Andrej Babiš

Statistiky týkající se snahy státu o obnovu rybníků a dalších článků naší vodohospodářské soustavy jsou pravidelně vydávány na portálu Ministerstva zemědělství, eagri.cz. Dokumenty s názvem Modrá zpráva (Zpráva o stavu vodního hospodářství České republiky) jsou však k dispozici jen do roku 2017 (informace za roky od nástupu Andreje Babiše do funkce premiéra tak nejsou k dispozici). Nedostatek aktuálních a spolehlivých informací tak neumožňuje výrok Andreje Babiše ověřit.

Některá starší fakta (zpráva za rok 2017, .pdf, str. 77), však umožňují udělat si představu o stavu soustavy rybníků v ČR. V současnosti je v republice okolo 24 tisíc rybníků, přičemž celková plocha rybníků se mezi lety 2008 a 2017 zvýšila z 52 029 ha na 53 052 ha. V neposlední řadě je nutné zmínit vládní program 129 282 (Podpora výstavby, obnovy, rekonstrukce a odbahnění rybníků a vodních nádrží). Podle informací Ministerstva zemědělství (zpráva za rok 2017, .pdf, str. 86) byla v roce 2017 v tomto programu poskytnuta finanční pomoc 10 projektům.

Hrubý domácí produkt České republiky vzrostl ve 3. čtvrtletí 2019 meziročně o 2,5 %.

Naproti tomu HDP zemí EU se ve třetím čtvrtletí meziročně zvýšil v průměru o 1,3 %.

Z údajů využívající jako indikátor HDP vyplývá, že Česká republika má růst o 1,2 % vyšší, než je průměr zemí Evropské unie. Lze tedy říci, že růst České republiky je dvakrát vyšší oproti průměru zemí EU.

Zdroj: kurzy.cz

Předpokládáme, že i stav ohledně zadluženosti porovnává premiér se zeměmi EU.

Česká republika je v rámci zemí EU na 25. místě, co se týče výše státního dluhu vyjádřeného jako procento z HDP s necelými 33 %. Pokud srovnáváme zadluženost zemí pomocí tohoto makroekonomického ukazatele, lze s premiérem souhlasit.

Zdroj: Eurostat/Google

Za rok 2018 byly příjmy oproti výdajům do státního rozpočtu vyšší o 2,9 miliardy, přestože původně počítal rozpočet se schodkem 50 miliard. Státní dluh se tak snížil o necelé tři miliardy na 1 622 miliard Kč.

„Za lepším výsledkem je podle resortu především dobrý výkon ekonomiky, který se projevil v lepším výběru daní a sociálního pojištění (...) Ovšem mezi faktory, které pomohly dosáhnout přebytku, objemově vyčnívají evropské dotace, které byly oproti plánu vyšší skoro o padesát miliard. Pomohly ale i menší výdaje na správu státního dluhu.“ uvedla ve své zprávě Česká televize.

V roce 2019 dosáhla Česká republika naopak schodku ve výši 28,5 mld. Kč.

Z níže vloženého grafu lze vypozorovat, že se státní dluh přestal zvyšovat přibližně v roce 2012. Od té doby výše státního dluhu stagnuje, a dokonce se mírně snižuje (z 1 683 miliard došlo ke zmenšení dluhu na 1 622 miliard).

Zdroj: Informační portál MF

Ukazatelem, který hodnověrněji prezentuje stav zadluženosti státu než ukazatel dluhu ku HDP, je podíl dluhu na výdajích státního rozpočtu. Výhodou takového ukazatele je především to, že výši zadlužení srovnává s rozpočtem státu resp. vlády, která je v důsledku tím subjektem, který potenciálně může zadluženost eliminovat. V tomto aspektu je ukazatel dluhu ku HDP nedokonalý, jelikož dluh srovnává s HDP, na který má spíše než vláda vliv soukromá sféra resp. ekonomika jako taková. Graf níže zobrazuje právě srovnání zemí EU dle podílu dluhu k výdajům státního rozpočtu.

Česká republika by na okamžité splácení státního dluhu použila přibližně 80 % všech svých ročních výdajů. To ji v rámci Evropské unie řadí na 6. místo. Je také jednou z devíti zemí EU, které by na pokrytí státního dluhu stačily vlastní výdaje státního rozpočtu v roce 2018.

Zdroj: Eurostat (HDP, Výdaje státního rozpočtu)

Na základě dvou výše uvedených grafů můžeme konstatovat, že Česká republika má jedno z nejnižších zadlužení v rámci zemí Evropské unie.

Základní výměra starobního důchodu se zvýší o 220 Kč na 3490 Kč. K tomu se podle nařízení vlády č. 261/2019 Sb. zvyšuje procentní výměra o 5,2 %. Nakonec se finální podoba starobního důchodu ještě doplní o pevnou částku 151 Kč. Zvýšení základní výměry o 220 Kč a zvýšení procentní výměry je důsledek každoroční valorizace. Mimořádné zvýšení pak představuje oněch 151 Kč.

Podle tiskové zprávy Ministerstva financí, popisující státní rozpočet na rok 2020, „příští rok vzrostou platy učitelů v regionální školství o 10 %, přičemž pro rok 2021 se počítá s jejich dalším nárůstem o 9 %“. Dále uvádí, že „ostatním zaměstnancům veřejné sféry porostou platy plošně o 1 500 Kč a současně bude zrušena nejnižší stupnice platových tarifů.“

Platy státních zaměstnanců tedy porostou plošně o 1 500 Kč. Zároveň se zruší nejnižší tabulka tarifů. Pouze pedagogů se navýšení o 1500 Kč netýká. Těm se však zvýší platy v tarifní složce o 8 % a v pohyblivé složce určené pro odměny o 2 %. Toto rozdělení do dvou složek se stalo podnětem pro stávku učitelů. Ti požadovali desetiprocentní zvýšení v tarifní složce.

Nově zprovozněné úseky dálnic v roce 2019 skutečně čítaly zhruba 34 kilometrů. Jednalo se o tři úseky a jedno zprovoznění křižovatky. 24. června 2019 (.pdf, str. 4) bylo zprovozněno 8,1 km v úseku Bošilec-Ševětín na dálnici D3. 10. září 2019 (.pdf, str. 4) bylo zprovozněno připojení odbočovacích pruhů křižovatky Olšany na dálnici D46. 10. prosince 2019 (.pdf, str. 4) bylo zprovozněno 10,7 km v úseku Ševětín-Borek na dálnici D3. Nakonec pak byl zprovozněn nový úsek dálnice D1 v délce 14,3 km v úseku Přerov-Lipník, a to 12. prosince 2019 (.pdf, str. 4). Celkem tedy bylo zrpovozněno 33,1 km nových dálnic.

Jak již bylo výše popsáno, uvedených 34 km pro rok 2019 odpovídá realitě. Počet kilometrů dálnic, jejichž výstavba začala loni, pak premiér Babiš uvádí rovněž správně. Dle dat ŘSD se (bez modernizace) začalo v loňském roce stavět 40,2 km. Jednalo se konkrétně o 7,2 km na D3 v úseku Úsilné-Hodejnice, o obchvat dálnice D48 u Frýdku-Místku, II. etapa (4,3 km), úsek Opatovice nad Labem-Časy na dálnici D35 (12,6 km). Úsek Hodějovice-Třebonín na dálnici D3 (12,6 km) a zkapacitnění obchvatu na dálnici D7 (3,50 km). Modernizace na D1 započaté v roce 2019 zahrnovaly čtyři úseky dohromady o délce 39,4 km. Celkově tedy v roce 2019 byla započata stavba či modernizace 79,6 km.

Svůj třetí novoroční prezidentský projev přednesl Václav Havel 1. ledna 1992 na Pražském hradě. Řeč začínala následujícími slovy: „Milí spoluobčané, už delší dobu si kladu tuto základní otázku: proč v době, kdy nás neohrožuje, ani do našich věcí nezasahuje žádná cizí moc a my máme – jako stát i jako občané – svůj osud poprvé po staletích skutečně ve vlastních rukách, máme tak málo důvodů k radostné spokojenosti?“

Moody’s je mezinárodní ratingová agentura, která hodnotí úvěrovou spolehlivost zemí. Její hodnotící zpráva z října 2019 chválí v Česku vládní reformy podporující ekonomiku a poukazuje na zlepšující se rozpočtové ukazatele. Také je momentálně výhled ratingu Moody’s stabilní, což znamená, že v dohledné době nepředpokládá změnu ratingové známky. Aktuální úroveň úvěrové spolehlivosti v České republice je Aa3 stabilní (došlo ke zvýšení z A1 pozitivní), stejně jako v případě zmiňované Belgie.

Česká republika byla od listopadu 2002 hodnocena na úrovni A1, na kterou si polepšila z Baa1. Je tedy pravda, že agentura zvedla své hodnocení po 17 letech a stávající rating je také i nejvyšší v historii České republiky.

Dle statistiky pocházející ze Světové banky je tento výrok pravdivý, jelikož se Česká republika v roce 2018 nacházela nad všemi zmíněnými zeměmi, přičemž novější data zatím nejsou dostupná. Ovšem našli jsme i jiné statistiky, které ukazují jiná čísla a přisuzují nám místo za Španělskem či na stejné úrovni.

Údaje ohledně hrubého domácího produktu na obyvatele v kupní paritě pocházejí ze statistiky OECD. Česká republika se v roce 2018 nacházela před Portugalskem i Řeckem s 40 442 USD. Španělsko je pak těsně nad námi s 40 542 USD. Data za rok 2019 zatím nejsou k dispozici.

Podle dat dostupných z Eurostatu z 1. prosince 2019 pak české HDP na obyvatele dosahuje 91 % průměru EU. Stejnou výši má i Španělsko. V případě Portugalska je to pak 77 a Řecka 68. Opět se jedná o údaje za rok 2018.

Rozdíl mezi příjmy bohatých a chudých můžeme měřit pomocí takzvaného Giniho koeficientu, který nabývá hodnot v intervalu 0–100, kde nula znamená dokonale rozdělené příjmy a sto znamená, že vydělává pouze jedna osoba a ostatní mají nulový příjem. Nejnovější data Giniho koeficientu pro Evropskou unii poskytuje Eurostat, a to pro rok 2018. Tehdy měla Česká republika hodnotu koeficientu 24 a pouze dvě země na tom byly lépe, a to Slovinsko (23,4) a Slovensko (20,9). Celoevropský průměr byl 30,9.

Další metoda měření rozdílu mezi příjmy bohatých a chudých je porovnání kvantilového podílu, který se vypočítá jako podíl mezi příjmem pětiny nejbohatších a pětiny nejchudších osob. I zde Česká republika patří mezi země s nejnižším rozdílem příjmů. Eurostat poskytuje data opět pouze k roku 2018. V roce 2018 pak nejmenší kvantilový podíl vykazovalo Slovensko (3,03), zatímco Česká republika byla na druhém místě s podílem 3,3 (což znamená, že nejbohatších 20 % mělo 3,3krát větší příjmy než nejchudších 20 %). Celoevropský průměr byl 5,17.

Nízký rozdíl mezi bohatými a chudými je v Česku stabilní už od roku 2005 (.pdf, str. 9).

Je důležité dodat, že ačkoliv si Česká republika vede dobře co se rozdílu mezi bohatými a chudými týče, tak podle zprávy (.pdf, str. 3) Evropské komise: „Obecně relativně nízká nerovnost a pokračující zvyšování životní úrovně zastírá prohlubující se regionální rozdíly“. Například HDP (.pdf, str. 9) na obyvatele je na severozápadě České republiky okolo 63 % průměru EU, zatímco v Praze je to 182 %.

