Demagog.cz

Sliby vlády Andreje Babiše

Speciální výstup Demagog.cz k plnění slibů vlády Andreje Babiše

S končícím volebním obdobím zpracoval Demagog.cz unikátní analýzu, nakolik menšinová vláda hnutí ANO a ČSSD splnila závazky, které si na začátku volebního období sama vytyčila. Vláda Andreje Babiše schválila své programové prohlášení 27. června 2018. Z něj jsme vybrali padesátku slibů napříč tématy a ty jsme po celé volební období průběžně sledovali.

Nyní si tak můžete přečíst, jak si druhá Babišova vláda vedla v plnění slibů v oblasti hospodářství, životního prostředí, sociálního státu, vzdělanosti, právního státu a bezpečnosti. U každého slibu jsme na základě dohledávání primárních zdrojů informací zkoumali, zda se jej koalici podařilo naplnit. Pro potřeby tohoto výstupu pracujeme s třemi kategoriemi hodnocení — jde o sliby splněné, částečně splněné nebo porušené (více v metodice). Cílem hodnocení není říct, zda vláda byla dobrá, nebo špatná, úspěšná, nebo neúspěšná. To si rozhodne každý volič 8. a 9. října u volební urny. Naším cílem bylo nabídnout veřejnosti tvrdá data a poctivou analýzu namísto impulzivních a zkratkovitých hodnocení, která s sebou nese (nejen) předvolební kampaň.

Z výsledků analýzy vyplývá, že z celkových 50 slibů vláda splnila 22 slibů, 13 splnila částečně a zbývajících 15 slibů porušila.

Druhá polovina funkčního období vlády byla charakterizována probíhající pandemií covidu-19. S ní spojené výzvy se pochopitelně podepsaly i na plnění programového prohlášení. Na naši metodiku hodnocení jednotlivých slibů to vliv nemělo, při čtení naší analýzy ale dopad pandemie na práci vlády mějte na paměti.

Analýzu jsme zpracovali k 17. září 2021, s ohledem na případné legislativní posuny u některých slibů ji budeme do sněmovních voleb aktualizovat.

Za podporu děkujeme Nadačnímu fondu pro nezávislou žurnalistiku.

50 sledovaných slibů

22 splněných
44 %
13 částečně splněných
26 %
15 porušených
30 %
Oblast Hodnocení
Nový zákon o odpadech Životní prostředí Část. splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Do konce roku 2018 předložíme nový zákon o odpadech směřující k zásadnímu snížení objemu odpadů končících na skládkách.“

Programové prohlášení vlády, str. 38

Nový zákon o odpadech, jehož cílem je zvýšit míru třídění a využití odpadů, vláda nepředložila do konce roku 2018, jak původně plánovala. Předložen však byl v prosinci 2019. Účinnosti poté nabyl 1. ledna 2021.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Komplexní novela zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech v roce 2018 vládou předložena nebyla. Řešily se pouze drobné úpravy znění tohoto zákona v souvislosti s nařízením Evropského parlamentu a Rady týkajícím  se rtuti. Uvedený návrh na konci roku 2018 schválila Sněmovna a následně i Senát, jako zákon č. 45/2019 Sb. poté vešel v účinnost v březnu 2019.

Podle plánu legislativních prací vlády pro rok 2019 měl být vládní návrh zákona o odpadech předložen v červnu 2019. Uveďme, že tento termín byl v rozporu se zněním vládního slibu. Ministerstvo životního prostředí nicméně nakonec návrh zákona o odpadech předložilo k meziresortním připomínkám na začátku dubna 2019 a vláda jej poté schválila v prosinci téhož roku.

