Jana Bobošíková

Složená daňová kvóta vyjadřuje poměr vybraných daní (včetně odvodů na sociální pojištění) na HDP. Podle nejnovějších dat Eurostatu, která shrnují poslední dostupné údaje za rok 2011, byla tato kvóta v České republice v roce 2011 34,4 %, zatímco průměr EU byl 38,8 %. Při srovnání s jednotlivými zeměmi EU se dá říct, že je Česká republika zhruba v polovině pomyslného žebříčku, nižší kvótu mají především země východní a jižní Evropy. Podobně ČR dopadla ve srovnání OECD (.xls), které zahrnuje pouze data z roku 2010 v 34 světových zemích.

Zpráva Eurostatu také ukazuje srovnání s rokem 2000 a 2010, podle kterého má tento ukazatel v ČR stoupající tendenci.

Podobná tendence se dá vysledovat i na datech uvedených v příloze k návrhu státního rozpočtu (.pdf, strana 12) na rok 2013, kde je kvóta vyčíslena ministerstvem financí. Tato národní metodika sice dochází k mírně odlišným výsledkům než metodika Eurostatu, i tady je však patrná stoupající tendence posledních let, včetně predikce na rok 2013 na základě předkládaných rozpočtovaných hodnot.

Rok20052006200720082009201020112012*2013*Jednoduchá daňová kvóta21,119,820,420,118,319,019,319,520,0 Složená daňová kvóta36,434,936,035,633,334,134,635,135,6

Pro rok 2014 počítalo ministerstvo v červnu, tedy ještě pod vedením Miroslava Kalouska, s dalším růstem kvóty na 35,7 %. Novější údaje k rozpočtu předloženému Janem Fischerem zatím nejsou dostupné. Nedá se tedy zatím s jistotou říci, zda kvóta poroste či nikoliv.

Samotné výše složené daňové kvóty je čistě politická otázka, netroufáme si tedy i přes výše uvedené souvislosti soudit, zda je skutečně současná kvóta příliš vysoká a výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Existuje spousta průzkumů mezi podnikateli i mezi obyčejnými občany, které dokládají slova Jany Bobošíkové.

Podle organizace Transparency International se ČR posunula z 57. na 54. místo na světě v žebříčku vnímání korupce, pořád jsem ovšem na stejné úrovni jako Rwanda.

Že Česku ubírá na atraktivitě i daňové zatížení potvrzuje i nedávna studie Světové banky.

Ovšem jsou zde i protikladné názory. "Výhodou je to, že je tu poměrně jednoduché začít podnikat. Navzdory tomu, co běžně čtete, byrokracie v České republice opravdu není tak hrozná," řekl Baird týdeníku Ekonom při své návštěvě Prahy.

Tento výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Jana Bobošíková byla moderátorkou diskuzního politického pořadu Sedmička na TV Nova v letech 2001-2004 (web NašiPolitici.cz). Na youtube lze nalézt také upoutávku na tento pořad s Janou Bobošíkovou.

Nepodařilo se nám dohledat data o sledovanosti pořadu v roce 2004 a není reálné dohledat ani vystoupení různých politiků, kteří by "říkali pořád totéž". Z těchto důvodů je výrok hodnocen jako neověřitelný.

Jana Bobošíková se na zmíněnou ústavu odvolává v jednom z online rozhovorů, nicméně samotný materiál není dohledatelný, výrok je tak hodnocen jako neověřitelný.

Na internetových stránkách strany Suverenita v části Politický program není návrh ústavy, který by měl řešit odvolatelnost politiků, k dohledání. Nicméně na to tomto webu lze najít online rozhovor Jany Bobošíkové z 31. března 2010, kde předsedkyně strany doslova uvádí: "Pokud politik změní po volbách politický program a hlasuje za jinou politickou vizi, měl by být odvolatelný. V návrhu ústavy, který máme připravený, odvolatelnost politiků je."

Zmíněný návrh ústavy je dohledatelný pouze na starších webových stránkách strany Suverenita. Jde konkrétně o tento web. Návrh ústavy strany (který převzala od Politiky 21, jíž byla Bobošíková také předsedkyní) ovšem nelze dohledat ani přes přiložený odkaz v části V. Návrh nové Ústavy České republiky. Jelikož nelze dohledat jiný zdroj (ani aktuální webové stránky politické strany Suverenita tyto informace nenabízejí) než je vyjádření Jany Bobošíkové, hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Vzhledem k absenci záznamu hlasování o přijetí statutu poslanců Evropského parlamentu, a nedohledatelnosti jiných návrhů týkajících se platů poslanců hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Ve volebním období 2004-2009, kdy Jana Bobošíková byla europoslankyní a mohla tedy pro takový návrh hlasovat, byl přijat pouze jeden dokument ovlivňující platy a diety europoslanců - statut poslanců EP (.pdf). V tomto dokumentu došlo ke sjednocení platů europoslanců, nejednalo se ale ani zdaleka o snížení. Před touto úpravou měli europoslanci stejný plat jako jejich národní kolegové (.pdf, ang.), podle země ze které pocházeli. V článku BBC (ang., graf dole) je znázorněno, v jakém poměru byly dřívější platy a nově stanovený plat - podle této tabulky si jedině italští europoslanci plat pokrátili a nešlo tedy o snižování diet a platů, jako spíše o zvyšování. Nemůžeme ani zjistit, jestli Jana Bobošíková hlasovala proti tomuto návrhu, protože toto konkrétní hlasování nebylo zaznamenáno (v EP se zaznamenávají hlasování pouze v případě, že to vyžaduje evropské právo nebo pokud se na tom poslanci dohodnou).

Nemůžeme však vyloučit, ale ani potvrdit, že hlasováním v EP proběhl nějaký alternativní návrh, který by platy a diety snižoval a pro který by Jana Bobošíková hlasovala, ale nebyl schválen. Proto výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Bohužel se nám nepodařilo dohledat informace, které by se týkaly uvedeného tvrzení Jany Bobošíkové. Proto výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný vzhledem k existenci různých právních intepretací.

Zákon č. 275/2012 Sb. O volbě prezidenta republiky v paragrafu 26, odstavci 6 sice uvádí, že: “(6) Opravu zřejmých písařských nesprávností nebo zjevných chyb v počítání v rozhodnutí o registraci nebo o odmítnutí kandidátní listiny provede Ministerstvo vnitra na požádání zmocněnce navrhujících poslanců, zmocněnce navrhujících senátorů nebo zmocněnce navrhujícího občana, a pokud ten nemá zmocněnce, pak přímo navrhujícího občana nebo kandidáta uvedeného na kandidátní listině nebo z moci úřední. Písemnou opravu doručí všem osobám, kterým bylo podle odstavce 3 doručováno rozhodnutí o registraci nebo o odmítnutí kandidátní listiny, jehož se písemná oprava týká, a vyvěsí ji na úřední desce Ministerstva vnitra v sídle Státní volební komise a zveřejní na svých internetových stránkách určených pro volby.” Právě tímto ustanovením Jana Bobošíková argumentuje. Avšak zodpovědný úředník Ministerstva vnitra Václav Hanych právě tuto interpretaci odmítá a tvrdí, že podle zákona nemůžeme “dělat vůbec nic.” Dodává: “ministerstvo musí vyčkat rozhodnutí Nejvyššího správního soudu a ten buď potvrdí stanovisko naše nebo opačné.”

Strana Jany Bobošíkové získala ve volbách 2010 3.67% a v Ústeckém a Plzeňském kraji získala stran 5,28% a 5,18%. Tady ovšem jasně ověřitelné informace ve výroku končí - nelze ověřit jak přesně Česká televize informovala o výsledcích parlamentních voleb 2010. Jediné co lze dohledat je, že výsledky průzkumů, které dělaly pro pořad Otázky Václava Moravce speciál předvolební výzkumy agentury SC&C a STEM straně Suverenita-blok Jany Bobošíkové nevynesly nikdy ani pět procent - ani v krajích ve který se pak nad pět procent dostala.

Mezi politiky jsou názory dobře patrné, obavy z této formy dohledu nad bankami mají například také němečtí či čeští odborníci. Širší veřejnosti je ale toto téma údajně neznámé. Průzkum veřejného mínění ohledně zavedení bankovní unie však doposud nebyl realizován a proto výrok hodnotíme jako neověřitelný. Obecně je postoj veřejnosti (např. podle průzkumu CVVM (.pdf) vůči evropskému projektu a další integraci spíše negativní.