Petr Pavel

Petr Pavel

Prezident České republiky

Prezidentské volby 2023 38 výroků
Obrana, bezpečnost, vnitro 16 výroků
Invaze na Ukrajinu 5 výroků
Pražský hrad 4 výroky
Koronavirus 3 výroky
Zahraniční politika 3 výroky
Bez tématu 2 výroky
Ekonomika 2 výroky
Právní stát 2 výroky
Energetika 1 výrok
Evropská unie 1 výrok
Regiony 1 výrok
Sociální politika 1 výrok
Pravda 45 výroků
Nepravda 2 výroky
Zavádějící 2 výroky
Neověřitelné 4 výroky
Rok 2024 6 výroků
Rok 2023 42 výroků
Rok 2022 5 výroků

Petr Pavel

Proběhlo jednání, když jste byl ministr financí, seděli jsme tam s náměstkem, pan ministr Stropnický byl na dovolené a vy jste chtěl škrtnout armádě peníze.
Blesk.cz, 19. ledna 2023
Obrana, bezpečnost, vnitro
Prezidentské volby 2023
Neověřitelné
V roce 2014 Petr Pavel jako tehdejší náčelník Generálního štábu Armády ČR mluvil o tom, že by chtěl s Andrejem Babišem jako ministrem financí jednat o armádním rozpočtu. Z veřejně dostupných zdrojů ale není jasné, zda schůzka proběhla, či nikoliv.

Andrej Babiš zastával funkci ministra financí od 29. ledna 2014 do 24. května 2017 ve vládě Bohuslava Sobotky. Ve stejné době byl ministrem obrany Martin Stropnický (za ANO).

Petr Pavel byl náčelníkem Generálního štábu Armády České republiky od 1. července 2012 do 30. dubna 2015 (.pdf, str. 26–27). Generální štáb Armády ČR je součástí Ministerstva obrany, a jeho náčelník je tak podřízen ministrovi obrany.

V dubnu 2014 Hospodářské noviny uvedly, že se Petr Pavel „chce setkat s ministrem financí Andrejem Babišem“, premiérem Sobotkou a později s prezidentem Zemanem, aby s nimi jednal o navýšení výdajů pro armádu. Informace o tom, zda tato schůzka Petra Pavla s Andrejem Babišem skutečně proběhla, se už ale v tehdejším tisku neobjevuje.

Andrej Babiš v roce 2014 skutečně původně navrhoval škrty v rozpočtu Ministerstva obrany. Na konci dubna 2014 zmiňoval, že armáda nepotřebuje vyšší rozpočet, ale zprůhlednění nákupů. Navyšování obranného rozpočtu nakonec připustil v květnu stejného roku po schůzce s představiteli armády a také kvůli událostem na Ukrajině (Lidové noviny, 2. května 2014, str. 2). O jaké představitele šlo, však už média neinformovala. Zvýšení rozpočtu pro resort obrany pak Babiš podpořil i v červnu 2014.

Zmiňme také, že od roku 2015 se Andrej Babiš opakovaně veřejně vyjadřoval pro zvyšování výdajů na obranu. Během období, kdy byl ve funkci (jak ministerské, tak premiérské), se rozpočet Ministerstva obrany každoročně navyšoval.

Ve veřejně dostupných zdrojích, např. ani v tiskových zprávách Ministerstva obrany, se nám nepodařilo nalézt záznamy, které by potvrzovaly konání schůzky mezi bývalým náčelníkem Generálního štábu Petrem Pavlem a Andrejem Babišem coby ministrem financí. Z tohoto důvodu výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Dodejme, že jsme o informaci o potvrzení či vyvrácení uskutečnění dané schůzky požádali jak Armádu České republiky a Ministerstvo financí, tak tým Petra Pavla. Ten nás odkázal pouze na výše uvedené mediální zmínky, AČR nám oznámila, že dokumenty tohoto typu jsou skartovány po uplynutí tří let, není tedy možné z jejich archivu tuto schůzku potvrdit. Na odpověď od Ministerstva financí stále čekáme.

Petr Pavel

Další vláda se z toho (souhrnného doporučení Petra Pavla k epidemii covidu-19, pozn. Demagog.cz) evidentně poučila, protože některá poučení už aplikovala do současné situace.
TV Nova, 12. ledna 2023
Koronavirus
Prezidentské volby 2023
Neověřitelné
Dokument iniciativy Spolu silnější ze září 2020, týkající se zvládání krizí, obsahuje konkrétní návrhy, ale i řadu obecně formulovaných doporučení. Z veřejně dostupných zdrojů nelze určit, zda vláda Petra Fialy některá z těchto obecných doporučení aplikovala, či nikoliv.

Petr Pavel založil na jaře 2020 iniciativu Spolu silnější, která se věnovala výběru finančních prostředků na podporu lidí bojujících s epidemií covidu-19. V září 2020 pak tým této iniciativy vypracoval doporučení(.pdf) „ke včasné připravenosti a zvládání krizí“. Na přípravě analýz a formulování doporučení se podílelo celkem devět členů expertního týmu (.pdf, str. 16), mezi nimi např. vedoucí Centra proti terorismu a hybridním hrozbám Ministerstva vnitra ČR Benedikt Vangeli nebo jaderná fyzička Dana Drábová, a také celkem 92 účastníků krajských kulatých stolů. V jejich případě se jednalo o zástupce samospráv, zdravotnictví či vzdělávacích institucí (str. 17–19).

Analýza a doporučení jsou strukturovány do pěti kategorií –⁠ Legislativa, Cvičení, Informační toky, Státní tajemník pro bezpečnost a Vztah státu a dalších klíčových aktérů (.pdf, v souboru str. 3).

Za hlavní doporučení vyplývající z dané analýzy lze označit především zřízení nové pozice Státního tajemníka pro bezpečnost (.pdf, str. 10). Tento odborník by měl podle iniciativy být centrálním bodem integrovaného bezpečnostního systému a měl by vést expertně posílený sekretariát Bezpečnostní rady státu. Na tuto novou funkci by také navazovalo vytvoření tzv. Situačního centra, které by mělo být „podporou pro efektivní řízení v době míru i krize“ (.pdf, str. 10).

Další doporučení směřují do oblasti legislativy a komunikace. V případě komunikace expertní tým uvádí tři hlavní pilíře, konkrétně „jednotnost, srozumitelnost a odůvodněnost“ (.pdf, str. 9), a v případě legislativy především audit současné právní úpravy za účelem jejího sjednocení do jednotného uceleného systému (.pdf, str. 7).

Další dílčí doporučení se týkají vztahu státu s kraji, obcemi i nevládními, komerčními a dalšími organizacemi. Zde jsou popsána doporučení týkající se například silnějšího využití dobrovolnické práce, rekvalifikace dobrovolníků na pomocné pečující profese, povinnosti zřídit krajského koordinátora pro zdravotnictví, sociální péči a IZS a legislativního zakotvení Národního dispečinku intenzivní péče (.pdf, str. 11–14).

Konkrétní doporučení popsaná ve zveřejněné analýze jsme se snažili spojit s aktivitou vlády Petra Fialy, nepodařilo se nám však dohledat žádné hmatatelné kroky. Iniciativa například navrhovala (.pdf, str. 7) změnit znění některých zákonů, k jejich úpravě ale podle záznamů dostupných na webu Poslanecké sněmovny od nástupu Fialova kabinetu nedošlo. Dokument iniciativy Spolu silnější nicméně zahrnuje i řadu obecně formulovaných doporučení (.pdf, str. 9, 13–15), v jejichž případě nelze na základě veřejně dostupných informací potvrdit, ani vyloučit, že vláda některá z nich „aplikovala“. S dotazem, na která vládou „aplikovaná“ doporučení Petr Pavel odkazuje, jsme se proto obrátili na jeho tým. V čase zveřejnění tohoto hodnocení jsme odpověď neobdrželi, výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.

Petr Pavel

Jsem byl na rozdíl od pana Babiše mnohokrát prověřován na ten nejvyšší stupeň prověrky.
TV Nova, 12. ledna 2023
Obrana, bezpečnost, vnitro
Prezidentské volby 2023
Neověřitelné
Petr Pavel měl v minulosti bezpečnostní prověrku na stupeň přísně tajné i nejvyšší certifikát NATO. V případě Andreje Babiše nelze dohledat, zdali prověrku podstoupil, k utajeným informacím má však přístup jako poslanec.

DOPLNĚNÍ: Do textu odůvodnění jsme doplnili informace o bezpečnostních prověrkách Petra Pavla. Zda byl v minulosti prověřován také Andrej Babiš, se nám však zjistit nepodařilo, obrátili jsme se nicméně s dotazem na jeho tým.

Bezpečnostní prověrka 

Přístup k utajovaným informacím neboli bezpečnostní prověrku, uděluje v České republice Národní bezpečnostní úřad (NBÚ). Působení NBÚ spravuje zákon č. 412/2005 Sb. o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.

Zákon stupně ověření neváže na určité funkce, ale na utajované informace a újmu, která by byla způsobena jejich vyzrazením. Informace jsou tak klasifikované čtyřmi stupni: vyhrazené, důvěrné, tajné a přísně tajné. K získání přístupu k přísně tajným informacím, o kterých Petr Pavel hovoří, je potřeba získat osvědčení fyzické osoby vydané po bezpečnostním řízení provedeném NBÚ a dalšími oprávněnými subjekty. Řízení je přitom neveřejné.

Osvědčení pro stupeň přísně tajné má platnost pět let a zaniká například změnou některých údajů, poškozením, které způsobí, že údaje v něm obsažené jsou nečitelné či ohlášením krádeže nebo ztráty osvědčení.

Viktor Šelmeci, ředitel bezpečnostního odboru NBÚ, uvádí, že bezpečnostní prověrka je potřebná, „třeba pokud se vyvíjí nějaké zbrojní zařízení, řeší se zabezpečení jaderné elektrárny, pokud jde třeba o nařízené policejní odposlechy podezřelých osob nebo činnost zpravodajských služeb“.

Bezpečnostní prověrka pro funkci v Severoatlantické alianci (NATO) je prováděna národními subjekty členských států. V případě Česka se tedy jedná o NBÚ, který vydává tzv. „certifikát NATO“ fyzickým osobám splňujícím podmínky podle § 11 zákona č. 412/2005.

Prověrka Petra Pavla a Andreje Babiše

Zdali má konkrétní člověk bezpečnostní prověrku, případně jakého stupně, nelze z veřejně dostupných zdrojů ověřit. NBÚ na svých stránkách uvádí, že „informace o bezpečnostní prověrce resp. bezpečnostním řízení jiné osoby získat nemůžete“. Údaje vedené v bezpečnostním svazku je totiž možné využívat jen pro potřeby plnění úkolů podle zákona o ochraně utajovaných informací. Pakliže by NBÚ tyto informace poskytl jiné osobě, porušil by tím zákon.

Petr Pavel nicméně své prověrky zveřejnil na webu. Z těchto dokumentů vyplývá, že byl mezi lety 2014 a 2019 držitelem osvědčení NBÚ s nejvyšším stupněm přísně tajné a také osvědčení NATO se stupněm COSMIC TOP SECRET ATOMAL, tedy nejvyšší stupeň (.pdf, str. 7) s přístupem k informacím z oblasti zbraní hromadného ničení. Tuto prověrku měl také v letech 1999–2004.

Podle historika Jiřího Fidlera se také dá předpokládat, že Pavel disponoval prověrkou již před rokem 2014, kdy byl zvolen do funkce předsedy Vojenského výboru NATO. Fidler řekl, že Petr Pavel „šel do funkce předsedy vojenského výboru NATO z funkce náčelníka generálního štábu Armády ČR, tedy armádního muže číslo jedna jedné z členských zemí. A tady se předpokládá, že už byl plně prověřen“. Lze tedy předpokládat, že jako náčelník Generálního štábu Armády České republiky (AČR), který dle zákona zabezpečuje velení armádě, získal určitý typ bezpečnostní prověrky.

Andrej Babiš má zajištěný přístup k utajovaným informacím ze zákona jako poslanec, k čemuž bezpečnostní prověrku nepotřebuje. Předseda hnutí ANO Babiš tedy disponuje přístupem k utajovaným informacím bez osvědčení fyzické osoby již od roku 2013, kdy byl poprvé zvolen do Poslanecké sněmovny. Z veřejně dostupných zdrojů ale nelze zjistit, jestli někdy v minulosti Babiš prověrku měl či zda o ni žádal. Obrátili jsme se proto s dotazem přímo na hnutí ANO, zatím jsme však žádnou odpověď nedostali.

Závěr

Petr Pavel tedy skutečně byl vícekrát prověřován na nejvyšší stupně utajení, měl prověrku na stupeň přísně tajné i nejvyšší bezpečnostní certifikát NATO. Jelikož zákon o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti neváže stupně ověření k funkcím, nemůžeme ověřit, jestli Andrej Babiš podstoupil bezpečnostní řízení k obdržení osvědčení. Informace o bezpečnostní prověrce jiné osoby navíc NBÚ neposkytuje. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako neověřitelný.

Petr Pavel

Mnohokrát jsem jednal i s ukrajinskými představiteli.
TV Nova, 12. ledna 2023
Invaze na Ukrajinu
Prezidentské volby 2023
Neověřitelné
Týden před vypuknutím války a několik dní po vypuknutí konfliktu se Pavel setkal s ukrajinským velvyslancem. Informace o schůzkách s dalšími představiteli se nám ovšem najít nepodařilo.

Petr Pavel v debatě reagoval (video, čas 28:58) na otázku moderátora, co dělal po roce 2018, kdy odešel do armádní výslužby. Pavel v odpovědi mluvil o tom, že se „v případě krize a války na Ukrajině“ snažil pomáhat, a v této spojitosti také dodal, že jednal se zástupci Ukrajiny.

Krize mezi Ruskem a Ukrajinou, která trvá od anexe Krymu v roce 2014, se stupňovala už na přelomu let 20212022, kdy Ruská federace u ukrajinských hranic soustřeďovala vojenské jednotky. Před tím, že Rusko v únoru velmi pravděpodobně zahájí invazi na Ukrajinu, varovaly v lednu 2022 Spojené státy. Americký prezident Joe Biden 18. února řekl, že podle něj se ruský prezident Vladimir Putin pro invazi již rozhodl. K zahájení ruského útoku došlo 24. února.

V našem odůvodnění se proto zaměříme na období po roce 2018, kdy Petr Pavel skončil v armádě, především pak na období posledního roku, kdy krize eskalovala do otevřeného válečného konfliktu.

Stran jednání Petra Pavla s ukrajinskými představiteli se nám podařilo ve veřejně dostupných zdrojích nalézt informaci jen o dvou schůzkách s tehdejším ukrajinským velvyslancem v Praze Jevhenem Perebyjnisem. Pavel se s ukrajinským velvyslancem sešel 18. února 2022, tedy necelý týden před vypuknutím války. O schůzce na svém facebookovém profilu informoval i sám Perebyjnis. Mezi témata jednání podle něj patřilo např. odpojení Ruska od bankovního systému SWIFT v případě vypuknutí války. Petr Pavel a Jevhen Perebyjnis se znovu setkali o několik dní později. Video, na němž oba společně vybízí k finanční podpoře ukrajinské armády, zveřejnil Petr Pavel na sociálních sítích 28. února.

Další zmínky o schůzkách Petra Pavla se zástupci Ukrajiny ve sledovaném období se nám v médiích, ale ani na Pavlově webu či na sociálních sítích, dohledat nepodařilo. S dotazem jsme se tedy obrátili přímo na tým Petra Pavla, dosud jsme však neobdrželi odpověď.

Dle veřejně dostupných zdrojů se tedy Petr Pavel v poslední době sešel jen s jedním ukrajinským představitelem, tehdejším velvyslancem v Praze Jevhenem Perebyjnisem. Sešli se dvakrát během února 2022, zmínku o žádné další schůzce se nám dohledat nepodařilo. Vzhledem k tomu, že nemůžeme potvrdit ani vyvrátit, že se Petr Pavel sešel i s dalšími představiteli Ukrajiny, hodnotíme jeho výrok jako neověřitelný.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů