Andrej Babiš

Obsah článku 122 odstavce 2. Smlouvy o fungování Evropské unie svým obsahem odpovídá výroku.

Článek 122

2.   Nastanou-li členskému státu z důvodu přírodních pohrom nebo mimořádných událostí, které nemůže ovlivnit, obtíže nebo je-li z téhož důvodu vážně ohrožen závažnými obtížemi, může Rada na návrh Komise poskytnout dotyčnému členskému státu za určitých podmínek finanční pomoc Unie. Předseda Rady informuje o rozhodnutí Evropský parlament.

Je také pravdou, že tento článek odpovídá bývalému článku 100 Smlouvy o založení Evropského společenství.

Evropská komise se snaží zkoordinovat společnou pomoc členským státům Evropské unie zasaženým pandemií koronaviru. V oblasti ekonomické pomoci „k mobilizaci nezbytných investic navrhuje Komise dvojí reakci,“ jednou z nich je program „Next Generation EU - nový nástroj na podporu oživení v hodnotě 750 miliard eur, který posílí rozpočet EU o nové financování získané na finančních trzích v období 2021–2024.“ Členským zemím EU by byla poskytnuta pomoc ve výši 750 miliard eur. Část těchto peněz by poskytly samy členské státy. Premiér Andrej Babiš označil tento rozpočtový návrh za „příliš velké zadlužení.“ O této formě pomoci se bude jednat 19. června na summitu EU.

V tomto dokumentu připraveném Evropskou komisí (.pdf, s. 51) je pak uvedeno, jakou částku by jednotlivé státy měly přispět. Výše příspěvku by se měla odvíjet od podílu na společném HDP.

Česká republika by měla přispět 11,9 miliard eur (.pdf, s. 51), což je podle kurzu eura ze dne 10. června 316,7 miliard korun. Z celkové částky 750 miliard eur činí částka připadající na Českou republiku přibližně 1,59 %. 

Podle dat Českého statistického úřadu bylo k 1. červenci 2019 v České republice 10 669 324 obyvatel. V případě, že by se tedy uvedených 316 miliard mělo rozpočítat mezi jednotlivé občany, skutečně by na jednoho připadlo přibližně 30 tisíc korun, konkrétně 29 683 korun. Je však vhodné zdůraznit, že v případě schválení tohoto programu odvede celou částku stát, nikoliv jednotliví občané.

Součástí plánu hospodářského oživení ve státech Evropské unie, který zveřejnila Evropská komise na konci května 2020, je také nástroj Next Generation EU (.pdf). Právě pod něj spadá program Facilita na podporu oživení a odolnosti, v jehož rámci by měly být členským zemím EU poskytovány kromě dotací také půjčky (přesněji úvěry), o nichž hovoří předseda vlády Andrej Babiš.

Dle propočtů by Česká republika mohla pomocí nástroje Next Generation EU získat dotace ve výši 8,6 miliard eur, tedy přibližně 230 miliard korun, a úvěr až ve výši 10,6 miliard eur, tedy zhruba 285 miliard korun. Částka, kterou ve výroku zmiňuje premiér Babiš, tedy těmto propočtům odpovídá.

Problematické je však vyjádření Andreje Babiše o tom, že si „máme půjčit“ 290 miliard korun, jelikož z kontextu výroku vyplývá, že premiér naznačuje, že je Česká republika nucena si tuto částku půjčit. V oficiálním dokumentu (.pdf), který nabízí podrobnější informace o programu Facilita na podporu oživení a odolnosti, se totiž doslova uvádí (.pdf, str. 2): „Pokud budou splněna hodnotící kritéria, budou moci členské státy získat dotace s možností doplnit je úvěry.“

Ve zmiňovaném dokumentu není uvedeno, že by získání dotací bylo jakkoli navázáno na získání úvěru. Jedná se tedy pouze o „možnost“, a nikoli o podmínku či nařízení. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok Andreje Babiše jako zavádějící.

Pro doplnění kontextu uveďme, že na financování nástroje Next Generation EU má Evropská komise v plánu vypůjčit si (.pdf, str. 4) až 750 miliard eur na finančních trzích. Jedním z ručitelů by pak kromě ostatních členských států EU měla být i Česká republika, která by se měla zaručit částkou 11,9 miliardy eur (.pdf, str. 51), tedy zhruba 320 miliardami korun.

V souvislosti s šířením koronavirové pandemie Evropská unie průběžně představila několik nástrojů na podporu ekonomiky v členských zemích EU. Mezi její hlavní pilíře patří:

• nástroj „Příští generace EU (Next Generation EU)“,
• posílený dlouhodobý rozpočet EU na období 2021–27
• a již fungující balíček záchranných sítí pro pracovníky, podniky a členské státy.

Poslední zmíněný nástroj byl schválen na summitu Evropské rady 23. dubna 2020 a tvoří dohromady 540 mld. eur:

• 100 mld. eur – Nástroj pro dočasnou podporu na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci (SURE). Poskytování úvěrů členským státům EU. Nástroj zřízen nařízením Rady EU, platným od 20. května.
• 200 mld. eur – Celoevropský záruční fond (pan-European guarantee fund). Poskytování úvěrů společnostem v celé EU se zaměřením na malé a střední podniky. Rada guvernérů Evropské investiční banky tento fond vytvořila 16. dubna.
• 240 mld. eur – Mechanismus pro podporu v krizi způsobené pandemií (Pandemic Crisis Support). Poskytování úvěrů členským státům eurozóny až do výše 2 % jejich HDP (HDP z konce roku 2019). Rada guvernérů Evropského stabilizačního mechanismu tuto podporu vytvořila 15. května. Tento nástroj bude platný do 31. prosince 2022.

Celkové HDP eurozóny pak v roce 2019 dosáhlo 11,9 bilionu eur. Je tedy pravdou, že celková možná výše půjček státům eurozóny dosáhne 2 % jejich celkového HDP a zaokrouhleně bude odpovídat 240 mld. eur.

Andrej Babiš hovoří ve svém videu o mnoha opatřeních, kterými Evropská unie a různé evropské instituce chtějí podpořit ekonomiku v souvislosti s pandemií koronaviru. Jedním z těchto opatření má být vznik garančního fondu Evropské investiční banky.

26. května letošního roku správní rada Evropské investiční banky schválila vznik garančního fondu, v jehož rámci mají být poskytovány úvěry až do celkové výše 200 mld. EUR. Fond má poskytovat půjčky společnostem podstupujícím riziko, které jsou sice dlouhodobě životaschopné, ale aktuálně mohou mít problémy s komerčním financováním kvůli pandemii koronaviru. 65 % této sumy má směřovat malým a středním podnikům, až 23 % pak má být k dispozici pro firmy větší, ale s maximálně 3 000 zaměstnanci. Dalších až 5 % celkové sumy má směřovat společnostem veřejného sektoru, které působí ve zdravotnictví, popřípadě výzkumu ve zdravotnictví.

Premiér Babiš mluví o programu SURE, který EU představila v dubnu tento rok. Samotný název je zkratkou slov „Support to mitigate Unemployment Risks in an Emergency.“ Což v překladu znamená „Podpora zmírnění rizik nezaměstnanosti v případě nouze“.

Evropská komise uvádí (.pdf), že zmíněný program je navržen proto, aby zaměstnanci nepřišli o svá místa kvůli dopadům epidemie koronaviru. Konkrétně, program má podpořit tvorbu krátkodobých pracovních míst, tzv. Kurzarbeit.

V praxi to má vypadat následovně (.pdf, str. 2): Protože podniky kvůli ztrátě zakázek omezily výrobu i pracovní dobu svých zaměstnanců, připraví státy programy podpory zaměstnanosti. Podobné pak platí i pro podporu OSVČ. Členský stát poté může zažádat o půjčku skrze program SURE. Evropská komise poté zváží okolnosti a podle nárůstu veřejných výdajů poskytne pomoc ve formě půjčky, jejímž cílem je právě financování podpory zaměstnanosti. Pro tento program má být uvolněno právě 100 miliard Euro.

Ursula von der Leyen popsala program SURE na Twitteru už prvního dubna.

This is European solidarity in action! @EU_Commission proposes the new short-time work scheme SURE to help the most affected EU countries, including IT & ES. This will save millions of jobs during the crisis & allow us to quickly restart Europe’s economic engine afterwards. pic.twitter.com/wtchbhh0R8

— Ursula von der Leyen #UnitedAgainstCoronavirus (@vonderleyen) April 1, 2020

Ve videu popisuje, že program je určen pro Itálii, Španělsko a všechny další zasažené státy a pro konkrétní oblasti, které jsou páteřemi jejich ekonomik.

Andrej Babiš hovoří o finanční pomoci Evropské unie členských státům za účelem snížení dopadů koronavirové krize. V rámci Plánu na podporu oživení Evropy se jedná o dva hlavní balíčky grantů a výhodných půjček.

Program v hodně 750 mld. euro se nazývá Next Generation EU a zatím se jedná pouze o návrh Evropské komise, který teprve bude projednáván Evropskou radou. Komise tento plán vypracovala na konci května. Je koncipovaný jako součást víceletého finančního rámce plánovaného na období 2021–2027. Přibližně dvě třetiny financí z tohoto fondu by měly být poskytnuty členským státům jako nevratné granty, jedna třetina pak jako výhodné půjčky.

Druhý balíček v hodnotě 540 mld. eur představuje již schválenou a započatou pomoc. Tento plán vypracovala Euroskupina (ministři financí států eurozóny) na začátku dubna, schválen byl 23. dubna a od 1. června je v provozu. Pomoc má mířit do tří hlavních oblastí. První program se nazývá SURE s celkovou hodnotou 100 mld. eur. SURE je zkratkou pro „Support to mitigate Unemployment Risks in an Emergency.“ Což v překladu znamená „Podpora zmírnění rizik nezaměstnanosti v případě nouze“. Evropská komise uvádí (.pdf), že zmíněný program je navržen proto, aby zaměstnanci nepřišli o svá místa kvůli dopadům epidemie koronaviru. Konkrétně, program má podpořit tvorbu krátkodobých pracovních míst, tzv. Kurzarbeit.

Dále správní rada Evropské investiční banky schválila vznik garančního fondu, v jehož rámci mají být poskytovány úvěry až do celkové výše 200 mld. eur. Fond má poskytovat půjčky společnostem podstupujícím riziko, které jsou sice dlouhodobě životaschopné, ale aktuálně mohou mít problémy s komerčním financováním kvůli pandemii koronaviru. 65 % této sumy má směřovat malým a středním podnikům, až 23 % pak má být k dispozici pro firmy větší, ale s maximálně 3 000 zaměstnanci. Dalších až 5 % celkové sumy má směřovat společnostem veřejného sektoru, které působí ve zdravotnictví, popřípadě výzkumu ve zdravotnictví.

Poslední součástí schválené pomoci je aktivace záchranného fondu eurozóny – Evropského stabilizačního mechanismu. Ten dá prostřednictvím levných půjček k dispozici 240 mld. eur státům platícím eurem na pomoc při financování opatření proti dopadům koronaviru. Půjčky budou k dispozici státům eurozóny v maximální výši 2 % jejich HDP.

Andrej Babiš tímto výrokem reagoval na dotaz (40. minuta) moderátora, zdali souhlasí se zmrazením platů politiků v době současné koronavirové krize, kdy se spousta lidí ocitla v situaci, kdy nemohou chodit do práce, a jejich náhrada mzdy tak činí pouze 60 % jejich průměrného výdělku (viz o právech zaměstnanců během epidemie koronaviru na webu MPSV). Premiér Babiš odpověděl, že by byl pro, kdyby poslanci a senátoři například půlku svého platu poslali na nějakou charitu, ale takovýto návrh nechce sám předkládat.

Počátek politické kariéry Andreje Babiše můžeme datovat do roku 2013, kdy jeho hnutí ANO skončilo na 2. místě ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR a poté utvořilo koaliční vládu spolu s vítězem voleb ČSSD a KDU-ČSL. Od té doby vystřídal tyto funkce: poslanec, 1. místopředseda vlády pro ekonomiku a ministr financí, premiér. Pro přehled uvádíme časová vymezení jeho politických funkcí:

• poslanec Poslanecké sněmovny PČR: 26. října 2013 – 26. října 2017, 21. října 2017 – dodnes
• 1. místopředseda vlády pro ekonomiku a ministr financí v Sobotkově vládě: 29. ledna 2014 – 24. května 2017
• premiér: I. vláda Andreje Babiše 13. prosince 2017 – 27. června 2018, II. vláda Andreje Babiše 27. června 2018 – dodnes

Dále uvádíme základní hrubé měsíční platy ústavních činitelů (tedy bez dalších náhrad, např. za funkci v orgánech Sněmovny nebo na cestovní výdaje) v letech 2013–2020, tedy v době, kdy Andrej Babiš zastával/zastává nějakou politickou funkci:

