Demagog.cz

Sliby vlády Andreje Babiše

Speciální výstup Demagog.cz k plnění slibů vlády Andreje Babiše

S končícím volebním obdobím zpracoval Demagog.cz unikátní analýzu, nakolik menšinová vláda hnutí ANO a ČSSD splnila závazky, které si na začátku volebního období sama vytyčila. Vláda Andreje Babiše schválila své programové prohlášení 27. června 2018. Z něj jsme vybrali padesátku slibů napříč tématy a ty jsme po celé volební období průběžně sledovali.

Nyní si tak můžete přečíst, jak si druhá Babišova vláda vedla v plnění slibů v oblasti hospodářství, životního prostředí, sociálního státu, vzdělanosti, právního státu a bezpečnosti. U každého slibu jsme na základě dohledávání primárních zdrojů informací zkoumali, zda se jej koalici podařilo naplnit. Pro potřeby tohoto výstupu pracujeme s třemi kategoriemi hodnocení — jde o sliby splněné, částečně splněné nebo porušené (více v metodice). Cílem hodnocení není říct, zda vláda byla dobrá, nebo špatná, úspěšná, nebo neúspěšná. To si rozhodne každý volič 8. a 9. října u volební urny. Naším cílem bylo nabídnout veřejnosti tvrdá data a poctivou analýzu namísto impulzivních a zkratkovitých hodnocení, která s sebou nese (nejen) předvolební kampaň.

Z výsledků analýzy vyplývá, že z celkových 50 slibů vláda splnila 22 slibů, 13 splnila částečně a zbývajících 15 slibů porušila.

Druhá polovina funkčního období vlády byla charakterizována probíhající pandemií covidu-19. S ní spojené výzvy se pochopitelně podepsaly i na plnění programového prohlášení. Na naši metodiku hodnocení jednotlivých slibů to vliv nemělo, při čtení naší analýzy ale dopad pandemie na práci vlády mějte na paměti.

Analýzu jsme zpracovali k 17. září 2021, s ohledem na případné legislativní posuny u některých slibů ji budeme do sněmovních voleb aktualizovat.

Za podporu děkujeme Nadačnímu fondu pro nezávislou žurnalistiku.

50 sledovaných slibů

22 splněných
44 %
13 částečně splněných
26 %
15 porušených
30 %
Oblast Hodnocení
Analýza IT dopadů Právní stát Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Každý nový návrh jakékoliv právní normy určené k projednání vládou ČR bude muset obsahovat kromě již existujících analýz dopadů i tzv. ITIA (information technology impact analysis).“

Programové prohlášení vlády, str. 12

Tzv. ITIA není v závazných požadavcích vlády na návrhy právních předpisů obsažena. I v praxi pak není k řadě zákonů ITIA vypracovávána.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Legislativní pravidla vlády (LPV) mají za cíl sjednocení postupu ústředních orgánů státní správy při přípravě právních předpisů, a to mj. stanovením jejich formy a obsahu. Podle čl. 2 odst. 1 aktuálních LPV patří mezi tyto požadavky i předem vypracovaná analýza právního a skutkového stavu. Analýza by měla u každého navrhovaného právního předpisu obsahovat „zhodnocení dopadů předpokládané změny právního stavu nebo dopadů právní regulace, která má být rozšířena na právní vztahy dosud právem neupravené“. Seznam dopadů a postup pro jejich hodnocení upravují Obecné zásady pro hodnocení dopadů právní regulace (RIA).

Aktuální obecné zásady RIA (.pdf) obsahují v příloze č. 1 přehled dopadů (.pdf, str. 29–31) návrhu právního předpisu, zde však analýza dopadů do IT sféry obsažena není. Tento požadavek nenajdeme ani v žádném ze závazných dokumentů upravujících legislativní postupy. K institucionálnímu zakotvení této podmínky se však vláda ani nezavázala.

Za vlády Bohuslava Sobotky došlo k vypracování Akčního plánu pro společnost 4.0, který počítal (.pdf, str. 13) s vypracováním Zásad (.pdf) pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy. Dle sdělení Odboru koordinace hospodářských politik EU jsou tyto Zásady překládány pro účely zahraniční spolupráce jako Information Technology Impact Analysis neboli tzv. ITIA.

Obecně nejsou tyto zásady závazné, avšak pro rok 2020 přijala vláda usnesení (.pdf), kterým nařizovala všem vedoucím ústředních správních orgánů, včetně členů vlády, aby byl u předkládané legislativy posouzen také její soulad se zmíněnými zásadami. Pro rok 2021 však již vláda podobné usnesení nepřijala.

Důležitější je, že ani v praxi není v návrzích právních předpisů tzv. ITIA vždy obsažena. Příkladem může být návrh zákona o náhradě újmy způsobené povinným očkováním (.pdf), který byl vládou projednávaný 25. března 2019. V návrhu není ITIA ani v důvodové zprávě (.docx), ani ve zprávě RIA (.docx). Zhodnocení IT dopadů chybí i ve vládním návrhu zákona o lobbování (.pdf), chybí i ve zprávě RIA (.pdf) k tomuto zákonu. Nenajdeme ji ani u návrhu zákona o dani z vybraných digitálních služeb (.pdf).

Uveďme, že vláda nepožadovala ani analýzu RIA u návrhu zákona o změně některých zákonů v souvislosti s využíváním digitálních nástrojů a fungováním veřejných rejstříků (.docx), a to na základě výjimky stanovené v Plánu legislativních prací vlády na rok 2020 (.pdf, str. 23, 24). Analýzu IT dopadů pak nenajdeme ani v důvodové zprávě (.docx).

Vzhledem k tomu, že jsou stále přijímány zákony, které neobsahují zhodnocení dopadů na IT infrastrukturu, hodnotíme slib jako porušený.

Bytová výstavba Sociální stát Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Budeme prosazovat zvýšení objemu finančních prostředků pro bytovou výstavbu v ČR s akcentem na podporu dostupného nájemního bydlení určeného pro seniory, mladé lidi, zdravotně postižené, matky samoživitelky a občany s nižšími příjmy. “

Programové prohlášení vlády, str. 35

Vláda podporovala výstavbu nájemních bytů pro výše uvedené skupiny v rámci programů Státního fondu rozvoje bydlení. Rozpočet na ně byl pro rok 2019 navýšen, a to i díky nově spuštěnému programu Výstavba. Kromě něj funguje i program určený pro mladé.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) spustilo od poloviny května 2019 v rámci Státního fondu pro rozvoj bydlení (SFRB) dotačně-úvěrový program Výstavba. Projekt měl za cíl pomoci obcím s problematickou situací dostupnosti bydlení a částečně nahradit původně zamýšlený zákon o sociálním bydlení. V rámci rozpočtu na něj měla být vydána do konce roku 2019 jedna miliarda Kč. Konkrétně bylo 650 milionů Kč určeno pro sociální byty a 350 milionů Kč na zvýhodněné úvěry. Pro rok 2021 byla alokovaná částka pro program Výstavba stanovena (aktualizovaná výzva.pdf, str. 1) na 430 milionů korun.

Do programu se během léta 2019 přihlásily první obce. Jejich počet byl však až překvapivě nízký. Důvodem byly především přísné podmínky získání dotací nebo úvěru. souvislosti s nedostatečným využíváním programu proběhla jeho novelizace. Nové znění nařízení mělo obcím zajistit větší pružnost. MMR uvádí, že „úpravou podmínek se také významně rozšířila cílová skupina možných příjemců o jedno a dvoučlenné sociálně slabé domácnosti, typicky seniory a matky samoživitelky“. I přes to bylo v roce 2020 využito pouze necelých 100 miliónů korun na výstavbu 70 bytů.

Program Výstavba je na základě později novelizovaného nařízení vlády z 15. dubna 2019 (.docx) určen pro obce na pořízení sociálního domu, smíšeného domu se sociálními nebo dostupnými byty, sociálního bytu, dostupného domu nebo dostupného bytu. Obce k jejich zajištění mohou využít dotace anebo zvýhodněného úvěru. Tento vládní program dlouhodobě naráží na kritiku. Skepse je i na straně opozice. Spolu s odbory a neziskovými organizacemi se domnívají, že zákonná úprava řešící otázku sociálního bydlení je nezbytná. Podle kritiků program Výstavba celkovou situaci nezlepší, protože jsou takové prostředky řešením asi jen pro tisíc bytů.

I z jejich tvrzení je patrné, že tento program zcela nenahradil původně zamýšlený zákon o sociálním bydlení. Od tvorby tohoto zákona vláda nakonec ustoupila. Namísto toho byl ČSSD předložen návrh zákona (.pdf) o veřejně prospěšných společnostech bytových. K tomuto návrhu podal následně poslanec Birke společně s ministryní pro místní rozvoj Dostálovou a dalšími poslanci v březnu 2021 komplexní pozměňovací návrh (.pdf). Po jeho kritice byl v červnu 2021 podán druhý komplexní pozměňovací návrh (.pdf).

Tématice slibu se věnuje také Koncepce sociálního bydlení, o jejímž plnění jednala vláda (.pdf, str. 2) v červenci 2019. Dle Zprávy o plnění koncepce za rok 2018 (.pdf, str. 52–58) byly schvalovány především finanční části plánu, nikoli však systémové. Podle téže Zprávy za rok 2020 (.pdf, str. 3), vydané v červnu 2021 (.pdf, str. 1), bylo z původně deklarovaných 22 cílů plně splněno devět, šest cílů bylo splněno částečně a sedm splněno nebylo. Původní Koncepce sociálního bydlení byla v roce 2021 nahrazena novou Koncepcí 2021+ (.pdf), která se zaměřuje především na cíle, které v původní koncepci nebyly splněny.

Pro dotační a úvěrové programy v roce 2019 bylo v dubnu téhož roku Poslaneckou sněmovnou schváleno zvýšení (.pdf, str. 4) rozpočtu SFRB až na 3,482 miliardy korun. Oproti předchozím schváleným rozpočtům jde o značné navýšení. V roce 2018 (.pdf, str. 3) disponoval SFRB rozpočtem ve výši 2,168 miliardy Kč a v roce 2017 (.pdf, str. 32) to bylo 2,143 miliardy Kč. Pro rok 2020 poslanci odhlasovali rozpočet SFRB ve výši 3,02 mld. Kč. V březnu 2020 pak došlo k navýšení o další 1,1 miliardy (šlo o peníze, které ve fondu zůstaly z předchozího roku). Pro úplnost uveďme, že 1. června 2020 došlo ke změně názvu fondu na Státní fond podpory investic (SFPI). Pro rok 2021 (.pdf, str. 3) je pro SFPI alokováno 3,435 mld. Kč.

Ministerstvo pro místní rozvoj vedle SFPI podporovalo rozvoj bydlení i národními dotacemi. Konkrétně v roce 2019 bylo možné žádat o dotace například v rámci programu Podpora bydlení v oblastech se strategickou průmyslovou zónou. Nejvýznamnějším regionem v tomto smyslu jsou Solnice-Kvasiny. Pro rok 2020 vyčlenilo MMR na tyto programy 666 milionů Kč. Na rok 2021 bylo pro programy Podpory bydlení celkem alokováno 500 milionů Kč, z toho pro podprogram Bytové domy bez bariér 200 milionů korun (.pdf, str. 3), pro Podporované byty 250 milionů Kč (.pdf, str. 4), a pro výzvu Technická infrastruktura 50 milionů Kč (.pdf, str. 2).

Dodejme, že již první vláda Andreje Babiše schválila program, který nabízel možnost zvýhodněného úvěru na pořízení či rekonstrukci bydlení pro mladé lidi do 36 let, kteří pečují o dítě do 15 let. Tento projekt byl v lednu 2021 nahrazen programem Vlastní bydlení, který maximální věk pro poskytnutí zvýšil z 36 na 40 let a navýšil také maximální částky poskytnutých úvěrů. Na jaře 2021 zájem o tento program vzrostl.

Dalším úvěrovým programem je program Nájemní byty, který se nově řídí nařízením vlády z roku 2021. Žadatel o úvěr může být obec či jiná právnická či fyzická osoba. Nájemní smlouvy na byty postavené z úvěru pak lze uzavřít pouze se seniory, mladými lidmi, lidmi handikepovanými či sociálně slabými.

Celostátní referendum Právní stát Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Předložíme ústavní zákon o celostátním referendu. Respektujeme však zastupitelskou demokracii zakotvenou v Ústavě, a proto neumožníme ve funkčním období této vlády referendem schvalovat zákony a rozhodovat o mezinárodních závazcích.“

Programové prohlášení vlády, str. 24

V Poslanecké sněmovně jsou v tuto chvíli 3 různé návrhy zákona o celostátním referendu. Současná vláda však žádný z nich nepředložila ani nepodpořila.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Předně uveďme, že debaty o zákoně o celostátním referendu se na české politické scéně vedou už řadu let. Jeho možné zavedení se opírá především o čl. 2 odst. 2 Ústavy, který stanovuje možnost ústavním zákonem vymezit, kdy lid vykonává státní moc přímo.

Dle plánu legislativních prací vlády pro rok 2018 měl být návrh zákona předložen Ministerstvem spravedlnosti již v dubnu 2018 (tedy za první vlády Andreje Babiše). K tomu však nakonec nedošlo. Návrh na zavedení celostátního referenda předložili pouze poslanci SPD, ČSSDKSČM, nikoli vláda.

Na tomto místě je třeba zdůraznit, že všechny tři uvedené návrhy byly podány v období první vlády Andreje Babiše. Jako první návrh předložila skupina poslanců SPD již na konci roku 2017, v únoru 2018 svůj návrh podala ČSSD, v březnu 2018 poté i poslanci KSČM. Stanoviska vlády k příslušným návrhům vydala také minulá vláda (zde, zdezde). Současná vláda, jejíž slib hodnotíme, s žádným vlastním návrhem nepřišla.

Uveďme, že minulá vláda vydala souhlasné stanovisko (.pdf, str. 1) pouze k návrhu ČSSD. Doporučila však v jeho případě ze zákona vyjmout možnost rozhodovat o otázkách ratifikace nebo výpovědi mezinárodních smluv (.pdf, bod 1). Všechny tři zmíněné návrhy následně Sněmovna projednávala v rámci prvního čtení na své 16. schůzi v červnu 2018. V březnu 2019 poté garanční Ústavně právní výbor doporučil (.pdf) ke schválení Sněmovně jen návrh poslanců ČSSD a projednávání návrhů SPD (.pdf) a KSČM (.pdf) přerušil do doby, než dojde k jeho projednání Parlamentem.

Návrh poslanců ČSSD prošel v listopadu 2019 druhým čtením v Poslanecké sněmovně. Třetí čtení se konalo 6. května 2020, kdy poslanci odhlasovali navrácení návrhu zpět do druhého čtení. Zde můžeme také poznamenat, že vzhledem k preventivním důvodům ve spojitosti s covidem-19 byla ve Sněmovně přítomna necelá polovina poslanců. Proto by ani návrh zákona nemohl být přijat, neboť pro přijetí ústavního zákona je nutný souhlas 3/5 všech poslanců.

Dle serveru Seznam Zprávy poslanecké kluby ANO, ČSSD a Pirátů sepsaly formou pozměňovacího návrhu sjednocující verzi všech tří výše zmíněných návrhů zákona o referendu (.docx). Pro zahájení referenda by se tak muselo vyslovit nejméně 450 tisíc občanů (.docx, str. 8) a referendum by bylo předem posuzováno Ústavním soudem (.docx, str. 9). Tento pozměňovací návrh byl předložen 28. února 2019 poslancem Pirátů Vojtěchem Pikalem.

Pozměňovací návrhy podali také například Tomio Okamura (SPD), Stanislav Grospič (KSČM) či Helena Válková (ANO). Upřesněme, že její pozměňovací návrh (.docx) zahrnuje kvůli možným interpretačním nejasnostem rozšíření vyloučených předmětů referenda o rozhodování o postavení, činnosti a působnosti České národní banky.

V září 2020 poté Piráti spolu s poslanci ANO, ČSSD a KSČM předložili další ucelený pozměňovací návrh (.pdf), jehož účelem bylo do návrhu na vydání ústavního zákona o obecném referendu začlenit „změny, které vycházejí z politického konsensu mezi stranami ČSSD, ANO2011, KSČM a Českou pirátskou stranou“ (.pdf, str. 5). Doplňme, že návrh počítá s tím, že by v celostátním referendu nebylo možné „schvalovat, měnit nebo rušit právní předpisy“ či hlasovat o věcech, „které by byly v rozporu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z mezinárodního práva“ (.pdf, str. 2).

K 31. srpnu 2021 projednávání tohoto komplexního pozměňovacího návrhu v Poslanecké sněmovně neproběhlo. Návrhem zákona o celostátním referendu se poslanci měli zabývat na 104. schůzi, která však skončila 18. června 2021. K projednání návrhu na ní nedošlo. Další projednávání bylo následně zařazeno na pořad 111. schůze, která je přerušena do 14. září 2021. Ke konci srpna tedy tento poslanecký návrh nebyl ve Sněmovně projednán.

Dodejme, že servery Seznam Zprávy nebo E15.cz již v minulosti uvedly, že návrh zákona patří do skupiny tzv. poslaneckých nedodělků, jejichž prosazení již do voleb pravděpodobně není možné stihnout.

Slib vlády Andreje Babiše hodnotíme jako porušený, a to vzhledem k tomu, že vláda k 31. srpnu 2021 nejen nepředložila vlastní návrh ústavního zákona o referendu, ale ani žádným způsobem vláda ani žádný z ministrů nepodpořili (při projednávání zde, zde, zde, zde či zde) zmíněný komplexní pozměňovací návrh skupiny poslanců ani ostatní návrhy zákonů o referendu.

Elektronický recept Právní stát Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Upravíme legislativu tak, aby bylo možné využívat elektronický recept v plném rozsahu, včetně kontroly lékových interakcí a celkové preskripce pacienta.“

Programové prohlášení vlády, str. 29

Novela zákona, která umožňuje přístup k lékovému záznamu ze strany lékařů, farmaceutů i pacientů samotných, nabyla účinnosti od 1. prosince 2019.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Druhá vláda Andreje Babiše předložila Poslanecké sněmovně 10. října 2018 návrh (.pdf) novely zákona o léčivech. Návrh novely zákona (.pdf, str. 9) přidává do zákona o léčivech § 81d o lékovém záznamu, který „umožňuje pacientovi, lékaři, farmaceutovi a klinickému farmaceutovi nahlížení na údaje o léčivých přípravcích předepsaných a vydaných konkrétnímu pacientovi, které jsou obsažené v centrálním úložišti elektronických receptů, včetně jejich dalšího zpracování“. To by mělo vést k omezení nežádoucích interakcí léčivých přípravků, jejich duplicitnímu používání (.pdf, str. 3) a dále také k zajištění vyšší míry bezpečí pacienta (.pdf, str. 7).

Díky přístupu k lékovému záznamu budou mít lékaři, lékárníci a kliničtí farmaceuti možnost kontrolovat lékovou interakci a celkovou preskripci pacienta. Nebudou tak odkázáni pouze na slovní vyjádření pacienta, které může být nepřesné. Do svého lékového záznamu bude mít rovněž přístup pacient.

Senát tuto novelu vrátil Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, které ztěžovaly přístup k údajům o předepsaných lécích ze strany farmaceutů. Senát chtěl zavést tzv. opt-in systém, kdy by pacient musel nejprve vyslovit souhlas s přístupem k údajům (návrh, změny pro § 81e, odst. 7 a dále). Sněmovna však setrvala na původním znění návrhu a novelu schválila v září 2019 (.pdf). Novela zákona o léčivech byla 18. října 2019 vyhlášena ve Sbírce zákonů pod číslem 262/2019 Sb. a účinnosti nabyla 1. prosince 2019.

Přijetím novely zákona došlo k legislativnímu uvedení výše zmíněných bodů programu elektronické preskripce do praktického užívání. Stav schopností systému, naposledy aktualizovaný k srpnu 2020, je k nahlédnutí zde (pdf.). Dodejme, že k 17. září 2021 bylo tento rok předepsáno přibližně 53,3 milionu eReceptů.

Financování sportu Vzdělanost Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zasadíme se o nastavení stabilního a kontinuálního financování sportovních organizací prostřednictvím víceletých finančních plánů.“

Programové prohlášení vlády, str. 40

Díky hlasům ANO a ČSSD došlo v roce 2019 k přijetí novely zákona o podpoře sportu, jež umožňuje nově vzniklé Národní sportovní agentuře uzavřít se sportovními organizacemi dohodu o dlouhodobé spolupráci. Od konce roku 2020 vypsala NSA několik víceletých investičních programů.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Financování sportovních organizací je obecně upraveno zákonem o podpoře sportu (č. 115/2001 Sb.). Po jeho novelizaci, která nabyla účinnosti 31. července 2019, vznikla Národní sportovní agentura (NSA), v jejímž čele stanul tehdejší poslanec Milan Hnilička (ANO). Hniličku po jeho rezignaci 17. května 2021 vystřídal Filip Neusser.

Uveďme, že návrh novely zákona o podpoře sportu nebyl předložen vládou, ale skupinou poslanců ANO, ČSSD, KSČM a KDU-ČSL. Vláda k němu zaujala (.pdf) neutrální stanovisko, v němž se však přihlásila k myšlence Národní sportovní agentury, výhrady pak měla pouze k některým aspektům návrhu. Poté, co Poslanecká sněmovna především díky hlasům vládních poslanců přehlasovala veto Senátu ve věci vzniku Národní sportovní agentury, zákon 4. července 2019 podepsal prezident Zeman.

Dodejme, že vznik NSA opakovaně podpořil premiér Babiš. První vláda Andreje Babiše ostatně dříve jmenovala (.pdf) bývalého předsedu NSA Milana Hniličku, který byl předkladatelem návrhu novely, vládním zmocněncem pro sport. Současná vláda jej poté dosadila do čela NSA.

Národní sportovní agentura rozděluje dvojí typ dotací. První z nich jsou investiční dotace do sportovní infrastruktury, které jsou poskytovány na konkrétní projekty (např. movité investice, které mohou sloužit nákupům sportovního vybavení, jako jsou kola, lodě apod.). Druhým typem jsou neinvestiční dotace, z nichž je financován samotný provoz sportovních klubů, výchova mládeže atd. Dodejme, že před převzetím (.pdf) pravomocí Národní sportovní agenturou dotace rozdělovalo ministerstvo školství.

