Jaroslava Pokorná Jermanová

Podle vyjádření Krajské správy a údržby silnic Středočeského kraje pro server idnes.cz se v roce 2019 ve Středočeském kraji opravilo 450 kilometrů silnic. V roce 2018 to pak dle radního pro dopravu Františka Petrtýla bylo 407 kilometrů. V roce 2017 to pak dle hejtmanky bylo cca 180 kilometrů. Pro letošní rok jsou data pouze předběžná, dle radního Petrtýla se však opraví přibližně dva kilometry každý den, za celý rok by to tedy mělo být přibližně 700 kilometrů. Ke konci září 2020 pak bylo dle Františka Petrtýla opravených cca 1 500 kilometrů silnic II. a III. tříd.

Do konce roku by tedy mohlo být postaveno dokonce více než 1 700 kilometrů dálnic. Je pravdou, že informace o roku 2017 máme pouze z úst hejtmanky Pokorné Jermanové, jejíž výrok je zároveň ověřován. Protože ale výrok můžeme ověřit i na základě vyjádření radního Petrtýla ze září 2020, nemá to na hodnocení vliv.

Hejtmankou uvedená délka sítě 8 640 km pak přibližně odpovídá datům Českého statistického úřadu pro silnice II. a III. třídy ve Středočeském kraji.

Schválený rozpočet Středočeského kraje (.xlsx, list „Kapitoly – shrnutí BV a INV“) pro rok 2020 uvádí v kapitole 04 – Doprava celkové výdaje „investičního“ charakteru ve výši 4,19 mld. Kč. O částce přesahující 4 miliardy Kč píše ve svém zpravodajství i PRAHATV. Dle rozpočtu přitom tato částka obsahuje jak peníze na údržbu, tak peníze na rekonstrukce a investice, jedná se tedy o celkovou částku, která má „jít do silnic“.

Výše příspěvku (.xlsx, list „04“) na běžné opravy a údržbu silnic pak dle schváleného rozpočtu činila 1,52 mld. Kč.

Původní rozpočet kraje byl ale v průběhu roku navyšován. Podle schválených rozpočtových opatření (.xlsx) byl rozpočet v kapitole 04 – Doprava navýšen celkem o 0,75 mld. Kč z dotací Státního fondu dopravní infrastruktury (viz RO č. 34 (str. 12), 91 (str. 14), 111 (str. 7), 129 (str. 19), 141 (str. 5)) a programu IROP (viz RO č. 156, str. 6). Z toho je 0,27 mld. Kč určeno na opravy a údržbu a 0,48 mld. Kč na výstavbu a modernizaci.

Z toho, co se nám podařilo dohledat, tedy vychází celkový objem peněz určených na silnice na 4,94 mld. Kč, z čehož 1,8 mld. Kč jde na údržbu a opravy.

Je přitom pravdou, že ona „zbývající částka“ tedy 3,1 mld. Kč, určených na investice obsahuje kofinancování, příkladem můžou být již zmíněné projekty financované z evropských dotací.

Celkově však hodnotíme výrok jako pravdivý neboť výdaje na správu a údržbu jsou 1,79 miliardy, což je právě na hraně naší 10% odchylky. V rámci této odchylky se pak pohybují i celkové výdaje na silnice.

Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) dá krajům na opravu silnic II. a III. třídy v letošním i v příštím roce 4 mld. korun. Z této částky si kraje mezi sebou rozdělí každý rok 3,7 mld. korun. Zbylých 300 mil. korun je určeno přímo pro Karlovarský (100 mil. korun.) a Středočeský kraj (200 mil. korun). Další 4 mld. korun budou moct kraje čerpat i z Integrovaného regionálního operačního systému (IROP), kdy jeden kraj může získat podporu maximálně 333 mil. korun.

Podle „Pravidel pro poskytování finančních prostředků z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (dále jen SFDI) na financování silnic II. a III. třídy ve vlastnictví krajů v roce 2020“ (.pdf, str. 1–2) budou „finanční prostředky určené krajům (…) rozděleny mezi jednotlivé kraje podle délky silnic II. a III. třídy na území jednotlivých krajů“, a to na základě veřejných dat internetové stránky Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD ČR). Nejnovější data (.pdf, str. 4), která se nám podařilo dohledat na ŘSD ČR, jsou z roku 2017.

Podle nich je ve Středočeském kraji 2 385,1 km silnic II. třídy a 6 239,7 km silnic III. třídy, celkem tak 8 624,8 km. V České republice je celkem 48 705,6 km silnic II. a III. třídy. Krajské silnice ve Středočeském kraji tak tvoří 17,71 % z celkového počtu.

