Demagog.cz

Sliby vlády Andreje Babiše

Speciální výstup Demagog.cz k plnění slibů vlády Andreje Babiše

S končícím volebním obdobím zpracoval Demagog.cz unikátní analýzu, nakolik menšinová vláda hnutí ANO a ČSSD splnila závazky, které si na začátku volebního období sama vytyčila. Vláda Andreje Babiše schválila své programové prohlášení 27. června 2018. Z něj jsme vybrali padesátku slibů napříč tématy a ty jsme po celé volební období průběžně sledovali.

Nyní si tak můžete přečíst, jak si druhá Babišova vláda vedla v plnění slibů v oblasti hospodářství, životního prostředí, sociálního státu, vzdělanosti, právního státu a bezpečnosti. U každého slibu jsme na základě dohledávání primárních zdrojů informací zkoumali, zda se jej koalici podařilo naplnit. Pro potřeby tohoto výstupu pracujeme s třemi kategoriemi hodnocení — jde o sliby splněné, částečně splněné nebo porušené (více v metodice). Cílem hodnocení není říct, zda vláda byla dobrá, nebo špatná, úspěšná, nebo neúspěšná. To si rozhodne každý volič 8. a 9. října u volební urny. Naším cílem bylo nabídnout veřejnosti tvrdá data a poctivou analýzu namísto impulzivních a zkratkovitých hodnocení, která s sebou nese (nejen) předvolební kampaň.

Z výsledků analýzy vyplývá, že z celkových 50 slibů vláda splnila 22 slibů, 13 splnila částečně a zbývajících 15 slibů porušila.

Druhá polovina funkčního období vlády byla charakterizována probíhající pandemií covidu-19. S ní spojené výzvy se pochopitelně podepsaly i na plnění programového prohlášení. Na naši metodiku hodnocení jednotlivých slibů to vliv nemělo, při čtení naší analýzy ale dopad pandemie na práci vlády mějte na paměti.

Analýzu jsme zpracovali k 17. září 2021, s ohledem na případné legislativní posuny u některých slibů ji budeme do sněmovních voleb aktualizovat.

Za podporu děkujeme Nadačnímu fondu pro nezávislou žurnalistiku.

50 sledovaných slibů

22 splněných
44 %
13 částečně splněných
26 %
15 porušených
30 %
Oblast Hodnocení
Posílení zastoupení v EU Bezpečnost Část. splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Budeme usilovat o posílení zastoupení českých představitelů a občanů v institucích a orgánech Evropské unie.“

Programové prohlášení vlády, str. 25

Změnit systém zastoupení v orgánech EU, který často vyplývá už ze zakládajících smluv, je velice složité. Česko získalo post místopředsedkyně Evropské komise a ředitele Evropské obranné agentury, počet řadových zaměstnanců Komise ale vzrostl jen nepatrně.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

V dubnu 2018 první vláda Andreje Babiše schválila Koncepci pro období 2018–2020, podle níž plánovala „nominovat nové experty na volná místa v institucích EU a soustředit se na obsazení vysokých postů v Evropské komisi“. Tento dokument navazuje na Strategii podpory Čechů v institucích EU z roku 2015. V červnu 2019 pak současná vláda schválila (.pdf) „zajištění financování aktivit vyplývajících ze Strategie podpory Čechů v institucích Evropské unie v letech 2020–2022“. Nynější vláda také pokračuje ve školeníchpřednáškách, které mají českým uchazečům pomoci zvládnout výběrové řízení a získat místo v institucích a orgánech EU.

V následujících odstavcích se budeme věnovat stavu a vývoji českého zastoupení v orgánech a institucích Evropské unie. Zaměříme se na ta místa, jejichž obsazení nominanty daných členských států nevyplývá přímo ze zakládajících smluv, ale může být ovlivněno bez změny smluv. Nebudeme se tedy zabývat orgány, kde má například každý členský stát jednoho zástupce, nebo je stanoven přesný počet zástupců daného členského státu.

Výčet základních orgánů Evropské unie obsahuje čl. 13 Smlouvy o Evropské unii (.pdf, str. 10, dále jen „SEU“). Poměr zastoupení členských států v těchto orgánech je pak často dán přímo tzv. zakládajícími smlouvami (Smlouva o EU a Smlouva o fungování EU) a změnit ho tak prakticky není možné (změna by si vyžádala složitý proces změny mezinárodní smlouvy ve všech členských státech, u nás by například muselo změnu schválit 120 poslanců a 3/5 přítomných senátorů).

Přímo ve smlouvách je upraveno složení Evropské rady (čl. 15 SEU), kterou tvoří nejvyšší představitelé členských států a předseda, Rady (čl. 16 SEU), kterou tvoří příslušní ministři členských států, Komise (.pdf, str. 1), která je tvořena jedním zástupcem z každého členského státu, a Účetního dvora (čl. 285 Smlouvy o fungování EU, dále jen „SFEU“, (.pdf, str. 169)), který je tvořen opět jedním zástupcem z každého státu. Další orgán zmíněný v zakládajících smlouvách je Soudní dvůr Evropské unie. Ten je tvořen tzv. Soudním dvorem a Tribunálem. Soudní dvůr tvoří dle čl. 19 SEU jeden soudce za každý členský stát. Tribunál (.pdf, čl. 48, str. 13) má od roku 2009 dva soudce za každý stát. Po této změně tedy Tribunál tvořilo 56 soudců, po Brexitu se pak jejich počet snížil na 54.

Evropský parlament má podle čl. 14 SEU maximálně 751 členů, přičemž jsou státy zastoupeny na základě tzv. degresivní proporcionality, tedy systému, ve kterém mají větší státy méně zástupců, než na kolik by měly nárok při spravedlivém rozdělení vycházejícím z počtu obyvatel, menší státy mají zástupců naopak více. Česká republika má 21 europoslanců.

Těmito orgány se tedy zabývat nebudeme a podíváme se na zastoupení českých „úředníků“, na úvod ale uděláme výjimku u Evropské komise. Její místopředsedkyní se totiž na podzim 2019 stala členka hnutí ANO Věra Jourová. Již podruhé se také stala eurokomisařkou, v Komisi zvolené 27. listopadu 2019 má nyní na starost „hodnoty a transparentnost“.

Nejsnadnější cestou ke splnění slibu mohlo pravděpodobně být navýšení počtu českých úředníků v Evropské unii (přehled institucí, orgánů a agentur EU lze nalézt například zde). V dubnu 2018, tedy ještě před nástupem druhé vlády Andreje Babiše, měla totiž Česká republika například podle bývalého státního tajemníka pro evropské záležitosti Aleše Chmelaře nedostatečné zastoupení na úřednických pozicích v orgánech EU. Dle jeho slov zde chyběly stovky českých úředníků. Podle vyjádření bývalého vedoucího Stálého zastoupení České republiky při EU Jakuba Dürra z května 2019 pak v poslední době přibývali čeští úředníci především na nižších pozicích.

V září 2021 je již k dispozici většina výročních zpráv orgánů a institucí EU za rok 2020 a 2021, z nichž některé obsahují také data o národnostním složení zaměstnanců. Tyto informace lze pak porovnat s předchozími lety, tedy před nástupem druhé vlády Andreje Babiše a po něm. Například pro Evropskou komisi k 1. lednu 2018 pracovalo (.pdf, str. 2) 505 Čechů, kteří tvořili 1,6 % zaměstnanců. K 1. lednu 2020 se toto číslo výrazně nezměnilo (.pdf, str. 2). Počet českých pracovníků se sice mírně navýšil na 527, toto číslo ale stále odpovídá přibližně 1,6 % vzhledem k nárůstu celkového počtu zaměstnanců Komise. K lednu 2021 bylo (.pdf, str. 2) českých pracovníků 533, respektive 1,7 %. Tyto údaje se nicméně týkají běžných zaměstnanců.

Co se týče významných postů v evropských agenturách, můžeme zmínit např. Jiřího Šedivého, který byl zvolen ředitelem Evropské obranné agentury. Od roku 2021 je Češka Zuzana Malůšková vedoucí oddělení pro právní aspekty půjčky NextGenerationEU Generálního ředitelství pro rozpočet. Seznam Čechů na významných pozicích v orgánech a institucích EU je pak k dispozici na stránkách Ministerstva zahraničních věcí.

Pro kontext zmiňme, že Českou republiku čeká od 1. července 2022 předsednictví v Radě EU. Bude to teprve podruhé v historii, kdy se Česká republika ujme vedení, poprvé tomu tak bylo v roce 2009. Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) přitom provedla analýzu, podle které se čeští ministři účastní zasedání Rady EU nejméně ze zemí, které se připravují na předsednictví. Pokud se za členský stát nedostaví ministr, zastupuje ho náměstek či velvyslanec při unii, z analýzy pak vyplývá, že čeští ministři a ministryně chyběli za sledovaný rok na 57 z celkem 97 zasedání Rady EU. Dodejme, že do analýzy nebylo zahrnuto jednání Evropské rady, neboť se jedná o jiný orgán než Rada EU. Analýza docházky českých ministrů tedy nezahrnuje premiéra Babiše, který se schůzek Evropské rady účastní pravidelně.

Slib vlády hodnotíme jako částečně splněný, neboť za dobu vlády Andreje Babiše došlo k obsazení některých významných pozic v unijních institucích Čechy. Jmenujme například Věru Jourovou, která se stala místopředsedkyní Evropské komise, nebo Jiřího Šedivého, který byl zvolen ředitelem Evropské obranné agentury. Pouze nepatrně se navýšil počet českých zaměstnanců Evropské komise.

Sliby vlády Andreje Babiše ověřujeme díky grantové podpoře Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů