Když se podíváme na naše exportní čísla, že 82 % jde do Evropské unie, z toho 30 % do Spolkové republiky Německo.
Vzhledem k dohledaným datům z ČSÚ je výrok ministra Schwarzenberga pravdivý.
V roce 2010 dosáhl (ČSÚ - .pdf) export České republiky celkové výše v objemu 2532,8 mld. Kč. Konkrétně pak do zemí EU šlo 83,8% z tohoto objemu a do samotné Spolkové republiky Německo to tvořilo 31, 9%. Výrok ministra zahraničí je tak pravdivý. Nicméně je třeba dodat, že do Německa jde cca 32% celého českého vývozu, ne 30% z vývozu do zemí Evropské unie. Avšak i přes tento rozpor má ministr pravdu, neboť tím se jen zvětšuje jím deklarovaný význam Německa jako země, kam Česká republika vyváží v největším objemu.
(Pro mě je pouze zajímavé, že u nás je hlavní diskuse o tom, jak bychom mohli zamezit a omezit vrácení ukradeného, ne jako v normální společnosti, která dbá o právo, jak bychom to měli umožnit. Ne, my diskutujeme o tom, jak bychom to měli co nejvíc okrájet a tak dále.) A je například argument, že na to v stávající rozpočtové situaci nemám. Každý ví, že ty platby budou po desetiletí, to nemusíme zaplatit ihned (Karel Schwarzenberg mluví o církevních restitucích, pozn.).
Schwarzenbergův výrok odpovídá navrženému znění zákona.
Podle vládního návrhu zákona (.doc, §15 odst. 3) o majetkovém vyrovnání s církvemi bude finanční náhrada vyplácena postupně, a to po dobu 30 let. Podle §15 odst. 5 návrhu by šlo v závislosti na roční inflaci v ČR zpočátku o platby ve výši kolem 2 mld. korun, které se budou postupně navyšovat.
Co se týká, že nevíme majetek (rozsah majetku, který církvím náležel, a který by se měl tedy v restitucích vracet, pozn.). Promiňte, pozemkové knihy v Československu byly do 40., dokonce ještě někdy do 50. let vedeny velmi přesně, poněvadž to celý bylo odebráno koncem 40. let, co byl koho majetek v roce 48, můžeme z pozemkových knih velmi dobře zjistit.
Výrok odpovídá uspořádání pozemkového katastru a pozemkových knih.
Podle webové prezentace Českého úřadu zeměměřického a katastrálního byl pozemkový katastr, vedený podle pravidel platných do reformy v r. 1951 a 1964 skutečně poměrně přesný a zaznamenával kromě výměry a držitele několik ukazatelů kvality pozemku. Co přesně je zaznamenáno, můžeme ostatně vidět v zákoně č. 177/1927 Sb., který v §10-26 stanoví sadu věcí, které jsou předměty zápisu do katastru, stejně jako v zákoně č. 59/1871 ř.z., který vymezuje obsah a formu pozemkových knih.
(...) že jsme odtud (z Evorpské unie, pozn.) dostali 180 miliard korun v posledních letech (...)
Podle údajů ministerstva financí získala ČR vůči rozpočtu EU téměř 180 miliard.
Ministr se odvolává k tvrzení moderátora z úvodu debaty: " vstup [do EU]vynesl státní pokladně zatím bezmála 180 miliard korun ". Moravec odkazoval k tiskové zprávě MFČR, které měří čistou pozici ČR vůči rozpočtu EU, tedy rozdíl mezi platbami ČR do rozpočtu EU a příjmy z něj. K období let 2004-2011 poskytuje ministerstvo kladný údaj 176,15 miliard korun.
Schwarzenberg sice částku navýšil o Moravcovo "málo" o 3,85 miliard korun, se zaokrouhlením ale můžeme údaj (s důvěrou v MFČR) považovat za pravdivý.
Je kompetenční zákon a podle toho se bohužel v té vládě neřídí. Premiér není nadřízený, to si musíte jednou uvědomit.
Tzv. kompetenční zákon (č. 2/1969 Sb.) je skutečně v českém právním řádu obsažen a dává hlavní kompetence v oblasti zahraniční politiky téměř výhradně do rukou ministra zahraničních věcí České republiky (s výjimkou pravomocí svěřených prezidentu republiky) - výrok Karla Schwarzenberga je tedy v kontextu kompetenčního zákona pravdivý.
Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky (tzv. kompetenční zákon), v paragrafu 6 popisuje kompetence Ministerstva zahraničních věcí České republiky. Konkrétně pak v bodě 1 uvádí, že "Ministerstvo zahraničních věcí je ústředním orgánem státní správy České republiky pro oblast zahraniční politiky, dále pak v bodu 2 říká, že Ministerstvo zahraničních věcí zabezpečuje vztahy České republiky k ostatním státům, mezinárodním organizacím a integračním seskupením..." Bod 3 f) pak popisuje, že "ministerstvo zahraničních věcí dále zejména koordinuje a zabezpečuje přípravu, sjednávání a vnitrostátní projednávání mezinárodních smluv a dohod." Pro oblast zahraniční politiky je důležitá také osoba prezidenta České republiky, neboť podle Ústavy České republiky (Článek 63 bod 1a) "prezident zastupuje stát navenek a (Článek 63 bod 1b) sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy."
V oblasti zahraniční politiky tak český premiér opravdu není nadřízeným ministra zahraničních věcí, v kontextu kompetenčního zákona tedy Karel Schwarzenberg vyřkl pravdivý výrok.
No, my jsme se připojili k té skupině, která je pro větší rozpočtovou odpovědnost. (VM: "Skupina 8 zemí ale přišla s tím, že návrh je vzhledem k té současné ekonomické krizi příliš velkorysý", pozn.) Nicméně ovšem ne tak stoprocentně, že musíme všude škrtat. Obzvláště právě kohezní politika je pro nás velice důležitá.
Dle serveru euractiv mělo k připojení ke skupině dojít po vládním jednání 18. ledna tohoto roku. V usnesení vlády tato informace přímo nefiguruje, nicméně dle vyjádření vládních politiků i oficiálních zástupců úřadu vlády se tak opravdu stalo.
K informaci o připojení ČR ke koalici čistých plátců vůči budoucímu rozpočtovému rámci se vyjádřil nejen tiskový mluvčí vlády Ondřej Jakob: " Rozhodnutí o členství ČR v této skupině představuje vývoj pozice ČR a nikoliv změnu klíčových priorit při jednání o rozpočtu EU na období 2014-2020", ale rovněž jej svými výroky potvrdil i ministr financí Miroslav Kalousek :"Koheze je naše priorita. Pro obhajobu těchto zájmů se nám zdá výhodnější, abychom byli ve skupině pro úsporný rozpočet než mimo ni."
Ač se nepodařilo postoj vlády ověřit přímo z oficiálních záznamů a usnesení, veřejné prohlášení je dostatečně relevantní podklad pro posouzení tvrzení jako pravdivého.