Jako poslanec Poslanecké sněmovny PČR (26. října 2013 – 26. října 2017, 21. října 2017 – dodnes)

• 2013 – 55 900 Kč
• 2014 – 55 900 Kč
• 2015 – 57 600 Kč
• 2016 – 65 700 Kč
• 2017 – 71 000 Kč
• 2018 – 75 800 Kč
• 2019 – 82 400 Kč
• 2020 – 90 800 Kč

Jako 1. místopředseda vlády pro ekonomiku a ministr financí v Sobotkově vládě (29. ledna 2014 – 24. května 2017)

• 2014 – 128 900 Kč
• 2015 – 141 500 Kč
• 2016 – 151 500 Kč
• 2017 – 163 700 Kč

Jako premiér – I. vláda Andreje Babiše (13. prosince 2017 – 27. června 2018), II. vláda Andreje Babiše (27. června 2018 – dodnes)

• 2017 – 190 700 Kč
• 2018 – 203 600 Kč
• 2019 – 221 200 Kč
• 2020 – 243 800 Kč

Platy politických činitelů jsou upraveny v zákoně č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu. V § 39 tohoto zákona je uvedeno: „Členům vlády nenáleží příjmy z jiných funkcí a činností, s výjimkou správy vlastního majetku a vědecké, pedagogické, literární, publicistické a umělecké činnosti.“

Z tohoto zákona tedy vyplývá, že v případě zastávání funkce poslance a funkce člena vlády zároveň se jejich platy nekumulují, člen vlády může pobírat jenom ministerský (příp. premiérský) plat. Za svou činnost ve funkci řadového poslance odměny nemá. To lze vztáhnout i na téměř celou dobu politického působení Andreje Babiše, neboť v minulém i současném volebním období zastával a zastává funkci člena vlády (kromě období mezi říjnem 2013 a lednem 2014, než se zformovala vláda, a mezi květnem a prosincem 2017, kdy byl odvolán z funkce – v těchto mezičasech zastával funkci řadového poslance).

Andrej Babiš však opakovaně prohlašuje, že svůj plat nepobírá. Například v roce 2014 uvedl, že celý svůj ministerský plat posílá Fondu pro rodiče samoživitele, což je projekt Nadace AGROFERT: „Na Fond pro rodiče samoživitele Nadace AGROFERT jde celý můj ministerský plat.“

O financování Fondu ze svého platu se zmínil i v roce 2019 (nyní už jde o plat premiérský): „Dělám zdarma, posílám peníze samoživitelkám (…).“

Ve stejném rozhovoru (čas 38:30–38:38), ze kterého pochází námi analyzovaný výrok, premiér Babiš řekl: „A já samozřejmě, jak je známo, moje veškeré příjmy od vstupu do politiky posílám samoživitelkám, takže já neberu ani korunu od státu jako politik.“ 

Tvrzení premiéra Babiše podporují i informace uvedené na webu Fondu pro rodiče samoživitele: „Fond je financován z prostředků Nadace AGROFERT a platu pana Andreje Babiše, předsedy správní rady Nadace AGROFERT.“

Další informace na webu Fondu se zároveň shodují se začátkem politické kariéry Andreje Babiše, tedy s říjnem 2013: „Fond na podporu rodičů-samoživitelů v nouzi byl odstartován v říjnu 2013 s cílem nabídnout pomoc skupině obyvatel nejvíce ohrožené chudobou.“

Příspěvky Nadaci AGROFERT jsou pravidelně zveřejňovány v jejich výročních zprávách, v seznamu přijatých finančních darů figuruje i jméno Andreje Babiše. Pro přehled tedy uvádíme částky, které dle zveřejněných údajů Nadaci AGROFERT věnoval právě premiér Babiš:

