Jana Bobošíková

Jana Bobošíková má patrně na mysli bývalou předsedkyni Národní strany Petru Edelmannovou. Ta se v médiích vyjádřila, že se s ní v roce 2005 sešel tehdejší předseda ODS Mirek Topolánek a jednal s ní o možné povolební spolupráci, tuto tezi zopakovala pak i v rozhovoru pro server Atlas.cz.

Ke schůzce však došlo v srpnu 2005, za vlády Jiřího Paroubka, ODS tedy byla v opozici a Mirek Topolánek nemohl mít žádné schůzky "u sebe na vládě", výrok tedy považujeme za zavádějící.

Bobošíková z volby prezidenta odstoupila dříve, než došlo k hlasování, její kandidatura v něm tedy nehrála roli.

Bobošíková odkazuje k volbě prezidenta v únoru 2008, kdy proti sobě stáli Václav Klaus a Jan Švejnar jako nejsilnější kandidáti. Podle dřívějšího znění Ústavy ČR (čl. 58) se nepřímá volba konala až ve třech kolech. V prvním kole bylo pro zvolení potřeba získat zvlášť nadpoloviční většiny hlasů všech členů Senátu a všech členů Poslanecké sněmovny. Pokud tuto podmínku nesplnil žádný kandidát, konalo se druhé kolo, do kterého postupoval kandidát s nejvyšším počtem hlasů ve sněmovně a kandidát s nejvyšším počtem hlasů v Senátu.

Před volbou bylo zřejmé, že Švejnar získá většinu poslanců (opoziční poslance a členy Strany zelených, vizte přehled volby iDNES.cz), zatímco Klaus většinu senátorů, mezi kterými měla po volbách r. 2006 většinu ODS (přehled ČSÚ, .pdf). Pokud by ale kandidovala Bobošíková a část poslanců (stačili by poslanci KSČM) v prvním kole hlasovala pro ni namísto Švejnara, mohl se Klaus stát nejsilnějším kandidátem v obou komorách. Nebyl by sice zvolen v prvním kole, byl by však jediným kandidátem postupujícím do kola druhého (tento scénář zmínily kupř. Novinky.cz).

Nehodnotíme, zda Bobošíková prospěla Klausově zvolení. Pokud však bylo jejím cílem snížit svou kandidaturou počet hlasů pro Švejnara (nikoli kvórum, to se v prvním kole volby nemohlo změnit), nebyla úspěšná. Bobošíková již před prvním kolem volby odstoupila (shrnuje iDNES.cz), Švejnar získal většinu hlasů poslanců a postoupil do druhého kola.

Výrok Jany Bobošíkové hodnotíme jako zavádějící, a to na základě vysvětlení Petra Nečase dne 9. května 2012 při jednání Poslanecké sněmovny.

Výpočet částky, kterou by Česká republika byla zavázána zaplatit do záchranného fondu v rámci Evropského stabilizačního mechanismu vysvětlil premiér takto:

"V případě, že by Česká republika byla členskou zemí eurozóny již dnes, znamenalo by to, že by i v letošním roce musela složit do tohoto mechanismu svůj podíl ve výši tzv. dvou tranší, což je 12,8 miliardy korun, příští rok 2013 opět dvě tranše, to znamená dalších 12,8 miliardy korun a v roce 2014 třetí tranši ve výši 6,4 miliardy korun. Znamená to tedy, že během tří let by to byly zhruba 32 miliardy korun složené hotově s tím, že po dvanácti letech v eurozóně by musela Česká republika doložit dalších zhruba 8 miliard korun na celkový objem 40 miliard. Ve výši záruk, resp. půjček na vyžádanou, by to znamenalo ručit prakticky okamžitě 250 miliard a po dvanácti letech v eurozóně dohromady 310 miliard." V téže debatě se o finanční výši, kterou by ČR v případě vstupu do Eurozóny platila, vyjádřil také ministr financí Kalousek: "Kdybychom dnes byli členy eurozóny a byl by na nás rozpočítán podíl firewallu podle našeho HDP, tak závazek by byl zhruba na 40 mld. cash a zhruba na 310 mld. garancí budoucích plateb." Je tedy pravdou, že celková možná částka, kterou by ČR při vstupu do Eurozóny mohla platit, by mohla dosáhnout až 350 miliard, nicméně tato povinnost nevyplývá automaticky, neboť velkou většinu této částky tvoří garance, tedy ne automatická platba.