Ve Sněmovně byl následně tento vládní návrh (.pdf) předložen 18. prosince 2019, tedy skoro rok po vládou slíbeném termínu. Jako zákon č. 541/2020 Sb. pak vyšel ve Sbírce zákonů na konci roku 2020 a účinnosti nabyl 1. ledna 2021. Upřesněme, že zákon byl přijat na základě právních předpisů (.pdf, str. 146) Evropské unie z tzv. balíčku k oběhovému hospodářství, jehož hlavním cílem je předcházení vzniku odpadů a zvýšení jejich recyklace.

Nový zákon o odpadech má tedy zvýšit míru třídění a využití odpadů. Do roku 2025 musí Česká republika například nově recyklovat komunální odpad nejméně z 55 % a o 10 let později až z 65 %. Kromě toho zákon navyšuje poplatek za využitelný odpad ukládaný na skládku, a to postupně z 800 korun za tunu v roce 2021 na 1 850 korun v letech 2029 a dále. Mírné navýšení se týká i poplatku např. za zbytkový (směsný) odpad.

Dalším z cílů zákona bylo také omezení samotného vzniku odpadu, například díky umožnění zavedení systému PAYT (.pdf, str. 227, 228) – z angl. pay as you throw, česky zaplať, kolik vyhodíš. Pomocí tohoto systému pak občané platí za směsný odpad v závislosti na tom, kolik jej vyprodukují. Obce tedy mají nově na výběr, zda budou nadále využívat dosavadní systém poplatků za odpad, v němž každý obyvatel platí pevnou částku, nebo přejdou na systém PAYT

Na závěr uveďme, že vláda nedodržela svůj závazek předložit návrh zákona o odpadech do konce roku 2018, a kvůli nesplnění tohoto termínu jsme slib původně hodnotili jako porušený. Protože však k předložení návrhu zákona, který „směřuje ke snížení objemu odpadů končících na skládkách“, později skutečně došlo, hodnotíme vládní slib jako částečně splněný.

Ochrana zemědělské půdy Životní prostředí Část. splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Připravíme opatření proti dalšímu záboru kvalitní zemědělské půdy, včetně podpory přednostní výstavby na brownfieldech nebo povinnosti náhradních rekultivací.“

Programové prohlášení vlády, str. 37

Vládou nebyly podniknuty žádné legislativní kroky zabraňující dalšímu záboru kvalitní zemědělské půdy. Je však pravdou, že ministerstva vytvořila podpůrný program pro vybrané obce, které mají zájem o revitalizaci brownfieldů, tj. například nevyužívaných průmyslových areálů apod.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Předně začněme dané hodnocení tím, zda došlo k zavedení přímých opatření proti záboru zemědělské půdy. V současné době upravuje problematiku záboru zemědělské půdy zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu. Tato legislativa v § 4 říká, že „pro nezemědělské účely je nutno použít především nezemědělskou půdu“. Pokud je odnětí zemědělské půdy nutné, potom je přednostně zabrána zemědělská půda méně kvalitní, přičemž kritériem kvality půdy jsou třídy ochrany. V takovém případě je pak na základě § 9 zákona nutný souhlas orgánu ochrany zemědělského půdního fondu. Doplňme, že tento paragraf dále upravuje výjimky, kdy je zábor půdy možný bez vydání souhlasu patřičných orgánů.

Při žádosti o vyjmutí pozemku z půdního fondu je také nutné zaplatit související odvody. Určení výše odvodu dále upřesňují vyhláška k provedení zákona o oceňování majetku (oceňovací vyhláška) č. 441/2013 Sb. a vyhláška o stanovení seznamu katastrálních území s přiřazenými průměrnými základními cenami zemědělských pozemků č. 298/2014 Sb. Obě vyhlášky byly v současném volebním období několikrát novelizovány, změny se nicméně netýkají záboru kvalitní zemědělské půdy.

19. června 2019 předložila skupina poslanců KSČM Poslanecké sněmovně novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, jejímž cílem je dle důvodové zprávy (.pdf, str. 4) zpřísnit ochranu tohoto fondu maximálním omezením možnosti z něj půdu odejmout. Podle návrhu novely by například k odnětí zemědělské půdy mohlo dojít jen v nezbytném případě a pouze ve veřejném zájmu, který převyšuje veřejný zájem ochrany zemědělského půdního fondu. Vláda k návrhu vydala (.pdf, str. 2) neutrální stanovisko. Novela zákona byla 8. srpna 2019 přikázána k projednání v Zemědělském výboru, k jejímu projednání v Poslanecké sněmovně však k 17. září 2021 nedošlo.

Mezi další návrhy, které se ochrany půdy dotýkají, patří i návrh (.pdf, str. 1, 4) KDU-ČSL o zvýšené ochraně půdy I. a II. kategorie. Vláda k němu v srpnu 2020 vydala nesouhlasné stanovisko (.pdf, str. 1). Také v tomto případě měl návrh projednat Zemědělský výbor a k 17. září 2021 poslanci návrh neprojednali.

Uveďme, že na konci roku 2019 vláda Poslanecké sněmovně předložila návrh novely zákona o urychlení staveb dopravní infrastruktury, jenž ochranu půdy uvedených dvou kategorií do určité míry snižuje. A to tím, že v případě staveb dopravní nebo veřejné technické infrastruktury, které splní dané podmínky, nebude (.pdf, str. 8) třeba posuzovat, zda veřejný zájem na postavení těchto staveb výrazně převažuje nad veřejným zájmem na uchování půdy. Návrh novely prošel legislativním procesem a byl vyhlášen jako zákon č. 403/2020 Sb.

Přímá opatření proti záboru zemědělské půdy tedy vláda nepřipravila, resp. nepředložila.

Výstavba na brownfieldech

Stát také podporuje výstavbu na brownfieldech, tedy na plochách a v areálech, které dříve sloužily například pro průmyslové či zemědělské účely a jež nelze bez předchozí revitalizace vhodně využívat. V roce 2021 tak mohly vybrané obce ze strukturálně postižených krajů (nebo samotné kraje – Moravskoslezský, Ústecký, Karlovarský) požádat o dotaci na regeneraci zanedbaných areálů a na jejich přeměnu na průmyslové a podnikatelské plochy. Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s agenturou CzechInvest na tuto výzvu alokovalo 210 milionů korun.

Jednalo se už o pátou z výzev vyhlášených v rámci programu Regenerace a podnikatelské využití brownfieldů, který v roce 2016 (.pdf) schválila vláda Bohuslava Sobotky. K vypsání první výzvy došlo ještě za jejího působení v roce 2017, druhou již vyhlašovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu za první vlády Andreje Babišekvětnu 2018. Zbývající výzvy byly vyhlášeny již za současného vládního kabinetu. Doplňme, že podle dostupných informací získalo více než 20 měst a obcí (.xlsx) v rámci prvních čtyř výzev dotace v celkové hodnotě přes 383 milionů korun.

Pro roky 20192020 zveřejnilo Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) také výzvy, jejichž prostřednictvím mohly obce a kraje celé České republiky požádat o dotace na regeneraci brownfieldů pro nepodnikatelské využití. V listopadu 2020 MMR uvedlo, že v těchto letech podpořilo projekty částkou přesahující jednu miliardu korun.

Brownfieldů se týká i program Státního fondu podpory investic, který od roku 2021 poskytuje územním samosprávným celkům dotace či úvěry na revitalizaci těchto tzv. území se starou stavební zátěží pro jiné než hospodářské využití. Doplňme, že podmínky použití této podpory poskytované Státním fondem podpory investic upravuje nařízení vlády č. 496/2020 Sb. účinné od 1. ledna 2021.

