Demagog.cz

Sliby vlády Andreje Babiše

Speciální výstup Demagog.cz sledující plnění slibů druhé vlády Andreje Babiše

Vláda Andreje Babiše schválila své programové prohlášení 27. června 2018. Demagog.cz přichází s rozsáhlou analýzou o plnění slibů menšinového kabinetu hnutí ANO a ČSSD. Vybrali jsme padesátku slibů napříč tématy, které budeme kontrolovat po celé volební období. Kompletní metodiku naleznete zde. Za podporu děkujeme Nadačnímu fondu pro nezávislou žurnalistiku.

Je možné, že na některé sliby budete sami nahlížet například jako na nerealizované, zatímco dle naší metodiky znamenají realizované snahy průběžné plnění. Kategorie jsou pouze výchozím bodem pro orientaci v analýze. Naším cílem bylo nabídnout veřejnosti tvrdá data a poctivou analýzu, hlavním přínosem jsou tedy data a informace obsažené v odůvodnění.

Analýzu jsme aktualizovali k 4. listopadu 2019, v pravidelných intervalech ji budeme souhrnně aktualizovat dále. V mezidobí však může docházet ke změnám, které nemusí být obratem do textu zapracovány. Berte tento limit, prosím, na vědomí.

Budeme rádi za vaši zpětnou vazbu. Pište nám na info@demagog.cz.

50 sledovaných slibů

6 splněných
12 %
23 průběžně plněných
46 %
3 porušené
6 %
18 nerealizovaných
36 %
Oblast Hodnocení
Celostátní referendum Právní stát Nerealizovaný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Předložíme ústavní zákon o celostátním referendu. Respektujeme však zastupitelskou demokracii zakotvenou v Ústavě, a proto neumožníme ve funkčním období této vlády referendem schvalovat zákony a rozhodovat o mezinárodních závazcích.“

Programové prohlášení vlády, str. 24

V Poslanecké sněmovně jsou v tuto chvíli 3 různé návrhy o celostátním referendu. Současná vláda však žádný z nich nepředložila ani svým usnesením nepodpořila. Během roku a čtvrt působení této vlády uvedené návrhy leží v Poslanecké sněmovně a na plénu Sněmovny se o nich nejednalo.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Zákon o celostátním referendu se opírá o čl. 2 odst. 2 Ústavy. Ten stanovuje možnost ústavním zákonem vymezit, kdy lid vykonává státní moc přímo. Dle plánu legislativních prací vlády pro rok 2018 měl být návrh zákona předložen Ministerstvem spravedlnosti již v dubnu 2018 (tedy za první vlády Andreje Babiše), k tomu však zatím nedošlo. Od června 2018 jsou ve Sněmovně tři návrhy ústavního zákona o celostátním referendu, všechny projednané v prvním čtení na 16. schůzi Sněmovny v červnu 2018.

Na tomto místě je třeba zdůraznit, že všechny tyto návrhy byly podány v období první vlády Andreje Babiše. Stanoviska vlády k příslušným návrhům vydala také minulá vláda (zde, zde a zde). Současná vláda, jejíž slib hodnotíme, s žádným vlastním návrhem nepřišla, ani žádný z uvedených návrhů svým usnesením nepodpořila.

Současný stav projednávání uvedených návrhů je takový, že návrh předložený skupinou poslanců ČSSD byl podpořen minulou vládou. Ta však doporučila ze zákona vyjmout možnost rozhodovat otázky ratifikace nebo výpovědi mezinárodních smluv (.pdf, bod 1). Tento návrh byl ústavně právním výborem doporučen (.pdf) ke schválení Sněmovně a čeká na projednání v rámci druhého čtení v Poslanecké sněmovně PČR na 35. schůzi konané od 15. října do 8. listopadu 2019. Projednávání ostatních dvou návrhů SPD a KSČM (oba .pdf) bylo garančním, ústavně právním výborem přerušeno do doby, než se projedná vládou podpořený návrh ČSSD.

Dle serveru Seznam poslanecké kluby ANO, ČSSD a Pirátů sepsaly formou pozměňovacího návrhu sjednocující verzi všech tří výše zmíněných návrhů zákona o referendu. Pro zahájení referenda by se tak muselo vyslovit více jak půl milionu voličů a referendum by bylo předem posuzováno Ústavním soudem. Tento pozměňovací návrh (.docx) byl předložen 28. února 2019 poslancem Pirátů Pikalem. Posledním pozměňovacím návrhem k návrhu zákona sociálních demokratů je pozměňovací návrh (.docx) poslankyně ANO Válkové. Válková navrhuje z interpretačních důvodů rozšířit vyloučené předměty referenda o rozhodování o postavení, činnosti a působnosti České národní banky.

Investiční plán země Hospodářství Nerealizovaný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Připravíme strategický investiční plán země – zajistíme inventuru připravovaných investic a syntézu analytických materiálů jednotlivých ministerstev tak, aby byl plán pro zásadní investice závazný včetně zajištění zdrojů a jejich udržitelnosti.“

Programové prohlášení vlády, str. 33

Znění Národního investičního plánu dosud není k dispozici, plán pak nebyl ještě projednán vládou. Nicméně podle slov Andreje Babiše bude zveřejněn do konce roku 2019.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Premiér Andrej Babiš představil 26. listopadu 2018 po několikerém odkladu Národní investiční plán ČR na období 2019–2030. Investiční plán podle Andreje Babiše obsahuje více než 17 tisíc projektů za 3,45 bilionu Kč, přičemž 1,23 bilionu má být vyčleněno na investice do roku 2022 (rozpočet na tento rok by ještě měla připravovat současná vláda, pozn. Demagog.cz). Za práci s Národním investičním plánem ČR má být odpovědná nově vytvořená Rada vlády pro veřejné investování a Státní expertiza na Ministerstvu pro místní rozvoj.

Dosud podle premiéra Babiše proběhl rozsáhlý sběr dat vedený Ministerstvem pro místní rozvoj, přičemž byly osloveny všechny resorty, ale i obce, města a kraje. Za tímto účelem podle jeho slov vyjížděl na jaře roku 2018 Andrej Babiš spolu se svou první vládou do regionů, kde obcím a krajům sliboval investice ve výši přesahující 100 miliard Kč.

Výsledkem sběru dat bude podle Babiševytvoření mapy investičních preferencí, která bude nyní konfrontována s kapitálovými možnostmi České republiky“. Detailní znění Národního investičního plánu však dosud není dostupné.

Podle vyjádření vlády z listopadu 2018 „aktuálně probíhá třídění a interpretace velkého objemu dat s předpokladem dokončení celého materiálu a projednání na vládě na přelomu roku 2018 a 2019“. Ani na počátku dubna 2019 však Národní investiční plán stále nebyl dostupný veřejnosti ani poslancům a dosud tak existuje pouze interní vládní verze. Slovy Andreje Babiše: „Můj nápad – Národní investiční plán. Tady je. Už ho mám asi dva měsíce. Ale není připraven.” (video, 1:05:59).

Na dotaz (video, 1:11:50) Víta Rakušana v rámci poslaneckých interpelací ohledně termínu představení Národního investičního plánu poslancům Babiš odpověděl: „My to připravujeme. Řešíme rozpočet 2020. Ano. A není kam spěchat.“ (video, 1:12:35).

Andrej Babiš 18. dubna 2019 odpověděl Zbyňku Stanjurovi na opakovanou interpelaci týkající se zveřejnění Národního investičního plánu takto: „A národní investiční plán? Ano, to je moje myšlenka. Tady je, tady ho máte, pane Stanjuro, koukejte, jak je celkem hezký. (Andrej Babiš ukazuje tento dokument, pozn. PSP) A to je náš interní materiál a na vládě nebyl. A já vám ho nedám, protože to je náš interní materiál. My z toho čerpáme, my z toho děláme rozpočet 2021–2022. Vypadá hezky. (Andrej Babiš znovu tento materiál ukazuje, pozn. PSP) Koukejte, obrázky. Takže z toho čerpáme. A když nebyl na vládě? Já jsem to vymyslel, my jsme to odmakali a děláme na tom, abychom sehnali ty peníze. Proč bych vám to dával? To je náš interní materiál. My na tom pracujeme. A když dospějeme k názoru, že je to tak, jak si představujeme, tak to dáme.“

V podobném duchu se v odpovědi na žádost o poskytnutí informací na konci dubna 2019 vyjádřil i Úřad vlády. Podle něj se „na NIP intenzivně pracuje, nyní především v otázce financování, ale také v oblasti komunikace s jednotlivými sektory, které upřesňují vlastní investiční plány a požadavky do jednotného formátu. Termín dokončení v tento moment není možno predikovat“. Podle Úřadu vlády však bude Národní investiční plán po svém dokončení předložen vládě ke schválení. Premiér Babiš posléze v Otázkách Václava Moravce 5. května 2019 uvedl (video, 25:51), že Národní investiční plán bude zveřejněn v řádu měsíců – nejpozději do konce roku.

Zveřejnění Národního investičního plánu se domáhají také Piráti. Předseda pirátského poslaneckého klubu Michálek dokonce v srpnu 2019 podal žalobu na premiéra, kterou se zveřejnění plánu domáhá.

Podle informací Úřadu vlády se Rada vlády pro veřejné investování (která má za úkol podpořit úsilí vlády tak, aby do konce roku 2020 byl vybudován efektivní a srozumitelný systém veřejného investování) shodla na tom, že je potřeba začít využívat i jiné zdroje, než je státní rozpočet a fondy EU. Jednu z hlavních rolí při definování finančních zdrojů mimo státní rozpočet by měla mít Českomoravská rozvojová a záruční banka. Projekty s návratností by mohly být zařazeny do financování prostřednictvím PPP (partnerství veřejné a soukromé sféry) a kapitálových účastí.

V září 2019 oznámili premiér Babiš a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (nestr. za ANO) podepsání memoranda o spolupráci vlády a čtyř největších komerčních bank – ČSOB, Komerční banky, České spořitelny a UniCredit Bank. Dohodli se na vzniku Národního investičního fondu, který by měl zajistit částečné financování investičních projektů obsažených v Národním investičním plánu. Na podporu fondu vznikne Národní investiční rada, která bude schvalovat investiční strategii fondu.

Menší veřejné zakázky Právní stát Nerealizovaný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Dále zjednodušíme proces zadávání veřejných zakázek malého rozsahu příkladně zvýšením zákonných limitů tak, aby zadavatelé v území mohli zahrnout i další kritéria pro hodnocení nabídek vedle kritéria ceny.“

Programové prohlášení vlády, str. 34

Slibovaná změna vládou prosazena nebyla, nicméně dle veřejných zdrojů se plánuje na prosinec 2019.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

V souvislosti s implementací tří směrnic EU byl v roce 2016 přijat nový zákon o zadávání veřejných zakázek. Tento zákon byl dále několikrát novelizován, naposledy zákonem č. 287/2018 Sb.

Další návrhy pak jsou v tuto chvíli v legislativním procesu. Dne 15. února 2019 předložila skupina 23 poslanců (22 Piráti, 1 STAN) novelu (.pdf) zákona o zadávání veřejných zakázek. Cílem návrhu (.pdf, str. 2) je zrušení poplatku za podání podnětu k zahájení správního řízení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Ani další dvě novely se pak uvedeného slibu netýkají.

Zjednodušení procesu zadávání veřejných zakázek malého rozsahu se nicméně podle plánu legislativních prací vlády očekává v prosinci 2019. Má se tak stát formou návrhu nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek. Předkladatelem má být Ministerstvo pro místní rozvoj.

Nárok na školku od 2 let Vzdělanost Nerealizovaný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zajistíme zákonem garantovaný nárok na péči o děti od dvou let při zohlednění možností zřizovatelů.“

Programové prohlášení vlády, str. 14

Vláda zatím nepodnikla žádné kroky k zajištění zákonem garantovaného nároku na péči o děti od dvou let. Aktuální legislativa říká, že dítě mladší 3 let nemá na přijetí do mateřské školy právní nárok.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Co se týče aktuálních kroků vlády, k říjnu 2019 zatím nebyl prosazen zákonem garantovaný nárok na péči o děti od dvou let.

V současnosti je péče o děti v předškolním věku ošetřena v zákoně o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (tzv. školský zákon). Aktuální úprava říká, že dítě mladší 3 let nemá na přijetí do mateřské školy právní nárok.

Sobotkova vláda již v roce 2017 podpořila ve školském zákonu možnost předškolního vzdělání pro děti mladší 3 let, novela Václava Klause mladšího však v červnu 2018 zavedla zpět současnou hranici 3 let pro garantované přijetí do školek.

Vláda Andreje Babiše v programovém prohlášení stanovila jako jednu z priorit školství. Co se týče předškolního vzdělání, cílem vlády je podle prohlášení zajistit „dostatečné kapacity mateřských škol posílením a efektivním využitím národních a evropských finančních zdrojů a lepší koordinací mezi Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstvem pro místní rozvoj. Zajistíme zákonem garantovaný nárok na péči o děti od dvou let při zohlednění možností zřizovatelů. Budeme investovat také do pedagogického personálu s cílem výrazně snížit počet dětí na jednu učitelku.

Ve školním roce 2018/2019 se ve školkách v ČR nacházelo (tabulky B1,1,1 a B1.4.1) 45 374 dětí mladších 3 let (z celkových 363 776 dětí). Přičemž počet dětí mladších 3 let ve školkách dlouhodobě roste, za posledních 5 let (2013/2014–2018/2019) se podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) jednalo o nárůst zhruba o 37 %.

Učitelů ve školním roce 2018/2019 ve školkách v ČR bylo (tabulka B1.8.1) celkem 32 233, při přepočítání na plně zaměstnané pak 30 581. Podle dat ČSÚ vycházelo ve školním roce 2018/2019 v mateřských školách v průměru 12 dětí na jednoho učitele.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy se snaží rozšiřovat kapacity mateřských a základních škol pomocí programu Rozvoj výukových kapacit mateřských a základních škol zřizovaných územně samosprávnými celky, který běží od roku 2014. Na podzim 2018 přidělilo ministerstvo 300 milionů korun mateřským a základním školám na rozšíření jejich kapacit.

S problematikou garantovaného nároku na péči o děti od dvou let nesouvisí pouze rozšiřování kapacit školek, ale také personálu. Zajištění míst pro dvouleté děti ve školkách by vyžadovalo také navýšení personálu.

Možnou variantou zajištění předškolní péče pro děti mladší 3 let jsou i tzv. dětské skupiny, jejichž rozvoj podporuje Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová představila 23. září 2019 plán na zavedení jeslí, které by nahradily nynější dětské skupiny, které jsou financované z peněz z evropských fondů. Čerpání těchto prostředků má skončit v roce 2022. Ministryně Maláčová připravuje novelu, která by z dětských skupin vytvořila jesle spolufinancované státem. Jesle by podle plánu ministryně byly určeny dětem do 4 let. Ani tato novela však nezavádí garantovaný nárok na péči o dítě od dvou let.

Odpolitizování státní správy Právní stát Nerealizovaný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Tato vláda nebude do státní správy dosazovat politické nominanty, naopak státní správu otevře a odpolitizuje.“

Programové prohlášení vlády, str. 4

Vláda prosadila novelu služebního zákona, která podle kritiků i Evropské komise umožňuje další politizaci státní správy. Podobně mluví opozice i o vládním návrhu nominačního zákona, který schválila sněmovna. Zatím však nemáme dostatečné doklady o tom, že k politizaci dochází.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

V září 2019 schválila Sněmovna vládní návrh nominačního zákona. Ten se bude týkat společností, v nichž má stát majetkovou účast, státních podniků, národního podniku Budějovický Budvar a Správy železniční dopravní cesty. Podle návrhu by měli uchazeči až na výjimky procházet ministerským výběrovým řízením. Všichni budou také hodnoceni vládním výborem, jeho postavení ale bude pouze poradní. Ministr bude moci rozhodnout jinak, postoj bude muset ale zdůvodnit. Návrh kritizovala opozice.

„Pokud máme dneska výbor, který má celý nominační proces iniciovat a má dávat nějaké doporučení, a pak ve finále si ministr může stejně rozhodnout sám, jak chce, tak si myslím, že je to naprosto bezzubá věc,“ uvedl poslanec Jan Bauer (ODS). Z tohoto důvodu označili návrh za problematický také Piráti.

Návrh nominačního zákona bude v nejbližších dnech projednávat Senát.

Obecné podmínky výběru do státní správy upravuje zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, tzv. služební zákon. Ten v § 24 a násl. například stanoví, že na uvolněné místo se koná výběrové řízení a že výběrová komise má 3 členy. Za úřady, na něž tento postup dopadá, se pak dle § 3 služebního zákona považují mimo jiné úřady zřízené zákonem, které zároveň zákon označuje jako správní. Zaměstnanci ve státní službě tedy budou zejména pracovníci ministerstev a jiných státních úřadů. Služební zákon pak může dopadat i na státní příspěvkové organizace, pokud tak zákon výslovně stanoví.

V průběhu roku 2018 a 2019 pak byla projednávána a schválena novela zákona o státní službě, která byla poté vyhlášena jako zákon č. 35/2019 Sb. Tato novela v čl. I bodech 54 a 55 zavádí možnost vlády odvolat státní tajemníky, např. pokud poruší služební kázeň nebo naruší důstojnost své funkce. Státní tajemníci mají přitom pravomoc dále odvolávat podřízené vedoucí zaměstnance. Opozicí a odbory byl tento krok kritizován s tím, že popírá odpolitizování státní správy, což měl být účel služebního zákona. Z tohoto důvodu také novelu odmítl schválit Senát, ten však byl následně přehlasován Poslaneckou sněmovnou. Novela pak byla kritizována i Evropskou komisí: „Novela budí určité obavy, pokud jde o stabilitu a nezávislost státní služby, neboť nabízí větší flexibilitu při propouštění a náboru úředníků a zavádí možnost služebních hodnocení ad hoc.

Jedním z příkladů změny na vedoucím postu jednoho z úřadů je změna na postu předsedy Energetického regulačního úřadu (ERÚ), kde vláda jmenovala Stanislava Trávníčka namísto Jana Pokorného. Odvoláni byli i členové rady ERÚ Vladimír Vlk a Vladimír Outrata, ty nahradili Martina Krčová a Petr Kusý. Všichni nově jmenovaní členové rady se podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) zúčastnili veřejného výběrového řízení, nelze tedy říci, že by šlo o politické kandidáty.

„Nejednalo se o náhodný akt,“ uvedl minstr Havlíček s tím, že rozhodnutí odvolat výše zmíněné osoby z postů vzniklo na základě informací bezpečnostních složek a řady dalších prověřených informací, které podle něj poukazovaly na to, že Pokorný, Vlk a Outrata hrubě porušovali své povinnosti vzhledem k nestrannosti a nezávislosti.