Jana Bobošíková pravdivě tvrdí, že za zařazení plen a obvazových materiálů do základní sazby DPH může Evropská unie, dalece ale přeceňuje konkrétní dopad na cenu jednoho balíku plen. Výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Příloha III směrnice o DPH (.pdf) vyjmenovává zboží a služby, které mohou být předmětem snížené sazby DPH. V odstavci 3 a 4 říká:

„3. Farmaceutické výrobky obvykle užívané pro péči o zdraví, prevenci chorob a pro účely lékařské a veterinární péče, včetně výrobků užívaných k antikoncepci a hygienické ochraně.4. Lékařské vybavení, pomůcky a jiná zařízení, která jsou obvykle určena k léčení zdravotního postižení nebo ke zmírnění jeho důsledků, pro výlučnou osobní potřebu zdravotně postiženého, včetně oprav takového zboží, jakož i dětské sedačky do automobilů.“

Na základě těchto bodů byly do kategorie se sníženou sazbou DPH v ČR zařazeny i zdravotnické potřeby a dětské pleny (jako zapadající do rámců nastavených těmito body). K tomuto rozhodnutí však vydala Evropská komise nesouhlasné stanovisko a 19. července 2006 také oficiální dopis, v němž argumentuje tím, že není možno zařadit dětské pleny a zdravotnické pomůcky do této kategorie, neboť nejsou v příloze směrnice explicitně vyjádřeny. Tyto položky tedy nadále nesmí být ve snížené sazbě.

K dopadu na cenu balíku plen. Od 1. ledna je snížená sazba DHP 15% a základní 21%. Cena plen pochopitelně závisí na značce nebo velikosti balení, případně i prodejci. Obecně se dá říct, že se pohybuje od 200 do 700 Kč i s DPH.

cena s DPH200 Kč700 Kčcena bez DPH165,29 Kč578,52 Kčvýše DPH (základní sazba - 21%)34,71 Kč121,48 Kčpřípadná výše DPH ve snížené sazbě (15%)24,79 Kč86,77 Kč

Rozdíl mezi případnou sníženou a základní sazbou DPH na jednom balíku představuje zhruba 10 až 40 Kč, nikoli 50 - 70 Kč, jak tvrdí Jana Bobošíková.

Výrok Jany Bobošíkové je hodnocen na základě dohledaných informací o růstu HDP hodnocen jako zavádějící.

Jak je patrné z tohoto grafu (kurzy.cz), česká ekonomika je v propadu 3 kvartály. Jiný zdroj (finanční noviny) uvádí lehce jiná čísla, nicméně ukazuje také, že propad HDP je realitou "pouze" posledních 3 čtvrtletí.

Pět posledních čtvrtetíRůst HDP3Q/2011 1,2 % 4Q/2011 0,6 % 1Q/2012 -0,7 % 2Q/2012 -1 % 3Q/2012 -1,3 %

Výrok Jany Bobošíkové je tak zavádějící, protože v jí jmenovaných posledních 5 čtvrtletích není česká ekonomika v propadu. Záporný růst HDP je realitou posledních 3 kvartálů, v 3. a 4. čtvrtletí roku 2011 docházelo ke snižování tempa růstu, nicméně ten byl stále kladný.

Na stránkách Evropského parlamentu lze dohledat archivní stránku s informacemi o aktivitách Jany Bobošíkové. Pozměňovací návrhy i projevy zde najít opravdu můžeme, publikace ani akce, za kterými by Jana Bobošíková stála už ale nikoli. Výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Moderátorka se jasné ptá na fázi navrhování ústavních soudců. Jak je uvedeno v článku 84 Ústavy ČR: “ Soudce Ústavního soudu jmenuje prezident republiky se souhlasem Senátu.” Hlavní úlohu při výběru kandidátů na post soudce Ústavního soudu tak zastává prezident ČR. Je zcela na jeho uvážení, koho na tuto funkci navrhne. Na samotném výběru kandidáta se Senát ČR nikterak nepodílí. Má pouze možnost prezidentem navrženého kandidáta neschválit.

Výrok hodnotíme jako závádějící, protože ve fázi navrhování může hrát maximálně roli výhružnou - může signalizovat, jaké kandidáty nepřijme. Nicméně to rozhodně nebrání v nominaci podle vůle prezidenta, resp. prezidentky.