Pamatuji obstrukce, které jsme dělali my při přijetí církevního zákona (...) nechali nás vypovídat dlouho, do noci, den co den a v podstatě za týden, za 14 dní bylo odhlasováno.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť zákon byl ve třetím čtení a následně po vrácení Senátem projednáván 8 dní a včetně prvního a druhého čtení se jednalo o 11 dní. Jednalo se tedy o lhůtu „týdne, 14 dní“, jak uvádí poslankyně Vostrá. Některá jednání probíhala také do nočních hodin.
Předpokládáme, že „církevním zákonem“ je myšlen zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi.
Třetí čtení tohoto zákona probíhalo 6 dní. V pátek 13. června 2012 bylo jednání sněmovny ukončeno ve 13 hodin 55 minut. Ve středu 20. června 2012 skončilo projednávání církevních restitucí v 13:21 hod. V pátek 22. června 2012 byla schůze a tím i projednávání tohoto zákona ukončeno v 13:58 hod. Ve středu 11. července 2012 bylo projednávání tohoto bodu ukončeno v 13:02 hod. V pátek 13. července 2012 jednali poslanci o tomto bodu poprvé do noci a jednání bylo ukončeno až v 00:04 hod. následujícího dne (14. července 2012).
Poté, co byl zákon vrácen Senátem, byl v Poslanecké sněmovně projednáván ve středu 7. listopadu 2012. Projednávání se protáhlo až přes půlnoc, zhruba půl hodiny po půlnoci byl pak zákon schválen.
A já teď mluvím úplně o naprosto jednoduchém technickém zákonu implementace evropské směrnice, která měla být do 31.12., byla jsem zpravodajka, bylo to v daňové oblasti se Spojenými státy, klasická směrnice, opravdu technická norma. A opomenu-li fakt, že se zapracovávala 11 měsíců do toho zákona, to je zase věc ministerstva financí, tak byla od listopadu v Poslanecké sněmovně, očekávala jsem, že to je norma, proti které nikdo nic neměl, opravdu technická, byla navržena v prvním čtení, odhlasovat. Ale vládní koalice měla jiné priority a prostě ten zákon vlastně jsme projednávali až minulý týden, když už od 1. ledna 2016 měl platit.
Výrok je hodnocen jako pravdivý, protože vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti mezinárodní spolupráce při správě daní a zrušuje se zákon č. 330/2014 Sb., o výměně informací o finančních účtech se Spojenými státy americkými pro účely správy daní (sněmovní tisk 651) byl vládou předložen poslanecké sněmovně 10. 11. 2015. Tento návrh zákona implementuje evropskou směrnici Rady 2014/107/EU, která byla zveřejněna dne 9. 12. 2014, takže Ministerstvu financí ČR skutečně trvalo 11 měsíců, než tuto směrnici zapracovalo do příslušného zákona.
Ze strany navrhovatele bylo navrženo projednání zákona tak, aby mohl být schválen již v prvním čtení. Organizační výbor projednání návrhu doporučil 12. 11. 2015. Avšak návrh byl projednán a následně schválen až na 39. schůzi poslanecké sněmovny 10. 2. 2016.
My jsme navrhovali odložení občanského zákoníku.
KSČM navrhovala odložení účinnosti nového Občanského zákoníku o rok, účinnost by tedy byla od 1. ledna 2015. Za hlavní důvod je uváděno, že by se v případě účinnosti od roku 2014 nestihla veřejnost s novým zákoníkem seznámit.
Co se týká státního rozpočtu, tak ten je předkládán do Poslanecké sněmovny do 30. září.
Návrh zákona o státním rozpočtu je podle stránek Poslanecké sněmovny potřeba předkládat nejpozději 3 měsíce před začátkem rozpočtového (kalendářního) roku, tedy skutečně do 30. září. Předkládat jej může pouze vláda. Přípravu státního rozpočtu upravuje zákon č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech.
Předčasné volby (...) teoreticky počítáme s tím, že by proběhly někdy toho 13., 14. září, tak jak měla původně v plánu i sociální demokracie a navrhovala.
ČSSD uvažovala nad dvěma termíny předčasných voleb: 6. a 7. září či 13. a 14. září.
...po volbách 2010 nedostal předseda vítězné strany ani pokus sestavit vládu.
Ve volbách do Poslanecké sněmovny ČR v květnu 2010 získala ČSSD největší procento hlasů (22,08 %) a tedy i nejvíce poslaneckých mandátů (53). Je proto možné říci, že volby vyhrála.
Tehdejší předseda ČSSD Jiří Paroubek však v den voleb složil svoji funkci a Bohuslav Sobotka, který byl pověřen řízením strany, pokus o sestavení vlády nedostal. Václav Klaus pověřil 4. června sestavením vlády Petra Nečase.
My jsme nepodpořili jako KSČM ani rozpočet vládní koalice.
KSČM nepodpořila ani jedním hlasem návrhy státních rozpočtů vládní koalice pro roky 2011, 2012 i 2013. Nikdo se ani nezdržel, všichni hlasovali proti, až na ojedinělé nepřihlášené, resp. omluvené poslance/poslankyně.
