Demagog.cz

Sliby vlády Andreje Babiše

Speciální výstup Demagog.cz sledující plnění slibů druhé vlády Andreje Babiše

Vláda Andreje Babiše schválila své programové prohlášení 27. června 2018. Demagog.cz přichází s rozsáhlou analýzou o plnění slibů menšinového kabinetu hnutí ANO a ČSSD. Vybrali jsme padesátku slibů napříč tématy, které budeme kontrolovat po celé volební období. Kompletní metodiku naleznete zde. Za podporu děkujeme Nadačnímu fondu pro nezávislou žurnalistiku.

Je možné, že na některé sliby budete sami nahlížet například jako na nerealizované, zatímco dle naší metodiky znamenají realizované snahy průběžné plnění. Kategorie jsou pouze výchozím bodem pro orientaci v analýze. Naším cílem bylo nabídnout veřejnosti tvrdá data a poctivou analýzu, hlavním přínosem jsou tedy data a informace obsažené v odůvodnění.

Analýzu jsme aktualizovali k 31. srpnu 2020 a v pravidelných intervalech ji budeme souhrnně aktualizovat dále. V mezidobí však může docházet ke změnám, které nemusí být obratem do textu zapracovány. Berte tento limit, prosím, na vědomí.

Budeme rádi za vaši zpětnou vazbu. Pište nám na info@demagog.cz.

50 sledovaných slibů

8 splněných
16 %
23 průběžně plněných
46 %
4 porušené
8 %
15 nerealizovaných
30 %
Oblast Hodnocení
Digitální Česko Právní stát Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Základem Digitálního Česka bude jedna digitální identita pro každého občana, kde budou všechny služby státu dostupné na jednom místě.“

Programové prohlášení vlády, str. 12

Plnění tohoto slibu bylo započato v říjnu 2018, kdy vláda přijala koncepci Digitální Česko. Na začátku roku 2020 došlo ke schválení dvou významných zákonů, které vytváří legislativní základ pro jednotnou digitální identitu.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Plnění tohoto slibu započalo 3. října 2018, kdy vláda přijala usnesením č. 629 tři strategické materiály, které dohromady tvoří koncepci Digitální Česko – Česko v digitální Evropě (v gesci Úřadu vlády, .pdf), Informační koncepce České republiky (v gesci Ministerstva vnitra, .pdf) a Digitální ekonomika a společnost (v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu, .pdf).

„Na nejvyšší (první) úrovni se koncepce programu Digitální Česko skládá ze 3 pilířů (dílčích koncepcí). Na druhé úrovni každý pilíř obsahuje několik ‚hlavních cílů‘. Na třetí se pak každý hlavní cíl rozpadá na několik ‚dílčích cílů‘,“ popisuje (.pdf, str. 4) blíže tuto koncepci dokument Metodika řízení programu Digitální Česko.

„Centrálním, koordinačním a řídícím orgánem programu Digitální Česko a těchto tří celků bude Rada vlády pro informační společnost (dále jen ‚RVIS‘), v čele s vládním zmocněncem pro IT a digitalizaci, ve spolupráci s ministerstvy, v souladu s jejich gescí, dle Kompetenčního zákona,“ píše se v úvodním programu Digitální Česko (.pdf, str. 8).

Cíl jednotné elektronické identity je rozvíjen především v rámci Informační koncepce ČR 2018 v gesci MV ČR (.pdf, str. 8). Vládním zmocněncem pro informační technologie a digitalizaci se stal Vladimír Dzurilla. Činností Rady vlády pro informační společnost (RVIS) je rozvoj veřejné správy a eGovernmentu, především v oblastech vyplývajících ze strategických dokumentů Evropské komise a vlády České republiky.

Usnesení č. 629 ukládá mimo jiné ministru vnitra a dalším členům vlády naplňování cílů, které jsou stanoveny v přijatých dokumentech. Pro rok 2019 vláda v dokumentu Shrnutí implementačních plánů pro 2019 stanovuje konkrétní záměry, které chce naplnit pro rok 2019. Digitální identita je v tomto dokumentu obsažena v rámci konkrétních priorit Informační koncepce. Jde o následující oblasti: „Uživatelsky přívětivé a efektivní ‚on-line‘ služby pro občany a firmy“, „Digitálně přívětivá legislativa“, „Rozvoj celkového prostředí podporující digitální technologie“, „Zvýšení kapacit a kompetencí zaměstnanců ve veřejné správě“ a „Efektivní a centrálně koordinované ICT veřejné správy“ (.pdf, str. 4–7).

Od konce června 2019 se nám podařilo dohledat změny především v oblastech „Digitálně přívětivá legislativa“ a „Rozvoj celkového prostředí podporující digitální technologie“:

  • Vláda podpořila novelu bankovního zákona umožňující využití BankID pro přihlášení do služby eGovernment a návrh tohoto zákona byl následně schválen. Od návrhu zákona si předkladatelé slibovali výrazné zjednodušení fungování eGovernmentu pro občany, protože zmizí například nutnost užívání datové schránky a zřízení si elektronické identity. V únoru 2020 byl zákon vyhlášen ve Sbírce zákonů.

Navrhovaná právní úprava vytváří podmínky pro vznik tzv. bankovní identity. Bankovní identita představuje jednoduchou a bezplatnou formu přístupu ke službám e-Governmentu i online službám soukromého sektoru pro přibližně 5 milionů občanů, kteří používají internetové bankovnictví.“ (.pdf, str. 8)

Shrnutí implementačních plánů 2020 pak k BankID uvádí:

„Projekt BankID umožní do jednoho roku přístup ke službám státu prostřednictvím stejných přihlašovacích údajů, které využíváme do svého internetového bankovnictví. Jednoduchá dostupnost pro 5,5 milionu lidí.“ (.pdf, str. 2)

  • V březnu 2019 do Sněmovny zamířil poslanecký návrh zákona o právu na digitální službu. Ten získal podporu napříč všemi poslaneckými kluby a podepsalo se pod něj celkem 137 poslanců. Původní návrh (.doc) postoje vlády, který pro vládu připravili její legislativci, počítal s vyslovením neutrálního stanoviska. Nakonec se ale vláda rozhodla (.pdf) s návrhem souhlasit (.pdf), nicméně vytýká mu např. příliš optimisticky nastavené termíny pro jeho realizaci či absenci důkladné analýzy dopadů a doporučuje ho během projednávání upravit. Podle důvodové zprávy má zákon posílit práva občanů a firem na to, aby jim státní správa poskytovala své služby elektronicky (.pdf, str. 14). Zákon byl vyhlášen v lednu 2020 ve Sbírce zákonů. Tento zákon pak má být legislativním základem jednotné digitální identity.

Základním nosnou myšlenkou návrhu zákona je vložit do rukou každého uživatel služby právo na digitální službu, a tedy na využití skutečně elektronické veřejné správy. Základním cílem, a zároveň i důvodem předložení návrhu zákona, je stanovit obecné právo pro fyzické a právnické osoby týkající se poskytování digitálních služeb jako rovnocenných forem jinak nedigitální (avšak objektivně digitalizovatelné) služby a zároveň ustanovení odpovídají povinnosti orgánů veřejné moci takové digitální služby za podmínek stanovených návrhem zákona poskytnout.“ (.pdf, str. 16, pravopisné chyby původní)

Schválené zákony jednak vytváří prostředí pro přístup k eGovermentu a zároveň garantují nárok občanů na eGovernment jako rovnocenný k službám nedigitálním.

Jako zastřešení digitálních služeb pak lze chápat Ministerstvem vnitra budovaný Portál občana. Ministerstvo vnitra o portálu uvádí:

„Portál občana je personalizovaným místem pro poskytování služeb občanovi. Jde o poskytování přímé, tedy přímo z prostředí portálu, nebo přenesené, tedy odkázáním občana na portály dalších úřadů bez nutnosti opětovného přihlašování a ověřování identity. Aby občan mohl začít využívat služby na Portálu občana, musí nejdříve v přihlášení prokázat svou totožnost.“

V současnosti existují celkem 4 možnosti přihlášení se do systému:

Rozvoj portálu občana není ani zdaleka u konce. V dokumentu Shrnutí implementačních plánů spadá Portál občana pod Ministerstvo vnitra. Rozvoj projektu pokračuje i nadále, pro roky 2020 a 2021 jsou předpokládány investice ve výši 4 mld. Kč a pro další období další investice ve výši 1,5 miliardy Kč (.pdf, str. 13). V současnosti portál umí asi 150 různých služeb (str. 2), mezi něž například patří:

  • Výpis bodového hodnocení řidiče
  • Podání daňového přiznání
  • Výpis z Rejstříku trestů
  • Výpis z živnostenského rejstříku
  • Vyřídit živnostenské oprávnění
  • Požádat o potvrzení bezdlužnosti
  • Informace z katastru nemovitostí
  • Přístup k eReceptu
  • Informace o pracovní neschopnosti
  • Přehled o důchodovém pojištění
  • Notifikace platnosti dokladů
  • Portály obcí a měst

Nicméně stále platí, že k dalším službám se občan dostane pouze zprostředkovaně.

Elektronický dálniční kupon Hospodářství Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Místo dálničních známek zavedeme elektronický dálniční kupon, který bude možné koupit prostřednictvím mobilní aplikace či internetu.“

Programové prohlášení vlády, str. 17

Vládní novela zákona, která umožňuje zavedení elektronických dálničních kuponů, byla v roce 2019 schválena Parlamentem. Zákon počítá se zavedením elektronických kuponů od roku 2021, a to i přes problémy, které vznikly ve spojitosti se zakázkou na dodavatele systému el. známek.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

V roce 2021 by měly být dálniční známky už jen elektronické. Bývalý ministr dopravy Dan Ťok na konci září 2018 uvedl, že je připravován zákon, který elektronické dálniční kupony umožní, a poté se bude moci soutěžit o provozovatele systému.

Vláda v únoru 2019 předložila Sněmovně novelu zákona o pozemních komunikacích, která umožní zavedení elektronických dálničních kuponů. Ve třetím čtení, které proběhlo 12. července 2019, byl návrh zákona schválen (.pdf). Senát návrh projednal a schválil (.doc) ve znění postoupeném Sněmovnou dne 14. srpna 2019. Zákon byl 5. září 2019 vyhlášen ve Sbírce zákonů v částce 98 pod číslem 227/2019 Sb.

Zavedení elektronických kuponů bude platné od roku 2021, kdy zákon nabude účinnosti. V budoucnu se tedy podle nového zákona již nepočítá s vydáváním dálničních kuponů a s jejich vylepováním na čelní sklo vozidla. Poplatky budou motoristé hradit v hotovosti na vybraných místech nebo bezhotovostním převodem na určený účet. Elektronický kupon bude vázán na poznávací značku auta a podle ní bude prováděna také kontrola.

Ministerstvo dopravy plánuje zřídit pro nákup elektronických dálničních známek e-shop i mobilní aplikaci. Kontrolu chce provádět snímáním SPZ pomocí kamer umístěných ve vozech Policie ČR a Celní správy či na mýtných branách.

V listopadu 2019 vyhlásil Státní fond doparvní infrastruktury (SFDI) soutěž na dodavatele elektronických dálničních známek na obchodních místech. V lednu 2020 poté SFDI uzavřel smlouvu s dodavatelem systému elektronických dálničních známek. Hodnota této zakázky byla 400 milionů Kč bez DPH. Ročně pak mají elektronické dálniční známky uspořit až 120 milionů Kč, i přesto však vyvolala nejen cena, ale i jiné součásti zakázky, značnou diskuzi. Ta vedla až k výměně na postu ministra dopravy.

Ihned po nástupu Karla Havlíčka do čela ministerstva byla původní zakázka zrušena. „Začíná nové kolo, nová zakázka bude lépe strukturovaná, jednodušší, poučili jsme se,“ řekl Havlíček. Ve stejnou chvíli se také ozval podnikatel v IT Tomáš Vondráček s návrhem vytvoření systému zdarma. Koncem ledna tak začal tzv. hackathon, kterého se zúčastnilo šest desítek dobrovolníků za účelem vytvoření systému pro elektronické dálniční známky. Projekt byl nakonec úspěšný a podařilo se vytvořit e-shop na prodej elektronických dálničních známek. Přesto však nebylo úsilí programátorů využito a Ministerstvo dopravy v březnu 2020 oznámilo uzavření smlouvy se státním podnikem CENDIS za 128 milionů Kč. Podnik nicméně oznámil, že využil jisté myšlenky vzniklé právě z projektu hackathon.

Již koncem ledna Karel Havlíček uvedl, že kvůli vzniklým problémům by se start elektronických dálničních známek, plánovaný na začátek roku 2021, neměl posunout. „Vlastní naprogramování a vybudování systému není podle všech odborníků, se kterými jsme to diskutovali, úplně nejnáročnější věc s ohledem na čas. Samozřejmě, musí tam být nějaký čas na legislativu, ale podle všech našich propočtů bychom měli vše zvládnout a mělo by se do konce roku všechno rozjet,řekl.

Protože tedy byla přijata potřebná legislativa k zavedení elektronických známek, avšak systém nebyl zatím v praxi spuštěn, hodnotíme slib jako průběžně plněný.

Financování sportu Vzdělanost Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zasadíme se o nastavení stabilního a kontinuálního financování sportovních organizací prostřednictvím víceletých finančních plánů.“

Programové prohlášení vlády, str. 40

Žádný z dosud vypsaných dotačních programů pro sport není určen na více let. Vypsání víceletého programu dosud nedovoloval zákon, v plánu je však vypsání víceletých dotačních programů Národní sportovní agenturou na podzim 2020.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Financování sportovních organizací je obecně upraveno zákonem o podpoře sportu (č. 115/2001 Sb.). Po jeho novelizaci, která nabyla účinnosti 31. července 2019, vznikla Národní sportovní agentura (NSA), v jejímž čele stanul poslanec Milan Hnilička (ANO).

Podle zprávy Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) převezme NSA od MŠMT od 1. ledna 2020 kompetence v oblasti státní politiky ve sportu a bude připravovat a vyhlašovat dotační programy na rok 2021 a další roky. NSA bude rozdělovat dotační prostředky státního rozpočtu pro rok 2021, odpovídající výzvy bude vyhlašovat na podzim 2020. MŠMT definitivně ukončí činnost v oblasti podpory sportu v polovině roku 2021. Vedle Národní sportovní agentury se na financování sportu podílí i krajeobce.

V současné době poskytuje MŠMT (od 1. ledna 2021 pak již NSA) dvojí typ dotací. První z nich jsou investiční dotace do sportovní infrastruktury, které jsou poskytovány na konkrétní projekty (např. podpora materiálně technické základny sportu). Druhým typem jsou neinvestiční dotace, z nichž je financován samotný provoz sportovních klubů, výchova mládeže atd.

Mezi neinvestiční dotace patří například program TALENT 2020, REPRE 2020 nebo MŮJ KLUB 2020. V podmínkách pro udělení těchto dotací se shodně píše, že „dotace poskytnutá v rámci této Výzvy je určena na období od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2020“ (např. program TALENT 2020, REPRE 2020 nebo MŮJ KLUB 2020 – vše .pdf, str. 2, bod 1.3). Ani v jednom případě se tedy nejedná o víceletý dotační program. Národní sportovní agentura v důsledku vypuknutí pandemie koronaviru, která podstatně zasáhla i oblast sportu, získala změnou zákona pravomoc vyhlásit některé programy a poskytnout prostředky již v roce 2020.

Tuto praxi jednoletých dotačních programů však mění již zmíněný zákon o podpoře sportu, resp. jeho novela, která podle §6b odst. 3 umožňuje Národní sportovní agentuře uzavřít se sportovní organizací smlouvu nebo memorandum o dlouhodobé spolupráci k realizaci víceletého projektu. Tyto dlouhodobější projekty má NSA v plánu zahajovat od podzimu 2020, kdy bude zveřejňovat zmiňované výzvy na investiční programy. Z 6 plánovaných programů bude 5 koncipováno jako víceletých s možností několikaleté realizace.

Je třeba zdůraznit, že návrh nebyl předložen vládou. Ta k němu zaujala (.pdf) neutrální stanovisko, ve kterém se však přihlásila k myšlence Národní sportovní agentury, výhrady měla pouze k některým aspektům návrhu. Poté, co Poslanecká sněmovna přehlasovala veto Senátu ve věci vzniku Národní sportovní agentury, jej 4. července 2019 podepsal prezident Zeman.

Dodejme, že požadavek víceletého financování sportovních organizací je uveden již v Koncepci podpory sportu 2016–2025, která byla přijata za vlády Bohuslava Sobotky. V ní se píše, že „víceleté dotační programy budou spuštěny od roku 2018“ (bod 4.3). V souladu s touto Koncepcí vláda schválila dne 15. srpna 2018 Akční plán na období 2018–2019 (.docx) a následně i Akční plán na období 2020–2021.

Přestože návrh novely zákona o sportu, díky kterému Národní sportovní agentura vznikla, nebyl vládním návrhem, vláda vykázala určitou aktivitu ke splnění slibu, a tak jej můžeme hodnotit jako průběžně plněný. Pro příklad uveďme již vyjádření vlády k poslaneckému návrhu, ve kterém koncept Národní sportovní agentury podpořila, nebo závěrečné hlasování o návrhu, kdy bylo 75 poslanců hnutí ANO (tedy všichni přítomní) a 10 z 11 přítomných poslanců ČSSD pro návrh. Vznik NSA opakovaně podpořil premiér Babiš. První vláda Andreje Babiše ostatně jmenovala nynějšího předsedu NSA Milana Hniličku, který byl předkladatelem návrhu a vládním zmocněncem pro sport, a současná vláda jej dosadila do čela NSA.

Financování sportu II. Vzdělanost Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Budeme dále podporovat přímé rozdělování veřejných prostředků sportovním klubům, tělovýchovným jednotám, sportovním svazům a sportovním organizacím.“

Programové prohlášení vlády, str. 40

Financování sportu ze státního rozpočtu organizuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy dvěma způsoby – ve formě neinvestičních a investičních dotací. Během roku 2021 by měla přidělování dotací plně přebrat Národní sportovní agentura.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

31. července 2019 nabyl účinnosti zákon č. 178/2019 Sb., jehož hlavním zásahem do financování sportu je vytvoření Národní sportovní agentury (NSA). Tento orgán přebírá od Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) vyhlašování a přípravu dotačních programů pro oblast sportu. Vymezené kompetence MŠMT začala NSA postupně přebírat začátkem roku 2020, rozdělovat dotační prostředky státního rozpočtu má až pro rok 2021. 

Do dotačních programů se mají nově zapisovat pouze jednotlivé sportovní organizace (například kluby), a nikoli sdružující sportovní organizace. Dle II. Akčního plánu ke koncepci SPORT 2025 na období 2020–2021 (.pdf, str. 6), schváleného vládou 20. dubna 2020, má přejít od roku 2021 poskytování podpory sportu v rámci dotačních programů od MŠMT plně pod NSA. Ta by měla podle jejího předsedy Milana Hniličky rozdělit 7,5 mld. korun.

O dotace na ztráty způsobené koronavirem už například žádají sportovní kluby přímo Národní sportovní agenturu. Ta je měla vyplácet až od příštího roku, ale kvůli opatřením v souvislosti s COVID-19 dostala výjimku. Celkem by měla být rozdělena jedna miliarda korun, což by sportovním organizacím mělo vynahradit polovinu jejich doložených ztrát.

Důvodem vytvoření NSA je přerozdělování dotací v oblasti sportu zefektivnit. Část dotací má být navíc posílána přímo sportovním klubům. Tím má být snížena závislost amatérských registrovaných sportovců na sportovních svazech. Kritika vytvoření NSA spočívá především v omezených možnostech odvolat jejího předsedu v kombinaci s jeho vysokými pravomocemi v oblasti přerozdělování finančních prostředků. Dodejme, že návrh zákona však předložila skupina poslanců, a nikoli samotná vláda. Ta k němu zaujala neutrální stanovisko.

Výše zmiňované změny měly oporu již v Akčním plánu (.docx) ke koncepci SPORT 2025 na období 2018–2019, který vláda schválila 15. srpna 2018. Další změnou byla vyhláška upravující pravidla užívání rejstříku sportovců. Do něj se musí od 1. července 2018 žadatelé o dotace zapisovat. Cílem je mimo jiné zvýšit transparentnost při přidělování dotací (.docx, str. 6–7).

Financování sportu upravuje zákon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy bylo až do ledna roku 2020 ústředním orgánem státní správy, který zabezpečuje financování sportu ze státního rozpočtu. Na podpoře sportu se Národní sportovní agentura podílí spolu s krajiobcemi, které však zajišťují financování ze svých rozpočtů.

Ministerstvo poskytovalo ze státního rozpočtu podporu sportu dvěma způsoby – ve formě neinvestičních a investičních dotací. Neinvestiční dotace jsou rozdělovány v rámci různých programů a výzev, které vyhlašovalo MŠMT zejména na podporu sportu dětí a mládeže, na činnost sportovních organizacísvazů, na podporu univerzitního sportu, na podporu reprezentantů a dalších. Investiční program je určen pro dotace na podporu materiálně-technického zázemí sportu. Pro rok 2021 už by měla vyhlašovat dotační programy výhradně NSA, a to od podzimu 2020.

Investiční plán země Hospodářství Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Připravíme strategický investiční plán země – zajistíme inventuru připravovaných investic a syntézu analytických materiálů jednotlivých ministerstev tak, aby byl plán pro zásadní investice závazný včetně zajištění zdrojů a jejich udržitelnosti.“

Programové prohlášení vlády, str. 33

Detailní znění Národního investičního plánu bylo zveřejněno v prosinci 2019. Vzhledem k jeho podobě jej však nelze považovat za dokument řádně plnící slib. Jedním z podstatných problémů je absence podrobnějšího plánu zajištění financí.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Premiér Andrej Babiš představil 26. listopadu 2018 po několikerém odkladu Národní investiční plán ČR na období 2019–2030. Plán podle Andreje Babiše obsahoval více než 17 tisíc projektů za 3,45 bilionu Kč, přičemž 1,23 bilionu mělo být vyčleněno na investice do roku 2022. V rámci příprav podle premiéra proběhl rozsáhlý sběr dat vedený Ministerstvem pro místní rozvoj, přičemž měly být osloveny všechny resorty, ale i obce, města a kraje. Za tímto účelem podle jeho slov vyjížděl na jaře roku 2018 Andrej Babiš spolu se svou první vládou do regionů, kde obcím a krajům sliboval investice ve výši přesahující 100 miliard Kč. Výsledkem sběru dat mělo být dle Babiševytvoření mapy investičních preferencí, která bude nyní konfrontována s kapitálovými možnostmi České republiky“. Detailní znění Národního investičního plánu však dlouhou dobu nebylo dostupné. Po většinu roku 2019 vláda interní materiál odmítala zveřejnit.

V březnu 2019 se k tématu premiér vyjádřil: „Můj nápad – Národní investiční plán. Tady je. Už ho mám asi dva měsíce. Ale není připraven.” (video, 1:05:59). Na dotaz (video, 1:11:50) Víta Rakušana v rámci poslaneckých interpelací ohledně termínu představení Národního investičního plánu poslancům Babiš reagoval: „My to připravujeme. Řešíme rozpočet 2020. Ano. A není kam spěchat.“ (video, 1:12:40).

Nedlouho poté, 18. dubna 2019, premiér odpověděl Zbyňku Stanjurovi na opakovanou interpelaci týkající se zveřejnění plánu takto: „A národní investiční plán? Ano, to je moje myšlenka. Tady je, tady ho máte, pane Stanjuro, koukejte, jak je celkem hezký. (Andrej Babiš ukazuje dokument, pozn. PSP) A to je náš interní materiál a na vládě nebyl. A já vám ho nedám, protože to je náš interní materiál. My z toho čerpáme, my z toho děláme rozpočet 2021–2022. Vypadá hezky. (Andrej Babiš znovu materiál ukazuje, pozn. PSP) Koukejte, obrázky. Takže z toho čerpáme. A když nebyl na vládě? Já jsem to vymyslel, my jsme to odmakali a děláme na tom, abychom sehnali ty peníze. Proč bych vám to dával?“

Časový rámec byl nastíněn Andrejem Babišem v Otázkách Václava Moravce 5. května 2019, když uvedl (video, 25:51), že Národní investiční plán bude zveřejněn v řádu měsíců – nejpozději do konce roku. Zpřístupnění se mimo jiné domáhali také Piráti. Předseda pirátského poslaneckého klubu Jakub Michálek dokonce v srpnu 2019 podal žalobu na premiéra, kterou se zveřejnění plánu domáhal. Ta však nebyla úspěšná, jelikož soud dokument označil za politický materiál.

V září 2019 oznámili premiér Babiš a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (nestr. za ANO) podepsání memoranda o spolupráci vlády a čtyř největších komerčních bank – ČSOB, Komerční banky, České spořitelny a UniCredit Bank. Dohodli se na vzniku Národního investičního fondu, který by měl zajistit částečné financování investičních projektů obsažených v Národním investičním plánu. Na začátek byla fondu přislíbena investice 7 miliard korun.

Dne 16. prosince 2019 konečně došlo ke zveřejnění Národního investičního plánu. Prezentován byl pod názvem Země budoucnosti pro 11 milionů lidí. Plán je určen pro období 2020–2050. Počítá se (.pdf, str. 7) zhruba s 20 000 investičními projekty v celkové výši kolem osmi bilionů korun. Největší prioritou mají být investiční akce v dopravě, na které je vyčleněno 77 % z celkové částky. Co se týče samotné podoby dokumentu, už první strany uvádí (.pdf, str. 8): „Smyslem Národního investičního plánu rozhodně není diktovat konkrétní investice, … Jde o živý dokument. Předpokládá, že v průběhu času dojde k jeho postupnému upravování a zpřesňování. Projekty budou muset projít prioritizací, evaluací.“ Na povahu materiálu upozorňuje ve své reakci také veřejnost. Největší problémy představuje absence časového harmonogramu, zajištění financování či nesprávné odhady ekonomických nákladů. 

Zajištění zdrojů, které slib vlády výslovně předpokládá, respektive jejich absenci kritizují mimo jiné europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS), poslanec Vojtěch Munzar (ODS), poslanci Dominik Feri a Miroslav Kalousek (TOP 09), Pirátská strana nebo ekonom Michal Skořepa. Tento nedostatek připustil i vicepremiér Jan Hamáček: „Teď začíná ta zajímavější část, kdy musíme vést diskusi o tom, jaké jsou priority, časový horizont a kde na to investoři vezmou peníze. Ale to je fáze dvě a tři. Fází jedna bylo plán sestavit…“. Stejně tak učinil i sám Andrej Babiš: „Stěžejní je to, aby se projekty připravovaly. Ne že se bude čekat, až bude vyřešené celé financování, ministr musí vědět, co má popohnat a začít chystat, i když ještě nemá peníze…“.

Správnost a přesnost finančních odhadů pak zpochybňují například poslanec Petr Beitl (ODS), místopředseda PS Petr Fiala, místopředseda Pirátů Jakub Michálek či Jan Pavel z Národní rozpočtové rady.

Zveřejnění Národního investičního plánu je bez pochyb významným krokem ke splnění slibu. Vzhledem k jeho současné podobě a podstatným nedostatkům jej však nelze považovat za konečnou realizaci předvolebního závazku vlády. Za definitivní jej, jak naznačují jednotlivé výroky, nepovažují sami tvůrci dokumentu, opozice, vláda ani experti. Chybějící časový a finanční harmonogram pak vylučují i slibovanou závaznost. Chybí také přehled či potenciál zajištění zdrojů, což je jeden z aspektů vládního slibu. Především kvůli podobě dokumentu, který se nyní podobá spíše seznamu než plánu, hodnotíme slib ‚pouze‘ jako průběžně plněný. 

Nábor vojáků Bezpečnost Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Budeme pokračovat v rekrutační politice minulých let, kdy se zvyšuje počet vojáků z povolání z 21 tisíc na 24 tisíc. Cílem je dosáhnout nejpozději do roku 2025 minimálně 30 tisíc vojáků z povolání, doplnění a dozbrojení dvou stávajících brigád a návazně budování dalších jednotek.“

Programové prohlášení vlády, str. 19

Všechny dostupné strategické materiály a vyjádření vrcholných představitelů počítají s navyšováním počtu vojáků z povolání. Počet 24 tisíc vojáků z povolání již AČR naplnila. Novými vozidly, zbraněmi, ale i výstrojí jsou pak vybavovány 4. i 7. brigáda.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Dle údajů Ministerstva obrany (MO) počet vojáků z povolání (.xls) začal růst po roce 2014, kdy jich Armáda České republiky (AČR) měla 20 864. Tento růst pokračuje dodnes – k 1. lednu 2020 počet vojáků z povolání činil 25 899. Tyto počty, tedy přes 24 tisíc vojáků z povolání, reflektuje MO i ve svém rozpočtu na rok 2018 (.pdf, str. 23). V rozpočtu na rok 2019 MO udává počet nad rámec Vládního prohlášení v počtu 25 603 vojáků z povolání (.pdf, str. 23–24).

