Demagog.cz

Sliby vlády Andreje Babiše

Speciální výstup Demagog.cz k plnění slibů vlády Andreje Babiše

S končícím volebním obdobím zpracoval Demagog.cz unikátní analýzu, nakolik menšinová vláda hnutí ANO a ČSSD splnila závazky, které si na začátku volebního období sama vytyčila. Vláda Andreje Babiše schválila své programové prohlášení 27. června 2018. Z něj jsme vybrali padesátku slibů napříč tématy a ty jsme po celé volební období průběžně sledovali.

Nyní si tak můžete přečíst, jak si druhá Babišova vláda vedla v plnění slibů v oblasti hospodářství, životního prostředí, sociálního státu, vzdělanosti, právního státu a bezpečnosti. U každého slibu jsme na základě dohledávání primárních zdrojů informací zkoumali, zda se jej koalici podařilo naplnit. Pro potřeby tohoto výstupu pracujeme s třemi kategoriemi hodnocení — jde o sliby splněné, částečně splněné nebo porušené (více v metodice). Cílem hodnocení není říct, zda vláda byla dobrá, nebo špatná, úspěšná, nebo neúspěšná. To si rozhodne každý volič 8. a 9. října u volební urny. Naším cílem bylo nabídnout veřejnosti tvrdá data a poctivou analýzu namísto impulzivních a zkratkovitých hodnocení, která s sebou nese (nejen) předvolební kampaň.

Z výsledků analýzy vyplývá, že z celkových 50 slibů vláda splnila 22 slibů, 13 splnila částečně a zbývajících 15 slibů porušila.

Druhá polovina funkčního období vlády byla charakterizována probíhající pandemií covidu-19. S ní spojené výzvy se pochopitelně podepsaly i na plnění programového prohlášení. Na naši metodiku hodnocení jednotlivých slibů to vliv nemělo, při čtení naší analýzy ale dopad pandemie na práci vlády mějte na paměti.

Analýzu jsme zpracovali k 17. září 2021, s ohledem na případné legislativní posuny u některých slibů ji budeme do sněmovních voleb aktualizovat.

Za podporu děkujeme Nadačnímu fondu pro nezávislou žurnalistiku.

50 sledovaných slibů

22 splněných
44 %
13 částečně splněných
26 %
15 porušených
30 %
Oblast Hodnocení
Nárok na školku od 2 let Vzdělanost Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zajistíme zákonem garantovaný nárok na péči o děti od dvou let při zohlednění možností zřizovatelů.“

Programové prohlášení vlády, str. 14

Vláda nepodnikla žádné kroky k zajištění zákonem garantovaného nároku na péči o děti od dvou let. Aktuální legislativa říká, že dítě mladší tří let nemá na přijetí do mateřské školy právní nárok.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

V současnosti je péče o děti v předškolním věku upravena v zákoně o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (tzv. školský zákon). Aktuální úprava říká, že dítě mladší tří let nemá na přijetí do mateřské školy právní nárok:

Předškolní vzdělávání se organizuje pro děti ve věku od 2 do zpravidla 6 let. Dítě mladší 3 let nemá na přijetí do mateřské školy právní nárok.“ (§ 34 odst. 1)

Do mateřské školy zřízené obcí nebo svazkem obcí se přednostně přijímají děti, které před začátkem školního roku dosáhnou nejméně třetího roku věku (…).“ (§ 34 odst. 3)

Vláda Andreje Babiše ve svém programovém prohlášení stanovila školství jako jednu z priorit. Co se týče předškolního vzdělání, cílem vlády je podle prohlášení zajistit „dostatečné kapacity mateřských škol posílením a efektivním využitím národních a evropských finančních zdrojů a lepší koordinací mezi Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstvem pro místní rozvoj. Zajistíme zákonem garantovaný nárok na péči o děti od dvou let při zohlednění možností zřizovatelů“.

