Karla Šlechtová

Hlasování o nedůvěře proběhlo v květnu 2015 a vyvolaly ho strany TOP 09, ODS a hnutí Úsvit. Důvodem byl konflikt zájmů Andreje Babiše. Karla Šlechtová nastoupila do funkce 8. října 2014, takže hlasování o nedůvěře opravdu zažila.

Co se týče mandátu vlády, ještě nebyl stanoven termín voleb do Poslanecké sněmovny.

Podle čl. 17 od. 1 Ústavy se volby „... konají ve lhůtě počínající třicátým dnem před uplynutím volebního období a končící dnem jeho uplynutí“. Podle volebního zákona § 1 odst. 3 je vyhlašuje prezident, a to nejpozději do 90 dnů před jejich konáním. Minulé volby se konaly 25.–26. října 2013, vzhledem k čtyřletému volebnímu období se tedy dá předpokládat, že se následující volby budou konat přibližně za sedm měsíců.

Karla Šlechtová pravdivě uvádí, že současná vláda snížila nedočerpání peněz z evropských fondů za období 2007–2013.

Minulé vlády (Nečasova a Rusnokova) čerpaly z programového období 2007–2013, přičemž rok 2015 byl posledním rokem (.pdf, str. 3), kdy bylo možné z tohoto programového období čerpat. Podle reportu NKÚ (.pdf, str. 7) byla ČR během této doby jedním z nejhůře čerpajících států EU.

Na konci období Nečasovy vlády (červenec 2010 – červen 2013) bylo vyčerpáno (.pdf, str. 1) 32,6 % z 784,2 mld. Za Rusnokovy vlády, která skončila v lednu 2014, se hodnota vyčerpaných prostředků zvýšila na 72,4 % (.pdf, str. 1). Jen za rok 2013 přitom ČR nevyužila dotací ve výši 11 mld. korun a za rok 2014 bylo nedočerpáno 9 mld.

ČR tedy čerpala z fondů EU do roku 2015 podprůměrně (.pdf, str. 12). Po nástupu Sobotkovy vlády se odhady na nedočerpání pro rok 2015 pohybovaly až kolem 85 mld. (.pdf, str. 3).

Čerpání z fondů monitoruje ministerstvo pro místní rozvoj.„V uplynulém programovém období 2007–2013 se nakonec díkymimořádnému úsilí posledních let podařilo vyčerpat maximum možného, a to přes to, že šlo o zhruba 70 tisíc projektů,“ uvedla Olga Letáčková, náměstkyně Sekce pro koordinaci evropských fondů.

Celková alokace byla snížena (.pdf, str. 15) o nedočerpané prostředky z let 2013 a 2014. Původní alokace činila přes 700 mld. korun, ale v roce 2013 došlo k nedočerpání (.pdf, str. 4) 11,4 mld. a v roce 2014 dalších 8,5 mld. Kč.

Upozorňujeme však, že v novém operačním programu zatím probíhá čerpání pomaleji. Podle reportu Nejvyššího kontrolního úřadu je celková alokace pro období 2014–2020 určená ve výši cca 648 mld. Kč. Naplánováno bylo zatím čerpání 13,9 % z celkové částky pro ČR a 6,1 % z programu kohezní politiky. ČR proto patří k zemím se spíše pomalejším čerpáním.

Karla Šlechtová použila argument počtem účtenek na obhajobu systému EET. Doslova uvedla: „My se domníváme, že to je nástroj, který je správný. V tuto chvíli máme téměř přes miliardu, téměř, pardon, půl miliardy účtenek evidovaných, což za těch pár měsíců je skvělé. Opravdu se domníváme, že to zvýší a zkvalitní, zkvalitní podnikatelské prostředí.“

Nehodnotíme, zda jde o správný nástroj či to, co má nebo nemá přinést do budoucna. Šlo by o predikci budoucího stavu, což není fakticky verifikovatelné. Ověřujeme tedy pouze uvedený počet účtenek. Dodáváme rovněž, že toto číslo samo o sobě nepotvrzuje správnost systému jako takového. To je otázka názorová.

Podle statistických údajů webu elektronické evidence tržeb bylo k 16. březnu 2017 evidováno bezmála půl miliardy účtenek, výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Sdružení hnutí ANO vzniklo v listopadu 2011. Oficiálně bylo registrováno jako politický subjekt dne 11. května 2012 pod názvem ANO 2011.

Koaliční smlouva mezi ČSSD, hnutím ANO 2011 a KDU-ČSL byla podepsána po volbách do Poslanecké sněmovny, a to 13. ledna 2014. Zmíněné volby proběhly v roce 2013 a ANO v nich získalo 18,65 % hlasů.

Občanskou podporu hnutí ANO 2011 můžeme sledovat podle volebních preferencí, respektive volebních modelů. Nejnovější volební model (.pdf, str. 5) agentury Median z února 2017 ukazoval, že pokud by se volby konaly v tomto období, získalo by ANO pravděpodobně 29 % hlasů (se statistickou odchylkou /-3,5 %) a bylo by tedy nejsilnější stranou (ČSSD podle modelu měla 21 %).

Zdroj grafu: Agentura Median

Podle stejného výzkumu tvoří voličské jádro hnutí 20,5 % lidí, zatímco volební potenciál (lidé, kteří volbu hnutí ANO zvažují a nevylučují účast u voleb) se pohybuje na 36,5 % (str. 8).

Centrum pro výzkum veřejného mínění ve svém šetření (.pdf, str. 3) z únoru 2017 ve volebním modelu uvádí, že by hnutí ANO v lednu získalo 31,5 % hlasů, zatímco ČSSD 20 %.

Zdroj grafu: CVVM

Andrej Babiš má navíc podle CVVM (únor 2017, .pdf, str. 2) největší důvěru lidí ze všech stranických představitelů.

Stejně tak volební modely Kantar TS pro Českou televizi a také společnosti STEM ukazují jednoznačný náskok hnutí ANO.

Ministryně Šlechtová hovoří o penězích, které měl mít ministr financí Andrej Babiš k dispozici na nákup dluhopisů. Babiš měl v roce 2012 nakoupit dluhopisy Agrofertu za 1,5 miliardy korun a tvrdil, že po zdanění měl právě 1,5 miliardy. Tato čísla prý získal od správkyně svého majetku. Echo24 ale poukázalo na fakt, že toto jsou příjmy do roku 2015, dluhopisy však byly nakoupeny již v roce 2012.

Babiš se tedy zvonu spojil se svou správkyní majetku a zjistil, že měl dokonce ještě o miliardu více. Jeho příjmy od roku 1993 do roku 2015 tedy podle něj byly 2,5 miliardy korun. „Já jsem v životě své peníze nepočítal,“uvedl jako zdůvodnění své nevědomosti Babiš. Následně se vyjádřil, že čísla, o kterých hovoří, doloží na základě nezávislého auditu.

Po vysvětlení nesrovnalostí s tím, že se v případě Andreje Babiše nejedná o audit, ale pouze o prověření příjmů, se objevily další nejasnosti. Auditorské firmy EY a PwC potvrdily, že příjmy uvedené v daňovém přiznání ministra financí a v jeho majetkovém přiznání jsou totožné. Problém se však ukázal v tom, že účetní (video 4:00–4:45) Andreje Babiše udělala chybu v jeho majetkovém přiznání, kdy k příjmům napsala, že jsou po zdanění. To tam však být uvedeno nemělo.

Andrej Babiš nechal auditorské firmy EY a PwC, aby přezkoumaly jeho příjmy v letech 1996 až 2015. Obě tyto auditorské firmy potvrdily Babišovo vyjádření, že ve zmiňovaných letech měl celkové příjmy 2,4 miliard korun. Obě zprávy auditorských firem zároveň potvrdily, že se nejedná o audit.

„(…) Výše uvedené postupy nepředstavují audit ani prověrku provedené v souladu s Mezinárodními auditorskými standardy či Mezinárodními standardy pro prověrky. (…) Pokud bychom prováděli další postupy nebo pokud bychom provedli audit či prověrku v souladu s Mezinárodními auditorskými standardy či Mezinárodními standardy pro prověrky, povšimli bychom si možná dalších skutečností, o kterých bychom Vás informovali,“ uvádí zpráva EY. PwC pak uvádí téměř totožné vyjádření.

Komora auditorů České republiky uvádí, že „... posláním a smyslem auditu je vyjádřit názor nezávislé, kvalifikované osoby na věrohodnost účetní závěrky zveřejněné vedením účetní jednotky. Auditor ověřuje, zda údaje v účetní závěrce podávají věrný a poctivý obraz finanční pozice a výsledků hospodaření a peněžních toků v souladu s pravidly předepsanými českými nebo jinými účetními předpisy.“

Auditorské firmy ale provedly pouhou kontrolu vybraných zdanitelných a osvobozených příjmů a úroků z dluhopisů, které Andrej Babiš uvedl ve svém prohlášení o příjmech.

Na tom, že se nejedná o audit, se shodli také analytici. „Jde opravdu o pouhé zprávy. Jejich právní význam je nižší, než význam plnohodnotného auditu,“ uvedl ČTK analytik společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda.

„Uvedené zprávy o věcných zjištěních dvou mezinárodních poradenských společností jsou prostou matematikou, a sice, že jedna plus jedna jsou dvě. Konkrétně, že údaje z prohlášení pana ing. Andreje Babiše odpovídají údajům v předložených dokumentech,“ potvrdil partner poradenské a auditorské společnosti APOGEO AUDIT Tomáš Brabec.

Co se týče působení ministryně Šlechtové v Deloitte, ta zde pracovala na různých pozicích v letech 2005 až 2010.

Pravda s výhradou přísluší výroku proto, neboť ve skutečnosti je spíše korektní říci, že vláda je Poslanecké sněmovně odpovědna. Nejde však o vztah nadřízenosti. .

To, že je Karla Šlechtová jako ministryně pro místní rozvoj členkou výkonné moci, je nepochybné. Dle článku 67 Ústavy ČR je vláda vrcholným orgánem výkonné moci. Ministerstva jsou pak jednou ze složek vlády. Česká státní moc se dle článku 2 Ústavy skládá z moci zákonodárné, výkonné a soudní. Tyto státní moci nejsou ve vztahu nadřízenosti a podřízenosti, jedná se o tři oddělené složky, které se navzájem doplňují a vyvažují. Jedná se o tzv. horizontální dělbu moci.

Vláda je však dle článku 68 Ústavy odpovědna Poslanecké sněmovně. Ta jí vyslovuje důvěru či nedůvěru. Co se týká odpovědnosti člena vlády, toho dle článku 74 odvolává prezident republiky na návrh předsedy vlády.

Šlechtová se tedy vyjádřila poněkud neobratně, nevhodně zvolené označení vztahu tedy představuje výhradu v jinak pravdivém vyjádření skutečnosti.

V lednu 2009 podepsal tehdejší ministr pro místní rozvoj Jiří Čunek s předsedou Sdružení místních samospráv Janem Pijáčkem dohodu o spolupráci. Ta měla spočívat v tom, že se sdružení stane připomínkovým místem u věcně vhodné legislativy a také že s ním budou konzultovány věci, které si sdružení dalo do své působnosti. Tedy např. fungování samospráv v České republice. V tomto má proto Šlechtová pravdu.

Stejně tak popisuje korektně i to, že dané sdružení čerpá každoročně dotace v rámci programu Dotace pro nestátní neziskové organizace. Ministerstvo na svém webu uvádí seznam příjemců dotací v tomto programu od roku 2013. Od tohoto roku až do roku 2016 sdružení každoročně dotace získalo. V roce 2013 šlo o 1,75 milionu korun, v dalších letech částky nebyly kvantifikovány (viz 2014, 2015 a 2016).

Letos skutečně mezi subjekty, které na dotaci dosáhly, Sdružení místních samospráv není. Fakta obsažená ve výroku Šlechtové tedy odpovídají, a výrok je tudíž hodnocen jako pravdivý.

Karla Šlechtová hovoří o situaci, kdy Svaz místních samospráv nedostal dotaci. Ministryně to vysvětluje tím, že Svaz nesplnil formální náležitosti žádosti a z tohoto důvodu dotaci nedostal. Podle Systému schvalování projektů a výběrových kritérií integrovaného regionálního operačního programu (IROP) (.pdf, str. 5) jsou obecná kritéria přijetí a kritéria formálních náležitostí společná pro všechny specifické cíle IROP. Pokud žádost neuspěje v hodnocení formálních náležitostí, bude žadatel vyzván k opravě nebo doplnění.

Kritéria formálních náležitostí IROP (.pdf, str. 7) jsou tři:

1. Žádost o podporu je podána v předepsané formě.

2. Žádost o podporu je podepsána oprávněným zástupcem žadatele.

3. Jsou doloženy všechny povinné přílohy a obsahově splňují náležitosti požadované v dokumentaci k výzvě.

V polovině března 2017 bylo v IROP evidováno (.xlsx, sloupec předložené projekty) asi 4 500 žádostí.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, protože konkrétně zmiňovaná dotace je opravdu nenároková.

Zde se konkrétně jedná o případ, o kterém bylo informováno v Otázkách Václava Moravce. Sdružení místních samospráv zaslalo České televizi (čas 25:45) informaci, podle které tomuto sdružení neměla být poskytnuta dotace Ministerstvem pro místní rozvoj a Karlou Šlechtovou jako ministryní za ANO. Důvodem neposkytnutí dotace měla být jejich kritika zavedení elektronické evidence tržeb.

Co se týče pojmu nenárokové dotace, toto znamená, že se o poskytnutí dotace musí příjemce aktivně ucházet a není na ně automatický nárok. Zde se konkrétně mělo jednat o dotaci pro nestátní neziskové organizace.

Na webu ministerstva pro místní rozvoj u informací pro přidělování této dotace je možno zjistit podmínky, za kterých se dotace přiděluje. Kromě těchto podmínek je zde uvedena věta: „Na poskytnutí dotace není právní nárok“. Výrok je tedy hodnocen jako pravdivý.