O cíli navýšit počet vojáků z povolání do roku 2026 na 30 tisíc informoval jak ministr obrany Lubomír Metnar, tak i Generální štáb AČR slovy prvního zástupce náčelníka generálního štábu Jiřího Balouna.

Pokud jde o vyzbrojování a budování nových jednotek, hovoří o nich obecně hlavní strategické materiály AČR, které schvaluje vláda, tedy především dosud platná Koncepce výstavby Armády České republiky (KVAČR) do roku 2025. Ta ve svých prioritních cílech zmiňuje jak doplnění tabulkových počtů současných jednotek, tak výměnu a doplnění techniky (.pdf, str. 19–20). Na ni přímo navázala (.pdf, str. 5) KVAČR do roku 2030 schválená vládou 30. 10. 2019 (.pdf, str. 2). Mezi podmínky pro plnění koncepcí stanovených cílů patří 27 245 vojáků (.pdf, str. 37) z povolání v roce 2025, tedy nikoliv slibovaných 30 tisíc. Jedná se však jen o minimální požadavek a není tím vyloučen růst počtu vojáků z povolání na 30 tisíc. Podobně i vedení AČR počítá s podporou vlády se svým posledním plánem modernizace a rozvoje AČR do roku 2027 dle KVAČR.

Během prosince 2018 ministr obrany Lubomír Metnar na jednání vlády představil plán nákupu části vojenského materiálu – radiolokátorů MADR (.doc), nových bojových vozidel pěchoty (.doc), vozidel TITUS a nákup malých ručních palných zbraní. Pokračující práce na tomto plánu opětovně potvrdil 13. června 2019 ve svém projevu na Žofínském fóru. Nákup nové výzbroje by pak neměla výrazně ohrozit ani koronavirová krize. Tyto nákupy mají mimo jiné za cíl přezbrojit 7. mechanizovanou brigádu tak, aby odpovídala představám NATO o moderní těžké brigádě. Nová výzbroj, výstroj, ale i vojáci pak míří i k 4. brigádě rychlého nasazení.

Navýšíme rozpočet na obranu Bezpečnost Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Postupně navýšíme rozpočet na obranu s cílem dosáhnout podílu 1,4 % na HDP do konce volebního období, tedy do roku 2021.“

Programové prohlášení vlády, str. 18

Jak schválené rozpočty, tak jejich návrhy potvrzují zvyšování podílu financí na obranu z rozpočtu ČR. V roce 2019 ve výši 1,2 % HDP, v roce 2020 ve výši 1,26 %. Návrhy počítají s rozpočtem obrany kolem 1,4 % HDP v roce 2021.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

V září 2018 vláda oznámila první návrh zákona o státním rozpočtu pro rok 2019. V tomto návrhu mělo Ministerstvo obrany (MO) plánované výdaje pro rok 2019 ve výši 66,7 miliardy korun (.pdf, str. 6). V přidruženém dokumentu Střednědobý výhled státního rozpočtu ČR na léta 2020 a 2021 pak vláda uvádí, že výdaje Ministerstva obrany plánuje „ve výši 76,3 mld. Kč v roce 2020 (podíl na HDP 1,3 %) a ve výši 85,3 mld. Kč v roce 2021 (podíl na HDP 1,4 %)“ (.pdf, str. 40).

Uvedený rozpočet byl nakonec schválen a armáda tak v roce 2019 disponuje sumou 66,7 mld. Kč, což činí 1,2 % HDP. Pro srovnání, Ministerstvo obrany (.pdf, str. 3–4) pro rok 2018 hospodařilo s rozpočtem ve výši 58,9 mld. Kč (cca 1,1 % HDP).

V říjnu 2019 představilo Ministerstvo financí první návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2020. Výdaje kapitoly Ministerstva obrany jsou zde navrženy ve výši 75,5 mld. Kč (.zip, soubor D01, str. 27). Tento návrh byl následně schválen. Státní rozpočet na rok 2020 však nepočítal s vypuknutím pandemie COVID-19, na kterou vláda reagovala novelizací rozpočtu pro tento rok. Novelou zákona, předloženou 23. března 2020 a přijatou 26. března 2020, byl rozpočet MO zkrácen (.pdf, str. 16) o 2,9 mld. Kč na 72,6 mld. Kč. V důvodové části novely se k rozpočtu MO uvádí, že „úspora vznikne především odložením některých nákupů vojenské techniky, které vzhledem k současné situaci nejsou naprosto zásadní pro obranyschopnost České republiky (str. 8).”

HDP České republiky v roce 2019 dosáhlo (.xlxs) 5,7 bilionu korun, v současné době tedy dosahuje rozpočet Ministerstva obrany 1,26 % HDP. Toto číslo se však ke konci roku pravděpodobně navýší, neboť dle predikcí kvůli koronavirové krizi HDP Česka v roce 2020 poklesne.

Změny rozpočtu již byly reflektovány v aplikaci Monitor Státní pokladny, kde lze přehledně vidět současné i minulé výše příjmů a výdajů rozpočtu MO. Podle Koncepce výstavby AČR 2030 (.pdf, str. 38) se se splněním závazku NATO, tedy aby výdaje na obranu dosahovaly alespoň 2 % HDP, počítá optimálně s rokem 2024, pokud však dojde ke snížení HDP státu, je možné, že procentuální poměr k HDP bude vyšší než plánovaný.

Nebudeme zvyšovat daňovou zátěž Hospodářství Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Nebudeme zvyšovat daňovou zátěž.“

Programové prohlášení vlády, str. 5

Dle predikcí měla v roce 2020 složená daňová kvóta mírně vzrůst, a to díky efektivnímu výběru daní. Vláda navíc zrušila daň z nabytí nemovitosti a hovoří se o zrušení superhrubé mzdy. Zvyšovány jsou až na výjimky pouze daně spotřební či daň z hazardu.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Předešleme, že otázka daní je předmětem sporu mezi vládními stranami už od vzniku koaliční vlády. ČSSD chce zavést řadu opatření vč. sektorové daně pro banky, na kterých však není shoda uvnitř koalice. Pro účely hodnocení tohoto slibu pak bereme v potaz pouze kroky a prohlášení vlády jako celku, nikoli návrhy jednotlivých stran v koalici. Zároveň dodejme, že daňový balíček pro rok 2019 schvalovala ještě první vláda Andreje Babiše (tisk. zpráva Ministerstva financí), a tedy jím zavedené změny nelze přikládat stávající vládě.

Pro určení daňové zátěže nepracujeme s jednotlivými sazbami daně, nýbrž s obecnými ukazateli. To, že vláda zvýší některé sazby daní, totiž nutně nemusí znamenat zvýšení celkového daňového zatížení. Navíc na různé skupiny daňových subjektů dopadá tato zátěž nerovnoměrně. Celkovou úroveň daňové zátěže v zemi nejlépe vyjadřuje tzv. složená daňová kvóta, která je podílem všech daní a příspěvků na sociální a zdravotní zabezpečení na HDP. Tuto veličinu sleduje mimo jiné OECD.

Složená daňová kvóta je nejpoužívanějším ukazatelem, její zvýšení či snížení však nemusí vždy implikovat zvýšení či snížení daňového zatížení. Hodnota kvóty může být ovlivněna také efektivitou výběru daní. Pokud se zlepšuje výběr daní, zvyšuje se hodnota čitatele (výše vybraných daní), zatímco jmenovatel (HDP) zůstává stejný. Složená daňová kvóta tak stoupne. Naopak pokud výběr daně klesá, snižuje se i složená daňová kvóta.

Z materiálu Ministerstva financí vyplývá, že složená daňová kvóta v minulosti rostla, což však nemůžeme připsat pouze 2. vládě Andreje Babiše. Mírný nárůst byl rovněž odhadován pro rok 2019 (.pdf, str. 17), ovšem jelikož jde jen o odhad a jelikož řadu daňových změn platných v r. 2019 (přehled MF) provedla předchozí vláda, nevyvozujeme, že by vláda tímto porušila slib.

Podle odhadů uvedených ve střednědobém výhledu (.zip, D01.pdf, str. 17) státního rozpočtu na léta 2021 a 2022 je očekáván malý nárůst kvóty i v budoucích letech. Ministerstvo financí zároveň upozorňuje, že růst složené kvóty neznamená růst daňové zátěže. Jedná se totiž o zlepšení efektivity výběru daní. Ministerstvo to popisuje takto: „Z pohledu HDP se tak vlastně přeleje určitá část šedé ekonomiky do ekonomiky oficiální."

Zdroj: Ministerstvo financí (.zip., D01.pdf, str. 17)

 

Ekonom David Marek v červenci 2019 uvedl, že složená daňová kvóta se dostala na 36 %. Tato hodnota má vycházet z nově publikovaných dat ČSÚ, metodika výpočtu je však zjevně odlišná od metodiky obsažené ve střednědobém výhledu státního rozpočtu. Graf však obsahuje obdobný trend pozvolného nárůstu složené daňové kvóty.

Složená daňová kvóta se letos poprvé v historii vyhoupla na 36 %. pic.twitter.com/n7fewh6D8N

— David Marek (@David_Marek) July 1, 2019

Už nyní dochází k řadě změn v daňové soustavě. Na podzim roku 2019 prošel sněmovnou daňový balíček, se kterým počítal rozpočet na rok 2020. Přijímání těchto daňových změn si vyžádalo poměrně dlouhou diskuzi, která dostávala vládu pod značný tlak. Ve sněmovně byl návrh zákona schválen ve třetím čtení až 6. listopadu 2019, načež ho Senát vrátil sněmovně s pozměňovacími návrhy. Sněmovna nakonec přehlasovala Senát a setrvala na původním sněmovním znění. Stalo se tak 17. prosince 2019. Daňový balíček obsahoval celou řadu daňových změn od vyššího zdanění alkoholu, tabáku a hazardu, zdanění rezerv pojišťoven či zvýšení poplatku za vklad nemovité věci do katastru nemovitostí z 1000 Kč na 2000 Kč. 

Nejaktuálnější změnou má být vládní návrh zákona na zrušení daně z nabytí nemovitých věcí. Tento návrh byl schválen ve sněmovně 8. července 2020 a nyní putuje do Senátu. Senát má tento bod projednávat od 12. srpna 2020. Z hlediska vývoje složené daňové kvóty by se nemělo jednat o žádnou zásadní změnu. Důvodová zpráva odhaduje ztrátu na příjmech do státního rozpočtu okolo 11-14 mld. Kč ročně (.pdf, str. 14,15), což je vzhledem k celkové výši příjmů státního rozpočtu (pro rok 2019 1 523,23 mld. Kč) zanedbatelné číslo. Součástí protikrizových opatření pak bylo i (částečné) odpuštění sociálního pojistného pro menší zaměstnavatele či OSVČ.

V dalších měsících vláda plánuje zrušení superhrubé mzdy a zavedení 15% daně. Ve hře je také zavedení daně progresivní. „Jediná cesta je progresivní zdanění. Nevidím důvod, aby vysokopříjmoví lidé platili 15 procent,“ uvedla Alena Schillerová.

Z dosavadního vývoje daňové zátěže měřené složenou daňovou kvótou dosud nelze dovodit, že vláda ve svém působení porušuje daný slib (vláda nastoupila v červnu 2018). Pro rok 2020 sice mělo dojít k jejímu mírnému nárůstu, avšak to je vysvětlováno efektivnějším výběrem daní, nikoliv jejich zvyšováním. Dosavadní kroky vlády, kdy zvyšovány jsou pouze daně z hazardu či daně spotřební, a její plány pro následující roky pak dokládají, že vláda od slibu neupustila. Důvodem jsou i skutečnosti způsobené koronavirovou pandemií.

Nové dálnice Hospodářství Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Do roku 2021 zprovozníme 210 kilometrů dálnic, z toho 110 kilometrů dálnic nových a 100 kilometrů modernizované D1. Do roku 2021 rozestavíme dalších 180 km dálnic.“

Programové prohlášení vlády, str. 16

Prozatím bylo zprovozněno 63 km dálnic (včetně modernizace D1). ŘSD plánuje do konce r. 2021 zprovoznit dalších 139 km, jednalo by se však o rekordní rychlost výstavby. Rozestavěno bylo prozatím 137 kilometrů dálnic (opět včetně modernizace D1).

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Doposud (od června 2018 do srpna 2020) bylo zprovozněno 63,3 km dálnic (včetně modernizace D1). Výstavba všech těchto dálnic, kromě D46, byla zahájena již před rokem 2018. Ve výstavbě, s plánovaným zprovozněním v roce 2020, je dále 50,8 km dálnic (včetně modernizace D1). To znamená, že koncem roku 2020 by mělo být zprovozněno 115,2 km dálnic (včetně modernizace D1). V příštím roce se pak má zprovoznit 88 km dálnic (včetně modernizace D1). Mělo by tak dojít ke zprovoznění celkem 202,1 km dálnic (včetně modernizace D1).

Pokud z těchto staveb vyjmeme modernizaci D1, která by měla do konce roku 2021 činit 97,4 km (doposud bylo zmodernizováno 26,4 km), mělo by být postaveno 104,7 km nových dálnic. 

V této věci (výstavby dálnic) se na resort Ministerstva dopravy strhla řada kritiky. Bývalý ministr dopravy Dan Ťok, člen první i druhé vlády Andreje Babiše, byl často kritizován opozicí, a dokonce i Nejvyšším kontrolním úřadem (NKÚ).

Nejvyšší kontrolní úřad se zaměřil na výstavbu, modernizaci a rekonstrukce dálnic v letech 2013 až 2017. Kontroloři prověřovali u Ministerstva dopravy (MD), Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Státního fondu dopravní infrastruktury například to, jaké náklady stavby dálnic provázely, jak byly stavby připravovány nebo jestli se daří naplňovat cíle, které se s výstavbou dálnic pojí. Kontrola ukázala, že tempo výstavby dálnic je velmi pomalé a v některých fázích přípravy se oproti předchozí kontrole NKÚ ještě zpomalilo. Náklady na výstavbu dálnic klesly v průměru o 55 procent,píše se v tiskové zprávě NKÚ.

Za problematický byl pak považován například úsek dálnice D1 mezi Humpolcem a Větrným Jeníkovem na Vysočině, jehož oprava nanovo započala 11. května 2019. Opravy tohoto úseku dálnice přitom začaly již v březnu 2018. Stavba ale nabrala zpoždění a stát nakonec stavebním firmám Geosan Group, Toto Costruzioni Generali a SP Sine Midas Stroy vypověděl smlouvu. Rekonstrukcí tohoto dálničního úseku byla nakonec v lednu 2020 pověřena Skanska, která by měla stavbu dokončit ještě v tomto roce.

30. dubna 2019 byl jmenován novým ministrem dopravy Vladimír Kremlík. Ve funkci chtěl usilovat především o zjednodušení a zefektivnění legislativy v oblasti povolování liniových staveb, zrychlení výstavby a přípravy klíčových dopravních staveb. Změny se udály také na nejvyšších postech Ředitelství silnic a dálnic. V květnu 2019 odvolal ministr Kremlík ředitele Jana Kroupu, jehož nástupcem se 6. května 2019 stal Pavol Kováčik. Ten chtěl do úřadu zavést nové formy práce, které mají zintenzivnit a urychlit dopravní výstavbu. Pavol Kováčik ze zdravotních důvodů v červenci 2019 ve funkci skončil. Novým generálním ředitelem se stal Radek Mátl.

Během této doby ovšem došlo k další změně na pozici ministra dopravy. Této pozice se v lednu 2020 ujal Karel Havlíček.

Pomalost plánování a výstavby nových dopravních staveb si uvědomuje i samotné Ministerstvo dopravy. Mělo by tak podle plánu ministerstva dojít k novelizaci zákona č. 416/2009 Sb., který by nově zahrnoval i doporučení z finální studie projektu Urychlení výstavby transevropské dopravní sítě v České republice. Zároveň by se jednalo i o novelizaci stavebního zákona (č. 183/2006 Sb.), který by umožňoval potřebu jednoho jediného stavebního povolení k zahájení dopravní stavby. Tento tzv. „Liniový zákon“, který předkládalo Ministerstvo dopravy společně s Ministerstvem pro místní rozvoj a Ministerstvem obchodu a průmyslu, prošel ve Sněmovně úspěšně třetím čtením, nicméně následně byl vrácen Senátem s pozměňujícími návrhy.

První část slibu může být, s ohledem na rychlost staveb z minulosti, hodnocena skepticky. Pokud totiž za poslední dva roky (2018 - 2020) bylo zprovozněno 64,4 km dálnic, muselo by být do konce roku 2021, tedy za necelý zbývající rok a půl, zprovozněno zbylých 145,6 km dálnic. Takové množství dálnic však nebylo zprovozněno ani za interval posledních 9 let. V období od 2011 - 31. října 2019 bylo v České republice zprovozněno 129 km dálnic. Jelikož však tuto možnost nemůžeme zcela vyloučit, rozhodli jsme se slib prozatím nehodnotit jako porušený.

I splnění druhé části slibu je stále v možnostech vlády. Od jmenování nové vlády (červen 2018) bylo rozestavěno 79,3 km (2018 - 33 km, 2019 - 40,2 km, 2020 - 6,1 km) nových dálnic, spolu s modernizací D1, pak bylo doposud (srpen 2020) rozestavěno celkem 136,7 km dálnic (2018 - 7,7 km, 2019 - 39,4 km, 2020 - 10,3 km).

Ochrana veřejnoprávních médií Právní stát Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zachováme stávající úpravu postavení veřejnoprávních médií. Budeme důsledně podporovat jejich nezávislost.“

Programové prohlášení vlády, str. 28

V oblasti legislativy upravující činnost veřejnoprávních médií neproběhla od nástupu vlády žádná výrazná změna. Z tohoto důvodu jsou nejzajímavějším tématem volby do jednotlivých rad; ani zde nedošlo k takovým změnám, které by zavdávaly důvod hodnotit slib jako porušený.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Pod pojem veřejnoprávní média neboli média veřejné služby lze zařadit Českou televizi (ČT), Český rozhlas (ČRo) a také, s jistými odlišnostmi od prvních dvou, Českou tiskovou kancelář (ČTK). Vzhledem k tomu, že od vzniku vlády neproběhl žádný návrh na novelu některého ze zákonů, které upravují fungování jednotlivých veřejnoprávních služeb, nelze říci, že by vláda nějak podporovala nebo limitovala fungování jednotlivých médií. Žádné významné změny se neodehrávají ani v oblasti koncesionářských poplatků, které jsou upraveny zákonem o rozhlasových a televizních poplatcích.

Z tohoto důvodu je jediným možným faktorem vlivu vlády v této oblasti volba členů dozorčích rad těchto médií.

Dozorčí rady

V Radě ČRo proběhla volba tří členů od doby, kdy současná vláda obdržela důvěru (v noci z 11. na 12. července 2018). Členy jsou od 13. března 2019 Tomáš Kňourek (znovuzvolen), od 27. března 2019 Jan Krůta a od 27. března 2020 také Marek Pokorný. Jedno místo v Radě zůstává neobsazené.

Tomáš Kňourek, navržen vládním hnutím ANO, obdržel v tajné volbě v Poslanecké sněmovně 95 hlasů a překročil tak hranici 88 hlasů nutnou ke zvolení v 1. kole volby. To znamená, že Tomáš Kňourek zůstal ve své funkci i přes svoji kontroverzní kritiku stanice Vltava za vysílání úryvku z románu Linie krásy britského spisovatele Alana Hollinghursta (v úryvku na stanici zazněly v dopoledních hodinách slova jako „penis“, což Kňourek kritizuje jako „oplzlosti“ a daného spisovatele označuje za „chlípníka“).

Jan Krůta, který v roce 2013 neúspěšně kandidoval za hnutí Úsvit, byl zvolen ve druhém kole. Jeho zvolení je kritizováno především z důvodu Krůtova spoluautorství článku „Případ Magor“, který vyšel v časopise Mladý svět v 70. letech.

Galeristu Marka Pokorného do Rady ČRo navrhla Společnost Jindřicha Chalupeckého a v debatách před volbou do Rady se hlásil k důležitosti zachování nezávislosti veřejnoprávních médií a posílení regionálního zpravodajství. Jeho zvolení do Rady kontroverze neprovázely, byl zvolen i s velikou převahou hlasů - získal jich 135, ke zvolení je třeba 88.

V Radě ČTK proběhly za poslední vládní období hned tři změny. V pátek 26. dubna 2019 byla zvolena bývalá ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová Tominová, když porazila kandidáta Pirátské strany Josefa Šlerku. Ta byla poté v červenci 2020 nahrazena Alešem Marečkem. Marksová se dobrovolně přesunula na post poradkyně ministra zahraničí. Na poslední dvě místa sedmičlenné rady byli v září a říjnu 2019 zvoleni David Soukup (navržený ANO) a Angelika Bazalová (navržená Piráty).

V neposlední řadě zvolili poslanci do tzv. velké vysílací rady (Rady pro rozhlasové a televizní vysílání) Ladislava Jakla. Tento bývalý spolupracovník Václava Klause kandidoval také za hnutí SPD, které jej rovněž do rady navrhlo. Jakl přitom veřejně uváděl, že by se měla veřejnoprávní média zrušit. V březnu 2019 byl do RRTV zvolen také Vadim Petrov.

V Radě ČT proběhlo šest změn v roce 2020. Nejdříve proběhla v prvním kole volba tří nových členů, a to bývalého šéfa televizního zpravodajství Romana Bradáče, ekonoma Pavla Kysilky a poslance Jiřího Šlégra. Další změny přišly po volbě v druhém kole v květnu 2020. Za nové členy Rady byli zvoleni ekonomka Hana Lipovská, moderátor Lubomír Veselý a novinář Pavel Matocha. Opoziční poslanci volbu nových členů poměrně silně kritizovali a hovořili o ohrožení nezávislosti veřejnoprávní televize. Rada v novém složení zatím ale nepřišla s žádnými návrhy či kroky, které by ke snížení nezávislosti České televize vedly.

Výroční zprávy ČT

Za ohrožení České televize se také často považuje možnost, že by nebyly schváleny dvě po sobě jdoucí výroční zprávy a zprávy o hospodaření. Ty schvaluje Poslanecká sněmovna. Podle zákona o České televizi může být v případě neschválení dvou po sobě následujících výročních zpráv odvolána kompletně celá Rada ČT a navolena znovu. Ta by pak potenciálně mohla nahradit současného ředitele ČT. O této alternativě dlouhodobě veřejně mluví prezident republiky.

V Poslanecké sněmovně čekaly výroční zprávy o činnosti a hospodaření za roky 2016 a 2017 na schválení až do 24. října 2019, kdy je poslanci všechny (zprávu o činnosti za roky 20162017 i zprávu o hospodaření za rok 2016 a 2017) schválili. Tomu předcházela dlouhá debata (video, čas 0:28–1:38), odložení projednávání výročních zpráv i hrozba vyvolání mimořádné schůze v případě jejich neschválení.

Projednávání výročních zpráv České televize za rok 2018 bylo ve stejný den přerušeno a Sněmovna je musí ještě v budoucnu schválit. Zatím je projednával pouze poslanecký Volební výbor, který je schválil.

Na základě provedených změn je možné konstatovat, že vláda výrazně nezasahuje do nezávislosti veřejnoprávních medií. Nedošlo k úpravě legislativy a zároveň nebylo změněno složení rad médií takovým způsobem, ze kterého by jednoznačně vyplývala snaha veřejnoprávní média ovlivnit.

Ochrana zemědělské půdy Životní prostředí Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Připravíme opatření proti dalšímu záboru kvalitní zemědělské půdy, včetně podpory přednostní výstavby na brownfieldech nebo povinnosti náhradních rekultivací.“

Programové prohlášení vlády, str. 37

K 11. srpnu 2020 vládou nebyly podniknuty žádné legislativní kroky zabraňující dalšímu záboru kvalitní zemědělské půdy. Je však pravdou, že ministerstva vytvořila podpůrný program pro vybrané obce, které mají zájem o revitalizaci brownfieldů.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

V současné době upravuje problematiku záboru zemědělské půdy zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu. Tato legislativa v § 4 říká, že „pro nezemědělské účely je nutno použít především nezemědělskou půdu“. Pokud je odnětí zemědělské půdy nutné, potom je přednostně zabrána zemědělská půda méně kvalitní; kritériem kvality půdy jsou třídy ochrany. V takovém případě je pak na základě § 9 zákona nutný souhlas orgánu ochrany zemědělského půdního fondu. Tento paragraf dále upravuje výjimky, kdy je zábor půdy možný bez souhlasu patřičných orgánů. Při žádosti o vyjmutí pozemku z půdního fondu je také nutné zaplatit s tím související odvody. Určení výše odvodu dále upřesňují vyhláška k provedení zákona o oceňování majetku (oceňovací vyhláška) č. 441/2013 Sb. a vyhláška o stanovení seznamu katastrálních území s přiřazenými průměrnými základními cenami zemědělských pozemků č. 298/2014 Sb.

V létě 2018 vydalo Ministerstvo pro místní rozvoj dokument (.pdf, str. 54) o rekodifikaci veřejného stavebního práva, ve kterém stanovuje za cíl „odstranění blokace území a zamezení neefektivnímu zabírání půdního fondu“.

V září roku 2018 byl skupinou poslanců předložen návrh novely stavebního zákona (.pdf), který sice nezmiňuje zemědělskou půdu nebo rekultivaci brownfieldů, ale týká se územního plánování, tudíž by mohl situaci v oblasti zemědělské půdy ovlivnit. Projednání tohoto tisku bylo navrženo na pořad 28. schůze, ale nakonec z něj bylo vyškrtnuto. Vláda se k návrhu, který dosud nebyl projednán ani v prvním čtení, vyjádřila negativně.

19. června 2019 skupina poslanců KSČM předložila Poslanecké sněmovně novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, jejímž cílem je dle důvodové zprávy (.pdf, str. 2) zpřísnit ochranu tohoto fondu maximálním omezením možnosti  z něj půdu odejmout. Například k odnětí zemědělské půdy bude moci dojít jen v nezbytném případě a pouze ve veřejném zájmu, který převyšuje veřejný zájem ochrany zemědělského půdního fondu. Vláda k návrhu vydala (.pdf, str. 2) neutrální stanovisko. Novela zákona byla 8. srpna 2019 přikázána k projednání v Zemědělském výboru a byla zařazena na program 35. schůze (od 15. října 2019) v Poslanecké sněmovně (bod 160), k jejímu projednávání zde však zatím nedošlo. Vývoj této novely budeme nadále sledovat.

Mezi další návrhy, které se ochrany půdy dotýkají, patří i návrh KDU-ČSL o zvýšené ochraně půdy I. a II. kategorie. Vláda se však k němu prozatím nevyjádřila. Vládní návrh novely zákona o urychlení staveb dopravní infrastruktury pak ochranu půdy těchto dvou kategorií do určité míry snižuje. A to tím, že v případě staveb dopravní nebo veřejné technické infrastruktury, které splní dané podmínky, nebude (.pdf, str. 12) třeba posuzovat, zda veřejný zájem na postavení těchto staveb výrazně přesahuje veřejný zájem na uchování půdy.

Co se týče podpory rekultivace brownfieldů, v roce 2019 mohly vybrané obce ze strukturálně postižených krajů (nebo samotné kraje – Moravskoslezský, Ústecký, Karlovarský) požádat o dotaci na revitalizaci zanedbaných ploch. Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s agenturou Czech Invest na tuto výzvu alokovalo 100 milionů korun. Jednalo se už o třetí z výzev organizovaných od nástupu současného kabinetu. První dvě výzvy, organizované Ministerstvem pro místní rozvoj, bylo možné využít mezi listopadem 2018 a květnem 2019.

Tyto výzvy jsou v souladu s Národní strategií regenerace brownfieldů 2019–2024 (.pdf), kterou vypracovala ministerstva ve spolupráci s agenturou Czech Invest, a vláda se jí zabývala v červenci 2019. Tato strategie má za cíl nastavení vize pro nadcházející pětileté období a dává si za úkol zlepšení ve čtyřech zásadních bodech (organizace, finanční podpora, územní opatření, vzdělání). Tato iniciativa společně s výše zmíněnými výzvami znamená jistou míru snahy současné vlády o zlepšení situace brownfieldů.

Online platby u státních institucí Právní stát Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Samozřejmostí bude on-line platba u všech státních institucí České republiky.“

Programové prohlášení vlády, str. 13

Plošné zavedení on-line plateb je součástí záměru „Platební brána“ implementačního plánu Informační koncepce ČR (IKČR). Tento záměr měl být realizován do 1. září 2019. V roce 2019 však byla platební brána realizována asi z 50 %. Ukončení záměru lze předpokládat do roku 2021.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Usnesením vlády č. 629 (.pdf) byl 3. října 2018 přijat úvodní dokument programu Digitální Česko. Součástí tohoto programu je kromě strategických materiálů Česko v digitální Evropě (.pdf), Digitální ekonomika a společnost (.pdf) i Informační koncepce České republiky (.pdf). Právě poslední zmíněný materiál nás bude zajímat. „IKČR navazuje na strategický cíl SC3: Dobudování eGovernmentu, aktuálně platného strategického materiálu veřejné správy Strategický rámec rozvoje veřejné správy ČR pro období 2014–2020 (SRR VS) a dále jej rozpracovává tak, aby se mohl uplatnit při dlouhodobém řízení rozvoje IS jednotlivých OVS (orgánů veřejné správy),“ píše se v dokumentu (.pdf, str. 1).

Naplnění cíle Informační koncepce ČR bude řízeno ve struktuře pěti (str. 2) hlavních cílů:

  1. uživatelsky přívětivé a efektivní on-line služby pro občany a firmy,
  2. digitálně přívětivá legislativa,
  3. rozvoj prostředí podporujícího digitální technologie v oblasti eGovernmentu,
  4. zvýšení kapacit a kompetencí zaměstnanců ve veřejné správě,
  5. efektivní a centrálně koordinované ICT veřejné správy.

Zavedení on-line plateb je blíže specifikováno v implementačním plánu (.pdf), který byl schválen na jednání vlády 15. dubna 2019. Vládní slib je v dokumentu nazván jako záměr „Platební brána“ a je součástí dílčího cíle IKČR 1.03. Tento záměr je pak popsán (.pdf, str. 24) jako „centrální platební brána, umožňující platbu za poplatky, pokuty, služby státní správy a samosprávy v jednotném rozhraní, pomocí platební karty, převodu z účtu a dalšími způsoby“. Realizace záměru měla probíhat od 1. září 2018 do 1. září 2019, gesčním úřadem je Ministerstvo vnitra ČR. Externí náklady realizace se pohybují od 3 do 6 mil. Kč (.pdf, str. 9).

Podle poslední aktualizace dokumentu Informační koncepce (květen 2020) je záměr „Platební brána“ řazen do kategorie „A“ (.pdf, str. 35), jež označuje projekty, které jsou „v běhu“, jsou tedy připravené a schválené se zajištěným financováním (str. 4). Dále v dokumentu nacházíme, že platební brány v roce 2019 byly hotovy z 50 %, přičemž v roce 2021 si budou žádat investici 2,5 milionu Kč (str. 8). Zároveň ale pro rok 2022 prostředky přidělené nejsou. Z těchto údajů pak můžeme dovozovat, že jako rok ukončení je plánován rok 2021.

Vidíme tedy, že sice nedošlo k úplné realizaci záměru „Platební brány“ již v září minulého roku, jak předpokládal implementační plán z března 2019 (.pdf, str. 9). Nicméně k určitému posunu došlo a vláda může slib splnit ještě v roce 2021. 

Otevřená data ministerstva zdravotnictví Právní stát Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Začneme otevřeně zveřejňovat data o hospodaření rezortu a jím přímo řízených nemocnic.“

Programové prohlášení vlády, str. 29

Na oficiálních webových stránkách Ministerstva zdravotnictví vznikla záložka s názvem „Otevřená data“. Data jsou pravidelně aktualizována, nejnovějším údajem jsou data týkající se nákazy virem COVID-19. Zatím však nejsou zveřejněna data od nemocnic. Zprovozněn byl web NZIP.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Na oficiálních webových stránkách MZ lze v záložce „Ministerstvo zdravotnictví“ najít odkaz „Otevřená data“. Ten návštěvníka přesměruje na samostatnou webovou stránku, která je spravována Ústavem zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS ČR). Jde oorganizační složku státu, jejímž zřizovatelem je Ministerstvo zdravotnictví ČR a je správcem Národního zdravotnického informačního systému (NZIS) podle zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách) v platném znění (dále jen zákon o zdravotních službách)“.

Aktuálně (údaje jsou platné k první polovině srpna 2020) na stránce Portálu otevřených dat nalezneme celkem 135 663 datových sad, z toho 64 datových sad poskytuje Ministerstvo zdravotnictví (MZ). Tyto sady jsou totožné s těmi, které jsou zveřejněny na stránce Ministerstva zdravotnictví. Je zde připravené prostředí pro zveřejňování dat nemocnicemi, od poslední revize zde ale data od nemocnic stále nebyla přidána. Že faktury nemocnic prozatím nejsou v tomto systému zveřejňovány, potvrzuje i Český rozhlas. Některé ze smluv jsou sice zveřejňovány v registru smluv, ten však funguje již od roku 2016, a současné vládě jej tedy nelze nijak přičítat.

Data jsou pravidelně aktualizována, nejnovějším údajem jsou data týkající se nákazy virem COVID-19, např. celkový (kumulativní) počet provedených testů. Datových sad, které obsahují údaje o nákaze virem, je k začátku srpna 2020 celkem 14, další větší položkou jsou faktury některých krajských hygienických stanic a dalších organizací za roky 2018 či 2019, těch je 22.

Mezi organizacemi, které zveřejňují svá data, jsou Ministerstvo zdravotnictví, Agentura pro zdravotnický výzkum České republiky, BALMED Praha, Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, Koordinační středisko transplantací, Referenční laboratoře přírodních léčivých zdrojů nebo Národní ústav duševního zdraví. Jsou mezi nimi také fakultní a psychiatrické nemocnice, ale například i krajské hygienické stanice a Hygienická stanice hlavního města Prahy. Soupis všech organizací, které jsou v přímé působnosti Ministerstva zdravotnictví, se nachází na oficiálních stránkách ministerstva a je shodný se seznamem organizací zveřejněným na Otevřených datech. 

V říjnu 2019 pak ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek v rozhovoru (čas 3:45–5:40) pro Český rozhlas uvedl, že analytici MZ už od roku 2014 pracují na spojení klíčových zdravotnických informací v jediném systému. Tento systém má název Národní zdravotnický informační portál a byl představen na tiskové konferenci 23. července 2020. Jedná se o samostatnou webovou stránku, kde se mohou lidé např. dozvědět základní fakta o nemocech, najít podle mapy nejbližšího lékaře nebo se seznámit s hlavními zásadami prevence a zdravého životního stylu. Veškerý obsah je dle informací o projektu před zveřejněním kontrolován odborníky, a to primárně z České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně a Státního zdravotního ústavu.

Peníze do školství Vzdělanost Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Prosadíme více peněz do školství tak, aby se platy učitelů a nepedagogů na konci volebního období v roce 2021 dostaly minimálně na 150 % jejich výše pro rok 2017.“

Programové prohlášení vlády, str. 14

Mezi lety 2017 a 2019 vzrostly průměrné platy ve školství o 26 %. Na konečné hodnocení však musíme počkat do roku 2021.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Vývoj platů ve školství mapuje Statistická ročenka školství na webu Ministerstva školství (kapitola A). Podle ní činil v roce 2017 průměrný plat zaměstnance regionálního školství 26 668 Kč (viz tabulka), což odpovídá 90 % průměrné mzdy v ČR v dané době. Do této kategorie (.pdf, str. 47) patří vedle učitelů například školníci, asistenti, kuchaři, uklízeči, hospodáři, správci IT atd. Průměrný plat pouze nepedagogických pracovníků (dohromady v platové i mzdové sféře) pak v roce 2017 dosahoval na základních školách (.xlxs, list B1.20.7) 17 556 Kč (60 % průměrné mzdy) a na středních školách (.xlxs, list A1.1.3) 20 679 Kč (cca 73 % průměrné mzdy). Pokud se zaměříme na samotné učitele, jejich mzda ve stejném roce činila v průměru 31 578 Kč, což je 107 % průměrné mzdy.

 

Zdroj: msmt.cz (.xlsx, list A4.1.2)

Slibuje-li vláda navýšení mezd ve školství na 150 % jejich výše z roku 2017, měla by průměrná mzda všech zaměstnanců školství narůst minimálně na 40 002 Kč a mzda učitele na 47 367 Kč.

Z dat statistické ročenky plyne, že v roce 2018 vzrostl průměrný plat zaměstnance regionálního školství na 29 449 Kč a učitele na 34 943 Kč. Plat se tak zvýšil o více než 10 %. V roce 2019 průměrný plat všech zaměstnanců nabýval hodnoty 33 582 Kč, v případě učitelů 40 137 Kč. Jde tedy o 14% meziroční nárůst průměrného platu v regionálním školství. Pro kontext uvádíme, že průměrná mzda v roce 2019 byla 34 125 Kč. Mezi lety 2017 a 2019 tedy narostl plat zaměstnance regionálního školství o 26 % a plat učitele o 27 %.

Pro rok 2020 zatím máme údaje za první čtvrtletí. Dle ČTK došlo ve srovnání se stejným obdobím vloni k nárůstu na 38 951 Kč v případě pedagogů. Plat nepedagogických pracovníků pak dosáhl 21 589 Kč. V případě učitelů tedy došlo oproti průměru 2019 k mírnému poklesu, což je dle mluvčí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy způsobeno tím, že na začátku roku nejsou vypláceny téměř žádné prémie, ty jsou vyplaceny až na konci roku. Vláda se tedy nachází asi v polovině slibovaného zvýšení. V prvním čtvrtletí 2020 průměrná mzda v ČR činila 34 077 Kč.

Nový státní rozpočet počítá v roce 2020 se zvýšením platů pedagogických pracovníků o 8 % v tarifní složce a zbývající část z navýšení o 11 miliard je k dispozici na odměny. V roce 2021 se chystá růst o dalších 9 %. Vláda, i přes změny ve výdajové stránce státního rozpočtu kvůli opatřením týkajícím se koronaviru, dále trvá na splnění svého slibu a v letech 2020 a 2021 hodlá pokračovat v navyšování platů ve školství. Nicméně samotný návrh rozpočtu pro rok 2021 bude předložen až koncem léta 2020, tudíž zatím nelze s určitostí říci, zda uváděné sliby budou mít reálnou oporu ve státním rozpočtu pro příští rok.

Závěrem pak můžeme konstatovat, že vláda zatím skutečně průběžně platy ve školství navyšuje a nyní ve svém slibu stojí zhruba v polovině. Na stranu druhou je rovněž třeba vnímat i kritické hlasy, které upozorňují, že růst platů ve školství není reálně tolik vysoký, jelikož vlastně jen mírně předstihuje růst průměrné mzdy.

Podpora zemědělců Životní prostředí Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Snížíme administrativní zátěž pro všechny zemědělce a potravináře.“

Programové prohlášení vlády, str. 36

Vláda pracuje na novelizacích dílčích zákonů, které by měly ke zjednodušení administrace přispět nejen zemědělcům a potravinářům, ale podnikatelům obecně.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Ministerstvo průmyslu a obchodu představilo v březnu 2019 plán, jak zjednodušit byrokratický proces v různých resortech. Tento plán (.docx) obsahuje přehled opatření, které by měly dopomoci ke snížení administrativní zátěže podnikatelů až do roku 2022. Plán byl schválen v červenci 2019. Jedním bodem je třeba novela (.docx, str. 9) zákona o obchodních korporacích. Zákon byl v lednu 2020 schválen. Novela umožňuje splácet peněžité vklady i jinak než vkladem na bankovní účet a zjednodušuje rozhodování mimo valné hromady.

Dalších plánovaných změn mělo být dle výše uvedeného plánu dosaženo novelou zákona o silniční dopravě č. 111/1994 (.pdf str. 8). Novela měla odstranit povinnost příjemce uchovat při dopravě nebezpečných věcí doklady po dobu 2 let (str. 8). Ani v jedné ze schválených novel zákona o silniční dopravě (337/2020 Sb. a 115/2020 Sb.) se však nic takového nenalézá.

Ministerstvo zemědělství předložilo 19. listopadu 2018 novelu (.pdf) zákona o uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh, která má zamezit dvojitým kontrolám (.pdf, str. 17) firem hospodařících v tomto odvětví, což je v souladu s harmonogramem plánu (.docx, str. 10). Novela zákona byla vyhlášena 22. srpna 2019 a je účinná od 1. října 2019. Změna vinařského zákona (.doc, str. 43) by zase měla přispět k elektronizaci formulářů spojených s registrací v této podnikatelské oblasti a je naplánovaná na rok 2020. V roce 2019 proběhla analýza zákona. Novela zatím představena nebyla.

V účinnosti je také od 1. září 2019 vyhláška o způsobu provádění klasifikace jatečně upravených těl jatečných zvířat a podmínkách vydávání osvědčení o odborné způsobilosti fyzických osob k této činnosti. Vyhláška upravuje způsob klasifikace zvířat a označení jatečně upravených těl a zjednodušuje administrativu pro vydání osvědčení o odborné způsobilosti, tj. žadatel nemusí na rozdíl od předchozí úpravy přikládat potvrzení o zdravotní způsobilosti.

Bývalá ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková pak v březnu 2019 představila podnikatelské desatero, které by mělo dopomoci ke snížení administrativní zátěže. Jedná se však zatím pouze o prohlášení, na jehož plnění se postupně pracuje. Jedním bodem je třeba digitalizace formulářů. V této souvislosti je důležitý zákon o právu na digitální službu, který zavádí rovnocennost papírových a digitálních formulářů, a také právo na elektronickou komunikaci se státem. Návrh byl schválen Senátem 11. prosince 2019.  Dalším bodem je kontrolní web, který by měl být v provozu od 1. července 2021 a jehož cílem je sdílení dokumentů. Od roku 2020 by měl být pilotně eliminován počet kontrol na max. 1 ročně. Kontrolu provede buď Česká obchodní inspekce nebo Živnostenský úřad.

Součástí plánovaných změn je spuštění Právního elektronického systému (PES) vytvořeného Hospodářskou komorou ČR. PES by měl pomoci s administrativními a právními nástrahami při podnikání. Na nových webových stránkách by měly být dostupné všechny potřebné informace přehledně a pohromadě. Začátkem května 2019 skončilo testovací období těchto webových stránek a nyní je možné si služby PES předplatit (v základním balíčku za 1 600 Kč bez DPH na rok).

Při Ministerstvu průmyslu a obchodu funguje také Expertní skupina pro snižování administrativní zátěže podnikatelů, jejíž součástí jsou i různé asociace podnikatelů. Expertní skupina se schází přibližně jednou za čtvrt roku a zabývá se redukcí zátěže podnikatelů. V únoru 2020 začala této Expertní skupině předsedat Asociace malých a středních podniků. Poslední schůze se konala 30. června 2020. Na stole byly otázky podpory podnikání po pandemii. 

S výše zmíněnou skupinou spolupracuje v otázce snižování byrokracie v zemědělství expertní skupina při ministerstvu zemědělství Antibyrokratická komise Ministerstva zemědělství (ABK), která funguje od roku 2008. Jak ukazuje zpráva o činnosti komise za rok 2019, je patrné, že se komise vyjadřovala jak k velkému množství podnětů z oblasti zemědělství, tak problematiky přesahující do působnosti dalších ministerstev.

Ve Sněmovně je také novela zákona o potravinách a tabákových výrobcích, kterou vláda předložila v červnu 2019. Mimo jiné řeší i dvojí kvalitu potravin. V tomto zákoně by se mohly zrušit poplatky při kontrole dovozu, která netrvá déle než 1 hod. (.pdf, str. 8, bod 43) Další úprava je v oznamování nových potravinových výrobků na trh Ministerstvu zemědělství. Aktuálně pro toto oznámení existovalo několik možných způsobů, což by měl sjednotit jednotný internetový formulář (.pdf, str. 96, k bodu 14). Zákon byl vrácen v červnu 2020 k druhému čtení. Důvodem neschválení byl kontroverzní pozměňovací návrh vládní poslankyně Margity Balaštíkové, jehož cílem bylo zajistit v českých obchodech až 85 % potravin českého původu.

Celkově se dle Ministerstva průmyslu a obchodu byrokratická zátěž podnikatelů v roce 2018 snížila, a to o 7 hodin oproti roku 2017. Modelová firma o 4 zaměstnancích tedy byrokracií stráví již „jen“ 226 hodin ročně. Data za rok 2019 bohužel ještě nejsou k dispozici. Nutno podotknout, že v koncepčních materiálech se mluví jen o obecné „podnikatelské“ zátěži, detailně se nezaobírá specifiky zemědělství či potravinového průmyslu.

Podpoříme prevenci a zdravý životní styl Sociální stát Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Podpoříme prevenci a zdravý životní styl a také systémy odměňování těch občanů, kteří pečují o své zdraví.“

Programové prohlášení vlády, str. 30

Rozvojem prevence, zdravého životního stylu a zdravotní gramotnosti se zabývá dokument Ministerstva zdravotnictví o rozvoji péče o zdraví do roku 2030 a program Zdraví 2020. Podle dostupných informací však vláda dosud nepodpořila systém odměňování občanů pečujících o své zdraví.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

V březnu 2018 (tedy v období první vlády Andreje Babiše) Ministerstvo zdravotnictví obnovilo práce na programu Zdraví 2020, který si klade za cíl podporu zdraví a prevence nemocí: „Program Zdraví 2020 byl koncipován Světovou zdravotnickou organizací (WHO) jako Osnova evropské zdravotní politiky pro 21. století.“ Strategie byla schválena vládou 8. ledna 2014. Podle informací na webu ministerstva byla programu Zdraví 2020 věnována spíše okrajová pozornost a omezené prostředky, tento přístup chce současné Ministerstvo zdravotnictví změnit.

V listopadu 2018 Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s Ministerstvem školství přislíbilo podporu zdravého životního stylu žáků v rámci Národní strategie Zdraví 2020. Podle náměstkyně ministra zdravotnictví Aleny Šteflové „plán definuje několik opatření, které by situaci měly zlepšit. Jde zejména o zavedení aktivních přestávek, navýšení počtu hodin pohybu ve školách, zařazování pohybu do předmětů primárně nepohybového charakteru, podpora strategického plánování obcí v oblasti sportu a zajištění informovanosti odborné i laické veřejnosti prostřednictvím národního portálu zaměřeného na podporu pohybu“.

Podle informací Ministerstva zdravotnictví spustil v dubnu 2019 Státní zdravotní ústav projekt (.pdf) na podporu zdraví osob ohrožených chudobou a sociálním vyloučením. Záměrem je „vytvořit chybějící infrastrukturu pro dlouhodobé řešení snižování nerovností ve zdraví v ČR a zvyšovat zdravotní gramotnosti u populací ohrožených chudobou a sociálním vyloučením“. Příprava projektu započala již v roce 2018 a potrvá do roku 2022.

Na program Zdraví 2020 pak navazuje Strategický rámec rozvoje péče o zdraví v České republice do roku 2030 (nazývaný též jako Strategický rámec Zdraví 2030), který Ministerstvo zdravotnictví představilo v květnu 2019. Tento dokument (.pdf), jenž má za cíl zajistit rozvoj a udržitelnost systému veřejného zdravotnictví v ČR v příštích letech, vláda nakonec schválila v listopadu 2019. 

Podle původního usnesení (.pdf) měl ministr zdravotnictví předložit návrh implementačních plánů této strategie do 30. června 2020. Kvůli pandemii covidu-19 nicméně vláda v červenci 2020 rozhodla (.pdf), že tuto lhůtu prodlouží až do 30. října 2020. Na stránkách Ministerstva zdravotnictví lze však už nyní (v srpnu 2020) nalézt dokument (.docx) s názvem Implementační plán č. 1.1: Reforma primární péče. Ten chce „nezájem populace laické veřejnosti o preventivní prohlídky“ vyřešit prostřednictvím „dostatečné PR kampaně podporující zájem občanů o vlastní zdraví“ (str. 30).

Mezi tři základní strategické cíle rámce Zdraví 2030 (.pdf, str. 3–4) patří i zlepšení zdravotního stavu populace. Toho má být dosaženo za pomoci zvýšení prevence (má dojít ke zvýšení podílu obyvatel využívajících pravidelné preventivní kontroly u lékaře) (.pdf, str. 24) a zvyšování úrovně zdravotní gramotnosti pacientů (.pdf, str. 24). Specifickým cílem je také posílení kompetencí veřejnosti ve vztahu k behaviorálním faktorům, jako je správná výživa, stravovací návyky či pohybová aktivita (.pdf, str. 45), a ve vztahu k prevenci vzniku a šíření infekčních chorob.

Přehled přidělených dotací, které získaly projekty zabývající se podporou zdraví, lze nalézt na stránkách Ministerstva zdravotnictví. V roce 2019 byly dotace schváleny například pro projekty (.xlsx) Pohyb a výživa v prevenci obezity, Hravě o prevenci či Propagace včasných vyšetření a zdravého životního stylu jako prevence typicky mužských nádorových onemocnění.

23. července 2020 byl spuštěn Národní zdravotní investiční portál (NZIP), který vznikl pod záštitou Ministerstva zdravotnictví. Jako hlavní cíl si klade „poskytnout široké veřejnosti místo, kde nalezne důvěryhodné a garantované informace z různých oblastí českého zdravotnictví“. Ministerstvo si od portálu slibuje „zlepšení zdravotní gramotnosti obyvatel ČR“. Důležité je také zmínit, že stránky NZIP nabízejí i sekci Prevence a zdravý životní styl.

S prevencí zdraví souvisí také zákon označovaný jako protikuřácký. Zákon o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek nabyl účinnosti již v roce 2017 a od té doby nebyla Parlamentem přijata žádná jeho změna. S podporou prevence a zdravého životního stylu souvisí také vyhláška o požadavcích na potraviny, které lze nabízet k prodeji ve školách a školských zařízeních. Vyhláška označovaná jako pamlsková vstoupila v účinnost v roce 2016. V květnu 2018 (tedy za první vlády Andreje Babiše) připravili zástupci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstva zdravotnictví návrh na zmírnění této vyhlášky. Podle článku Ministerstva zdravotnictví „navrhovaná právní úprava počítá s úpravou limitů na obsah tuku, cukrů a soli v jednotlivých výrobcích tak, aby bylo ve školách možné nabízet a prodávat širší sortiment potravin, a to při současném respektování aktuálních výživových doporučení“. Novela vyhlášky nabyla účinnosti 1. září 2018.

Co se týče části slibu o „odměňování občanů, kteří pečují o své zdraví“, nepodařilo se nám ve veřejně dostupných zdrojích dohledat, že by k tomuto vláda podnikla konkrétní kroky. Zmínky o tomto tématu se objevovaly například již v roce 2014, úvahy o uzákonění odměn pro občany, kteří chodí na preventivní prohlídky, se vedly také v červenci 2019. Zvýhodnění těchto pacientů zvažuje i samotný ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, který v září 2019 uvedl: „Měla by to být přímo možnost daná ze zákona, například ve smyslu bonifikace na odvodu na pojistném. Vím, že v některých státech určitá bonifikace existuje. Jsou nastavené pojistné plány, kdy – pokud člověk dodržuje nějaké podmínky – má nižší pojistné.“ 

Podle serveru iROZHLAS tehdy chtělo Ministerstvo zdravotnictví tuto slevu na pojistném „zanést do věcného záměru zákona o zdravotních pojišťovnách“. Již dříve, v červnu 2019, přitom toto ministerstvo předložilo návrh novely zákona o VZP a o zaměstnaneckých pojišťovnách, který však zmiňované snížení pojistného neobsahoval. Na portálu ODok se nám pak nepodařilo najít žádný veřejně přístupný vládní dokument, který by zmínku o takovém zvýhodnění zahrnoval. Neobjevuje se ani ve výše popisovaném Strategickém rámci Zdraví 2030.

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP), která je zřizována státem, poskytuje dlouhodobě výhody a příspěvky klientům, kteří aktivně dbají o své zdraví. Jedná se např. o příspěvky na pohybové aktivity, očkování, vyšetření kožních znamének či na léčebně-ozdravné pobyty pro děti, ale také o příspěvky na pohybové aktivity, odvykání kouření nebo na pomůcky pro trénink paměti pro dospělé či příspěvky pro dárce krve. V současné době nevíme o přípravě změn v rozsahu nabízených výhod VZP a zároveň nemáme doklady o tom, že VZP je k takovéto podpoře zdravého životního stylu motivována vládou.

Rekodifikace stavebního práva Hospodářství Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Prosadíme rekodifikaci veřejného stavebního práva a zjednodušíme a zkrátíme přípravy staveb pro zvýšení konkurenceschopnosti.“

Programové prohlášení vlády, str. 33

Věcný návrh zákona byl schválen vládou 24. června 2019. Ministerstvo pro místní rozvoj předložilo paragrafové znění 25. listopadu 2019. Oproti původnímu harmonogramu vláda podniká kroky k urychlení a předpokládá, že nový stavební zákon bude platný v roce 2021.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Lhůta k vyřízení stavebního povolení je v ČR dlouhodobě terčem kritiky, jelikož se na povolení může čekat až roky. Dle databáze Světové banky trvá v České republice vyřízení stavebního povolení průměrně 246 dní a umisťuje se tak v žebříčku 186 zemí až na 156. místě. Naopak v ostatních státech Evropy stačí k vyřízení povolení průměrně 170 dní.

Jak uvádí předkládací zpráva (.doc, str. 1–2), mezi nejvýznamnější problémy stávající úpravy stavebního práva patří rozdrobená soustava stavebních úřadů (obecné, speciální a jiné stavební úřady), velké množství povolovacích procesů, na něž se mohou vázat až desítky závazných stanovisek, která opatřuje stavebník, či nedostatečná digitalizace. Stručné shrnutí a základní principy rekodifikace stavebního práva prezentuje (.pdf) Hospodářská komora ČR.

Věcný záměr zákona, který vznikl ve spolupráci s Hospodářskou komorou, byl vložen do veřejné databáze eKLEP 6. února 2019 s termínem pro uplatnění připomínek do 27. února téhož roku. Ministerstvo obdrželo celkem 1641 připomínek. Dle aktualizované předkládací zprávy (.doc, str. 2) bylo uplatněno celkem 1 197 zásadních připomínek, tyto připomínky pak již byly ministerstvem vypořádány (.doc).

Podle plánu legislativních prací vlády roku 2019 a výhledu na léta 2019–2021 byl věcný záměr stavebního zákona plánován až na říjen 2019. Materiál (.pdf) Ministerstva pro místní rozvoj o rekodifikaci veřejného stavebního práva informuje podrobně o aktuální situaci, problémech a jejich řešení. Na straně 52 dokumentu připraveného na jednání vlády 5. září 2018 je podrobný harmonogram rekodifikace veřejného stavebního práva. Podle tohoto harmonogramu by měl nový zákon nabýt účinnosti na jaře roku 2023. Vzhledem k požadavkům Hospodářské komory a premiéra na zrychlení příprav nového stavebního zákona však ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová předpokládala, že by zákon mohl být účinný již začátkem roku 2021. Avšak dle pozdějšího vyjádření ministryně Dostálové je v roce 2021 předpokládána pouze platnost zákona, místo dříve zmíněné účinnosti. Věcný návrh zákona byl schválen vládou 24. června 2019.

Podle věcného návrhu se tři dosud oddělená řízení měla sloučit do jednoho. Dále měl také vzniknout takzvaný Nejvyšší stavební úřad, vyjádření ostatních institucí by si obstaral sám místo investora. Pokud by se do měsíce nevyjádřil, mělo by se za to, že automaticky souhlasí. Právě tzv. fikce souhlasu se stala terčem kritiky nejen ze strany opozice kvůli možnému zneužití a automatickému schvalování kontroverzních projektů. Odpůrci z řad odborné veřejnosti dále namítali, že návrh zákona omezuje ochranu životního prostředí vzhledem k přenesené působnosti orgánů životního prostředí na stavební úřady.

Věcný návrh byl pak kritizován i dvěma komisemi Legislativní rady vlády, a to zejména pro jeho vágnost, čímž má porušovat legislativní pravidla vlády. Radě vadilo i vytvoření Nejvyššího stavebního úřadu, který bude pod přímým politickým vlivem, což může současné problémy s podjatostí úředníků ještě umocnit. I přes tuto kritiku však ministryně spravedlnosti Benešová, která Legislativní radě předsedá, věcný návrh odsouhlasila.

Dne 25. listopadu 2019 bylo v aplikaci eKLEP zveřejněno navrhované paragrafové znění (.docx) nového stavebního zákona. Tento návrh byl naposledy pozměněn 27.7.2020 novou verzí paragrafového znění (.docx).

Zveřejněný návrh paragrafového znění nového stavebního zákona má přinést zásadní změny v oblasti povolování staveb i územního plánování. Cílem návrhu je zejména usnadnit a zrychlit povolovací řízení. Zrychlení se snaží dosáhnout zavedením jednotného řízení o povolení stavby, které má zjednodušit dnes užívané územní a stavební řízení,a zavedením jednotně řízeného systému státních stavebních úřadů. Podstatnou součástí je také digitalizace procesu, jednotné kolaudační řízení či přísnější pravidla pro dodatečné schválení černých staveb.

Další změny se týkají územně plánovací dokumentace, která bude nově vydávána formou právního předpisu, zavedení dvou typů plánovacích smluv, sjednocení kolaudací, zavedení přísnějších podmínek pro získání dodatečného povolení u černých staveb a v neposlední řadě digitalizace sloužící k zjednodušení komunikace s úřady.

Dne 7. a 8. srpna 2020 se konala schůze Legislativní rady vlády, která projednala upravené znění návrhu stavebního zákona a upravené znění návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona. V obou případech doporučila návrh zákona schválit po zapracování jejích připomínek.

Vláda návrh zákona schválila na své schůzi 24. srpna 2020 a ten následně poputuje do Poslanecké sněmovny.

Sociální dávky Sociální stát Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„...dále dávkám pomoci v hmotné nouzi, zejména doplatku na bydlení, a dávkám určeným dlouhodobě nezaměstnaným osobám. Podmínkou přiznání takové dávky bude povinnost aktivně hledat zaměstnání, případně se účastnit veřejně prospěšných prací na úrovni měst a obcí.“

Programové prohlášení vlády, str. 9

Vláda zatím nepředložila návrh novely zákona o pomoci v hmotné nouzi, zveřejnila však návrh zákona o přídavku na bydlení, o kterém v současnosti jedná. Ten má nově podmínit výplatu dávky vyšší aktivitou žadatele.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Během období vlády Andreje Babiše bylo k srpnu 2020 připraveno či projednáváno několik novel upravujících zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi.

První novelu předložila skupina poslanců (ANO) dne 14. února 2018. Obsahem této novely je zejména vymezení (.pdf, str. 1) příjemců dávky v hmotné nouzi, kterým by nebyla tato dávka vyplácena formou poukázek. Konkrétně se týká osob využívajících zdravotnické nebo sociální služby, kdy tyto osoby mají problém uhradit stravu a základní potřeby prostřednictvím těchto poukázek. Stanovisko tehdejší vlády k tomuto návrhu bylo souhlasné (.pdf). Návrh novely prošel třetím čtením, byl schválen a předán k projednání Senátu. Senát ho vrátil Poslanecké sněmovně, která ho přijala ve znění schváleném Senátem. Zákon byl nakonec vyhlášen 20. prosince 2018 ve Sbírce zákonů.

Druhou novelu předložila skupina opozičních poslanců dne 15. února 2018. Tehdejší vláda k němu zaujala neutrální stanovisko (.pdf). Návrh byl ale vzat zpět 16. ledna 2019 během třetího čtení. V pořadí druhá předložená novela (.pdf, str. 1) se rovněž zabývala úpravou vyplácení dávky v hmotné nouzi formou poukázek.

Třetí novelu připravilo samotné Ministerstvo práce a sociálních věcí během první vlády Andreje Babiše dne 17. května 2018. Návrh se však týkal pouze snížení (.pdf, str. 2) – z dosavadních 80 % na 50 % normativních nákladů na bydlení ze systému státní sociální podpory u jiného než obytného prostoru a ubytovacího zařízení (tzv. substandardní forma bydlení). Toto opatření směřovalo k tomu, aby pronajímatelé tzv. substandardního bydlení nenabývali neúměrných zisků na úkor chudoby druhých. Návrh byl nakonec po připomínkovém řízení stažen.

Čtvrtá novela byla předložena poslanci ODS 27. září 2018. Novela opatřená neutrálním stanoviskem (.pdf) vlády se zaměřuje na rozšíření (.pdf, str. 6) okruhu osob, které pozbudou nárok na dávky v hmotné nouzi, o osoby, které trvale překračují zákon a dopouštějí se přestupků. Projednávání návrhu Výborem pro sociální politiku bylo po prvním čtení v prosinci 2019 dvakrát [únor 2020 (.pdf), duben 2020 (.pdf)] přerušeno.

Podle plánu legislativních prací vlády (.pdf, str. 15) mělo Ministerstvo práce a sociálních věcí předložit vlastní novelu zákona o dávkách v hmotné nouzi v dubnu 2019. Dle harmonogramu obsaženého na stejné straně měl zákon nabýt účinnosti již začátkem roku 2020. Tato novela by se měla přímo zabývat doplatky na bydlení a dávkami a podmiňovat je pracovní aktivitou příjemce (str. 17): „Zefektivnění poskytování dávek pomoci v hmotné nouzi tak, aby byla poskytována dávková pomoc potřebným a aby byl prohlouben princip, že výhodnější je být aktivní a pracovat než požívat dávky pomoci v hmotné nouzi zejména dlouhodobě, úprava dávkové pomoci směřující k dostupnosti bydlení.“ Taková novela zákona o dávkách v hmotné nouzi však předložena nebyla.

V prosinci 2019 přijala vláda neutrální stanovisko (.pdf) k návrhu novely z dílny SPD, která má za cíl (.pdf, str. 5): „zvýšení adresnosti vyplácení příslušných dávek, snížení objemu státem vyplácených prostředků na dávky pomoci v hmotné nouzi a snížení počtu příjemců těchto dávek.“ Po prvním čtení bylo projednávání (pátého) návrhu novely ve výboru PS přerušeno (.pdf).

Pomoc v hmotné nouzi se doposud skládala ze tří složek: doplatku na bydlení, příspěvku na živobytí a mimořádné okamžité pomoci. V červnu 2019 některá média (Hospodářské noviny, A2larm) upozornila na to, že ministryně práce a sociálních věcí představila revizi právě v systému dávek na bydlení. Na původní návrh (.zip) zákona o přídavku na bydlení upozornila také Platforma pro sociální bydlení, která sdružuje odborníky a neziskové organizace v oblasti sociálního bydlení. Ta v otevřeném dopise (.pdf) požadovala stažení návrhu z projednávání zejména kvůli úplnému zastavení výplaty sociálních dávek obyvatelům ubytoven, kteří by se tak mohli ocitnout bez bydlení. Po kritice veřejnosti ministerstvo upravený návrh 19. prosince 2019 předložilo. Novela počítá s tím, že lidé budou od roku 2021 dostávat jen jednu dávku – přídavek na bydlení namísto současného příspěvku a doplatku. Zpřísnění podmínek výplaty dávky pak dokládá mimo jiné již předkládací zpráva (.doc, str. 1): 

„Úlohou státu je přitom nabízet aktivním občanům takové nástroje podpory a pomoci, které jim umožní zlepšit svou sociální situaci, pokud o to sami usilují. Zároveň platí, že nebude-li žadatel/příjemce dávky v řešení své situace aktivní (snaha uplatnit se na trhu práce a spolupráce s Úřadem práce ČR, případně sociálním odborem obce), nebo nebude-li dodržovat vymezená pravidla (např. řádná docházka dětí do školy, udržování bytu ve funkčním standardu bydlení), nebude mít nárok na podporu státu.“

Konkrétně má jít o nutnost pracovat, vykonávat veřejně prospěšné práce či zaměstnání hledat. Dosavadních 20 hodin práce měsíčně má být nahrazeno (.doc, str. 47) 25 hodinami. Návrh (.zip) zákona o přídavku na bydlení prošel připomínkovým řízením a po případném zapracování připomínek by měl být projednán vládou.

K okrajové úpravě postavení osob dlouhodobě nezaměstnaných má dojít novelou zákona o zaměstnanosti. MPSV navrhuje nově až devítiměsíční výpadek dávek při vyškrtnutí na úřadu práce. Má se tak eliminovat nespolupráce a pasivita těch, kterým doposud hrozil výpadek v délce půl roku. Původní návrh počítal s platností od července 2020. V současnosti se však nachází ve stavu po ukončení vládního připomínkového řízení.

I přestože plánovaná komplexní novela zákona o pomoci v hmotné nouzi zatím nebyla předložena, hodnotíme tento slib jako průběžně plněný. Největší zásluhu na tom má právě návrh zákona o přídavku na bydlení, který významně transformuje systém příspěvků na bydlení. Navrhovaná novela zákona o zaměstnanosti také vykazuje znaky spějící k přísnějším podmínkám vyplácení podpor. Na druhou stranu upozorňujeme, že doplatek na bydlení je pouze jednou (ač stěžejní, jak vidno z formulace slibu) ze tří složek pomoci v hmotné nouzi. Pokud má tedy vláda dosáhnout úplného splnění slibu, mělo by kromě přijetí dvou navrhovaných předpisů dojít také k úpravě zbylých dvou složek.

Strategie nakládání s vodou Životní prostředí Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Prosadíme vytvoření národní strategie nakládání s vodou a vodními zdroji, včetně zadržování vody v krajině a ochraně před povodněmi.“

Programové prohlášení vlády, str. 37

Vláda podniká některé konkrétní kroky pro zlepšení hospodaření s vodou. V červenci 2019 schválila vláda novelu vodního zákona, která je nyní před třetím čtením v Poslanecké sněmovně. Dále Ministerstvo zemědělství připravuje konkrétní návrh ústavní ochrany vody.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Vláda schválila návrh novely vodního zákona 8. července 2019 a ta byla 26. července 2019 předložena Sněmovně. Ve Sněmovně proběhlo první čtení 29. ledna 2020 na 40. schůzi, poté od února do dubna návrh projednaly jednotlivé výbory a následně novela prošla i druhým čtením 18. června na 51. schůzi Sněmovny. Po druhém čtení byly poslanecké pozměňovací návrhy (.pdf) k novele projednány garančním zemědělským výborem, který k nim přijal své stanovisko (.pdf) ke třetímu čtení, na které se nyní čeká. Následně musí být novela schválena Senátem.

Novela (.pdf, str. 27 a následující) má za cíl zlepšení situace s dlouhodobým nedostatkem vody, definuje nově pojem sucha a pojednává o koncepci plánů na zvládnutí nedostatečného množství vody v krajině. Ustanovuje také nové orgány, které se mají této problematice věnovat (např. obecní úřady, komise pro sucho nebo Ministerstva zemědělství a životního prostředí). Na základě tohoto zákona by pak stát i jednotlivé kraje měly vyhotovit tzv. plán pro zvládání sucha (str. 18, 19).

Podle Národního programu reforem na rok 2020 (.pdf, str. 65) vláda pokračuje v „implementaci doporučených opatření vycházejících z Koncepce ochrany před následky sucha pro území ČR“, kterou schválila již předchozí vláda Bohuslava Sobotky. V programu se píše také, že „ČR podporuje zejména opatření zaměřená na zadržení vody v krajině, výstavbu nových vodárenských nádrží, propojování vodovodních soustav, výstavbu a obnovu rybníků, mokřadů a dalších vodních prvků, závlahových zařízení, výsadbu zeleně, revitalizace vodních toků apod.“ Plnění této koncepce se věnuje také sborník ČHMÚ za období 2014–2017 (str. 42).

Ministerstvo zemědělství se také chystá zavést ústavní ochranu vody. Podle ministra zemědělství Miroslava Tomana (ČSSD) je to proto, že: „Zdroje pitné vody jsou natolik cenné, že je musíme chránit mnohem více než v minulosti. Chceme to zakotvit do Ústavy České republiky. Právě proto jsme se už před časem spojili s odborníky z Univerzity Karlovy, abychom měli k dispozici podrobný právní posudek, ze kterého pak budeme vycházet při správném nastavení zásad pro ochranu vody.“ 

Právní analýza k této ústavní ochraně byla dokončena v září 2019. Ministerstvo se s experty shodlo, že nejlepším postupem bude vytvoření samostatného ústavního zákona. O podobě zákona probíhala od přelomu let 2019 a 2020 jednání u kulatých stolů s odborníky na ochranu životního prostředí, zástupci ministerstev a právními experty. Ti připravili základní kostru zákona.

O problémech sucha a nedostatku vody se pak následně jednalo i na mimořádné 51. schůzi Poslanecké sněmovny 18. června 2020. Na schůzi, kterou vyvolali opoziční poslanci, byla projednávána jak novela vodního zákona, tak návrh ústavní ochrany vody. Diskuzi o nové ústavní normě Sněmovna ale odložila do září, kdy ministr Toman slíbil předložit vládní návrh daného zákona. Ministr usiluje o kompromis s poslaneckými návrhy.

Ministerstvo životního prostředí také podniká konkrétní kroky pro lepší hospodaření s vodou a zadržování vody v krajině. V únoru 2020 například v rámci Programu péče o krajinu, který se soustředí na adaptaci na změnu klimatu a sucho, zdvojnásobilo finanční prostředky na 80 milionů korun. Dále opět pokračuje ve svém programu Dešťovka, skrze který se snaží zmírnit dopady sucha, a pomohlo obcím a městům lépe se adaptovat na změny klimatu. Na 12. května 2020 ministr životního prostředí Richard Brabec také svolal Národní koalici pro boj se suchem, která se věnovala novým způsobům využívání dešťové vody či udržování vody v krajině.

Slíbená strategie či koncepce pro nakládání s vodou však dosud přijata nebyla.

Účast na vojenských misích Bezpečnost Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„V souladu se schváleným mandátem budeme pokračovat v účasti na mírových a výcvikových misích v Afghánistánu (Resolute Support), Iráku a Mali. Budeme přispívat do Předsunuté vojenské přítomnosti v Pobaltí, Sil rychlé reakce NATO (NRF) včetně Sil velmi vysoké pohotovosti (VJTF), ochrany vzdušného prostoru (Air Policing) a budeme přispívat do vystavění robustních následných sil (Follow-On Forces).“

Programové prohlášení vlády, str. 20

V současnosti je vláda vázána mandátem zahraničních misí, který byl schválen Poslaneckou sněmovnou 1. června 2018. Podle něj by většina misí měla trvat do konce roku 2020. V současnosti vláda navrhuje prodloužení daných misí do roku 2022.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Dle čl. 43 Ústavy ČR je schvalování použití Armády České republiky (AČR) rozdělené mezi Parlament a vládu. Současné působení AČR v zahraničních misích do roku 2020 schválila Poslanecká sněmovna a předchozí vláda Andreje Babiše v demisi dne 1. června 2018. Senát potvrdil předkládané mise již 17. května 2018.

Většina schválených zahraničních misí Armády České republiky byla prodloužena do prosince 2020, a to včetně všech zmíněných misí – v Afghánistánu, Iráku, Mali a Pobaltí, včetně ochrany tamního vzdušného prostoru (Air Policing). Aktuální seznam misí AČR lze najít zde. Česká republika také přispívá k vytvoření Sil rychlé reakce NATO (NRF) a jednotek Sil velmi rychlé reakce (VJTF). V období 2019 až 2021 je do těchto sil zařazen 71. mechanizovaný prapor „Sibiřský“ z Hranic.

