Demagog.cz

Sliby vlády Andreje Babiše

Speciální výstup Demagog.cz k plnění slibů vlády Andreje Babiše

S končícím volebním obdobím zpracoval Demagog.cz unikátní analýzu, nakolik menšinová vláda hnutí ANO a ČSSD splnila závazky, které si na začátku volebního období sama vytyčila. Vláda Andreje Babiše schválila své programové prohlášení 27. června 2018. Z něj jsme vybrali padesátku slibů napříč tématy a ty jsme po celé volební období průběžně sledovali.

Nyní si tak můžete přečíst, jak si druhá Babišova vláda vedla v plnění slibů v oblasti hospodářství, životního prostředí, sociálního státu, vzdělanosti, právního státu a bezpečnosti. U každého slibu jsme na základě dohledávání primárních zdrojů informací zkoumali, zda se jej koalici podařilo naplnit. Pro potřeby tohoto výstupu pracujeme s třemi kategoriemi hodnocení — jde o sliby splněné, částečně splněné nebo porušené (více v metodice). Cílem hodnocení není říct, zda vláda byla dobrá, nebo špatná, úspěšná, nebo neúspěšná. To si rozhodne každý volič 8. a 9. října u volební urny. Naším cílem bylo nabídnout veřejnosti tvrdá data a poctivou analýzu namísto impulzivních a zkratkovitých hodnocení, která s sebou nese (nejen) předvolební kampaň.

Z výsledků analýzy vyplývá, že z celkových 50 slibů vláda splnila 22 slibů, 13 splnila částečně a zbývajících 15 slibů porušila.

Druhá polovina funkčního období vlády byla charakterizována probíhající pandemií covidu-19. S ní spojené výzvy se pochopitelně podepsaly i na plnění programového prohlášení. Na naši metodiku hodnocení jednotlivých slibů to vliv nemělo, při čtení naší analýzy ale dopad pandemie na práci vlády mějte na paměti.

Analýzu jsme zpracovali k 17. září 2021, s ohledem na případné legislativní posuny u některých slibů ji budeme do sněmovních voleb aktualizovat.

Za podporu děkujeme Nadačnímu fondu pro nezávislou žurnalistiku.

50 sledovaných slibů

22 splněných
44 %
13 částečně splněných
26 %
15 porušených
30 %
Oblast Hodnocení
Podpoříme prevenci a zdravý životní styl Sociální stát Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Podpoříme prevenci a zdravý životní styl a také systémy odměňování těch občanů, kteří pečují o své zdraví.“

Programové prohlášení vlády, str. 30

Kromě přípravy koncepčních dokumentů v oblasti prevence a zdravého životního stylu vláda neudělala výraznější praktické kroky k podpoře občanů, kteří pečují o své zdraví.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

V odůvodnění slibu vlády se postupně zaměříme na dva aspekty podpory prevence a zdravého životního stylu: záměry vlády v koncepčních dokumentech a praktická opatření podporující prevenci a zdravý životní styl.

Záměry v koncepčních dokumentech

V březnu 2018 (tedy v období první vlády Andreje Babiše) Ministerstvo zdravotnictví obnovilo práce na programu Zdraví 2020, který si klade za cíl podporu zdraví a prevence nemocí. Národní strategie Zdraví 2020 byla schválena již 8. ledna 2014 tehdejší vládou Jiřího Rusnoka. Ministerstvo zdravotnictví pod vedením Adama Vojtěcha v roce 2018 na svém webu uvedlo, že programu Zdraví 2020 byla dříve věnována spíše okrajová pozornost a omezené prostředky. Tento přístup proto chtělo změnit.

V listopadu 2018 se Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s Ministerstvem školství zaměřilo v rámci Národní strategie Zdraví 2020 na podporu zdravého životního stylu žáků. V dubnu 2019 pak spustil Státní zdravotní ústav projekt (.pdf) na podporu zdraví osob ohrožených chudobou a sociálním vyloučením. Záměrem je „vytvořit chybějící infrastrukturu pro dlouhodobé řešení snižování nerovností ve zdraví v ČR a zvyšovat zdravotní gramotnost u populací ohrožených chudobou a sociálním vyloučením“. Příprava projektu začala již v roce 2018 a potrvá do roku 2022.

Na program Zdraví 2020 pak navazuje Strategický rámec rozvoje péče o zdraví v České republice do roku 2030 (nazývaný též jako Strategický rámec Zdraví 2030), který Ministerstvo zdravotnictví představilo v květnu 2019. Tento dokument (.pdf), jenž má za cíl zajistit rozvoj a udržitelnost systému veřejného zdravotnictví v ČR v příštích letech, vláda nakonec schválila v listopadu 2019.

Podle původního usnesení (.pdf) měl ministr zdravotnictví předložit návrh implementačních plánů této strategie do 30. června 2020. Kvůli pandemii covidu-19 nicméně vláda v červenci 2020 rozhodla (.pdf), že tuto lhůtu prodlouží až do 30. října 2020. Na stránkách Ministerstva zdravotnictví se však už v srpnu 2020 objevil dokument (.docx) s názvem Implementační plán č. 1.1: Reforma primární péče. Ten chce „nezájem populace laické veřejnosti o preventivní prohlídky“ vyřešit prostřednictvím „dostatečné PR kampaně podporující zájem občanů o vlastní zdraví“ (str. 30).

Mezi tři základní strategické cíle rámce Zdraví 2030 (.pdf, str. 3–4) patří i zlepšení zdravotního stavu populace. Toho má být dosaženo za pomoci zvýšení prevence (má dojít ke zvýšení podílu obyvatel využívajících pravidelné preventivní kontroly u lékaře) (.pdf, str. 24) a zvyšování úrovně zdravotní gramotnosti pacientů (.pdf, str. 24). Specifickým cílem je také zvýšit kompetence veřejnosti v takových oblastech, jako je správná výživa, stravovací návyky či pohybová aktivita (.pdf, str. 45) nebo pak v oblasti prevence vzniku a šíření infekčních chorob.

Dne 2. listopadu 2020 byl pak Strategický rámec Zdraví 2030 aktualizován. „Nová verze reaguje na pandemii covid-19 a přehodnocuje strategický směr českého zdravotnictví do roku 2030. Zohledňuje především předpokládané zdravotní a ekonomické dopady,“ vysvětluje na svém webu Ministerstvo zdravotnictví. Z uvedených důvodů proto došlo k mírným úpravám strategických cílů „především s ohledem na ochranu obyvatelstva“ (.pdf, str. 7).

Na konci června 2021 vláda také zveřejnila tiskovou zprávu o vzniku Národního plánu boje proti rakovině do roku 2030. Vybudován má být např. Český onkologický institut, který by se měl kromě léčby věnovat i prevenci. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch tehdy uvedl, že by v lednu 2022 mělo dojít ke spuštění dalšího z národních screeningových programů, v tomto případě programu zaměřujícího se na odhalení karcinomu plic.

V době druhé vlády Andreje Babiše tedy došlo k vypracování Strategického rámce 2030 a Národního plánu boje proti rakovině do roku 2030. Jedná se nicméně jen o strategické koncepční dokumenty – na to, jaké reálné kroky vláda v oblasti podpory prevence a zdravého životního stylu udělala, se zaměříme v další části odůvodnění.

Praktická opatření podporující prevenci a zdravý životní styl

Za jeden z výraznějších kroků vlády v oblasti prevence lze považovat spuštění Národního zdravotnického informačního portálu (NZIP), který vznikl pod záštitou Ministerstva zdravotnictví. Za hlavní cíl si klade „poskytnout široké veřejnosti místo, kde nalezne důvěryhodné a garantované informace z různých oblastí českého zdravotnictví“. Ministerstvo si od portálu slibuje „zlepšení zdravotní gramotnosti obyvatel ČR“. Důležité je také zmínit, že stránky NZIP nabízejí i sekci Prevence a zdravý životní styl.

