Demagog.cz

Pavel Bělobrádek

Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL)

  • 105
  • 8
  • 8
  • 26

Výroky

Pravda

Například v Olomouckém a Královéhradeckém kraji jsme nevyli vpuštěni ani do veřejnoprávního rozhlasu a dostali jsme tam přes 10 procent.

KDU-ČSL skutečně nebyla vpuštěna do vysílání, byť ve volbách nakonec získala 11 % v Olomouckém kraji a 12,07 % v Královéhradeckém. Předvolební průzkum před vysíláním jim přisuzoval 5 % respektive 5,4 %.

Podle volebního průzkumu ppm factum pro Český rozhlas byli v každém kraji pozváni vždy zástupci stran, které by se alespoň s 90% pravděpodobností dostaly do krajského zastupitelstva. Jak v Olomouckém (Koalice pro Olomoucký kraj společně se Starosty) tak v Královéhradeckém kraji (Koalice pro Královéhradecký kraj) nepřekonali lidovci se svými koaličními partnery v daném časovém intervalu potřebnou výši pravděpodobnosti.

Pro doplnění: metodika předvolebního výzkumu pro Český rozhlas.

Pravda

Ve východních Čechách nebo na jižní Moravě, kde jsme, KDU-ČSL popřípadě v těch koalicích byla i se sociální demokracií, tak tam nemáme žádné korupční kauzy.(A já myslím, že to je signifikantní, protože tam, kde jsme byli, tak jsme dokázali ty věci pohlídat. )

KDU-ČSL měla své zastoupení v radách Zlínského (jeden člen rady z celkových osmi členů), Jihomoravského (5/11) a Olomouckého (1/11) kraje. Dle dostupných informací v médiích skutečně nelze dohledat kauzu, která by se týkala členů samosprávných orgánů těchto krajů, a proto hodnotíme výrok Pavla Bělobrádka jako pravdivý.

Pravda

My (KDU-ČSL, pozn.) jsme posílili v krajských volbách oproti roku 2008.

Výrok hodnotíme na základě dohledaných informací z webu volby.cz jako pravdivý.

Pokud srovnáme počet získaných zvolených zastupitelů (podle navrhující stran) KDU-ČSL ve volbách 2008 a 2012, zjistíme, že v roce 2008 získali lidovci 56 zastupitelů a v letošních volbách 61. Strana také získala větší procent hlasů. Výrok Pavla Bělobrádka tak hodnotíme jako pravdivý.

Pravda důležitý výrok

Náš věkový průměr v předsednictvu (KDU-ČSL, pozn.) je 40 let.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Na základě informací získaných na oficiálních stránkách KDU-ČSL jsme zjistili, že průměrný věk v předsednictvu KDU-ČSL je 42 let, takže údaj uvedený předsedou strany Pavlem Bělobrádkem je v zásadě správný.

Pravda

Já jsem bytostně přesvědčen, že s komunisty ani do nějakých koalic, kde bychom byli závislí na hlasech komunistů nepůjdeme. To je otázka principu. Jediný kdo toto dogma porušil, byl Miroslav Kalousek v roce 2006 kdy vyjednával s panem Paroubkem o tiché podpoře KSČM a stálo, nebo stálo ho to místo předsedy KDU-ČSL.

KDU-ČSL ve své novodobé historii na krajské (.pdf) ani celostátní úrovni nevstoupila do koalice závislé na podpoře KSČM.

To však nelze říci o úrovni obecní, kde jsou otevřené koalice či tichá podpora KDU-ČSL ze strany KSČM existujícím jevem. Pro ilustraci např. Analýza komunálních voleb 2006 v okresu Žďár nad Sázavou - obce Svratka, Štěpánov nad Svratkou či Komunální volby 2010 na Prachaticku (případová studie) (.pdf) - obec Stachy atd. Výrok tedy označujeme za pravdivý (min. v kontextu krajských a sněmovních voleb), ovšem s výhradou vzhledem ke zmíněné lokální úrovni.

Po volebním patu v parlamentních volbách v roce 2006 tehdejší šéf křesťanských demokratů Miroslav Kalousek skutečně jednal okoalici s ČSSD s tichou podporou komunistů. I přes souhlas předsednictva KDU-ČSL jeho jednání neposvětil celostátní výbor strany, načež sám Kalousek rezignoval na funkci jejího předsedy.