Pokud bychom použili novější data (.xls) z Českého statistického úřadu, podle kterých je ve Středočeském kraji 2 383,351 km silnic II. třídy a 6 236,208 km silnic III. třídy, celkem tak 8 619,6 km a v České republice celkem (.xls) 48 674,3 km silnic II. a III. třídy, podíl krajských silnic ve Středočeském kraji by vyšel stejně, 17,71 % z celkového počtu.

U výpočtu částky, kterou by měl od SFDI obdržet Středočeský kraj, jsme postupovali stejně, jako tomu bylo například v roce 2015, jen s novými daty. Tento postup se přitom shoduje s postupem dle pravidel pro rok 2020 (viz výše).

Středočeský kraj tedy v roce 2020 a 2021 obdrží od SFDI 400 milionů přímo a ze zbývajících 7,4 mld. korun pak částku 1,31 mld. korun. Z fondu IROP by mohl získat dalších 333 mil. korun. Celkem by tak Středočeský kraj mohl obdržet 2,04 mld. korun, tedy opravdu přibližně 2 miliardy korun.

O financování oprav silnic II. a III. tříd jsme už psali například tady.

Dle dohledaných informací bylo stavební povolení na I/3 Olbramovice vydáno 13. února 2020 a následně umístěno na úřední desce Středočeského kraje. Investorem je podobně jako u všech silnic první třídy Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD). Proti tomuto povolení bylo podáno odvolání, na platnosti povolení to však nic nemění. Odvolání pak bylo na konci září zamítnuto.

Dle ČT24 hejtmanka Pokorná Jermanová už před čtyřmi lety řekla, že stavba je naprojektována a brzy bude. Reálně se však stavět ještě nezačalo (platné k 4. září 2020).

Zmíněná silnice I/3 je skutečně přípravnou stavbou D3, která má významně ulehčit dopravě ve Středočeském kraji.

Na závěr uveďme, že zda ŘSD skutečně začne stavět, je predikcí, kterou neověřujeme.

Na mapě lze vidět, že zhruba čtvrtina Středočeského kraje nepatří do žádné zóny Středočeské integrované dopravy (SID), a to např. včetně Mladoboleslavska. Je však nutné podotknout, že tato mapka není v posledních letech aktualizovaná, neboť probíhá rozsáhlá integrace SID a Pražské integrované dopravy (PID). Tyto dva systémy tedy působí vedle sebe a navzájem se doplňují. Zmíněná oblast Mladoboleslavska je tak (částečně) integrována právě do systému PID. V rámci PID je tak možné se dopravovat prakticky po celém Středočeském kraji a v některých případech i mimo něj. Integrace dopravy ve Středočeském kraji tedy není 100%, skutečně se ale nedá říci, že by zde byla oblast, která není zapojena vůbec.

Že se Středočeský kraj zásadním způsobem podílí na rozvoji PID, je pak zřejmé i z mediálních článků.

V uplynulém volebním období souhlasilo zastupitelstvo Středočeského kraje s uzavřením hned několika memorand, která souvisejí s navázáním mezikrajské spolupráce v oblasti dopravy. První tohoto typu bylo schváleno (.pdf) 27. srpna 2018, kdy se jednalo o navázání spolupráce mezi Středočeským a Jihočeským krajem. Jak vyplývá (.doc, str. 148) ze stenozáznamu jednání zastupitelstva, spolupráce mezi kraji se týkala více oblastí a šlo hlavně o prvotní obecnou vůli deklarovat spolupráci. Konkrétně u dopravy pak oba kraje spojují „společné zájmy na D3 a D4”. Tím byl myšlen zájem obou krajů dostavět obě dálnice a s nimi také další potřebné stavby.

Další memorandum bylo zastupitelstvem kraje odsouhlaseno (.pdf) 24. června 2019, týkalo se spolupráce krajů při zajištění dopravní obslužnosti Středočeského kraje, hl. m. Prahy a Libereckého kraje. Jednalo se (.doc, str. 88) o implementaci Multikanálového odbavovacího systému za účelem mj. pomoci vybudovat společné integrované dopravní systémy.

Další dvě memoranda pak byla krajským zastupitelstvem odsouhlasena v tomto roce. První bylo schváleno (.pdf) 1. června 2020 a pojednávalo o společné spolupráci na urychlení přípravy a realizace významných dopravních staveb na území hlavního města Prahy a Středočeského kraje. Snahou bylo projevit zájem (.doc, str. 118–119) na dokončení „významných stavebních dopravních akcí” typu „okruh kolem Prahy a železnice Praha – Kladno”. 