Mezi neinvestiční dotace patřily například programy TALENT 2020, REPRE 2020 nebo MŮJ KLUB 2020 a MŮJ KLUB 2021. V podmínkách pro udělení těchto dotací se shodně píše, že „dotace poskytnutá v rámci této Výzvy je určena na období" jednoho roku, např. program TALENT 2020, REPRE 2020, MŮJ KLUB 2020 (vše .pdf, str. 2, bod 1.3) nebo MŮJ KLUB 2021 (.pdf, str. 6). Ani v jednom případě se tedy nejedná o víceletý dotační program.

Tuto praxi jednoletých dotačních programů však mění již zmíněná novela zákona o podpoře sportu, která podle § 6b odst. 3 umožňuje Národní sportovní agentuře uzavřít se sportovní organizací smlouvu nebo memorandum o dlouhodobé spolupráci. Na jejím základě pak může NSA organizaci poskytnout dotaci na realizaci víceletého projektu (.pdf, str. 16).

Prvním víceletým programem se stal v listopadu 2020 (.pdf, str. 1) program Nadregionální sportovní infrastruktura 2020–2024, řadící se mezi programy investiční. Tato výzva zastřešuje podporu výkonnostního i vrcholového sportu, konání soutěží, sportu dětí, mládeže i postižených nebo také budování sportovní infrastruktury, tedy například stavbu atletických hal, stadionů, plaveckých bazénů, cyklistických velodromů apod. V samotném znění programu je uvedeno (.pdf, str. 12), že je „koncipován jako pětiletý (na roky 2020 až 2024) s víceletou realizací akcí“.

Další víceleté investiční programy byly spuštěny na konci roku 2020. Jedná se například o dotační investiční program Regionální sportovní infrastruktura 2020–2024, který je také koncipovaný na pět let (.pdf, str. 12). Dodejme, že v jeho rámci byly v prosinci 2020 vyhlášeny dvě výzvy, a to pro projekty s investicemi nad 10 milionů Kč (.pdf) a do 10 milionů Kč (.pdf). Obě tyto výzvy byly koncipovány jako maximálně dvouleté (.pdf, str. 4; .pdf, str. 4). Se změnou ve vedení NSA nicméně byly tyto výzvy v květnu a červnu 2021 ukončeny. V srpnu poté došlo k vyhlášení nové dotační výzvy Regiony 2021.

V prosinci 2020 byl dále také spuštěn program Výstavba standardizované sportovní infrastruktury 2020–2024 (.pdf), u něhož NSA také počítá s pětiletou koncepcí (str. 11). Znění výzvy na příjem dotací z tohoto programu pak konkrétně uvádí (.pdf, str. 4), že „akce mohou být realizovány jako víceleté. V Rozhodnutí bude stanovena realizace akce nejdéle do 24 měsíců, kterou bude správce programu oprávněn v odůvodněných případech prodloužit, maximálně však do 31. 12. 2024“.

Doplňme, že na konci roku 2020 vláda schválila vyčlenit na tři výše uvedené investiční programy (Nadregionální sportovní infrastruktura 2020–2024, Regionální sportovní infrastruktura 2020–2024 a Výstavba standardizované sportovní infrastruktury 2020–2024) částku 2,3 mld. Kč (.pdf) z vládní rozpočtové rezervy.

Dále byl v květnu 2021 zveřejněn nový víceletý investiční program (.pdf) nazvaný Rozvoj místních sportovišť a zázemí – Kabina. Podobně jako v předchozích případech je i tento program definován jako pětiletý (.pdf, str. 12, bod 6.1). První výzvu s názvem Kabina 2021, v jejímž rámci mohou být realizovány jedno- nebo dvouleté projekty (.pdf, str. 9), pak NSA vyhlásila v červenci 2021.

Na závěr uveďme, že návrh novely zákona o podpoře sportu, díky němuž Národní sportovní agentura vznikla, nebyl přímo vládním návrhem. Mezi jeho předkladateli byli nicméně i vládní poslanci a k jeho přijetí Parlamentem došlo především díky hlasům vládního hnutí ANO a ČSSD. Vláda tak podpořila vznik novely, která umožňuje sportovním organizacím uzavřít dohodu s NSA o dlouhodobé spolupráci a s dotační podporou realizovat víceleté projekty. Vláda také podpořila vznik víceletých programů vyčleněním prostředků na jejich financování. Z těchto důvodů hodnotíme ověřovaný vládní slib jako splněný.

Financování sportu II. Vzdělanost Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Budeme dále podporovat přímé rozdělování veřejných prostředků sportovním klubům, tělovýchovným jednotám, sportovním svazům a sportovním organizacím.“

Programové prohlášení vlády, str. 40

V roce 2019 došlo k vytvoření Národní sportovní agentury, která převzala úlohu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v oblasti rozdělování sportovních dotací. Část dotací agentura posílá přímo sportovním klubům.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Dne 31. července 2019 nabyl účinnosti zákon č. 178/2019 Sb., jenž zasáhl do financování sportu zejména vytvořením Národní sportovní agentury (NSA). Návrh tohoto zákona, kterým došlo k novelizaci zákona o podpoře sportu, předložil Sněmovně v červenci 2018 Milan Hnilička spolu s dalšími poslanci ANO, ČSSD, KDU-ČSL a KSČM. Vláda nejdříve k návrhu zaujala neutrální stanovisko (.pdf), později však byl zákon v Poslanecké sněmovně schválen především díky hlasům vládního hnutí ANO a ČSSD.

Díky tomuto zákonu tak Národní sportovní agentura převzala od Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) (.pdf, str. 2, 9) vyhlašování a přípravu dotačních programů pro oblast sportu.

Financování sportu v České republice upravuje zákon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, tedy zákon, kterého se týká zmiňovaná novela. Ústředním orgánem státní správy, který zabezpečuje financování sportu ze státního rozpočtu, bylo dříve MŠMT (.pdf, str. 2). To se na podpoře sportu podílelo spolu s krajiobcemi (.pdf, str. 8, 9), které však zajišťují financování ze svých rozpočtů. Novelizací bylo MŠMT nahrazeno právě NSA.

Ministerstvo poskytovalo ze státního rozpočtu podporu sportu dvěma způsoby – ve formě neinvestičních a investičních dotací. Neinvestiční dotace byly rozdělovány v rámci různých programů a výzev, které vyhlašovalo MŠMT zejména na podporu sportu dětí a mládeže, na činnost sportovních organizacísvazů, na podporu univerzitního sportu, na podporu reprezentantů a dalších. Investiční program byl určen pro dotace na podporu materiálně-technického zázemí sportu.

Vymezené kompetence MŠMT začala NSA postupně přebírat začátkem roku 2020. Dle II. Akčního plánu ke koncepci SPORT 2025 na období 2020–2021 (.pdf, str. 6), schváleného vládou 20. dubna 2020, přechází činnost poskytování podpory sportu v rámci dotačních programů od MŠMT plně pod NSA od roku 2021.

Ve spojitosti s pandemií covidu-19 mohly nicméně sportovní kluby už v červnu 2020 podávat žádosti o dotace na ztráty způsobené právě koronavirovou krizí přímo Národní sportovní agentuře. Ačkoliv tedy NSA měla vyplácet dotace až od roku 2021, kvůli mimořádné situaci dostala výjimku. Celkem by mělo být ve speciálních dotačních programech COVID-Sport 1 (.pdf) a COVID-Sport 2 (.pdf) rozděleno 1,5 miliardy korun. Další dotační prostředky státního rozpočtu začala NSA rozdělovat (.pdf) například v březnu 2021. Doplňme, že v letošním roce má NSA podle svého někdejšího předsedy Milana Hniličky k dispozici 11,7 miliardy korun.

Důvodem vytvoření NSA bylo především zefektivnit přerozdělování dotací v oblasti sportu. Část dotací má agentura posílat přímo sportovním klubům, čímž má dojít ke snížení závislosti amatérských registrovaných sportovců na sportovních svazech. Uveďme, že zákon o vytvoření NSA má nicméně také své kritiky. Senátoři například poukazovali na to, že předseda agentury jmenovaný na šest let je téměř neodvolatelný“ a zároveň má rozhodovat o rozdělení desítek miliard korun.

Doplňme, že výše zmiňované změny legislativy měly oporu (.docx, str. 6) již v Akčním plánu ke koncepci SPORT 2025 na období 2018–2019, který vláda schválila 15. srpna 2018. Další změnou byla vyhláška upravující pravidla užívání rejstříku sportovních organizací, sportovců, trenérů a sportovních zařízení. Do něj se tak musí od 1. července 2018 žadatelé o dotace zapisovat. Cílem je mimo jiné zvýšit transparentnost při přidělování dotací (.docx, str. 6–7). Upřesněme, že v říjnu 2020 tuto vyhlášku nahradila vyhláška nová, která upravuje rozsah do rejstříku zapisovaných údajů.

V roce 2021 také NSA spustila mobilní aplikaci „Sportovní projekty MŠMT“, která obsahuje informace o rozdělení 18 tisíc dotací z let 2018 až 2020 ve výši téměř 18 miliard korun. Zájemci tak mohou například zjistit, jaké dotace získaly konkrétní sportovní kluby. V aplikaci jsou k vidění tisíce projektů, na které zejména sportovní kluby a tělovýchovné jednoty získaly dotace.

Na závěr dodejme, že NSA v roce 2021 provázejí určité kontroverze. V lednu předseda NSA Milan Hnilička kvůli účasti na oslavě a s ní souvisejícímu porušení protiepidemických opatření složil svůj poslanecký mandát. V únoru poté server Seznam Zprávy informoval o tom, že si agentura na vyřizování části žádostí o dotace do sportu najala externí firmu za bezmála 6 miliónů korun.

Na začátku května také přinesl server Seznam Zprávy informace o protokolu Ministerstva financí o proběhlé kontrole v NSA ukazující 32 různých pochybení. Dne 17. května pak předseda NSA Milan Hnilička rezignoval údajně kvůli enormnímu pracovnímu vytížení. Na postu ho poté nahradil Filip Neusser, po jehož nástupu do funkce skončily obě místopředsedkyně NSA. Ministerstvo financí uzavřelo veřejnosprávní kontrolu agentury na konci května, přičemž dle kontrolorů porušila NSA v určitých případech pravidla pro zadávání veřejných zakázek a jednala nehospodárně.

Menší veřejné zakázky Právní stát Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Dále zjednodušíme proces zadávání veřejných zakázek malého rozsahu příkladně zvýšením zákonných limitů tak, aby zadavatelé v území mohli zahrnout i další kritéria pro hodnocení nabídek vedle kritéria ceny.“

Programové prohlášení vlády, str. 34

Limity pro zadávání tzv. veřejných zakázek malého rozsahu navýšeny nebyly a ani nedošlo k jinému zjednodušení procesu.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

V souvislosti s transpozicí tří směrnic EU byl v roce 2016 přijat nový zákon o zadávání veřejných zakázek č. 134/2016 Sb. Podle tohoto zákona se určí režim veřejné zakázky podle její předpokládané hodnoty s výjimkou zakázek zadávaných ve zjednodušeném režimu (§ 129 zákona). Zákon tak rozlišuje tři režimy veřejných zakázek, konkrétně nadlimitní veřejné zakázky, podlimitní veřejné zakázky a veřejné zakázky malého rozsahu.

Podle § 27 zákona je veřejnou zakázkou malého rozsahu „veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší v případě veřejné zakázky

  • na dodávky nebo na služby částce 2 000 000 Kč, nebo
  • na stavební práce částce 6 000 000 Kč.