V červnu 2019 pak došlo k odvolání generálního ředitele Českých drah Miroslava Kupce. V září pak dozorčí rada ČD na toto místo zvolila dosavadního politického náměstka Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) Václava Nebeského. Je důležité podotknout, že generálního ředitele Českých drah odvolává i vybírá dozorčí rada ČD, nikoliv vláda či ministr. Volbu kritizovala opozice, která poukázala na spojení Nebeského manželky Olgy s dotační kauzou Agrofertu, jelikož právě ona měla na starost odpověď České republiky na návrh auditní zprávy Evropské komise k údajnému střetu zájmů premiéra.

Další ze změn, ke které ve státní správě od jmenování Babišovy vlády došlo, je jmenování nového ředitele Generální inspekce bezpečnostních sborů. Tím byl zvolen okresní státní zástupce Radim Dragoun, který byl vybrán odbornou komisí ve výběrovém řízení z celkového počtu 12 uchazečů. V tomto případě byla tedy naplněna slibovaná apolitičnost a otevřenost státní správy (a dalších úřadů). Na základě otevřeného výběrového řízení byl také jmenován nový ředitel Státního zdravotního ústavu.

Bez výběrového řízení byl pak jmenován nový ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace, tzv. civilní rozvědky, Marek Šimandl, který do této doby působil např. jako bezpečnostní expert Národního bezpečnostního úřadu či jako náměstek Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Ani v tomto případě se však v médiích nevyskytly informace, že by měl být „politickým“ kandidátem. Na tuto pozici se v souladu s § 2 zákona o státní službě nemusí konat výběrové řízení, protože Úřad pro zahraniční styky a informace je bezpečnostním sborem.

Kontroverzní je pak odvolání ředitele Národní galerie v Praze Jiřího Fajta. Tento krok byl kritizován domácí i zahraniční odbornou veřejností. Pověřen vedením NGP byl někdejší ředitel pekáren Penam a bývalý ekonomický náměstek Národní knihovny Ivan Morávek. Bez výběrového řízení byl pak jmenován i nový ředitel Ředitelství silnic a dálnic Pavol Kováčik. Ani v jednom z těchto dvou případů se však pozice ředitele neřídí služebním zákonem, výběrové řízení tak nebylo dle zákona nutné. Premiér Babiš se k tomu vyjádřil (video, čas 52:50) takto: „Nemáme čas na transparentní výběrové řízení.

V budoucnu by pak měl být vybrán a jmenován nový vedoucí Úřadu vlády, v jehož čele je dnes dočasně Mgr. Tünde Bartha. Ani po více než roce se vláda ke jmenování nového vedoucího Úřadu vlády nechystá, v čele tak zatím nadále zůstává Mgr. Tünde Bartha.

Jak vidíme, vláda podnikla v této oblasti několik kontroverzních kroků, které vedou k obavám, že se vydává spíše opačným směrem, než slíbila. Aktuálně však není možné konstatovat porušení slibu, protože nenastala situace, která by jednoznačně dokládala politicky motivované dosazování nebo odvolávání lidí ze státní správy. Na druhou stranu se však také nedá říci, že se státní správa otevřela.

Ochrana dlužníků Právní stát Nerealizovaný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zavedeme chráněné účty nebo jiné účinné řešení zajišťující, že po provedení exekuce srážkami ze mzdy nebude nezabavitelná částka podruhé stižena exekucí na bankovním účtu povinného.“

Programové prohlášení vlády, str. 24

Zákon zavádějící chráněné účty nebo jiné účinné řešení nezabavitelné částky zatím není ze strany vlády připraven.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Novela insolvenčního zákona, kterou předložila ještě první vláda Andreje Babiše, by dle důvodové zprávy (.pdf, str. 9) měla upravit podmínky pro oddlužení a pomoci dlužníkům dostat se z dluhové pasti. Proces oddlužení by měl být podle nové úpravy zpřístupněn co největšímu počtu poctivě splácejících dlužníků. Účelem této novely však není zavedení chráněných účtů a zároveň neposkytuje ani žádné jiné řešení, které by zajišťovalo, že po provedení exekuce srážkami ze mzdy nebude nezabavitelná částka podruhé stižena exekucí na bankovním účtu povinného. Účinnosti zákon nabyl 1. června 2019.

S touto problematikou souvisí také novela exekučního řádu navržená poslanci Pirátů, SPD a ČSSD, která má mj. zajistit, že po provedení exekuce srážkami ze mzdy nebude nezabavitelná částka podruhé stržena exekucí na bankovním účtu povinného. Vláda však zaslala nesouhlasné stanovisko (.pdf, str. 1–2) 1. listopadu 2018 s odůvodněním, že Ministerstvo spravedlnosti dopracovává vládě návrh zákona, který bude v návaznosti na Programové prohlášení vlády řešit nejpalčivější problémy exekucí.

Tento návrh zákona vláda předložila 9. července 2019, avšak s absencí zavedení chráněných účtů. Projednání novely v 1. čtení bylo zařazeno na 35. schůzi PSP. Původně přitom návrh úpravu chráněných účtů obsahoval; poté, co byl odmítnut Legislativní radou vlády a přepracován, úprava chráněných účtů vypadla.

Vláda mimo jiné schválila také nařízení zvyšující hranici, nad kterou se příjmy dlužníka sráží bez omezení. S účinností od 1. června tohoto roku tak dochází ke zvýšení z 16 072 korun na 25 715 korun. Toto opatření má za účel motivovat pracující dlužníky.

Vzhledem k tomu, že vláda zatím nepřipravila ani nepodpořila návrh zákona zabývající se problematikou chráněných účtů nebo jiným řešením zamezující dvojí sražení z příjmů povinného, považujeme tento slib za zatím nerealizovaný.

Ochrana turistů Životní prostředí Nerealizovaný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Za prioritu považujeme stanovení zákonných pravidel pro bezpečný pohyb a pobyt návštěvníků na horách v letním i zimním období, jejichž součástí bude také jasná definice postavení Horské služby ČR jakožto další složky IZS včetně odborného vzdělávání pro její pracovníky.“

Programové prohlášení vlády, str. 35

Současný status Horské služby ČR se nadále řídí dohodou a pravidly z let 2004, kdy vznikla obecná prospěšná společnost Horská služba ČR. Role Horské služby v IZS se řídí platným zákonem 239/2000 Sb. jako ostatní složky IZS.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Status Horské služby v ČR (HS ČR) se od 90. let vyvíjel takto:

„Od roku 1990 existovalo Sdružení horských služeb ČR, kdy jednotlivé oblasti (Šumava, Krušné hory, Jizerské hory, Krkonoše, Orlické hory, Jeseníky a Beskydy) měly svoji právní subjektivitu. V roce 2001 vznikl jeden právní subjekt – občanské sdružení Horská služba České republiky. Občanské sdružení bylo financováno převážně z rozpočtu Ministerstva zdravotnictví.

V průběhu roku 2004 došlo k dohodě jednotlivých ministerstev, pro které HS vykonávala činnost, že nadále bude HS zastřešována Ministerstvem pro místní rozvoj jako podpora cestovního ruchu.

Na základě rozhodnutí vlády dochází k vytvoření obecně prospěšné společnosti – Horská služba ČR, o.p.s., která od 1. 1. 2005 přebírá odpovědnost za činnost Horské služby v České republice. Dále s účinností zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, je občanské sdružení považováno za spolek, který je zapsán ve spolkovém rejstříku jako Horská služba České republiky, z.s.“

V současné době tedy ohledně fungování Horské služby v ČR existují dvě organizace, které ji zastřešují – původní občanský spolek Horská služba České republiky, z.s. a obecně prospěšná společnost Horská služba ČR, o.p.s., založená na základě vládního rozhodnutí Ministerstvem pro místní rozvoj ČR.

V rámci zákona o Integrovaném záchranném systému není role HS ČR specificky definována, ale je upravena v rámci položky ostatní složky IZS v § 4 odst. 2 zákona 239/2000 Sb. jako ostatní záchranné sbory.

HS ČR nemá svoji samostatnou definici v rámci svého zákona. Její základní zákonné vymezení je ale legislativně vymezeno v rámci zákona o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu číslo 159/1999 Sb., a to v jeho druhé části.

Podpoříme prevenci a zdravý životní styl Sociální stát Nerealizovaný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Podpoříme prevenci a zdravý životní styl a také systémy odměňování těch občanů, kteří pečují o své zdraví.“

Programové prohlášení vlády, str. 30

Rozvojem prevence, zdravého životního stylu a zdravotní gramotnosti se zabývá dokument Ministerstva zdravotnictví o rozvoji a péči o zdraví do roku 2030 a program Zdraví 2020. Vláda však doposud nepodpořila systém odměňování občanů pečujících o své zdraví.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Ministerstvo zdravotnictví v květnu 2019 představilo dokument Strategický rámec rozvoje péče o zdraví v České republice do roku 2030, který má za cíl zajistit rozvoj a udržitelnost systému veřejného zdravotnictví v ČR v příštích letech. Mezi tři základní strategické cíle tohoto dokumentu (.pdf, str. 3-4) patří i zlepšení zdravotního stavu populace. Toho má být dosaženo za pomoci zvýšení prevence (má dojít ke zvýšení podílu obyvatel využívajících pravidelné preventivní kontroly u lékaře) (.pdf, str. 24) a zvyšování úrovně zdravotní gramotnosti pacientů (.pdf, str. 24). Specifickým cílem je také posílení kompetencí veřejnosti ve vztahu k behaviorálním faktorům, jako je správná výživa, stravovací návyky či pohybová aktivita (.pdf, str. 45), a ve vztahu k prevenci a vzniku šíření infekčních chorob.