Uveďme, že tyto výzvy a programy jsou v souladu s Národní strategií regenerace brownfieldů 2019–2024 (.pdf), kterou vypracovala ministerstva ve spolupráci s agenturou CzechInvest a jíž se vláda zabývala v červenci 2019. Tato strategie měla za cíl nastavení vize (.pdf, str. 1) pro zmíněné pětileté období a dala si za úkol zlepšení ve čtyřech zásadních bodech – organizace; finanční podpora; územní opatření; vzdělání, výzkum a osvěta (str. 14–24). Tato iniciativa společně s výše zmíněnými výzvami znamená jistou míru snahy současné vlády o zlepšení situace brownfieldů.

Náhradní rekultivace

Tzv. náhradní rekultivace, tedy povinnost při záborech zemědělské půdy naopak jiné pozemky rekultivovat k zemědělským účelům, zavedena nebyla. Mimo jiné se o zavedení náhradních rekultivací pokoušel dříve zmíněný poslanecký návrh (.pdf, str. 5) KSČM z června 2019. Vláda k návrhu zaujala neutrální stanovisko, konkrétně zavedení náhradních rekultivací však kritizovala (.pdf, str. 2) jako problematické opatření, které se v minulosti neosvědčilo.

Závěrem tedy uveďme, že z opatření uvedených ve vládním slibu vláda podnikla podstatné kroky pouze v podpoře výstavby na brownfieldech. Došlo tak k částečnému splnění slibu.

Peníze do školství Vzdělanost Část. splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Prosadíme více peněz do školství tak, aby se platy učitelů a nepedagogů na konci volebního období v roce 2021 dostaly minimálně na 150 % jejich výše pro rok 2017.“

Programové prohlášení vlády, str. 14

V roce 2020 průměrný plat učitelů i nepedagogických zaměstnanců v regionálním školství dosáhl 140 % hodnoty z roku 2017. Pro rok 2021 vláda schválila další navýšení, podle predikcí by v roce 2021 měl plat učitelů dosáhnout 153 % oproti roku 2017, u nepedagogů ovšem jen 146 %.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Předně uveďme, že vláda tento slib prezentuje jako závazek navýšení platů v regionálním školství. Tedy v mateřských a na základních, středních a vyšších odborných školách, v tomto případě zřizovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), kraji a obcemi. V rámci ověření se proto nezaměřujeme na vývoj platů na vysokých školách.

Uveďme také, že Andrej Babiš či Alena Schillerová dlouhodobě hovoří o tom, že navýšení platu učitelů na 150 % oproti roku 2017 znamená nárůst na 45 tisíc Kč v roce 2021. Podle dat MŠMT (.xlsx, list A4.1.2) nicméně průměrný plat učitelů v regionálním školství v roce 2017 činil 31 578 Kč. Růst na 150 % by proto měl odpovídat 47 367 Kč. 

Vládní představitelé tak zde pravděpodobně zaměňují pojem učitel s širším pojmem pedagogický pracovník, kam kromě učitelů spadají například také asistenti pedagoga či školní psychologové atd. V roce 2017 (.xlsx, list T2.3.E) byl totiž jejich průměrný plat 30 259 Kč. 150 % této částky by poté činilo 45 389 Kč, což více odpovídá číslům, která ve spojitosti s námi ověřovaným slibem používá premiér Babiš.

Dále uveďme, že nepedagogičtí zaměstnanci, mezi něž patří (.pdf, str. 55–56) například školníci, kuchaři, uklízeči, hospodáři, správci IT atd., v roce 2017 pobírali plat v průměrné výši 17 611 Kč (.xlsx, list T2.3.E). Nárůst na 150 % by tudíž měl odpovídat částce 26 417 Kč.

Nyní se ale zaměřme na skutečný vývoj platů zaměstnanců regionálního školství. Graf níže zobrazuje růst průměrných platů učitelů, pedagogických a nepedagogických pracovníků dle posledních dostupných dat MŠMT, tedy dat za roky 2017, 2018, 20192020 (vše .xlsx, T2.3.E). Pro porovnání také ukazujeme vývoj průměrné mzdy v ČR. Lze tedy vidět, že platy uvedených skupin za doby působení současné vlády rostly, a to rychleji než průměrná mzda. Do roku 2020 nicméně vládou slibovanou výši 150 % nepřekročily. Průměrný plat učitelů v roce 2020 dosáhl 44 224 Kč, což odpovídá 140 % jejich platu v roce 2017. V případě pedagogických pracovníků se jedná o 138 %, u nepedagogických zaměstnanců o nárůst na 141 %.

Ministerstvo školství dosud nezveřejnilo data za první dvě čtvrtletí roku 2021, v rámci ověření vládního slibu tak vycházíme ze schváleného rozpočtu. Při vyjednávání o státním rozpočtu pro rok 2021 se vláda nejprve dohodla na nárůstu o 9 % u platů učitelů a 7 % u nepedagogických pracovníků. Nakonec však v prosinci 2020 schválila pouze 4% nárůst platů nepedagogických zaměstnanců a 4% nárůst tarifní složky platu učitelů. Ministr školství Robert Plaga však tehdy také uvedl, že další peníze dostanou učitelé v odměnách a příplatcích, a celkový objem prostředků na jejich platy by tak podle něj měl skutečně narůst o 9 %. 

Tomu poté odpovídají i data Ministerstva školství, podle kterých je v jeho rozpočtu pro rok 2021 (.docx, str. 1) vyčleněno více než 121 miliard Kč na mzdy/platy všech zaměstnanců regionálního školství, tedy přibližně o 10 % více prostředků, než tomu bylo v roce 2020 (.doc, str. 1). Při tvorbě rozpočtu (.docx, str. 3) pak ministerstvo zohlednilo právě „zvýšení prostředků na platy pedagogických pracovníků o 9 % (…), z toho zvýšení platových tarifů o 4 %“ a „zvýšení prostředků na platy nepedagogických zaměstnanců o 4 %“.

Pokud tedy budeme vycházet z rozpočtu Ministerstva školství, platy pedagogických pracovníků, včetně učitelů, v roce 2021 skutečně narostly o 9 %., Průměrný plat učitele by letos dosáhl 48 204 Kč. To odpovídá 152,7 % jejich platu z roku 2017. Průměrný plat všech pedagogických pracovníků by poté odpovídal 45 521 Kč, tedy 150,4 % hodnoty z roku 2017. Tuto část svého slibu tedy vláda splnila.

V případě nepedagogických pracovníků ovšem MŠMT počítá pouze s nárůstem o 4 %, průměrný plat těchto zaměstnanců by tedy v roce 2021 měl činit 25 737 Kč, což odpovídá 146,1 % jejich platu z roku 2017. Vláda tedy svůj slib, že u nepedagogických pracovníků dojde v roce 2021 k nárůstu platu „minimálně na 150 %“, zcela nesplnila, ačkoli se k této hodnotě platy přibližují. Vládní slib z tohoto důvodu hodnotíme jen jako částečně splněný.

Podpora zemědělců Životní prostředí Část. splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Snížíme administrativní zátěž pro všechny zemědělce a potravináře.“

Programové prohlášení vlády, str. 36

Vláda prosadila některé dílčí změny, které snižují administrativní zátěž zemědělců, například v oblasti dřevařství či při zpracování masa. Plošně však ke snížení administrativní zátěže u zemědělců a potravinářů nedošlo.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Ministerstvo průmyslu a obchodu představilo v březnu 2019 plán, jak zjednodušit byrokratický proces v různých resortech. Tento plán (.docx) obsahuje přehled opatření, která by měla dopomoci ke snížení administrativní zátěže podnikatelů až do roku 2022. Plán byl schválen v červenci 2019. Jedním z bodů je třeba novela zákona o obchodních korporacích (.docx, str. 9), která byla schválena v lednu 2020. Novela umožňuje splácet peněžité vklady i jinak než vkladem na bankovní účet a zjednodušuje rozhodování mimo valné hromady.

Dalších plánovaných změn mělo být dle výše uvedeného plánu dosaženo novelou zákona o silniční dopravě č. 111/1994 (.pdf, str. 8). Novela měla odstranit povinnost příjemce uchovat při dopravě nebezpečných věcí doklady po dobu 2 let (str. 8). Ke zrušení této povinnosti došlo novelou č. 115/2020 Sb. s účinností od 1. července 2020.

Ministerstvo zemědělství předložilo v listopadu 2018 novelu (.pdf) zákona o uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh. Ta má zamezit dvojitým kontrolám (.pdf, str. 17) firem hospodařících v tomto odvětví. Toto opatření je v souladu s harmonogramem plánu (.docx, str. 10). Novela zákona byla vyhlášena v srpnu 2019 a je účinná od 1. října 2019.

Plán na zjednodušení byrokracie poté například hovoří i o změně vinařského zákona (.doc, str. 43), která by měla přispět k elektronizaci formulářů spojených s registrací v této podnikatelské oblasti a která byla naplánována na rok 2020. V roce 2019 proběhla analýza zákona. Novela však zatím představena nebyla.

V účinnosti je od 1. září 2019 také vyhláška o způsobu provádění klasifikace jatečně upravených těl jatečných zvířat a podmínkách vydávání osvědčení o odborné způsobilosti fyzických osob k této činnosti. Vyhláška upravuje způsob klasifikace zvířat a označení jatečně upravených těl a zjednodušuje administrativu pro vydání osvědčení o odborné způsobilosti, tj. žadatel nemusí na rozdíl od předchozí úpravy přikládat potvrzení o zdravotní způsobilosti.

Bývalá ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková pak v únoru 2019 představila podnikatelské desatero, které by mělo dopomoci ke snížení administrativní zátěže. Jedná se však zatím pouze o prohlášení, na jehož plnění se dle Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) postupně pracuje. Jedním z bodů je například digitalizace formulářů. V této souvislosti je důležité zmínit zákon o právu na digitální službu, který zavádí rovnocennost papírových a digitálních formulářů a také právo na elektronickou komunikaci se státem. Ten byl schválen Parlamentem ČR na konci roku 2019. Doplňme také, že mezi předkladateli zákona byli i poslanci vládního hnutí ANO a ČSSD. 

Dalším bodem podnikatelského desatera MPO je i vytvoření tzv. kontrolního webu, tedy Jednotného portálu evidence kontrol (.pdf, str. 2). Jeho cílem je sdílení informací o kontrolní činnosti a snížení počtu kontrol zejména u malých podnikatelů na max. jednu kontrolu ročně. Tu provede Česká obchodní inspekce nebo Živnostenský úřad. Uveďme, že podle původního plánu ministerstva měl být tento kontrolní web v provozu od 1. července 2021. Část prostředků na jeho realizaci však stát použil na vývoj „digitálních řešení pro zvládání pandemie“ covidu-19 (.pdf, str. 7), a nyní tak MPO počítá se spuštěním portálu do konce roku 2022 (.pdf, str. 2).

V dlouhodobém měřítku se celková byrokratická zátěž podnikatelů postupně snižuje. V roce 2018 byl Index byrokracie, tedy ukazatel toho, kolik hodin ročně stráví průměrná malá firma papírováním, 233 hodin za rok. V roce 2020 to bylo o deset hodin méně. 

Zdůrazněme, že Index byrokracie popisuje průměrnou firmu, není tedy zaměřen na administrativu zemědělců a potravinářů. Právě představitelé zemědělských a potravinářských svazů upozorňují na to, že v posledních letech ve svých odvětvích nezaznamenali žádné snížení byrokracie. Předseda Asociace soukromého zemědělství Jaroslav Šebek uvedl, že současná vláda „žádnou byrokracii, přes pár drobností, celkově nesnížila, ale naopak se situace významně zhoršila“.

Vláda nicméně určité dílčí kroky, které snižují administrativní zátěž zemědělců, například v oblasti dřevařství či při zpracování masa, udělala. To, že by se plošně snížila administrativní zátěž všech zemědělců, však z vyjádření představitelů zemědělských svazů ani z Indexu byrokracie nevyplývá. Slib proto hodnotíme jako částečně splněný.

Posílení zastoupení v EU Bezpečnost Část. splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Budeme usilovat o posílení zastoupení českých představitelů a občanů v institucích a orgánech Evropské unie.“

Programové prohlášení vlády, str. 25

Změnit systém zastoupení v orgánech EU, který často vyplývá už ze zakládajících smluv, je velice složité. Česko získalo post místopředsedkyně Evropské komise a ředitele Evropské obranné agentury, počet řadových zaměstnanců Komise ale vzrostl jen nepatrně.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

V dubnu 2018 první vláda Andreje Babiše schválila Koncepci pro období 2018–2020, podle níž plánovala „nominovat nové experty na volná místa v institucích EU a soustředit se na obsazení vysokých postů v Evropské komisi“. Tento dokument navazuje na Strategii podpory Čechů v institucích EU z roku 2015. V červnu 2019 pak současná vláda schválila (.pdf) „zajištění financování aktivit vyplývajících ze Strategie podpory Čechů v institucích Evropské unie v letech 2020–2022“. Nynější vláda také pokračuje ve školeníchpřednáškách, které mají českým uchazečům pomoci zvládnout výběrové řízení a získat místo v institucích a orgánech EU.

V následujících odstavcích se budeme věnovat stavu a vývoji českého zastoupení v orgánech a institucích Evropské unie. Zaměříme se na ta místa, jejichž obsazení nominanty daných členských států nevyplývá přímo ze zakládajících smluv, ale může být ovlivněno bez změny smluv. Nebudeme se tedy zabývat orgány, kde má například každý členský stát jednoho zástupce, nebo je stanoven přesný počet zástupců daného členského státu.

Výčet základních orgánů Evropské unie obsahuje čl. 13 Smlouvy o Evropské unii (.pdf, str. 10, dále jen „SEU“). Poměr zastoupení členských států v těchto orgánech je pak často dán přímo tzv. zakládajícími smlouvami (Smlouva o EU a Smlouva o fungování EU) a změnit ho tak prakticky není možné (změna by si vyžádala složitý proces změny mezinárodní smlouvy ve všech členských státech, u nás by například muselo změnu schválit 120 poslanců a 3/5 přítomných senátorů).

Přímo ve smlouvách je upraveno složení Evropské rady (čl. 15 SEU), kterou tvoří nejvyšší představitelé členských států a předseda, Rady (čl. 16 SEU), kterou tvoří příslušní ministři členských států, Komise (.pdf, str. 1), která je tvořena jedním zástupcem z každého členského státu, a Účetního dvora (čl. 285 Smlouvy o fungování EU, dále jen „SFEU“, (.pdf, str. 169)), který je tvořen opět jedním zástupcem z každého státu. Další orgán zmíněný v zakládajících smlouvách je Soudní dvůr Evropské unie. Ten je tvořen tzv. Soudním dvorem a Tribunálem. Soudní dvůr tvoří dle čl. 19 SEU jeden soudce za každý členský stát. Tribunál (.pdf, čl. 48, str. 13) má od roku 2009 dva soudce za každý stát. Po této změně tedy Tribunál tvořilo 56 soudců, po Brexitu se pak jejich počet snížil na 54.

Evropský parlament má podle čl. 14 SEU maximálně 751 členů, přičemž jsou státy zastoupeny na základě tzv. degresivní proporcionality, tedy systému, ve kterém mají větší státy méně zástupců, než na kolik by měly nárok při spravedlivém rozdělení vycházejícím z počtu obyvatel, menší státy mají zástupců naopak více. Česká republika má 21 europoslanců.

Těmito orgány se tedy zabývat nebudeme a podíváme se na zastoupení českých „úředníků“, na úvod ale uděláme výjimku u Evropské komise. Její místopředsedkyní se totiž na podzim 2019 stala členka hnutí ANO Věra Jourová. Již podruhé se také stala eurokomisařkou, v Komisi zvolené 27. listopadu 2019 má nyní na starost „hodnoty a transparentnost“.

Nejsnadnější cestou ke splnění slibu mohlo pravděpodobně být navýšení počtu českých úředníků v Evropské unii (přehled institucí, orgánů a agentur EU lze nalézt například zde). V dubnu 2018, tedy ještě před nástupem druhé vlády Andreje Babiše, měla totiž Česká republika například podle bývalého státního tajemníka pro evropské záležitosti Aleše Chmelaře nedostatečné zastoupení na úřednických pozicích v orgánech EU. Dle jeho slov zde chyběly stovky českých úředníků. Podle vyjádření bývalého vedoucího Stálého zastoupení České republiky při EU Jakuba Dürra z května 2019 pak v poslední době přibývali čeští úředníci především na nižších pozicích.

V září 2021 je již k dispozici většina výročních zpráv orgánů a institucí EU za rok 2020 a 2021, z nichž některé obsahují také data o národnostním složení zaměstnanců. Tyto informace lze pak porovnat s předchozími lety, tedy před nástupem druhé vlády Andreje Babiše a po něm. Například pro Evropskou komisi k 1. lednu 2018 pracovalo (.pdf, str. 2) 505 Čechů, kteří tvořili 1,6 % zaměstnanců. K 1. lednu 2020 se toto číslo výrazně nezměnilo (.pdf, str. 2). Počet českých pracovníků se sice mírně navýšil na 527, toto číslo ale stále odpovídá přibližně 1,6 % vzhledem k nárůstu celkového počtu zaměstnanců Komise. K lednu 2021 bylo (.pdf, str. 2) českých pracovníků 533, respektive 1,7 %. Tyto údaje se nicméně týkají běžných zaměstnanců.

Co se týče významných postů v evropských agenturách, můžeme zmínit např. Jiřího Šedivého, který byl zvolen ředitelem Evropské obranné agentury. Od roku 2021 je Češka Zuzana Malůšková vedoucí oddělení pro právní aspekty půjčky NextGenerationEU Generálního ředitelství pro rozpočet. Seznam Čechů na významných pozicích v orgánech a institucích EU je pak k dispozici na stránkách Ministerstva zahraničních věcí.

Pro kontext zmiňme, že Českou republiku čeká od 1. července 2022 předsednictví v Radě EU. Bude to teprve podruhé v historii, kdy se Česká republika ujme vedení, poprvé tomu tak bylo v roce 2009. Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) přitom provedla analýzu, podle které se čeští ministři účastní zasedání Rady EU nejméně ze zemí, které se připravují na předsednictví. Pokud se za členský stát nedostaví ministr, zastupuje ho náměstek či velvyslanec při unii, z analýzy pak vyplývá, že čeští ministři a ministryně chyběli za sledovaný rok na 57 z celkem 97 zasedání Rady EU. Dodejme, že do analýzy nebylo zahrnuto jednání Evropské rady, neboť se jedná o jiný orgán než Rada EU. Analýza docházky českých ministrů tedy nezahrnuje premiéra Babiše, který se schůzek Evropské rady účastní pravidelně.

Slib vlády hodnotíme jako částečně splněný, neboť za dobu vlády Andreje Babiše došlo k obsazení některých významných pozic v unijních institucích Čechy. Jmenujme například Věru Jourovou, která se stala místopředsedkyní Evropské komise, nebo Jiřího Šedivého, který byl zvolen ředitelem Evropské obranné agentury. Pouze nepatrně se navýšil počet českých zaměstnanců Evropské komise.

Sliby vlády Andreje Babiše ověřujeme díky grantové podpoře Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů