Demagog.cz

Pavel Bělobrádek

Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL)

  • 105
  • 8
  • 8
  • 26

Výroky

Pavel Bělobrádek

Pavel Bělobrádek

ŠÍDLO: Nejdéle sloužícím předsedou lidovců byl Josef Lux, na začátku 90. let, osm let. Máte ambici ho překonat?

BELOBRÁDEK: Z těch demokraticky zvolených, Jana Šrámka už asi překonat nelze, nicméně pokud budu schopen a pokud tomu okolnosti budou nakloněny, tak jsem připraven dokončit svoje volební období, které končí v roce 2019, což je takové symbolické, 100 let strany a zároveň bych se stal tím novodobě nejdéle sloužícím předsedou.

Jan Šrámek byl předsedou Československé strany lidové (ČSL) od jejího vzniku v roce 1918 až do komunistického puče v únoru 1948 (s výjimkou let válečného exilu, kdy v Londýně zastával post předsedy exilové vlády Československa).

Josef Lux se stal předsedou Československé strany lidové v září 1990. O dva roky později došlo ke spojení Křesťanské a demokratické unie s ČSL a byla vytvořena strana KDU-ČSL, tak jak ji známe dnes. Lux byl předsedou strany až do září 1998, kdy ze zdravotních důvodů odstoupil z čela strany a jeho místo zaujal Jan Kasal.

Dle stanov strany se každé dva roky v rámci sjezdu strany volí předseda a jeho místopředsedové. Poslední sjezd strany se uskutečnil letos v květnu, kde byl Pavel Bělobrádek znovu zvolen předsedou.

Poprvé byl Bělobrádek zvolen předsedou v roce 2010 a pokud naplní svůj mandát a zůstane předsedou strany až do roku 2019, stane se nejdéle působícím mužem v čele lidovců v jejich novodobé historii.

Pavel Bělobrádek

Pavel Bělobrádek

Průzkumy nám vycházely špatně, odchodem Andreje Babiše z vlády se utvrdilo jeho jádro a ten potenciál nám prudce klesl, té naší koalici a ti, kteří byli ochotni naši koalici volit, tak se v průzkumech neukázali a riskovat, že propadne třeba 9 % hlasů bylo nezodpovědné, proto jsme nabídli, ať Starostové jdou na naši kandidátku. (...) Nám zůstali ti voliči věrní, ale nepřišli ti, kteří v krajských volbách (krajské volby 2016, pozn. Demagog.cz) volily Starosty, to bylo z těch průzkumů evidentní.

Pavel Bělobrádek má pravdu v tom, že lidovci mají své pevné jádro voličů (pohybující se podle Medianu dlouhodobě kolem 4 %), zatímco Starostové mají jádro spíše minimální (zhruba do 2 %). Starostové získali v krajských volbách 2016 4 % hlasů, což je pravděpodobně to, na co Pavel Bělobrádek odkazuje, když naráží na to, že Starostové mají spíše nejednoznačnou volební podporu.

Veřejně dostupných výzkumů, které by ukazovaly vývoj podpory koalice Lidovců a Starostů, však není dostatek na to, abychom mohli výrok ověřit. Je totiž spíše pravděpodobné, že si koalice zadávala soukromé výzkumy, ze kterých Bělobrádek vychází a na nichž také stavěli rozhodnutí o ukončení koaliční spolupráce se STAN.

Volební jádro tvoří voliči, kteří jsou již pevně rozhodnuti jít k volbám a jsou si svojí volbou jistí. Naopak volební potenciál ukazuje, kolik procent hlasů by mohla strana získat, pokud by ji volili všichni, kdo její volbu zvažují a nevylučují účast u voleb.

Vládní krize probíhala v květnu, kdy Babiš skončil ve funkci ministra financí.

Podívejme se na veřejně dostupné výzkumy. Agentura MEDIAN zohlednila existenci koalice KDU-ČSL a Starostů ve svém volebním modelu v červnu a červenci, přičemž volební model zobrazuje nejpravděpodobnější rozložení zisku stran. Poté se koalice rozpadla. V červnu by tato koalice dosáhla zisku 9 % hlasů, v červenci pak 9,5 % – sběr dat pro tento výzkum se již nicméně kryje s rozpadem koalice, takže tento průzkum nemohl být brán v potaz.

ANO by podle tohoto volebního modelu dosáhlo v červnu i červenci shodně 27,5 % hlasů. Vládní krize probíhala v květnu, kdy Babiš skončil ve funkci ministra financí.

Volební model a jeho vývoj podle MEDIANU vidíme v následujícím grafu (str. 6):

V červnu se skutečně voličské jádro ANO utvrdilo a poskočilo z 18 na 20 %. Zároveň ale MEDIAN uvádí, že ANO přišlo o 1,5 procentních bodů (.pdf, str. 7). Mezi červnem a červencem k výrazné změně jádra ANO nedošlo. Pak je zde patrný pokles na srpnových 17 %.

Podle těchto dat se nedá říci, že by potenciál koalice lidovců se Starosty výrazně poklesl. Květen přinesl potenciál 15 %, červen 14,5 % a červenec 14 %: Jádro se drželo na 4 a 5 %, což jsou podle MEDIANU hlavně dlouhodobí voliči lidovců.

Lidovci však už v červenci chtěli změnit formu spolupráce, proto nabídli Starostům místa na svých kandidátkách. Jednalo by se totiž o nepřímou koalici a nebylo by tak nutné získat 10 % hlasů, stačilo by pouze přeskočit pětiprocentní hranici. Starostové ale tuto nabídku odmítli a rozhodli se kandidovat samostatně.

Z dalších agentur na výzkumy veřejného mínění můžeme uvést STEM, který po vládní krizi potvrzuje posílení pozice ANO. Sílu koalice ale dle svého průzkumu nedokáže odhadnout.

Pavel Bělobrádek

Pavel Bělobrádek

Ještě než jsme šli do té koalice, tak jsme se Starosty dohodli, že pokud ty průzkumy nebudou vycházet dobře, zatáhneme ruční brzdu. Nabídli jsme jim, aby šli na naši kandidátku, vyhnuli bychom se 10% povinnosti, nic by se nezměnilo, jen ta forma.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť se nám z mediálních zpráv nepodařilo dohledat zmínku o tom, že v případě špatných prognóz v průzkumech může dojít k rozvolnění volební koalice.Tento požadavek není obsažen ani v koaliční smlouvě, kterou oba subjekty uzavřely.

Vznik volební koalice byl mezi Starosty a KDU-ČSL dohodnut v březnu letošního roku. Pro volební koalice platí pro volby do Poslanecké sněmovny tzv. aditivní klauzule – koalice dvou stran musí pro vstup do Sněmovny získat minimálně 10 % hlasů.

Po několika měsících, kdy řada průzkumů ukazovala na to, že by koalice mezi Starosty a lidovci nemusela získat oněch 10 %, lidovci v červenci vyzvali své partnery ke zrušení volební koalice a nabídli jim, aby vstoupili na kandidátky lidovců. I když ještě o dva týdny dříve oba předsedové stran potvrdili, že spolupráce navzdory průzkumům bude pokračovat. Většina Starostů konečné rozhodnutí lidovců nepřijala s nadšením. Bělobrádek a další lidovci argumentovali především obavou z možného propadnutí velkého počtu hlasů.

Volební model CVVM z dubna hodnotil obě stran zvlášť, lidovcům přidělil 7,5 % a Starostům 2 %. V květnu by dle modelu stejné agentury získali lidovci 8 % a Starostové 2 %. V červnu model CVVM přisoudil každé straně o procento méně.

Pavel Bělobrádek

Pavel Bělobrádek

Za těch sedm let, co jsem předsedou, vždycky ten cíl je jednoduchý, mít lepší výsledek než předtím (...) zatím se nám ve všech volbách dařilo získat větší procentuální zisk nebo počet mandátů, než jsme obhajovali, a zároveň se nám podařilo vyhrát poslední senátní volby.

Pavel Bělobrádek je předsedou KDU-ČSL od 20. listopadu 2010. Pod jeho vedením se tak strana účastnila opakovaně krajských a také senátních voleb.

Krajské volby Lidovci se pod vedením Bělobrádka účastnili krajských voleb dvakrát – konkrétně to bylo na podzim let 2012 a 2016. V prvně uvedených volbách získali celkem 53 mandátů (ať již na samostatných kandidátkách, nebo v různých krajských koalicích – za všechny koalice pro Královéhradecký kraj, na jejíž kandidátce získal mandát i Bělobrádek).

O čtyři roky později pak lidovci posílili o celkem pět mandátů, celostátně dosáhli na 58 krajských zastupitelů.

Senátní volby V roce 2012 získali lidovci dva mandáty. O dva roky později získali pět senátorů a další dva byli zvoleni ve společné koalici s dalšími subjekty. V roce 2016 získali pět mandátů, v koalici s dalšími subjekty pak další čtyři.

Pokud budeme srovnávat stejný druh voleb, tak je pravdou, že pod Bělobrádkem se lidovci postupně zlepšují. Bereme-li tedy ty volby, kdy se KDU-ČSL pod tímto předsedou ucházela o podporu opakovaně. Do srovnání tedy nepočítáme období před Bělobrádkovým nástupem, kdy lidovci vypadli z Poslanecké sněmovny.

V posledních senátních volbách byla nejúspěšnější stranou KDU-ČSL, které uspělo devět kandidátů. Druzí nejúspěšnější byli Starostové a nezávislí, kteří získali pět mandátů.

Pavel Bělobrádek

Pavel Bělobrádek

Já jsem ho nevolil (Miloše Zemana, pozn. Demagog.cz), KDU-ČSL vyslovila v druhém kole podporu Karlu Schwarzenbergovi, v prvním kole jsme měli vlastního kandidáta.

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 byla kandidátkou KDU-ČSL Zuzana Roithová. Ta pro svou kandidaturu sesbírala podpisy 50 tisíc občanů v petici. V prvním kole získala bezmála 5 % hlasů, do druhého kola tak nepostoupila.

Ve druhém kole doporučilo vedení KDU-ČSL podpořit Karla Schwarzenberga.

Pavel Bělobrádek

Pavel Bělobrádek

Tak ono jich je asi deset nebo patnáct, kteří řekli, že budou kandidovat (v prezidentských volbách, pozn. Demagog.cz).

Kandidáti na post prezidenta musí mít do pěti dnů od vyhlášení voleb zřízen tzv. transparentní volební účet pro financování předvolební kampaně.

Dále musí kandidát získat podporu dvaceti poslanců, deseti senátorů nebo 50 tisíc občanů oprávněných volit. Této mety (50 tisíc podpisů) prozatím dosáhlo jen několik z nich, resp. sami to deklarují současný prezident Miloš Zeman, Jiří Drahoš a Michal Horáček. Pavel Fischer pak oznámil, že disponuje dostatečným počtem podpisů senátorů.

Volební účty eviduje Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí, který eviduje jedenáct kandidátů. Nicméně dodejme, že u řady z nich jde o pouhou deklaraci; pokud nesplní zákonné podmínky, tak kandidovat nemohou. Např. výše zmíněný Fischer ještě účet zaveden nemá, vzhledem k tomu, že splní podmínku kandidatury, jej ale lze připočítat.

Ve veřejném prostoru se pak objevily i další snahy o prezidentskou kandidaturu, resp. její vyhlášení, které však mají pramalé šance. Za všechny jmenujme Janu Yngland Hruškovou nebo Karla Štogla.

Bělobrádek má tedy pravdu v tom, že deklarovaných kandidátů je zhruba patnáct (online projekt Prezident 21 jich vede dokonce osmnáct) – těch, co prozatím plní podmínky pro samotnou kandidaturu, je výrazně méně, momentálně pouze čtyři.

Pavel Bělobrádek

Pavel Bělobrádek

Česká republika je jedna z nejbezpečnějších zemí vůbec na světě. Nám dělají starosti politické aktivity Ruska a částečně i Číny, jak o tom hovoří veřejná část našich rozvědek, především BISky.

Institut pro ekonomiku a mír zveřejnil v červnu 2016 výsledky tzv. Světového indexu míru (Global Peace Index). Česká republika se skutečně umístila jako jedna z nejlepších, konkrétně skončila na šesté příčce ze 163 zemí. Tento index však neměří přímo míru bezpečí v zemi (i když některé sledované faktory tímto směrem ukazují). Vliv na bezpečnost v zemi má pak vedle vlády velké množství dalších faktorů.

V roce 2015 obsadila Česká republika 12. místo, 2014 si držela tuto pozici, na kterou postoupila ze 13. místa z roku 2013.

Tato analýza mapuje především faktory společnosti a bezpečnosti, výskyt zahraničních a domácích konfliktů a míru militarizace. Hodnocení je stanoveno na základě 23 kritérií (GPI indicators). Samotný index však jednoznačně neprokazuje míru bezpečnosti, ale spíše mírové prvky. Kategorie, která se orientuje na vnímání bezpečnosti, hodnotí Českou republiku 2 body z 5, přičemž 5 značí nejhorší stav. Obdobně je na tom většina zemí střední Evropy. Od roku 2012 je tento stav neměnný.

Mezi další zkoumané faktory patří například politická nestabilita, kriminalita, vnitřní a vnější bezpečnost, dodržování lidských práv atd.

Dále lze v souvislosti s bezpečností zmínit klesající kriminalitu. Za rok 2016 jsou zatím dostupné statistiky pouze do konce listopadu, nicméně i podle nich je celková kriminalita nižší než ta za stejné období v letech 2015 a 2014. Lze tedy předpokládat, že i konečné číslo bude nižší a potvrdí klesající trend. Za období této vlády kriminalita setrvale klesá.

O aktivitách Ruska a Číny na území ČR píše BIS ve své výroční zprávě za rok 2015 (výroční zpráva za rok 2016 nebyla dosud zveřejněna) v kapitole Kontrarozvědná činnost. Zpravodajské služby právě těchto dvou zemí působily v ČR nejvýrazněji, přičemž dominovaly ty ruské.

Aktivity Ruska se zaměřovaly především na operace vedené v rámci informační války v kontextu ukrajinské a syrské krize. Cílem zde bylo oslabit informační potenciál ČR, vyvolat či přiživit vnitro-společenské a vnitropolitické tenze v ČR, narušit vnitřní soudržnost a akceschopnost ČR a NATO aj. Další ruské aktivity se odehrávaly na poli ekonomické a vědecko-technické rozvědky v ČR a dále pokračovaly i vlivové aktivity zaměřené na udržení a posílení ruských pozic a perspektiv v české energetice.

Čínské aktivity se zaměřovaly na rozšiřování a prohlubování vlivové infiltrace české politiky a složek české státní moci. Vedle toho se orientovaly také na posilování čínského vlivu v české ekonomice a byznysu.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, výroční zpráva BIS za rok 2015 obsahuje a potvrzuje aktivity Ruska a Číny vedené na území ČR. Zároveň tvrzení o České republice jako jedné z nejbezpečnějších zemí na světě není zcela přesné. Světový index míru totiž prokazuje spíše mírové prvky než míru bezpečnosti, nicméně ČR se skutečně umístila mezi nejlepšími.

Pavel Bělobrádek

Pavel Bělobrádek

V době, kdy já jsem pracoval v oblasti bezpečnosti potravin jako veterinární hygienik, pokud jsme chtěli dovážet do Evropské unie, když jsme nebyli členy, tak na nás platila stejná pravidla, jako na výrobce uvnitř.

Pavel Bělobrádek působil jako veterinární inspektor v letech 2001–2009 na Krajské veterinární správě pro Královéhradecký kraj. Česká republika se stala členem Evropské unie 1. května 2004.

Politika EU v oblasti bezpečnosti potravin byla důkladně reformována na počátku 21. století. Vznikla definice tzv. přístupu ze zemědělského výrobku až na stůl, což zajišťuje bezpečnost na vysoké úrovni ve všech fázích výrobního a distribučního procesu všech potravinářských výrobků, jež jsou na trhu EU. Nezáleží přitom na tom, zda jejich výroba probíhá v EU, nebo zda jsou dováženy ze třetích zemí mimo EU.

V roce 2002 vstoupilo v platnost nařízení (ES) č. 178/2002, kterým byly stanoveny obecné zásady a požadavky potravinového práva a postupy týkající se bezpečnosti potravin. Nařízením byl také zřízen Evropský úřad pro bezpečnost potravin. Podle tohoto nařízení (.pdf, str. 471) „potraviny a krmivo dovážené do Společenství za účelem uvedení na trh ve Společenství musí splňovat odpovídající požadavky potravinového práva nebo podmínky, které Společenství považuje přinejmenším za rovnocenné těmto požadavkům, nebo existuje-li zvláštní dohoda mezi Společenstvím a vyvážející zemí, požadavky obsažené v dotyčné dohodě.“

Nařízení č. 178/2002 z roku 2002, kdy ČR ještě nebyla členem EU, stanovilo dovozcům potravin a krmiv, jež měly být ze třetích zemí uvedeny na trh v EU, splnit stejné, odpovídající požadavky či podmínky, které platily pro výrobce potravin v zemích EU. Výrok z tohoto důvodu hodnotíme jako pravdivý.

Pavel Bělobrádek

Pavel Bělobrádek

Marian Jurečka vyjednal, že se to dostalo jako téma (dvojí kvalita potravin, pozn. Demagog.cz) celorepublikové, V4 a konečně o tom mluvil i Juncker. Tzn. my jsme si to odpracovali a ministr zemědělství v tom skutečně dokázal hodně, bude se to řešit na evropské úrovni a s novou legislativou

Výrok je hodnocen jako zavádějící, protože byť Jurečka podporuje snahy o zamezení dvojí kvality potravin, není v tomto snažení osamocen. Navíc je otázkou, zda a jak se konkrétně bude daný problém řešit, zde se postoje různých aktérů liší.

Začátkem roku 2017, po výsledcích testů porovnávajících potraviny z různých zemí EU, požádalo Slovensko o mimořádnou schůzi V4. Porovnávání potravin bylo inspirované průzkumem Vysoké školy chemicko-technologické. V minulosti však bylo vypracováno víc takových testů, které zkoumaly kvalitu potravin. Záměr opětovně testovat kvalitu potravin v zemích EU tehdy vyjádřil i ministr zemědělství Marian Jurečka.

Státy V4 se na summitu shodly, že otázka dvojí kvality potravin musí být v rámci společného evropského trhu odstraněna. Podle premiérů zemí V4 je tento problém dlouhodobě podceňovaný, proto ohlásili plán vytvoření společné pracovní skupiny.

V létě tohoto roku ministerstvo zemědělství zveřejnilo výsledky testu zatím největšího srovnání potravin a drogistických výrobků, který vypracovala Vysoká škola chemicko-technologická. Tyto testy opětovně potvrdily rozdílnou kvalitu potravin, kterou jsou prodávány pod stejnou značkou ve stejných obalech.

Následně byl Robert Fico pověřen jednáním s Jean-Claude Junckerem za státy V4 o řešení problému dvojí kvality potravin, které jsou prodávány pod stejnou značkou a ve stejném obale, ovšem s rozdílným obsahem. Juncker po jednání připustil, že to není nevýznamný problém.

Zatím nebyly navrhnuty žádné legislativní kroky, jak by se dal tento problém řešit. Evropská unie však přislíbila uvolnit přibližně 1 mil. eur, který bude zemím poskytnut na další testování kvality potravin. Evropská komise zároveň vydala metodiku, jak bojovat proti dvojí kvalitě potravin podle momentálně účinné právní úpravy.

Zda bude vytvořena nová legislativa (úprava příslušné směrnice), je otázkou dalších jednání. Není to tak jasné, jak to Bělobrádek podává. Eurokomisařka Jourová na jednání v Bratislavě před několika dny uvedla, že preferuje využití současných pravidel. Uvedla:

Myslím, že nekalé obchodní praktiky, kdy se různá kvalita zboží prodává pod stejnou značkou, se dají potírat na základě směrnice o nekalých obchodních praktikách.

Juncker ve svém hodnotícím projevu v září během pasáže o kvalitě potravin mluvil o tom, že současná pravidla dvojí kvalitu zakazují.

V Unii, kde jsou si všichni rovni, nejsou ani spotřebitelé druhé kategorie. Není pro mě přijatelné, aby občanům v některých částech Evropy, ve střední a východní Evropě, byly pod stejnou značkou a ve stejném balení prodávány potraviny nižší kvality než občanům v jiných zemích. Slováci si nezasluhují rybí prsty s nižším obsahem rybího masa. Maďaři pokrmy s nižším obsahem masa. Češi čokoládu s nižším obsahem kakaa. Právní předpisy EU již tyto praktiky zakazují. A my nyní musíme národním orgánům poskytnout více pravomocí, které jim umožní tyto nezákonné praktiky vymýtit, ať už se vyskytnou kdekoli.“

Komise připravila také jednoduchý factsheet, který ukazuje, jaká opatření se chystají v nejbližší době. Jde o vytvoření studií, metodiky, komunikaci mezi dotčenými subjekty nebo úpravu pokynů pro vnitrostátní subjekty.

Pavel Bělobrádek

Pavel Bělobrádek

(Na otázku ohledně přijetí eura, pozn. Demagog) Když se podíváte na to, co si o tom myslí ostatní strany, tak to nebude jednoduché. My jsme technicky připraveni na to ho přijmout, většina lidí se však bojí.

Názory na přijetí eura v České republice se liší napříč politickými stranami. Z vládních stran podporuje přijetí eura kromě KDU-ČSL (.pdf, str. 4) také ČSSD (.pdf, str. 28), z opozičních stran TOP 09 (.pdf, str. 16), nebo také STAN, kteří kandidují v letošních volbách do Poslanecké sněmovny.

Z vládních stran euro odmítá ANO 2011, což je bod, který najdeme také ve volebním programu tohoto hnutí (.pdf, str. 10). Ze stran zastoupených v Poslanecké sněmovně přijetí eura dále odmítá KSČM a ODS (.pdf, bod 11). SPD přijetí eura taktéž odmítá – ačkoliv se ve svém programu k této problematice explicitně nevyjadřuje, požaduje vystoupení České republiky z EU, tudíž nepodporuje přijetí eura.

Pro přijetí eura musí být splněna tzv. Maastrichtská kritéria dle Smlouvy o fungování Evropské unie (čl. 140). Ve zprávě (.pdf, str. 1) ministerstva financí a České národní banky o zhodnocení jednotlivých kritérií k roku 2016 je uvedeno, že ČR plní všechna nutná kritéria vyjma účasti v mechanismu směnných kurzů. Tento požadavek bude splněn, až ČR vstoupí do ERM II (Evropský mechanismus směnných kurzů) a bude tím stanovena centrální parita koruny k euru, tedy ideální kurz.

Co se týče postojů veřejnosti k přijetí eura, Centrum pro výzkum veřejného mínění zveřejnilo v květnu tohoto roku průzkum, který uvádí, že 72 % dotazovaných nesouhlasí, nebo spíše nesouhlasí s přijetím eura.