Toto ustanovení přitom nedoznalo od účinnosti zákona žádných změn. V případě zakázek malého rozsahu přitom zadavatel nemusí postupovat podle zákona o zadávání veřejných zakázek. Musí se řídit pouze jeho zásadami, jako je přiměřenost, transparentnost a zákaz diskriminace. V případě, že cena veřejné zakázky přesáhne 500 tisíc Kč, má však zadavatel povinnost smlouvu uveřejnit na profilu zadavatele. Tato povinnost však platí beze změny již od účinnosti zákona.

Zákon byl několikrát novelizován, naposledy zákonem č. 174/2021 Sb., změny však měly především technický ráz, popřípadě se netýkaly veřejných zakázek malého rozsahu. Jedinou výjimku tvoří právě novela z roku 2021, která umožnila ve výběrových řízeních na dodávky potravin upřednostnit regionální, bio či certifikované potraviny. Protože se však zakázky malého rozsahu mohou zadávat i mimo výběrová řízení, nemá to na splnění slibu žádný vliv.

Podle plánu legislativních prací na rok 2019 měl být předložen návrh nařízení vlády, který by změnil nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek. Návrh byl skutečně předložen Ministerstvem pro místní rozvoj, posléze byl schválen a nabyl tak účinnosti 1. ledna 2020. Tento návrh nicméně snižuje finanční limity pro určení nadlimitní veřejné zakázky, dotýká se rovněž podlimitních veřejných zakázek. Nařízení však nijak neupravuje hodnoty veřejných zakázek malého rozsahu.

Dále dle výhledu legislativních prací na rok 2020 mělo Ministerstvo pro místní rozvoj v červnu předložit návrh novely zákona č. 134/2016 Sb. První návrh novely vznikl začátkem roku 2020, Poslanecké sněmovně byl pak návrh předložen až v listopadu 2020 a zatím neprošel ani prvním čtením. Podle důvodové zprávy (.docx, str. 35) reaguje návrh zejména na stanoviska Evropské komise, která se týkají nedostatečné transpozice některých pravidel stanovených v zadávacích směrnicích. Zároveň má novela odstranit některé administrativní požadavky, nejedná se však o zásadní změny.

Druhý návrh, jenž byl vložen do informačního systému eKLEP v květnu 2020, pak reagoval na aktuální potřeby v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu, krizovými opatřeními vlády a mimořádnými opatřeními Ministerstva zdravotnictví s ohledem na pandemii koronaviru. Novela byla předložena Poslanecké sněmovně hned v květnu 2020, následně však byla vzata zpět a dále se tedy neprojednává.

Ani poslanecké návrhy, které se stále nacházejí v legislativním procesu, se vládního slibu nijak významně nedotýkají. První (.pdf, str. 4) z návrhů zavádí do zákona povinnost vést stavební deník v elektronické formě. Druhý (.pdf, str. 3) návrh ruší povinnost uzavřít smlouvu mezi centrálním zadavatelem a přidruženými zadavateli. Třetí (.pdf, str. 2) z poslaneckých návrhů, který mířil především na možnost doplnění hmotných rezerv a měl časově omezenou účinnost, nebyl Parlamentem přijat. Čtvrtý (.pdf, str. 10) návrh novelizuje zákon v souvislosti s navrhovaným zřízením nového Úřadu pro dozor nad zadáváním veřejných zakázek a poslední (.pdf, str. 11) souvisí s novou úpravou integračního sociálního podniku. Ani jeden z nich se tak zjednodušení zakázek malého rozsahu netýká.

Slib tedy hodnotíme jako porušený, neboť úprava zakázek malého rozsahu nebyla nijak zjednodušena. Již v době přijetí zákona o zadávání veřejných zakázek se zadávání zakázek malého rozsahu řídilo pouze obecnými principy transparentnosti apod. Úprava samotného zákona na ně nedopadala. Jednou z mála možností jak splnit tento slib tedy bylo navýšení limitů pro zakázky malého rozsahu, k tomu však nedošlo.

Nárok na školku od 2 let Vzdělanost Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zajistíme zákonem garantovaný nárok na péči o děti od dvou let při zohlednění možností zřizovatelů.“

Programové prohlášení vlády, str. 14

Vláda nepodnikla žádné kroky k zajištění zákonem garantovaného nároku na péči o děti od dvou let. Aktuální legislativa říká, že dítě mladší tří let nemá na přijetí do mateřské školy právní nárok.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

V současnosti je péče o děti v předškolním věku upravena v zákoně o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (tzv. školský zákon). Aktuální úprava říká, že dítě mladší tří let nemá na přijetí do mateřské školy právní nárok:

Předškolní vzdělávání se organizuje pro děti ve věku od 2 do zpravidla 6 let. Dítě mladší 3 let nemá na přijetí do mateřské školy právní nárok.“ (§ 34 odst. 1)

Do mateřské školy zřízené obcí nebo svazkem obcí se přednostně přijímají děti, které před začátkem školního roku dosáhnou nejméně třetího roku věku (…).“ (§ 34 odst. 3)

Vláda Andreje Babiše ve svém programovém prohlášení stanovila školství jako jednu z priorit. Co se týče předškolního vzdělání, cílem vlády je podle prohlášení zajistit „dostatečné kapacity mateřských škol posílením a efektivním využitím národních a evropských finančních zdrojů a lepší koordinací mezi Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstvem pro místní rozvoj. Zajistíme zákonem garantovaný nárok na péči o děti od dvou let při zohlednění možností zřizovatelů“.

Možnou variantou zajištění předškolní péče pro děti mladší tří let jsou v současné době i tzv. dětské skupiny, jejichž rozvoj dosud Ministerstvo práce a sociálních věcí podporovalo v rámci evropského Operačního programu Zaměstnanost. Projekt podpory dětských skupin ve stávající podobě ovšem skončí 31. prosince 2021.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (za ČSSD) připravila v září 2019 novelu zákona o dětských skupinách, která původně měla dětské skupiny přeměnit na jesle, jež by byly určeny dětem do 3 let a byly by spolufinancované státem. Finální podoba novely, přijatá Parlamentem18. srpna 2021, však zachovává současný systém dětských skupin a umožňuje docházku i starších dětí, přičemž definuje pravidla pro financování státem i pro příspěvky rodičů podle věku dítěte.

Tato novela by tak měla dát stabilní rámec současným dětským skupinám, které dosud fungovaly díky dotacím z končícího Operačního programu Zaměstnanost. Garantovaný nárok na péči o děti od dvou let v ní ovšem obsažen není.

Dodejme, že tisková mluvčí Ministerstva školství Aneta Lednová již v roce 2019 pro Deník Referendum uvedla, že ministerstvo do konce volebního období nepočítá s předložením návrhu zákona, který by právní nárok na přijetí do mateřské školy pro děti mladší 3 let zakotvil.

Odpolitizování státní správy Právní stát Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Tato vláda nebude do státní správy dosazovat politické nominanty, naopak státní správu otevře a odpolitizuje.“

Programové prohlášení vlády, str. 4

Vláda státní správu neodpolitizovala. Naopak prosadila novelu služebního zákona, která podle kritiků i Evropské komise může vést k větší politizaci státní správy.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Při ověřování, zda skutečně došlo k otevření a odpolitizování státní správy, se nejprve zaměříme na vládou prosazené legislativní změny a následně na obsazování významných postů ve státní správě.

Legislativní změny

Obecné podmínky výběru zaměstnanců státní správy upravuje zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, tzv. služební zákon. Ten v § 24 a násl. například stanoví, že na uvolněné místo se koná výběrové řízení a že výběrová komise má 3 členy. Za úřady, kterých se tento postup týká, se pak považují dle § 3 služebního zákona mimo jiné úřady zřízené zákonem, které zároveň zákon označuje jako správní. Zaměstnanci ve státní službě tedy budou zejména pracovníci ministerstev a jiných státních úřadů. Služební zákon pak může dopadat i na státní příspěvkové organizace, pokud tak zákon výslovně stanoví.

V průběhu let 2018 a 2019 pak byla projednávána a schválena novela tohoto zákona, která byla poté vyhlášena jako zákon č. 35/2019 Sb. Tato novela v čl. I bodech 54 a 55 zavádí možnost vlády odvolat státní tajemníky, např. pokud poruší služební kázeň nebo naruší důstojnost své funkce. Státní tajemníci mají přitom pravomoc dále odvolávat podřízené vedoucí zaměstnance. Tento krok byl opozicíodbory či iniciativou Rekonstrukce státu kritizován s tím, že popírá odpolitizování státní správy, což měl být účel služebního zákona. Z tohoto důvodu také novelu odmítl schválit Senát, ten však byl následně přehlasován Poslaneckou sněmovnou. Novelu kritizovala i Evropská komise: „Novela budí určité obavy, pokud jde o stabilitu a nezávislost státní služby, neboť nabízí větší flexibilitu při propouštění a náboru úředníků a zavádí možnost služebních hodnocení ad hoc.“

Dodejme, že vláda projevila snahu odpolitizovat podniky se státní účastí: V prosinci 2019 by přijat nominační zákon týkající se společností, v nichž má stát majetkovou účast, státních podniků, národního podniku Budějovický Budvar a Správy železnic. Podle zákona by měli uchazeči o funkce v řídicích orgánech těchto společností až na výjimky procházet ministerským výběrovým řízením. Všichni budou také hodnoceni vládním výborem, jehož postavení je ovšem pouze poradní. Znamená to, že nominační proces do těchto pozic je nyní sjednocený a zahrnuje výběrové řízení. Ministr však ve výsledku může rozhodnout odlišně od stanoviska výboru, pokud svůj postoj zdůvodní. To bylo i předmětem kritiky zákona.

Změny ve vrcholných postech státní správy

V červnu 2019 došlo k odvolání generálního ředitele Českých drah Miroslava Kupce. V září poté dozorčí rada ČD na toto místo zvolila dosavadního politického náměstka Ministerstva pro místní rozvoj Václava Nebeského. Je však důležité podotknout, že generálního ředitele Českých drah odvolává i vybírá dozorčí rada ČD, nikoliv vláda či ministr. Volbu kritizovala opozice, která poukázala na spojení Nebeského manželky Olgy s dotační kauzou Agrofertu, jelikož právě ona měla na starost odpověď České republiky na návrh auditní zprávy Evropské komise k údajnému střetu zájmů premiéra. V listopadu 2020 byl Nebeský odvolán a 3. prosince 2020 nahrazen šéfem ČD Cargo Ivanem Bednárikem. Ministr Havlíček odvolání odůvodnil tím, že Nebeský není krizový manažer. Dle neoficiálních verzí za Nebeského odchodem ale může stát také spor s Ministerstvem dopravy ohledně přidělování státních zakázek.

Kontroverzní je také odvolání ředitele Národní galerie v Praze (NGP) Jiřího Fajta. Tento krok byl kritizován domácízahraniční odbornou veřejností. Pověřen vedením NGP byl někdejší ředitel pekáren Penam a bývalý ekonomický náměstek Národní knihovny Ivan Morávek. V květnu 2019 Antonín Staněk oznámil rezignaci na funkci ministra kultury. Jeho nástupce Lubomír Zaorálek zrušil Staňkem vypsané výběrové řízení a vedením NGP pověřil Anne-Marii Nedomu. V dubnu 2020 následně vypsal výběrové řízení nové, na základě kterého byla jmenována Alicja Knastová.