článku vydaném Vládou ČR, ve kterém jsou zhodnoceny výsledky vlády od prosince 2017 do června 2018 (tedy v období první vlády Andreje Babiše), se píše o zdravotnictví pouze v souvislosti s navýšením platů zdravotníků, zvýšením kapacit lékařských fakult a o úhradové vyhlášce. O podpoře prevence a zdravého životního stylu a odměňování občanů, kteří pečují o své zdraví, se text nezmiňuje.

V dubnu 2018 Ministerstvo zdravotnictví vydalo dokument (.pdf), který hodnotil prvních 100 dní (tedy od prosince 2017 do dubna 2018 v období první vlády Andreje Babiše) ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha v daném úřadu. Zpráva referuje o dosavadních výsledcích orgánu, ovšem nic o podpoře prevence a zdravého životního stylu a odměňování občanů, kteří pečují o své zdraví, se zde nepíše.

S podporou prevence a zdravého životního stylu souvisí také vyhláška o požadavcích na potraviny, které lze nabízet k prodeji ve školách a školských zařízeních. Vyhláška označovaná jako pamlsková vstoupila v platnost 20. září 2016. V květnu 2018 (tedy za první vlády Andreje Babiše) připravili zástupci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstva zdravotnictví návrh na zmírnění této vyhlášky. Podle článku Ministerstva zdravotnictví „navrhovaná právní úprava počítá s úpravou limitů na obsah tuku, cukrů a soli v jednotlivých výrobcích tak, aby bylo ve školách možné nabízet a prodávat širší sortiment potravin, a to při současném respektování aktuálních výživových doporučení“. Novela vyhlášky nabyla účinnosti od 1. září 2018.

S prevencí zdraví souvisí také zákon označovaný jako protikuřácký. Zákon o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek nabyl účinnosti 31. května 2017. 14. března 2018 (tedy v období první vlády Andreje Babiše) vláda vydala nesouhlasné stanovisko k návrhu úpravy zákona skupiny poslanců (Marka Bendy, Ondřeje Veselého, Patrika Nachera, Mikuláše Ferjenčíka, Mariana Bojko, Leo Luzara, Dominika Feriho, Věry Kovářové a dalších). Návrh obsahoval „rozšíření výčtu veřejných prostor, kde není zakázáno kouření. A dále zrušení zákazu prodávat nebo podávat alkoholický nápoj osobě, o níž lze důvodně předpokládat, že alkoholický nápoj vzápětí požije a následně bude vykonávat činnost, při níž by mohla ohrozit zdraví nebo poškodit majetek“. 18. dubna 2018 Ústavní soud zamítl návrh skupiny senátorů na zrušení zákazu kouření v provozovnách stravovacích služeb.

V březnu 2018 (tedy v období první vlády Andreje Babiše) Ministerstvo zdravotnictví obnovilo práce na programu Zdraví 2020, který si klade za cíl podporu zdraví a prevence nemocí: „Program Zdraví 2020 byl koncipován Světovou zdravotnickou organizací (WHO) jako Osnova evropské zdravotní politiky pro 21. století.“ Strategie byla schválena vládou 8. ledna 2014. Podle daného textu byla programu Zdraví 2020 věnována spíše okrajová pozornost a omezené prostředky, tento přístup chce současné Ministerstvo zdravotnictví změnit. Je připraveno 13 akčních plánů (Podpora pohybové aktivity, Správná výživa a stravovací návyky, Duševní zdraví, Omezení zdravotně rizikového chování, Snižování zdravotních rizik ze životního a pracovního prostředí, Zvládání infekčních onemocnění, Rozvoj programů zdravotního screeningu v ČR, Zvýšení kvality, dostupnosti a efektivity následné, dlouhodobé a domácí péče, Zajištění kvality a bezpečí poskytovaných služeb​​, Celoživotní vzdělávání zdravotnických pracovníků, Elektronizace zdravotnictví, Rozvoj zdravotní gramotnosti​​​, Rozvoj ukazatelů zdravotního stavu obyvatel).

V listopadu 2018 Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s ministerstvem školství přislíbilo podporu zdravého životního stylu žáků v rámci Národní strategie Zdraví 2020. Podle náměstkyně ministra zdravotnictví Aleny Šteflové "plán definuje několik opatření, které by situaci měly zlepšit. Jde zejména o zavedení aktivních přestávek, navýšení počtu hodin pohybu ve školách, zařazování pohybu do předmětů primárně nepohybového charakteru, podpora strategického plánování obcí v oblasti sportu a zajištění informovanosti odborné i laické veřejnosti prostřednictvím národního portálu zaměřeného na podporu pohybu."

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP), která je zřizována státem, poskytuje dlouhodobě výhody a příspěvky klientům, kteří aktivně dbají o své zdraví. Jedná se např. o příspěvky na pohybové aktivity, očkování, vyšetření kožních znamének nebo léčebně-ozdravných pohybů pro děti, příspěvky na pohybové aktivity, odvykání kouření nebo pomůcky pro trénink paměti pro dospělé či příspěvky pro dárce krve. V současné době nevíme o přípravě změn v rozsahu nabízených výhod VZP a zároveň nemáme doklady o tom, že VZP je k takovéto podpoře zdravého životního stylu motivována vládou.

Podle informací Ministerstva zdravotnictví spustil v dubnu 2019 Státní zdravotní ústav projekt na podporu zdraví osob ohrožených chudobou a sociálním vyloučením. Záměrem je vytvořit chybějící infrastrukturu pro dlouhodobé řešení snižování nerovností ve zdraví v ČR a zvyšovat zdravotní gramotnosti u populací ohrožených chudobou a sociálním vyloučením. Příprava projektu započala již v roce 2018 a potrvá do roku 2022.

Poplatky za těžbu Životní prostředí Nerealizovaný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zajistíme, aby do regionů postižených těžbou směřoval vyšší podíl z těžebních poplatků.“

Programové prohlášení vlády, str. 33

V červnu 2019 byla vládou předložena novela horního zákona, na základě které stát může snadněji zvyšovat těžební poplatky a nebude již poskytovat další moratoria na stabilizaci těžebních poplatků. Podíl obcí postižených těžbou na těžebních poplatcích však tato novela nemění.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

30. července 2019 vláda ustanovila Uhelnou komisi. Jejím cílem je poskytnout vládě České republiky objektivní výstupy s ohledem na budoucí využití hnědého uhlí v České republice. Činnost Uhelné komise spočívá ve zhodnocení budoucích potřeb hnědého uhlí a v analýze možností budoucího odklonu od využití uhlí ve spalovacích zdrojích. Komise se tedy nezabývá těžebními poplatky.

Předkladatelem novely horního zákona (č. 44/1988 Sb.) je Český báňský úřad. Novela horního zákona byla vypracovaná ještě za první vlády Andreje Babiše. 17. června 2019 byl návrh novely horního zákona schválen již druhou vládou Andreje Babiše. Návrh pak byl 25. června 2019 předložen Poslanecké sněmovně a následně byl zařazen na pořad 35. schůze, která probíhá od 15. října 2019.

„Vláda rozhodla o tom, že nebude poskytovat další moratoria. Na konci roku 2021 bude ukončeno moratorium pro těžaře, které bylo nastaveno v roce 2017 a to garantovalo, že se nebudou zvedat poplatky. Bez pětiletých moratorií se budou moci zvedat poplatky za těžbu,“ vysvětlil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Vláda tak podnikla praktické kroky vedoucí ke změně těžebních poplatků.

Podle vládou schváleného znění novely horního zákona (.doc, str. 17, § 33k) se ruší pravidlo, které říká, že výše sazeb úhrad může být zvyšována na základě vývoje tržních cen, a to ve lhůtách nejméně pěti let. Novela pak do zákona přidává odstavec ve znění: „Referenční cenu (...) určí Ministerstvo průmyslu a obchodu pro dané úhradové období do 31. května tohoto úhradového období; přitom vychází z tržních cen vypočtených váženým průměrem z cen za minulé úhradové období zjištěných na základě údajů z báňsko-technické evidence. V případě nerostu, který nebyl těžen v minulém úhradovém období na území České republiky, určí Ministerstvo průmyslu a obchodu referenční cenu na základě cen daného nerostu na světových trzích.“ Na základě informací Ministerstva průmyslu a obchodu bude docházet ke zvyšování poplatků z nedobytých nerostů. Stát také bude moci pružně reagovat na vývoj tržních cen nerostů.

V důvodové zprávě vládního návrhu (.doc, str. 11) novely horního zákona je pak pětiletému moratoriu na zvyšování sazeb úhrady z vydobytých nerostů vytýkána jeho nefunkčnost v praxi. Dále je zde uvedeno, že zachování tohoto moratoria neumožňuje státu v případě příznivého vývoje cen pružně zvyšovat sazby úhrady. V dokumentu (.doc, str. 7, § 33n), který se zabývá navrhovanými změnami a doplněním horního zákona, je uvedeno rozpočtové určení úhrady – tedy jak velká část úhrady doputuje do rozpočtu obcí a jak velká část do rozpočtu státu (viz tabulka). Výše úhrad zůstávají stejné jako v současném znění horního zákona (§ 33n). Na základě tohoto návrhu se však pouze zvýší flexibilita určení výše vybíraných těžebních poplatků, nikoliv ale podíl postižených regionů na těchto poplatcích.