Možnou variantou zajištění předškolní péče pro děti mladší tří let jsou v současné době i tzv. dětské skupiny, jejichž rozvoj dosud Ministerstvo práce a sociálních věcí podporovalo v rámci evropského Operačního programu Zaměstnanost. Projekt podpory dětských skupin ve stávající podobě ovšem skončí 31. prosince 2021.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (za ČSSD) připravila v září 2019 novelu zákona o dětských skupinách, která původně měla dětské skupiny přeměnit na jesle, jež by byly určeny dětem do 3 let a byly by spolufinancované státem. Finální podoba novely, přijatá Parlamentem18. srpna 2021, však zachovává současný systém dětských skupin a umožňuje docházku i starších dětí, přičemž definuje pravidla pro financování státem i pro příspěvky rodičů podle věku dítěte.

Tato novela by tak měla dát stabilní rámec současným dětským skupinám, které dosud fungovaly díky dotacím z končícího Operačního programu Zaměstnanost. Garantovaný nárok na péči o děti od dvou let v ní ovšem obsažen není.

Dodejme, že tisková mluvčí Ministerstva školství Aneta Lednová již v roce 2019 pro Deník Referendum uvedla, že ministerstvo do konce volebního období nepočítá s předložením návrhu zákona, který by právní nárok na přijetí do mateřské školy pro děti mladší 3 let zakotvil.

Peníze do školství Vzdělanost Část. splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Prosadíme více peněz do školství tak, aby se platy učitelů a nepedagogů na konci volebního období v roce 2021 dostaly minimálně na 150 % jejich výše pro rok 2017.“

Programové prohlášení vlády, str. 14

V roce 2020 průměrný plat učitelů i nepedagogických zaměstnanců v regionálním školství dosáhl 140 % hodnoty z roku 2017. Pro rok 2021 vláda schválila další navýšení, podle predikcí by v roce 2021 měl plat učitelů dosáhnout 153 % oproti roku 2017, u nepedagogů ovšem jen 146 %.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Předně uveďme, že vláda tento slib prezentuje jako závazek navýšení platů v regionálním školství. Tedy v mateřských a na základních, středních a vyšších odborných školách, v tomto případě zřizovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), kraji a obcemi. V rámci ověření se proto nezaměřujeme na vývoj platů na vysokých školách.

Uveďme také, že Andrej Babiš či Alena Schillerová dlouhodobě hovoří o tom, že navýšení platu učitelů na 150 % oproti roku 2017 znamená nárůst na 45 tisíc Kč v roce 2021. Podle dat MŠMT (.xlsx, list A4.1.2) nicméně průměrný plat učitelů v regionálním školství v roce 2017 činil 31 578 Kč. Růst na 150 % by proto měl odpovídat 47 367 Kč. 

Vládní představitelé tak zde pravděpodobně zaměňují pojem učitel s širším pojmem pedagogický pracovník, kam kromě učitelů spadají například také asistenti pedagoga či školní psychologové atd. V roce 2017 (.xlsx, list T2.3.E) byl totiž jejich průměrný plat 30 259 Kč. 150 % této částky by poté činilo 45 389 Kč, což více odpovídá číslům, která ve spojitosti s námi ověřovaným slibem používá premiér Babiš.

Dále uveďme, že nepedagogičtí zaměstnanci, mezi něž patří (.pdf, str. 55–56) například školníci, kuchaři, uklízeči, hospodáři, správci IT atd., v roce 2017 pobírali plat v průměrné výši 17 611 Kč (.xlsx, list T2.3.E). Nárůst na 150 % by tudíž měl odpovídat částce 26 417 Kč.

Nyní se ale zaměřme na skutečný vývoj platů zaměstnanců regionálního školství. Graf níže zobrazuje růst průměrných platů učitelů, pedagogických a nepedagogických pracovníků dle posledních dostupných dat MŠMT, tedy dat za roky 2017, 2018, 20192020 (vše .xlsx, T2.3.E). Pro porovnání také ukazujeme vývoj průměrné mzdy v ČR. Lze tedy vidět, že platy uvedených skupin za doby působení současné vlády rostly, a to rychleji než průměrná mzda. Do roku 2020 nicméně vládou slibovanou výši 150 % nepřekročily. Průměrný plat učitelů v roce 2020 dosáhl 44 224 Kč, což odpovídá 140 % jejich platu v roce 2017. V případě pedagogických pracovníků se jedná o 138 %, u nepedagogických zaměstnanců o nárůst na 141 %.