V přepisu rozhovoru Andreje Babiše pro Novinky.cz je uvedena suma 30,6 mld. Kč, proto jsme ověřili právě znění výroku tak, jak jej Novinky.cz uvedly. Máme však pochybnosti o přesnosti přepisu rozhovoru vzhledem k tomu, že Andrej Babiš opakovaně (a to i v den rozhovoru pro Novinky.cz - čas 2:49) v souvislosti s uvedeným výrokem argumentuje sumou 35 či 36 mld. Kč.

Ministryně Schillerová uvedla, že od vstupu do Evropské unie byly aplikovány finanční opravy v celkové výši 38,4 mld. Kč. Podle informací (.pdf) poskytnutých Ministerstvem financí činila za programové období 2007–2013 celková částka 34,8 mld. Kč.

Částka 38,4 mld. Kč zahrnuje jak opravy provedené na základě nálezů ze strany členského státu, tak na základě nálezů auditů Evropské komise. Vzhledem k tomu, že byly tyto opravy vždy uplatněny ze strany členského státu, mohly být využity na financování dalších projektů. Nesnižovala se o ně disponibilní alokace pro Českou republiku.

Co se týče korekcí provedených ze strany EK, jedná se o tzv. čisté finanční opravy. Na rozdíl od korekcí prováděných členským státem nelze částky, které jsou předmětem čisté opravy, již znovu použít a představují snížení alokace pro členský stát.

V ČR byly od jejího vstupu do EK aplikovány čisté korekce pouze v programovém období 2007–2013, a to ve výši 38,1 mil. Kč (.pdf, str. 2) u kohezní politiky a 1,1 mld. Kč v případě zemědělské politiky. Čisté finanční opravy jsou v případě kohezní politiky nicméně stále předmětem sporu (.pdf, str. 2) mezi ČR a EK. ČR podala žalobu k Soudnímu dvoru EU v souladu s čl. 263 Smlouvy o fungování EU, kterou se domáhá zrušení výše uvedeného prováděcího rozhodnutí EK. V současné chvíli se v této věci čeká na rozhodnutí Soudního dvora.

Andrej Babiš zde mluví o auditu, který proběhl (str. 9) 8.–9. ledna 2019 a 14.–15. ledna téhož roku. Jeden z cílů tohoto auditu bylo mimo jiné (str. 7) „zjistit zda-li existuje důkaz střetu zájmů v procesu přidělování dotací EU nebo sektorů, které by preferovaly operace představeny firmami skupiny AGROFERT“.

Tato auditní zpráva (str. 2) byla vypracována dvěma generálními ředitelstvími Evropské komise: EMPL (Zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování) a REGIO (Regionální a městská politika). Generální ředitelství AGRI (Zemědělství a rozvoj venkova) bylo pouze (str. 2) takzvaným asociovaným GŘ. Dohromady je těchto ředitelství 32. Tyto instituce spadají pod Evropskou komisi, konkrétně politické vedení zajišťuje 28 komisařů (z každé členské země jeden, za ČR je to Věra Jourová). Běžný chod Komise je zajišťován jejími zaměstnanci, kteří pracují pro tato generální ředitelství, která jsou zodpovědná za konkrétní oblasti politiky. Nejenže tedy zpráva nebyla napsaná jedním, ale dvěma GŘ, také je ale nejde oddělit od zbytku Evropské komise. Ostatně k zprávě auditu se vyjadřoval oficiálně i mluvčí Evropské komise.

Termín „unijní ministerstvo“ není příliš používaný a není to oficiální označení pro generální ředitelství. Je pravdou, že generální ředitelství představuje úřední aparát Evropské komise, stejně jako české ministerstvo je úředním aparátem vlády. Nicméně komisař, jakožto politické vedení a pomyslný ekvivalent českého ministra, nestojí v čele generálního ředitelství. V čele každého generálního ředitelství stojí generální ředitel. Dalším rozdílem mezi generálním ředitelstvím a ministerstvem je chybějící pravomoc vydávat právně závazné předpisy. Zatímco česká ministerstva mohou vydávat např. vyhlášky, generální ředitelství takovou pravomoc nemají.

Závěrečnou zprávu auditu si můžete přečíst online.