Bez výběrového řízení byl pak jmenován i nový ředitel Ředitelství silnic a dálnic Pavol Kováčik. Ani v jednom z těchto dvou případů se pozice ředitele neřídí služebním zákonem, výběrové řízení tak nebylo dle zákona nutné. Premiér Babiš se k tomu vyjádřil (video, čas 52:50) takto: „Nemáme čas na transparentní výběrové řízení.“ V červenci 2019 byl ředitel Kováčik uvolněn z funkce ze zdravotních důvodů. Vedením byl dočasně pověřen Radek Mátl, který byl následně jmenován ředitelem 1. října 2019.

V budoucnu by pak měl být vybrán a jmenován nový vedoucí Úřadu vlády, v jehož čele od června 2018 stojí dočasně Tünde Bartha. Ani po více než dvou letech se však vláda ke jmenování nového vedoucího Úřadu vlády nechystá, vedením úřadu, jak se uvádí na stránkách vlády, je stále „pověřena“ Tünde Bartha.

Na přelomu roků 2019–2020 došlo k odvolání tehdejšího ředitele Národního ústavu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) Dušana Navrátila. Vláda své rozhodnutí dle stejného zdroje zdůvodnila nízkými manažerskými a komunikačními schopnostmi. Navrátil na svoji obranu poukazuje na respekt, který si úřad pod jeho vedením vysloužil v zahraničí. Jeho odvolání pak bývá spojováno s poukazováním NÚKIBu na bezpečnostní rizika týkající se státních zakázek pro čínské firmy Huawei a ZTE. Vzhledem ke snaze české zahraniční politiky orientovat se na čínský trh mohla být tato kritika považována za nepohodlnou. Na místo odvolaného Navrátila pak na počátku roku 2020 nastoupil Karel Řehka.

Jako o politicky nominovaném se v řadách opozice mluvilo o Romanu Prymulovi, který se poté, co v květnu 2020 odešel z pozice náměstka ministra zdravotnictví, stal zmocněncem na Úřadu vlády. Funkce vládního zmocněnce pro vědu a výzkum ve zdravotnictví totiž vznikla v krátké době po ohlášení odchodu Romana Prymuly z Ministerstva zdravotnictví. Post zmocněnce vznikl konkrétně 25. května 2020 (.pdf, str. 1).

Závěrečné hodnocení

Pokud jde o státní správu, k deklarovanému otevření a odpolitizování nedošlo. Vláda podnikla kroky, které mohou zlepšit proces nominací do podniků se státní účastí, nicméně řadu proběhlých nominací do pozic ve státní správě a státem řízených organizací lze označit jako politické. Novela služebního zákona pak i dle nezávislé kritiky otevírá statní správu další politizaci.

Ochrana dlužníků Právní stát Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zavedeme chráněné účty nebo jiné účinné řešení zajišťující, že po provedení exekuce srážkami ze mzdy nebude nezabavitelná částka podruhé stižena exekucí na bankovním účtu povinného.“

Programové prohlášení vlády, str. 24

Vláda podpořila novelu občanského soudního řádu, který zavádí chráněné účty, kde dlužníci mohou mít nezabavitelné finanční prostředky.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Velkou novelu exekucí, resp. vykonávacího řízení, předložila vláda 9. července 2019, avšak s absencí (.pdf) zavedení chráněných účtů. Původně přitom návrh úpravu chráněných účtů obsahoval; poté co byl odmítnut Legislativní radou vlády a přepracován, úprava chráněných účtů vypadla.

Chráněné účty však obsahuje návrh (.pdf, str. 5) předložený poslanci Patrikem Nacherem (ANO) a Kateřinou Valachovou (ČSSD) 28. srpna 2020. Vláda k poslaneckému návrhu vyjádřila souhlasné stanovisko (.pdf, str. 1). Pro návrh pak vládní poslanci hlasovali, a to jak ve třetím čtení, tak po vrácení návrhu Senátem.

Navrhovaný chráněný účet by měl zabránit neoprávněné exekuci finanční částky, která slouží k „uspokojování životních potřeb“ dlužníka a jeho rodiny (.pdf, str. 10). Novela zákona prošla legislativním procesem a 3. února 2021 byla vyhlášena ve Sbírce zákonů s původní účinností od 1. dubna 2021. Ta byla poté odložena o tři měsíce na 1. července 2021, aby se banky dostatečně připravily na zavedení tohoto speciálního bankovního účtu, jak uvádí důvodová zpráva návrhu odkladu (.pdf, str. 5).

Slib hodnotíme jako splněný, neboť vláda podpořila poslanecký návrh novely občanského soudního řádu, který obsahuje zavedení chráněného účtu, na kterém dlužník bude mít nezabavitelnou část platu či jiného příjmu.

Podpoříme prevenci a zdravý životní styl Sociální stát Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Podpoříme prevenci a zdravý životní styl a také systémy odměňování těch občanů, kteří pečují o své zdraví.“

Programové prohlášení vlády, str. 30

Kromě přípravy koncepčních dokumentů v oblasti prevence a zdravého životního stylu vláda neudělala výraznější praktické kroky k podpoře občanů, kteří pečují o své zdraví.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

V odůvodnění slibu vlády se postupně zaměříme na dva aspekty podpory prevence a zdravého životního stylu: záměry vlády v koncepčních dokumentech a praktická opatření podporující prevenci a zdravý životní styl.

Záměry v koncepčních dokumentech

V březnu 2018 (tedy v období první vlády Andreje Babiše) Ministerstvo zdravotnictví obnovilo práce na programu Zdraví 2020, který si klade za cíl podporu zdraví a prevence nemocí. Národní strategie Zdraví 2020 byla schválena již 8. ledna 2014 tehdejší vládou Jiřího Rusnoka. Ministerstvo zdravotnictví pod vedením Adama Vojtěcha v roce 2018 na svém webu uvedlo, že programu Zdraví 2020 byla dříve věnována spíše okrajová pozornost a omezené prostředky. Tento přístup proto chtělo změnit.

V listopadu 2018 se Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s Ministerstvem školství zaměřilo v rámci Národní strategie Zdraví 2020 na podporu zdravého životního stylu žáků. V dubnu 2019 pak spustil Státní zdravotní ústav projekt (.pdf) na podporu zdraví osob ohrožených chudobou a sociálním vyloučením. Záměrem je „vytvořit chybějící infrastrukturu pro dlouhodobé řešení snižování nerovností ve zdraví v ČR a zvyšovat zdravotní gramotnost u populací ohrožených chudobou a sociálním vyloučením“. Příprava projektu začala již v roce 2018 a potrvá do roku 2022.

Na program Zdraví 2020 pak navazuje Strategický rámec rozvoje péče o zdraví v České republice do roku 2030 (nazývaný též jako Strategický rámec Zdraví 2030), který Ministerstvo zdravotnictví představilo v květnu 2019. Tento dokument (.pdf), jenž má za cíl zajistit rozvoj a udržitelnost systému veřejného zdravotnictví v ČR v příštích letech, vláda nakonec schválila v listopadu 2019.

Podle původního usnesení (.pdf) měl ministr zdravotnictví předložit návrh implementačních plánů této strategie do 30. června 2020. Kvůli pandemii covidu-19 nicméně vláda v červenci 2020 rozhodla (.pdf), že tuto lhůtu prodlouží až do 30. října 2020. Na stránkách Ministerstva zdravotnictví se však už v srpnu 2020 objevil dokument (.docx) s názvem Implementační plán č. 1.1: Reforma primární péče. Ten chce „nezájem populace laické veřejnosti o preventivní prohlídky“ vyřešit prostřednictvím „dostatečné PR kampaně podporující zájem občanů o vlastní zdraví“ (str. 30).

Mezi tři základní strategické cíle rámce Zdraví 2030 (.pdf, str. 3–4) patří i zlepšení zdravotního stavu populace. Toho má být dosaženo za pomoci zvýšení prevence (má dojít ke zvýšení podílu obyvatel využívajících pravidelné preventivní kontroly u lékaře) (.pdf, str. 24) a zvyšování úrovně zdravotní gramotnosti pacientů (.pdf, str. 24). Specifickým cílem je také zvýšit kompetence veřejnosti v takových oblastech, jako je správná výživa, stravovací návyky či pohybová aktivita (.pdf, str. 45) nebo pak v oblasti prevence vzniku a šíření infekčních chorob.

Dne 2. listopadu 2020 byl pak Strategický rámec Zdraví 2030 aktualizován. „Nová verze reaguje na pandemii covid-19 a přehodnocuje strategický směr českého zdravotnictví do roku 2030. Zohledňuje především předpokládané zdravotní a ekonomické dopady,“ vysvětluje na svém webu Ministerstvo zdravotnictví. Z uvedených důvodů proto došlo k mírným úpravám strategických cílů „především s ohledem na ochranu obyvatelstva“ (.pdf, str. 7).

Na konci června 2021 vláda také zveřejnila tiskovou zprávu o vzniku Národního plánu boje proti rakovině do roku 2030. Vybudován má být např. Český onkologický institut, který by se měl kromě léčby věnovat i prevenci. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch tehdy uvedl, že by v lednu 2022 mělo dojít ke spuštění dalšího z národních screeningových programů, v tomto případě programu zaměřujícího se na odhalení karcinomu plic.

V době druhé vlády Andreje Babiše tedy došlo k vypracování Strategického rámce 2030 a Národního plánu boje proti rakovině do roku 2030. Jedná se nicméně jen o strategické koncepční dokumenty – na to, jaké reálné kroky vláda v oblasti podpory prevence a zdravého životního stylu udělala, se zaměříme v další části odůvodnění.

Praktická opatření podporující prevenci a zdravý životní styl

Za jeden z výraznějších kroků vlády v oblasti prevence lze považovat spuštění Národního zdravotnického informačního portálu (NZIP), který vznikl pod záštitou Ministerstva zdravotnictví. Za hlavní cíl si klade „poskytnout široké veřejnosti místo, kde nalezne důvěryhodné a garantované informace z různých oblastí českého zdravotnictví“. Ministerstvo si od portálu slibuje „zlepšení zdravotní gramotnosti obyvatel ČR“. Důležité je také zmínit, že stránky NZIP nabízejí i sekci Prevence a zdravý životní styl.

Ministerstvo zdravotnictví také každoročně poskytuje dotace v rámci Národního programu zdraví. S tím nicméně nepřišla vláda Andreje Babiše, ale již vláda Petra Pitharta v roce 1991. Přehled přidělených dotací, které získaly projekty zabývající se podporou zdraví, lze nalézt na stránkách Ministerstva zdravotnictví. Například v roce 2019 byly dotace schváleny pro projekty (.xlsx) Pohyb a výživa v prevenci obezity, Hravě o prevenci či Propagace včasných vyšetření a zdravého životního stylu jako prevence typicky mužských nádorových onemocnění. Rozpočet tohoto programu nebyl ani nijak navýšen. V letech 20162017 rozdělil program vždy cca 10,5 mil. Kč. V roce 2020 to bylo 10 milionů a v roce 2021 pouze 9,7 mil. Kč.

S prevencí souvisí i proplácení antigenního testování na onemocnění covid-19, které vláda poprvé spustila 16. prosince 2020. Přestože mělo bezplatné antigenní testování původně skončit k 1. září, vláda nakonec od plánu ustoupila a bezplatné antigenní testování potrvá i během září 2021.

V polovině července 2021 došlo za podpory státu ke spuštění soutěže, v níž mohli lidé očkovaní proti covidu-19 v očkovacích centrech bez registrace vyhrát mobilní telefony nebo značkové tenisky. Tato soutěž nicméně skončila k 31. červenci. Vláda také 30. července 2021 schválila návrh premiéra Babiše, aby státní zaměstnanci, kteří se nechali nebo nechají očkovat proti covidu-19, získali nárok na dva dny placeného volna navíc. Tuto možnost však nemohou využít všichni občané České republiky. Nicméně proplácení testů na covid-19 ani pobídky k očkování zjevně nebyly záměrem vlády při formulaci programového prohlášení v roce 2018.

Co se týče části slibu o „odměňování občanů, kteří pečují o své zdraví“, nepodařilo se nám ve veřejně dostupných zdrojích dohledat, že by za tímto účelem vláda podnikla konkrétní kroky. Zmínky o tomto tématu lze najít například již v roce 2014, úvahy o uzákonění odměn pro občany, kteří chodí na preventivní prohlídky, se objevily také v červenci 2019. Zvýhodnění těchto pacientů zvažoval i samotný ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, který v září 2019 uvedl: „Měla by to být přímo možnost daná ze zákona, například ve smyslu bonifikace na odvodu na pojistném. Vím, že v některých státech určitá bonifikace existuje. Jsou nastavené pojistné plány, kdy – pokud člověk dodržuje nějaké podmínky – má nižší pojistné.“ 

Podle serveru iROZHLAS chtělo tehdy Ministerstvo zdravotnictví tuto slevu na pojistném „zanést do věcného záměru zákona o zdravotních pojišťovnách“. Již dříve, v červnu 2019, přitom toto ministerstvo předložilo návrh novely zákona o VZP a o zaměstnaneckých pojišťovnách, který však zmiňované snížení pojistného neobsahoval. Na portálu ODok se nám pak nepodařilo najít žádný veřejně přístupný vládní dokument, který by zmínku o takovém zvýhodnění zahrnoval. Neobjevuje se ani ve výše popisovaném Strategickém rámci Zdraví 2030.

Doplňme, že Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP), která je zřizována státem, poskytuje dlouhodobě výhody a příspěvky klientům, kteří aktivně dbají o své zdraví. Jedná se např. o příspěvky na pohybové aktivity, očkování, vyšetření kožních znamének či na léčebně-ozdravné pobyty pro děti, ale také o příspěvky na odvykání kouření nebo na pomůcky pro trénink paměti pro dospělé či příspěvky pro dárce krve. V roce 2021 tak klienti VZP budou moci z preventivních programů čerpat přibližně 710 milionů Kč, tedy o téměř 9 % více než v roce 2020. Podle náměstka ředitele VZP Ivana Duškova jsou jednotlivé programy právě „odrazem strategického rámce rozvoje péče o zdraví v České republice do roku 2030“, tj. výše uváděného rámce Zdraví 2030. Nicméně podpora prevence ze strany VZP není ničím novým, s čím by VZP přišla díky krokům vlády.

Kromě koncepčních dokumentů v oblasti prevence a zdravého životního stylu tedy vláda Andreje Babiše příliš nových praktických opatření nepřinesla. Pokračovala v dlouhodobém dotačním programu Národní program zdraví a podpořila testování a očkování v souvislosti s pandemií covidu-19, s čímž ale ve svém programovém prohlášení zjevně vláda nepočítala. Vláda nezavedla dříve diskutovaný systém slev na pojistném, který by byl dostupný pro všechny pojištěnce. Jediným výraznějším krokem bylo zavedení Národního zdravotnického informačního portálu. Vzhledem k této bilanci tak hodnotíme slib vlády jako porušený.

Právo na internet Vzdělanost Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Připravíme zákon o právu každého občana mít přístup k internetu.“

Programové prohlášení vlády, str. 33

Vláda v roce 2020 předložila návrh novely zákona o elektronických komunikacích, díky níž by měl mít každý občan za určitých podmínek v rámci tzv. univerzální služby právo na přístup k cenově dostupnému internetovému připojení o vyšších rychlostech, než tomu bylo dosud.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Český zákon o elektronických komunikacích právo každého občana na přístup k internetu výslovně neupravuje. Nicméně za určitých podmínek ukládá poskytovatelům tzv. univerzálních služeb řadu povinností. Do těch může dle vyhlášky č. 327/2006 Sb. spadat i přístup k internetu. Takové internetové připojení je nyní však garantováno jako úzkopásmové (s dnes již reálně nevyužitelnou nízkou rychlostí přenosu dat) a navíc za předpokladu součinnosti poskytovatelů.

Upřesněme, že Český telekomunikační úřad (ČTÚ) definuje univerzální službu jako „soubor služeb (…), které jsou dostupné ve stanovené kvalitě všem koncovým uživatelům na celém území státu za dostupnou cenu“.

Evropský kodex pro elektronické komunikace z roku 2018 poté univerzální službu popisuje (.pdf, str. 76) jako „záchrannou síť“, „která má zajišťovat, aby přinejmenším určité minimální služby byly dostupné všem koncovým uživatelům a za cenu dostupnou pro spotřebitele, pokud absence takové dostupnosti znamená riziko sociálního vyloučení a neumožňuje občanům plné sociální a ekonomické zapojení do společnosti.“ Dle evropského kodexu je přitom základním požadavkem univerzální služby zajistit, aby všichni spotřebitelé měli za dostupnou cenu přístup „ke službám dostupného přiměřeného širokopásmového přístupu k internetu (…) v pevném místě“. Tedy nikoliv už pouze úzkopásmového přístupu, o němž hovoří česká legislativa.

Jedná se tedy o způsob, jak v případě, že cenově dostupné připojení k internetu není komerčně dostupné, zajistit zvýhodněné připojení těm, kteří jej potřebují. Právo na přístup k internetu v rámci univerzální služby tedy neznamená absolutní právo na přístup k internetu, „ale možnost připojení k internetu v určité kvalitě za dostupnou cenu“. O tom, zda a jakou službu v rámci univerzální služby bude určitý poskytovatel nabízet, rozhoduje ČTÚ. Poskytovatel univerzální služby (například operátor) má možnost požadavek odmítnout z důvodů stanovených jak vyhláškou č. 327/2006 Sb. (§ 1 odst. 2, § 1 odst. 3), tak zákonem (§ 40 odst. 6).

Vláda Andreje Babiše v listopadu 2020 předložila návrh velké novely zákona o elektronických komunikacích, která mimo jiné do českého práva transponuje výše zmíněný Evropský kodex (.pdf) pro elektronické komunikace. Součástí navržených změn je také úprava § 40 odst. 2 (.pdf, str. 73–74), který je transpozicí Přílohy V Kodexu (.pdf, str. 196). Ten má nově určovat funkce, které by měl „přiměřený přístup k internetu“ v rámci univerzální služby poskytovat.

Nově by tak mělo být v rámci tohoto připojení možné využívat např. videohovory ve standardní kvalitě, internetové bankovnictví či sociální média (.pdf, str. 74). Navýšení přenosové kapacity naznačuje také důvodová zpráva (.pdf, str. 160), podle které by „služba cenově dostupného přiměřeného přístupu k internetu (…) měla vykazovat dostatečnou šířku pásma na podporu přístupu alespoň k minimálnímu souboru základních služeb, jež zohledňují služby využívané většinou koncových uživatelů, a na podporu jejich využívání.“ Lze tedy předpokládat, že v závislosti na přijetí novely bude muset být výše zmíněná vyhláška upravena. 

Uvedený vládní návrh novely zákona o elektronických komunikacích prošel 16. června 2021 třetím čtením v Poslanecké sněmovně. Na této původní schválené verzi novely (.docx) následně poslanci setrvali i 15. září, poté co jim Senát vrátil návrh zpět s pozměňovacími návrhy. Doplňme, že při obou hlasováních novelu podpořili poslanci všech sněmovních stran. Po podpisu prezidenta by tak mělo dojít k vyhlášení novely ve Sbírce zákonů.

Vzhledem k navýšení požadované přenosové kapacity v rámci univerzální služby by mělo novelizací dojít k výraznému posunu v kvalitě poskytovaného připojení. V současné době, tedy před vyhlášením novely, je totiž připojení garantováno jen jako úzkopásmové s dnes již reálně nevyužitelnou nízkou rychlostí. Nyní lze tedy hovořit o tom, že díky novelizaci zákona bude mít každý občan právo na přístup k reálně použitelnému připojení k internetu. Vládní slib proto hodnotíme jako splněný.

První tři dny nemocenské Sociální stát Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Od 1. 7. 2019 obnovíme náhradu mzdy v prvních třech dnech pracovní neschopnosti ve výši 60 procent denního vyměřovacího základu a projednáme možnosti, jak tento krok kompenzovat zaměstnavatelům.“

Programové prohlášení vlády, str. 10

Původní návrh poslanců ČSSD z února 2018 na zrušení třídenní karenční doby byl již s podporou vlády přijat v lednu 2019, a to s účinností od prvního července 2019.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Tzv. třídenní karenční doba byla zavedena vládou Mirka Topolánka. Kvůli ní nebyla zaměstnancům v prvních třech dnech pracovní neschopnosti poskytována náhrada mzdy.

Skupina poslanců ČSSD (Jan Hamáček, Jan Birke, Kateřina Valachová, Petr Dolínek) navrhla novelu (.pdf, str. 9) zákoníku práce (a dalších zákonů), která ruší karenční dobu, již v únoru 2018. Tento bod programového prohlášení vlády byl podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové jedním ze zásadních motivů, proč jsme (ČSSD, pozn. Demagog.cz) vstoupili do vlády.

Zrušení karenční doby se následně stalo součástí programového prohlášení vlády a při projednávání jej podpořila ministryně práce a sociálních věcí Maláčová. Prosazovat jej začali také poslanci hnutí ANO.

Proplácení prvních 3 dnů nemocenské spustíme od 1.července 2019, tedy v původním termínu! Dnes jsem se s premiérem Babišem domluvila, že příslušná novela půjde příští týden do dalšího čtení a poslanci ANO budou hlasovat v souladu s programovým prohlášením vlády.

— Jana Maláčová (@JMalacova) 24. září 2018

Návrh novely zákoníku práce prošel v Poslanecké sněmovně druhým a třetím čtením již s vládní podporou a 31. října 2018 byl ve znění pozměňovacích návrhů schválen. Pro návrh poslanců ČSSD hlasovali kromě vládních stran také poslanci KSČM, Pirátů a někteří poslanci KDU-ČSL.

Senát se novelou zákoníku práce zabýval na schůzi 20. prosince 2018, přičemž návrh zamítl většinou 37 hlasů z přítomných 62 senátorů. Následně se novelou zabývala Poslanecká sněmovna na schůzi 22. ledna 2019, kde byla tato novela přijata většinou 129 hlasů v původním znění schváleném v říjnu 2018. Prezident zákon podepsal 30. ledna a účinnosti (.pdf, str. 8) nabyla novela 1. července 2019 v souladu s programovým prohlášením vlády.

Zrušení karenční doby by mělo podle odhadů Hospodářské komory představovat pro zaměstnavatele dodatečné náklady až ve výši pěti miliard korun ročně, což se pro první rok po zrušení karenční doby potvrdilo. Proto byla součástí návrhu zákona i změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Zaměstnavatelům se tak snížily (.pdf, str. 26) odvody na nemocenském pojištění o 0,2 procentního bodu na 2,1 %. Podle důvodové zprávy (.pdf, str. 11) mělo být efektem snížení pojistného, dle výpočtů České správy sociálního zabezpečení, snížení příjmů státního rozpočtu (respektive snížení nákladů zaměstnavatelů spojených se zrušením karenční doby) o necelých 2,6 mld. Kč.

