Adam Vojtěch

Adam Vojtěch poprvé zastával úřad ministra zdravotnictví od 13. prosince 2017 do 21. září 2020, poté ho ve funkci nahradil Roman Prymula. Dále na tomto postu působili Jan Blatný a Petr Arenberger. 26. května 2021 byl do funkce jmenován opět Adam Vojtěch.

První čtyři protiepidemická opatření Ministerstva zdravotnictví zrušil Městský soud v Praze 23. dubna 2020, tedy v době, kdy byl ministrem Adam Vojtěch. Jednalo se o opatření omezující volný pohyb osob a maloobchod. Podle soudu jejich vydáním ministerstvo přesáhlo své pravomoci. Tento rozsudek byl však později anulován Nejvyšším správním soudem, a proto jej mezi zrušené nelze počítat.

V listopadu 2020, tedy již v době působení tehdejšího ministra Blatného, bylo zrušeno opatření nařizující nošení roušek v budovách a na zastavěných prostranstvích, v únoru poté nařízení o povinném testování zaměstnanců domovů pro seniory. Ke zrušení dalšího opatření, které se týkalo nutnosti předložit negativní test před návratem ze zahraničí a které bylo vydáno za doby působení Jana Blatného, došlo v březnu 2021. V dubnu poté Nejvyšší správní soud kvůli nedostatečnému odůvodnění rozhodl, že dřívější opatření související s testováním ve firmách bylo v rozporu se zákonem. Později byla zrušena i opatření o povinném testování pracovníků malých podniků či OSVČ.

Za doby působení Petra Arenbergera byla zrušena opatření omezující obchod a setkávání, nařízení ohledně testování zaměstnanců a regulace provozu restaurací a kasin. Za nezákonné bylo také označeno tehdy již ministerstvem zrušené opatření zakazující noční prodej ve večerkách, nařízení o provozu vleků a lanovek či opatření týkající se uzavření restaurací.

Soud v červnu za nezákonná zpětně označil také opatření o uzavření škol, nařízení týkající se omezení provozu sportovišť a pro nedostatečné odůvodnění také povinnost nošení ochrany dýchacích cest. Stejně tomu bylo i v případě opatření vztahujícího se k omezení stravovacích a ubytovacích služeb z přelomu dubna a května. Podobný závěr Nejvyšší správní soud vyslovil i v případě opatření Ministerstva zdravotnictví ze 14. května 2021, které nezahrnulo hladinu protilátek mezi faktory umožňující vstup do některých vnitřních prostor nebo účast na hromadných akcích. 

V červnu 2021 zrušil (.pdf) Městský soud v Praze opatření vydané ministerstvem již za doby úřadování Adama Vojtěcha, které nařizovalo absolvovat test před návratem do České republiky individuální dopravou.

Poslední zrušené opatření se týká povinnosti nošení roušek a respirátorů uvnitř budov. Nejvyšší správní soud postrádal dostatečné odůvodnění červnového opatření a dal Ministerstvu zdravotnictví 3 dny na nápravu. Ministerstvo nicméně v této lhůtě stihlo nařízení upravit, a povinnost nosit ochranu úst a nosu tak nadále zůstává. 

Na závěr tedy shrňme, že většina opatření, která byla patřičnými soudy zrušena, byla vydána za doby působení nástupců/předchůdců Adama Vojtěcha.

Praktičtí lékaři mohou v současnosti proti covidu-19 očkovat (.pdf, str. 1) třemi očkovacími látkami, a to látkami Vaxzevria (AstraZeneca), Janssen a Spikevax (Moderna). Vakcínu od společnosti Moderna distribuuje do ordinací praktických lékařů již od května 2021 na základě smlouvy s Ministerstvem zdravotnictví společnost Avenier.

Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) schválila použití vakcíny od společnosti Moderna 23. července 2021 rovněž pro děti ve věku od 12 do 17 let. Nicméně použití vakcíny musí definitivně schválit také Evropská komise. Adam Vojtěch na tiskové konferenci po jednání vlády 26. července 2021 uvedl, že Ministerstvo zdravotnictví chce umožnit, aby vakcínu od firmy Moderna měli k dispozici také praktičtí lékaři pro děti a dorost. Vakcína bude těmto lékařům dodávána až poté, co dojde ke změně smlouvy s distributorem.

