Andrej Babiš
ANO

Andrej Babiš

Poslanec, Předseda hnutí ANO
Bez tématu846 výroků
Ekonomika76 výroků
Prezidentské volby 202364 výroků
Koronavirus49 výroků
Evropská unie38 výroků
Sněmovní volby 202131 výroků
Energetika21 výroků
Obrana, bezpečnost, vnitro21 výroků
Sociální politika18 výroků
Zahraniční politika17 výroků
Zdravotnictví16 výroků
Invaze na Ukrajinu13 výroků
Životní prostředí9 výroků
Poslanecká sněmovna7 výroků
Školství, věda, kultura6 výroků
Doprava5 výroků
Komunální volby 20223 výroky
Právní stát3 výroky
Střet zájmů3 výroky
Rozpočet 20222 výroky
Regiony1 výrok
Rozpočet 20211 výrok
Zrušit filtry

Andrej Babiš

Ale my plánujeme, my nejsme schopni plánovat evropské a české peníze. Evropské peníze je problém. Víte proč jsme měli takový obrovský přebytek tady, 2016? Protože nám Evropa nezaplatila peníze za 2015 a skočilo to do ledna. Takže my máme přebytkový nebo vyrovnaný rozpočet.
Partie, 2. září 2018
Zavádějící
V roce 2016 skončil rozpočet ČR v přebytku 61,8 miliard korun, ačkoliv původní plán rozpočtu počítal s deficitem 70 miliard korun. Příčinou byla mj. dle tiskové zprávy Ministerstva financí snaha dočerpat co nejvíce finančních zdrojů z rozpočtu EU alokovaných ČR pro víceletý finanční rámec FR 2007-2013. Částečnou zodpovědnost za správné provedení financování těchto alokací mají ale kromě těch evropských i české orgány (např. Ministerstvo regionálního rozvoje) v rámci tzv. sdíleného řízení.

Nárůst finančních prostředků z EU v roce 2016 byl způsoben tím, že EU nestihla vyplatit ČR 31 miliard korun za rok 2015 a ty se pak přelily do následujícího kalendářního roku, jak uvedl Babiš pro server iHned.cz. Výroční zpráva Eureport 2017 (.pdf, str. 41) uvádí, že nárůst čerpání finančních prostředků z EU v roce 2016 způsobila snaha místních odpovědných subjektů dočerpat prostředky, které byly ČR alokovány pro víceletý finanční rámec 2007-2013. Projekty a programy z tohoto programového období musely být dokončeny a dofinancovány právě do konce roku 2015.

Členské země EU mohou z evropského rozpočtu čerpat finanční prostředky jako granty, dotace, půjčky, ceny a veřejné zakázky. Žádost o tyto finanční prostředky mohou podat občané, organizace a vlády spadající do jedné ze šesti hlavních kategorií: malé a střední podniky, neziskové a nevládní organizace, mladí lidé, výzkumníci, zemědělci, veřejnoprávní subjekty.

Financování z rozpočtu EU je spravováno třemi způsoby. V přímém řízení jsou spravovány přímo Evropskou komisí projekty, které spadají výhradně pod její působnost. Sem patří například udělování grantů, či monitoring naplňování rozpočtu.

V nepřímém řízení se jedná o financování programů v gesci nečlenských zemí, mezinárodních organizací, rozvojových agentur apod.

Posledním typem je sdílené řízení, které spravuje 80 % evropských finančních prostředků. Evropská komise vytvoří dohodu s členskou zemí, ve které stanoví podmínky čerpání financování u konkrétních programů na stanovené období (zpravidla se jedná o víceletý finanční rámec EU v rozmezí 5 až 7 let, v současnosti platí rámec pro roky 2014-2020). Členské země pak zodpovědnost za řízení čerpání (zejména tedy výzev k podávání návrhu a zadávacích řízení pro čerpání) vyčleněných finančních prostředků pro dané programy delegují na odpovědná ministerstva a jiné veřejnoprávní orgány.

Způsob čerpání finančních prostředků EU v ČR monitoruje NKÚ, který také vydává od roku 2008 výroční zprávu EU report. Výroční zpráva Eureport 2017 (.pdf, str. 41) uvádí, že nárůst čerpání finančních prostředků z EU v roce 2016 způsobila snaha místních odpovědných subjektů dočerpat prostředky, které byly ČR alokovány pro víceletý finanční rámec 2007-2013. Projekty a programy z tohoto programového období musely být dokončeny a dofinancovány právě do konce roku 2015.

U projektů z VFR 2007-2013 byly dle výročních zpráv NKÚ zjištěny problémy s korupčními kauzami, porušením zákona o veřejných zakázkách, výběrem nevhodných projektů a zdlouhavými schvalovacími procesy. V důsledku zjištěných korupčních kauz a porušení zákona dočasně pozastavila Evropská komise plošně vyplácení financování všech programů v rámci VFR 2007-2013.

Například Operační program pro Podnikání a inovace byl Komisí pozastaven až do června 2015, kdy Komise opět povolila čerpání alokovaných 38 miliard korun. Ty byly v době pozastavení žadatelům vypláceny ze státních prostředků. Prakticky to fungovalo tak, že zájemci o dotace mohli své projekty předkládat ke schválení a následně je dostávali proplacené z národních zdrojů. „Jde o dávno vyplacené peníze, které nám Evropská komise refunduje po dvou letech. Bude to významná injekce i pro státní rozpočet, protože EK dva roky zadržovala proplácení peněz a ty tak šly výhradně z českého rozpočtu. Jednorázově tak získáme právě těch 38 miliard korun,“ vysvětlil náměstek ministra průmyslu a obchodu Tomáš Novotný.

Rozpočet roku 2015 skončil v deficitu zhruba 62,8 mld. Kč. V roce 2016 byl rozpočet na konci roku v přebytku 61,7 mld. Kč. Na konci roku 2017 byl ale ve schodku přibližně 6 mld. Kč. Tvrzení, že Česká republika má přebytkový nebo vyrovnaný rozpočet tak není zcela přesné, pokud zvážíme delší časovou perspektivu. Rovněž nepravdivé je tvrdit, že ČR nemá možnost plánovat evropské peníze. Navíc problémy s čerpáním jsou způsobeny českými korupčními kauzami, nikoliv tím, jak funguje vyplácení evropských peněz.

























Andrej Babiš

Tady nastoupil Babiš, 2014, vidíte a tady to letí dole. Stále snižujeme dluh, jsme jedni z nejlepších v Evropě.
Partie, 2. září 2018
Zavádějící
Výrok hodnotíme jako zavádějící, protože v absolutních číslech se státní dluh od roku 2014 každoročně nesnižuje.

Andrej Babiš má pravdu, pokud budeme hodnotit výšku státního dluhu v poměru k HDP. Takto se dluh od roku 2014 opravdu snižuje. Nicméně vzhledem k tomu, že se jedná o podílový ukazatel, tak pokud HDP roste vyšším tempem než státní dluh, graf bude ukazovat snižování dluhu i přes jeho zvyšování v absolutním vyjádření.

Pokud se však podíváme na absolutní čísla, výsledek není tak jednoznačný. Od roku 2014 se dluh sice snížil, ale kolísá; např. v roce 2016 byl dluh nižší než o rok později.

V porovnání s ostatními zeměni EU je na tom ČR skutečně dobře - má čtvrtý nejnižší dluh, respektive poměr státního dluhu k výkonu ekonomiky.

Andrej Babiš

Já jsem byl jediný ministr financí, který snížil zadlužení o 73 miliard, absolutně.
Partie, 2. září 2018
Zavádějící
Vliv ministra financí na výši státního dluhu není ani zdaleka jediným faktorem, který ji ovlivňuje. Při prezentaci údajů o zadlužení státu hraje také významnou roli volba období, ze kterých jsou čerpány, a není vyloučeno, že se při práci s těmito čísly můžeme dostat jak k růstu dluhu o 100 miliard nebo k jeho snížení o 60 či 70 miliard Kč. Pokud bychom striktně vzali pouze rozdíl mezi roky 2014 a 2017, pak je zde patrné snížení o 70 mld. Kč; to je ale zavádějící interpretace, neboť při analýze dluhu musíme brát v potaz veškeré roky.

Andrej Babiš byl na postu ministra financí od 29. ledna 2014 do 24. května 2017. Čísla dokumentující výši státního dluhu pro toto období lze čerpat (.pdf, str. 23) ze Zprávy o řízení státního dluhu ČR v roce 2017.

V době jeho jmenování, tedy k lednu 2014, byla výše státního dluhu 1 683,3 miliard Kč. Jestliže porovnáme údaje z roku 2015 zjistíme, že státní dluh meziročně klesl asi o 19,6 miliard Kč na 1 663,7 miliard Kč.

K 1.1.2016 pak byla výše státního dluhu 1 673 miliard Kč, v průběhu tohoto roku tedy došlo k jeho zvýšení cca o 9,3 miliard Kč.

K 1.lednu 2017 pak státní dluh zaznamenal snížení, a to o 59,6 miliard Kč na jeho celkovou výši 1 613,4 miliard Kč.

K závěru působení Andreje Babiše ve funkci ministra financí pak činil státní dluh k 30. 6. 2017 1 788,8 miliard Kč. (.pdf, str. 11). Avšak koncem tohoto roku, kdy byl v této funkci vystřídán nejdříve Ivanem Pilným a posléze v prosinci Alenou Schillerovou, byla výše státního dluhu 1 624,7 miliard Kč (.pdf, str. 23).

Pokud bychom k těmto údajům přistupovali velice zjednodušeně a budeme se soustředit pouze na tato čísla, aniž bychom brali v potaz ostatní vlivy a doprovodné okolnosti, lze dojít k závěru, že striktně za období působení Andreje Babiše na ministerstvu financí narostl státní dluh přibližně o 105,5 miliard Kč.

V případě, že bychom pracovali pouze s údaji z období od počátku roku 2014 až do konce roku 2016, dojdeme k závěru, že státní dluh v tomto období klesl o 69,9 miliard Kč. V rámci tohoto období, by se však musely přehlédnout vlivy, které zde nutně byly například z období předešlého nebo z celkového vývoje ekonomiky apod. Navíc je toto tvrzení značně problematické, neboť výši dluhu nemůžeme porovnávat mezi kterýmikoli dvěma roky, ale kontinuálně. Nicméně Andrej Babiš ve svém výroku přidává slovo "absolutně", což můžeme chápat jako kumulovaně (pokud sečteme dluhy mezi roky 2014 a 2017 skutečně dojdeme k přibližně 70 mld. Kč), avšak toto tvrzení je značně vytržené z ekonomického kontextu.

Pokud budeme počítat s čísly i za rok 2017 dojdeme k závěru, že státní dluh klesl o 58,6 miliard Kč, i zde je to velice zjednodušený pohled na situaci, avšak číslo bere v potaz i období závěrečného působení Andreje Babiše jako ministra financí, kdy zde osobně působil ještě téměř polovinu tohoto roku.

Ohledně státního dluhu Demagog.cz vydal rozsáhlejší analýzu, v níž se zabývá vlivy na řízení a správu dluhu. Obecně lze říci, že na výši dluhu působí několik externích vlivů, a proto nelze připisovat jeho výši pouze ministru financí.

Andrej Babiš

Ale my snižujeme zadlužení. Nejlepší v Evropě, jedni z nejlepších v Evropě.
Partie, 2. září 2018
Zavádějící
Data Eurostatu pro rok 2017 ukazují na trvalý trend snižování státního dluhu od roku 2013 a zároveň na zlepšování celkového umístění ČR mezi členskými zeměmi EU z hlediska velikosti státního dluhu v poměru k HDP. V současnosti se ČR drží na čtvrtém místě za Bulharskem, Lucemburskem a Estonskem. Absolutní státní dluh však od roku 2013 pravidelně kolísá mezi růstem a poklesem. V roce 2017 byl oproti předchozímu roku zaznamenán nárůst státního dluhu v absolutních číslech o 11,3 mld. Kč.

Dle dat Eurostatu byla ČR v roce 2017 mezi zeměmi EU z hlediska poměru státního dluhu vůči HDP na čtvrtém místě se zadlužením 34,6 %. Nejméně zadluženou členskou zemí bylo v roce 2017 Estonsko s 9 % zadlužením. Následovalo Lucembursko (23 % dluh) a Bulharsko (25,4 % dluh). Lze tedy konstatovat, že mezi členskými zeměmi patříme z hlediska poměru státního dluhu vůči HDP k těm nejlepším.

