Andrej Babiš
ANO

Andrej Babiš

Poslanec, Předseda hnutí ANO
Bez tématu846 výroků
Ekonomika76 výroků
Prezidentské volby 202364 výroků
Koronavirus49 výroků
Evropská unie38 výroků
Sněmovní volby 202131 výroků
Energetika21 výroků
Obrana, bezpečnost, vnitro21 výroků
Sociální politika18 výroků
Zahraniční politika17 výroků
Zdravotnictví16 výroků
Invaze na Ukrajinu13 výroků
Životní prostředí9 výroků
Poslanecká sněmovna7 výroků
Školství, věda, kultura6 výroků
Doprava5 výroků
Komunální volby 20223 výroky
Právní stát3 výroky
Střet zájmů3 výroky
Rozpočet 20222 výroky
Regiony1 výrok
Rozpočet 20211 výrok
Zrušit filtry

Andrej Babiš

Pan Šimečka přece je místopředseda Evropského parlamentu, ale je to politolog, novinář.
Rádio Prostor, 3. října 2023
Pravda
Předseda Progresivního Slovenska Michal Šimečka v současnosti působí jako místopředseda Evropského parlamentu. Dříve vystudoval politologii v Praze a v Oxfordu a při svých studiích se živil jako novinář.

Andrej Babiš v rozhovoru naznačuje, že předseda hnutí Progresivní Slovensko Michal Šimečka nemá potřebné zkušenosti a kompetence pro vedení země. Uznává sice, že je místopředsedou Evropského parlamentu (EP) a že „umí dobře anglicky“, to ale podle něj nestačí na premiérský post.

Předseda strany Progresivní Slovensko Michal Šimečka vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Univerzitě Karlově v Praze. Magisterský i doktorský titul v této oblasti poté získal na Oxfordské univerzitě. Během svých studií pracoval zároveň jako novinář, a to pro slovenský deník SME a pro britské Financial Times.

V roce 2011 se Šimečka stal poradcem tehdejšího europoslance za ČSSD Libora Roučka a také jeho slovenského kolegy Borise Zaly, který v Europarlamentu zastupoval stranu SMER – sociální demokracie. Později Šimečka působil jako výzkumný pracovník v pražském Ústavu mezinárodních vztahů, kdy zároveň radil někdejšímu českému ministru zahraničních věcí Lubomíru Zaorálkovi.

Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2019 byl Michal Šimečka lídrem kandidátní listiny Progresivního Slovenska, které se voleb účastnilo v koalici se stranou SPOLU – občanská demokracie. Toto uskupení volby vyhrálo a Šimečka se tak následně stal europoslancem. O tři roky později byl zvolen také jedním ze 14 místopředsedů Europarlamentu. Dodejme, že Šimečka stál i přímo u začátků Progresivního Slovenska jako politického hnutí, podobně jako současná slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, která byla v letech 20172019 jeho místopředsedkyní.

Michal Šimečka je tedy jedním z místopředsedů Evropského parlamentu. V minulosti vystudoval politologii na Univerzitě Karlově a následně v Oxfordu. Mimo vlastní politickou kariéru působil také jako novinář. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Andrej Babiš

My (V4 v době vlády Andreje Babiše, pozn. Demagog.cz) jsme se posbírali a dali 32 milionů euro, abychom zakoupili čtyři velké lodě pro libyjskou pobřežní stráž.
Rádio Prostor, 3. října 2023
Zahraniční politika
Evropská unie
Pravda
Země Visegrádské čtyřky se během Babišovy vlády dohodly na finančním příspěvku 35 milionů eur na podporu pobřežní stráže Libye. Podle bývalého slovenského ministra zahraničních věcí Miroslava Lajčáka měly být peníze určeny mj. na nákup čtyř lodí a jejich následnou údržbu.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš v rozhovoru komentuje slovenské parlamentní volby a vrací se k době, kdy byl předsedou vlády. Uvádí, že v té době Visegrádská čtyřka (V4) fungovala „perfektně“, protože každý z premiérů prosazoval své národní zájmy. Poté zmiňuje, že státy V4 měly dát dohromady 32 milionů eur jako příspěvek v rámci řešení migrační vlny. Finance pak dle Babiše měly mj. sloužit k nákupu čtyř lodí pro libyjskou pobřežní stráž. V kontextu výroku Babiš naznačuje, že se tento nákup neuskutečnil a podivuje se nad tím, kam tyto peníze „zmizely“.

Migrace z Libye

Migrace z Libye do Evropy se stala významným problémem v souvislosti s politickou nestabilitou, která v Libyi vypukla po svržení Muammara Kaddáfího v roce 2011. Kvůli chaosu a občanské válce v Sýrii se Libye stala uzlem, odkud se uprchlíci z afrických států a zemí Blízkého východu snažili dostat přes Středozemní moře do Evropy (např. do Itálie). Dodejme, že tato situace vedla k mnoha utonutím.

červnu 2015 pak Evropská unie zřídila operaci Sophia, jejímž cílem bylo snížit počet přicházejících uprchlíků do Itálie. Kromě boje s pašeráky měl být jedním z prostředků také výcvik libyjské pobřežní stráže a námořnictva.

Finanční příspěvek V4

V prosinci 2017 se konal dvoudenní summit Evropské unie, na kterém Česko zastupoval tehdejší nově jmenovaný premiér Andrej Babiš. Již před jednáním se vyskytly informace, že Babiš přislíbí zhruba 200 milionů korun na pomoc Libyi ve snaze zabránit příchodu migrantů do EU.

Premiéři zemí V4 se na jednání dohodli, že poskytnou 35 milionů eur na financování programu kontroly hranic v Libyi. Každá ze čtyř zemí měla přitom přispět částkou ve výši 8,8 miliónů eur (tedy zhruba 200 milionů Kč). Tato finanční pomoc měla být směřována k posílení libyjské pobřežní stráže s cílem zabránit ilegální migraci. Tehdejší ministr zahraničních věcí Slovenska Miroslav Lajčák později upřesnil, že peníze jsou mj. určeny na nákup čtyř lodí, jejich následnou údržbu, a také např. na námořní koordinační záchranné centrum. Zmiňme, že ve veřejně dostupných zdrojích jsme nenašli informace, zda byly tyto peníze nakonec vyplaceny.

Doplňme také, že ostatní členské státy EU finanční příspěvek států V4 sice uvítaly, nicméně i přesto zdůraznily nezbytnost nadále přijímat uprchlíky. Nizozemský premiér Mark Rutte a tehdejší německá kancléřka Angela Merkelová např. uvedli, že „mezi členskými státy EU nemůže existovat selektivní solidarita“.

Závěr

Země Visegradské čtyřky se tedy v době Babišovy vlády dohodly na finančním příspěvku pro libyjskou pobřežní stráž ve výši 35 milionů eur. Příspěvek měl být konkrétně určen mj. na koupi čtyř lodí a na podporu hranic Libye se záměrem zamezit nelegální migraci. Částka, kterou ve výroku uvádí Andrej Babiš, se mírně liší od sjednané sumy, stále se nicméně pohybuje v naší 10% toleranci. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Andrej Babiš

Výrok pana Klause, že média vyberou prezidenta a občané ho zvolí.
Právo, 18. února 2023
Prezidentské volby 2023
Pravda
Václav Klaus pronesl zmíněná slova 7. prosince 2012 na setkání s podnikateli a manažery. Tehdejší prezident konkrétně řekl: „Je mylná představa, že prezidenta budou volit voliči. Prezidenta nám vyberou média a voliči prezidenta schválí."

Andrej Babiš se odvolává na tvrzení bývalého prezidenta České republiky Václava Klause, který tato slova pronesl 7. prosince 2012 na setkání s podnikateli a manažery. Tehdejší hlava státu kritizovala přímou volbu prezidenta a označila ji za populistickou. Konkrétně Václav Klaus prohlásil: „Je mylná představa, že prezidenta budou volit voliči. Prezidenta nám vyberou média a voliči prezidenta schválí.

Tehdejší prezident těmito slovy reagoval na blížící se první přímou volbu prezidenta České republiky, která se uskutečnila v lednu 2013. Václav Klaus také zmínil, že se kvůli potenciálnímu ohrožení demokracie obává možného zvolení Vladimíra Franze, či Tomia Okamury. Pro upřesnění –⁠ Ministerstvo vnitra kvůli nesplnění podmínek ke kandidatuře vyřadilo Tomia Okamuru již v listopadu 2012 (.pdf). 

Podobně se Václav Klaus vyjadřoval i při letošních prezidentských volbách, které se konaly v lednu 2023. Samotná přímá volba prezidenta České republiky byla zavedena za prezidentování právě Václava Klause. Poslanecká sněmovna návrh (.pdf) schválila v prosinci 2011, kdy se pro přijetí vyslovily všechny poslanecké kluby kromě poslanců Komunistické strany Čech a Moravy, kteří se hlasování zdrželi. Tehdejší prezident Klaus pak zákon podepsal v únoru 2012. Pravidla pro přímou volbu prezidenta poté specifikoval zákon o volbě prezidenta republiky, který byl schválen v létě roku 2012.