Ministerstvo školství dosud nezveřejnilo data za první dvě čtvrtletí roku 2021, v rámci ověření vládního slibu tak vycházíme ze schváleného rozpočtu. Při vyjednávání o státním rozpočtu pro rok 2021 se vláda nejprve dohodla na nárůstu o 9 % u platů učitelů a 7 % u nepedagogických pracovníků. Nakonec však v prosinci 2020 schválila pouze 4% nárůst platů nepedagogických zaměstnanců a 4% nárůst tarifní složky platu učitelů. Ministr školství Robert Plaga však tehdy také uvedl, že další peníze dostanou učitelé v odměnách a příplatcích, a celkový objem prostředků na jejich platy by tak podle něj měl skutečně narůst o 9 %. 

Tomu poté odpovídají i data Ministerstva školství, podle kterých je v jeho rozpočtu pro rok 2021 (.docx, str. 1) vyčleněno více než 121 miliard Kč na mzdy/platy všech zaměstnanců regionálního školství, tedy přibližně o 10 % více prostředků, než tomu bylo v roce 2020 (.doc, str. 1). Při tvorbě rozpočtu (.docx, str. 3) pak ministerstvo zohlednilo právě „zvýšení prostředků na platy pedagogických pracovníků o 9 % (…), z toho zvýšení platových tarifů o 4 %“ a „zvýšení prostředků na platy nepedagogických zaměstnanců o 4 %“.

Pokud tedy budeme vycházet z rozpočtu Ministerstva školství, platy pedagogických pracovníků, včetně učitelů, v roce 2021 skutečně narostly o 9 %., Průměrný plat učitele by letos dosáhl 48 204 Kč. To odpovídá 152,7 % jejich platu z roku 2017. Průměrný plat všech pedagogických pracovníků by poté odpovídal 45 521 Kč, tedy 150,4 % hodnoty z roku 2017. Tuto část svého slibu tedy vláda splnila.

V případě nepedagogických pracovníků ovšem MŠMT počítá pouze s nárůstem o 4 %, průměrný plat těchto zaměstnanců by tedy v roce 2021 měl činit 25 737 Kč, což odpovídá 146,1 % jejich platu z roku 2017. Vláda tedy svůj slib, že u nepedagogických pracovníků dojde v roce 2021 k nárůstu platu „minimálně na 150 %“, zcela nesplnila, ačkoli se k této hodnotě platy přibližují. Vládní slib z tohoto důvodu hodnotíme jen jako částečně splněný.

Snížíme počet oborů středního vzdělávání Vzdělanost Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Snížíme počet oborů středního vzdělávání.“

Programové prohlášení vlády, str. 14

Během působení této vlády nedošlo k žádné redukci počtu oborů středního vzdělávání.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Podle Programového prohlášení vlády je důvodem pro snížení počtu oborů „zvýšení prestiže, odborné úrovně a uplatnitelnosti absolventů učňovských oborů a technických oborů středních škol“. Přeloženo do běžného jazyka, pokud se některé obory sloučí, budou mít absolventi širší spektrum znalostí a dovedností a díky vyšší prestiži oborů i lepší uplatnitelnost na trhu práce.

V současnosti existuje celkem 283 oborů, jež lze na českých středních školách studovat. Obory, které mohou být vyučovány na SŠ, jsou určeny nařízením vlády o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání (č. 211/2010 Sb.).

MŠMT vydalo dokument Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+, který vláda schválila v říjnu 2020. Ten obsahuje opatření nazvané „inovace oborové soustavy“ (.pdf, str. 36, 106), v rámci něhož by měl být počet středoškolských oborů snížen. Změny týkající se snižování oborů jsou uvedeny na období 2021-2022 (.pdf, str. 107, 108).

Poslední novelizace proběhla nařízením vlády č. 354/2020 Sb. Tato novela však žádné nové obory nepřidala, pouze právně zakotvila praxi, že jsou některé obory zakončeny jak maturitou, tak výučním listem. Předchozí novela z roku 2018, která navýšila počet oborů, byla schválena 13. června 2018 první vládou Andreje Babiše ještě před jmenováním vlády současné. Z podnětu nynější vlády tedy za celé funkční období nedošlo snížení (ale ani navýšení) počtu oborů středního vzdělávání.

Sliby vlády Andreje Babiše ověřujeme díky grantové podpoře Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů