslova stojí (.pdf): „Specificky navrhneme legislativní a technická opatření směřující k efektivní kontrole vykazovaných tržeb z maloobchodního prodeje zboží a služeb. Tato opatření zahrnou u vybraných subjektů online hlášení tržeb, povinnost vystavovat doklady s unikátním číslem a ,účtenkovou loterii'.

Vláda tedy zamýšlela ve své dohodě směřovat evidenci do některých segmentů ekonomiky, plošné využití EET z daného slibu konkrétně neplyne. Samotný návrh měl v gesci ministr financí Andrej Babiš, který jej do vlády také předkládal v červnu 2015. Vláda přijala usnesení, v němž návrh schválila (a to všemi přítomnými členy), žádala ovšem úpravy podle připomínek Legislativní rady vlády a podle připomínek vlády.

Legislativní rada ve svých připomínkách (byly zveřejněny dva dny před jednáním vlády, která návrh schvalovala) akcentovala minimum výjimek:

S ohledem na výše uvedené a na proběhlou diskuzi na toto téma Legislativní rada vlády je toho názoru, že navrhovaná právní úprava by měla obsahovat co nejméně výjimek zcela vylučujících povinnost evidovat tržby, a to opravdu v odůvodněných případech.“

Je tedy pravdou, že předložený návrh byl pojat ve finále šířeji, než jak by vyplývalo z koaliční smlouvy. Nicméně jednak ve vládě proti tomuto návrhu nikdo nehlasoval a stejně tak současnou podobu návrhu podpořily všechny vládní strany, tedy i lidovci.

Sluší se dodat, že lidovci předložili při projednávání zákona o evidenci tržeb poslancem Klaškou pozměňovací návrh (.pdf), prostřednictvím kterého se EET rozfázovala do více vln.

Třetí vlna podle schváleného návrhu má proběhnout 15 měsíců (březen 2018) ode dne spuštění systému. Čtvrtá vlna se má rozjet 18 měsíců (červen 2018) od spuštění systému.

Ovšem zmíněný pozměňovací návrh pouze časově rozkládá aplikaci EET. Zákon o evidenci tržeb se i podle tohoto návrhu týká stejných subjektů, jako kdyby nebyl pozměňovací návrh schválen.

Pavel Bělobrádek

Pavel Bělobrádek

Je to zákonem, což se podařilo ve Sněmovně prosadit, aby některé stavby byly prioritní ze zákona. Zákon schvaluje Sněmovna i Senát. Už jsme ho ve Sněmovně měli. Je to otázka i státního rozpočtu a dalších zákonných norem, které ovlivňují, jak rychle postupovat: od zákona o liniových stavbách přes stavební zákon i správní řád.

Zákon, o kterém se Bělobrádek zmiňuje, určuje, u kterých dopravních staveb se uplatní zvláštní režim, který má dopomoci k urychlení jejich výstavby. Postupy a jejich rychlost ovlivňují i další zmíněné zákony. Senátor má však na podobu zákonů menší vliv než poslanec.

skrýt celé odůvodnění

Zákon, o kterém Pavel Bělobrádek mluví, je novela zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní infrastruktury, schvalovaná v letošním roce (v médiích je tento zákon označován také jako zákon o liniových stavbách). V srpnu 2018 byl pak vyhlášen ve Sbírce zákonů pod číslem 169/2018 Sb. Pro dopravní stavby zahrnuté nově v příloze (.pdf, str. 6) tohoto zákona mohou být použita speciální opatření, která by měla urychlit jejich výstavbu. Jedním z takových opatření (.pdf, str. 4) je institut předběžného uvedení v držbu. V rámci tohoto institutu by stavba mohla být započata i na pozemku, který ještě není zcela vyvlastněn.

Rychlost výstavby pak ovlivňují i další zákony zmíněné Pavlem Bělobrádkem. Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), upravuje mj. povolovací řízení pro stavby. Ministerstvo dopravy chce zřídit specializované stavební úřady, které by měly na starosti pouze stavby dopravního charakteru. Ministerstvo pro místní rozvoj pak připravuje návrh zcela nového stavebního zákona. Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, pak upravuje samotné řízení před správními úřady a ovlivňuje tak např. délku a komplikovanost procesu při schvalování i dopravních staveb.

Senát se na přijímání těchto zákonů podílí, dle čl. 45–47 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, je návrh zákona nejprve schválen Poslaneckou sněmovnou. Následně se návrh postoupí Senátu, který ve lhůtě třiceti dnů může návrh přijmout. Pak je zákon postoupen prezidentovi republiky k podepsání. Ten může návrh zákona zamítnout či vrátit návrh Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy. Dle čl. 48 Ústavy České republiky může Senát také vyjádřit vůli nezabývat se návrhem zákona, i v tomto případě je zákon přijat a postoupen prezidentovi k podpisu.

Pokud Senát návrh zákona vrátí Poslanecké sněmovně s připomínkami, mohou poslanci buď většinou přítomných pozměněný návrh přijmout, nebo 101 hlasy přijmout zákon v původním znění, tj. ve znění bez senátních pozměňovacích návrhů. V obou případech pak návrh putuje k podpisu prezidentovi. V případě, že Poslanecká sněmovna návrh neschválí, legislativní proces končí.

Poslanecká sněmovna pak může i přehlasovat negativní postoj Senátu k návrhu zákona, a to opět minimálně 101 hlasy. Zákon o státním rozpočtu, který určuje, kolik peněz půjde na rozvoj dopravní infrastruktury, pak projednává a schvaluje pouze Poslanecká sněmovna bez účasti Senátu.

Dále uveďme, že vlastníkem dálnic a silnic prvních tříd je stát, který tyto silnice spravuje prostřednictvím Ředitelství silnic a dálnic, což je příspěvková organizace Ministerstva dopravy. Vláda, včetně ministra dopravy, je však dle čl. 68 Ústavy odpovědná pouze Poslanecké sněmovně, jako senátor by tedy poslanec Bělobrádek neměl např. možnost interpelovat ministry a jeho možnost ovlivnit správu a výstavbu těchto silnic by poklesla. Vlastníkem a správcem silnic II. a III. tříd jsou pak kraje a Senát nemá na způsob, jakým kraje silnice spravují, žádný vliv (vyjma schvalovaných zákonů).

Pavel Bělobrádek

Pavel Bělobrádek

Třetí a čtvrtá fáze EET se dá zrušit nebo odložit a první se dá ohodnotit a upravit

Výrok je hodnocen jako zavádějící, protože třetí vlnu EET jde do jejího spuštění zrušit už spíše jen teoreticky (pokud by se víceméně celé spektrum stran vzešlé z voleb dohodlo, že je to žádoucí) a není příliš pravděpodobné, že by se tak stalo. Šlo by to učinit prostřednictvím § 90 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Nicméně by stačily dva poslanecké kluby, aby toto řešení zablokovaly.

Poslanci KDU-ČSL se dlouhodoběji vyjadřují pro změny v EET. Předložili několik pozměňovacích návrhů, mimo jiné též ten, který EET rozfázoval do čtyř vln. Třetí vlna má podle schváleného návrhu proběhnout 15 měsíců (březen 2018) ode dne spuštění systému a poslední vlna se rozjede 18 měsíců (červen 2018) od spuštění systému. Pro současné znění návrhu zákona lidovečtí poslanci hlasovali.

Poslanci KDU-ČSL a STAN v červnu 2017 předložili návrh odložení třetí a čtvrté fáze EET, a to kvůli prodloužení doby na vyhodnocení fungování prvních dvou fází a vyhodnocení dat. V důvodové zprávě se též zmiňují blížící se volby, po nichž se zvolené strany mohou pokusit provést v EET změny.

Citujeme z důvodové zprávy (.pdf, s. 2): Vzhledem k termínu sněmovních voleb na konci října 2017 a předpokládanému povolebnímu vyjednávání je takřka vyloučeno, aby se případné úpravy evidence tržeb stihly ještě před účinností dalších fází.Programy kandidujících subjektů vyjadřují vůli ke změně evidence tržeb, na kterou ale reálně nebude čas. Nejistota povinných subjektů je poškozující. Proto navrhujeme odsunutí účinnosti třetí a čtvrté fáze o devět měsíců, což zajistí dostatečný prostor pro případné přijetí změn a přípravu povinných subjektů.“

Pod touto formulací (resp. pod celým návrhem) je podepsán první místopředseda KDU-ČSL Jurečka, předseda poslaneckého klubu této strany Mihola a také poslanec Klaška . Návrh se snažil do programu schůze 13. září zařadit poslanec Farský, nebyl však úspěšný. Novela tak nebyla vůbec projednávána.