Co se týče snižování státního zadlužení, Eurostat ukazuje, že ČR bylo v roce 2016 také na čtvrtém místě s dluhem 36,8 %. V roce 2015 byla ČR na šestém místě se zadlužením 40 %. V roce 2014 byla ČR také šestá se zadlužením 42,2 %. V roce 2013 jsme byli na sedmém místě s dluhem 44,9 % a byl zde zaznamenán propad oproti roku 2012, kdy byla ČR šestá s dluhem 44,5 %.

Podle dat Eurostatu tedy panuje od roku 2013 stabilní trend snižování státního dluhu ČR a zlepšování pozice mezi členskými zeměmi EU z hlediska velikosti státního dluhu v poměru k HDP.

Z hlediska absolutních čísel však státní dluh kolísá. Jak ukazují data z Ministerstva financí, opakuje se od roku 2013 pravidelné kolísání mezi růstem a poklesem. Oproti roku 2016 byl v roce 2017 zaznamenán nárůst celkového státního dluhu ze 1 613,4 mld. Kč na 1624,7 mld. Kč.

Andrej Babiš

Ale já jsem i v neděli šel na to setkání toho družstva bez toho, že bych nějak mediálně se tam chtěl angažovat, jsem tam šel bez oznámení, že tam jdu.
Události, komentáře, 31. července 2018
Zavádějící
Výrok je hodnocen jako zavádějící, protože sice není dostupná informace, že by Babiš nějak anoncoval svou účast na dané akci, v každém případě ovšem médiím poskytoval v souvislosti se svou účastí prohlášení. To převzala fakticky všechna média.

Výrok je hodnocen jako zavádějící, protože sice není dostupná informace, že by Babiš nějak anoncoval svou účast na dané akci, v každém případě ovšem médiím poskytoval v souvislosti se svou účastí prohlášení. To převzala fakticky všechna média.

Andrej Babiš se v neděli zúčastnil schůzky členů bytového družstva Svatopluk. Informovaly o tom zpravodajské portály idnes.cz, aktuálně.cz, ct24.cz a další. Před zahájením schůze družstva Svatopluk měl Andrej Babiš odmítnout rozhovor pro TV Prima z důvodu, že nechtěl poskytovat žádné rozhovory (přibližně 3. minuta).

Nakonec se však pro novináře vyjádřil a rozhovor s ním uveřejnil například server Seznamzprávy.cz.

Andrej Babiš

Ty lidi, kteří přicházejí do Evropy ilegálně, nepřicházejí kvůli práci, ale přicházejí za dávkami a přicházejí potom, co zaplatili pašerákům velké peníze.
Události, komentáře, 31. července 2018
Zavádějící
Výrok je hodnocen jako zavádějící, protože data ukazují, že nezanedbatelná část uprchlíků již např. v Německu pracuje.

Výrok je hodnocen jako zavádějící, protože data ukazují, že nezanedbatelná část uprchlíků již např. v Německu pracuje.

Dle dat Eurostatu je obecně míra ekonomické aktivity nižší u lidí, kteří nejsou původem z EU. Míra nezaměstnanosti byla dále v roce 2017 vyšší o 6,4 % u migrantů narozených mimo EU než u domácího obyvatelstva.

Ovšem i tak data ukazují, že lidé narození mimo EU měli v roce 2017 téměř 73% míru zaměstnanosti.

Pokud bychom vztáhli výrok Andreje Babiše primárně na aktuální uprchlickou krizi, můžeme se podívat na data v Neměcku. V roce 2016 zde pracovalo pouze 13 % uprchlíků, jak uvádí Reuters. To ovšem souviselo do velké míry s místní legislativou a tím, že u řady lidí běžely stále azylové procedury.

Aktuálně v tomto roce, jak uvádí DW, se čísla pracujících migrantů výrazně zvýšila. Není tedy pravdou, jak Babiš uvádí, že by všichni migranti přicházeli do Evropy za dávkami.

Babiš má ovšem pravdu v tom, že migrantům do Evropy pomáhají pašeráci. Zavádí ovšem v plošném přisouzení motivace celé skupině - tedy v tom, že nikdo nechce pracovat.

Andrej Babiš

Takže tenhle kšeft, to je v podstatě i kšeft neziskovek, které samozřejmě vlastně vysílají signály - ti pašeráci na lodi, ty uprchlíky, který zaplatili, a potom jdou do italských vod a to je taxislužba a já říkám, že toto je základní problém.
Události, komentáře, 31. července 2018
Zavádějící
Některé neziskové organizace (resp. jejich pracovníci) jsou skutečně obviňovány, že nepomáhají pašerákům dostávat lidi do Evropy. Nicméně hovořit o "kšeftu neziskovek" je přinejmenším problematické, neboť žádné spojení o tom, že by finančně na dané věci participovaly, nebylo doloženo.

Některé neziskové organizace (resp. jejich pracovníci) jsou skutečně obviňovány, že nepomáhají pašerákům dostávat lidi do Evropy. Nicméně hovořit o "kšeftu neziskovek" je přinejmenším problematické, neboť žádné spojení o tom, že by finančně na dané věci participovaly, nebylo doloženo.

Co se týká role NGO a jejich údajné spolupráce s libyjskými převaděči, nebylo dosud nic oficiálně potvrzeno. Je pravdou, že například v Itálii vedou civilní vyšetřování vůči některým jedincům s podezřením na spolupráci s převaděči. Žalobce však zdůrazňuje, že se nejedná o stíhání samotných NGO, protože zatím nenalezli žádné důkazy, ať už se jedná o kontakty, či finanční napojení NGO na převaděče.

Zatím posledním případem se stala situace, kdy loď německé NGO Lifeline zachránila 230 uprchlíků i přes příkaz italského námořnictva, aby uprchlíky předala libyjské pobřežní stráži. Ukazuje se tak, že na jedné straně NGO, které se podílejí na záchranných pracích ve Středozemním moři, jednají čistě z humanitárních pohnutek, na straně druhé ale také dle agentury Frontex neúmyslně napomáhají převaděčům.

Ti s vědomím toho, že možná pomoc je nablízku, čluny přetěžují, dostatečně je nevybaví palivem, jídlem a vodou a také je patrný trend používání co nejlevnějších plavidel o minimální kvalitě. Využívají také toho, že v mezinárodních vodách má každé plavidlo povinnost dle mezinárodní úmluvy o námořním právu (UNCLOS) pomoci lidem v nouzi.

Otázkou údajné trestné činnosti převaděčství a NGO jsme se již zabývali a na zjištění je možné nahlédnout zde.

Andrej Babiš

Ale k jaké vládní moci? Vždyť si vzpomeňte, jakými hlasy byl zvolen prezidentem pan Václav Havel. A pan Václav Klaus. Anebo jak pan Kalousek chtěl vládu s Paroubkem a podporou komunistů. Když se to předsednictvu KDU-ČSL rozleželo za pět dní v hlavě, tak ho sejmuli.
Mladá fronta DNES, 14. července 2018
Zavádějící

Výrok je hodnocen jako zavádějící. Andrej Babiš totiž uvádí dané příklady v odpovědi na otázku, která naznačuje, že přivádí komunisty k moci tím, že podporují Babišovu vládu. Ani jeden z dalších příkladů reálně komunistům nedal podíl či vliv na exekutivě.

U nepřímé volby prezidenta hlasující nemá žádný podíl na vládní moci už jen proto, že vrcholným orgánem výkonné moci je vláda, nikoli prezident. Příklad Kalouskova nápadu z roku 2006 není zcela přesný, protože byl takřka v okamžiku odmítnut a sám Kalousek z čela strany odešel. Naopak KSČM a hnutí ANO uzavřely v červenci 2018 dohodu, která konkrétně uvádí, jaký prospěch komunisté z tolerance Babišovy vlády budou mít. Jedná se především o včasné předkládání návrhů zákonů, které „jsou součástí dohodnutých priorit“.

Václav Havel byl poprvé zvolen prezidentem 29. prosince 1989 členy Federálního shromáždění, a to jednomyslně. Jak popisuje portál Moderní dějiny: „... Federální shromáždění, jež mělo nového prezidenta volit, sestávalo z komunistických poslanců či z poslanců do té doby plně loajálních starému režimu.“ Havel nakonec profitoval z dohody s premiérem Mariánem Čalfou o ustavení Alexandera Dubčeka do čela Federálního shromáždění výměnou za podporu komunistů pro Havla.

V českých prezidentských volbách, ve kterých Václav Havel zvítězil, podporu komunistických poslanců s jistotou potvrdit nelze, neboť hlasování probíhalo tajně. Nicméně lze předpokládat, že k ní ani v jednom případě nedošlo. V roce 1993 stála proti Havlovi kromě republikána Sládka kandidátka za Levý blok Marie Stiborová, o pět let později opět kromě Miroslava Sládka komunista Stanislav Fischer. Stiborovou i Fischera komunisté navrhli a můžeme se domnívat, že i ve volbě podpořili.

Co se týče Václava Klause ve volbě proti Janu Sokolovi v roce 2003, byl podpořen i hlasy komunistů, což v projevu implicitně vyjádřil i komunista Grebeníček: „Česká republika a její občané rozhodně nepotřebují na Hradě osobu nevýraznou, o které se teprve dozvíme, co vlastně chce. Český stát v hektické době potřebuje, třeba i ne všemi bez výhrad přijímanou, ale veřejně profilovanou, do určité míry vypočitatelnou autoritu...

Klause pak v jeho druhé prezidentské volbě v roce 2008 komunisté pravděpodobně nepodpořili, což potvrdil bezprostředně po vyhlášení výsledku v rozhovoru pro ČT Mirek Topolánek (čas: 8:58:17). „Prezident má přirozené volitele, přirozenou podporu. Cením si, že kandidáti byli nejlepší z celé volby. Že koalice je přirozená, není vytvářena uměle, není korupční a je bez komunistů.

Pokud jde o návrh vlády sociálních demokratů spolu s lidovci za tolerance KSČM, jedná se o podobný koncept jako aktuální druhá Babišova vláda, nicméně z jiných pohnutek. Tehdejší předseda lidovců Kalousek připustil 24. srpna 2006 vznik menšinové vlády ČSSD a KDU-ČSL, tolerované komunisty, aby „z abránil dohodě ČSSD a ODS na změně volebního systému, který by nově omezil politickou pluralitu a omezil menší strany“. Tuto myšlenku však o den později odmítlo širší předsednictvo lidovců a Kalousek na funkci předsedy strany rezignoval.

Andrej Babiš

Kalousek pak lhal, že jsem srab a nešel jsem tam.
Mladá fronta DNES, 14. července 2018
Zavádějící

Výrok Andreje Babiše je hodnocen jako zavádějící, protože Miroslav Kalousek sice skutečně v Poslanecké sněmovně to, co se stalo během přestávky mezi Babišem a demonstranty, značně posunoval, netvrdil ale, že by Babiš vůbec nevyšel mezi ně.

Výrok předsedy vlády se točí kolem situace, která nastala během jednání Poslanecké sněmovny o důvěře vládě Andreje Babiše. Před budovou dolní komory českého parlamentu demonstrovali lidé a Babiš byl vyzván, aby mezi ně vyšel ven. Konkrétně jej k tomu vyzval předseda KDU-ČSL Bělobrádek.

Babiš se odvolal na znění usnesení Poslanecké sněmovny, které ukládá členům vlády, aby při jednání o důvěře zůstali v jednacím sále. Následovala dvě hlasování, která inicioval Zbyněk Stanjura z ODS. Ta měla přerušit jednání na 15 (resp. 14) minut tak, aby se Babiš mohl s demonstranty setkat.

Obě hlasování byla ovšem zamítnuta (především hlasy poslanců Babišova hnutí ANO). ODS si tedy vzala přestávku na jednání svého klubu, a Babiš tak mohl vyjít mezi demonstranty ven. To skutečně učinil. Vyšel před budovu Poslanecké sněmovny, kde ovšem zcela objektivně nebyla možná diskuze mezi ním a davem, neboť ten na něj bučel, pískal a z davu na něj letěly i předměty. To dokládají svědectví novinářů i videa médií (za všechny DVTV).

Andrej Babiš se tedy vrátil do budovy, kde jednání pokračovalo. Slovo si vzal Miroslav Kalousek a Babiše osočil z toho, že „se nechová jako chlap“, neboť nevedl „diskuzi s lidmi, kteří mají jiný názor“.

Kalousek konkrétně řekl (stenoprotokol je v původním znění, zachycuje tedy i další slyšitelné projevy):

Ve smyslu jednacího řádu reaguji na vystoupení svého kolegy pana předsedy Stanjury, který si vyžádal přestávku na délku 20 minut, aby mohl pan premiér vyjít mezi veřejnost. Podle informací, které máme, pan premiér vykoukl na tu ulici, a když viděl, že mu dav není nakloněn, třeba mi to rozmluví, tak zase jako se vrátil zpátky, aniž by s těmi lidmi mluvil. (Smích v sále.)(...)
Pane premiére, promiňte, takhle se nechová chlap. Chlap se baví i s lidmi, kteří mají jiný názor. Vy utíkáte před lidmi, kteří mají jiný názor, křivě přísaháte na zdraví svých dětí, podvádíte, kňouráte, fňukáte. (Bušení do lavic převážně z levé části sálu.) Děláte úplně všechno pro to... Pane předsedající, prosím, abyste mi odečetl čas, zatímco nedisciplinovaní poslanci mlátili do lavic. (Opětovné bušení do lavic.)
(...)
Pane premiére, děláte všechno, co normální chlap nedělá. Bojíte se lidí s jinými názory, kňouráte, fňukáte, křivě přísaháte na zdraví svých dětí, podvádíte a kňučíte. (Bušení do lavic.) Česká republika... (Poslanec Faltýnek z lavice: On je vožralej, nech toho. Smích a potlesk části poslanců.) Česká republika si zaslouží předsedu vlády, který s sebou nese název chlap. To vy nejste a to je také jeden z důvodů, proč vám nelze vyslovit důvěru. Děkuji.
Miroslav Kalousek tedy Andreje Babiše nařkl z toho, že se zachoval zbaběle, protože s lidmi nediskutoval. Zcela tak opomenul, že dav na Babiše verbálně útočil a dokonce na něj někteří lidé házeli i předměty. Dopustil se tedy jistého zkreslení skutečnosti, netvrdil ovšem, že by Babiš vůbec nevyšel ven.

Andrej Babiš

O tom, jestli průměrný český králík kadí padesát gramů bobků, někdo to napsal a ona to napsala taky… nechci o tom vést debatu.
Mladá fronta DNES, 14. července 2018
Zavádějící

Taťána Malá ve své diplomové práciMikroklimatické podmínky v chovu králíků pro Mendelovu univerzitu nenapsala totéž co někdo jiný, ale doslova opsala, co napsal někdo jiný. Slovy Jana Macha, experta na odhalování plagiátů:

Konkrétně z 25 stran teorie je originální text jen na osmi až devíti stranách. Ve zbytku, tedy na šestnácti až sedmnácti stranách, jsou doslova převzaty odstavce, celé kapitoly textů, pouze je to občas přeskládáno. V případě, kdy jsou takto přepsány takto rozsáhlé pasáže, jedná se o plagiátorství.

Bývalá ministryně spravedlnosti si počínala obdobně i u své magisterské práce z roku 2011 na Panevropské univerzitě v Bratislvě, kdy bez udání citace či zdroje zkopírovala obsah diplomové práce Rodičovská zodpovědnost od Veroniky Grossové z roku 2006. Dle Jana Macha:

V práci paní Malé je minimálně pět procent textu shodného s prací paní Grossové. Lze ale předpokládat, že množství bude vyšší. Paní Malá některé pasáže parafrázovala, použila trochu jiné formulace, než uvedla paní Grossová. Přesto třeba struktura odstavců, jak jsou použity termíny, je shodná.

Současně kopírovala a nedostatečně parafrázovala odbornou publikaci České rodinné právo M. Hrušákové a Z. Králíčkové a doslova opisovala z internetového článku na serveru epravo.cz.

Andrej Babiš tedy plagiátorství Taťány Malé zužuje pouze na jednu z obou prací, kde se dopustila této věci, navíc ji bagatelizuje na jeden konkrétní spíše bizarní výsek. To je ovšem zavádějící, neboť problém je mnohem širší.