Ministerstvo zdravotnictví také každoročně poskytuje dotace v rámci Národního programu zdraví. S tím nicméně nepřišla vláda Andreje Babiše, ale již vláda Petra Pitharta v roce 1991. Přehled přidělených dotací, které získaly projekty zabývající se podporou zdraví, lze nalézt na stránkách Ministerstva zdravotnictví. Například v roce 2019 byly dotace schváleny pro projekty (.xlsx) Pohyb a výživa v prevenci obezity, Hravě o prevenci či Propagace včasných vyšetření a zdravého životního stylu jako prevence typicky mužských nádorových onemocnění. Rozpočet tohoto programu nebyl ani nijak navýšen. V letech 20162017 rozdělil program vždy cca 10,5 mil. Kč. V roce 2020 to bylo 10 milionů a v roce 2021 pouze 9,7 mil. Kč.

S prevencí souvisí i proplácení antigenního testování na onemocnění covid-19, které vláda poprvé spustila 16. prosince 2020. Přestože mělo bezplatné antigenní testování původně skončit k 1. září, vláda nakonec od plánu ustoupila a bezplatné antigenní testování potrvá i během září 2021.

V polovině července 2021 došlo za podpory státu ke spuštění soutěže, v níž mohli lidé očkovaní proti covidu-19 v očkovacích centrech bez registrace vyhrát mobilní telefony nebo značkové tenisky. Tato soutěž nicméně skončila k 31. červenci. Vláda také 30. července 2021 schválila návrh premiéra Babiše, aby státní zaměstnanci, kteří se nechali nebo nechají očkovat proti covidu-19, získali nárok na dva dny placeného volna navíc. Tuto možnost však nemohou využít všichni občané České republiky. Nicméně proplácení testů na covid-19 ani pobídky k očkování zjevně nebyly záměrem vlády při formulaci programového prohlášení v roce 2018.

Co se týče části slibu o „odměňování občanů, kteří pečují o své zdraví“, nepodařilo se nám ve veřejně dostupných zdrojích dohledat, že by za tímto účelem vláda podnikla konkrétní kroky. Zmínky o tomto tématu lze najít například již v roce 2014, úvahy o uzákonění odměn pro občany, kteří chodí na preventivní prohlídky, se objevily také v červenci 2019. Zvýhodnění těchto pacientů zvažoval i samotný ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, který v září 2019 uvedl: „Měla by to být přímo možnost daná ze zákona, například ve smyslu bonifikace na odvodu na pojistném. Vím, že v některých státech určitá bonifikace existuje. Jsou nastavené pojistné plány, kdy – pokud člověk dodržuje nějaké podmínky – má nižší pojistné.“ 

Podle serveru iROZHLAS chtělo tehdy Ministerstvo zdravotnictví tuto slevu na pojistném „zanést do věcného záměru zákona o zdravotních pojišťovnách“. Již dříve, v červnu 2019, přitom toto ministerstvo předložilo návrh novely zákona o VZP a o zaměstnaneckých pojišťovnách, který však zmiňované snížení pojistného neobsahoval. Na portálu ODok se nám pak nepodařilo najít žádný veřejně přístupný vládní dokument, který by zmínku o takovém zvýhodnění zahrnoval. Neobjevuje se ani ve výše popisovaném Strategickém rámci Zdraví 2030.