Andrej Babiš

Pan Fiala vede ODS od 18. ledna 2014. Od té doby se mnou ODS prohrála volby osmkrát. Já prohrál senátní a prezidentské.
Právo, 18. února 2023
Pravda
Od roku 2014, kdy se stal předsedou Petr Fiala, ODS zaznamenala horší výsledek celkem v 7 volbách: 2 sněmovních, 2 krajských, 2 evropských a 1 senátních volbách v roce 2014. V posledních třech volbách do Senátu skončilo hnutí ANO hůř než ODS. Babiš neuspěl při volbě prezidenta.

Na začátek je dobré uvést, že Andrej Babiš mluví o tom, že ODS prohrála nebo vyhrála volby s ním jako s osobou. Jelikož je Andrej Babiš předsedou hnutí ANO, porovnáváme výsledky hnutí ANO a ODS.

Petr Fiala byl zvolen předsedou ODS 18. ledna 2014 na 24. kongresu strany. Od této doby se řádné volby konaly přesně 16krát

V České republice se pořádá celkem šest druhů voleb: prezidentské, sněmovní, senátní, volby do zastupitelstev obcí, zastupitelstev krajů a do Evropského parlamentu.

Prezidentské volby

Do prezidentských voleb v roce 2018 nevyslala ODS ani hnutí ANO svého zástupce, v roce 2023 to bylo pouze hnutí ANO, za které kandidoval jeho předseda Andrej Babiš

Poslanecká sněmovna

O složení Sněmovny rozhodovali občané v říjnu 2017, kdy zvítězilo hnutí ANO s 29,6 % hlasů, ODS tehdy skončila druhá s 11,3 %. 

Další sněmovní volby proběhly v říjnu 2021. ANO tehdy získalo 27,1 % hlasů a 72 poslaneckých křesel. V případě těchto voleb je ale složitější přesně vyčíslit procentuální výsledek samotné ODS, protože kandidovala v tříčlenné koalici spolu s TOP 09 a KDU-ČSL. Ta tehdy dohromady získala 27,8 % hlasů a po přepočtu jí připadlo 71 mandátů. I když není možné určit přesný počet hlasů, který obdrželi sami občanští demokraté, lze říci, že samotná ODS ve volbách skončila s horším výsledkem než hnutí ANO, protože získala jen 34 mandátů

Senát

Řádné volby do Senátu se od zvolení Petra Fialy předsedou ODS konaly pětkrát: v letech 2014, 2016, 2018, 20202022. Do našeho přehledu nezapočítáváme doplňovací a opakované volby z let 20172019, kdy občané volili jen jednoho senátora. 

Zástupci ODS v senátních volbách zvláště v roce 2022 kandidovali za koalici více stran. Web Volby.cz v tomto případě uvádí také přímo stranu, která daného kandidáta navrhla. V přehledu níže proto uvádíme počet získaných mandátů právě podle navrhující strany.

Z vyjmenovaných let hnutí ANO získalo menší počet senátorských křesel než ODS jen v roce 2018, 2020 a 2022. ODS naopak prohrála v roce 2014. O dva roky později byl zisk mandátů vyrovnaný.

Volby do zastupitelstev obcí

Komunálních voleb v letech 2014, 2018 a 2022 se zúčastnily obě zmiňované strany. V některých obcích kandidovaly samostatně, v jiných naopak vytvářely koalice, například i s menšími místními sdruženími apod. 

V případech, kdy ODS kandidovala samostatně a netvořila koalice s dalšími stranami, získali občanští demokraté v roce 2014, 20182022 menší počet hlasů než hnutí ANO. Po přepočtu hlasů na mandáty poté hnutí ANO, které uspělo především v menších městech, ale nakonec získalo menší počet zastupitelů než ODS.

Vyjádření přesného počtu hlasů pro všechny kandidáty ODS, tedy i pro ty zařazené na kandidátkách koalic, je složitější. Přehledy dostupné na webu Volby.cz nicméně vždy uvádějí stranu, která daného kandidáta na kandidátní listinu navrhla. I v tomto vyjádření ODS jako navrhující strana získala menší počet hlasů než hnutí ANO ve všech třech zmíněných letech, ačkoli po přepočtu na mandáty nakonec skončila s větším počtem zastupitelů.

Pro úplnost je vhodné zmínit, že v komunálních volbách mají voliči možnost na volebním archu zakřížkovat takový počet kandidátů, kolik členů má v dané obci zastupitelstvo. Na rozdíl například od sněmovních voleb přitom mohou vybírat kandidáty z různých kandidátních listin. Výsledkem je i to, že ve velkých obcích s vysokým počtem zastupitelů rozdělují jednotliví voliči více hlasů. Proto nelze podle počtu hlasů jednoduše určit vítěze voleb.

Co do počtu získaných hlasů lze říci, že hnutí ANO ve srovnání s ODS v komunálních volbách v roce 2014, 20182022 skončilo lépe. Co do počtu mandátů byla ale situace opačná.

Krajské volby

Volby do zastupitelstev krajů se pořádaly v roce 2016 a 2020. Přesné vyjádření počtu hlasů přímo pro ODS zde naráží na podobné problémy jako u sněmovních voleb. V roce 2016 ODS kandidovala samostatně ve všech 13 krajích (bez hl. m. Prahy), v roce 2020 už jen v šesti krajích, v dalších sedmi v koalicích.

Pro upřesnění – při krajských volbách občané nemají možnost vybírat zastupitele z různých kandidátek, ale mohou zvolit buď stranu/koalici jako celek, případně na dané kandidátní listině kroužkováním měnit pořadí kandidátů.

Pro rok 2016 je tedy popis volebních výsledků jednodušší: ODS získala celkově 9,47 % hlasů a 76 krajských zastupitelů, hnutí ANO 21,05 % hlasů voličů a 176 míst v zastupitelstvech.

V roce 2020 hnutí ANO obdrželo 21,82 % hlasů a 178 mandátů. ODS sama i spolu se všemi koalicemi tehdy dostala 411 825 hlasů, tedy 14,87 %, což je méně než v případě hnutí ANO. Mandátů získala ODS a všechny koalice, kterých byla členem, dohromady 114. Opět tedy méně než hnutí ANO.

V obou krajských volbách tak hnutí ANO mělo lepší volební výsledek než ODS.

Evropský parlament

České zástupce v Europarlamentu voliči vybírali v roce 2014 a 2019. V prvním zmíněném roce hnutí ANO zaznamenalo lepší výsledek než ODS, jak co do počtu získaných procent hlasů, tak do počtu mandátů. Stejně tomu bylo i v roce 2019.

Závěr

V porovnání s hnutím ANO získala ODS – jako samostatná strana – menší počet hlasů i mandátů ve sněmovních volbách v roce 2017 i 2021. Hůře než hnutí ANO skončili občanští demokraté také v senátních volbách v roce 2014, ve dvou krajských volbách a dvou volbách do Evropského parlamentu. Celkově se tedy dostáváme k číslu sedm voleb. Andrej Babiš tak ve výroku uvádí podobné, nicméně mírně nepřesné číslo.

Doplňme, že v případě komunálních voleb je těžké jednoznačně určit, zda „prohrála“ ODS, nebo hnutí ANO, protože hnutí Andreje Babiše sice dostalo větší počet hlasů, ale menší počet mandátů. 

V posledních třech volbách do Senátu hnutí ANO vždy získalo menší počet senátních křesel než ODS. Andrej Babiš také neuspěl v prezidentských volbách. Z uvedených důvodů proto výrok hodnotíme jako pravdivý.

Andrej Babiš

Hnutí ANO mělo ve sněmovních volbách 1 458 000 hlasů, 72 poslanců. ODS 732 tisíc hlasů, 34 poslanců.
Právo, 18. února 2023
Sněmovní volby 2021
Pravda
Hnutí ANO získalo ve volbách v roce 2021 1 458 140 hlasů a 72 poslaneckých mandátů. ODS pak získala 34 křesel. Počet hlasů, který dostala samotná ODS, ale nelze z volebních výsledků určit. Z průzkumu STEM ale vyplývá, že 49 % (tj. 732 tis.) voličů SPOLU se považuje za voliče ODS.

Andrej Babiš zmiňuje tato čísla v kontextu svého tvrzení, že ODS ve volbách porazil osmkrát a prohrál pouze dvakrát. Ve sněmovních volbách 2021 získalo hnutí ANO 1 458 140 hlasů a 72 poslanců, ztratilo tedy šest poslaneckých postů.

Koalice SPOLU, jejíž součástí je i ODS, obdržela v roce 2021 1 493 905 hlasů, což se rovnalo zisku 71 poslaneckých mandátů. ODS v Poslanecké sněmovně skutečně získala 34 křesel.

Jak jsme ovšem zmínili, SPOLU kandidovalo jako koalice složená z více stran: ODS, TOP 09 a KDU-ČSL. Počet hlasů, který získala z celkových 1 493 905 přímo samotná ODS, tak není z volebních výsledků možné přesně určit. Voliči totiž mohli dát hlas koalici SPOLU jako celku bez určení, kterou stranu konkrétně volí. Případně mohli na lístku zakroužkovat až 4 kandidáty, a změnit tak jejich pořadí na kandidátní listině. Zakroužkovaní kandidáti přitom mohli pocházet z různých stran koalice. 

Po sněmovních volbách výzkumná agentura STEM provedla analýzu volebního chování, v níž se sociologové mj. dotazovali182 voličů koalice SPOLU, za voliče které ze stran se považují. Na tento dotaz uvedlo 49 % respondentů, že se považují za voliče ODS. Z výsledku průzkumu STEM je tak možné dovodit, že právě 732 tisíc voličů koalice SPOLU se považuje za voliče ODS.

Byť tedy není možné z volebních výsledků určit počet hlasů pro ODS jakožto součást koalice SPOLU, z průzkumu STEM vyplývá, že přibližně 732 tisíc z nich jsou voliči ODS. Hnutí ANO tak skutečně mělo ve sněmovních volbách 2021 přibližně dvojnásobnou podporu než ODS. Podobným poměrem, tedy 72 ku 34, jsou rozložené i počty mandátů obou subjektů v Poslanecké sněmovně. Výrok Andreje Babiše proto hodnotíme jako pravdivý.

Andrej Babiš

Babiš dostal v prezidentské volbě přes 2 400 000 hlasů – o 80 tisíc hlasů víc než v roce 2021 celá pětikoalice a o milion víc než hnutí ANO.
Právo, 18. února 2023
Sněmovní volby 2021
Prezidentské volby 2023
Pravda
Andrej Babiš získal ve druhém kole prezidentských voleb 2 400 046 hlasů, což je o necelých 70 tisíc více, než kolik obdržela vládní koalice ve volbách do Poslanecké sněmovny v říjnu 2021. Zároveň dostal téměř o milion více hlasů než hnutí ANO v týchž volbách.

Andrej Babiš v rozhovoru zmiňuje, že se podle něj „mluví o konci Babiše“ kvůli jeho prohře v prezidentských volbách. Na uvedených číslech ilustruje, že získal více hlasů než současná vládní koalice a než hnutí ANO ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021. S výsledkem prezidentských voleb je proto dle svých slov spokojený.

Neúspěšný kandidát na prezidenta Andrej Babiš získal ve druhém kole voleb 2 400 046 hlasů. Jak je vidět v následující tabulce, obdržel téměř o milion hlasů více než hnutí ANO ve volbách do Poslanecké sněmovny v říjnu 2021. Vládní koalice, složená ze dvou uskupení (koalice SPOLU a koalice Pirátu a Starostů a nezávislých), tak ve sněmovních volbách dohromady dostala o 66 365 hlasů méně než Andrej Babiš ve druhém kole prezidentských voleb.

Andrej Babiš tedy ve druhém kole prezidentských voleb získal o necelý milion hlasů víc než hnutí ANO ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021. Při srovnání s počtem hlasů, které ve sněmovních volbách obdržela současná vládní koalice, získal Andrej Babiš jako kandidát na prezidenta téměř o 70 tisíc hlasů více. V tomto případě tak Andrej Babiš uvádí ne zcela přesné číslo (80 tisíc hlasů), které se mírně nevejde do naší 10% odchylky. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý s výhradou. 

Pro úplnost je také vhodné dodat, že Andrej Babiš porovnává výsledky dvou druhů voleb – výsledky sněmovních voleb, kdy voliči vybírají z většího počtu politických stran či koalic, a výsledky druhého kola prezidentských voleb, kdy voliči vybírají jen ze dvou kandidátů.

Andrej Babiš

Povídal (Petr Pavel, pozn. Demagog.cz), že nemůže být referendum, protože občané nejsou ještě vyzrálí.
Právo, 18. února 2023
Prezidentské volby 2023
Pravda
Podle Petra Pavla lidem chybí dostatečné zkušenosti pro rozhodování ve všeobecném referendu a nejsou na něj připraveni. Zkušenosti by dle jeho slov měli občané získat v lokálních referendech.

Andrej Babiš svým výrokem poukazuje na prezidentskou debatu, kterou odvysílala CNN Prima News 25. ledna letošního roku. Účastníky debaty byli oba kandidáti, kteří postoupili do druhého kola prezidentských voleb, tedy Petr Pavel a Andrej Babiš.

Petr Pavel na dotaz moderátorky, zdali by Česko mělo přijmout zákon, který umožňuje všeobecné referendum, odpověděl (video, 40:26): „Dokud nebudeme mít dostatečně vytvořené podmínky a lidi připravené na rozhodování v referendu, pak bych to viděl jako možné riziko, protože ta kultura u nás není. Místní referenda určitě ano, pojďme si to na nich vyzkoušet a potom udělejme zákon o všeobecném referendu. My nejsme Švýcarsko, které by zkušenost s referendem mělo dlouhodobou. Viděli jsme například u Brexitu, jak to může být velice ošemetné.“

Byť Petr Pavel nemluvil o nedostatečné vyzrálosti občanů, v souvislosti se zákonem o celostátním referendu se skutečně vyjádřil v tomu smyslu, že lidé zatím na rozhodování v referendu nejsou připraveni. Zkušenosti by podle něj měli získat v lokálních referendech. Uvedl také, že všeobecné referendum vidí jako možné riziko, dokud se pro něj nevytvoří dostatečné podmínky. Výrok Andreje Babiše tak hodnotíme jako pravdivý.

Andrej Babiš

Řekl také (Petr Pavel, pozn. Demagog.cz), že jsme takový malý národ, bezvýznamný, vysmíval se mi ohledně mírové konference, že nic neznamenáme, nikdo nás nebude poslouchat.
Právo, 18. února 2023
Zahraniční politika
Prezidentské volby 2023
Pravda
Petr Pavel sice přímo nepoužil slova „malý národ“, ale v reakci na Babišův plán zorganizovat mírový summit uvedl, že Česko nemá na mezinárodní scéně takovou „váhu“, aby mohlo samo o sobě přesvědčit světové lídry k jednání o míru.

Andrej Babiš ve výroku odkazuje na svůj předvolební plán uspořádat na Pražském hradě mírový summit, který by měl napomoci k ukončení války na Ukrajině. Petr Pavel se mu měl dle jeho slov vysmívat a vyjádřit se v tom smyslu, že je Česká republika natolik malá a bezvýznamná země, že by nemohla uskutečnit mírovou konferenci, protože by ji ostatní státy nebraly v potaz.

V našem odůvodnění se proto zaměříme na to, jaká slova Petr Pavel používal při komentování zmíněného Babišova záměru. Dne 12. ledna 2023 v debatě na TV Nova před prvním kolem prezidentských voleb Petr Pavel na Babišův nápad reagoval následovně (video, čas 1:23:13): „Česká republika nemá takovou váhu, aby mohla iniciovat a úspěšné dovést ke konci mírové jednání tak složitého konfliktu. (…) je důležité, abychom o míru jednali se spojenci.“ Navrhl také, aby se Česko aktivně zapojilo do summitu NATO, který proběhne až po inauguraci zvoleného prezidenta.

Dne 15. ledna 2023 pak v Otázkách Václava Moravce řekl (video, čas: 8:53): „Vytvářet naději, že Česká republika je dnes v pozici, kdy může uspořádat globální mírový summit, je opravdu jenom marketingový tah Andreje Babiše, nic jiného.“ O deset dní později v debatě na serveru Novinky.cz uvedl (video, čas: 24:08), že momentálně je k iniciaci mírové konference (v souvislosti s konfliktem na Ukrajině) zapotřebí shody a následného společného nátlaku v rámci NATO a EU. „My nejsme zemí, která by mohla mít takovou váhu, že přesvědčí Rusko, případně další státy, aby usedly k jednomu stolu.“

Andrej Babiš svůj návrh na uspořádání mírového summitu zopakoval i v debatě televize Nova před druhým kolem voleb. Tam Petr Pavel řekl (video, čas: 1:08:41): „Já jsem v tom mezinárodním prostředí přece jenom nějakou dobu dělal a vím, jak komplikovaně se dosahuje nějakých mírových dohod. K tomu musí být alespoň nějaké elementární podmínky a ty dnes rozhodně nejsou. (…) Dneska zájem na jednání nemá (Rusko, pozn. Demagog.cz) a pokud o jakémkoliv míru hovoří, tak jedině za svých podmínek. (…) Mírový summit v tuto dobu je opravdu nereálný.“ Dodal také, že řešení války mezi Ruskem a Ukrajinou vidí v kolektivním postupu v rámci Severoatlantické aliance.

Petr Pavel se tedy opakovaně kriticky vyjádřil k plánu Andreje Babiše uspořádat mírový summit na Pražském hradě, který by přispěl k ukončení války na Ukrajině. V této souvislosti zmiňoval, že Česko nemá dostatečnou váhu, aby ze své vlastní iniciativy mohlo přesvědčit ostatní státy k jednání o míru. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Je však třeba doplnit, že Petr Pavel ale nikdy netvrdil, že Česká republika je malý národ. Naopak přímo na svém webu uvádí: „Česká republika není ani malá, ani slabá, nebo dokonce bezvýznamná. Chci, aby se s námi počítalo, abychom byli konstruktivním a důvěryhodným hráčem při řešení regionálních i světových problémů.“

Andrej Babiš

Máme fungující stínovou vládu, zasedá každý čtvrtek, vede ji Havlíček.
Právo, 18. února 2023
Poslanecká sněmovna
Pravda
Stínová vláda hnutí ANO působí od 20. ledna 2022 a zasedá každý čtvrtek. Od 9. února 2023 stojí v jejím čele Karel Havlíček, který vystřídal předchozího předsedu stínové vlády Andreje Babiše.

Bývalý premiér Andrej Babiš poukazuje na to, že dle něj hnutí ANO stále funguje dobře a může stavět hned na několika osobnostech. V tomto kontextu zmiňuje například členy zapojené do tzv. stínové vlády. Ta poprvé jednala ve čtvrtek 20. ledna 2022. Také veškerá další jednání se konala den po pravidelných jednáních oficiální vlády, tedy ve čtvrtky. Poslední zasedání a tisková konference stínové vlády, které se uskutečnily před vydáním rozhovoru s Andrejem Babišem, proběhla 16. února 2023 (video).

Stínová vláda byla tvořena 18 lidmi, přičemž skladba stínových ministerstev je shodná s oficiální vládou. V současné době má však pouze 17 členů, jelikož chybí stínový ministr školství. Tuto pozici původně zastával Ivo Vondrák, který v první polovině února opustil pozici místopředsedy hnutí i místo v poslaneckém klubu.

Kromě ministrů ve stínové vládě zasedají i zmocněnec pro sport Jan Richter, zmocněnec pro IT a digitalizaci Robert Králíček a zmocněnec pro ochranu spotřebitelů Patrik Nacher. Předchozí vláda Andreje Babiše posty zmocněnců pro IT a digitalizaci i pro sport obsahovala, s příchodem nové vlády však byly tyto pozice zrušeny. Místopředsedou vlády pro digitalizaci se ale stal ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš.

Pozice stínových ministrů pak zastávají mimo jiné bývalí ministři či bývalý předseda Poslanecké sněmovny. Jmenovitě pak můžeme uvést například stínovou ministryni financí Alenu Schillerovou, ministra životního prostředí Richarda Brabce, ministra obrany Lubomíra Metnara, nebo ministra spravedlnosti Radka Vondráčka.

Jak již bylo zmíněno, stínovou vládu opustil bývalý místopředseda hnutí ANO a hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák. 9. února 2023 bylo také oznámeno, že Andrej Babiš ustupuje do pozadí a nebude zastávat pozici stínového předsedy vlády. Tento post tak připadl Karlu Havlíčkovi, který má tímto na starosti post stínového premiéra i stínového ministra průmyslu a obchodu. Na oficiálních webových stránkách hnutí ANO a stínové vlády zatím ještě ve změně na premiérském postu nedošlo.

Co se týče aktivity stínového kabinetu, např. na jednání a tiskové konferenci konané 16. února byla jedním z témat úprava plánovaného navýšení důchodů. Na tiskové konferenci (video) vyjádřili svůj nesouhlas s vládními plány stínový předseda vlády Havlíček a stínová ministryně financí Schillerová.

V dubnu loňského roku pak stínová vláda představila opatření pro boj s inflací (video). Jednalo se celkem o 12 opatření, která Andrej Babiš rozepsal na svém twitteru. Šlo například o mimořádný příspěvek pro důchodce 6000 korun, navrácení slev na jízdné pro studenty a seniory na 75 % nebo snížení DPH u základních potravin z 15 % na 0 % a zastropování jejich cen. Na tento návrh reagovalo např. hnutí STAN, podle kterého by všechna opatření přišla na 250 miliard korun. Reagoval také bývalý ministr financí Miroslav Kalousek, který zmínil, že navrhovaná opatření by inflaci jen urychlila. 

Andrej Babiš

Nejdřív jim (vláda důchodcům, pozn. Demagog.cz) sebrali část slevy na jízdné (klesla ze 75 na 50 procent), nejsou schopni zajistit léky, chtějí je dokonce zdražit zvýšením DPH.
Právo, 18. února 2023
Zdravotnictví
Ekonomika
Pravda
Vláda snížila slevu na jízdné ze 75 % na 50 % s platností od dubna 2022. Ministerstvo zdravotnictví se potýká s problémem zajišťování dostatku léků, byť se situace dle resortu stabilizuje. Vláda také zvažuje změnu snížené sazby DPH, která by opravdu vedla ke zdražení léků.

Snížení slev na jízdné

Slevu na jízdně v hromadné dopravě ve výši 75 % schválila vláda Andreje Babiše v březnu 2018. Původně měla začít platit již během června, nakonec však začala platit až od 1. září 2018. Sleva byla podle Ministerstva dopravy zavedena, aby pomohla skupinám lidí s nižšími příjmy, které mají omezenou možnost využívat hromadnou dopravu, a tím pádem jim umožnit častější cestování vlaky a autobusy. Těmito skupinami jsou dle ministerstva lidé starší 65 let a také studenti do 26 let. Vláda Petra Fialy slevu na jízdné snížila z původních 75 % na 50 % v lednu minulého roku s platností od 1. dubna 2022.

Redukci slev pro studenty do 26 let a seniory starší 65 let Ministerstvo dopravy zdůvodnilo nutností vypořádat se s náročnou ekonomickou situací. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) loni na jaře uvedl, že „potřebujeme krotit obrovský státní dluh, mírnit inflaci, snižovat provozní výdaje státu“. Podle resortu dopravy má snížení slevy na jízdné přinést úsporu 1,9 miliardy korun ročně.

Nedostatek léků

Během minulého roku došlo nejen na českém, ale i na celoevropském trhu k nedostatku některých léků. Jedná se zejména o antibiotika, léky pro děti na srážení horečky nebo o nejprodávanější léčebné přípravky jako Panadol a Ibalgin. S nedostatkem léčiv se potýkají i ostatní evropské státy.

Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), který dostupnost léčiv denně monitoruje, zveřejnil již v září 2022 důvody potenciálních nedostatků léků na trhu, přičemž hlavní příčinou byly problémy v dodavatelských řetězcích. SÚKL mezi další možné důvody zařadil mj. i zvýšený prodej. Podle ředitelky ústavu Ireny Storové jsou právě zvýšený prodej (způsobený vysokou nemocností) a výpadky dodávek příčinami nedostatku léků.

V oblasti zajišťování léků zřídilo Ministerstvo zdravotnictví v prosinci 2022 pracovní skupinu pro dostupnost léků pod vedením náměstka ministra zdravotnictví Jakuba Dvořáčka. Skupina má za úkol řešit situaci na trhu s léčivy a je složená ze zástupců ministerstva, SÚKL, České lékárnické komory (ČLnK) a distributorů léčiv (AVEL). První jednání pracovní skupiny se uskutečnilo 4. ledna 2023.

Vedle zřízení pracovní skupiny schválilo Ministerstvo zdravotnictví v průběhu ledna 2023 opatření k mimořádným dodávkám antibiotik z ostatních členských států EU. Ministerstvo v únoru letošního roku uvedlo, že se situace na trhu s léčivy postupně stabilizuje. Podle resortu „v meziročním srovnání bylo letos od začátku roku v lékárnách vydáno o bezmála 300 tisíc balení antibiotik více než v roce 2022, což představuje meziroční nárůst o 54 %“.

Dodejme, že ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) se za nedostatek léků omluvil. Resort zdravotnictví chce do mezirezortního připomínkového řízení poslat novelu zákona o léčivech, která by měla mít mj. za „cíl stanovit výrobcům léčiv povinnost zajistit, po oznámení výpadku, pro české pacienty dodávky odpovídající spotřebě na 1–2 měsíce“.

DPH na léky

Vláda zvažuje změnu daně z přidané hodnoty (DPH), která by spojila dvě snížené sazby (v www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-235#f2549356">současnosti 10 a 15 %) do jedné ve výši 13 nebo 14 %. Zvýšená daň by automaticky navýšila cenu produktů, kterých se nyní týká 10% sazba. Mezi ty patří právě léky nebo stravovací a ubytovací služby, které by se tak kvůli zvýšení DPH zdražily.

Doplňme, že podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by tento krok vedl ke zjednodušení daňového systému. Upozornil nicméně, že se jedná pouze o odhady a je nutné počkat, než expertní skupiny dopad změn propočítají.

Závěr

Ve svém výroku Andrej Babiš správně uvádí, že současná vláda snížila lidem v důchodovém věku slevu na jízdné ze 75 na 50 %. Vláda také zvažuje změnu snížené sazby DPH, kvůli které by mohly léky skutečně zdražit. S nedostatkem léčiv se pak Ministerstvo zdravotnictví potýká již od minulého roku, provedlo ovšem několik kroků, které situaci postupně stabilizují. Výrok Andreje Babiše proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.