Demagog.cz

Sliby vlády Andreje Babiše

Speciální výstup Demagog.cz sledující plnění slibů druhé vlády Andreje Babiše

Vláda Andreje Babiše schválila své programové prohlášení 27. června 2018. Demagog.cz přichází s rozsáhlou analýzou o plnění slibů menšinového kabinetu hnutí ANO a ČSSD. Vybrali jsme padesátku slibů napříč tématy, které budeme kontrolovat po celé volební období. Kompletní metodiku naleznete zde. Za podporu děkujeme Nadačnímu fondu pro nezávislou žurnalistiku.

Je možné, že na některé sliby budete sami nahlížet například jako na nerealizované, zatímco dle naší metodiky znamenají realizované snahy průběžné plnění. Kategorie jsou pouze výchozím bodem pro orientaci v analýze. Naším cílem bylo nabídnout veřejnosti tvrdá data a poctivou analýzu, hlavním přínosem jsou tedy data a informace obsažené v odůvodnění.

Analýzu jsme aktualizovali k 4. listopadu 2019, v pravidelných intervalech ji budeme souhrnně aktualizovat dále. V mezidobí však může docházet ke změnám, které nemusí být obratem do textu zapracovány. Berte tento limit, prosím, na vědomí.

Budeme rádi za vaši zpětnou vazbu. Pište nám na info@demagog.cz.

50 sledovaných slibů

6 splněných
12 %
23 průběžně plněných
46 %
3 porušené
6 %
18 nerealizovaných
36 %
Oblast Hodnocení
Bytová výstavba Sociální stát Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Budeme prosazovat zvýšení objemu finančních prostředků pro bytovou výstavbu v ČR s akcentem na podporu dostupného nájemního bydlení určeného pro seniory, mladé lidi, zdravotně postižené, matky samoživitelky a občany s nižšími příjmy. “

Programové prohlášení vlády, str. 35

Vláda podporuje výstavbu nájemních bytů pro výše uvedené skupiny v rámci programů SFRB. Rozpočet na ně byl pro rok 2019 navýšen, a to i díky nově spuštěnému programu Výstavba. Kromě něj funguje i program určený pro mladé. Mimo SFRB vláda podporuje bydlení i národními dotacemi.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Do programu Výstavba se během léta 2019 přihlásily první obce. Zákon o sociálním bydlení jím však nahrazen není. Ten se chystá Ministerstvo pro místní rozvoj předložit až v prosinci 2020. Nicméně počet obcí, které se do programu přihlašují, je velmi nízký. Důvodem jsou přísné podmínky získaní dotací nebo úvěru. Vláda o plnění koncepce sociálního bydlení jednala v polovině července 2019. Dle Zprávy (.pdf, str. 52–58) o plnění koncepce sociálního bydlení byly plněny především finanční části plánu, nikoli však systémové.

Ministerstvo pro místní rozvoj dotačně-úvěrový program Výstavba spustilo od poloviny května 2019 v rámci Státního fondu pro rozvoj bydlení (SFRB). Program má pomoci obcím zlepšit problematickou situaci s dostupností bydlení a nahrazuje původně zamýšlený zákon o sociálním bydlení. Vládou byl program schválen 15. dubna 2019 a měla by na něj být v letošním roce vydána jedna miliarda Kč. Konkrétně je 650 milionů Kč určeno pro sociální byty a 350 milionů Kč určeno na zvýhodněné úvěry. Částky mají být v dalších letech navyšovány (dvě miliardy na dotace a jedna miliarda na výhodné úvěry).

Program Výstavba je na základě nařízení vlády (.pdf) z 15. dubna 2019 určen pro obce na pořízení sociálního domu, smíšeného domu se sociálními nebo dostupnými byty, sociálního bytu, dostupného domu nebo dostupného bytu. Obce k tomu mohou využít dotace anebo zvýhodněný úvěr.

Kromě tohoto programu MMR připravuje i Koncepci bydlení po roce 2020, která by se zabývala dalšími řešeními pro tuto problematiku.

Stát podporuje stavbu nájemních bytů i v programu Nájemní domy, který se řídí nařízením vlády novelizovaném v roce 2016. Prostřednictvím obcí, právnických nebo fyzických osob cílí podporu na seniory (nad 65 let), handicapované nebo závislé osoby a zletilé lidi do 30 let, zároveň jde o skupinu s nižšími příjmy. Rodiče samoživitelé do zasažené skupiny spadají tím, že jsou preferováni obcí (např. Brno) při žádostech o sociální bydlení, případně splňují podmínky věku a nízkých příjmů.

Program Výstavba ovšem naráží na kritiku. Dle kritiků toto řešení celkovou situaci nezlepší, protože jsou takové prostředky řešením asi jen pro tisíc bytů. Kritici projektu dále poukazují na nutnost uvolnění byrokracie – jen to vidí jako reálné řešení, které umožní, aby se mohly rychle a efektivně stavět nové byty. Opozice program kritizuje také. Spolu s odbory a neziskovými organizacemi si myslí, že zákonná úprava řešící otázku sociálního bydlení je nezbytná.

Pro dotační a úvěrové programy v roce 2019 bylo v dubnu schváleno (.pdf) Poslaneckou sněmovnou zvýšení (.pdf, str. 3) rozpočtu SFRB až na 3,271 miliardy korun (na dotační a úvěrové výdaje). Oproti předchozím schváleným rozpočtům jde o značné navýšení. V roce 2018 (.pdf, str. 3) disponoval SFRB rozpočtem ve výši 1,969 miliardy Kč (na dotační a úvěrové výdaje) a v roce 2017 (.pdf, str. 3) to bylo 1,875 miliardy Kč (opět na dotační a úvěrové výdaje).

Ministerstvo pro místní rozvoj, kromě SFRB, podporuje rozvoj bydlení i národními dotacemi. Konkrétně v roce 2019 bylo možné žádat i o národní dotace v rámci programu Podpora bydlení v oblastech se strategickou průmyslovou zónou (Silnice-Kvasiny). Tento program má napomoci prostřednictvím dvou podprogramů (Výstavba bytů v oblastech se SPZ, Výstavba technické infrastruktury v oblastech se SZP) rozvoji bydlení v této oblasti.

Dodejme ještě, že již první vláda Andreje Babiše schválila nařízení, dle kterého je možné od 15. srpna 2018 podat žádost v Programu pro mladé: tedy na pořízení či rekonstrukci bydlení, přičemž je zaměřený na lidi do 36 let pečující o dítě.

Daně nadnárodních korporací Hospodářství Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Prosadíme rozšíření oznamovací povinnosti nadnárodních korporací i na osvobozené příjmy, zejména v podobě dividend, které jsou z České republiky vyváděny do zahraničí.“

Programové prohlášení vlády, str. 7

Parlament schválil vládní návrh daňového balíčku, který obsahuje rozšíření dosavadní oznamovací povinnosti i na osvobozené příjmy, které plynou do zahraničí.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Vláda již 13. června 2018 (tedy ještě před jmenováním ministrů) schválila návrh zákona z dílny Ministerstva financí, kterým se mění některé zákony v oblasti daní (tzv. daňový balíček).

Cílem navrhované (.pdf, str. 113) právní úpravy zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, obsažené v daňovém balíčku, je mimo jiné rozšíření dosavadní oznamovací povinnosti i na osvobozené příjmy (a příjmy, jež podle mezinárodní smlouvy nepodléhají zdanění v České republice) právnických osob, které plynou ze zdrojů na území České republiky daňovým nerezidentům. Podle ministryně financí Aleny Schillerové jsou „navrhovaná opatření součástí našeho akčního plánu proti agresivnímu daňovému plánování zejména ze strany nadnárodních skupin“.

Cílem oznamovací povinnosti je dle Ministerstva financí získání a následné využití relevantních dat pro povinnou automatickou výměnu informací a také poměrně vysoký odliv důchodů z přímých zahraničních investic, který je v mezinárodním srovnání ojedinělý. S tím souvisí potřeba exaktněji zmapovat toky zisku plynoucí mimo ČR za účelem lepšího boje proti daňovým únikům.

Součástí daňového balíčku je i transpozice tzv. ATAD směrnice, která stanovuje (.pdf, str. 107) opatření proti praktikám vyhýbání se daňovým povinnostem právnických osob. Směrnice stanovuje pravidlo pro omezení odpočitatelnosti úroků, zdanění při odchodu, obecné pravidlo proti zneužívání daňového režimu, pravidlo pro ovládané zahraniční společnosti a upravuje hybridní nesoulady (důsledky rozdílných právních kvalifikací).

Nově se tedy přidává §38da (.pdf, str. 7): Oznámení o příjmech plynoucích do zahraničí, který určuje povinnost ohlásit správci daně i v těchto případech: „(1) Plátce daně, který je plátcem příjmu plynoucího ze zdrojů na území České republiky daňovému nerezidentovi, ze kterého je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, a to i v případě, že je tento příjem od daně osvobozen nebo o němž mezinárodní smlouva stanoví, že nepodléhá zdanění v České republice, je povinen tuto skutečnost oznámit správci daně.“

Vládní návrh (.pdf) byl rozeslán poslancům a jeho projednávání bylo zařazeno na pořad schůze Sněmovny, která se konala 23. října 2018. Návrh zákona prošel prvním čtením, přičemž téma odtoku dividend a oznamovací povinnosti nadnárodních korporací nebylo diskutováno, ale návrh jako celek byl přikázán Rozpočtovému výboru k projednání. Rozpočtový výbor přijal 21. listopadu 2018 usnesení (.pdf, str. 1), ve kterém doporučil Poslanecké sněmovně, aby vládní návrh zákona schválila ve znění pozměňovacích návrhů, které se však netýkaly oznamovací povinnosti nadnárodních korporací. Při projednávání návrhu zákona ve druhém čtení opět nebyla oznamovací povinnost nadnárodních korporací žádným poslancem na plénu zmíněna a ani jeden ze 34 předložených pozměňovacích návrhů se odtoku dividend nevěnoval.

Poslanecká sněmovna 21. prosince 2018 schválila (.pdf) daňový balíček ve znění některých pozměňovacích návrhů. Pro návrh hlasovali poslanci všech poslaneckých klubů, pouze Piráti se zdrželi. Schválený návrh zákona byl postoupen Senátu, který jej projednal na schůzi 30. ledna 2019. Senát vrátil návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, které se však netýkaly oznamovací povinnosti nadnárodních korporací.

Poslanecká sněmovna však setrvala (.pdf) na původním znění návrhu zákona, a tak 12. března 2019 byl zákon schválen, následně podepsán prezidentem republiky a ve sbírce zákonů byl vyhlášen jako zákon č. 80/2019 Sb. 27. března 2019.

Od vyhlášení zákona č. 80/2019 Sb. byl zatím vyhlášen jediný další zákon měnící zákon o dani z příjmu. Tím byl zákon č. 125/2019 Sb. měnící zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. Ten se však nikterak netýká oznamovací povinnosti a byl předložen skupinou poslanců a schválen Poslaneckou sněmovnou dne 23. ledna 2019.

Od vyhlášení zákona se vláda usnesla a Poslanecké sněmovně předložila dvě stále projednávané novely zákona o dani z příjmu. Jde o sněmovní tisk č. 509, který se je aktuálně ve třetím čtení a i v pozměněném znění nemění ohlašovací povinnosti, které zavedl 80/2019 Sb. Druhá novela byla vládou předložena jako sněmovní tisk č. 580 dne 28. srpna 2019. Organizační výbor doporučil (.doc, str. 3) tuto novelu k projednání v prvním čtení na 35. schůzi Poslanecké sněmovny. Tento návrh zákona však také nemění výše zmíněné ohlašovací povinnosti.

Elektronický recept Právní stát Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Upravíme legislativu tak, aby bylo možné využívat elektronický recept v plném rozsahu, včetně kontroly lékových interakcí a celkové preskripce pacienta.“

Programové prohlášení vlády, str. 29

Poslanecká sněmovna v září 2019 setrvala na původní verzi vládního návrhu novely zákona o léčivech, který upravuje sdílený lékový záznam pacienta, poté, co jí návrh vrátil Senát s připomínkami. Novela nabude účinnosti od 1. prosince 2019.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Druhá vláda Andreje Babiše předložila Poslanecké sněmovně 10. října 2018 návrh novely zákona o léčivech. Návrh novely zákona (.pdf, str. 9) přidává do zákona o léčivech § 81d o lékovém záznamu, který „umožňuje pacientovi, lékaři, farmaceutovi a klinickému farmaceutovi nahlížení na údaje o léčivých přípravcích předepsaných a vydaných konkrétnímu pacientovi, které jsou obsažené v centrálním úložišti elektronických receptů, včetně jejich dalšího zpracování“. To by mělo vést k omezení nežádoucích interakcí léčivých přípravků a jejich duplicitnímu používání a dále také k zajištění vyšší míry bezpečí pacienta. Díky přístupu k lékovému záznamu budou mít dané osoby (pacienti, lékaři, farmaceuti a kliničtí farmaceuti atd.) možnost kontrolovat lékovou interakci a celkovou preskripci pacienta a nebudou odkázáni pouze na slovní vyjádření pacienta, které může být nepřesné.

V září 2019 poslanci schválili novelu zákona o léčivech, která upravuje sdílený lékový záznam pacienta. Poslanecká sněmovna setrvala na původním znění návrhu, který jí v červenci vrátil Senát s připomínkami zpět. Novela zákona o léčivech byla 18. října 2019 vyhlášena ve Sbírce zákonů pod číslem 262/2019 Sb. a účinnost nabude od 1. prosince 2019.

Povinnost předepisovat recept elektronicky měla být zavedena v roce 2015, termín byl nakonec změnou zákona o léčivech posunut na 1. ledna 2018. Podle tiskové zprávy Ministerstva zdravotnictví uzavřelo české zdravotnictví během roku 2018 58,5 mil. předepsaných a 56 mil. vydaných eReceptů. Do konce roku se do systému aktivně zapojilo 17 083 zdravotnických zařízení, 2 894 lékáren a 41 864 lékařů. Tisková zpráva vylučuje zavírání lékařských praxí kvůli povinnosti vypisovat eRecepty.

První tři dny nemocenské Sociální stát Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Od 1. 7. 2019 obnovíme náhradu mzdy v prvních třech dnech pracovní neschopnosti ve výši 60 procent denního vyměřovacího základu a projednáme možnosti, jak tento krok kompenzovat zaměstnavatelům.“

Programové prohlášení vlády, str. 10

Původní návrh poslanců ČSSD z února 2018 na zrušení třídenní karenční doby byl již s podporou vlády přijat Poslaneckou sněmovnou v říjnu 2018. Po zamítnutí novely Senátem byl návrh znovu přijat s účinností od 1. července 2019.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Obnovení vyplácení náhrady mzdy v prvních třech dnech pracovní neschopnosti znamená zrušení tzv. karenční doby. Třídenní karenční doba byla zavedena vládou Mirka Topolánka a představovala změnu v tom, že zaměstnanci již nedostávali v prvních třech dnech nemoci žádnou náhradu mzdy.

Skupina poslanců ČSSD (Jan Hamáček, Jan Birke, Kateřina Valachová, Petr Dolínek) navrhla novelu (.pdf) zákoníku práce (a dalších zákonů), která ruší karenční dobu, již v únoru 2018. Tento bod programového prohlášení vlády byl podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové jednou z věcí, proč jsme (ČSSD, pozn. Demagog.cz) vstoupili do vlády.

Obsahem novely je vedle zrušení (.pdf, str. 9) karenční doby také stanovení náhrady mzdy nebo platu ve výši 60 % (.pdf, str. 17) z denního výměru mzdy. Tato náhrada tedy náleží zaměstnanci již v prvních třech dnech pracovní neschopnosti (a následně až do čtrnáctého dne).

Zrušení karenční doby se stalo součástí programového prohlášení vlády a poslanecký návrh ČSSD tak získal podporu koaličního hnutí ANO. Plánovaná účinnost novely byla v souladu s programovým prohlášením stanovena na 1. července 2019.

Zrušení karenční doby bude podle odhadů Hospodářské komory představovat pro zaměstnavatele dodatečné náklady až ve výši pěti miliard korun ročně. Proto je součástí návrhu zákona i změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Zaměstnavatelům by se tak měly snížit (.pdf, str. 8) odvody na nemocenském pojištění o 0,2 procentního bodu na 2,1 %. Podle důvodové zprávy (.pdf, str. 11) by efektem snížení pojistného mohlo být podle výpočtů České správy sociálního zabezpečení snížení příjmů státního rozpočtu (respektive snížení nákladů zaměstnavatelů spojených se zrušením karenční doby) o necelých 2,6 mld. Kč.

Návrh novely zákoníku práce prošel v Poslanecké sněmovně druhým a třetím čtením již s vládní podporou a 31. října 2018 byl ve znění pozměňovacích návrhů schválen. Pro návrh poslanců ČSSD hlasovali kromě vládních stran také poslanci KSČM, Pirátů a někteří poslanci KDU-ČSL.

Senát se novelou zákoníku práce zabýval na schůzi 20. prosince 2018, přičemž návrh zamítl většinou 37 hlasů z přítomných 62 senátorů. Následně se novelou zabývala Poslanecká sněmovna na schůzi 22. ledna 2019, kde byla tato novela přijata většinou 129 hlasů v původním znění schváleném v říjnu 2018. Prezident zákon podepsal 30. ledna a účinnosti (.pdf, str. 8) nabyla novela 1. července 2019 v souladu s programovým prohlášením vlády.

Zákon o Vojenském zpravodajství Bezpečnost Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Prosadíme novelu zákona o Vojenském zpravodajství.“

Programové prohlášení vlády, str. 18

Vláda v červenci 2018 zahájila legislativní proces s cílem novelizovat zákon č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství. Tato novela byla schválena v obou komorách parlamentu a následně podepsána prezidentem. Nový zákon vešel v účinnost v září 2019.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Dne 12. srpna 2019 byla novela zákona o Vojenském zpravodajství podepsána prezidentem a vešla v účinnost ke dni 6. září 2019.

Na základě informací obsažených v důvodové zprávě (.pdf, str. 7–8) je cílem novely rozšíření pravomocí Vojenského zpravodajství především v oblasti kybernetického prostoru. Prioritou je včasné zjištění bezpečnostních hrozeb a jejich případné odvrácení. Legislativní proces v Parlamentu byl zahájen 13. července 2018, pouhých několik desítek hodin od momentu, kdy vláda získala důvěru poslanců. K procesu přípravy návrhu tak došlo ještě za předchozí vlády. První čtení návrhu zákona proběhlo 25. ledna 2019, kdy byl tento návrh přikázán k projednání výborům.

Ústavně právní výbor následně svým usnesením z března 2019 doporučil (.pdf) Poslanecké sněmovně návrh schválit, doporučil také přijmout určité změny tohoto návrhu. Schválit návrh, a to včetně změn navržených Ústavně právním výborem, pak dne 5. dubna 2019 doporučil (.pdf) i Bezpečnostní výbor. V souladu s doporučením prošel návrh zákona druhým čtením dne 17. dubna 2019 a byl opět zařazen na agendu schůze Bezpečnostního výboru. Zákon byl ve třetím čtení schválen a přijat i v Senátu. Po podpisu prezidenta vešel zákon v účinnost pod číslem 205/2019 Sb.

Vláda Andreje Babiše tak splnila svůj slib, že prosadí novelu zákona o Vojenském zpravodajství.

Zvýšení důchodu Sociální stát Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Prosadíme novelu zákona o důchodovém pojištění, která zvýší základní výměru důchodu na 10 % průměrné mzdy.“

Programové prohlášení vlády, str. 8

Novela zákona o důchodovém pojištění, která zvýšila výměru důchodu na 10 % průměrné mzdy, již prošla legislativním procesem a příslušná ustanovení jsou od 1. ledna 2019 účinná.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Důchodová novela byla připravena Ministerstvem práce a sociálních věcí již za bývalé ministryně Jaroslavy Němcové (ANO) a předchozí vláda ji Sněmovně předložila 9. března 2018.

Dle novely zákona o důchodovém pojištění se pevná část důchodů od 1. ledna 2019 zvýšila (čl. 1, bod 2) o jeden procentní bod na 10 % průměrné mzdy.

Poslanecká sněmovna návrh zákona projednala a během třetího čtení, které proběhlo 29. června 2018, byl návrh poslanci schválen (.pdf).

Zákonem se dále zabýval Senát, který ho vrátil Sněmovně s pozměňovacími návrhy. Poslanecká sněmovna o návrhu zákona vráceném Senátem hlasovala 22. srpna 2018, kdy setrvala (.pdf) na původním návrhu. Návrh, který byl dále podepsán prezidentem republiky, pak vešel v platnost 31. srpna 2018 a v účinnost hned den následující. Některá ustanovení, včetně zvýšení základní výměry důchodů na 10 %, jsou však účinná až od 1. ledna 2019.

Sněmovna tedy schválila navrhované zvýšení (čl. 1, bod 2) pevné části důchodů na 10 % průměrné mzdy.

Sliby vlády Andreje Babiše ověřujeme díky grantové podpoře Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.