Doplňme, že Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP), která je zřizována státem, poskytuje dlouhodobě výhody a příspěvky klientům, kteří aktivně dbají o své zdraví. Jedná se např. o příspěvky na pohybové aktivity, očkování, vyšetření kožních znamének či na léčebně-ozdravné pobyty pro děti, ale také o příspěvky na odvykání kouření nebo na pomůcky pro trénink paměti pro dospělé či příspěvky pro dárce krve. V roce 2021 tak klienti VZP budou moci z preventivních programů čerpat přibližně 710 milionů Kč, tedy o téměř 9 % více než v roce 2020. Podle náměstka ředitele VZP Ivana Duškova jsou jednotlivé programy právě „odrazem strategického rámce rozvoje péče o zdraví v České republice do roku 2030“, tj. výše uváděného rámce Zdraví 2030. Nicméně podpora prevence ze strany VZP není ničím novým, s čím by VZP přišla díky krokům vlády.

Kromě koncepčních dokumentů v oblasti prevence a zdravého životního stylu tedy vláda Andreje Babiše příliš nových praktických opatření nepřinesla. Pokračovala v dlouhodobém dotačním programu Národní program zdraví a podpořila testování a očkování v souvislosti s pandemií covidu-19, s čímž ale ve svém programovém prohlášení zjevně vláda nepočítala. Vláda nezavedla dříve diskutovaný systém slev na pojistném, který by byl dostupný pro všechny pojištěnce. Jediným výraznějším krokem bylo zavedení Národního zdravotnického informačního portálu. Vzhledem k této bilanci tak hodnotíme slib vlády jako porušený.

Sociální dávky Sociální stát Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„...dále dávkám pomoci v hmotné nouzi, zejména doplatku na bydlení, a dávkám určeným dlouhodobě nezaměstnaným osobám. Podmínkou přiznání takové dávky bude povinnost aktivně hledat zaměstnání, případně se účastnit veřejně prospěšných prací na úrovni měst a obcí.“

Programové prohlášení vlády, str. 9

Vláda neprosadila žádný návrh, který by podmínil vyplácení dávek pomoci v hmotné nouzi pracovní aktivitou.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Novely zákona o pomoci v hmotné nouzi

Pomoc v hmotné nouzi se doposud skládá ze tří složek: doplatku na bydlení, příspěvku na živobytí a mimořádné okamžité pomoci.

Podle plánu legislativních prací vlády (.pdf, str. 15) mělo Ministerstvo práce a sociálních věcí předložit novelu zákona o dávkách v hmotné nouzi v dubnu 2019. Dle harmonogramu obsaženého na stejné straně měl zákon nabýt účinnosti již začátkem roku 2020. Tato novela by se měla přímo zabývat doplatky na bydlení a dávkami a podmiňovat je pracovní aktivitou příjemce (str. 17): „Zefektivnění poskytování dávek pomoci v hmotné nouzi tak, aby byla poskytována dávková pomoc potřebným a aby byl prohlouben princip, že výhodnější je být aktivní a pracovat než požívat dávky pomoci v hmotné nouzi zejména dlouhodobě, úprava dávkové pomoci směřující k dostupnosti bydlení.Taková novela zákona o dávkách v hmotné nouzi však předložena nebyla.

V prosinci 2019 přijala vláda neutrální stanovisko (.pdf) k návrhu novely z dílny SPD, která má za cíl (.pdf, str. 5) „zvýšení adresnosti vyplácení příslušných dávek, snížení objemu státem vyplácených prostředků na dávky pomoci v hmotné nouzi a snížení počtu příjemců těchto dávek“. Dle tohoto návrhu by se za tzv. společně posuzované osoby nepovažovali všichni, včetně dětí, kteří nemají práci, ani si ji aktivně nehledají. To by mělo podle SPD vést ke snížení existenčního či životního minima posuzované osoby a následně i ke snížení poskytovaných dávek, které se odvíjí právě od výše existenčního či životního minima. Vláda však ve svém stanovisku upozorňuje (.pdf, str. 3) na to, že by návrh ve znění, v jakém byl předložen, měl opačný efekt. K 31. srpnu 2021 návrh čeká na třetí čtení v PS.

MPSV a změna dávek v oblasti bydlení

V červnu 2019 některá média (Hospodářské noviny, A2larm) upozornila na to, že ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová představila revizi právě v systému dávek na bydlení. Na původní návrh (.zip, 3_IIIa.doc) zákona o přídavku na bydlení upozornila také Platforma pro sociální bydlení, která sdružuje odborníky a neziskové organizace v oblasti sociálního bydlení. Ta v otevřeném dopise (.pdf) požadovala stažení návrhu z projednávání zejména kvůli úplnému zastavení výplaty sociálních dávek obyvatelům ubytoven, kteří by se tak mohli ocitnout bez bydlení. Po kritice veřejnosti ministerstvo upravený návrh 19. prosince 2019 předložilo. Novela počítala s tím, že budou lidé od roku 2021 dostávat jen jednu dávku – přídavek na bydlení namísto současného příspěvku a doplatku. Zpřísnění podmínek výplaty dávky pak dokládá mimo jiné již předkládací zpráva (.doc, str. 1): 

„Úlohou státu je přitom nabízet aktivním občanům takové nástroje podpory a pomoci, které jim umožní zlepšit svou sociální situaci, pokud o to sami usilují. Zároveň platí, že nebude-li žadatel/příjemce dávky v řešení své situace aktivní (snaha uplatnit se na trhu práce a spolupráce s Úřadem práce ČR, případně sociálním odborem obce), nebo nebude-li dodržovat vymezená pravidla (např. řádná docházka dětí do školy, udržování bytu ve funkčním standardu bydlení), nebude mít nárok na podporu státu.“

Konkrétně má jít o nutnost pracovat, vykonávat veřejně prospěšné práce či zaměstnání hledat. Dosavadních 20 hodin práce měsíčně má být nahrazeno (.docx, str. 46) 25 hodinami. Návrh zákona o přídavku na bydlení prošel připomínkovým řízením na přelomu let 2019 a 2020, zatím však nebyl projednán vládou.

Návrh novely zákona o zaměstnanosti

K okrajové úpravě postavení osob dlouhodobě nezaměstnaných má dojít novelou zákona o zaměstnanosti. MPSV navrhuje nově až devítiměsíční výpadek dávek při vyškrtnutí z evidence na úřadu práce. Má se tak eliminovat nespolupráce a pasivita těch, kterým doposud hrozil výpadek v délce půl roku. Původní návrh počítal s účinností od července 2020 (.docx, str. 6). V současnosti však návrh stále čeká na projednání vládou.

Protože tedy vláda nepřijala novelu, která by výplatu dávek pomoci v hmotné nouzi podmínila pracovní aktivitou, hodnotíme slib jako porušený.

Zákon o sociálním bydlení Sociální stát Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Vláda připraví zákon o sociálním bydlení k řešení potřeb občanů v bytové nouzi a na okraji společnosti. Zákon vytvoří potřebné podmínky pro obce, spojí poskytnutí sociálního bytu se soustavnou sociální a výchovnou prací. Uvedený zákon by měl obsahovat také oprávnění pro obce požadovat po investorovi v rámci výstavby nových bytů určitý podíl tzv. levných bytů.“

Programové prohlášení vlády, str. 35

Vláda upustila od záměru připravit zákon o sociálním bydlení. Namísto toho ministryně Klára Dostálová předložila komplexní pozměňovací návrh představující zákon o dostupném bydlení. Ten však neobsahuje podmínění nájmu soustavnou sociální a výchovnou prací ani podíl levných bytů.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová byla v minulosti pro zavedení zákona o sociálním bydlení, později ale změnila názor. Dle jejích slov ji k tomu přiměla argumentace starostů. „My jsme se přiklonili na stranu obcí a říkáme, že není nutno dávat zákonně obcím povinnosti,“ řekla ministryně pro ČT v říjnu 2018. Zákon o sociálním bydlení, po kterém volají již léta odborníci a některé obce a který stojí v Programovém prohlášení vlády, nevznikl.

Odmítavý postoj vlády k zákonu o sociálním bydlení vyplynul také z vyjádření premiéra Andreje Babiše po jednání s ministry a zástupci starostů o řešení situace lidí v ghettech, které proběhlo ještě v září 2018. Tehdy uvedl: „My si myslíme, že potřebujeme stavět byty. A ten program Výstavba, který připravila paní ministryně Dostálová, to řeší. V minulém období jsme se na tom nedomluvili (na zákoně), toto je nový návrh, který ani nevyžaduje zákon. Nutit obce a dávat jim povinnost, aby stavěly, by určitě neprošlo.“

Ministryně Dostálová na začátku roku 2019 uvedla, že nezamýšlí připravit zákon o sociálním bydlení, tak jak je to uvedeno v programovém prohlášení vlády, nýbrž pouze zákon o dostupném bydlení.

Klára Dostálová plánovala předložit vládě návrh zákona o dostupném bydlení v prosinci 2020, v důsledku koronavirové krize však ministryně po opětovném prodloužení předložila návrh (.pdf) v březnu 2021. Avšak namísto standardního návrhu, který by jako každý jiný návrh prošel mezirezortním připomínkovým řízením a jednáním vlády, předložila ministryně Dostálová spolu s dalšími poslanci ČSSD komplexní pozměňovací návrh k zákonu o veřejně prospěšných společnostech bytových a výstavbě dostupného bydlení, který leží ve Sněmovně. Pakliže by Sněmovna s komplexním pozměňovacím návrhem ve druhém čtení souhlasila, je tento návrh brán jako základní text pro další projednávání. Návrh mění název zákona na zákon o dostupnosti bydlení (.pdf, str. 2). Dodejme, že Klára Dostálová spolu se skupinou poslanců předložila rozšířený komplexní pozměňovací návrh (.pdf) ještě v červnu 2021 a dosud nebyl projednán Sněmovnou.

Základní myšlenkou návrhu je možnost vytvoření veřejně prospěšné právnické osoby v oblasti bydlení. „Obec, která má k dispozici vlastní pozemek, založí veřejně prospěšnou společnost pro bydlení. Následně vystaví byty, které budou obyvatelé postupně splácet svým nájmem. Pak stavební projekt spadá do vlastnictví obce,“ přiblížila svůj návrh Dostálová. Návrh ale neobsahuje prvky obsažené ve slibu vlády. Chybí například obecné navázání nájmu sociálního bytu na „soustavnou sociální a výchovnou“ práci. Návrh počítá s možností podmínění (.pdf, str. 5–6) nájmu osvědčením vydaným na základě sociálního šetření nájemce, ale jen u bytů pronajímaných výše uvedenou veřejně prospěšnou společností. Návrh pak nepočítá ani s požadavkem určitého podílu tzv. levných bytů.

V dubnu 2021 vláda schválila strategický dokument Koncepce bydlení České republiky 2021+ (.docx), jehož základní vizí je „dostupné, stabilní a udržitelné bydlení". Koncepce se ovšem o přípravě zákona nikterak nezmiňuje. Uvádí jen podpůrné programy a strategie věnované sociálnímu bydlení a začleňování (.docx, str. 52).

Problematiku chudoby, včetně bydlení, chtěla řešit také ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). K tomu bylo vytvořeno patnáct nových opatření (.pdf), která měla vláda postupně prosazovat ve spolupráci se samosprávnými celky. Od třetiny bodů se následně upustilo. Drtivá většina všech opatření se ve výsledku nerealizovala.

I přes přípravu zákona o dostupném bydlení nebo vytyčení 15 opatření proti chudobě hodnotíme slib jako porušený, neboť vláda zákon o sociálním bydlení nepřipravila a zákon o dostupném bydlení nenaplňuje znaky vládou slíbeného zákona o sociálním bydlení.

Sliby vlády Andreje Babiše ověřujeme díky grantové podpoře Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.