Poslední memorandum, přijaté (.pdf) 3. srpna 2020, se týkalo spolupráce krajů při zajištění dopravní obslužnosti, a to mezi Středočeským, Jihočeským a Libereckým krajem, k nimž se přidalo také hl. m. Praha. Deklarovaným zájmem bylo (.doc, str. 105–106) „zajištění a zvýšení komfortu hromadné dopravy, kdy v každém kraji platí jiný odbavovací systém, a toto memorandum má sjednotit tento postup tak, aby kterýkoliv pasažér, kterýkoliv cestující z těchto jmenovaných krajů byl schopen se odbavit přes tento jednotný systém”.

Středočeský kraj se tak v rámci spolupráce s dalšími kraji zabývá jak propojením integrované dopravy, na což narážel výrok hejtmanky Pokorné Jermanové, tak i dobudováním samotných dopravních staveb. S Krajem Vysočina nicméně v uplynulém volebním období žádné memorandum, které by řešilo dopravu, uzavřeno nebylo. Přesto však výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť první dvě věty výroku se dají interpretovat i odděleně, tedy, že vedle probíhající komunikace s Libereckým krajem, Vysočinou atd. jsou (s jinými kraji) podepisována i memoranda. Existence těchto memorand má pak být zjistitelná ze zápisů zastupitelstva kraje. Tato interpretace přitom odpovídá informacím dostupným z veřejných zdrojů.

Zda pak probíhá komunikace ohledně integrace veřejné dopravy i s Krajem Vysočina, se nám bohužel nepodařilo dohledat; vzhledem k tomu, že komunikace i memorandum (.doc) s Krajem Vysočina v jiné věci existuje, není to vyloučené. Protože komunikace s Vysočinou tvoří jen malou část ověřovaného výroku, nemá tato absence veřejných zdrojů na výsledné hodnocení vliv.

Hejtmanka Pokorná Jermanová /ANO/ reaguje na dotaz moderátora, jestli je možná debata o výstavbě silnic prvních tříd.

Podle posledních údajů ČSÚ (Českého statistického úřadu) k lednu 2019 (.xlsx) je na území Středočeského kraje celkem 657 km silnic I. třídy.

Správa silnic I. tříd je vymezena § 40 odst. 2 zákona o pozemních komunikacích (zákon č. 13/1997 Sb.). Ten určuje jako správce těchto silnic Ministerstvo dopravy:

§ 40

(2) Ministerstvo dopravy

a) rozhoduje o zařazení pozemní komunikace do kategorie dálnice nebo silnice I. třídy a o změnách těchto kategorií,

b) rozhoduje o zrušení dálnice nebo silnice I. třídy po dohodě s Ministerstvem obrany,

c) vykonává působnost silničního správního úřadu a speciálního stavebního úřadu podle tohoto zákona ve věcech dálnic,

d) povoluje zvláštní užívání silnic formou přepravy zvlášť těžkých nebo rozměrných předmětů a užívání vozidel, jejichž rozměry nebo hmotnost přesahují míru stanovenou zvláštními předpisy, pokud trasa přepravy přesahuje územní obvod jednoho kraje,

e) rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím orgánu kraje v přenesené působnosti,

f) uplatňuje stanovisko k politice územního rozvoje,

g) uplatňuje stanovisko k územně plánovací dokumentaci a závazné stanovisko v územním a společném územním a stavebním řízení z hlediska řešení dálnic a silnic I. třídy, a závazné stanovisko ve společném územním a stavebním řízení pro stavby projektů společného zájmu energetické infrastruktury z hlediska působnosti všech silničních správních úřadů s výjimkou působnosti celních úřadů a újezdních úřadů,

h) ukládá ochranná opatření u prvků systému elektronického mýtného a u součástí inteligentního dopravního systému,

i) projednává přestupky podle § 42b odst. 5,

k) je dotčeným orgánem při posuzování zralosti projektů společného zájmu energetické infrastruktury.

Podle  § 9 téhož zákona je navíc vlastníkem silnic I. třídy stát. Kraje (přesněji krajské úřady) mají v kompetenci správu silnic II. a III. třídy.

Dálnice D3 má vést od Prahy přes Tábor a České Budějovice až do Rakouska, má být dlouhá 172 km, nyní je 70 km v provozu, 19 km ve výstavbě a 83 km v přípravě. Na území Středočeského kraje jsou všechny úseky dálnice v přípravě, jedná se o úseky: Praha – Jílové u Prahy, Jílové u Prahy – Hostěradice, Hostěradice – Václavice, Václavice – Voračice a Voračice – Nová Hospoda. Předpokládané zahájení výstavby všech těchto úseků je v roce 2024, zprovoznění poté v roce 2028.

Dálnice D3 začíná v mimoúrovňové křižovatce s Pražským okruhem u Jesenice.

Stavba první části obchvatu Jesenice začala v srpnu 2019 a provoz byl zahájen 18. září 2020. Stavba druhé části bude směřovat východním směrem, stavební povolení bylo vydáno již v lednu 2020. Dokončení se zatím předpokládá v září 2021.

Stavbu může zbrzdit možný archeologický nález, neboť protíná území s doloženým polykulturním osídlením (mladší a pozdní doba bronzová, doba halštatská). V této souvislosti je doporučeno následující: „V případě, že bude učiněn archeologický nález, je provozovatel stavby povinen zastavit práce a zajistit odborný dozor a umožnit dle § 22 zákona ČNR č. 20/1987 Sb. archeologický výzkum po dobu nezbytně nutnou, jehož náklady bude hradit investor stavby. V předstihu před zahájením stavebních prací je proto nutné uzavřít smlouvu o provádění Základního archeologického průzkumu“ (.pdf, s. 94-95).

Středočeský kraj investorsky zajišťuje stavby II/101 Jesenice obchvat – I. etapa, II/105 Severní obchvat Jílového u Prahy a Vestecká spojka II. etapa a MÚK D1 – Exit 4. Finance jsou kraji poskytnuty prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) a dosahují výše 3,136 mld. Kč. Hejtmanka Pokorná Jermanová ještě uvedla, že kraj bude ze svého rozpočtu či s pomocí Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) financovat další stavby: „Ze svého rozpočtu a pomoci IROP, popř. dalších dotačních titulů, však hodláme ještě investorsky zajistit a uhradit stavby silnice II/101 Jesenice, obchvat – II. etapa, Heřmaničky – obchvat, přeložku k sjezdu z D3 u Hostěradic a stavbu obchvatu Netvořice. Všechny tyto stavby už rovněž procházejí zevrubnou investorskou přípravou.“

Obchvat Jílového tvoří jižní část plánovaného dálničního úseku Praha-Jílové u Prahy dálnice D3. Obchvat Jílového bude mít severní a jižní etapu a bude napojen na mimoúrovňovou křižovatku Jílové (.pdf, str. 2).

Stavba severní etapy obchvatu Jílového u Prahy je financována prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) a je na ni vyčleněna částka ve výši 141 648 744 Kč. V rámci přípravy byly dokončeny geodetické podklady, zpracován geotechnický průzkum a hydrologické posouzení.

V srpnu 2020 byla v Registru smluv zveřejněna Prováděcí smlouva na realizaci stavby uzavřená mezi Krajskou správou a údržbou silnic Středočeského kraje a firmami PRAGOPROJEKT, a.s. a INFRAM a.s., můžeme tedy konstatovat, že stavba je v procesu realizace.

Obchvat Netvořice bude součástí dálnice D3 na jejím úseku Hostěradice – Václavice.

Směrem k obci Netvořice má dálnici křížit přeložka silnice III/1057 (Chleby – Netvořice), kvůli čemuž bude vybudován most Netvořice a následně silnice III/1065, která však dálnici bude míjet nadjezdem (.pdf, s. 2).

V červnu 2017 byla ohledně stavby obchvatu Netvořice podepsána Prováděcí smlouva (.pdf) mezi Středočeským krajem a stavební firmou PRAGOPROJEKT, a.s. Dalším dokumentem k plánované stavbě je rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje z října 2018 o tom, že obchvat Netvořice nemá významný vliv na životní prostředí a nebude posuzován podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Podle údajů ze začátku roku 2020 platilo, že pro stavbu byly vydány závěry zjišťovacího řízení, následně proběhlo zpracování dokumentace pro územní rozhodnutí a je podána žádost o územní řízení. 

Stavba obchvatu Netvořice bude finančně uhrazena buď z rozpočtu kraje, nebo pomoci Integrovaného regionálního operačního programu (IROP), jak dříve uvedla hejtmanka Pokorná Jermanová: „Ze svého rozpočtu a pomoci IROP, popř. dalších dotačních titulů, však hodláme ještě investorsky zajistit a uhradit stavby silnice II/101 Jesenice, obchvat – II. etapa, Heřmaničky – obchvat, přeložku k sjezdu z D3 u Hostěradic a stavbu obchvatu Netvořice. Všechny tyto stavby už rovněž procházejí zevrubnou investorskou přípravou.“