• 2013 (str. 27) – 138 000 Kč
• 2014 (str. 26) – 1 123 000 Kč
• 2015 (str. 18) – není uveden přesný seznam, pouze že „Nadace AGROFERT obdržela na podporu své činnosti v roce 2015 dary v celkové výši 9.674.581,- Kč“
• 2016 (str. 60) – 1 503 000 Kč
• 2017 (str. 55) – 25 261 000 Kč (z toho „Nadace AGROFERT obdržela od pana Andreje Babiše dar z Výzvy 52 milionů ve výši 24.339.112,-Kč“. Jedná se o částku, kterou premiér Babiš převedl z transparentního účtu Výzvy 52 milionů den před vyhlášením voleb do PS PČR, jinak by mohly být započítávány do nákladů na předvolební kampaň. 52 milionů Kč je částka odpovídající sumě, kterou nezaplatil na daních za korunové dluhopisy Agrofertu za rok 2017, premiér se rozhodl tuto sumu poslat na dobročinné účely – více o kauze korunových dluhopisů zde)
• 2018 (str. 45) – 1 964 000 Kč

Andrej Babiš není první politik, který se svého platu, podle svých slov, vzdal. Senátor za SPO František Čuba se rozhodl svůj senátorský plat posílat Studijnímu fondu Iva Valenty, neboť ze zdravotních důvodů nemohl řádně vykonávat svou funkci. Někteří senátoři jej za to kritizovali a vyzývali spíše k rezignaci (rezignoval v únoru 2018). Dalším politikem je již zmiňovaný Ivo Valenta (nestraník za Stranu soukromníků), který dle svého vyjádření a informací na webu do tohoto Fondu taktéž přispívá celým svým senátorským platem.

Jelikož nemáme z veřejně dostupných dat možnost vypočítat přesné částky čistého platu, který premiér Babiš pobírá a pobíral, nemůžeme porovnat a nezávisle tak potvrdit, zda se jeho příjmy za politické funkce rovnají darovaným finančním částkám Nadaci AGROFERT. Za rok 2015 navíc není ve výroční zprávě Nadace upřesněno, jakou částkou premiér přispěl. Proto musíme tento výrok hodnotit jako neověřitelný.

Uvedený výrok pochází z odpovědi premiéra Andreje Babiše na otevřený dopis, který byl zaslán v rámci iniciativy Europe Must Act po protestním shromáždění z 9. března 2020. O této premiérově reakci informovala přímo adresátka dopisu dobrovolnice Anežka Polášková na svém facebookovém účtu dne 31. března 2020.

Ověřovaný výrok je pak součástí posledního odstavce:

Neziskové organizace na premiérovo vyjádření zareagovaly prohlášením na webu Neziskovky zachraňují životy, na kterém prezentují svou činnost v oblastech sociální práce, zdravotnictví, vzdělávání i kultury. Například organizace Člověk v tísni hned 13. března 2020 zareagovala na koronavirovou epidemii rozšířením fungování dluhové linky nebo poskytnutím vzdělávacích materiálů a pomůcek pro sociálně znevýhodněné rodiny s dětmi. Přehled činnosti řady dalších organizací, např. Charity ČR, ADRA nebo Armáda spásy, sestavil web A2larm.cz nebo nadace OSF. Pravidelně o činnosti informuje i Asociace nestátních organizací. Přehled činnosti neziskových a dalších organizací sestavila i organizace Greenpeace na svém facebookovém účtu:

Na tento příspěvek Greenpeace zareagoval sám premiér Andrej Babiš:

Na činnost neziskových organizací zareagovala i místopředsedkyně Rady vlády pro nestátní neziskové organizace Helena Válková. Ta v dopise z 26. března 2020 určeném právě neziskovým organizacím uvedla: “(…) v prvé řadě bych Vám ráda poděkovala za Vaše obrovské úsilí, ochotu a pomoc, kterou nabízíte ve společném boji proti nákaze COVID-19. Velmi si cením toho, jak profesionálně a pohotově jste zareagovali na nové společenské potřeby, zejména zajištěním dobrovolnických aktivit.”

Andrej Babiš hovoří o zdůvodnění, kterým ústavní soudce Jan Filip doplnil zamítavé rozhodnutí Ústavního soudu ve věci návrhu skupiny poslanců ANO a prezidenta republiky na zrušení části zákona o střetu zájmů.

Při stručném odůvodnění rozhodnutí Ústavního soudu (videozáznam vyjádření k nálezu, čas záznamu 1:04:18) zaznělo z úst Jana Filipa následující:

„Ústavní soud upozorňuje na to, že způsob, jakým byl tento zákon přijat, je na samé hranici akceptovatelného a jenom shodou okolností a za pomoci práva EU tato úprava prošla, ale že nemusí tak být takto vždycky, jako prostě snaha neutralizovat politického protivníka tímto zákonodárstvím není na místě.“

Zdroj: ČT24