V srpnu by Česká republika měla obdržet přes 600 tisíc vakcín právě od americké společnosti Moderna. Bude se jednat o největší dodávku pro Českou republiku od začátku distribuce této vakcíny.

Poslanec Vojtěch předložil 2. října 2020 návrh novely zákona o získávání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání, kterou se mění zákon č. 95/2004 Sb. Novela je vedena jako sněmovní tisk č. 1040. Návrh zákona (.pdf, str. 8–10) se mimo jiných záležitostí věnuje právě úpravám pravidel odborných praxí u zdravotnických pracovníků jednotlivých oborů a možnostem získání specializované způsobilosti v oboru hygiena a epidemiologie.

Uveďme, že touto novelizací by například pro specializační obor hygiena a epidemiologie došlo ke snížení limitu u požadované týdenní pracovní doby, po kterou musí probíhat rozvolněná příprava lékařů v akreditovaných zařízeních. Podle současného znění zákona (§ 5 odst. 4) musí tato specializační průprava v rozvolněné přípravě probíhat nejméně polovinu stanovené týdenní pracovní doby, novela pak v případě oboru hygiena a epidemiologie hovoří pouze o pětině této doby (.pdf, str. 1). Důvodová zpráva uvádí (.pdf, str. 17), že by tím mělo dojít ke „zjednodušení získání specializované způsobilosti v tomto oboru“. Tato úprava by měla pomoci i „personálně zajistit orgány státní správy v ochraně veřejného zdraví“.

Poslanecký návrh byl zařazen na program schůze vlády, která se konala dne 2. listopadu 2020. Po jejím konci následovala tisková konference, kde se ministryně spravedlnosti Marie Benešová vyjádřila k danému návrhu zákona. Uvedla, že byl projednán a že se vláda usnesla na souhlasném stanovisku. Dodala, že na tomto usnesení panovala mezi členy vlády shoda.

Adam Vojtěch předložil 2. října 2020 Poslanecké sněmovně ČR návrh novely zákona o získávání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání. V navrhované novele (.pdf, str. 13–14) se uvádí, že jedním z jejích cílů je zlepšit nevyhovující situaci týkající se personálních kapacit v oblasti lékařské posudkové služby. Věnuje se tedy změnám a návrhům, které by k tomuto cíli měly přispět. Tyto změny by měly obecně umožnit snazší a rychlejší získávání specializované způsobilosti v daném oboru většímu množství lékařů.

Poslanec Vojtěch například navrhuje (.pdf, str. 13–15), aby bylo možné započítat dříve absolvované vzdělávání ze základního kmene do vzdělávání v nástavbovém oboru. Dále v případě, že specializační vzdělávání v oboru hygiena a epidemiologie probíhá v rámci rozvolněné přípravy, navrhuje snížit minimální hranici týdenní pracovní doby ze současné poloviny (§ 5 odst. 4) na nejméně jednu pětinu stanovené týdenní pracovní doby (.pdf, str. 1, 17). Další změnou by měla být i možnost získání způsobilosti na základě již získané specializace I. stupně podle právních předpisů a odpovídající odborné praxe (.pdf, str. 9–10).

Novela také navrhuje připuštění výjimek (.pdf, str. 13). Ty se týkají možnosti započtení praxe na neakreditovaných pracovištích v případě, kdy dané pracoviště bylo schopné lékaře připravit tak, aby mohl být připuštěn k závěrečné zkoušce nástavbového oboru. V souladu se zmíněnými návrhy novelizace počítá se zavedením pružnější a rychlejší možnosti vzdělávání v oblasti posudkového lékařství (.pdf, str. 14). Předpokládá, že na základě navrhovaných změn se také zvýší počet lékařů v tomto oboru.

Předně uveďme, že novela, kterou ministr zdravotnictví Adam Vojtěch zmiňuje ve svém příspěvku, se týká zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění.

„Dostupnější moderní a život zachraňující léky“

Návrh novely zákona o veřejném zdravotním pojištění, který vláda schválila (.pdf) 24. srpna, oproti současnému znění podrobněji vymezuje (.doc, str. 14, § 39d, odst. 2) „vysoce inovativní léčivé přípravky“. Důvodová zpráva pak například uvádí (.doc, str. 195), že pokud se jedná „o léčivý přípravek, u nějž nelze prokázat nákladovou efektivitu, ať již z důvodu, že nákladově efektivní není, nebo z důvodu, že zatím nebyla zajištěna potřebná data“, je „možné stanovit dočasnou úhradu“.

Návrh také prodlužuje dobu, po kterou může tato dočasná úhrada vysoce inovativního léčivého prostředku probíhat – konkrétně z 2 let (s možností navýšení o 1 rok) na 3 roky (s možností navýšení o 2 roky) (.doc, str. 15). Současná délka se podle důvodové zprávy (.doc, str. 230) „ukázala být jako nedostatečná“.

Zpráva dále uvádí (.doc, str. 195–196), že v současnosti „pacientům rozléčeným léčivým přípravkem v režimu dočasné úhrady není po jeho ukončení garantováno doléčení, na němž by se nemuseli dále osobně finančně podílet“. To dále „v mnoha případech znamená faktickou nedostupnost takového léčivého přípravku pro pacienta“ a regulace je následně obcházena mechanismem výjimečné úhrady. V některých případech tedy pacienti díky prodloužení doby dočasné úhrady nebudou muset podávat žádost o výjimku a léčivé přípravky tak pro ně budou dostupnější. Nově by také mělo být zákonem dáno právo pacienta (.doc, str. 39) na to, aby byl po ukončení dočasné úhrady „tímto léčivým přípravkem doléčen na náklady držitele rozhodnutí o registraci“.

Novela dále mírně upravuje (.doc, str. 5) současný § 15 odst. 5, který se mimo jiné zabývá úhradami léčivých přípravků pro moderní terapie.

„Zapojení pacientů do rozhodování o úhradě léků na vzácná onemocnění“

Návrh také do zákona o veřejném zdravotním pojištění vkládá (.doc, str. 17–18) nový § 39da. Podle jeho odstavce 2 pak účastníkem řízení „o stanovení výše a podmínek úhrady léčivého přípravku určeného k léčbě vzácného onemocnění“ jsou i pacientské organizace, které sdružují „pacienty s onemocněním, jejichž léčba může být posuzovaným přípravkem ovlivněna“.

„Silnější pozice pacienta v případě žádosti o výjimečnou úhradu léčby“

Výjimečnou úhradou léčby se zabývá § 16, který je využíván, pokud je poskytnutí jinak ze zdravotního pojištění nehrazených zdravotních služeb „jedinou možností z hlediska zdravotního stavu pojištěnce“. Novela by měla zrušit (.doc, str. 9) § 16 odst. 2, podle něhož je (s výjimkou případů, kdy hrozí nebezpečí z prodlení) pro výjimečnou úhradu léčby nutný „předchozí souhlas revizního lékaře“.

Důvodová zpráva nicméně říká (.doc, str. 197), že „v případech, kdy je ale podmínkou nároku medicínské posouzení (zejména v případě § 16 zákona č. 48/1997 Sb.) bude pochopitelně nezbytné, aby v souladu s § 50 správního řádu byl podkladem rozhodnutí též odborný (lékařský) názor – podle povahy věci např. znalecký posudek, stanovisko odborného lékaře, stanovisko odborné společnosti“.

Novela také do zákona vkládá (.doc, str. 8) nový § 19, podle kterého bude např. léčba jinak nehrazená (§ 16) pojišťovnou uhrazena i bez jejího předchozího posouzení, pouze na základě žádosti, pokud se jedná o neodkladnou péči a zároveň byly splněny ostatní podmínky pro její přiznání. V případě, že pojišťovna žádosti sama přeci jen posuzuje a dojde ke kladnému stanovisku, vydá neprodleně souhlas. Proti němu není přípustné odvolání a je okamžitě vykonatelný (.doc, str. 197).

Dle § 20 (.doc, str. 9) pak o odvoláních proti negativním stanoviskům rozhoduje do určité míry nezávislá revizní komise.

„Více hrazených zdravotnických pomůcek“

Výčet hrazených zdravotnických pomůcek a jejich úhradový limit lze nalézt v příloze č. 3 zákona o veřejném zdravotním pojištění, přesněji v oddílu C. Novela zákona skutečně počítá s navýšením počtu těchto pomůcek, jedná se například o pomůcky (.doc, str. 98, 103 a následující) pro děti se stomií, pro pacienty se syndromem spánkové apnoe (.doc, str. 186) a další.

„Větší kompetence pro sestry“

Součástí zmiňované novely je také vymezení větších kompetencí zdravotních sester. Do přílohy č. 3 oddílu A vkládá nově tabulku č. 4 (.doc, str. 45), která uvádí „seznam odborností sester pro preskripční omezení“. Uveďme, že v současném znění zákona se vyskytuje jen seznam odborností lékařů, nikoliv sester. Ve dříve zmiňovaném oddílu C (.doc, str. 88 a následující) pak lze nalézt, které odbornosti lékařů a nově i sester mohou dané zdravotní pomůcky pacientům předepisovat. Přehlednější seznam pak uvádí důvodová zpráva (.doc, str. 265–267).

„Největší novela zákona o veřejném zdravotním pojištění za posledních 15 let“

Od roku 1997, kdy vešel zákon o veřejném zdravotním pojištění v platnost, došlo ke mnoha změnám. Rozsáhlejší novelizace proběhla v roce 2007. Mimo jiné tato novela zaváděla regulační poplatky, které je v konkrétních případech každý pojištěnec „povinen v souvislosti s poskytováním hrazené péče hradit zdravotnickému zařízení“.

Pokud budeme počítat s rokem 2021 (.pdf, str. 193), kdy by měl podle plánu vlády současný návrh zákona vejít v účinnost, bude se za posledních 15 let jednat o jednu z největších novel zákona o veřejném zdravotním pojištění. Navrhovaná novela by měla nabýt účinnosti právě 13 let po novele zavádějící regulační poplatky. Přestože se ministr Vojtěch svým výrokem pravděpodobně odkazuje právě na novelu z roku 2007 a místo 15 let by měl hovořit o 13 letech, vzhledem k subjektivní povaze hodnocení „největší“ novely mu tuto možnou nepřesnost nepřikládáme k tíži. Novela navíc prozatím (k datu 13. září 2020) nebyla projednána ani v prvním čtení, a je proto pravděpodobné, že k jejímu schválení do konce tohoto roku nedojde a že její účinnost nastane později než původně plánovaného 1. ledna 2021.

Práce na novele

Návrh na změnu zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, byl 24. srpna 2020 předložen na jednání vlády ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem. Ve stejný den vláda tuto novelu schválila (.pdf, str. 1) a návrh byl následně postoupen do Poslanecké sněmovny.

Údaj o délce zpracovávání lze najít v dokumentu (.pdf, str. 2), který byl připraven pro potřeby Legislativní rady vlády, nebo v prezentaci (.pdf, str. 2) Ministerstva zdravotnictví pro tiskovou konferenci z července 2020. Oba dokumenty shodně hovoří o dvou letech práce na novele. Tomu odpovídá i vložení návrhu do aplikace VeKLEP, kde byla karta návrhu vytvořena v prosinci 2019. Původně měla být novela dle plánu legislativních prací předložena již v červnu 2019.

Spolupráce s pacienty

Předesíláme, že nehodnotíme motiv přípravy legislativy, ale pouze to, zda do ní byli zapojeni zástupci pacientských organizací.

Nejprve uveďme, co se rozumí pojmem pacientská organizace. Dle webu Ministerstva zdravotnictví (MZ) jsou to „převážně spolky (neziskové organizace), které sdružují pacienty, jejich blízké a někdy i lékaře. Poskytují informace, pořádají setkání, rehabilitace, pobyty pro pacienty, organizují kampaně pro veřejnost, poskytují poradenství a hájí zájmy svých členů“. Jako příklad pacientské organizace můžeme uvést Českou alzheimerovskou společnost, o.p.s., Klub celiakie Brno nebo Parkinson-Help z.s.

Zástupci pacientských organizací tvoří Pacientskou radu, poradní orgán ministra zdravotnictví. Pacientská rada má možnost vyjadřovat se k návrhům legislativních i nelegislativních materiálů, konzultovat či vydávat stanoviska. Zřízena byla v říjnu 2017.

Pacientská rada se vyjadřovala mimo jiné také ke zmiňovanému návrhu novely zákona o veřejném zdravotním pojištění. Informace o jejím zapojení do tvorby novely byly publikovány v srpnu 2018. V září téhož roku byla na šestém zasedání Pacientské rady předložena zpráva o zapojení v rámci prací na novele. Novela byla dále jedním z témat dalších zasedání Pacientské rady, například třináctého zasedání v červnu 2020.

Úkol při nástupu do funkce

Adam Vojtěch vykonával funkci ministra již v 1. vládě Andreje Babiše a ministrem zdravotnictví je tedy již od prosince 2017. Už krátce po svém nástupu do funkce v lednu 2018 přitom prohlásil, že problematice léků na vzácná onemocnění i dalším problematikám by se chtěl věnovat v rámci nového zákona o veřejném zdravotním pojištění. Ač nakonec byla zvolena forma novely, je pravdou, že oblast, které se novela věnuje, je prioritou ministra Vojtěcha již od jeho nástupu do funkce.

Shrnutí

Na závěr uveďme, že nehodnotíme tu část výroku, ve které Adam Vojtěch uvádí, že pro co nejrychlejší projednání této novely udělá maximum a že je z připravené novely šťastný. Jedná se totiž o predikci, resp. značně subjektivní vyjádření.

Celkově pak příspěvek, který je souborem hned několika výroků, hodnotíme jako pravdivý, neboť všechny jeho části odpovídají informacím zjistitelným z veřejně dostupných zdrojů.

Zásadní milník. Vláda dnes schválila naši novelu zákona o návykových látkách. Nyní míří do Sněmovny. Cílem je, aby léčebné konopí mohlo pěstovat více subjektů a bylo jej možné vyvážet do zahraničí. Chceme tím zejména snížit cenu konopí a zvýšit jeho dostupnost pro české pacienty.

— Adam Vojtěch (@adamvojtechano) May 11, 2020

Novela zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, byla schválena (.pdf) 11. května 2020 na jednání vlády.

Dle Shrnutí závěrečné zprávy RIA (.doc) má novela zákona dva cíle: prvním je přizpůsobení současné podoby zákona podmínkám realizace druhé fáze elektronického receptu a druhým cílem pak je:

„Zajištění vyšší dostupnosti léčivé látky konopí pro léčebné použití vyprodukované na území České republiky. S tím souvisí změna systému k udělování licence k pěstování rostlin konopí pro léčebné použití, která má za cíl zvýšit počet pěstitelů rostliny konopí pro léčebné použití a tedy navýšit faktickou dostupnost konopí pro léčebné použití pro české pacienty a současně v rámci obchodní konkurence zvýšit ekonomickou dostupnost snížením ceny konopí pro léčebné použití.“ (str. 1)

Změna v udělování licence by ve výsledku měla znamenat jak vyšší dostupnost, tak možnost rozšíření distribuce v tuzemsku i zahraničí.

Novela (.doc) také definuje léčebné konopí samostatně (str. 14) a například upravuje i nabývání konopí pro vlastní spotřebu (str. 3):

㤠5

(2) h) pro vlastní potřebu [mohou bez povolení k zacházení]

1. nabývat, a to i v zastoupení, na základě receptu vystaveného podle zákona o léčivech (dále jen „recept“) fyzické osoby,

2. nabývat na základě vybavení poskytovatelem zdravotních služeb podle zákona o léčivech fyzické osoby, 

3. nabývat v případě registrovaných léčivých přípravků s obsahem uvedené látky kategorie 1 za podmínek stanovených v rozhodnutí o registraci fyzické osoby,

4. uchovávat a používat podle vydaného receptu nebo podle pokynu lékaře fyzické osoby“

Paragraf 13 dále upravuje předepisování a výdej léčivých přípravků (.doc, str. 7). Mimo jiné obsahuje například možnost výdeje na elektronický recept. V § 20, 21 a 22 pak dochází ke změnám umožňujícím konopí nejen vyvážet do zahraničí, ale ho i dovážet (str. 10–13). Samotný vývoz, dle původní verze zákona, teoreticky možný je, ovšem s komplikacemi a pouze přes Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). Pro server Novinky.cz k tomu mluvčí SÚKL uvedla:

„Zákon o návykových látkách obecně umožňuje, aby Státní ústav pro kontrolu léčiv vypěstované konopí vyvážel, současně však stanovuje možnost jeho převedení výlučně na provozovatele lékáren, a to pouze za účelem přípravy léčivých přípravků a výdeje na základě elektronického receptu.“

Stejný zdroj také píše o tom, že současná podoba zákona znemožnila reklamaci zakoupeného konopí ze zahraničí. SÚKL pak fakticky drží monopol nad produkcí konopí a jeho vývozem, což novelou zákona mizí (.doc, str. 13–14 a 30). Ve zprávě RIA se k tomuto tématu uvádí (.doc, str. 7):

„Za současného legislativního stavu platí, že funkci státní agentury plní Státní ústav pro kontrolu léčiv. Ústav současně může realizovat dovoz a vývoz látky konopí pro léčebné použití, přičemž vyvážet může pouze dovezené konopí pro léčebné použití, protože na základě § 24b zákona o návykových látkách může být konopí pro léčebné použití vypěstované v České republice dodáno pouze do lékáren za účelem přípravy individuálně připravovaného léčivého přípravky s obsahem konopí pro léčebné použití.“

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože cílem novely je mimo jiné změna systému udělování licence, jejímž prostřednictvím se předpokládá zvýšení počtu pěstitelů a umožnění vývozu léčebného konopí do zahraničí. To by ve výsledku mělo ovlivnit cenu i dostupnost konopí na českém trhu. Ačkoliv bylo dřív teoreticky možné léčebné konopí vyvážet do zahraničí, mohlo se tak dít pouze skrze Státní ústav pro kontrolu léčiv, což fakticky znemožňovalo jeho vývoz ze země.

Léčivé přípravky, které jsou nyní předepisovány pouze na recept s modrým pruhem, bude moci nově předepsat lékař na elektronický recept s označením "vysoce návyková látka". Tím bude kompletně dokončena elektronizace preskripce léků.

— Adam Vojtěch (@adamvojtechano) May 11, 2020

V současnosti stále platí zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách. Ustanovení § 13 popisuje speciální recepty či žádanky opatřené modrým pruhem, které jsou určené právě pro předpis léků obsahujících buď omamné, nebo psychotropní látky. Mezi tyto látky patří například opium, kokain, morfin nebo amfetamin. Kompletní seznam je uveden v příloze č. 1 a č. 5 nařízení č. 463/2013 Sb.  Zákon o návykových látkách obsahuje dále také § 19 o odborné způsobilosti s manipulací se zmiňovanými substancemi, či § 10 o skladování. 

Z informací čitelných v zákoně nebo z informací na webu Státního ústavu pro kontrolu léčiv je patrné, že léčiva nutná „vydávat na recept“ s modrým pruhem nebylo možné předepsat elektronicky. I podle webu epreskripce.cz (bod 14) není stále možné předepisovat recepty s modrým pruhem. Klasické recepty ano.

V pondělí 11. května 2020 schválila vláda návrh zákona, který zmiňovaný zákon o návykových látkách mění. V popisu návrhu je uvedeno následující:

„Základními cíli předkládaného návrhu jsou předepisování a výdej léčivých přípravků s obsahem návykových látek z přílohy č. 1 a 5 nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek, ve znění pozdějších předpisů, na elektronický recept s označením „vysoce návyková látka“ a zvýšení dostupnosti konopí pro léčebné použití pro pacienty v České republice.“

Této změny je pak dosaženo novelizací (.doc, str. 3) již zmíněného § 13 zákona o návykových látkách.

Typický exponenciální růst celkových případů COVID-19 vykazuje například Írán a Itálie, jak se lze přesvědčit na grafu níže. Naopak v zemích jako je Japonsko nebo Singapur, které zavedly intenzinvní testování a přísnější karanténní opatření dříve od vypuknutí nákazy, počty nakažených nerostou tak dramatickou rychlostí. Aktuální data pro jednotlivé země lze nalézt také v datovém přehledu Světové zdravotnické organizace (WHO).

Graf: Růst celkového počtu případů COVID-19 ode dne výskytu 1. případu v zemi, data k 11. březnu 2020

Zdroj: npr.org

Zvláštním případem na grafu je pak Jižní Korea, kde do určité chvíle křivka nakažených rostla exponenciálně i přes poměrně přísná opatření. Jedním z důvodů je pravděpodobně také výskyt tzv. superpřenašeče, který mohl nakazit tisíce lidí. Díky intenzivnímu testování se zde však situace opět uklidňuje.

K zavedení přísných či „drakonických“ opatření, jak uvádí ministr Vojtěch, vyzývá státy také Světová zdravotnická organizace (WHO). Její ředitel Tedros Adhanom Ghebreyesus například uvedl: „Vyzýváme každý den, aby země podnikly naléhavé a agresivní kroky, všechny můžou určit další směr pandemie.“

Zajímavý výklad o nutnosti zavést rázná opatření co nejdříve podává článek Tomase Pueya, který je dostupný i v českém překladu. Jeden z grafů ilustruje dopad zavedení omezení pohybu osob, konkrétně zákazu vycházení, na podobu křivky, která znázorňuje přírůstek nových případů COVID-19 v čínské provincii Chu-pej za den.

Zdroj: medium.com

Na grafu je žlutými sloupci označen „oficiální denní počet nových případů“, zatímco sloupce šedé představují skutečný počet nových případů za den, „čínští odborníci je vyvodili tak, že se ptali pacientů při diagnóze na to, kdy se u nich začaly projevovat příznaky nemoci“. Zákaz vycházení ze dne 23. ledna 2020 ve Wu-chanu a 24. ledna 2020 v dalších 15 městech v provincii Chu-pej se na křivce oficiálních nových případů začal projevovat až 4. února, tedy až za 12 dnů.

Od tohoto data lze také pozorovat změnu na grafu, který ukazuje celkový počet nakažených novým typem koronaviru v celé Číně. Od data 4. února 2020 si lze všimnout, že křivka přestává mít typický exponenciální tvar, jako například výše zmiňovaný Írán. Skok v tomto grafu ve dnech 12. února a 13. února 2020 je způsoben změnou metodiky určování nakažených v Číně.

Graf: Vývoj celkového počtu případů COVID-19 v Číně

Zdroj: gisanddata.maps.arcgis.com

Matematické modely v článku Tomase Pueya také ukazují, jaký rozdíl může znamenat zavedení omezení pohybu osob (přesněji odstupu mezi lidmi, v angličtině „social distancing“) jen o jeden den později. Autor článku uvádí, že „v tomto teoretickém modelu, který volně připomíná Hubei, vytváří čekání jeden den o 40 % více případů“. Rozdíl jednoho dne v zavedení omezení pohybu „může vést až k 10násobku případů koronaviru ve vaší komunitě a mnohem vyšší smrtnosti“. Vyčkávání se zavedením karanténních opatření má podobný vliv na tvar křivky také podle studie australských vědců z roku 2009, kteří vytvářeli modely vývoje pandemie chřipky.

Graf: Model celkového počtu případů COVID-19 při zavedení omezení pohybu osob s rozdílem 1 dne

Legenda: černá křivka představuje vývoj při nezavedení žádných opatření; zelená křivka znázorňuje vývoj při zavedení opatření 20 dnů po vypuknutí nákazy; červená křivka ukazuje vývoj při zavedení opatření 21 dnů po vypuknutí nákazy

Zdroj: Tomas Pueyo, medium.com

Co se týče smrtnosti, důležitým faktorem je zde míra zahlcení nemocnic. Tedy čím více pacientů je nemocných v jednom okamžiku, tím větší bude smrtnost, protože nemocnice nebudou schopné zajistit péči pro takové množství pacientů najednou. Právě proto je důležité začít zavádět přísná opatření brzy, aby křivka nemocných COVID-19 nepřesáhla hranici kapacity zdravotnictví a množství pacientů se rozložilo v čase.

Zdroj: zoommagazin.iprima.cz

Podle Ministerstva zdravotnictví (.pdf, str. 3) se riziko vážnějšího průběhu onemocnění COVID-19 „zvyšuje s věkem a případně jinými zdravotními komplikacemi“. Dle nedávného čínského výzkumu jsou nejvíce ohroženi na životě lidé, kteří trpí dalšími nemocemi a mají tak oslabený imunitní systém. Jedná se především o pacienty se srdečními chorobami, u nich se smrtnost pohybuje kolem 10,5 %. Ohroženou skupinou pacientů jsou také diabetici (smrtnost 7,3 %), lidé s chronickým respiračním onemocněním (6,3 %), vysokým krevním tlakem (6 %) či rakovinou (5,6 %). Z pohledu věkových skupin jsou nejvíce ohroženi lidé starší 60 let.

Graf: Smrtnost COVID-19 v Číně podle věku

Zdroj: SeznamZpravy.cz

Vliv zavádění opatření, která omezují pohyb obyvatel, na podobu tvaru křivky nemocných dobře znázorňují také animace deníku The Washington Post.

Tento článek vychází z dat dostupných 17. března 2020.

V Itálii se objevily první případy koronaviru SARS-CoV-2 v pátek 31. ledna, kdy byli hlášeni dva nakažení. Tato informace vyplývá ze situační zprávy WHO z 31. ledna (.pdf, str. 1). První nakažení v Evropě se objevili ve Francii 24. ledna. První případy v České republice eviduje WHO až od 2. března (.pdf, str. 4), kdy jsou zaznamenáni první tři nakažení. Všichni tři byli nakaženi v již zmíněné Itálii, která v této době evidovala již 1 689 nakažených (.pdf, str. 4).

Pokud bychom měli porovnávat samotnou Českou republiku s Itálií, tak začátek epidemie, v Itálii posuzujeme od propuknutí kolem 22. – 23. února, kdy se počet identifikovaných případů nákazy v Itálii skokově zvýšil z původních 2 na přibližně 75 případů. V České republice se podobný počet nakažených objevil 11. (.pdf, str. 4) – 12. (.pdf, str. 4) března, což odpovídá zpoždění 17–18 dnů. Tato hodnota se udržuje do nynějška, neboť 17. března (.pdf, str. 4) měla Česká republika podle WHO 383 nakažených. Této hodnoty Itálie dosahovala kolem 26. (.pdf, str. 3) – 27. února (.pdf, str. 4), kdy byl počet zjištěných nakažených mezi 322–400. Tento rozdíl odpovídá přibližně 18–19 dnům.

Jako příklad dalších evropských států můžeme uvést např. Německo, které mělo podle grafu k 5. březnu okolo 545 nakažených. Této hodnoty dosáhla Česká republika 18. března, tedy o 13 dnů později. Jako další příklad můžeme uvést např. Francii, která měla mezi 5. – 6. březnem mezi 423–653 nakaženými, což také odpovídá 12–13 dnům rozdílu oproti České republice. O pár dní později (mezi 7. – 8. březnem) ke stejnému počtu nakažených došlo např. ve Španělsku, kdy bylo v těchto datech mezi 525–674 nakaženými.

Zde je např. srovnání vývoje počtu nakažených z přenosu ČT24. Daniel Stach pro pořad Interview ČT24 říká (čas 0:59): „Česká republika dosáhla sta pacientů o 18 dní později než Itálie. Zjednodušeně řečeno to znamená, že jsme o 18 dní za Itálií, 11 dní za Německem a 4 dny za Rakouskem.”

Zdroj: ČT24

Číselný průběh počtu nakažených v čase ve vybraných zemích

Zdroj: Studio ČT24 (v čase 2:50)

Počet evidovaných nakažených se může lišit od počtu skutečně nakažených. Uvedená data je tedy nutné brát čistě orientačně.

Podle studie (.pdf, str. 20) Ústavu zdravotnických informací a statistik disponuje Česká republika 3640 přístroji pro dlouhodobou umělou plicní ventilaci. Výsledky statistického šetření byly zveřejněny 20. listopadu 2019. Data jsou za rok 2018. V době průzkumu bylo 10 % přístrojů nových, respektive byly staré maximálně rok. Téměř 50 % přístrojů bylo starých alespoň osm let.

Co se týče nákupů nových plicních ventilátorů, uvedl premiér Babiš na tiskové konferenci 16. března 2020:

„A samozřejmě potřebujeme mít ventilátory, protože když dnes již vidíme ta úmrtí v Itálii nebo v Evropě, tak tam je přímý vztah v disponibilitě ventilace a onemocnění. Proto jsem také dnes s firmou Cheirón, kde máme objednaných sto padesát ventilátorů. A firma to objednala v Číně. Ubezpečili mě tedy, že zkrátka ty ventilátory dodají. Takže to je absolutní priorita. Absolutní priorita, abychom připravili hlavně naše nemocnice, pokud by došlo k velké epidemii a zkrátka k tomu, že bychom měli hospitalizovaný větší počet pacientů.“

Souhlasně se o připravovaném obchodu vyjádřil také náměstek ministra zdravotnictví Filip Vrubel, který upřesnil (26:34–26:48), že by prvních 20 plicních ventilátorů mohlo dorazit v polovině dubna. Další desítky ventilátorů by přicházely s týdenními odstupy.

Ohledně stavu samotné objednávky a počtu plicních ventilátorů se nám bohužel dosud nepodařilo najít další informace, a to ani v registru smluv.

Mezitím skupina PPF Petra Kellnera uvedla na svém twitterovém účtu informaci, že zaplatili 50 kusů plicních ventilátorů. Do Česka mají dorazit počátkem následujícího týdne. Mimo to řekl Petr Kellner na jednání s vládou, že zásilka bude obsahovat 1,8 milionu roušek a 1,7 milionu respirátorů. Dopravu bude údajně zařizovat stát.