Snížíme počet oborů středního vzdělávání Vzdělanost Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Snížíme počet oborů středního vzdělávání.“

Programové prohlášení vlády, str. 14

Během působení této vlády nedošlo k žádné redukci počtu oborů středního vzdělávání.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Podle Programového prohlášení vlády je důvodem pro snížení počtu oborů „zvýšení prestiže, odborné úrovně a uplatnitelnosti absolventů učňovských oborů a technických oborů středních škol“. Přeloženo do běžného jazyka, pokud se některé obory sloučí, budou mít absolventi širší spektrum znalostí a dovedností a díky vyšší prestiži oborů i lepší uplatnitelnost na trhu práce.

V současnosti existuje celkem 283 oborů, jež lze na českých středních školách studovat. Obory, které mohou být vyučovány na SŠ, jsou určeny nařízením vlády o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání (č. 211/2010 Sb.).

MŠMT vydalo dokument Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+, který vláda schválila v říjnu 2020. Ten obsahuje opatření nazvané „inovace oborové soustavy“ (.pdf, str. 36, 106), v rámci něhož by měl být počet středoškolských oborů snížen. Změny týkající se snižování oborů jsou uvedeny na období 2021-2022 (.pdf, str. 107, 108).

Poslední novelizace proběhla nařízením vlády č. 354/2020 Sb. Tato novela však žádné nové obory nepřidala, pouze právně zakotvila praxi, že jsou některé obory zakončeny jak maturitou, tak výučním listem. Předchozí novela z roku 2018, která navýšila počet oborů, byla schválena 13. června 2018 první vládou Andreje Babiše ještě před jmenováním vlády současné. Z podnětu nynější vlády tedy za celé funkční období nedošlo snížení (ale ani navýšení) počtu oborů středního vzdělávání.

Sociální dávky Sociální stát Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„...dále dávkám pomoci v hmotné nouzi, zejména doplatku na bydlení, a dávkám určeným dlouhodobě nezaměstnaným osobám. Podmínkou přiznání takové dávky bude povinnost aktivně hledat zaměstnání, případně se účastnit veřejně prospěšných prací na úrovni měst a obcí.“

Programové prohlášení vlády, str. 9

Vláda neprosadila žádný návrh, který by podmínil vyplácení dávek pomoci v hmotné nouzi pracovní aktivitou.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Novely zákona o pomoci v hmotné nouzi

Pomoc v hmotné nouzi se doposud skládá ze tří složek: doplatku na bydlení, příspěvku na živobytí a mimořádné okamžité pomoci.

Podle plánu legislativních prací vlády (.pdf, str. 15) mělo Ministerstvo práce a sociálních věcí předložit novelu zákona o dávkách v hmotné nouzi v dubnu 2019. Dle harmonogramu obsaženého na stejné straně měl zákon nabýt účinnosti již začátkem roku 2020. Tato novela by se měla přímo zabývat doplatky na bydlení a dávkami a podmiňovat je pracovní aktivitou příjemce (str. 17): „Zefektivnění poskytování dávek pomoci v hmotné nouzi tak, aby byla poskytována dávková pomoc potřebným a aby byl prohlouben princip, že výhodnější je být aktivní a pracovat než požívat dávky pomoci v hmotné nouzi zejména dlouhodobě, úprava dávkové pomoci směřující k dostupnosti bydlení.Taková novela zákona o dávkách v hmotné nouzi však předložena nebyla.

V prosinci 2019 přijala vláda neutrální stanovisko (.pdf) k návrhu novely z dílny SPD, která má za cíl (.pdf, str. 5) „zvýšení adresnosti vyplácení příslušných dávek, snížení objemu státem vyplácených prostředků na dávky pomoci v hmotné nouzi a snížení počtu příjemců těchto dávek“. Dle tohoto návrhu by se za tzv. společně posuzované osoby nepovažovali všichni, včetně dětí, kteří nemají práci, ani si ji aktivně nehledají. To by mělo podle SPD vést ke snížení existenčního či životního minima posuzované osoby a následně i ke snížení poskytovaných dávek, které se odvíjí právě od výše existenčního či životního minima. Vláda však ve svém stanovisku upozorňuje (.pdf, str. 3) na to, že by návrh ve znění, v jakém byl předložen, měl opačný efekt. K 31. srpnu 2021 návrh čeká na třetí čtení v PS.

MPSV a změna dávek v oblasti bydlení

V červnu 2019 některá média (Hospodářské noviny, A2larm) upozornila na to, že ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová představila revizi právě v systému dávek na bydlení. Na původní návrh (.zip, 3_IIIa.doc) zákona o přídavku na bydlení upozornila také Platforma pro sociální bydlení, která sdružuje odborníky a neziskové organizace v oblasti sociálního bydlení. Ta v otevřeném dopise (.pdf) požadovala stažení návrhu z projednávání zejména kvůli úplnému zastavení výplaty sociálních dávek obyvatelům ubytoven, kteří by se tak mohli ocitnout bez bydlení. Po kritice veřejnosti ministerstvo upravený návrh 19. prosince 2019 předložilo. Novela počítala s tím, že budou lidé od roku 2021 dostávat jen jednu dávku – přídavek na bydlení namísto současného příspěvku a doplatku. Zpřísnění podmínek výplaty dávky pak dokládá mimo jiné již předkládací zpráva (.doc, str. 1): 

„Úlohou státu je přitom nabízet aktivním občanům takové nástroje podpory a pomoci, které jim umožní zlepšit svou sociální situaci, pokud o to sami usilují. Zároveň platí, že nebude-li žadatel/příjemce dávky v řešení své situace aktivní (snaha uplatnit se na trhu práce a spolupráce s Úřadem práce ČR, případně sociálním odborem obce), nebo nebude-li dodržovat vymezená pravidla (např. řádná docházka dětí do školy, udržování bytu ve funkčním standardu bydlení), nebude mít nárok na podporu státu.“

Konkrétně má jít o nutnost pracovat, vykonávat veřejně prospěšné práce či zaměstnání hledat. Dosavadních 20 hodin práce měsíčně má být nahrazeno (.docx, str. 46) 25 hodinami. Návrh zákona o přídavku na bydlení prošel připomínkovým řízením na přelomu let 2019 a 2020, zatím však nebyl projednán vládou.

Návrh novely zákona o zaměstnanosti

K okrajové úpravě postavení osob dlouhodobě nezaměstnaných má dojít novelou zákona o zaměstnanosti. MPSV navrhuje nově až devítiměsíční výpadek dávek při vyškrtnutí z evidence na úřadu práce. Má se tak eliminovat nespolupráce a pasivita těch, kterým doposud hrozil výpadek v délce půl roku. Původní návrh počítal s účinností od července 2020 (.docx, str. 6). V současnosti však návrh stále čeká na projednání vládou.

Protože tedy vláda nepřijala novelu, která by výplatu dávek pomoci v hmotné nouzi podmínila pracovní aktivitou, hodnotíme slib jako porušený.

Tvorba zákonů Právní stát Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Pro zákony, jejichž příprava a implementace přesahuje funkční období jedné vlády, zavedeme zvláštní způsob expertní přípravy s podporou Legislativní rady vlády s přesným harmonogramem projednávání, schvalování a zavádění do praxe. Příkladem mohou být změny Ústavy, změny v kompetencích ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy, změny důchodového zabezpečení a zjednodušení dávkových systémů, změny v soudnictví a státním zastupitelství nebo příprava nových soudních procesních předpisů.“

Programové prohlášení vlády, str. 23

Slibovanou změnu vláda nezavedla a k srpnu 2021 neučinila žádné kroky k realizaci slibu. Informace o tom, zda se plánuje, se nám dohledat nepodařilo.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Slibovanou změnu vláda patrně neměla v úmyslu prosazovat prostřednictvím zákonné úpravy. Záměr zavedení expertní přípravy totiž nebyl zmíněn v plánu legislativních prací vlády na rok 2018, 2019, 2020 ani v nejnovějším plánu na rok 2021 (.pdf).

Zvláštní způsob expertní přípravy by teoreticky mohl být zaveden pomocí úpravy Legislativních pravidel vlády (LPV) (.pdf). Ta jsou měněna prostřednictvím usnesení vlády, které upravuje postup ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy při tvorbě a projednávání připravovaných právních předpisů a jejich obsah a formu. Toto usnesení bylo schváleno vládou dne 19. března 1998, v průběhu let došlo k jeho úpravám dalšími vládními usneseními (.pdf, str. 1).

LPV naposledy změnila první vláda Andreje Babiše usnesením ze dne 17. ledna 2018 č. 47 (.pdf), ze kterého nicméně nevyplývá žádná změna ohledně uvedení přesného harmonogramu projednávání, schvalování a zavádění zákonů, které přesahují funkční období jedné vlády. Zároveň v současné době nejsou známy žádné informace o přípravě takových změn LPV.

Whistleblowing, lobbing Právní stát Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„V této souvislosti předložíme zejména účinné právní nástroje k ochraně oznamovatelů korupce (whistleblowing) a zákon o regulaci lobbingu vycházející z mezinárodních doporučení.“

Programové prohlášení vlády, str. 24

Vláda předložila Poslanecké sněmovně návrh zákona o ochraně oznamovatelů korupce i návrh zákona o lobbování. Dosud však ani jeden z návrhů Sněmovnou nebyl schválen.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Zákon o ochraně oznamovatelů korupce

Nejprve se zaměříme na zákon o ochraně oznamovatelů korupce (tzv. whistleblowing). Vláda Andreje Babiše na návrhu tohoto zákona pracovala například již na podzim roku 2018 či na začátku roku 2019. Další z návrhů představilo Ministerstvo spravedlnosti v červnu 2020. Dne 29. července 2020 bylo ukončeno jeho připomínkové řízení, v němž byly podány tři desítky zásadních připomínek – a to například od Ministerstva vnitra, BIS či od Ministerstva obrany, v jehož čele stojí nestraník za ANO Lubomír Metnar. Tento návrh byl nakonec schválen na schůzi (.pdf) vlády 1. února 2021.

Vládní návrh zákona byl pak předložen Poslanecké sněmovně 9. února 2021. První čtení proběhlo 12. května 2021, kdy byl také přikázán (.pdf) k projednávání ve výborech. Ústavně právní výbor však návrh neprojednal a Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj nejprve v červnu 2021 projednávání návrhu přerušil (.pdf) a až v červenci jej poslancům doporučil (.pdf) schválit. Od 15. července, kdy Výbor pro veřejnou správu své usnesení zveřejnil, se návrh zákona neprojednával.

Dle důvodové zprávy (.pdf, str. 18) bylo jedním z důvodů pro vypracování návrhu zákona o ochraně oznamovatelů také schválení směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie. Podle této směrnice (čl. 26 odst. 1) totiž musí členské státy EU uvést „v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 17. prosince 2021“.

Zákon o lobbování

Vládní návrh zákona o lobbování, který podle důvodové zprávy (.pdf, str. 13) bere v úvahu i některá mezinárodní doporučení adresovaná ČR, byl po projednání vládou předložen Poslanecké sněmovně 21. srpna 2019. Ačkoliv ale bylo projednání návrhu zařazeno na program 35. schůze Poslanecké sněmovny, která se konala od 15. října do 8. listopadu 2019, k projednání tohoto návrhu zákona zde nedošlo. Návrh měl být projednáván již na nejméně čtyřech schůzích – kromě uvedené schůze v roce 2019 také na začátku roku 2020 a dále i v dubnu a na začátku července. Skutečně projednán byl však až na 75. schůzi 10. prosince 2020 a v prvním čtení přikázán (.pdf) výborům.

Ústavně právní výbor pak 25. května 2021 zaslal poslancům doporučení (.pdf), aby návrh schválili společně s připojenými změnami a doplňky. Ve druhém čtení byl zákon projednán na 111. schůzi Poslanecké sněmovny v červenci. Třetí čtení pak započalo na 115. schůzi 30. července 2021, ale bylo přerušeno a od té doby se o návrhu zákona o lobbování nejednalo.

Snaha ANO a ČSSD o nastavení zákonných limitů pro lobbing byla dříve pozdržena jednak kvůli kritice ze strany České národní banky, která se obávala, že by zákon mohl umožnit narušení nezávislosti ČNB, a jednak kvůli následnému předložení žádosti o stanovisko Evropské centrální banky (ECB) tehdejším ministrem spravedlnosti Kněžínkem. Obavy ČNB však byly v dubnu 2019 vyvráceny (.pdf, str. 3). Konkrétně ECB uvedla, že „(...) zvýšení transparentnosti v kontextu lobbingu v legislativním procesu v České republice nenaruší nezávislé plnění úkolů ČNB (...)“. Stanovisko ECB umožnilo posun v přípravě tohoto zákona, tedy schválení tohoto návrhu vládou.

Lobbování je v návrhu zákona (.pdf) definováno jako soustavná činnost s cílem ovlivnit přípravu či schvalování právního předpisu nebo dokumentu koncepce rozvoje (str. 1). Lobbista pak může být pouze bezúhonná osoba, která se registruje ve speciálním registru (str. 3). V tomto registru pak mají být registrováni i ti, na které může lobbování cílit – např. členové Parlamentu či vlády, prezident republiky nebo náměstci na ministerstvech, ale i členové rady ČNB (str. 3). Lobbisté pak mají mít povinnost čtvrtletně vyhotovovat zprávy o svém lobbování (str. 6).

Závěrem shrňme, že vláda Andreje Babiše skutečně předložila oba návrhy zákonů poslancům k projednání. Nedokázala ale dosud zajistit jejich schválení, což nicméně nebylo předmětem slibu obsaženém v programovém prohlášení. Slib proto hodnotíme jako splněný.

Zákon o sociálním bydlení Sociální stát Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Vláda připraví zákon o sociálním bydlení k řešení potřeb občanů v bytové nouzi a na okraji společnosti. Zákon vytvoří potřebné podmínky pro obce, spojí poskytnutí sociálního bytu se soustavnou sociální a výchovnou prací. Uvedený zákon by měl obsahovat také oprávnění pro obce požadovat po investorovi v rámci výstavby nových bytů určitý podíl tzv. levných bytů.“

Programové prohlášení vlády, str. 35

Vláda upustila od záměru připravit zákon o sociálním bydlení. Namísto toho ministryně Klára Dostálová předložila komplexní pozměňovací návrh představující zákon o dostupném bydlení. Ten však neobsahuje podmínění nájmu soustavnou sociální a výchovnou prací ani podíl levných bytů.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová byla v minulosti pro zavedení zákona o sociálním bydlení, později ale změnila názor. Dle jejích slov ji k tomu přiměla argumentace starostů. „My jsme se přiklonili na stranu obcí a říkáme, že není nutno dávat zákonně obcím povinnosti,“ řekla ministryně pro ČT v říjnu 2018. Zákon o sociálním bydlení, po kterém volají již léta odborníci a některé obce a který stojí v Programovém prohlášení vlády, nevznikl.

Odmítavý postoj vlády k zákonu o sociálním bydlení vyplynul také z vyjádření premiéra Andreje Babiše po jednání s ministry a zástupci starostů o řešení situace lidí v ghettech, které proběhlo ještě v září 2018. Tehdy uvedl: „My si myslíme, že potřebujeme stavět byty. A ten program Výstavba, který připravila paní ministryně Dostálová, to řeší. V minulém období jsme se na tom nedomluvili (na zákoně), toto je nový návrh, který ani nevyžaduje zákon. Nutit obce a dávat jim povinnost, aby stavěly, by určitě neprošlo.“

Ministryně Dostálová na začátku roku 2019 uvedla, že nezamýšlí připravit zákon o sociálním bydlení, tak jak je to uvedeno v programovém prohlášení vlády, nýbrž pouze zákon o dostupném bydlení.

Klára Dostálová plánovala předložit vládě návrh zákona o dostupném bydlení v prosinci 2020, v důsledku koronavirové krize však ministryně po opětovném prodloužení předložila návrh (.pdf) v březnu 2021. Avšak namísto standardního návrhu, který by jako každý jiný návrh prošel mezirezortním připomínkovým řízením a jednáním vlády, předložila ministryně Dostálová spolu s dalšími poslanci ČSSD komplexní pozměňovací návrh k zákonu o veřejně prospěšných společnostech bytových a výstavbě dostupného bydlení, který leží ve Sněmovně. Pakliže by Sněmovna s komplexním pozměňovacím návrhem ve druhém čtení souhlasila, je tento návrh brán jako základní text pro další projednávání. Návrh mění název zákona na zákon o dostupnosti bydlení (.pdf, str. 2). Dodejme, že Klára Dostálová spolu se skupinou poslanců předložila rozšířený komplexní pozměňovací návrh (.pdf) ještě v červnu 2021 a dosud nebyl projednán Sněmovnou.

Základní myšlenkou návrhu je možnost vytvoření veřejně prospěšné právnické osoby v oblasti bydlení. „Obec, která má k dispozici vlastní pozemek, založí veřejně prospěšnou společnost pro bydlení. Následně vystaví byty, které budou obyvatelé postupně splácet svým nájmem. Pak stavební projekt spadá do vlastnictví obce,“ přiblížila svůj návrh Dostálová. Návrh ale neobsahuje prvky obsažené ve slibu vlády. Chybí například obecné navázání nájmu sociálního bytu na „soustavnou sociální a výchovnou“ práci. Návrh počítá s možností podmínění (.pdf, str. 5–6) nájmu osvědčením vydaným na základě sociálního šetření nájemce, ale jen u bytů pronajímaných výše uvedenou veřejně prospěšnou společností. Návrh pak nepočítá ani s požadavkem určitého podílu tzv. levných bytů.

V dubnu 2021 vláda schválila strategický dokument Koncepce bydlení České republiky 2021+ (.docx), jehož základní vizí je „dostupné, stabilní a udržitelné bydlení". Koncepce se ovšem o přípravě zákona nikterak nezmiňuje. Uvádí jen podpůrné programy a strategie věnované sociálnímu bydlení a začleňování (.docx, str. 52).

Problematiku chudoby, včetně bydlení, chtěla řešit také ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). K tomu bylo vytvořeno patnáct nových opatření (.pdf), která měla vláda postupně prosazovat ve spolupráci se samosprávnými celky. Od třetiny bodů se následně upustilo. Drtivá většina všech opatření se ve výsledku nerealizovala.

I přes přípravu zákona o dostupném bydlení nebo vytyčení 15 opatření proti chudobě hodnotíme slib jako porušený, neboť vláda zákon o sociálním bydlení nepřipravila a zákon o dostupném bydlení nenaplňuje znaky vládou slíbeného zákona o sociálním bydlení.

Zvýšení důchodu Sociální stát Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Prosadíme novelu zákona o důchodovém pojištění, která zvýší základní výměru důchodu na 10 % průměrné mzdy.“

Programové prohlášení vlády, str. 8

Novela zákona o důchodovém pojištění, která zvýšila výměru důchodu na 10 % průměrné mzdy, již prošla legislativním procesem a příslušná ustanovení jsou od 1. ledna 2019 účinná.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Důchodová novela byla připravena Ministerstvem práce a sociálních věcí již za bývalé ministryně Jaroslavy Němcové (ANO) a předchozí vláda ji Sněmovně předložila 9. března 2018.

Dle novely zákona o důchodovém pojištění se pevná část důchodů od 1. ledna 2019 zvýšila o jeden procentní bod na 10 % průměrné mzdy.

Poslanecká sněmovna návrh zákona projednala a během třetího čtení, které proběhlo 29. června 2018, tedy dva dny po schválení programového prohlášení vlády, byl návrh poslanci schválen (.pdf). Pro návrh hlasovali poslanci všech klubů, tedy i vládní poslanci.

Zákonem se dále zabýval Senát, který ho vrátil Sněmovně s pozměňovacími návrhy. Poslanecká sněmovna o návrhu zákona vráceném Senátem hlasovala 22. srpna 2018, kdy setrvala (.pdf) na původním návrhu. Návrh, který byl dále podepsán prezidentem republiky, pak vešel v platnost 31. srpna 2018 a v účinnost hned den následující. Některá ustanovení, včetně zvýšení základní výměry důchodů na 10 %, jsou však účinná až od 1. ledna 2019.

Zvýšení rodičovského příspěvku Sociální stát Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zvýšíme rodičovský příspěvek na 300 000 Kč.“

Programové prohlášení vlády, str. 10

Od 1. ledna 2020 činí výše rodičovského příspěvku 300 000 Kč, pro vícerčata pak 450 000 Kč.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) navrhla v září 2018 zvýšit rodičovský příspěvek na dítě do čtyř let věku. Růst rodičovského příspěvku byl obsažen v návrhu novely zákona o státní sociální podpoře, jenž prošel na podzim roku 2018 meziresortním připomínkovým řízením a 23. května 2019 byl předložen Poslanecké sněmovně.

Návrh zákona byl přijat 17. prosince 2019, o dva dny později ho podepsal prezident republiky a 31. prosince byl vyhlášen ve Sbírce zákonů. V účinnost vešel 1. ledna 2020. Nárok na rodičovský příspěvek pak definuje Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Z předchozích 220 000 Kč se rodičovský příspěvek zvýšil na 300 000 Kč při péči o jedno nejmladší dítě v rodině, které nedosáhlo 4 let věku. V případě vícerčat došlo k nárůstu na 450 000 Kč, tedy 1,5násobek částky 300 000 Kč. Tím vláda splnila slib o navýšení rodičovského příspěvku.

V důvodové zprávě k návrhu tohoto zákona je odhadován nárůst výdajů státního rozpočtu v rámci systému státní sociální podpory na cca 8,6 mld. Kč ročně (.pdf, str. 5).

Dodejme, že Senát návrh zákona vrátil Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, ale ta setrvala na původním znění. Někteří senátoři považují tento návrh za nespravedlivý a podle serveru iRozhlas uvádějí, že „na příspěvek kvůli přechodnému ustanovení nedosáhne zhruba 70 tisíc rodin, které ho (příspěvek, pozn. Demagog.cz) vyčerpaly před čtvrtými narozeninami dětí“. Proto se skupina senátorů obrátila na Ústavní soud, který se návrhem bude ještě zabývat.

Rovněž návrh (.pdf) poslanců Bauera a Stanjury předpokládá přiznání nároku na zvýšení příspěvku také pro rodiče, kteří pečují o dítě do čtyř let, ale původní výši příspěvku již vyčerpali. Jeho projednání je na pořadu 111. schůze Poslanecké sněmovny, která je přerušena do 14. září 2021. Uveďme, že vláda k návrhu vydala nesouhlasné stanovisko (.pdf, str. 3).

Sliby vlády Andreje Babiše ověřujeme díky grantové podpoře Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů