Demagog.cz

Sliby vlády Andreje Babiše

Speciální výstup Demagog.cz sledující plnění slibů druhé vlády Andreje Babiše

Vláda Andreje Babiše schválila své programové prohlášení 27. června 2018. Rok poté přichází Demagog.cz s rozsáhlou analýzou o plnění slibů menšinového kabinetu hnutí ANO a ČSSD. Vybrali jsme padesátku slibů napříč tématy, které budeme kontrolovat po celé volební období. Kompletní metodiku naleznete zde. Za podporu děkujeme Nadačnímu fondu pro nezávislou žurnalistiku.

Je možné, že na některé sliby budete sami nahlížet například jako na nerealizované, zatímco dle naší metodiky znamenají realizované snahy průběžné plnění. Kategorie jsou pouze výchozím bodem pro orientaci v analýze. Naším cílem bylo nabídnout veřejnosti tvrdá data a poctivou analýzu, hlavním přínosem jsou tedy data a informace obsažené v odůvodnění.

Analýzu jsme aktualizovali k 25. červnu 2019, v pravidelných intervalech ji budeme souhrnně aktualizovat dále. V mezidobí však může docházet ke změnám, které nemusí být obratem do textu zapracovány. Berte tento limit, prosím, na vědomí.

Budeme rádi za vaši zpětnou vazbu. Pište nám na info@demagog.cz.

50 sledovaných slibů

4 splněné
8 %
24 průběžně plněných
48 %
3 porušené
6 %
19 nerealizovaných
38 %
Oblast Hodnocení
Celostátní referendum Právní stát Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Předložíme ústavní zákon o celostátním referendu. Respektujeme však zastupitelskou demokracii zakotvenou v Ústavě, a proto neumožníme ve funkčním období této vlády referendem schvalovat zákony a rozhodovat o mezinárodních závazcích.‟

Programové prohlášení vlády, str. 24

K červnu 2019 vláda sice nepředložila vládní návrh zákona o celostátním referendu, avšak podpořila návrh odpovídající hodnotám uvedených v programovém prohlášení. Současně se vymezila proti návrhům obsahujícím možnost změny zákona či mezinárodněprávních závazků.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Zákon o celostátním referendu se opírá o čl. 2 odst. 2 Ústavy. Ten stanovuje možnost ústavním zákonem vymezit, kdy lid vykonává státní moc přímo. Dle plánu legislativních prací vlády pro rok 2018 měl být návrh zákona předložen Ministerstvem spravedlnosti již v dubnu 2018. K tomu však vzhledem k dubnovému odstoupení Roberta Pelikána z funkce nedošlo. Od června 2018 jsou ve Sněmovně tři návrhy ústavního zákona o celostátním referendu, všechny projednané v prvním čtení na 16. schůzi Sněmovny.

Připomínky vlády k návrhům poslanců SPD (.pdf, bod 5 a 7) a KSČM (.pdf, bod 1) odpovídají postoji z programového prohlášení vlády. Ve svých stanoviscích se vláda vymezuje právě proti předmětu referenda, který by zahrnoval i schvalování právních předpisů či ratifikaci mezinárodních smluv.

Předložíme ústavní zákon o celostátním referendu. Respektujeme však zastupitelskou demokracii zakotvenou v Ústavě, a proto neumožníme ve funkčním období této vlády referendem schvalovat zákony a rozhodovat o mezinárodních závazcích.

Vláda podpořila pouze návrh zákona předložený skupinou poslanců z ČSSD. I zde však doporučuje ze zákona vyjmout možnost rozhodovat otázky ratifikace nebo výpovědi mezinárodních smluv (.pdf, bod 1). Vláda tak s tímto návrhem souhlasila, sama jej však ve formě vládního návrhu nepředložila.

Návrh celostátního referenda od ČSSD je ústavně právním výborem doporučen ke schválení Sněmovně a čeká na projednání v rámci druhého čtení. Sněmovní tisk měl být diskutován na 28. schůzi Poslanecké sněmovny, z pořadu této schůze byl však vyškrtnut a návrh zákona o celostátním referendu nicméně tak neprošel k 24. červnu 2019 druhým čtením. Projednávání ostatních dvou návrhů (SPD a KSČM) bylo garančním, ústavně právním výborem přerušeny do doby, než se projedná vládou podpořený návrh ČSSD.

Dle serveru Seznam poslanecké kluby ANO, ČSSD a Pirátů sepsaly formou pozměňovacího návrhu sjednocující verzi všech tří výše zmíněných návrhů zákona o referendu. Pro zahájení referenda by se tak muselo vyslovit více jak půl milionu voličů a referendum by bylo předem posuzováno Ústavním soudem. Tento pozměnovací návrh (.docx) byl předložen 28. února 2019 poslancem Pirátů Pikalem.

Posledním pozměnovacím návrhem k návrhu zákona sociálních demokratů je pozměnovací návrh (.docx) poslankyně ANO Válkové. Válková navrhuje z interpretačních důvodů rozšířit vyloučené předměty referenda o rozhodování o postavení, činnosti a působnosti České národní banky.

Digitální Česko Právní stát Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Základem Digitálního Česka bude jedna digitální identita pro každého občana, kde budou všechny služby státu dostupné na jednom místě.‟

Programové prohlášení vlády, str. 12

Plnění tohoto slibu bylo započato 3. října 2018, kdy vláda přijala usnesením č. 629 tři strategické materiály, které dohromady tvoří koncepci Digitální Česko. 15. dubna došlo ke schválení implementačního plánu, v němž je zahrnuta i digitální identita a který je průběžně plněn.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Vláda pokračuje v implementaci záměru Digitální Česko, dle Implementačního plánu (.pdf, str 8) je však nejzazší termín zprovoznění tzv. transakčních služeb (podání všech typů, včetně provedení platby nebo rezervace termínu pro prezenční jednání, získání potvrzení a doručení rozhodnutí úřadu) v Portálu občana, tedy systému pro komunikaci občanů se státem, až v roce 2024.

Plnění tohoto slibu však započalo 3. října 2018, kdy vláda přijala usnesením č. 629 tři strategické materiály, které dohromady tvoří koncepci Digitální Česko – Česko v digitální Evropě (v gesci Úřadu vlády, .pdf), Informační koncepce České republiky (v gesci Ministerstva vnitra, .pdf) a Digitální ekonomika a společnost (v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu, .pdf).

„Na nejvyšší (první) úrovni se koncepce programu Digitální Česko skládá ze 3 pilířů (dílčích koncepcí). Na druhé úrovni každý pilíř obsahuje několik ‚hlavních cílů'. Na třetí se pak každý hlavní cíl rozpadá na několik ‚dílčích cílů',“ popisuje (.pdf, str. 4) dokument Metodika řízení programu Digitální Česko blíže koncepci.

„Centrálním, koordinačním a řídícím orgánem programu Digitální Česko a těchto tří celků bude Rada vlády pro informační společnost (dále jen ‚RVIS'), v čele s vládním zmocněncem pro IT a digitalizaci, ve spolupráci s ministerstvy, v souladu s jejich gescí, dle Kompetenčního zákona," píše se v úvodním programu Digitální Česko (.pdf. str 8). Vládním zmocněncem pro informační technologie a digitalizaci se stal Vladimír Dzurilla. Činností RVIS je rozvoj veřejné správy a eGovernmentu, především v oblastech vyplývajících ze strategických dokumentů Evropské komise a vlády České republiky.

Usnesení č. 629 ukládá mimo jiné ministru vnitra a dalším členům vlády naplňování cílů, které jsou stanoveny v přijatých dokumentech. Zejména pak zavazuje ministra vnitra k předložení návrhů implementačních plánů k programu Digitální Česko, které měly být schváleny vládou nejpozději do 10. prosince 2018. Na základě žádosti (.pdf, str. 3) ministerstva vnitra následně došlo k posunutí termínu odevzdání implementačních plánů do 31. března 2019.

Na jednání vlády 15. dubna došlo ke schválení implementačního plánu (.pdf). V plánu jsou popsány priority jednotlivých pilířů (Česko v digitální Evropě, Informační koncepce České republiky, Digitální ekonomika a společnost). Co se týká jednotné digitální identity, implementační plán hovoří o tzv. SDG (jednotná digitální brána) takto: „Obsahem této vrcholové (cílové) domény je realizace konkrétních služeb eGovernmentu pro všechny skupiny veřejnosti (zejména občany ČR, podniky/podnikatele, ale rovněž cizince se zájmem na území ČR), mimo jiné v souvislosti s aktuálním nařízením EU č. 1724, z 2.10.2018, o zřízení tzv. Jednotné digitální brány (Single Digital Gateway, SDG). V případě SDG půjde o služby první volby umožňující řešení nejběžnějších životních situací v různých agendách veřejné správy ČR, a jako takové musí být navrhovány a budovány.“ (.pdf, str. 4)

V březnu 2019 do Sněmovny zamířil poslanecký návrh zákona o právu na digitální službu. Ten získal podporu napříč všemi poslaneckými kluby a podepsalo se pod něj celkem 137 poslanců. Původní návrh (.doc) postoje vlády, který pro vládu připravili její legislativci, počítal s vyslovením neutrálního stanoviska. Nakonec se ale vláda rozhodla (.pdf) s návrhem souhlasit (.pdf), nicméně vytýká mu např. příliš optimisticky nastavené termíny pro jeho realizaci či absenci důkladné analýzy dopadů a doporučuje ho během projednávání upravit. Návrh prošel 28. května prvním čtením a momentálně je projednáván ve výborech. Podle důvodové zprávy má zákon posílit práva občanů a firem na to, aby jim státní správa poskytovala své služby elektronicky. (.pdf, str. 14).

Elektronický dálniční kupon Hospodářství Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Místo dálničních známek zavedeme elektronický dálniční kupon, který bude možné koupit prostřednictvím mobilní aplikace či internetu.‟

Programové prohlášení vlády, str. 17

Vláda předložila 20. 2. 2019 Sněmovně novelu zákona o pozemních komunikacích, která umožní zavedení elektronických dálničních kuponů. Vládní novela prošla 20. 6. 2019 druhým čtením v Poslanecké sněmovně a dál se projednává.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

V roce 2021 by měly být dálniční známky už jen elektronické. Již teď bývalý ministr dopravy Dan Ťok uvedl, že je připravován zákon, který elektronické dálniční kupony umožní, a bude se poté moci soutěžit o provozovatele systému.

Vláda v únoru 2019 předložila Sněmovně novelu zákona o pozemních komunikacích, která umožní zavedení elektronických dálničních kuponů. Sněmovna v prvním čtení doporučila návrh k projednání výborům. Hospodářský výbor vydal 4. dubna 2019 k návrhu zákona usnesení (.pdf), ve kterém stanovil, že do 13. května 2019 by měly být zpracovány pozměňovací návrhy, a výbor novelu projednal na schůzi 15. května 2019, na které doporučil (.pdf, str. 2) návrh zákona schválit.

Návrh zákona prošel 20. června 2019 druhým čtením v Poslanecké sněmovně a dál se projednává.

Zpoplatnění užívání dálnic aktuálně upravuje zákon č. 12/1997 Sb., zákon o pozemních komunikacích. Vládní návrh předpokládá zavedení elektronických kuponů od roku 2021, kdy by měl nabýt účinnosti.

V budoucnu se podle návrhu (.pdf, bod 7., str. 2–5) zákona již nepočítá s vydáváním dálničních kupónů a jejich vylepováním na čelní sklo vozidla. Poplatky budou motoristé hradit prostřednictvím internetu nebo mobilní aplikace, elektronická bude i kontrola, kdy elektronický kupón bude vázán na poznávací značku auta a kontrolován pomocí videokamer.

Ministerstvo dopravy si od zavedení elektronických známek slibuje zvýšení příjmů z dálničních poplatků o 220 milionů korun ročně, jak uvádí důvodová zpráva zákona (.pdf, str. 16). Zároveň by se měly snížit provozní náklady o 40 až 120 milionů korun za rok.

Elektronický recept Právní stát Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Upravíme legislativu tak, aby bylo možné využívat elektronický recept v plném rozsahu, včetně kontroly lékových interakcí a celkové preskripce pacienta.‟

Programové prohlášení vlády, str. 29

V červnu 2019 byla schválena novela zákona o léčivech, která počítá s využitím lékového záznamu. Novelu zákona bude projednávat Senát.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Návrh zákona o léčivech byl Poslaneckou sněmovnou schválen 21. června 2019 na její 30. schůzi. Následně bude zákon projednávat Senát. Podle informací Ministerstva zdravotnictví lékový záznam pacienta umožní lékařům, farmaceutům a zdravotnické záchranné službě při poskytování zdravotních služeb zohlednit stávající lékovou historii konkrétního pacienta. To povede k eliminaci nežádoucích interakcí léčivých přípravků a jejich duplicitního užívání, což zajistí vyšší míru bezpečí pacienta.

Povinnost předepisovat recept elektronicky měla být zavedena v roce 2015, termín byl nakonec změnou zákona o léčivech posunut na 1. ledna 2018.

Druhá vláda Andreje Babiše předložila Poslanecké sněmovně 10. října 2018 návrh novely zákona o léčivech. Návrh novely zákona (.pdf, str. 9) přidává do zákona o léčivech § 81d o lékovém záznamu, který „umožňuje pacientovi, lékaři, farmaceutovi a klinickému farmaceutovi nahlížení na údaje o léčivých přípravcích předepsaných a vydaných konkrétnímu pacientovi, které jsou obsažené v centrálním úložišti elektronických receptů, včetně jejich dalšího zpracování". To by mělo vést k omezení nežádoucích interakcí léčivých přípravků a jejich duplicitnímu používání a k zajištění vyšší míry bezpečí pacienta. Díky přístupu k lékovému záznamu budou mít dané osoby (pacienti, lékaři, farmaceuti a kliničtí farmaceuti) možnost kontrolovat lékovou interakci a celkovou preskripci pacienta a nebudou odkázáni pouze na slovní vyjádření pacienta, které může být nepřesné.

Organizační výbor doporučil Poslanecké sněmovně návrh zákona k projednání 11. října 2018. Ústavně právní výbor jej projednal a 16. ledna 2019 vydal pozměňovací návrh tohoto zákona, ve kterém mění datum jeho účinnosti z 1. ledna 2019 na 1. července 2019. Podle Ministerstva zdravotnictví je předpokládaná účinnost zákona nejpozději na podzim 2019.

Podle tiskové zprávy Ministerstva zdravotnictví uzavřelo české zdravotnictví během roku 2018 58,5 mil. předepsaných a 56 mil. vydaných eReceptů. Do konce roku se do systému aktivně zapojilo 17 083 zdravotnických zařízení, 2 894 lékáren a 41 864 lékařů. Tisková zpráva vylučuje zavírání lékařských praxí kvůli povinnosti vypisovat eRecepty.

Financování sportu II. Vzdělanost Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Budeme dále podporovat přímé rozdělování veřejných prostředků sportovním klubům, tělovýchovným jednotám, sportovním svazům a sportovním organizacím.‟

Programové prohlášení vlády, str. 40

Financování sportu ze státního rozpočtu organizuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy dvěma způsoby – ve formě neinvestičních a investičních dotací.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Financování sportu upravuje zákon o podpoře sportu (zákon č. 115/2001 Sb.). Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) je ústředním orgánem státní správy, který zabezpečuje financování sportu ze státního rozpočtu. Na podpoře sportu se podílí spolu s kraji a obcemi, které však zajišťují financování ze svých rozpočtů.

Ministerstvo poskytuje ze státního rozpočtu podporu sportu dvěma způsoby – ve formě neinvestičních a investičních dotací.

Neinvestiční dotace jsou rozdělovány v rámci různých programů a výzev, které vyhlašuje MŠMT zejména na podporu sportu dětí a mládeže, na činnost sportovních organizací a svazů, na podporu univerzitního sportu, na podporu reprezentantů a další. Investiční program je určen pro dotace na podporu materiálně technického zázemí sportu.

Přímé financování sportu zajišťuje například program MŮJ KLUB, přes nějž MŠMT posílá peníze přímo jednotlivým klubům a tělovýchovným jednotám. Na rok 2019 Ministerstvo zaznamenalo celkové požadavky o dotace ve výši 1,4 miliardy korun.

Změny v podpoře sportu vychází z Akčního plánu ke koncepci SPORT 2025 na období 20182019, který vláda schválila 15. 8. 2018. Jednou ze změn je například rejstřík sportovců, do kterého se musí žadatelé o dotace zapsat; cílem je zvýšit transparentnost při přidělování dotací (.doc, str. 6–7). Další změnou je např. zřízení vládní Agentury pro sport (.doc, str. 6). Návrh novely zákona o podpoře sportu neprošel Senátem a je zpět ve Sněmovně. Cílem (.pdf, str. 10–11) návrhu zákona je zajistit efektivní a transparentní poskytování státní podpory. Návrh ovšem předložili poslanci, nikoliv vláda, ta k němu zaujala neutrální stanovisko

Sněmovna hlasovala 18. června 2019 o návrhu zákona o podpoře sportu vráceném Senátem a setrvala na původním sněmovním návrhu. Hlavním úkolem agentury má být vytvoření nového systému pro financování sportu.

Žádná z vládou přijímaných opatření nemění způsob podpory a financování sportu. Přímé rozdělování financí ze státního rozpočtu probíhá formou dotací.

Kotlíkové dotace Životní prostředí Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Urychlíme projekt Kotlíkových dotací s cílem vyměnit až 100 tisíc nejstarších domácích kotlů na pevná paliva nejpozději do konce roku 2019.‟

Programové prohlášení vlády, str. 39

Původní plán 2. etapy počítal se svým ukončením a zahájením 3. etapy ke konci roku 2019. Nový harmonogram však předpokládal zahájení 3. etapy již v lednu 2019, což bylo splněno. Na konečná čísla o celkovém počtu vyměněných kotlů na tuhá paliva musíme počkat do konce roku 2019.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Dotační program Kotlíkové dotace pod správou Ministerstva životního prostředí byl spuštěn v rámci Operačního programu životního prostředí 2014–2020. Program má celkově proběhnout ve třech etapách a financován je částkou 9 miliard korun z prostředků fondů EU. První etapa byla zahájena 15. července 2015. Druhá etapa 30. srpna 2017 a její konec byl plánován až na konec roku 2019. Ke spuštění třetí vlny Kotlíkových dotací však nakonec došlo již dne 7. ledna 2019 a alokováno na ni bylo 3,75 mld. korun, jak vyplývá z textu výzvy ke krajům (117. výzva pro kraje). Došlo tak tedy k posunutí termínu třetí vlny a urychlení celého dotačního programu.

Co se týče úspěšnosti programu, oficiální data Ministerstva životního prostředí (.docx) uvádí, že v první etapě byla schválena dotace na výměnu kotle u 29 217 žádostí. Ve druhé etapě předpokládal ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO 2011) rozsah dotací až pro 35 tisíc výměn kotlů, což je v souladu s oficiálním předpokladem MŽP odvozeným z výše alokace pro druhou etapu (.pdf).

Od 15. října 2018 zároveň došlo k rozšíření možností druhé vlny Kotlíkových dotací jejich propojením s aktualizovaným dotačním programem Nová zelená úsporám. Ve druhé vlně programu Kotlíkových dotací nebylo možné dotaci na samostatnou výměnu za nový kotel na tuhá paliva získat. Propojením s programem NZÚ nově vznikla možnost získat dotaci až 80 000,- Kč na výměnu kamen na tuhá paliva za novější na stejné bázi, která jsou však ekologičtější a výkonnější, a to bez nutnosti dalšího zateplení domu. Zároveň bylo nově umožněno kombinovat (.pdf, str. 2) programy dotací NZÚ a Kotlíkových dotací. Pokud žadatel provedl výměnu kotle v rámci Kotlíkových dotací a zároveň provedl zateplení či instalaci solárního zdroje napájení, získal bonusovou dotaci 20 000,- Kč, respektive 10 000,- Kč na nákup kotle.

V listopadu 2018 ministr Brabec předestřel některé uvažované podmínky třetí vlny kotlíkových dotací. Například pro sociálně slabé občany v Moravskoslezském kraji se uvažovalo o zavedení speciálních bezúročných půjček, které by jim umožnily splatit zbývající část ceny kotle, kterou nepokryla dotace. Zároveň Brabec uvedl, že se třetí vlna nejspíše nebude vztahovat vůbec na kotle na tuhá paliva (uhlí), což poté opět zopakoval v rozhovoru pro iDNES.cz dne 7. ledna 2019: ,,A ve třetí (etapě kotlíkových dotací, pozn. Demagog.cz), kterou spouštíme letos, jsme se pod tlakem Evropské unie, která jasně řekla, že si přeje podpořit už pouze čisté zdroje, rozhodli pro dotace jen na kotle na biomasu, plynový kondenzační kotel a tepelná čerpadla. Jsem přesvědčen, že toto rozhodnutí bylo správné."

Konečné podmínky třetí etapy Kotlíkových dotací nakonec z programu opravdu vylučují další nové kotle na tuhá paliva. Dotaci je ve třetí etapě možné získat na:

  • ,,Tepelné čerpadlo – až 80 % způsobilých výdajů, nejvýše 120 000 Kč
  • Kotel na biomasu (samočinná dodávka paliva) – až 80 % způsobilých výdajů, nejvýše 120 000 Kč
  • Kotel na biomasu (ruční dodávka paliva) – až 80 % způsobilých výdajů, nejvýše 100 000 Kč
  • Plynový kondenzační kotel – až 75 % způsobilých výdajů, nejvýše 95 000 Kč"

Zároveň je opět možné získat bonus ve výši 20 000,- korun při kombinaci s programem Nová zelená úsporám. Dále je nabízen bonus 7 500,- korun pro žadatele z prioritních oblastí.

Výše alokace 3,75 mld. korun předpokládá ve třetí vlně provedení kolem 30 000 výměn. K jejich realizaci musí dojít nejpozději do konce roku 2023.

zdroj: www.sfzp.cz

Nábor vojáků Bezpečnost Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Budeme pokračovat v rekrutační politice minulých let, kdy se zvyšuje počet vojáků z povolání z 21 tisíc na 24 tisíc. Cílem je dosáhnout nejpozději do roku 2025 minimálně 30 tisíc vojáků z povolání, doplnění a dozbrojení dvou stávajících brigád a návazně budování dalších jednotek.‟

Programové prohlášení vlády, str. 19

Všechny dostupné strategické materiály a vyjádření vrcholných představitelů počítají s navyšováním počtu vojáků z povolání. Počet 24 tisíc vojáků z povolání již AČR naplnila. Ohledně rozšiřování, dozbrojování stávajících brigád a vzniku nových je situace zatím neověřitelná.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Česká televize v červnu 2019 uvedla, že první návrh státního rozpočtu pro rok 2020 počítá s nárůstem o další tisícovku vojáků. Konečná podoba státního rozpočtu je však ještě v jednání.

Počet vojáků z povolání (.xls) začal opět růst po roce 2014. V tomto roce byl stav vojáků z povolání v AČR 20 864. Poslední čísla Ministerstva obrany z roku 2017 ukazují počet vojáků z povolání ve výši 24 251. Tyto počty, tedy kolem 24 tisíc vojáků z povolání, reflektuje ministerstvo i ve svém rozpočtu na rok 2018 (.pdf, str. 23). K únoru 2019 byl dle ministra Lubomíra Metnara stav vojáků z povolání 25 074.

Cíl 30 tisíc vojáků z povolání do roku 2025 oznámil jak ministr obrany Lubomír Metnar, tak i Generální štáb AČR slovy prvního zástupce náčelníka generálního štábu Jiřího Balouna.

Pokud jde o vyzbrojování a budování nových jednotek, hovoří o nich obecně hlavní strategické materiály AČR, které schvaluje vláda, tedy především dosud platná Koncepce výstavby Armády České republiky do roku 2025 (KVAČR). Ta zmiňuje ve svých prioritních cílech jak doplnění tabulkových počtů současných jednotek, tak výměnu a doplnění techniky (.pdf, str. 19–20). Podobně i vedení Armády ČR počítá s podporou vlády se svým posledním plánem modernizace a rozvoje AČR do roku 2027 dle KVAČR.

Během ledna 2019 ministr obrany Lubomír Metnar na jednání vlády představil plán nákupu části vojenského materiálu – radiolokátorů MADR, nových bojových vozidel pěchoty, vozidel TITUS a nákup malých ručních palných zbraní.

Navýšíme rozpočet na obranu Bezpečnost Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Postupně navýšíme rozpočet na obranu s cílem dosáhnout podílu 1,4 % na HDP do konce volebního období, tedy do roku 2021.‟

Programové prohlášení vlády, str. 18

V současném vládním návrhu rozpočtu pro rok 2019 je odhadovaný podíl výdajů na obranu ve výši 1,2 % HDP. Návrh počítá s rozpočtem obrany kolem 1,4 % HDP v roce 2021.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

V září 2018 vláda oznámila první návrh zákona o státním rozpočtu pro rok 2019. V tomto návrhu má Ministerstvo obrany plánované výdaje pro rok 2019 ve výši 66,7 miliardy korun (.pdf, str. 6). V přidruženém dokumentu Střednědobý výhled státního rozpočtu ČR na léta 2020 a 2021 pak uvádí vláda toto (.pdf, str. 40):

„Výdaje kapitoly Ministerstva obrany jsou rozpočtovány ve výši 66,7 mld. Kč v roce 2019 (podíl na HDP 1,2 %), ve výši 76,3 mld. Kč v roce 2020 (podíl na HDP 1,3 %) a ve výši 85,3 mld. Kč v roce 2021 (podíl na HDP 1,4 %).“

Pro porovnání uvádíme údaje o rozpočtu pro rok 2018 a výhledy na roky 2019 a 2020 dle Ministerstva obrany (.pdf, str. 3–4). Pro rok 2018 hospodaří s rozpočtem ve výši 58,8 miliardy korun (cca 1,11 % HDP), takže lze mluvit o zvýšení částky na rok 2019. Samotný výhled na rozpočet pro rok 2019 činil 66,6 miliardy korun, takže se oba návrhy rozpočtu téměř shodují. Pro rok 2020 však je již aktuální vládní návrh nižší, protože výhled z roku 2017 počítal s částkou 77,2 miliardy korun oproti aktuálně navrhovaným 76,3 miliardám korun.

Dne 19. prosince 2018 Poslanecká sněmovna schválila návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2019. Dle informací Ministerstva financí pak platí výše obranného rozpočtu dle vládního návrhu, tedy 66,7 mld. korun (1,2 % HDP).

Nebudeme zvyšovat daňovou zátěž Hospodářství Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Nebudeme zvyšovat daňovou zátěž.‟

Programové prohlášení vlády, str. 5

Celkové daňové zatížení roste a zřejmě poroste i v roce 2019. Tento nárůst však nemůžeme jednoznačně přisoudit krokům stávající vlády. Dle výhledu poroste zatížení i v následujících letech, tato čísla však reprezentují pouze budoucí odhad.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Předešleme, že otázka daní je předmětem sporu mezi vládními stranami už od vzniku koaliční vlády. ČSSD chce zavést řadu opatření vč. sektorové daně pro banky, na kterých však není shoda uvnitř koalice. Pro účely hodnocení tohoto slibu pak bereme v potaz pouze kroky a prohlášení vlády jako celku, nikoli návrhy jednotlivých stran v koalici. Zároveň dodejme, že daňový balíček pro rok 2019 schvalovala ještě první vláda Andreje Babiše (tisk. zpráva Ministerstva financí), a tedy jím zavedené změny nelze přikládat stávající vládě.

Pro určení daňové zátěže nepracujeme s jednotlivými sazbami daně, nýbrž s obecnými ukazateli. To, že vláda zvýší některé sazby daní, totiž nutně nemusí znamenat zvýšení celkového daňového zatížení. Navíc na různé skupiny daňové subjekty dopadá tato zátěž nerovnoměrně. Celkovou úroveň daňové zátěže v zemi nejlépe vyjadřuje tzv. složená daňová kvóta, která je podílem všech daní a příspěvků na sociální a zdravotní zabezpečení na HDP. Tuto veličinu sleduje mimo jiné OECD.

Z materiálu Ministerstva financí vyplývá, že složená daňová kvóta v minulosti rostla, což však nemůžeme připsat pouze 2. vládě Andreje Babiše. Mírný nárůst je rovněž odhadován pro rok 2019 (.pdf, str.17), ovšem jelikož jde jen o odhad a jelikož řadu daňových změn platných v r. 2019 (přehled MF) provedla předchozí vláda, nevyvozujeme, že by vláda tímto porušila slib.

Podle odhadů uvedených ve střednědobém výhledu státního rozpočtu na léta 2020 a 2021 je očekáván malý nárůst kvóty i v budoucích letech (.doc, str. 33). Tato čísla však nejsou definitivní a jedná se pouze o výhled.

Už nyní dochází k řadě změn v daňové soustavě. Vláda v květnu například schválila novelu (.doc), připravenou Ministerstvem financí, upravující několik daňových zákonů v souvislosti se zvyšováním příjmů do veřejného rozpočtu. Návrh zejména zvyšuje sazby spotřebních daní, sazbu daně z hazardních her, rozšiřuje osvobození od daně z příjmů u příjmů plynoucích z podílů na zisku kraji a České republice a ruší osvobození od daně pro zemní plyn používaný v domovních kotelnách. Zvýšení sazeb se týká například daně z lihu nebo z tabáku, daň by měla stoupnout o 224 Kč na 2 460 Kč za jeden kilogram tabáku, za jednu cigaretu stoupne minimálně odvedená částka z 2,63 Kč na 2,9 Kč (.doc, str. 33). Podle informací od tabákových firem by se tak daňová zátěž jedné krabičky mohla zvýšit zhruba o 12 až 13 korun.

Z dosavadního vývoje daňové zátěže měřené složenou daňovou kvótou dosud nelze dovodit, že vláda ve svém působení porušuje daný slib. Plány vlády pro následující roky pak nejsou dostatečné na to, abychom mohli dovozovat, že vláda od slibu upustila.

Nové dálnice Hospodářství Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Do roku 2021 zprovozníme 210 kilometrů dálnic, z toho 110 kilometrů dálnic nových a 100 kilometrů modernizované D1. Do roku 2021 rozestavíme dalších 180 km dálnic.‟

Programové prohlášení vlády, str. 16

Aktuálně je výstavba a modernizace silnic a dálnic oproti původním plánům ve skluzu, jak vyplývá z mapové aplikace Ředitelství silnic a dálnic. Jejich výstavba nicméně nadále pokračuje.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

V roce 2018 byly otevřeny čtyři kilometry nových dálnic a 26 km modernizace dálnice D1. Dále z mapové aplikace Ředitelství silnic a dálnic k 24. červnu 2019 vyplývá, že do roku 2021 je naplánováno zprovoznit celkem 114,5 km dálnic, z toho 51,9 km by měla být modernizace dálnice D1. V letech 2019–2021 by pak měla začít výstavba celkem 210,3 km dálnic a z toho je v plánu zahájení modernizace 19,1 km dálnice D1.

Za problematický je považován například úsek dálnice D1 mezi Humpolcem a Větrným Jeníkovem na Vysočině, jehož oprava nanovo započala 11. května 2019. Opravy tohoto úseku dálnice začaly již loni v březnu. Stavba ale nabrala zpoždění a stát nakonec stavebním firmám Geosan Group, Toto Costruzioni Generali a SP Sine Midas Stroy vypověděl smlouvu.

Bývalý ministr dopravy Dan Ťok, člen první i druhé vlády Andreje Babiše, byl opozicí a dokonce i Nejvyšším kontrolním úřadem (NKÚ) často kritizován.

Nejvyšší kontrolní úřad se zaměřil na výstavbu, modernizaci a rekonstrukce dálnic v letech 2013 až 2017. Kontroloři prověřovali u Ministerstva dopravy (MD), Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Státního fondu dopravní infrastruktury například to, jaké náklady stavby dálnic provázely, jak byly stavby připravovány nebo jestli se daří naplňovat cíle, které se s výstavbou dálnic pojí. Kontrola ukázala, že tempo výstavby dálnic je velmi pomalé a v některých fázích přípravy se oproti předchozí kontrole NKÚ ještě zpomalilo. Náklady na výstavbu dálnic klesly v průměru o 55 procent,píše se v tiskové zprávě NKÚ.

Kritiku si Dan Ťok vysloužil za své výroky během sněhové kalamity na dálnici D1 v prosinci 2018, za nedostatečnou výstavbu dálniční sítě nebo problémy ohledně tendru na provozovatele mýtného. Oproti minulosti se nicméně snížila průměrná cena za kilometr dálnice.

30. dubna 2019 byl jmenován novým ministrem dopravy Vladimír Kremlík. Ve funkci chce usilovat především o zjednodušení a zefektivnění legislativy v oblasti povolování liniových staveb, zrychlení výstavby a přípravy klíčových dopravních staveb. Změny se udály také na nejvyšších postech Ředitelství silnic a dálnic. V květnu 2019 odvolal ministr Kremlík ředitele Jana Kroupu, jehož nástupcem se 6. května 2019 stal Pavol Kováčik. Ten chce do úřadu zavést nové formy práce, které mají zintenzivnit a urychlit dopravní výstavbu. 

Tento slib je hodnocen jako průběžně plněný – sice zatím nemůžeme s jistotou říct, kolik kilometrů dálnic se skutečně zprovozní, postaví a zmodernizuje do konce funkčního období této vlády, nicméně výstavba dálnic v současnosti stále probíhá.

Ochrana veřejnoprávních médií Právní stát Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zachováme stávající úpravu postavení veřejnoprávních médií. Budeme důsledně podporovat jejich nezávislost.‟

Programové prohlášení vlády, str. 28

V oblasti legislativy upravující činnost veřejnoprávních médií neproběhla od nástupu vlády žádná výrazná změna. Z tohoto důvodu jsou nejzajímavějším tématem volby do jednotlivých rad; ani zde nedošlo k takovým změnám, které by zavdávaly důvod hodnotit slib jako porušený.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

V červnu 2019 proběhla volba dvou ze sedmi členů rady ČTK. V prvním kole si však nezajistil dostatečnou podporu žádný z kandidátů. Nejvíce hlasů získal Michal Semín, který byl navržen SPD. Názory jednotlivých poslanců na tuto volbu přinesl iRozhlas. Volba tedy bude probíhat v červenci.

Sněmovna také začala být aktivní v otázce schvalování výročních zpráv ČT. V současné době se projednáváVýroční zpráva o činnosti České televize v roce 2016“.

Pod pojem veřejnoprávní média neboli média veřejné služby lze zařadit Českou televizi (ČT), Český rozhlas (ČRo) a také, s jistými odlišnostmi od prvních dvou, Českou tiskovou kancelář (ČTK). Vzhledem k tomu, že od vzniku vlády neproběhl žádný návrh na novelu některého ze zákonů, které upravují fungování jednotlivých veřejnoprávních služeb, nelze říci, že by vláda nějak podporovala nebo limitovala fungování jednotlivých médií. Žádné významné změny se neodehrávají ani v oblasti koncesionářských poplatků, které jsou upraveny zákonem o rozhlasových a televizních poplatcích.

Z tohoto důvodu je jediným možným faktorem vlivu vlády v této oblasti volba členů dozorčích rad těchto médií.

V radě ČRo proběhla volba dvou členů od doby, kdy současná vláda obdržela důvěru (v noci z 11. na 12. července 2018). Členy jsou od 13. 3. 2019 Tomáš Kňourek (znovuzvolen) a od 27. 3. 2019 Jan Krůta. Tomáš Kňourek, navržen vládním hnutí ANO, obdržel v tajné volbě v Poslanecké sněmovně 95 hlasů a překročil tak hranici 88 hlasů, nutnou ke zvolení v 1. kole volby. To znamená, že Tomáš Kňourek zůstal ve své funkci i přes svoji kontroverzní kritiku stanice Vltava za vysílání úryvku z románu Linie krásy britského spisovatele Alana Hollinghursta (v úryvku na stanici zazněly v dopoledních hodinách slova jako „penis“, což Kňourek kritizuje jako „oplzlosti“ a daného spisovatele označuje za „chlípníka“).

Jan Krůta, který v roce 2013 neúspěšně kandidoval za hnutí Úsvit, byl zvolen ve druhém kole. Jeho zvolení je kritizováno především z důvodu Krůtova spoluautorství na článku „Případ Magor“, který vyšel v časopise Mladý svět v 70. letech.

Do rady ČTK byla v pátek 26. 4. 2019 zvolena bývalá ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová Tominová, když porazila kandidáta Pirátské strany, Josefa Šlerku.

V neposlední řadě zvolili poslanci do tzv. velké vysílací rady Ladislava Jakla. Tento bývalý spolupracovník Václava Klause kandidoval také za Okamurovo hnutí SPD, která jej rovněž do rady navrhla. Jakl přitom veřejně uváděl, že by se měla veřejnoprávní média zrušit. V březnu 2019 byl do RRTV zvolen také Vadim Petrov.

Od doby, kdy současná vláda získala důvěru v Poslanecké sněmovně, neproběhla v radě ČT žádná změna.

Za ohrožení České televize se také často považuje možnost, že by nebyly schváleny dvě po sobě jdoucí výroční zprávy a zprávy o hospodaření. Ty schvaluje Poslanecká sněmonva. Podle zákona o České televizi může být v případě neschválení těchto zpráv odvolána kompletně celá Rada ČT a navolena znovu. Ta by pak potenciálně mohla nahradit současného ředitele ČT. O této alternativě dlouhodobě veřejně mluví prezident republiky. Situace okolo výročních zpráv ČT je problematická (poslední schválená výroční zpráva o činnosti je za rok 2015), jak však bylo psáno výše, Poslanecká sněmovna je v této věci v poslední době aktivní.

Předseda vlády Babiš na svém Twitteru v únoru 2019 uvedl, že byť je hnutí ANO vůči ČT kritické, bude apelovat na poslance vládní koalice, aby přijali všechny výroční zprávy.

Na základě provedených změn je možné konstatovat, že vláda výrazně nezasahuje do nezávislosti veřejnoprávních medií. Nedošlo k úpravě legislativy a zároveň nebylo změněno složení rad médií takovým způsobem, který by znamenal ohrožení jejich postavení nebo nezávislosti.

Online platby u státních institucí Právní stát Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Samozřejmostí bude on-line platba u všech státních institucí České republiky.‟

Programové prohlášení vlády, str. 13

Plošné zavedení on-line plateb je součástí záměru „Platební brána“ implementačního plánu Informační koncepce ČR (IKČR). Tento záměr by měl být realizován do 1. září 2019.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Usnesením vlády č. 629 3. října 2018 byl přijat úvodní dokument programu Digitální Česko. Součástí tohoto programu je kromě strategických materiálů Česko v digitální Evropě, Digitální ekonomika a společnost i Informační koncepce České republiky a právě tento materiál nás bude zajímat. „IKČR navazuje na strategický cíl SC3: Dobudování eGovernmentu, aktuálně platného strategického materiálu veřejné správy Strategický rámec rozvoje veřejné správy ČR pro období 2014–2020 (SRR VS) a dále jej rozpracovává tak, aby se mohl uplatnit při dlouhodobém řízení rozvoje IS jednotlivých OVS,“ píše se v dokumentu. (.pdf, str. 1)

Naplnění vrcholového cíle Informační koncepce ČR bude řízeno ve struktuře pěti (.pdf, str. 2) hlavních cílů:

1. UŽIVATELSKY PŘÍVĚTIVÉ A EFEKTIVNÍ ON-LINE SLUŽBY PRO OBČANY A FIRMY
2. DIGITÁLNĚ PŘÍVĚTIVÁ LEGISLATIVA
3. ROZVOJ PROSTŘEDÍ PODPORUJÍCÍHO DIGITÁLNÍ TECHNOLOGIE V OBLASTI eGOVERNMENTU
4. ZVÝŠENÍ KAPACIT A KOMPETENCÍ ZAMĚSTNANCŮ VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ
5. EFEKTIVNÍ A CENTRÁLNĚ KOORDINOVANÉ ICT VEŘEJNÉ SPRÁVY

Zavedení online plateb je blíže specifikováno v implementačním plánu, který byl schválen na jednání vlády 15. dubna 2019. Vládní slib je v dokumentu nazván jako záměr „Platební brána“ a je součástí dílčího cíle IKČR 1.03 „Centrální platební brána, umožňující platbu za poplatky, pokuty, služby státní správy a samosprávy v jednotném rozhraní, pomocí platební karty, převodu z účtu a dalšími způsoby,“ píše se v dokumentu. (.pdf, str. 24) Realizace záměru by měla probíhat od 1. září 2018 do 1. září 2019, gesčním úřadem je Ministerstvo vnitra ČR. Externí náklady realizace se pohybují od 3–6 mil. Kč. (.pdf, str. 9)

Jednotlivé záměry jsou pak „známkovány“ písmeny A–D podle toho, v jakém stavu se nachází. Definice (.pdf, str. 3) jednotlivých záměrů zní:

  • A. Záměr je dlouhodobě připravený, schválený v gesčním úřadu, je „v běhu“, má zajištěné financování (např. projekty již schválené OHA). V rámci metodiky to odpovídá stavu „závazku“, popř. dalších stavů. Záměry „A“ jsou uvedeny v příloze implementačního plánu.
  • B. Záměr je definovaný gesčním úřadem, tj. má prioritu a podporu v gesčním úřadu, ale nemá finanční nebo personální krytí. Tyto záměry tvoří těžiště implementačního plánu.
  • C. Potřebný záměr, existuje koncept záměru (tj. prakticky všechny políčka jsou vyplněná), ale není dojednána podpora gestora, gesční úřad, ani zdroje (typicky průřezové záměry, multirezortní a sdílené).
  • D. Námět na záměr. Tyto náměty vznikly z různých inspirací, například z potřeby pomoci úřadům dostát požadavkům architektonických principů a zásad řízení ICT ze schválené Informační koncepce. Mnohé náměty mohou být ještě duplicitní nebo příliš detailní, proto je pro jejich převod do stavu „C“ při příštím implementačním plánování nutná jejich konsolidace.

K 24. červnu 2019 byl stav záměru „Platební brána klasifikován jako „B. (.pdf, str. 9)

Otevřená data ministerstva zdravotnictví Právní stát Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Začneme otevřeně zveřejňovat data o hospodaření rezortu a jím přímo řízených nemocnic.‟

Programové prohlášení vlády, str. 29

Na oficiálních webových stránkách Ministerstva zdravotnictví (MZ) vznikla záložka s názvem „Otevřená data“. Data jsou pravidelně aktualizována, nejnovější údaje jsou položky faktur MZ za duben 2019. Zatím však nejsou zveřejněna data od nemocnic.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Od minulé aktualizace vydání vládních slibů v květnu 2019 byla nově přidána data BALMED Praha a Národního ústavu duševního zdraví. K letošnímu 24. červnu na stránce nalezneme celkem 129 253 datových sad, z toho 26 datových sad poskytuje Ministerstvo zdravotnictví. Tyto sady jsou totožné s těmi zveřejněnými na dříve zmiňované stránce Ministerstva zdravotnictví. Je zde připravené prostředí pro zveřejňování dat nemocnicemi, zatím však data zveřejněna nebyla.

Na oficiálních webových stránkách Ministerstva zdravotnictví (MZ) skutečně nalezneme záložku „Otevřená data“. Po kliknutí budeme přesměrováni na samostatnou webovou stránku, která je spravována Ústavem zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS ČR). Jde oorganizační složku státu, jejímž zřizovatelem je Ministerstvo zdravotnictví ČR a je správcem Národního zdravotnického informačního systému (NZIS) podle zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách) v platném znění (dále jen zákon o zdravotních službách)."

Mezi organizacemi, které zveřejňují svá data, je Ministerstvo zdravotnictví, Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, krajské hygienické stanice, hygienické stanice, Agentura pro zdravotnický výzkum České republiky, Koordinační středisko transplantací a Referenční laboratoř přírodních léčivých zdrojů a nově data poskytuje BALMED Praha a Národní ústav duševního zdraví. V přímé působnosti Ministerstva zdravotnictví jsou tyto organizace, mezi nimi je několik nemocnic, ale i například hygienické stanice.

Data jsou pravidelně aktualizována, nejnovější údaje jsou položky faktur MZ za duben 2019.

Pro tyto účely také vznikla webová stránka Otevřená data, kterou spravuje ministerstvo vnitra. Zatímco Ministerstvo pro místní rozvoj se do zveřejňování dat zapojilo, záležitosti spadající například pod Ministerstvo průmyslu a obchodu nebo Ministerstvo zdravotnictví zatím chybí," psalo se v dubnu 2019 v Hospodářských novinách.

Peníze do školství Vzdělanost Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Prosadíme více peněz do školství tak, aby se platy učitelů a nepedagogů na konci volebního období v roce 2021 dostaly minimálně na 150 % jejich výše pro rok 2017.‟

Programové prohlášení vlády, str. 14

Platy ve školství se zvyšují a rozpočet na letošní rok počítá s dalším zvyšováním platů. Na konečné hodnocení však musíme počkat do roku 2021.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Vývoj platů ve školství mapuje Statistická ročenka školství na webu Ministerstva školství (kapitola A). Podle ní činil v roce 2017 průměrný plat zaměstnance regionálního školství 26 668 Kč (viz tabulka), což odpovídá 90 % průměrné mzdy v ČR v dané době. Do této kategorie (.pdf, str. 47) patří vedle učitelů například školníci, asistenti, kuchaři, uklízeči, hospodáři, správci IT atd. Průměrný plat pouze nepedagogických pracovníků (dohromady v platové i mzdové sféře) pak v roce 2017 dosahoval na základních školách (.xlxs, list B1.20.7) 17 556 Kč (60 % průměrné mzdy) a na středních školách (.xlxs, list A1.1.3) 20 679 Kč (cca 73 % průměrné mzdy). Pokud se zaměříme na samotné učitele, pak jejich mzda ve stejném roce činila v průměru 31 578 Kč, což činí 107 % průměrné mzdy. Na další aktualizaci vývoje platů se budeme moci podívat až s vydáním nové statistické ročenky.

Zdroj: msmt.cz (.xlsx, list A4.1.2)

Slibuje-li vláda navýšení mezd ve školství na 150 % jejich výše z roku 2017, měla by průměrná mzda všech zaměstnanců školství narůst minimálně na 40 002 Kč a mzda učitele na 47 367 Kč.

Vláda na splnění tohoto slibu pracuje. Podle údajů Ministerstva školství činila v roce 2018 průměrná mzda učitele již 35 089 Kč. Údaje o platech pro rok 2019 ještě nejsou k dispozici, ale státní rozpočet pro tento rok počítá s dalším nárůstem platů učitelů i nepedagogických pracovníků.

Podpora zemědělců Životní prostředí Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Snížíme administrativní zátěž pro všechny zemědělce a potravináře.‟

Programové prohlášení vlády, str. 36

Vláda zatím nepřišla s žádným komplexním opatřením, které by snižovalo byrokratickou zátěž pro zemědělce a potravináře, ale pracuje na novelizacích dílčích zákonů, které by měly ke zjednodušení administrace přispět.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Ministerstvo průmyslu a obchodu představilo v březnu 2019 plán, jak zjednodušit byrokratický proces v různých resortech. Tento plán obsahuje přehled opatření, které by měly dopomoci ke snížení administrativní zátěže podnikatelů až do roku 2022. Ministerstvo zemědělství předložilo 19. listopadu 2018 novelu (která prošla 21. června 3. čtením v Poslanecké sněmovně) o uvádění dřevařských výrobků na trh, která má zamezit dvojitým kontrolám firem hospodařících v tomto odvětví, což je v souladu s harmonogramem plánu zavádění opatření snižujících administrativní zátěž pro rok 2019. Změna vinařského zákona (.doc, str. 43) by zase měla přispět k elektronizaci formulářů spojených s registrací v této podnikatelské oblasti a je naplánovaná na rok 2020.

Bývalá ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková pak v březnu tohoto roku představila podnikatelské desatero, které by mělo dopomoci ke snížení administrativní zátěže. Jedná se však zatím pouze o prohlášení, na jehož plnění se postupně pracuje.

Součástí plánovaných změn je například digitalizace formulářů pro podnikatele nebo spuštění Právního elektronického systému (PES) vytvořeného Hospodářskou komorou ČR. Na nových webových stránkách by měly být dostupné všechny potřebné informace přehledně a pohromadě. Začátkem května skončilo testovací období těchto webových stránek a nyní je možné si služby PES předplatit (v základním balíčku za 1600 Kč na rok).

Při Ministerstvu průmyslu a obchodu funguje také Expertní skupina pro snižování administrativní zátěže podnikatelů, jejíž součástí je i Asociace soukromého zemědělství ČR (ta však nereprezentuje vládu). Expertní skupina se schází jednou za čtvrt roku a zabývá se redukcí zátěže podnikatelů. Za rok 2017 vyšla zpráva zabývající se plněním 28 opatření na snižování administrativní zátěže podnikatelů, ale ta se primárně zabývá již provedenými změnami.

Privatizace Hospodářství Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Nepřipustíme privatizaci veřejných služeb ani podniků se státní účastí.‟

Programové prohlášení vlády, str. 3

Bývalý ministr dopravy Dan Ťok zvažoval privatizaci nákladního železničního dopravce ČD Cargo, který je dceřinou společností Českých drah. Po nátlaku Andreje Babiše však od záměru upustil.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Bývalý ministr dopravy Dan Ťok podle Lidových novin zvažoval privatizaci nákladního železničního dopravce ČD Cargo. Bývalý ministr dopravy byl přesvědčený, že ČD Cargo nutně potřebuje silného investora, přestože v posledních letech odvádělo stovky milionů zisku do rozpočtu Českých drah, které jsou mateřskou společností ČD Cargo.

„ČD Cargo se pohybuje na plně konkurenčním trhu. Příliv soukromých peněz má pomoct k dalším investicím, které potřebuje. A to třeba do nových lokomotiv nebo vagonů,“ zdůvodnil svůj záměr pro Lidové noviny Dan Ťok.

Proti záměru bývalého ministra dopravy se postavil jak koaliční partner ČSSD, tak i KSČM, která umožnila vznik vlády. Podle Jana Hamáčka ČSSD s úmyslem privatizace ČD Cargo rozhodně nesouhlasí a bude iniciovat koaliční jednání na toto téma. KSČM považuje slovy Vojtěcha Filipa záměr privatizace ČD Cargo za „další hazard s majetkem státu a s národním dopravcem“.

Slova bývalého ministra dopravy následně popřel (video, 56:20) i premiér Andrej Babiš, když řekl, že je proti privatizaci ČD Cargo a že se nákladní dopravce privatizovat nebude. Po nátlaku premiéra bývalý ministr Ťok ze svého záměru ustoupil se slovy, že „prodej ať už menšinového nebo většinového podílu v ČD Cargo nebudu nikomu navrhovat.“

Rekodifikace stavebního práva Hospodářství Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Prosadíme rekodifikaci veřejného stavebního práva a zjednodušíme a zkrátíme přípravy staveb pro zvýšení konkurenceschopnosti.‟

Programové prohlášení vlády, str. 33

Věcný návrh zákona byl schválen vládou 24. června 2019. Ministerstvo pro místní rozvoj by mělo dále předložit paragrafové znění do konce ledna roku 2020. Oproti původnímu harmonogramu vláda podniká kroky k urychlení a předpokládá, že nový zákon bude účinný již v roce 2021.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Lhůta k vyřízení stavebního povolení je v ČR dlouhodobě terčem kritiky, jelikož se na povolení může čekat až roky. Dle databáze Světové banky trvá v České republice vyřízení stavebního povolení průměrně 246 dní a umisťuje se tak v žebříčku 186 zemí až na 156. místě. Naopak v ostatních státech Evropy stačí k vyřízení povolení průměrně 170 dní. Jak uvádí únorová předkládací zpráva, mezi nejvýznamnější problémy stávající úpravy stavebního práva patří rozdrobená soustava stavebních úřadů (obecné, speciální a jiné stavební úřady), velké množství povolovacích procesů, na něž se mohou vázat až desítky závazných stanovisek, která opatřuje stavebník či nedostatečná digitalizace. Stručné shrnutí a základní principy rekodifikace stavebního práva prezentuje Hospodářská komora ČR.

Věcný záměr zákona, který vznikl ve spolupráci s Hospodářskou komorou, byl vložen do veřejné databáze EKlep 6. února 2019 s termínem pro uplatnění připomínek do 27. února téhož roku. Ministerstvo obdrželo celkem 1641 připomínek. Dle aktualizované předkládací zprávy (.doc, str. 2) bylo uplatněno celkem 1197 zásadních připomínek, tyto připomínky pak již byly ministerstvem vypořádány (.doc).

Podle plánu legislativních prací vlády roku 2019 a výhledu na léta 2019–2021 byl věcný záměr stavebního zákona plánován až na říjen 2019. Materiál Ministerstva pro místní rozvoj o rekodifikaci veřejného stavebního práva informuje podrobně o aktuální situaci, problémech a jejich řešení. Na straně 52 dokumentu připraveného na jednání vlády 5. září 2018 je podrobný harmonogram rekodifikace veřejného stavebního práva. Podle tohoto harmonogramu by měl nový zákon nabýt účinnosti na jaře roku 2023. Vzhledem k požadavkům Hospodářské komory a premiéra na zrychlení příprav nového stavebního zákona však ministryně Dostálová předpokládá, že by zákon mohl být účinný již začátkem roku 2021. Věcný návrh zákona byl schválen vládou 24. června 2019. Přesné paragrafové znění by mělo být předloženo vládě do konce ledna roku 2020 a následně Poslanecké sněmovně.

Podle věcného návrhu se tři dosud oddělená řízení mají sloučit do jednoho. Dále má také vzniknout takzvaný Nejvyšší stavební úřad, vyjádření ostatních institucí by si obstaral sám místo investora. Pokud by se do měsíce nevyjádřil, mělo by se za to, že automaticky souhlasí. Právě tzv. fikce souhlasu se stala terčem kritiky nejen ze strany opozice kvůli možnému zneužití a automatickému schvalování kontroverzních projektů. Odpůrci z řad odborné veřejnosti dále namítají, že návrh zákona omezuje ochranu životního prostředí vzhledem k přenesené působnosti orgánů životního prostředí na stavební úřady.

Věcný návrh byl pak kritizován i dvěma komisemi Legislativní rady vlády, a to zejména pro jeho vágnost, čímž má porušovat Legislativní pravidla vlády. Radě vadilo i vytvoření Nejvyššího stavebního úřadu, který bude pod přímým politickým vlivem, což může současné problémy s podjatostí úředníků ještě umocnit. I přes tuto kritiku však ministryně spravedlnosti Benešová, která Legislativní radě předsedá, věcný návrh odsouhlasila.

Strategie nakládání s vodou Životní prostředí Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Prosadíme vytvoření národní strategie nakládání s vodou a vodními zdroji, včetně zadržování vody v krajině a ochraně před povodněmi.‟

Programové prohlášení vlády, str. 37

Vláda podniká některé konkrétní kroky pro zlepšení hospodaření s vodou. Ministerstvo zemědělství a životního prostředí pracuje na novele vodního zákona, u které bylo na konci listopadu ukončeno připomínkové řízení.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

V červnu 2019 chce ministerstvo ve spolupráci s Právnickou fakultou Univerzity Karlovy vypracovat právní posudky týkající se ochrany vody. Ministerstvo tak stále podniká kroky k podpoře ochrany vody.

Podle Národního programu reforem (.pdf, str. 49) vláda pokračuje v „implementaci doporučených opatření vycházejících z Koncepce ochrany před následky sucha pro území ČR“, kterou schválila již předchozí vláda Bohuslava Sobotky. V programu se píše také, že „byla vytvořena pracovní skupina ze zástupců MZe, MŽP a dalších odborných subjektů za účelem přípravy novely vodního zákona, která má řešit zejména problematiku sucha.“ (str. 50). Plnění této koncepce se věnuje také sborník ČHMÚ za období 2014–2017 (str. 42).

Ministerstvo také podniká konkrétní kroky pro lepší hospodaření s vodou a zadržování vody v krajině, například navýšilo rozpočet (už dříve existujícího) programu Dešťovka o 100 milionů nebo přidělilo 350 milionů korun na dotace pro vytváření lepších varovných systémů před povodněmi. V rozhovoru pro Info.cz z června tohoto roku ministr ŽP Richard Brabec (ANO) zmiňuje také program na financování nových studen nebo projekt na budování remízků v krajině.

V rozhovoru pro MF Dnes na začátku srpna 2018 ministr Richard Brabec uvedl, že spolu s Ministerstvem zemědělství připravuje velkou novelu vodního zákona, která by měla začít platit v roce 2020 a v letošním roce k ní očekává debatu v Parlamentu. Prozatím bylo 29. listopadu 2018 ukončeno připomínkové řízení, v dalších krocích novelu čeká zapracování těchto připomínek a poté postup do Poslanecké sněmovny.

Ministrem zmiňovaná novela má za cíl zlepšení situace s dlouhodobým nedostatkem vody, definuje nově pojem sucha a pojednává o koncepci plánů na zvládnutí nedostatečného množství vody v krajině. Ustanovuje také nové orgány, které se mají této problematice věnovat (např. obecní úřady, komise pro sucho nebo Ministerstva zemědělství a životního prostředí). Novela je v současné době připravena k projednání vládou a jejímu následnému předložení Parlamentu ke schválení.

Ministerstvo zemědělství se také chystá zavést ústavní ochranu vody. Podle ministra zemědělství Miroslava Tomana (ČSSD) je to proto, že: „Zdroje pitné vody jsou natolik cenné, že je musíme chránit mnohem více než v minulosti. Chceme to zakotvit do Ústavy České republiky. Právě proto jsme se už před časem spojili s odborníky z Univerzity Karlovy, abychom měli k dispozici podrobný právní posudek, ze kterého pak budeme vycházet při správném nastavení zásad pro ochranu vody."

Účast na vojenských misích Bezpečnost Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„V souladu se schváleným mandátem budeme pokračovat v účasti na mírových a výcvikových misích v Afghánistánu (Resolute Support), Iráku a Mali. Budeme přispívat do Předsunuté vojenské přítomnosti v Pobaltí, Sil rychlé reakce NATO (NRF) včetně Sil velmi vysoké pohotovosti (VJTF), ochrany vzdušného prostoru (Air Policing) a budeme přispívat do vystavění robustních následných sil (Follow-On Forces).‟

Programové prohlášení vlády, str. 20

Současná vláda je vázána mandátem zahraničních misí, který byl schválen Poslaneckou sněmovnou 1. června 2018. Podle něj by většina misí měla trvat do konce roku 2020. Současná vláda zatím v tomto směru žádné kroky nepodnikla, ovšem ani účast neomezuje.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Dle čl. 43 Ústavy ČR je schvalování použití Armády České republiky (AČR) rozdělené mezi Parlament a vládu. Současné působení AČR v zahraničních misích do roku 2020 schválila Poslanecká sněmovna a předchozí vláda Andreje Babiše v demisi dne 1. června 2018 na své 13. schůzi. Senát potvrdil předkládané mise již na své 15. schůzi dne 17. května 2018.

Dle výsledku jednání Poslanecké sněmovny byl mandát zahraničních misí prodloužen do prosince 2020, a to včetně všech tří zmíněných misí v Afghánistánu, Iráku a Mali. Aktuální seznam misí AČR nalezneme zde.

Je také pravda, že Poslanecká sněmovna vzala na vědomí poskytnutí financí, jak v rámci rozpočtu Ministerstva obrany ČR, tak v rámci rozpočtu mandátů pro misi v Pobaltí, a to včetně tamější ochrany vzdušného prostoru v roce 2019, Sil rychlé reakce NATO (NRF), jednotek velmi rychlé reakce (VJTF) a Bojového uskupení EU (EU Battlegroups).

Otázka projektu, který se týká robustních následných sil (Follow-On Forces) v rámci iniciativy NATO pod názvem Frameworks Nations Concept (FNC), je zatím jen deklaratorním závazkem, zmíněným již předchozími vládami v letech 2014–2016.

Vlaková doprava Hospodářství Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Státem garantovaná veřejná železniční přeprava pro cestující bude nadále zajištěna v rozsahu minimálně 7,4 mld. Kč ročně, což představuje téměř 37 milionů vlakových kilometrů ročně na 28 linkách dálkové dopravy.‟

Programové prohlášení vlády, str. 17

Nedohledali jsme veškerá data ke státním výdajům na provoz železniční dopravy, avšak nalezené údaje neukazují pokles státních výdajů.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Předně, data o výdajích státu na železniční dopravu nejsou dohledatelná uceleně. Obrátili jsme se tedy na mluvčí Ministerstva dopravy, abychom zjistili, z čeho se uvedená částka 7,4 mld. Kč má skládat. Mluvčí, Lenka Rezková, uvedla následující: „V případě dálkové dopravy objednávané státem, v roce 2018 byla na: · linku R14 Pardubice – Liberec poskytnuta kompenzace cca 131 mil. Kč · na linku R13 Brno – Břeclav – Olomouc kompenzace cca 104 mil. Kč · na linku R25 Plzeň – Most kompenzace cca 35 mil. Kč · na velkou smlouvu pokrývající zbylé výkony v dálkové dopravě kompenzace cca 4 524 mil. Kč. Dále pak byly státem v souladu s usnesením vlády ČR ze dne 31. srpna 2009 č. 1132 poskytovány krajům účelové dotace ke krytí nákladů na úhradu prokazatelné ztráty ze závazku veřejné služby ve veřejné drážní osobní dopravě ve výši cca 2 814 mil. Kč. Souhrnně tedy byl překročen rozsah 7,4 mld. Kč ročně.“

Mluvčí tedy do částky zahrnuje jak státem hrazenou kompenzaci dopravcům za provoz ztrátových linek, tak i dotace pro kraje na provoz železniční dopravy. Znění slibu je tak mírně zavádějící, jelikož uvedených 7,4 mld. Kč se nevztahuje pouze na 28 linek dálkové dopravy. Slib jsme přesto ověřovali v takto nastavených mezích.

Následně jsme se tedy věnovali kompenzacím dle smluv státu s dopravci a dotacím pro kraje pro aktuální období.

Situace na dálkových spojích je složitá: stát tyto spoje (28 linek, z nichž 22 stát přidělil Českým drahám) periodicky objednává v rámci zajišťování tzv. veřejné služby a linky jsou přidělovány na různá období. Např. mezinárodní spojení z Prahy do Berlína, Vídně a Budapešti či český úsek trasy Vídeň–Varšava budou ČD provozovat po dobu 10 let, jiné linky chce stát soutěžit již za dva roky. V současnosti operuje na dálkových linkách v ČR pět společností (ČD, RegioJet, Leo Express, Arriva, GW Train Regio).

Dohledali jsme následující kompenzace dopravcům ze zveřejněných smluv: smlouva pro rok 2019 na základě výchozího finančního modelu a výchozího modelu provozních aktiv představuje za linku R8 kompenzace částku 11,7 mil. korun (.pdf, str. 5) pro období platnosti jízdního řádu 2019/2020 v kalendářním roce 2019 a 239,9 mil. pro rok 2020. Pro linky R21, R22, R24, R26 je to 11,4 mil. korun (.pdf, str.5) pro rok 2019 a 232,3 mil. Kč pro rok 2020, pro linky Ex2, R18 je to 20,9 mil. korun (.pdf, str. 5) pro rok 2019 a 428,8 mil. Kč pro rok 2020. Pro linku R14A je to 99,0 mil. korun (.pdf, str. 5) pouze pro 2019.

Celkově jsme tedy pro období jízdních řádů 2019/2020, ne tedy pro konkrétní kalendářní rok, nalezli kompenzace ve výši 1,04 mld. Kč, a to pouze pro 8 z celkem 28 dálkových linek. Na dotace krajům, tedy na úhradu ztráty ze závazku veřejné služby ve veřejné drážní osobní dopravě, vyčlenilo Ministerstvo dopravy podle rozpočtu pro rok 2019 (01-Zprava_SR_2019 .docx, str.2) částku ve výši cca 2,88 mld. korun. Částka určená krajům tedy narostla, z dohledaných kompenzací ale nemůžeme dovodit nárůst či pokles státních dotací na dálkové spoje. Jelikož nemáme doklady o tom, že by vláda slib porušila, hodnotíme jej jako průběžně plněný.

Výběr soudců Právní stát Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Prosadíme kariérní řád soudců a zákonem stanovené podmínky výběru soudců jako záruky udržení profesní motivace a protikorupční opatření.‟

Programové prohlášení vlády, str. 23

Kariérní řád soudců ještě prosazen nebyl. Nicméně bylo ukončeno připomínkové řízení u nově navrhované právní úpravy výběru soudců a nyní čeká na projednávání ve vládě.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Ministerstvo spravedlnosti naplánovalo na červen 2019 předložit návrhy na změnu zákona o soudech a soudcích a zákona o státním zastupitelství. U soudců i státních zástupců by se tak zavedla pravidelná hodnocení, od kterých by se mohlo odvíjet i případné povýšení. Jak uvedl tehdejší ministr spravedlnosti Jan Kněžínek v rozhovoru pro Českou justici: „V zásadě by soudci prováděli pravidelné hodnocení soudců, od něj by se pak odvíjely další věci, jako třeba splnění podmínek pro postup na vyšší instanci, nebo případně i nějaký finanční postih. Protože všichni soudci mají stejný plat, ale určitě všichni nesoudí stejně kvalitně.

O konkrétní podobě novely již Ministerstvo uspořádalo odbornou debatu. Zástupci krajských soudů, Nejvyššího soudu, Soudcovské unie ČR, Nejvyššího státního zastupitelství a Kanceláře veřejné ochránkyně práv, včetně ministra Jana Kněžínka, jednali o právní úpravě pro výběr soudců a soudních funkcionářů či o dopadu zavedení kariérního řádu.

K 24. červnu 2019 plánovaná změna zákona o soudech a soudcích čeká na zaslání na Odbor vládní agentury Úřadu vlády (OVA). K návrhu již uplynula vytyčená lhůta připomínkového řízení, v němž se mohou k návrhu zákona vyjadřovat i další správní orgány a samosprávné celky. Teprve následně se návrh bude diskutovat na jednání vlády a posléze může být postoupen Poslanecké sněmovně.

Whistleblowing, lobbing Právní stát Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„V této souvislosti předložíme zejména účinné právní nástroje k ochraně oznamovatelů korupce (whistleblowing) a zákon o regulaci lobbingu vycházející z mezinárodních doporučení.‟

Programové prohlášení vlády, str. 24

Návrhy zmíněných zákonů jsou již od podzimu 2018 ve stádiu přípravy. V oblasti tzv. whistleblowingu se další vývoj nedá předpokládat, dokud nebude schválena evropská směrnice. Zákon o lobbingu má díky stanovisku Evropské centrální banky otevřené dveře do Poslanecké sněmovny.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Co se týče tzv. whistleblowingu, vláda Andreje Babiše na premiérovu práci z předešlého volebního období nenavázala a žádný z dříve předložených a následně ukončených návrhů nebyl znovu otevřen.

Přestože se vláda na podzim roku 2018 angažovala ve snaze o předložení návrhu zákona o ochraně oznamovatelů, tento zákon se stále nepodařilo doručit do Sněmovny. Hlavním důvodem kritiky přijetí tohoto zákona je především stále probíhající příprava evropské směrnice o ochraně osob oznamujících porušení práv Unie. Tato směrnice je již od května 2018 v legislativním procesu EU a momentálně ji projednává Rada Evropské unie. Dá se tedy konstatovat, že osud zákona o ochraně oznamovatelů závisí na vývoji v Bruselu.

Zákon o regulaci lobbingu je v tuto chvíli připraven k projednání vládou a případnému postupu do Poslanecké sněmovny. Snaha ANO a ČSSD o nastavení zákonných limitů pro lobbing byla pozdržena kvůli kritice ze strany České národní banky, která se obávala, že by zákon mohl umožnit narušení nezávislosti ČNB a následnému předložení žádosti o stanovisko Evropské centrální bance tehdejším ministrem Kněžínkem. Obavy ČNB však byly v tomto stanovisku (.pdf, str. 3) vyvráceny. Konkrétně ECB uvedla, že „... zvýšení transparentnosti v kontextu lobbingu v legislativním procesu v České republice nenaruší nezávislé plnění úkolů ČNB...“. Stanovisko ECB by mělo umožnit posun v přípravě tohoto zákona, tedy schválení tohoto návrhu vládou.

Lobbování je v zákoně definováno jako soustavná činnost s cílem ovlivnit přípravu či schvalování právního předpisu nebo koncepci rozvoje. Lobbista pak může být pouze bezúhonná osoba, která se registruje ve speciálním registru. V tomto registru pak mají být registrovaní i ti, vůči kterým může lobbování směřovat – např. členové Parlamentu či vlády, prezident republiky nebo náměstci na ministerstvech, ale i členové rady ČNB či RRTV. Lobbisté pak mají mít povinnost čtvrtletně vyhotovovat zprávy o svém lobbování.

Zákon o Vojenském zpravodajství Bezpečnost Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Prosadíme novelu zákona o Vojenském zpravodajství.‟

Programové prohlášení vlády, str. 18

Vláda v červenci 2018 zahájila legislativní proces s cílem novelizovat zákon č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství. Tato novela byla schválena ve třetím čtení v Poslanecké sněmovně a bude posouzena v Senátu.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

K 24. červnu 2019 byla novela schválena ve třetím čtení v Poslanecké sněmovně, nyní bude posuzována Senátem.

Na základě informací obsažených v důvodové zprávě je cílem novely rozšíření pravomocí Vojenského zpravodajství především v oblasti kybernetického prostoru. Prioritou je včasné zjištění bezpečnostních hrozeb a jejich případné odvrácení. Legislativní proces v Parlamentu byl zahájen 13. 7. 2018, pouhých několik desítek hodin od momentu, kdy vláda získala důvěru poslanců. K procesu přípravy návrhu tak došlo ještě za předchozí vlády. První čtení návrhu zákona proběhlo 25. 1. 2019, kdy byl tento návrh přikázán k projednání výborům.

Ústavně právní výbor následně svým usnesením z března 2019 doporučil (.pdf) Poslanecké sněmovně návrh schválit, doporučil také přijmout určité změny tohoto návrhu. Schválit návrh, a to včetně změn navržených Ústavně právním výborem, pak dne 5. dubna 2019 doporučil (.pdf) i Bezpečnostní výbor. V souladu s doporučením prošel návrh zákona druhým čtením dne 17. 4. 2019 a byl zařazen na agendu schůze Bezpečnostního výboru, která doporučila Poslanecké sněmovně hlasovat ve třetím čtení pro pozměňovací návrhy uvedené ve sněmovním tisku 240/5 (.pdf). Zákon byl ve třetím čtení schválen a nyní musí projít Senátem.

Zvýšení rodičovského příspěvku Sociální stát Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zvýšíme rodičovský příspěvek na 300 000 Kč.‟

Programové prohlášení vlády, str. 10

Zvýšení rodičovského příspěvku je obsaženo v novele zákona o státní sociální podpoře připravované ministerstvem práce a sociálních věcí. Návrh novely, který zvyšuje rodičovský příspěvěk na 300 000 Kč, byl 23. 5. 2019 předložen Poslanecké sněmovně.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) navrhla (.pdf) v září 2018 zvýšit rodičovský příspěvek na dítě do čtyř let věku.

Růst rodičovského příspěvku je obsažen v připravované novele zákona o státní sociální podpoře, jež prošla již na podzim roku 2018 meziresortním připomínkovým řízením a 23. května byl předložen Poslanecké sněmovně.

Návrh počítá se zvýšením rodičovského příspěvku z aktuálních 220 000 Kč na 300 000 Kč při péči o jedno nejmladší dítě v rodině do 4 let věku (.pdf, str. 2, bod 4). V případě, že nejmladším dítětem v rodině jsou vícerčata, má celková částka rodičovského příspěvku činit 1,5 násobek částky 300 000 Kč (tedy 450 000 Kč) (.pdf, str. 5). Účinnost navrhované novely se plánuje od 1. ledna 2020 (.pdf, str. 4).

Odhadovaný nárůst výdajů státního rozpočtu v rámci systému státní sociální podpory je cca 8,6 mld. Kč ročně, uvádí důvodová zpráva předkládaného návrhu (.pdf, str. 5).

Druhá fáze navyšování rodičovského příspěvku se má také dále odvíjet od projednávání směrnice EU o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem (Work-life balance).

Konkrétní novela je tedy k 24. červnu 2019 v Poslanecké sněmovně, která ji má v budoucnu projednávat.

Sliby vlády Andreje Babiše ověřujeme díky grantové podpoře Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.