V květnu 2020 vláda schválila návrh zahraničních misí českých vojáků pro další dva roky s výhledem na rok 2023. Vojáci tak budou pokračovat v misích v Afghánistánu, v Mali, v Iráku i v Pobaltí. Dojde ale ke snížení počtu vojáků na těchto misích - v současnosti na těchto misích působí až 1 096 vojáků, v roce 2021 to bude až 851 vojáků, v roce 2022 946 vojáků. K největšímu snižování počtu vojáků bude docházet v Afghánistánu (z 390 vojáků na 205), kde ale v únoru 2020 došlo k uzavření mírových dohod Spojených států s hnutím Tálibán. V reakci na ně budou v oblasti snižovat počty vojáků i Spojené státy a další státy NATO. Ministr obrany již v roce 2019 avizoval, že v případě stahování amerických vojáků bude Česká republika Spojené státy v adekvátní míře následovat. Do Pobaltí by pak v rámci zmíněné ochrany vzdušného prostoru měly být vyslány české letouny Gripen na šestiměsíční misi v roce 2022. V srpnu 2020 schválil Senát na návrh vlády vyslání až šesti desítek vojáků do Mali, Nigeru a Čadu. Návrh protiteroristické mise ještě musí schválit Sněmovna.

Návrh (.pdf) vlády již projednal a schválil Senát, v Poslanecké sněmovně zprávu již doporučil ke schválení (.pdf) Výbor pro obranu a nyní se čeká na vyslovení souhlasu poslanci. Návrh usnesení počítá i s pokračováním zapojení České republiky do sil NRF v počtu až 1 400 osob na rok 2021 a až 400 osob na rok 2022.

Podle návrhu (.pdf, str. 2) usnesení vláda žádá o vyčlenění finančních prostředků na zahraniční mise ve výši 1,73 mld. korun v roce 2021 a 1,8 mld. korun v roce 2022. V tomto ohledu se jedná o snížení vynakládané částky oproti rokům 2019 a 2020, kdy na zahraniční mise bylo použito 2,4 miliardy, respektive 2,34 miliardy korun.

Otázka projektu, který se týká robustních následných sil (Follow-On Forces) v rámci iniciativy NATO pod názvem Framework Nations Concept (FNC), byla již dříve deklaratorně slíbena předchozími vládami v letech 2014–2016. V současnosti se ke spolupráci v rámci FNC vláda zavazuje schválenou Koncepcí výstavby Armády České republiky 2030 (.pdf, str. 7), ve které slibuje, že „v rámci výstavby a rozvoje sil bude dále rozvíjena spolupráce zejména v rámci iniciativy Framework Nations Concept (FNC) se zeměmi Visegrádské skupiny, SRN a USA.“

Vlaková doprava Hospodářství Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Státem garantovaná veřejná železniční přeprava pro cestující bude nadále zajištěna v rozsahu minimálně 7,4 mld. Kč ročně, což představuje téměř 37 milionů vlakových kilometrů ročně na 28 linkách dálkové dopravy.“

Programové prohlášení vlády, str. 17

Součástí oněch 7,4 miliard korun je podle mluvčí Ministerstva dopravy i příspěvek na krajskou železniční dopravu. Spolu s dálkovou železniční dopravou, kterou obstarává stát, bylo v roce 2020 vyčleněno na zajištění železniční dopravy 7,9 miliard korun.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Předně uveďme, že data o výdajích státu na železniční dopravu nejsou dohledatelná v ucelené podobě. Obrátili jsme se tedy na mluvčí Ministerstva dopravy (MD), abychom zjistili, z čeho se uvedená částka 7,4 mld. Kč má skládat. Mluvčí Lenka Rezková uvedla následující: „V případě dálkové dopravy objednávané státem, v roce 2018 byla na: · linku R14 Pardubice – Liberec poskytnuta kompenzace cca 131 mil. Kč · na linku R13 Brno – Břeclav – Olomouc kompenzace cca 104 mil. Kč · na linku R25 Plzeň – Most kompenzace cca 35 mil. Kč · na ‚velkou‘ smlouvu pokrývající zbylé výkony v dálkové dopravě kompenzace cca 4 524 mil. Kč. Dále pak byly státem v souladu s usnesením vlády ČR ze dne 31. srpna 2009 č. 1132 poskytovány krajům účelové dotace ke krytí nákladů na úhradu prokazatelné ztráty ze závazku veřejné služby ve veřejné drážní osobní dopravě ve výši cca 2 814 mil. Kč. Souhrnně tedy byl překročen rozsah 7,4 mld. Kč ročně.“

Mluvčí tedy do částky zahrnuje jak státem hrazenou kompenzaci dopravcům za provoz ztrátových linek, tak i dotace pro kraje na provoz železniční dopravy. Znění slibu je tak mírně zavádějící, jelikož uvedených 7,4 mld. Kč se nevztahuje pouze na 28 linek dálkové dopravy. Slib jsme přesto ověřovali v takto nastavených mezích.

Nejprve jsme se věnovali kompenzacím dle smluv státu s dopravci a dotacím pro kraje pro aktuální období.

Situace na dálkových spojích je složitá: stát tyto spoje (28 linek, z nichž 22 stát přidělil Českým drahám) periodicky objednává v rámci zajišťování tzv. veřejné služby a linky jsou přidělovány na různá období. Např. mezinárodní spojení z Prahy do Berlína, Vídně a Budapešti či český úsek trasy Vídeň–Varšava budou České dráhy (ČD) provozovat po dobu 10 let. V současnosti operují na dálkových linkách objednávaných MD čtyři společnosti – ČD, RegioJet, Arriva a GW Train Regio.

Na základě smluv na vlaky dálkové dopravy zveřejněných na webu MD a vyhledaných přes portál Hlídač státu (HS) jsme sestavili tabulku kompenzací a objednaných vlakokilometrů (vlkm) podle jednotlivých dálkových linek na období jízdního řádu 2019/2020:

Celkem tedy stát prostřednictvím MD nasmlouval na zmíněný rok přepravní výkon o výši 38 950 516 vlkm za 4 810 575 664 Kč na 28 dálkových linkách (.pdf).

Na dotace krajům a obcím, tedy na úhradu ztráty ze závazku veřejné služby ve veřejné drážní osobní dopravě, vyčlenilo MD podle rozpočtu pro rok 2020 (01-Zprava_SR_2020.docx, str. 35) částku ve výši 3 126 843 000 Kč. Částka určená krajům a obcím oproti loňskému roku narostla o více než 242 mil. Kč. Stát tedy drážní dopravu podpořil v období JŘ 19/20 (dálkové linky) a období 2020 (kraje a obce) částkou 7 937 418 664 Kč.

Skutečně vynaložené náklady, vzhledem k pandemii koronaviru a rozsáhlým omezením na jejím počátku v oblasti dopravy, podstatně klesnou. Například České dráhy, největší příjemce za dotované linky, přijde na tržbách o 2,5 mld. Kč. Z dohledaných kompenzací ale nemůžeme dovodit nárůst či pokles státních dotací na dálkové spoje. Jelikož nemáme doklady o tom, že by vláda slib porušila, hodnotíme jej jako průběžně plněný.

Výběr soudců Právní stát Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Prosadíme kariérní řád soudců a zákonem stanovené podmínky výběru soudců jako záruky udržení profesní motivace a protikorupční opatření.“

Programové prohlášení vlády, str. 23

Kariérní řád soudců ještě prosazen nebyl. Nicméně vláda již schválila novelu zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, kterou předložila Poslanecké sněmovně PČR.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Ministerstvo spravedlnosti naplánovalo na červen 2019 předložit návrhy na změnu zákona o soudech. U soudců i státních zástupců by se tak zavedla pravidelná hodnocení, od kterých by se mohlo odvíjet i případné povýšení. Jak uvedl tehdejší ministr spravedlnosti Jan Kněžínek v rozhovoru pro Českou justici: „V zásadě by soudci prováděli pravidelné hodnocení soudců, od něj by se pak odvíjely další věci, jako třeba splnění podmínek pro postup na vyšší instanci, nebo případně i nějaký finanční postih. Protože všichni soudci mají stejný plat, ale určitě všichni nesoudí stejně kvalitně.

O konkrétní podobě novely již Ministerstvo spravedlnosti uspořádalo odbornou debatu. Zástupci krajských soudů, Nejvyššího soudu, Soudcovské unie ČR, Nejvyššího státního zastupitelství a Kanceláře veřejného ochránce práv, včetně ministra Jana Kněžínka, jednali o právní úpravě pro výběr soudců a soudních funkcionářů či o dopadu zavedení kariérního řádu.

Koncem července 2019 poslalo Ministerstvo spravedlnosti na vládu návrh novely zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích. V tomto návrhu by měli zůstat zachováni laičtí přísedící, i když pouze u některých soudních procesů. Budou zachováni u soudů týkajících se těžkých zločinů a pracovněprávních sporů. V původním návrhu bývalého ministra spravedlnosti Kněžínka měli být zrušeni.

8. října 2019 vláda schválila novelu zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, která byla následně předložena Poslanecké sněmovně k projednání jako tisk č. 630. Tisk nyní čeká na projednání Ústavně právním výborem. 

V novele se mění (.doc, str. 9–14.) pojem justiční čekatel a je nahrazen pojmem justiční kandidát. S tím souvisí změny v odborné justiční zkoušce i samotné definice justičního kandidáta. Přípravná služba justičního čekatele se mění na odbornou přípravu justičního kandidáta. Mimo jiné se mění jejich délka. V případě přípravné služby (.doc, str. 9) se jednalo o 36 měsíců, odborná příprava nyní trvá 1 rok (.doc, str. 15). Byly přidány paragrafy 105a–105e (.doc, str. 7–8), které přesněji vymezují jmenování soudce do funkce předsedy a místopředsedy soudu, jeho výběrového řízení a možnost jeho znovujmenování do funkce předsedy. Dále se zde mění odborné zkoušky soudců, výběrové řízení na funkci soudce a výběr soudců na funkci soudců nejvyšších soudů.

Whistleblowing, lobbing Právní stát Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„V této souvislosti předložíme zejména účinné právní nástroje k ochraně oznamovatelů korupce (whistleblowing) a zákon o regulaci lobbingu vycházející z mezinárodních doporučení.“

Programové prohlášení vlády, str. 24

Připravovaný návrh zákona o ochraně oznamovatelů korupce vláda Poslanecké sněmovně dosud nepředložila, 29. července 2020 nicméně skončilo jeho připomínkové řízení. Návrh zákona o regulaci lobbingu vláda Sněmovně předložila v srpnu 2019, k jeho projednávání zde však stále nedošlo.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Nejprve se zaměříme na zákon o ochraně oznamovatelů korupce (tzv. whistleblowing). Vláda Andreje Babiše na návrhu tohoto zákona pracovala například již na podzim roku 2018 či na začátku roku 2019. Dosud se jí však nepodařilo navázat na premiérovu práci z předešlého volebního období či na návrh vlády minulé. Žádný z připravovaných návrhů, jejichž zavedením by došlo k ochraně oznamovatelů korupce, tak současná vláda k datu 31. července 2020 Poslanecké sněmovně nepředložila.

Prozatím posledním návrhem tohoto zákona, který vláda Andreje Babiše připravuje, je návrh Ministerstva spravedlnosti z června 2020. Dne 29. července 2020 bylo ukončeno jeho připomínkové řízení, v němž byly podány tři desítky zásadních připomínek – a to například od Ministerstva vnitra, BIS či od Ministerstva obrany, v jehož čele stojí nestraník za ANO Lubomír Metnar.

Později by pak tento návrh měla projednávat vláda. Podle dat informačního systému ODok ovšem není jasné, kdy by k tomu mělo dojít. V Plánu legislativních prací vlády na rok 2020 se nicméně návrh zákona na ochranu oznamovatelů i návrh na změnu souvisejících zákonů objevuje v rozpisu na září 2020.

Dle důvodové zprávy (.docx, str. 2) bylo jedním z důvodů pro vypracování návrhu zákona o ochraně oznamovatelů také schválení směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie. Podle této směrnice (čl. 26 odst. 1) totiž musí členské státy EU uvést „v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 17. prosince 2021“.

Vládní návrh zákona o lobbování, který podle důvodové zprávy (.pdf, str. 13) bere v úvahu i některá mezinárodní doporučení adresovaná ČR, byl pak po projednání vládou předložen Poslanecké sněmovně 21. srpna 2019. Organizační výbor 3. října 2019 navrhl (.docx, str. 3) Sněmovně, aby přikázala jeho projednání, a zpravodajem pro prvé čtení určil poslance Chvojku.

Ačkoliv ale bylo projednání návrhu zařazeno na program 35. schůze Poslanecké sněmovny, která se konala od 15. října do 8. listopadu 2019, k projednání tohoto návrhu zákona zde nedošlo. Návrh měl být projednáván již na nejméně čtyřech schůzích – kromě 35. schůze také na začátku roku 2020, dále v dubnu a naposledy na začátku července. Na žádné z nich však návrh zákona projednán nakonec nebyl. Prozatím (k 31. červenci 2020) se také neobjevuje na pořadech schůzí dalších.

Snaha ANO a ČSSD o nastavení zákonných limitů pro lobbing byla dříve pozdržena kvůli kritice ze strany České národní banky, která se obávala, že by zákon mohl umožnit narušení nezávislosti ČNB, a kvůli následnému předložení žádosti o stanovisko Evropské centrální banky (ECB) tehdejším ministrem spravedlnosti Kněžínkem. Obavy ČNB však byly v dubnu 2019 vyvráceny (.pdf, str. 3). Konkrétně ECB uvedla, že „(...) zvýšení transparentnosti v kontextu lobbingu v legislativním procesu v České republice nenaruší nezávislé plnění úkolů ČNB (...)“. Stanovisko ECB umožnilo posun v přípravě tohoto zákona, tedy schválení tohoto návrhu vládou.

Lobbování je v návrhu zákona (.pdf) definováno jako soustavná činnost s cílem ovlivnit přípravu či schvalování právního předpisu nebo dokumentu koncepce rozvoje (str. 1). Lobbista pak může být pouze bezúhonná osoba, která se registruje ve speciálním registru (str. 3). V tomto registru pak mají být registrovaní i ti, vůči kterým může lobbování směřovat – např. členové Parlamentu či vlády, prezident republiky nebo náměstci na ministerstvech, ale i členové rady ČNB (str. 3). Lobbisté pak mají mít povinnost čtvrtletně vyhotovovat zprávy o svém lobbování (str. 6).

Sliby vlády Andreje Babiše ověřujeme díky grantové podpoře Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.