Obecně má předseda lidovců pravdu, že třetí a čtvrtá fáze EET dosud nezačaly a je možné je odložit, pokud dojde k předložení novely, která úspěšně projde legislativním procesem. Resp. je to možné teoreticky. Pokud přistoupíme k úvaze, že po volbách bude panovat široká politická shoda nad zrušením či omezením dalších fází EET, je možné v Poslanecké sněmovně přijmout návrh zákona v režimu § 90 odst. 2 zákona o jednacím řádu PSP. To znamená, že je s ním vysloven souhlas již v prvním čtení a celé projednávání je tak velmi rychlé. Problém ovšem nastává v praktické rovině. Jak upozorňovali v létě vysocí představitelé KDU-ČSL, po volbách bude pro strany prioritní sestavování vlády.

Stačily by rovněž dva poslanecké kluby (resp. 50 poslanců), aby vetovaly toto projednávání. Pokud se totiž podle zákona dva poslanecké kluby rozhodnou, že „zavetují“ projednávání ve zmíněném zrychleném režimu, zákon tak projednáván být nesmí. Projednávání novely, o níž jsme psali výše (předložena poslanci KDU-ČSL a STAN), bylo vetováno kluby ČSSD a hnutí ANO. Oba dva tyto subjekty aktuálně nedeklarují, že by podporovaly rušení nebo odklad dalších vln EET.

Při aktuálních volebních prognózách (s ohledem na moratorium na průzkumy je nepřikládáme) se do Poslanecké sněmovny může dostat i osm stran, což znamená, že nebude snadné vůbec koalici sestavit. Při klasickém projednávání návrhu zákona je vyloučeno, že by se mohlo podařit upravit třetí vlnu EET tak (popř. ji zrušit), než by byla spuštěna.

O vyhodnocení první vlny EET se již snaží analýzou ministerstvo financí, k tomuto tématu se vyjadřoval také Český statistický úřad, který dospěl k odlišným (podstatně nižším) výsledkům než MF a zároveň v tiskové zprávě uvedl, že vliv zavedení EET nelze z prezentovaných dat přímo odvodit. K vyhodnocování dat o tržbách nicméně jistě bude dále docházet.

Pokud jde o možné „upravení“ první vlny, opět platí, že je tak možné učinit pozměněním zákona o evidenci tržeb.

Pavel Bělobrádek

Pavel Bělobrádek

Kraj je zodpovědný za silnice II. a III. tříd, tam to lze ovlivnit, spíš je to záležitost Sněmovny. Navrhovali jsme, aby se na opravy silnic II. a III. třídy dalo více peněz.

Kraj vlastní silnice II. a III. třídy, na které dostávají příspěvky ze Státního fondu dopravní infrastruktury. O nich rozhoduje vláda, nikoli Sněmovna. Dle lidoveckého návrhu měly být tyto příspěvky navýšeny skrze novelu zákona, tedy přes Sněmovnu. Návrh však neprošel.

skrýt celé odůvodnění

Královéhradecký kraj, kde oba řečníci kandidují, respektive jím zřízená příspěvková organizace Správa silnic Královéhradeckého kraje (SSKHK), zajišťuje výkon vlastnických práv kraje k silnicím II. a III. třídy. Základním účelem činnosti SSKHK je zabezpečení správy, údržby, výstavby a oprav silnic.

Pavel Bělobrádek zřejmě hovoří o možnosti Parlamentu, dle jeho slov konkrétně Sněmovny, ovlivnit hospodaření kraje se silnicemi II. a III. třídy. Tohoto se v uplynulém období dotkl návrh jeho stranického kolegy Jaroslava Klašky.

Poslanec za KDU-ČSL Jaroslav Klaška předložil (.pdf) v květnu 2017 pozměňovací návrh (.pdf) k novele (.pdf) zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, ve kterém navrhoval převedení části daňových výnosů do Státního fondu dopravní infrastruktury. Ten by následně spolufinancoval opravy krajských silnic a zvýšil tak částku vyhrazenou právě na opravy. Pozměňovací návrh ovšem neprošel ani hlasováním v Poslanecké sněmovně. Z KDU-ČSL hlasovali pro 4 poslanci, 4 poslanci se zdrželi, 3 nebyli přihlášeni a 3 se omluvili. Do finálního znění se tak návrh Jaroslava Klašky nedostal.

Cílem návrhu Jaroslava Klašky bylo mimo jiné zajištění předvídatelného příjmu pro kraje na opravy silnic. V současné době totiž kraje nemají tento příjem předem jistý a záleží na rozhodnutí vlády, případně Poslanecké sněmovny při projednávání státního rozpočtu. V letošním roce rozhodla vláda o dotaci pro kraje ve výši téměř 4 miliard Kč na opravy silnic II. a III. třídy prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury. Od roku 2019 plánuje vláda zavést nový systém, ve kterém by byl tento příspěvek přímo součástí rozpočtu a střednědobého výhledu Státního fondu dopravní infrastruktury.



Pavel Bělobrádek

Pavel Bělobrádek

My jsme upozorňovali, aby to (zavedení povinnosti EET) nebylo pro slepce, aby to nebylo pro spolky.

KDU-ČSL žádala, aby se EET týkalo pouze plátců DPH, což veřejně prospěšné spolky nebývají, a později podporovala zvýšení limitu, od kterého spolky spadají do evidence tržeb. Nevidomí podnikatelé mají být podle návrhu ministerstva financí dočasně vyjmuti z EET, nicméně nepodařilo se nám dohledat vyjádření představitelů KDU-ČSL, ve kterém by tento krok již dříve navrhovali.

KDU-ČSL byla pro zvýšení limitu, od kterého musí spolky a neziskové organizace evidovat příjem. Poslanec Jaroslav Klaška se poté, co ministerstvo financí oznámilo zvýšení limitu pro tyto subjekty na 300 tisíc, vyjadřoval, že KDU-ČSL chce zvýšení minimálně na půl milionu. V roce 2015 také KDU-ČSL navrhovala, aby byli do EET zařazeni jen podnikatelé, kteří jsou plátci DPH (jimiž se ve většině případů stávají po překročení určité výše obratu). Tento záměr potvrzuje i dopis Pavla Bělobrádka premiéru Sobotkovi (.pdf, s. 4).

V současné době vzhledem k veřejně prospěšným spolkům platí, že nejsou zahrnuty do EET, pokud nepřekročí právě hranici příjmu 300 tisíc korun nebo 5 % z příjmu/výnosů (.pdf, str. 16–17).

Pokud jde o nevidomé podnikatele, ministerstvo financí poslalo v červnu 2017 do připomínkového řízení nařízení vlády, které z EET tuto skupinu dočasně vyjímá, a to kvůli nedostatečným technickým možnostem, jak fungování evidence zajistit. Nepodařilo se nám však dohledat, že by tento krok už dříve požadovali členové KDU-ČSL.

Pavel Bělobrádek

Pavel Bělobrádek

Minule před 2 lety byla snaha některých senátorů, aby pan Štěch nebyl předsedou Senátu, protože dalo se to zvolit i jinak. KDU-ČSL držela tu to nepsané pravidlo, ale je to nepsané.

Přestože KDU-ČSL deklarovala v roce 2016 uznání nepsaného pravidla, podle něhož má ČSSD jakožto nejpočetnější senátorský klub nárok na předsedu Senátu, Milana Štěcha (ČSSD) na post předsedy nepodpořila. Staví-li se výrokem do opozice k této „snaze některých senátorů“, pak zavádí.

skrýt celé odůvodnění

Milan Štěch byl podruhé zvolen předsedou Senátu v listopadu roku 2016 tajným hlasováním, kdy získal 56 hlasů ze 78 odevzdaných. Jako jediný kandidát byl zvolen v prvním kole tajné volby.

Štěcha se na post předsedy Senátu rozhodly nepodpořit kluby senátorů za KDU-ČSL a STAN. Důvodem pro výhrady klubů vůči Štěchovi byl ten, že se podepsal pod prohlášení o respektu k Číně a její územní celistvosti. Text vznikl po setkání některých českých politiků s tibetským duchovním vůdcem Dalajlamou, který navštívil Českou republiku téhož roku v říjnu.

Oba senátorské kluby podle mediálních zpráv uznávaly nepsané pravidlo, podle něhož má ČSSD jakožto nejsilnější strana v Senátu nárok na předsedu. Výhrady ale měly k osobě Milana Štecha. Jak vyplývá i ze stenozáznamu rozpravy před volbou předsedy, tyto otázky se řešily na zasedání klubů; v rozpravě se k nim pak zástupci KDU-ČSL ani STAN nevyjadřovali. Naproti tomu ODS Štecha podpořila s tím, že nechce ČSSD diktovat, koho má na post nominovat.

Informace o alternativách, které se v roce 2016 nabízely a o nichž Pavel Bělobrádek hovoří, se nepodařilo dohledat. Je možné, že se objevovaly během zákulisního vyjednávání.

Pavel Bělobrádek

Pavel Bělobrádek

Konečně to jsme měli v programu, registrační pokladny pro restaurace a hotely.

KDU-ČSL na straně 4 svého volebního programu z roku 2013 skutečně uváděla, že chce zavést registrační poklady. Nicméně nespecifikuje, že je chtěla zavádět pouze pro restaurace a hotely.

Konkrétně lidovci uváděli:

Zavedeme pořádek ve výběru daní. Zavedeme registrační pokladny. Snížíme tak daňové úniky a zvýšíme kontrolu zboží. Zároveň je to účinný nástroj proti kauzám typu metanolové kauzy.

Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý, protože lidovci sice měli skutečně ve svém volebním programu bod zavedení registračních pokladen, avšak nespecifikovali, že by měly být zaváděny přímo pro restaurace a hotely.

Pavel Bělobrádek

Pavel Bělobrádek

Děje se to tak i ve Sněmovně (že je člen nejsilnější strany či klubu předseda komory, pozn. Demagog.cz). Výjimkou byla myslím jen koaliční smlouva, kdy došlo k rozdělení té pseudokoalice na základě dohody Miloše Zemana a Václava Klause, tedy ČSSD a ODS.

Mimo případ opoziční smlouvy k tomuto stavu došlo ještě dvakrát, a to v roce 2006 a v roce 2010.

skrýt celé odůvodnění

Nestandardní situace předcházející opoziční smlouvě nastala už v roce 1996, kdy zvítězila ODS, přesto s ODA a KDU-ČSL měly pouhých 99 křesel, což jim k získání důvěry nestačilo. Dohodou s ČSSD, druhou ve volbách, vyměnily důvěru vládě za křeslo předsedy Poslanecké sněmovny, kam tedy usedl opoziční Miloš Zeman. Už v roce 1998 se odehrály předčasné volby, a to po rozpuštění Sněmovny ústavním zákonem. Ve volbách 1998 zvítězila ČSSD s Milošem Zemanem v čele, avšak nepodařilo se jí sestavit koaliční vládu. S opoziční ODS pod vedením Václava Klause tak nakonec uzavřely Smlouvu o vytvoření stabilního politického prostředí v České republice (.pdf), častěji označovanou jako Opoziční smlouvu. Tou de facto obrátily fungování z předchozího období: předsedou Sněmovny byl Klaus za ODS, strana za to podpořila vznikající vládu, když měla menšinu.

O právu opoziční strany na post předsedů obou komor Parlamentu, tedy Sněmovny i Senátu, se v Opoziční smlouvě hovoří v článku 3: „Výše jmenované strany (ODS a ČSSD, pozn. Demagog.cz) se zavazují, že budou respektovat právo opoziční strany obsadit místa předsedů obou komor Parlamentu České republiky, a vyjádří respektování tohoto práva hlasováním pro kandidáty navržené opoziční stranou.

Nejsilnější poslanecký klub měla s 75 členy ČSSD. ODS, která měla v osobě Václava Klause funkci předsedy Poslanecké sněmovny, byla ve velikosti poslaneckého klubu až na druhém místě s 65 členy.

Co se týče běžné praxe udělení postu předsedy Sněmovny nejsilnějšímu poslaneckému klubu či vítězi voleb, k tomu uvádíme následující data z jednotlivých funkčních období od roku 1993 do roku 2018:


Kromě dvou zmíněných případů jsou zde ještě dva, a to roky 2006, kdy přes vítězství ODS stanul v čele Sněmovny sociální demokrat Vlček, a rok 2010, kdy v čele Sněmovny stanula Miroslava Němcová, přestože nejsilnějším poslaneckým klubem byla ČSSD.

V roce 2006 kvůli zablokované Sněmovně v jejím čele stanul Miloslav Vlček za ČSSD, přestože vítězem voleb byla ODS. Neměla však dostatečný počet křesel k většinové vládě. Přes původní záměr obsadit křeslo předsedy jen dočasně nakonec však zůstal až do roku 2010.

V roce 2010, kdy vznikla koalice ODS, TOP 09 a VV a obešla tak vítěze voleb ČSSD, byla předsedkyní Sněmovny zvolena Miroslava Němcová (ODS). Tehdejší předseda strany s nejsilnějším poslaneckým klubem, Bohuslav Sobotka (ČSSD), pro server iDNES.cz dne 9. června 2010 k volbě předsedkyně Sněmovny uvedl: „ODS, Věci veřejné a TOP 09 popírají svá původní prohlášení a nerespektují fakt, že volby vyhrála sociální demokracie a má i největší klub ve Sněmovně. Předseda strany s nejsilnějším poslaneckým klubem tedy tento krok za standardní nepovažoval. Vznikající vládní koalice ale argumentovala tím, že funkci předsedy Sněmovny má plnit zástupce sněmovní většiny, tedy někdo z koalice ODS, TOP 09 a VV.