Vláda Bohuslava Sobotky schválila v roce 2016 společně s tehdejším zvýšením daně z nerostů moratorium, ve kterém se zavazuje po dobu pěti let neměnit výši úhrad z těžby nerostů. Podle Deníku Referendum tak těžaři do roku 2021 nebudou muset platit více peněz za dobytí uhlí, vápence či lithia. Deníku Referendum to potvrdil také mluvčí rezortu Milan Řepka, podle kterého „zůstane současná výše poplatků z těžby platná až do roku 2021 (...) Do návrhu jsme přidali přechodné ustanovení v souladu s doporučením Legislativní rady vlády. V současnosti nemáme za úkol zvyšovat sazby za těžbu nerostů ani od roku 2022“.

Podle současné podoby horního zákona je poplatníkem úhrady z dobývacího prostoru držitel dobývacího prostoru. Sazba úhrady z dobývacího prostoru činí 300 Kč/hektar nebo 1000 Kč/hektar, jestliže je v dobývacím prostoru povolena hornická činnost spočívající v přípravě, otvírce a dobývání výhradního ložiska. Úhrada vydobytého prostoru odpovídá nejvýše 10 % tržní ceny za jednotku množství nerostu. Podle dokumentu (.pdf, str. 6) z dubna 2015 o výši poplatků za dobývání nerostů je sazba úhrady např. za hlubinně dobývané uhlí jen 0,5 % a za uhlí dobývané povrchově 1,5 % z tržní ceny za jednotku množství nerostu. V tomto smyslu jsme si vědomi toho, že se jedná o zvýšení poplatků, nikoli o podíl z poplatků.

Zdroj: zakonyprolidi.cz

Tento slib tedy hodnotíme jako prozatím nerealizovaný, protože ačkoliv dochází k novelizaci způsobu či procesu určení výše těžebních poplatků, nijak se nemění podíl, který připadne obcím, které jsou těžbou zasaženy.

Posílení zastoupení v EU Bezpečnost Nerealizovaný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Budeme usilovat o posílení zastoupení českých představitelů a občanů v institucích a orgánech Evropské unie.“

Programové prohlášení vlády, str. 25

Změnit systém zastoupení v orgánech EU, který často vyplývá už ze zakládacích smluv, je velice složité, zejména u poradních orgánů to však není nemožné. Zatím však k žádné změně nedošlo.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

7. října byla Věra Jourová potvrzena Evropským parlamentem do funkce eurokomisařky. Pokud dojde na konci října ke schválení Komise Ursuly von der Leyen, stane se místopředsedkyní Evropské komise zodpovědnou za hodnoty a transparentnost.

K říjnu 2019 nedošlo v plnění tohoto slibu k závažným změnám. Podle velvyslance a vedoucího Stálého zastoupení České republiky při EU Jakuba Dürra však v poslední době přibývá českých úředníků především na nižších pozicích; tito však vzhledem k jejich menšímu vlivu problém s nedostatkem Čechů v Bruselu příliš neřeší. V souvislosti s volbami do Evropského parlamentu a ustanovením nové Evropské komise by však mohli Češi proniknout i na vysoké úřednické pozice, kde je jich v současnosti stále velký nedostatek.

Dále uveďme, že jakákoliv změna zastoupení v orgánech a institucích EU musí být často jednomyslně schválena ostatními členskými státy a souvisí s ní tedy řada diplomatických vyjednávání, tento slib je tedy během na dlouhou trať. Další možností, jak posílit české zastoupení, je samozřejmě posilování politického vlivu.

Výčet základních orgánů Evropské unie obsahuje čl. 13 Smlouvy o Evropské unii (.pdf, str. 10, dále jen „SEU“). Poměr zastoupení členských států v těchto orgánech je pak často dán přímo tzv. zakládajícími smlouvami (Smlouva o EU a Smlouva o fungování EU) a změnit ho tak prakticky není možné (změna by si vyžádala složitý proces změny mezinárodní smlouvy ve všech členských státech, u nás by například muselo změnu schválit 120 poslanců a 3/5 z přítomných senátorů).

Přímo ve smlouvách je upraveno složení Evropské rady (čl. 15 SEU), kterou tvoří nejvyšší představitelé členských států a předseda, Rady (čl. 16 SEU), kterou tvoří příslušní ministři členských států, Komise (.pdf, str. 1), která je tvořena jedním zástupcem z každého členského státu, a Účetního dvora (čl. 285 Smlouvy o fungování EU, dále jen „SFEU,“ (.pdf, str. 123)), který je tvořen opět jedním zástupcem z každého státu.

Evropský parlament má pak podle čl. 14 SEU maximálně 751 členů, přičemž státy zde jsou zastoupeny na základě tzv. degresivní proporcionality, tedy systému, ve kterém větší státy mají méně zástupců, než na kolik by měly nárok při spravedlivém rozdělení vycházejícím z počtu obyvatel, menší státy mají zástupců naopak více. Například Česká republika má 21 europoslanců na 10,5 milionu obyvatel, tedy cca 0,5 milionu obyvatel na 1 europoslance, v Německu však mají 96 europoslanců na 82 milionů obyvatel, přičemž kdyby se uplatnil stejný poměr jako v případě České republiky, tedy 0,5 milionu obyvatel na jednoho europoslance, mělo by Německo 164 zástupců v Evropském parlamentu.

Kvůli brexitu bylo na konci června 2018 (tedy v době jmenování druhé Babišovy vlády) přijato rozhodnutí o změně rozdělení křesel mezi jednotlivé státy, pro Českou republiku by se situace nijak nezměnila a zůstalo by jí stávajících 21 křesel. Vzhledem k odložení brexitu až do konce října 2019 se však rozdělení křesel v Evropském parlamentu nijak nezměnilo a Češi si v květnu zvolili 21 europoslanců.

Posílit by mohla vláda i české zastoupení v hlavním rozhodovacím orgánu Evropské centrální banky (ECB), a to mimo jiné i vstupem do eurozóny. Hlavní rozhodovací orgán, Rada guvernérů, je totiž tvořena guvernéry národních bank států eurozóny. Dále by mohl být český zástupce prosazen do Výkonné rady ECB, do roku 2021 končí funkční období 4 z 6 členů. To se však do konce října 2019 nestalo.

Další orgán zmíněný v zakládacích smlouvách je Soudní dvůr Evropské unie. Ten je tvořen tzv. Soudním dvorem a Tribunálem. Soudní dvůr tvoří dle čl. 19 SEU 1 soudce za každý členský stát, ke změně tohoto počtu by tedy opět byla třeba novelizace Smlouvy o EU. Dále je Soudní dvůr tvořen i generálními advokáty, těch je celkově 11, přičemž 6 náleží velkým členským státům, mezi nimi je i Spojené království, a 5 zbývajících „rotuje“ mezi zbývajícími státy. S brexitem a tím spojeným uvolněním místa anglického generálního advokáta se otevírá otázka, co s tímto místem naložit, či zda počet generálních advokátů nezměnit. Vláda Andreje Babiše má tedy teoreticky šanci získat České republice místo stálého generálního advokáta Soudního dvora EU.

Tribunál (.pdf, čl. 48, str. 13) pak prošel rozšířením nedávno, kdy z původních 28 soudců byl jejich počet postupně zvýšen na 56, 2 soudci za každý stát (po brexitu tedy 54 soudců). Není tedy pravděpodobné, že by se do roku 2021 jejich počet dále měnil, možné to však je, a to dle čl. 281 SFEU řádným legislativním procesem, změnou Statutu soudního dvora EU. Dne 27. září 2019 došlo k navýšení soudců o 14, z toho i Česko má už dva zástupce: Petru Škvařilovou-Pelzl a Jana Passera, který funkci zastává již od roku 2016.

Zastoupení v poradních institucích, Hospodářském a sociálním výboru a Výboru regionů je momentálně založené na počtu obyvatel členských států, opět se však uplatňuje degresivní proporcionalita, a to v silnější míře než u Evropského parlamentu, např. Malta má zástupců 5, Česko 12 a Německo 24. Andrej Babiš by však mohl prosadit, aby se jednomyslným rozhodnutím Rady (čl. 301 a 305 SFEU) pozměnil způsob zastoupení.

Dle bývalého státního tajemníka pro evropské záležitosti Aleše Chmelaře pak má také Česká republika nedostatečné zastoupení na úřednických pozicích v orgánech EU, kde podle jeho slov chybí stovky českých úředníků.

Již v dubnu 2018 první vláda Andreje Babiše schválila novou Koncepci pro období 2018–2020, která navazuje na Strategii podpory Čechů v institucích EU z roku 2015. Současná vláda pak pokračuje ve školeních a přednáškách, které českým uchazečům mají pomoci zvládnout výběrové řízení a získat místo v institucích a orgánech EU. Seznam Čechů na významných pozicích v orgánech a institucích EU je pak k dispozici na stránkách Ministerstva zahraničních věcí.

Právo na internet Vzdělanost Nerealizovaný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Připravíme zákon o právu každého občana mít přístup k internetu.“

Programové prohlášení vlády, str. 33

Vláda se příslušnou problematikou doposud v žádném legislativním návrhu nezabývala.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Zatím vláda nezveřejnila žádný legislativní návrh, který by se týkal práva občanů na přístup k internetu. Z návrhů, které se týkají dané problematiky alespoň okrajově, lze uvést vládní návrh zákona o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací, který byl Poslaneckou sněmovnou schválen v únoru 2019. Zákon definuje tzv. povinné subjekty (tedy hlavně subjekty financované z veřejných rozpočtů, naplňující veřejný zájem, vysoké školy atd.) a stanovuje, že „Povinný subjekt zajistí, aby jím spravované internetové stránky a mobilní aplikace byly přístupné, a to tím, že je pro jejich uživatele, zejména pro osoby se zdravotním
postižením, učiní vnímatelnými, ovladatelnými, srozumitelnými a stabilními."
Zákon tedy neřeší obecné právo občana na přístup k internetu, ale to, že má-li veřejná instituce své webové stránky a aplikace, musí být ovladatelné pro všechny občany včetně zdravotně postižených.