Pravda

Desítky zcela zásadních odmítnutí v připomínkovém řízení (hovoří o první verzi nového zákona o úřenících, pozn.) ukazují, že to nebyla správná cesta.

Pavel Bělobrádek s největší pravděpodobností hovoří o Věcném záměru zákona o úřednících a zaměstnancích veřejné správy a o vzdělávání ve veřejné správě, který navrhl vládě v polovině roku 2011 ministr vnitra Jan Kubice.

Dle článku 5, odstavce 7 Legislativních pravidel (.pdf) vlády mohou připomínková místa připomínky, jež považují za důležité, označit jako "zásadní". Dále mohou vznášet další, již pro ně ne tolik závažné, "připomínky". Termín "zásadní připomínka" je tedy přímo upraven zákonem.

Vypořádání připomínek k věcnému záměru zákona, které skončilo 24. března 2011 lze nalézt v Knihovně připravované legislativy (pod PID RACK8ETFSH1M, v záložce "Přílohy"). Z dokumentu je patrné, že připomínková místa uváděla skutečně desítky tzv. "zásadních připomínek". V celém dokumentu se vyskytuje pouze jedna "připomínka" (nikoliv tzv. "zásadní").

Na základě veřejně dostupných dokumentů hodnotíme výrok Pavla Bělobrádka jako pravdivý.

Pravda

Viděl jste, že pan Michálek už je v Senátu. (..) a jsem rád, že jsme se spolupodíleli na jeho možnosti být v Parlamentu.

Výrok Pavla Bělobrádka je pravdivý.

Libor Michálek je senátorem bez politické příslušnosti zvolen ve volebním obvodu č. 27 na funkční období 2012-2018. Jeho kandidaturu podpořilo uskupení KDU-ČSL, Strany zelených a Pirátů.

Zavádějící

Tak my máme, musím říct, už díky mým předchůdcům, zveřejňujeme na internetu uzávěrky už mnoho, mnoho let.

Na webu KDU-ČSL jsou zveřejněny výroční zprávy od roku 2009, zprávy všech parlamentních stran za rok 2008 dal na internet server PirateLeaks. Výrok hodnotíme jako zavádějící, protože tři roky se nedají považovat za "mnoho, mnoho let".

Pro úplnost doplňujeme, že podle § 18 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů, jsou politické strany a politická hnutí povinny předložit každoročně do 1. dubna Poslanecké sněmovně k informaci výroční finanční zprávu. Výroční finanční zprávy politických stran a hnutí jsou veřejným dokumentem, ze zákona jsou však povinně k dispozici pouze v Parlamentní knihovně a není tedy v současné době povinností stran publikovat je na internetu.

Pravda důležitý výrok

Sice jsme nebyli v pěti vládách za to uplynulé období (posledních 22 let, pozn.),..

Za dobu existence samostatné České republiky nebyla KDU-ČSL přítomna v následujících vládách:

Miloš Zeman (17. července 1998 - 15. července 2002) - vláda menšinového kabinetu ČSSD, jejíž vznik byl umožněn tzv. Opoziční smlouvou s ODS.

Mirek Topolánek I (16. srpna 2006 - 11. října 2006) - vláda ODS a nestraníků, která však nezískala důvěru v Poslanecké sněmovně.

Jan Fischer (8. května 2009 - 13. července 2010) - úřednický kabinet, do kterého byli vybráni zástupci ODS, ČSSD a Strany zelených. V hlasování o důvěře jej podpořilo několik poslanců KDU-ČSL, byli to ti, kteří posléze ze strany odešli do nově vznikající TOP 09.

Petr Nečas (13. července 2010 až doposud) - koaliční vláda současného premiéra se neopírá o poslance KDU-ČSL, jelikož nejsou přítomni v Poslanecké sněmovně.

V čase existence ČSFR je nutné rozlišovat dvě úrovně vlád - federální a národní. Události těsně předcházející volbám v roce 1990 (obvinění předsedy ČSL Bartončíka Janem Rumlem (Občanské fórum) z vazeb na StB, známé též jako "aféra Bartončík") a následný neúspěch strany v těchto volbách, vedly k nedelegování žádných svých zástupců do vlády na federální úrovni jako protestu proti postupu zástupců Občanského fóra. V případě národní vlády však strana aktivní byla a jejími zástupci ve vládě Petra Pitharta byli Antonín Baudyš (místopředseda) a Ludvík Motyčka (ministr stavebnictví až do zrušení tohoto úřadu).