Obdobně návrh, který se tématu týká spíše okrajově, je návrh zákona o právu na digitální služby, který podala skupina poslanců v březnu letošního roku. V § 3 odst. 1 návrhu se stanovuje (.pdf, str. 3), že „Uživatel služby má právo využívat digitální službu a orgán veřejné moci má povinnost poskytovat digitální službu.“ Návrh zákona byl rozeslán poslancům jako tisk 447/0 (.pdf) dne 9. dubna 2019. Vláda s ním vyjádřila souhlas. Ke dni 18. října 2019 je návrh ve 2. čtení a čeká na schválení ve 3. čtení.

Přístup k internetu byl v nezávazné rezoluci (.pdf) Rady OSN pro lidská práva z 27. června 2016 označen za základní lidské právo v souvislosti s tím, že se jedná mj. o katalyzátor pro uplatňování práva na svobodu projevu: „(...) the same rights that people have offline must also be protected online, in particular freedom of expression, which is applicable regardless of frontiers and through any media of one’s choice, in accordance with articles 19 of the Universal Declaration of Human Rights and the International Covenant on Civil and Political Rights.“ (.pdf, str. 3)

Překlad Demagog.cz: „(...) stejná práva, jaká mají lidé offline, musí být chráněna i online, především svoboda vyjadřování, bez ohledu na hranice, a prostřednictvím jakéhokoliv média, v souladu s články 19 Všeobecné deklarace lidských práv a Mezinárodním paktem o občanských a politických právech.

Mezi průkopnické země, které zavedly právo na připojení, patří Estonsko nebo Finsko. Estonsko přijalo zákon o telekomunikacích již v roce 2000. Finsko uzákonilo právo na připojení k internetu a příslušný zákon přijalo v roce 2010.

Dodejme ještě, že přístup k internetu jako základní lidské právo prosazují ve svém dlouhodobém programu Piráti.

Regulátor obchodu s vodou Životní prostředí Nerealizovaný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Prosadíme centrálního silného a nezávislého regulátora v oblasti vody hájícího zájmy spotřebitelů.“

Programové prohlášení vlády, str. 38

Vláda zatím nepodnikla žádné konkrétní kroky pro zavedení nezávislého regulačního úřadu pro vodu, ale o existenci tohoto orgánu vznikl spor mezi Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem zemědělství. Ministr Brabec by do konce roku chtěl rozhodnout o osudu úřadu.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Zákon o vodovodech a kanalizacích nebyl za dobu vlády Andreje Babiše nijak změněn, navrhované úpravy se pak týkají zejména boje proti suchu a udržení vody v krajině. Ani v zákoně č. 2/1969 Sb. nebylo v § 2, který vyjmenovává „další ústřední orgány státní správy“, nic změněno. V průběhu září 2019 byl sněmovnou schválen návrh skupiny poslanců, který má novelizovat stavební zákon a zákon o vodách. Cílem plánovaných změn by mělo být posílení výskytu vody v krajině. Všechny zákony je možné sledovat také na webu Poslanecké sněmovny (zákon o vodovodech a kanalizacích, vodní zákonkompetenční zákon).

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) přišel na konci srpna 2018 s tím, že by chtěl zřídit nový mezioborový regulační úřad. Přesněji uvedl: „Byl bych rád, kdyby část kompetencí všech resortů v oblasti vody přebral v budoucnu Vodní úřad. Máme vzor v Izraeli, kde mají vodní úřad nadán vysokou kompetencí a odpovědností.“ Do nového Vodního úřadu by přešli úředníci zabývající se vodní agendou na ostatních ministerstvech. „V tomto mám podporu i premiéra. Když úředníky sesadíte k sobě, začnou spolu i lépe komunikovat a může jich být i méně,“ prohlásil v rozhovoru pro Novinky Richard Brabec. Pro Český rozhlas Sever 27. srpna 2019 uvedl, že za stávající situace regulace funguje lépe, když je rozdělena mezi vícero úřadů, nicméně ideu jednoho úřadu stále považuje za dobrou a do konce roku by rád měl tuto otázku vyřešenou.

Ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) uvedl v rozhovoru pro Právo, že na ceny vody a další záležitosti, které se jí týkají, dohlíží odbor dozoru a regulace vodárenství a že mu stávající situace přijde dostatečná. V září 2019 ministr Toman oznámil svou vizi ústavního zákona na ochranu vody, který mj. hovoří o zájmech spotřebitelů. Nový ústavní zákon by podle něj „mohl zakotvit například právo jednotlivce na přístup k cenově dostupné pitné vodě pro uspokojení základních osobních potřeb“. Nicméně obsah zákona a jeho potenciální dopad jsou předmětem další diskuze.

Pozice obou ministerstev pak shrnuje v Duelu Deníku mluvčí Ministerstva zemědělství (MZe) Vojtěch Bílý a Dominika Pospíšilová, která zastává na Ministerstvu životního prostředí (MŽP) pozici vrchního ministerského rady. Vojtěch Bílý zmiňuje, že vláda „na základě nezávislé studie rozhodla o vzniku odboru s požadovanými kompetencemi a úkoly a zároveň o zřízení meziresortního koordinačního subjektu, Výboru pro koordinaci regulace oboru vodovodů a kanalizací. Studie zkoumala i možnosti vytvoření nového regulačního úřadu, ale to pak označila v podstatě za velmi rizikové a nákladné i proto, že pod MZe spadá převážná část činností ve vodním hospodářství, včetně vodovodů a kanalizací“. Oproti tomu Dominika Pospíšilová z MŽP obhajuje názor, že stávající kontrola ze strany státu je nedostatečná. „V minulosti se kvůli rozdělování politické moci kompetence k vodě roztříštila mezi pět ministerstev. Při privatizaci došlo k neuvěřitelnému roztříštění vlastnické struktury oboru vodovodů a kanalizací.“ V kombinaci se snahou snížit vysokou cenu vody tak vidí jako ideální řešení všech problémů vznik centrálního regulačního úřadu.

Snížíme počet oborů středního vzdělávání Vzdělanost Nerealizovaný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Snížíme počet oborů středního vzdělávání.“

Programové prohlášení vlády, str. 14

Během působení této vlády nedošlo k žádné redukci počtu oborů středního vzdělávání.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Podle Programového prohlášení vlády je důvodem tohoto snížení počtu oborů „zvýšení prestiže, odborné úrovně a uplatnitelnosti absolventů učňovských oborů a technických oborů středních škol“. Přeloženo do běžného jazyka, pokud se některé obory sloučí, budou mít absolventi širší spektrum znalostí a dovedností, a tím lepší uplatnitelnost na trhu práce a s tím spojenou prestiž.

V současnosti existuje celkem 283 oborů, které lze na našich středních školách studovat. Obory, které mohou být vyučovány na SŠ, jsou určeny nařízením vlády o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání (č. 211/2010 Sb.). Během působení této vlády nedošlo k aktualizaci tohoto předpisu.

Poslední novelizace proběhla nařízením z června 2018, tedy ještě tzv. první Babišovou vládou, která vydala nařízení vlády č. 144/2018 Sb. Ani tento předpis však nesnižuje počet oborů. Naopak došlo k navýšení o další 2 (na aktuálních 283 oborů).

Sociální dávky Sociální stát Nerealizovaný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„...dále dávkám pomoci v hmotné nouzi, zejména doplatku na bydlení, a dávkám určeným dlouhodobě nezaměstnaným osobám. Podmínkou přiznání takové dávky bude povinnost aktivně hledat zaměstnání, případně se účastnit veřejně prospěšných prací na úrovni měst a obcí.“

Programové prohlášení vlády, str. 9

Vláda zatím nepředložila návrh novely zákona o pomoci v hmotné nouzi, který by se přímo zabýval doplatky na bydlení nebo dávkami, které by byly podmíněné aktivitou příjemce. Dle dostupných informací chystá ministryně také revizi dávek na bydlení. Návrh však zatím nebyl předložen.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Během období vlády Andreje Babiše bylo k říjnu 2019 připraveno či projednáváno několik novel upravující zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi.

První novelu předložila skupina poslanců (ANO) dne 14. února 2018. Obsahem této novely je zejména vymezení (.pdf, str. 1) příjemců dávky v hmotné nouzi, kterým by nebyla tato dávka vyplácena formou poukázek. Konkrétně se týká osob využívajících zdravotnické nebo sociální služby, kdy tyto osoby mají problém uhradit stravu a základní potřeby prostřednictvím těchto poukázek. Stanovisko tehdejší vlády k tomuto návrhu bylo souhlasné. Návrh novely prošel třetím čtením, byl schválen a předán k projednání Senátu. Senát ho vrátil Poslanecké sněmovně, která ho přijala ve znění schváleným Senátem. Zákon byl nakonec vyhlášen 20. prosince 2018 ve Sbírce zákonů.

Druhou novelu předložila skupina opozičních poslanců dne 15. února 2018. Tehdejší vláda k němu zaujala neutrální stanovisko. Návrh byl ale vzat zpět 16. ledna 2019 během třetího čtení. V pořadí druhá předložená (.pdf, str. 1) novela se rovněž zabývala úpravou vyplácení dávky v hmotné nouzi formou poukázek.

Třetí novelu připravilo samotné Ministerstvo práce a sociálních věcí během první vlády Andreje Babiše dne 17. května 2018. Návrh se týkal snížení (.pdf, str. 2) – z dosavadních 80 % na 50 % normativních nákladů na bydlení ze systému státní sociální podpory u jiného než obytného prostoru a ubytovacího zařízení (tzv. substandardní forma bydlení). Toto opatření směřovalo k tomu, aby pronajímatelé tzv. substandardního bydlení nenabývali neúměrných zisků na úkor chudoby druhých. Návrh byl nakonec po připomínkovém řízení stažen.

Čtvrtá novela předložená poslanci ODS 27. září 2018 aktuálně čeká na projednání v prvním čtení Poslaneckou sněmovnou. Novela opatřená neutrálním stanoviskem vlády se zaměřuje na rozšíření (.pdf, str. 6) okruhu osob, které pozbudou nárok na dávky v hmotné nouzi, o osoby, které trvale překračují zákon a dopouštějí se přestupků. Projednávání návrhu je nyní zařazeno do programu 35. schůze, která probíhá od 15. října (bod 93).

Podle plánu legislativních prací vlády (.pdf, str. 15) na rok 2019 mělo Ministerstvo sociálních věcí a práce předložit novelu zákona o dávkách v hmotné nouzi v dubnu letošního roku. Dle harmonogramu obsaženém na stejné straně by měl zákon nabýt účinnosti již začátkem roku 2020. Tato novela by se měla přímo zabývat doplatky na bydlení a dávkami a podmiňovat je pracovní aktivitou příjemce (str. 17): „Zefektivnění poskytování dávek pomoci v hmotné nouzi tak, aby byla poskytována dávková pomoc potřebným a aby byl prohlouben princip, že výhodnější je být aktivní a pracovat než požívat dávky pomoci v hmotné nouzi zejména dlouhodobě, úprava dávkové pomoci směřující k dostupnosti bydlení.

V červnu také některá média (Hospodářské noviny, A2larm) upozornila na to, že ministryně práce a sociálních věcí představila revizi v systému dávek na bydlení. Na návrh (.zip) zákona o přídavku na bydlení upozornila také Platforma pro sociální bydlení, která sdružuje odborníky a neziskové organizace v oblasti sociálního bydlení. Ta v otevřeném dopise požadovala stažení návrhu z projednávání zejména kvůli úplnému zastavení výplaty sociálních dávek obyvatelům ubytoven, kteří by se tak mohli ocitnout bez bydlení, či nedostatečným podkladům při přípravě návrhu. Návrh počítá s tím, že lidé budou od roku 2021 dostávat jen jednu dávku (.zip, 3_IIIa_(...).docx, str. 28) – přídavek na bydlení namísto současného příspěvku a doplatku.

Vzhledem k tomu, že tento návrh a novela zákona o hmotné nouzi nebyly doposud předloženy, hodnotíme slib jako zatím nerealizovaný.

Superhrubá mzda Hospodářství Nerealizovaný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zrušíme „superhrubou“ mzdu u daně z příjmů fyzických osob a navrhneme novou sníženou sazbu 19 % z hrubé mzdy. Stávající solidární zvýšení daně zachováme zavedením sazby 23 % z hrubé mzdy.“

Programové prohlášení vlády, str. 5

Vláda by podle všeho měla předložit návrh novely zákona o daních z příjmu až příští rok. Ministryně financí Alena Schillerová původně avizovala, že by návrh chtěla předložit koalici do konce června tohoto roku. K projednání ani předložení návrhu však zatím nedošlo.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

ODS předložila Poslanecké sněmovně dne 6. srpna 2018 návrh novely zákona o daních z příjmu, kterým by se zrušila (.pdf) tzv. superhrubá mzda a byla by nahrazena jednou sazbou daně z příjmu z hrubé mzdy ve výši 15 % (str. 3). Návrh však zatím nebyl doposud projednán. Novela zákona o daních z příjmu je nyní zařazena do programu 35. schůze (88. bod) Poslanecké sněmovny, která probíhá od 15. října 2019.

Vláda projednala (.pdf) navrhovanou novelu zákona o daních z příjmu na svém zasedání dne 4. září 2018 a zaujala nesouhlasné stanovisko. Ve svém stanovisku uvedla, že tento návrh je pozitivní krok ke zlepšení systému zdaňování příjmů ze závislé činnosti, avšak návrh řeší jenom dílčí změnu (str. 1). Dále sdělila, že finanční dopady novely zákona o daních z příjmu byly v důvodové zprávě podhodnocené (str. 2). Vláda totiž odhadla, že po zrušení superhrubé mzdy by stát přišel o 75 miliard korun (str. 2), zatímco novela ODS zmiňuje pokles výběru daně z příjmu ve výši 55 miliard korun (.pdf, str. 4).

Dále také vláda upozornila na technické nedostatky novely ODS (.pdf, str. 1). Upozornila na to, že solidární zvýšení daně je v předloženém návrhu zrušeno bez náhrady, s čímž vláda také nesouhlasí a předpokládá zavedení druhého daňového pásma sazby daně z příjmu fyzických osob se sazbou 23 %.

Ministryně financí Alena Schillerová se na 12. schůzi Poslanecké sněmovny v dubnu 2018 vyjádřila, že zrušení tzv. superhrubé mzdy je součástí vládou připravovaného balíčku na rok 2019 (.pdf, str. 227).

Začátkem roku 2019 premiér Andrej Babiš řekl České televizi, že zrušení superhrubé mzdy se odkládá až na rok 2021. Spolu se zrušením superhrubé mzdy měla být snížena i daň z příjmu. Toto snížení daní se také odkládá kvůli jiným prioritám vlády a kvůli zhruba 22 miliardovému výpadku příjmů do veřejného rozpočtu, který si podle premiéra Andreje Babiše vláda v současné chvíli nemůže dovolit. Nicméně v dubnu letošního roku ministryně financí Alena Schillerová oznámila, že se pokusí návrh znovu předložit koalici do konce června, k tomu však do 19. října 2019 nedošlo.

Slib je zatím hodnocen jako nerealizovaný, a to z důvodu, že vláda dosud nepředložila návrh novely zákona o daních z příjmu, kterým by se zrušila tzv. superhrubá mzda, a ani nepodpořila takový návrh opoziční ODS.

Tvorba zákonů Právní stát Nerealizovaný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Pro zákony, jejichž příprava a implementace přesahuje funkční období jedné vlády, zavedeme zvláštní způsob expertní přípravy s podporou Legislativní rady vlády s přesným harmonogramem projednávání, schvalování a zavádění do praxe. Příkladem mohou být změny Ústavy, změny v kompetencích ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy, změny důchodového zabezpečení a zjednodušení dávkových systémů, změny v soudnictví a státním zastupitelství nebo příprava nových soudních procesních předpisů.“

Programové prohlášení vlády, str. 23

Slibovaná změna vládou zavedena nebyla a k říjnu 2019 nebyly provedeny žádné kroky k realizaci slibu. Informace o tom, zda se plánuje, se nám dohledat nepodařilo.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Slibovanou změnu vláda patrně nehodlá prosazovat prostřednictvím zákonné úpravy, neboť není předmětem plánu legislativních prací vlády až do roku 2021. Záměr zavedení expertní přípravy nepředpokládá ani plán legislativních prací pro rok 2019.

Zvláštní způsob expertní přípravy by se dal zavést skrze úpravu Legislativních pravidel vlády (LPV) (.pdf). Jedná se o usnesení vlády č. 188 ze dne 19. března 1998, ve znění pozdějších usnesení, které upravuje postup ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy při tvorbě a projednání připravovaných právních předpisů a obsah a formu připravovaných právních předpisů.

LPV byla naposledy změněna ještě za první vlády Andreje Babiše, a to usnesením vlády ze dne 17. ledna 2018 č. 47. (.pdf), ze kterého však nevyplývá žádná změna ohledně uvedení přesného harmonogramu projednávání, schvalování a zavádění zákonů, které přesahují funkční období jedné vlády. Zároveň nám v současné době nejsou známy žádné informace o přípravě takových změn LPV.

Zdroje elektřiny Životní prostředí Nerealizovaný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Výroba elektrické energie bude zajištěna mixem zdrojů založeným na rostoucím podílu jaderné energetiky a obnovitelných zdrojů, a naopak postupném poklesu výroby v uhelných elektrárnách.“

Programové prohlášení vlády, str. 32

V současné době se jedná o finančním modelu stavby nového jaderného bloku. Probíhá také interní diskuze o podobě Národního klimaticko-energetického plánu. Podíl obnovitelných zdrojů a jaderných elektráren na výrobě elektřiny však zatím nijak nevzrostl.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Vláda měla podle bývalé ministryně průmyslu a obchodu Marty Novákové původně již do konce roku 2018 rozhodnout o finančním modelu stavby nového tuzemského jaderného bloku, v lednu 2019 však bývalá ministryně mluvila o tom, že o modelu bude jasno v dubnu 2019.

Na začátku července tohoto roku vláda schválila investorský model stavby nového jaderného bloku. V první fázi má jít o výstavbu bloku u jaderné elektrárny Dukovany. Jeden takový blok pak podle Jaroslava Míly, státního zmocněnce pro jadernou energetiku, má stát 125 až 145 miliard korun, a Dukovany jsou odhadovány, že budou dokončeny v roce 2040. Stavba bude placena skupinou ČEZ, a to jak vlastními, tak vnějšími financemi. Výstavba jak Temelínské, tak Dukovanské části bude pod taktovkou dceřiných firem ČEZu; EDU II pro Dukovany a ETE II pro Temelín.

Plán dostavby jaderných bloků v českých jaderných elektrárnách je v souladu se Státní energetickou koncepcí (.pdf, str. 46) a Národním akčním plánem rozvoje jaderné energetiky v ČR (.pdf, str. 46, 48), které schválila vláda Bohuslava Sobotky v květnu (.pdf) a červnu 2015.

V posledních letech dochází k nárůstu podílu energie z jaderných zdrojů v energetickém mixu ČR. V roce 2018 české jaderné elektrárny vyprodukovaly téměř 37 % celkové elektrické energie a dostaly se tak na úroveň roků 2013 a 2014.

Zdroj: OTE

Podíl výroby elektrické energie z hnědého uhlí v posledních několika letech mírně stoupal, a to na úkor uhlí černého a zemního plynu. Nárůst vykazují i absolutní čísla ve výroční zprávě (.pdf, str. 9) Energetického regulačního úřadu o provozu elektrizační soustavy za rok 2018.

Co se týče vládou slibovaného poklesu výroby z uhlí, jediným dosavadním vývojem v této oblasti je zveřejněný záměr Ministerstva průmyslu a obchodu na zvýšení poplatků za dobývání uhlí v Česku. Memorandum uzavřené v roce 2017, které zajišťovalo nezvyšování ceny za těžbu uhlí, bude končit v roce 2021 a vláda rozhodla, že nevydá další, aby mohla snáze měnit poplatky za těžbu.

V březnu 2019 uvedl (video, 6:38) ministr životního prostředí Richard Brabec, že by rád založil nebo přispěl k založení takzvané uhelné komise po německém vzoru. Tato komise byla následně skutečně ustanovena a při prvním zasedání uhelné komise padlo, že by se mohlo skončit se spalováním a těžbou uhlí v roce 2040, ale celá komise se na konkrétním roce zatím neshodla. Tento rok pro konec „doby uhelné" pak zmínil i ministr Brabec (video, 17:33).

Následně uvedl i generální ředitel ČEZ Daniel Beneš, že ČEZ bude od poloviny roku 2020 postupně ukončovat výrobu elektrické energie v některých hnědouhelných elektrárnách. Důvodem je podle Beneše ekonomická nevýhodnost další rekonstrukce a ekologizace na nové zpřísněné limity (stanovené státní energetickou koncepcí) u některých bloků.

Složka energie z obnovitelných zdrojů v energetickém mixu ČR však v posledních letech nerostla, spíše naopak. V roce 2015 tvořily obnovitelné zdroje 11,77 % celkové produkce elektrické energie v ČR, v roce 2018 to bylo pouze 6,17 %. I přes několik let trvající pokles podílu obnovitelných zdrojů energie však ministr životního prostředí Richard Brabec v dubnu 2019 v souvislosti s obnovitelnými zdroji uvedl, že „je ale nesporné, že se energetický mix mění a měnit se bude. Konec doby uhelné nastává.

Co se týče státního příspěvku na energii z podporovaných zdrojů, ten je pro rok 2020 mírně navýšen. Dle nařízení vlády jsou prostředky vyhrazené na podporované zdroje energie pro rok 2020 ve výši 27 miliard korun. V roce 2019 přitom příspěvek činil 26,2 miliardy korun.

Dále by se dle návrhu Ministerstva obchodu a průmyslu mělo změnit také znění (.doc, str. 40 a násl.) zákona č. 165/2012 Sb. a především se zde objevuje systém takzvaných aukcí. Stát by měl vždy na tři roky dopředu stanovit zejména poptávané množství a původ soutěženého výkonu a výrobci energie z obnovitelných zdrojů by soutěžili, kdo dokáže dodat energii s nejnižší podporou. Tento systém by měl podle bývalé ministryně průmyslu a obchodu Marty Novákové vést ke snížení ceny elektřiny z obnovitelných zdrojů. Návrh zákona momentálně čeká na projednání vládou.

Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce se také bude navyšovat dotační podpora malým fotovoltaickým elektrárnám na střechách domů v rámci programu Nová zelená úsporám. Nicméně ministryně financí Alena Schillerová navrhla snížení objemu peněz na program Nová zelená úsporám o 40 %.

Ministr Brabec se však nechal slyšet, že za Novou zelenou úsporám bude bojovat „jako eskymácký pes“ (audio, 17:34), v roce 2019 (.pdf, část E, str. 180) byl rozpočet NZÚ 2 773 milionů korun a v návrhu na rok 2020 (.zip D10.pdf str. 175) jde o částku 2 142 milionů. Nedošlo tedy ke snížení o 40 %, ale o zhruba 23 %. Kromě toho se o 1,5 miliardy korun zvýšila podpora kotlíkových dotací.

Do konce roku 2018 měla Česká republika (respektive MPO) povinnost předložit Evropské komisi Národní klimaticko-energetický plán obsahující závazky ČR k enviromentálním cílům EU. MPO sice zahájilo vnější připomínkové řízení, ale do konce roku 2018 plán Evropské komisi nepředložilo. K tomu došlo až na konci ledna 2019.

Vláda na svém zasedání 28. ledna 2019 vzala na vědomí návrh (.doc) Národního klimaticko-energetického plánu a uložila teď již bývalé ministryni průmyslu a obchodu jej předat Evropské komisi. Členové vlády dostali za úkol nadále spolupracovat při finalizaci návrhu. Podle Richarda Brabce plán „rozhodně ještě dozná nějakých změn a vláda ho ve finální podobě bude schvalovat pravděpodobně až někdy v polovině roku. Bývalá ministryně Nováková v březnu 2019 k procesu přijímání Národního klimaticko-energetického plánu uvedla: „Tento plán byl poslán do Evropské komise, ale zároveň není ještě ani uzavřena naše interní národní diskuse nad tím plánem. Diskutujeme jednotlivé položky se všemi zainteresovanými subjekty, kterých se jednotlivé oblasti dotýkají.

Podle Evropské komise je návrh českého klimaticko-energetického plánu málo ambiciózní co se týče podílu obnovitelných zdrojů energie. Česká republika tak musí plán přepracovat a navrhnout náročnější cíl. Původní plán by se podle kritiky měl zvýšit o 2,2 procentních bodů na 23% podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektrické energie. Podle slov Karla Havlíčka, ministra průmyslu, se po dlouhých diskuzích dospělo k číslu 22 %.

Zestátňování vodohospodářského majetku Životní prostředí Nerealizovaný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Podpoříme v rámci existujícího právního rámce možnost získání vodohospodářského majetku zpět do rukou obcí, krajů a státu.“

Programové prohlášení vlády, str. 38

Andrej Babiš navrhl řešení pomocí státních půjček pro obce, které by tak mohly odkoupit podíly v soukromých vodárenských společnostech. Slib se v dané chvíli diskutuje v rámci MZ a MŽP, žádné kroky s hmotnými výsledky ale zatím nebyly podniknuty.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Premiér Andrej Babiš (toho času v demisi) se již v květnu 2018 nechal slyšet, že vláda řeší možnost půjček pro obce, aby mohly odkoupit zpět podíly v privatizovaných vodárenských společnostech. Babišův návrh podpořili poslanci z většiny sněmovních stran.

K žádnému dalšímu posunu ve věci získání vodohospodářského majetku však nedošlo. O potřebě ochrany vody ze strany státu se však diskutovalo i na vládní úrovni.

V červnu tohoto roku přišli s návrhem na ústavní ochranu vody komunisté. Novela KSČM predikovala zestátnění přírodních zdrojů. Česká republika by tak byla oprávněna spravovat a chránit nerostné bohatství dle vlastního rozhodnutí. V návrhu (.pdf) komunistů se píše doslova toto (str. 2):

Voda, jakož i ostatní přírodní zdroje a přírodní bohatství je ve vlastnictví České republiky. Česká republika chrání a zvelebuje toto bohatství a je povinna zajistit ochranu a šetrné využívání vody jako základní životní potřeby i ostatních přírodních zdrojů a přírodního bohatství ve prospěch svých občanů a následujících generací.“

17. června 2019 byl návrh (.pdf) zaslán vládě k vyjádření stanoviska. Přestože se vláda 10. července k novele vyjádřila nesouhlasně, komunistický návrh se na plénu Poslanecké sněmovny projednávat bude. Jednalo se o jednu z podmínek, které KSČM vyžadovala pro pokračování podpory vládního kabinetu ANO a ČSSD. Projednávání tisku je zařazeno na program 35. schůze, počínaje 15. říjnem 2019.

Návrh týkající se stejné problematiky vodohospodářství předložili 21. června 2019 kromě komunistů i členové KDU-ČSL. K jejich návrhu také vydala vláda nesouhlasné stanovisko (.pdf).

Ministerstva zemědělství a životního prostředí daný vládní slib v posledních měsících diskutují. Namísto změny Ústavy se však debatuje o vytvoření samostatného ústavního zákona. Toto stanovisko ministerstva zaujala na základě doporučení expertů z Právnické fakulty UK, jejichž podrobnou analýzu o dalších krocích měla obdržet v polovině října. Na začátku listopadu 2019 by pak měla jednání pokračovat.

Ministr životního prostředí Brabec na tiskové konferenci 5. září 2019 k tomuto tématu uvedl (video, čas 5:30): „My nechceme dát jenom jakousi deklaraci, abychom si udělali čárku, že jsme vyhověli společenské poptávce po větší ochraně vody a změnili Ústavu. My chceme, abychom skutečně vodu reálně více chránili.“

Sliby vlády Andreje Babiše ověřujeme díky grantové podpoře Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.