Demagog.cz

Sliby vlády Andreje Babiše

Speciální výstup Demagog.cz k plnění slibů vlády Andreje Babiše

S končícím volebním obdobím zpracoval Demagog.cz unikátní analýzu, nakolik menšinová vláda hnutí ANO a ČSSD splnila závazky, které si na začátku volebního období sama vytyčila. Vláda Andreje Babiše schválila své programové prohlášení 27. června 2018. Z něj jsme vybrali padesátku slibů napříč tématy a ty jsme po celé volební období průběžně sledovali.

Nyní si tak můžete přečíst, jak si druhá Babišova vláda vedla v plnění slibů v oblasti hospodářství, životního prostředí, sociálního státu, vzdělanosti, právního státu a bezpečnosti. U každého slibu jsme na základě dohledávání primárních zdrojů informací zkoumali, zda se jej koalici podařilo naplnit. Pro potřeby tohoto výstupu pracujeme s třemi kategoriemi hodnocení — jde o sliby splněné, částečně splněné nebo porušené (více v metodice). Cílem hodnocení není říct, zda vláda byla dobrá, nebo špatná, úspěšná, nebo neúspěšná. To si rozhodne každý volič 8. a 9. října u volební urny. Naším cílem bylo nabídnout veřejnosti tvrdá data a poctivou analýzu namísto impulzivních a zkratkovitých hodnocení, která s sebou nese (nejen) předvolební kampaň.

Z výsledků analýzy vyplývá, že z celkových 50 slibů vláda splnila 22 slibů, 13 splnila částečně a zbývajících 15 slibů porušila.

Druhá polovina funkčního období vlády byla charakterizována probíhající pandemií covidu-19. S ní spojené výzvy se pochopitelně podepsaly i na plnění programového prohlášení. Na naši metodiku hodnocení jednotlivých slibů to vliv nemělo, při čtení naší analýzy ale dopad pandemie na práci vlády mějte na paměti.

Analýzu jsme zpracovali k 17. září 2021, s ohledem na případné legislativní posuny u některých slibů ji budeme do sněmovních voleb aktualizovat.

Za podporu děkujeme Nadačnímu fondu pro nezávislou žurnalistiku.

50 sledovaných slibů

22 splněných
44 %
13 částečně splněných
26 %
15 porušených
30 %
Oblast Hodnocení
Daně nadnárodních korporací Hospodářství Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Prosadíme rozšíření oznamovací povinnosti nadnárodních korporací i na osvobozené příjmy, zejména v podobě dividend, které jsou z České republiky vyváděny do zahraničí.“

Programové prohlášení vlády, str. 7

Parlament již v roce 2018 schválil vládní návrh daňového balíčku, který obsahuje rozšíření dosavadní oznamovací povinnosti i na osvobozené příjmy plynoucí do zahraničí.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Vláda již 13. června 2018 (tedy ještě před jmenováním ministrů současné vlády) schválila návrh zákona z dílny Ministerstva financí, tzv. daňový balíček, kterým se mění některé zákony v oblasti daní.

Cílem navrhované (.pdf, str. 113) právní úpravy zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů, obsažené v daňovém balíčku, je mimo jiné rozšíření dosavadní oznamovací povinnosti. Ta se nově vztahuje i na osvobozené příjmy právnických osob (a příjmy, jež podle mezinárodní smlouvy nepodléhají zdanění v České republice), které daňovým nerezidentům vyplývají ze zdrojů na území České republiky. Podle ministryně financí Aleny Schillerové jsou „navrhovaná opatření součástí našeho akčního plánu proti agresivnímu daňovému plánování zejména ze strany nadnárodních skupin.

Cílem oznamovací povinnosti je dle Ministerstva financí získání a následné využití relevantních dat pro povinnou automatickou výměnu informací. Důvodem pro její zavedení je pak poměrně vysoký odliv důchodů z přímých zahraničních investic, který je v mezinárodním srovnání ojedinělý. S tím souvisí potřeba exaktněji zmapovat toky zisku plynoucí mimo ČR za účelem lepšího boje proti daňovým únikům.

Součástí daňového balíčku je i transpozice tzv. ATAD směrnice. Ta stanovuje (.pdf, str. 107) opatření proti vyhýbání se daňovým povinnostem právnických osob. Směrnice obsahuje pravidlo pro omezení odpočítatelnosti úroků, zdanění při odchodu, obecné pravidlo proti zneužívání daňového režimu či pravidlo pro ovládané zahraniční společnosti. Balíček zároveň upravuje hybridní nesoulady (důsledky rozdílných právních kvalifikací).

Nově se tedy do zákona o daních z příjmů přidal §38da (.pdf, str. 7): Oznámení o příjmech plynoucích do zahraničí, které určuje povinnost ohlásit správci daně i v těchto případech: „(1) Plátce daně, který je plátcem příjmu plynoucího ze zdrojů na území České republiky daňovému nerezidentovi, ze kterého je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, a to i v případě, že je tento příjem od daně osvobozen nebo o němž mezinárodní smlouva stanoví, že nepodléhá zdanění v České republice, je povinen tuto skutečnost oznámit správci daně.“

Vládní návrh daňového balíčku Poslanecká sněmovna schválila (.pdf) 21. prosince 2018 ve znění některých pozměňovacích návrhů, které se však netýkaly oznamovací povinnosti nadnárodních korporací. Pro návrh hlasovali poslanci všech poslaneckých klubů, pouze Piráti se zdrželi. Schválený návrh zákona byl postoupen Senátu, který jej projednal na schůzi 30. ledna 2019. Senát vrátil návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, které se však také netýkaly oznamovací povinnosti nadnárodních korporací. Poslanecká sněmovna setrvala (.pdf) na původním znění návrhu zákona, a tak byl 12. března 2019 zákon schválen, následně podepsán prezidentem republiky a 27. března 2019 byl ve sbírce zákonů vyhlášen jako zákon č. 80/2019 Sb.

Ustanovení § 38da pak bylo novelizováno zákonem č. 609/2020 Sb. Nově (.pdf, str. 96) tedy např. stačí podávat zmiňované oznámení jen jednou ročně, navýšen byl také limit, do kterého nemusí být oznámení podáváno, a to ze 100 000 na 300 000 korun.

Elektronický dálniční kupon Hospodářství Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Místo dálničních známek zavedeme elektronický dálniční kupon, který bude možné koupit prostřednictvím mobilní aplikace či internetu.“

Programové prohlášení vlády, str. 17

Vládní novela, která umožňuje zavedení elektronických dálničních kuponů, byla přijata v roce 2019. Od prosince 2020 si řidiči mohou kupovat elektronické dálniční známky s platností na rok 2021. Papírové známky se již nevyužívají.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Vláda v únoru 2019 předložila Poslanecké sněmovně novelu (.pdf) zákona o pozemních komunikacích, jež umožnila zavedení elektronických dálničních kuponů. Ve třetím čtení, které proběhlo 12. července 2019, byl návrh zákona schválen. Senát návrh následně projednal a schválil ve znění postoupeném Sněmovnou dne 14. srpna 2019. Zákon byl poté 5. září 2019 vyhlášen ve Sbírce zákonů v částce 98 pod číslem 227/2019 Sb.

V listopadu 2019 vyhlásil Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) soutěž na dodavatele elektronických dálničních známek na obchodních místech. V lednu 2020 poté SFDI uzavřel smlouvu s dodavatelem systému elektronických dálničních známek. Hodnota této zakázky byla 480 milionů Kč vč. DPH. Ročně pak mají elektronické dálniční známky uspořit až 120 milionů Kč. I přesto vyvolala nejen cena, ale i jiné části zakázky značnou diskuzi. Ta vedla až k výměně na postu ministra dopravy. Vladimír Kremlík (za ANO) byl odvolán a ve funkci jej v lednu 2020 nahradil Karel Havlíček (za ANO).

Ihned po nástupu Karla Havlíčka do čela ministerstva byla původní zakázka zrušena. „Začíná nové kolo, nová zakázka bude lépe strukturovaná, jednodušší, poučili jsme se,“ řekl Havlíček. Ve stejnou chvíli se také ozval podnikatel v IT Tomáš Vondráček s návrhem vytvoření systému zdarma. Koncem ledna 2020 tak začal tzv. hackathon, kterého se zúčastnilo šest desítek dobrovolníků za účelem vytvoření systému pro elektronické dálniční známky. V rámci projektu pak vznikl návrh systému na prodej elektronických dálničních známek. Úsilí programátorů však nebylo využito a Ministerstvo dopravy v březnu 2020 oznámilo uzavření smlouvy se státním podnikem CENDIS za 128 milionů Kč. Podnik nicméně oznámil, že využil jisté myšlenky vzniklé právě z hackathonu.

Zavedení elektronických kuponů je platné od ledna roku 2021, kdy zákon nabyl účinnosti. Podle nového zákona se již nepočítá s vydáváním papírových dálničních kuponů a s jejich vylepováním na čelní sklo vozidla. Elektronickou dálniční známku lze v současné době zakoupit přes e-shop, v síti obchodních míst (Česká pošta a EuroOil) nebo v samoobslužném kiosku. Tyto kiosky jsou umístěny (.pdf) zejména v příhraničních oblastech před vjezdy na zpoplatněný úsek. Mobilní aplikace, v níž by motoristé mohli elektronickou dálniční známku zakoupit, však k dispozici není.

Ceny ani jednotlivé druhy dálničních známek se nemění. Řidiči si stále mohou zakoupit roční, třicetidenní nebo desetidenní známku. Nově má roční známka klouzavou platnost, a platí tedy 365 dní od vybraného data.

Spuštění prodeje v prosinci 2020 provázely problémy. Web edalnice.cz, na němž se elektronické dálniční známky prodávají, několik hodin nefungoval z důvodu přetížení systému. Později během dne byl přístup k webu obnoven. I přes potíže bylo dle Ministerstva dopravy hned první den prodáno celkem 2861 elektronických dálničních známek.

Další problémy se objevily později. Systém totiž nevracel peníze, pokud lidé špatně vyplnili registrační značku. To se však změnilo v dubnu 2021, kdy Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) připravil způsob, jak si řidiči, kteří při nákupu dálniční známky omylem zadali neexistující SPZ, mohou zažádat o vrácení úhrady. „Nárok (na vrácení úhrady, pozn. Demagog.cz) lze uplatnit na elektronické dálniční známky prodané kdykoliv v minulosti, které obsahují prokazatelně neexistující SPZ, zakoupené jak v e-shopu, tak na fyzickém obchodním místě. Pokud si však řidič zakoupil dálniční známku na SPZ vozidla, které existuje, ale patří někomu jinému, v takovém případě peníze vrátit nelze. Chráníme se tak před zneužitím systému,uvedla Lucie Bartáková, ředitelka sekce pro správu finančních zdrojů SFDI.

Poplatky motoristé hradí v hotovosti v síti obchodních míst nebo elektronicky platební kartou či bezhotovostním převodem na určený účet. Elektronický kupon je vázán na poznávací značku auta a podle ní je také prováděna kontrola. Koncem února 2021 Ministerstvo dopravy v tiskové zprávě informovalo, že za první měsíc kontrol Policie ČR odhalila téměř dva tisíce řidičů bez platné dálniční známky. „Kontrola je prováděna přímo na zpoplatněném úseku dálnice prostřednictvím hlídkových vozidel vybavených kamerovým systémem pro rozpoznávání SPZ nebo za pomoci vzdáleného připojení ke kontrolním branám nebo kontrolou na odpočívkách a parkovištích,uvádí web edalnice.cz.

Elektronické dálniční kupony lze koupit skrze webové rozhraní uzpůsobené pro mobilní telefony, nikoli však prostřednictvím mobilní aplikace. Jelikož jde o jednu z možností uvedených ve vládním prohlášení a vláda skutečně zavedla elektronické známky, hodnotíme slib jako splněný.

Financování sportu Vzdělanost Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zasadíme se o nastavení stabilního a kontinuálního financování sportovních organizací prostřednictvím víceletých finančních plánů.“

Programové prohlášení vlády, str. 40

Díky hlasům ANO a ČSSD došlo v roce 2019 k přijetí novely zákona o podpoře sportu, jež umožňuje nově vzniklé Národní sportovní agentuře uzavřít se sportovními organizacemi dohodu o dlouhodobé spolupráci. Od konce roku 2020 vypsala NSA několik víceletých investičních programů.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Financování sportovních organizací je obecně upraveno zákonem o podpoře sportu (č. 115/2001 Sb.). Po jeho novelizaci, která nabyla účinnosti 31. července 2019, vznikla Národní sportovní agentura (NSA), v jejímž čele stanul tehdejší poslanec Milan Hnilička (ANO). Hniličku po jeho rezignaci 17. května 2021 vystřídal Filip Neusser.

Uveďme, že návrh novely zákona o podpoře sportu nebyl předložen vládou, ale skupinou poslanců ANO, ČSSD, KSČM a KDU-ČSL. Vláda k němu zaujala (.pdf) neutrální stanovisko, v němž se však přihlásila k myšlence Národní sportovní agentury, výhrady pak měla pouze k některým aspektům návrhu. Poté, co Poslanecká sněmovna především díky hlasům vládních poslanců přehlasovala veto Senátu ve věci vzniku Národní sportovní agentury, zákon 4. července 2019 podepsal prezident Zeman.

Dodejme, že vznik NSA opakovaně podpořil premiér Babiš. První vláda Andreje Babiše ostatně dříve jmenovala (.pdf) bývalého předsedu NSA Milana Hniličku, který byl předkladatelem návrhu novely, vládním zmocněncem pro sport. Současná vláda jej poté dosadila do čela NSA.

Národní sportovní agentura rozděluje dvojí typ dotací. První z nich jsou investiční dotace do sportovní infrastruktury, které jsou poskytovány na konkrétní projekty (např. movité investice, které mohou sloužit nákupům sportovního vybavení, jako jsou kola, lodě apod.). Druhým typem jsou neinvestiční dotace, z nichž je financován samotný provoz sportovních klubů, výchova mládeže atd. Dodejme, že před převzetím (.pdf) pravomocí Národní sportovní agenturou dotace rozdělovalo ministerstvo školství.

Mezi neinvestiční dotace patřily například programy TALENT 2020, REPRE 2020 nebo MŮJ KLUB 2020 a MŮJ KLUB 2021. V podmínkách pro udělení těchto dotací se shodně píše, že „dotace poskytnutá v rámci této Výzvy je určena na období" jednoho roku, např. program TALENT 2020, REPRE 2020, MŮJ KLUB 2020 (vše .pdf, str. 2, bod 1.3) nebo MŮJ KLUB 2021 (.pdf, str. 6). Ani v jednom případě se tedy nejedná o víceletý dotační program.

Tuto praxi jednoletých dotačních programů však mění již zmíněná novela zákona o podpoře sportu, která podle § 6b odst. 3 umožňuje Národní sportovní agentuře uzavřít se sportovní organizací smlouvu nebo memorandum o dlouhodobé spolupráci. Na jejím základě pak může NSA organizaci poskytnout dotaci na realizaci víceletého projektu (.pdf, str. 16).

Prvním víceletým programem se stal v listopadu 2020 (.pdf, str. 1) program Nadregionální sportovní infrastruktura 2020–2024, řadící se mezi programy investiční. Tato výzva zastřešuje podporu výkonnostního i vrcholového sportu, konání soutěží, sportu dětí, mládeže i postižených nebo také budování sportovní infrastruktury, tedy například stavbu atletických hal, stadionů, plaveckých bazénů, cyklistických velodromů apod. V samotném znění programu je uvedeno (.pdf, str. 12), že je „koncipován jako pětiletý (na roky 2020 až 2024) s víceletou realizací akcí“.

Další víceleté investiční programy byly spuštěny na konci roku 2020. Jedná se například o dotační investiční program Regionální sportovní infrastruktura 2020–2024, který je také koncipovaný na pět let (.pdf, str. 12). Dodejme, že v jeho rámci byly v prosinci 2020 vyhlášeny dvě výzvy, a to pro projekty s investicemi nad 10 milionů Kč (.pdf) a do 10 milionů Kč (.pdf). Obě tyto výzvy byly koncipovány jako maximálně dvouleté (.pdf, str. 4; .pdf, str. 4). Se změnou ve vedení NSA nicméně byly tyto výzvy v květnu a červnu 2021 ukončeny. V srpnu poté došlo k vyhlášení nové dotační výzvy Regiony 2021.

V prosinci 2020 byl dále také spuštěn program Výstavba standardizované sportovní infrastruktury 2020–2024 (.pdf), u něhož NSA také počítá s pětiletou koncepcí (str. 11). Znění výzvy na příjem dotací z tohoto programu pak konkrétně uvádí (.pdf, str. 4), že „akce mohou být realizovány jako víceleté. V Rozhodnutí bude stanovena realizace akce nejdéle do 24 měsíců, kterou bude správce programu oprávněn v odůvodněných případech prodloužit, maximálně však do 31. 12. 2024“.

Doplňme, že na konci roku 2020 vláda schválila vyčlenit na tři výše uvedené investiční programy (Nadregionální sportovní infrastruktura 2020–2024, Regionální sportovní infrastruktura 2020–2024 a Výstavba standardizované sportovní infrastruktury 2020–2024) částku 2,3 mld. Kč (.pdf) z vládní rozpočtové rezervy.

Dále byl v květnu 2021 zveřejněn nový víceletý investiční program (.pdf) nazvaný Rozvoj místních sportovišť a zázemí – Kabina. Podobně jako v předchozích případech je i tento program definován jako pětiletý (.pdf, str. 12, bod 6.1). První výzvu s názvem Kabina 2021, v jejímž rámci mohou být realizovány jedno- nebo dvouleté projekty (.pdf, str. 9), pak NSA vyhlásila v červenci 2021.

Na závěr uveďme, že návrh novely zákona o podpoře sportu, díky němuž Národní sportovní agentura vznikla, nebyl přímo vládním návrhem. Mezi jeho předkladateli byli nicméně i vládní poslanci a k jeho přijetí Parlamentem došlo především díky hlasům vládního hnutí ANO a ČSSD. Vláda tak podpořila vznik novely, která umožňuje sportovním organizacím uzavřít dohodu s NSA o dlouhodobé spolupráci a s dotační podporou realizovat víceleté projekty. Vláda také podpořila vznik víceletých programů vyčleněním prostředků na jejich financování. Z těchto důvodů hodnotíme ověřovaný vládní slib jako splněný.

Financování sportu II. Vzdělanost Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Budeme dále podporovat přímé rozdělování veřejných prostředků sportovním klubům, tělovýchovným jednotám, sportovním svazům a sportovním organizacím.“

Programové prohlášení vlády, str. 40

V roce 2019 došlo k vytvoření Národní sportovní agentury, která převzala úlohu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v oblasti rozdělování sportovních dotací. Část dotací agentura posílá přímo sportovním klubům.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Dne 31. července 2019 nabyl účinnosti zákon č. 178/2019 Sb., jenž zasáhl do financování sportu zejména vytvořením Národní sportovní agentury (NSA). Návrh tohoto zákona, kterým došlo k novelizaci zákona o podpoře sportu, předložil Sněmovně v červenci 2018 Milan Hnilička spolu s dalšími poslanci ANO, ČSSD, KDU-ČSL a KSČM. Vláda nejdříve k návrhu zaujala neutrální stanovisko (.pdf), později však byl zákon v Poslanecké sněmovně schválen především díky hlasům vládního hnutí ANO a ČSSD.

Díky tomuto zákonu tak Národní sportovní agentura převzala od Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) (.pdf, str. 2, 9) vyhlašování a přípravu dotačních programů pro oblast sportu.

Financování sportu v České republice upravuje zákon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, tedy zákon, kterého se týká zmiňovaná novela. Ústředním orgánem státní správy, který zabezpečuje financování sportu ze státního rozpočtu, bylo dříve MŠMT (.pdf, str. 2). To se na podpoře sportu podílelo spolu s krajiobcemi (.pdf, str. 8, 9), které však zajišťují financování ze svých rozpočtů. Novelizací bylo MŠMT nahrazeno právě NSA.

Ministerstvo poskytovalo ze státního rozpočtu podporu sportu dvěma způsoby – ve formě neinvestičních a investičních dotací. Neinvestiční dotace byly rozdělovány v rámci různých programů a výzev, které vyhlašovalo MŠMT zejména na podporu sportu dětí a mládeže, na činnost sportovních organizacísvazů, na podporu univerzitního sportu, na podporu reprezentantů a dalších. Investiční program byl určen pro dotace na podporu materiálně-technického zázemí sportu.

Vymezené kompetence MŠMT začala NSA postupně přebírat začátkem roku 2020. Dle II. Akčního plánu ke koncepci SPORT 2025 na období 2020–2021 (.pdf, str. 6), schváleného vládou 20. dubna 2020, přechází činnost poskytování podpory sportu v rámci dotačních programů od MŠMT plně pod NSA od roku 2021.

Ve spojitosti s pandemií covidu-19 mohly nicméně sportovní kluby už v červnu 2020 podávat žádosti o dotace na ztráty způsobené právě koronavirovou krizí přímo Národní sportovní agentuře. Ačkoliv tedy NSA měla vyplácet dotace až od roku 2021, kvůli mimořádné situaci dostala výjimku. Celkem by mělo být ve speciálních dotačních programech COVID-Sport 1 (.pdf) a COVID-Sport 2 (.pdf) rozděleno 1,5 miliardy korun. Další dotační prostředky státního rozpočtu začala NSA rozdělovat (.pdf) například v březnu 2021. Doplňme, že v letošním roce má NSA podle svého někdejšího předsedy Milana Hniličky k dispozici 11,7 miliardy korun.

Důvodem vytvoření NSA bylo především zefektivnit přerozdělování dotací v oblasti sportu. Část dotací má agentura posílat přímo sportovním klubům, čímž má dojít ke snížení závislosti amatérských registrovaných sportovců na sportovních svazech. Uveďme, že zákon o vytvoření NSA má nicméně také své kritiky. Senátoři například poukazovali na to, že předseda agentury jmenovaný na šest let je téměř neodvolatelný“ a zároveň má rozhodovat o rozdělení desítek miliard korun.

Doplňme, že výše zmiňované změny legislativy měly oporu (.docx, str. 6) již v Akčním plánu ke koncepci SPORT 2025 na období 2018–2019, který vláda schválila 15. srpna 2018. Další změnou byla vyhláška upravující pravidla užívání rejstříku sportovních organizací, sportovců, trenérů a sportovních zařízení. Do něj se tak musí od 1. července 2018 žadatelé o dotace zapisovat. Cílem je mimo jiné zvýšit transparentnost při přidělování dotací (.docx, str. 6–7). Upřesněme, že v říjnu 2020 tuto vyhlášku nahradila vyhláška nová, která upravuje rozsah do rejstříku zapisovaných údajů.

V roce 2021 také NSA spustila mobilní aplikaci „Sportovní projekty MŠMT“, která obsahuje informace o rozdělení 18 tisíc dotací z let 2018 až 2020 ve výši téměř 18 miliard korun. Zájemci tak mohou například zjistit, jaké dotace získaly konkrétní sportovní kluby. V aplikaci jsou k vidění tisíce projektů, na které zejména sportovní kluby a tělovýchovné jednoty získaly dotace.

Na závěr dodejme, že NSA v roce 2021 provázejí určité kontroverze. V lednu předseda NSA Milan Hnilička kvůli účasti na oslavě a s ní souvisejícímu porušení protiepidemických opatření složil svůj poslanecký mandát. V únoru poté server Seznam Zprávy informoval o tom, že si agentura na vyřizování části žádostí o dotace do sportu najala externí firmu za bezmála 6 miliónů korun.

Na začátku května také přinesl server Seznam Zprávy informace o protokolu Ministerstva financí o proběhlé kontrole v NSA ukazující 32 různých pochybení. Dne 17. května pak předseda NSA Milan Hnilička rezignoval údajně kvůli enormnímu pracovnímu vytížení. Na postu ho poté nahradil Filip Neusser, po jehož nástupu do funkce skončily obě místopředsedkyně NSA. Ministerstvo financí uzavřelo veřejnosprávní kontrolu agentury na konci května, přičemž dle kontrolorů porušila NSA v určitých případech pravidla pro zadávání veřejných zakázek a jednala nehospodárně.

Nebudeme zvyšovat daňovou zátěž Hospodářství Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Nebudeme zvyšovat daňovou zátěž.“

Programové prohlášení vlády, str. 5

V roce 2020 ke zvýšení daňové zátěže nedošlo nebo došlo ke zvýšení pouze nepatrnému. Naopak v roce 2021 došlo k výraznému snížení.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Předestřeme, že otázka daní byla předmětem sporu mezi vládními stranami už od vzniku koalice. ČSSD chtěla zavést řadu opatření včetně sektorové daně pro banky, na nichž však nebyla shoda uvnitř koalice. Pro účely hodnocení tohoto slibu pak bereme v potaz pouze realizované kroky. Zároveň dodejme, že daňový balíček pro rok 2019 schvalovala ještě první vláda Andreje Babiše, tudíž jí zavedené změny nelze přikládat vládě stávající. Sledujeme tedy roky 2020 a 2021.

V roce 2020 došlo ke zvýšení sazeb spotřební daně z tabákových výrobků, lihu a hazardu. Naopak ke snížení daně došlo u vybraného zboží a služeb. Do druhé snížené sazby 10 % se zařadila oblast stravování, některé řemeslné a odborné služby nebo vodné a stočné. V neposlední řadě také došlo ke zrušení daně z nabytí nemovitých věcí.

V roce 2021 bylo nejvýraznější daňovou změnou zrušení takzvané superhrubé mzdy, tedy metody, kdy se daň z příjmu vypočítávala ze základu daně tvořeného hrubou mzdou navýšenou o odvody na sociální a zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem. Nově bylo zavedeno zdanění o sazbách 15 a 23 % a byla zvýšena základní sleva na poplatníka o 3 tisíce korun na 27 840 Kč. Novinkou pro rok 2021 je také tzv. paušální daň pro živnostníky s ročním příjmem do 1 milionu korun.

Pro určení daňové zátěže však nepracujeme s jednotlivými sazbami daně, nýbrž s obecnými ukazateli. To, že vláda zvýší některé sazby daní, totiž nemusí nutně znamenat zvýšení celkového daňového zatížení. Navíc na různé skupiny daňových subjektů dopadá tato zátěž nerovnoměrně. Celkovou úroveň daňové zátěže v zemi nejlépe vyjadřuje tzv. složená daňová kvóta, která je podílem všech daní a příspěvků na sociální a zdravotní zabezpečení na HDP. Tuto veličinu sleduje mimo jiné OECD.

Složená daňová kvóta je nejpoužívanějším ukazatelem, její zvýšení či snížení však nemusí vždy implikovat zvýšení či snížení daňového zatížení. Hodnota kvóty může být ovlivněna také efektivitou výběru daní. Pokud se zlepšuje výběr daní, zvyšuje se hodnota čitatele (vybraných daní), zatímco jmenovatel (HDP) zůstává stejný. Složená daňová kvóta tak stoupne. Naopak pokud množství vybraných daní klesá, snižuje se i složená daňová kvóta.

Na grafu vidíme data o složené daňové kvótě publikované v lednovém Fiskálním výhledu ČR (.pdf, str. 17) a březnové příručce Státní rozpočet 2021 v kostce (.pdf, str. 17). Při výpočtu kvóty v těchto případech použilo Ministerstvo financí odlišné metodiky, trend se však shoduje.

Dle námi získaného vyjádření Ministerstva financí je daňová kvóta ve Fiskálním výhledu ČR počítána jako poměr aktuálních daňových příjmů včetně příspěvků na sociální zabezpečení (sociální, důchodové a úrazové pojistné) a hrubého domácího produktu v metodice ESA 2010.

Daňová kvóta pro Rozpočet v kostce se vypočítává jako poměr daňových příjmů na hotovostním základě (včetně příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení, příspěvků na státní politiku zaměstnanosti a příjmů z povinného zdravotního pojištění) a hrubého domácího produktu. Tento výpočet je založen na položkách rozpočtové skladby státního rozpočtu.

Podle odhadu v lednovém výhledu se daňová kvóta z roku 2019 na rok 2020 zvýšila o desetinu procentního bodu, zatímco výpočet kvóty v březnové příručce navýšení nesleduje. V roce 2020 ale mohou být data zkreslena vlivy vyplývajícími z koronavirové pandemie. Hrubý domácí produkt, který je jmenovatelem výpočtu kvóty, poklesl podle Českého statistického úřadu v roce 2020 o 5,6 %. Příjmy státu z daní a odvodů na sociálním a zdravotním pojištění, jež tvoří ve výpočtu stranu čitatele, podle údajů z březnové příručky nominálně klesly (.pdf, str. 16) oproti roku 2019 o 2 %, ačkoli od roku 2012 tyto příjmy v běžných cenách narůstaly. Pokles zaznamenaly i běžné daňové příjmy.

V predikcích pro rok 2021 na grafu vidíme výrazné snížení hodnoty složené daňové kvóty, které je zřejmě zapříčiněné především změnami výpočtu a sazby daně z příjmů fyzických osob. Dopady této změny na příjmovou stranu rozpočtu odhaduje (.pdf, str. 5) Národní rozpočtová rada jen v roce 2021 na téměř 90 miliard korun. Tato změna má tedy přímý a výrazný vliv na čitatel složené daňové kvóty, a tedy hodnotu kvóty jako takové.

Jak jsme již předestřeli v úvodu, druhá vláda Andreje Babiše, jež nastoupila v červnu 2018, ovlivňovala daňovou zátěž pouze pro roky 2020 a 2021. V roce 2020 ke zvýšení daňové zátěže nedošlo nebo došlo ke zvýšení pouze nepatrnému. Naopak v roce 2021 došlo k výraznému snížení. Proto slib hodnotíme jako splněný.

Právo na internet Vzdělanost Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Připravíme zákon o právu každého občana mít přístup k internetu.“

Programové prohlášení vlády, str. 33

Vláda v roce 2020 předložila návrh novely zákona o elektronických komunikacích, díky níž by měl mít každý občan za určitých podmínek v rámci tzv. univerzální služby právo na přístup k cenově dostupnému internetovému připojení o vyšších rychlostech, než tomu bylo dosud.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Český zákon o elektronických komunikacích právo každého občana na přístup k internetu výslovně neupravuje. Nicméně za určitých podmínek ukládá poskytovatelům tzv. univerzálních služeb řadu povinností. Do těch může dle vyhlášky č. 327/2006 Sb. spadat i přístup k internetu. Takové internetové připojení je nyní však garantováno jako úzkopásmové (s dnes již reálně nevyužitelnou nízkou rychlostí přenosu dat) a navíc za předpokladu součinnosti poskytovatelů.

Upřesněme, že Český telekomunikační úřad (ČTÚ) definuje univerzální službu jako „soubor služeb (…), které jsou dostupné ve stanovené kvalitě všem koncovým uživatelům na celém území státu za dostupnou cenu“.

Evropský kodex pro elektronické komunikace z roku 2018 poté univerzální službu popisuje (.pdf, str. 76) jako „záchrannou síť“, „která má zajišťovat, aby přinejmenším určité minimální služby byly dostupné všem koncovým uživatelům a za cenu dostupnou pro spotřebitele, pokud absence takové dostupnosti znamená riziko sociálního vyloučení a neumožňuje občanům plné sociální a ekonomické zapojení do společnosti.“ Dle evropského kodexu je přitom základním požadavkem univerzální služby zajistit, aby všichni spotřebitelé měli za dostupnou cenu přístup „ke službám dostupného přiměřeného širokopásmového přístupu k internetu (…) v pevném místě“. Tedy nikoliv už pouze úzkopásmového přístupu, o němž hovoří česká legislativa.

Jedná se tedy o způsob, jak v případě, že cenově dostupné připojení k internetu není komerčně dostupné, zajistit zvýhodněné připojení těm, kteří jej potřebují. Právo na přístup k internetu v rámci univerzální služby tedy neznamená absolutní právo na přístup k internetu, „ale možnost připojení k internetu v určité kvalitě za dostupnou cenu“. O tom, zda a jakou službu v rámci univerzální služby bude určitý poskytovatel nabízet, rozhoduje ČTÚ. Poskytovatel univerzální služby (například operátor) má možnost požadavek odmítnout z důvodů stanovených jak vyhláškou č. 327/2006 Sb. (§ 1 odst. 2, § 1 odst. 3), tak zákonem (§ 40 odst. 6).

Vláda Andreje Babiše v listopadu 2020 předložila návrh velké novely zákona o elektronických komunikacích, která mimo jiné do českého práva transponuje výše zmíněný Evropský kodex (.pdf) pro elektronické komunikace. Součástí navržených změn je také úprava § 40 odst. 2 (.pdf, str. 73–74), který je transpozicí Přílohy V Kodexu (.pdf, str. 196). Ten má nově určovat funkce, které by měl „přiměřený přístup k internetu“ v rámci univerzální služby poskytovat.

Nově by tak mělo být v rámci tohoto připojení možné využívat např. videohovory ve standardní kvalitě, internetové bankovnictví či sociální média (.pdf, str. 74). Navýšení přenosové kapacity naznačuje také důvodová zpráva (.pdf, str. 160), podle které by „služba cenově dostupného přiměřeného přístupu k internetu (…) měla vykazovat dostatečnou šířku pásma na podporu přístupu alespoň k minimálnímu souboru základních služeb, jež zohledňují služby využívané většinou koncových uživatelů, a na podporu jejich využívání.“ Lze tedy předpokládat, že v závislosti na přijetí novely bude muset být výše zmíněná vyhláška upravena. 

Uvedený vládní návrh novely zákona o elektronických komunikacích prošel 16. června 2021 třetím čtením v Poslanecké sněmovně. Na této původní schválené verzi novely (.docx) následně poslanci setrvali i 15. září, poté co jim Senát vrátil návrh zpět s pozměňovacími návrhy. Doplňme, že při obou hlasováních novelu podpořili poslanci všech sněmovních stran. Po podpisu prezidenta by tak mělo dojít k vyhlášení novely ve Sbírce zákonů.

Vzhledem k navýšení požadované přenosové kapacity v rámci univerzální služby by mělo novelizací dojít k výraznému posunu v kvalitě poskytovaného připojení. V současné době, tedy před vyhlášením novely, je totiž připojení garantováno jen jako úzkopásmové s dnes již reálně nevyužitelnou nízkou rychlostí. Nyní lze tedy hovořit o tom, že díky novelizaci zákona bude mít každý občan právo na přístup k reálně použitelnému připojení k internetu. Vládní slib proto hodnotíme jako splněný.

Rekodifikace stavebního práva Hospodářství Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Prosadíme rekodifikaci veřejného stavebního práva a zjednodušíme a zkrátíme přípravy staveb pro zvýšení konkurenceschopnosti.“

Programové prohlášení vlády, str. 33

Nový stavební zákon byl schválen a začne platit od poloviny roku 2023.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Lhůta k vyřízení stavebního povolení je v ČR dlouhodobě terčem kritiky, jelikož se na povolení čeká až roky. Dle databáze Světové banky trvá v České republice vyřízení stavebního povolení průměrně 246 dní a umisťuje se tak v žebříčku na 157. místě. Naopak v ostatních státech Evropy stačí k vyřízení povolení průměrně 170 dní.

Jak uvádí předkládací zpráva k věcnému záměru stavebního zákona (.docx, str. 1–2), mezi nejvýznamnější problémy stávající úpravy stavebního práva patří rozdrobená soustava stavebních úřadů (obecné, speciální a jiné stavební úřady), velké množství povolovacích procesů, na něž se mohou vázat až desítky závazných stanovisek, která opatřuje stavebník, či nedostatečná digitalizace. Stručné shrnutí a základní principy rekodifikace stavebního práva pak prezentuje (.pdf) Hospodářská komora ČR.

Dne 25. listopadu 2019 bylo v aplikaci eKLEP zveřejněno navrhované paragrafové znění (.docx) nového stavebního zákona. Tento návrh byl pozměněn 27. července 2020 novou verzí paragrafového znění (.docx).

Zveřejněný návrh paragrafového znění nového stavebního zákona má přinést zásadní změny v oblasti povolování staveb i územního plánování. Cílem návrhu je zejména usnadnit a zrychlit povolovací řízení. Zrychlení se snaží dosáhnout zavedením jednotného řízení o povolení stavby, které má zjednodušit dnes užívané územní a stavební řízení, a zavedením jednotně řízeného systému státních stavebních úřadů. Podstatnou součástí je také digitalizace procesu, jednotné kolaudační řízení či přísnější pravidla pro dodatečné schválení černých staveb.

Další změny se týkají územně plánovací dokumentace (nově bude vydávána formou právního předpisu), zavedení dvou typů plánovacích smluv, sjednocení kolaudací, zavedení přísnějších podmínek pro získání dodatečného povolení u černých staveb a v neposlední řadě digitalizace sloužící ke zjednodušení komunikace s úřady.

Dne 6. a 7. srpna 2020 se konala schůze Legislativní rady vlády, která projednala upravené znění návrhu stavebního zákona a upravené znění návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona. Vláda následně návrh zákona schválila 24. srpna 2020.

Návrh stavebního zákona vláda Poslanecké sněmovně předložila 10. září 2020. Sněmovna návrh ve třetím čtení schválila (.pdf). Pro zákon hlasovalo hnutí ANO, SPD a tři poslanci z vládní ČSSD. Sněmovnou schválený návrh zákona (.docx) např. zavádí jednotnou soustavu stavebních úřadů v čele s Nejvyšším stavebním úřadem (.docx, str. 8). 

Návrh zákona byl postoupen Senátu 4. června 2021. Dne 23. června 2021 přijal Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu usnesení, které senátorům doporučilo zamítnutí návrhu nového stavebního zákona. Zamítavé usnesení přijal ve stejný den i Ústavně-právní výbor Senátu. 1. července 2021 Senát jednomyslně zamítl návrh stavebního zákona.

13. července 2021 však Senát přehlasovala Poslanecká sněmovna, která návrh nového stavebního zákona schválila. Na rozdíl od prvního hlasování o tomto zákonu, které proběhlo na půdě dolní komory, se pro přijetí stavebního zákona vyslovila i část členů KSČM. Tyto hlasy byly pro uzákonění tohoto legislativního aktu rozhodující.

Prezident Miloš Zeman stavební zákon podepsal 15. července 2021. Zákon bude účinný od 1. července 2023, některé změny ovšem začnou platit již od začátku roku 2022.

Dodejme, že nesouhlasný názor k novému stavebnímu zákona zaujala například Rada asociace krajů. Dlouhodobě se kriticky k novému stavebnímu zákona staví i Česká komora architektů, Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků nebo Asociace ekologických organizací Zelený kruh. Naopak pozitivní postoj ke schválenému návrhu stavebního zákona zaujala Asociace developerů či Hospodářská komora.

Vlaková doprava Hospodářství Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Státem garantovaná veřejná železniční přeprava pro cestující bude nadále zajištěna v rozsahu minimálně 7,4 mld. Kč ročně, což představuje téměř 37 milionů vlakových kilometrů ročně na 28 linkách dálkové dopravy.“

Programové prohlášení vlády, str. 17

Součástí oněch 7,4 miliard korun je podle mluvčí Ministerstva dopravy i příspěvek na krajskou železniční dopravu. Spolu s dálkovou železniční dopravou, kterou obstarává stát, bylo v letech 2018 až 2021 vynaložené v každém roce více než 7,4 mld. Kč.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Předně uveďme, že data o výdajích státu na železniční dopravu nejsou dohledatelná v ucelené podobě, a částka 7,4 mld. je tedy součtem několika různých výdajů. Obrátili jsme se tak na mluvčí Ministerstva dopravy (MD), abychom zjistili, z čeho se uvedená částka 7,4 mld. Kč skládá. Mluvčí Lenka Rezková sdělila následující: „V případě dálkové dopravy objednávané státem, v roce 2018 byla na: · linku R14 Pardubice – Liberec poskytnuta kompenzace cca 131 mil. Kč · na linku R13 Brno – Břeclav – Olomouc kompenzace cca 104 mil. Kč · na linku R25 Plzeň – Most kompenzace cca 35 mil. Kč · na ‚velkou‘ smlouvu pokrývající zbylé výkony v dálkové dopravě kompenzace cca 4 524 mil. Kč. Dále pak byly státem v souladu s usnesením vlády ČR ze dne 31. srpna 2009 č. 1132 poskytovány krajům účelové dotace ke krytí nákladů na úhradu prokazatelné ztráty ze závazku veřejné služby ve veřejné drážní osobní dopravě ve výši cca 2 814 mil. Kč. Souhrnně tedy byl překročen rozsah 7,4 mld. Kč ročně.“

Ministerstvo dopravy tedy do částky zahrnuje jak státem hrazenou kompenzaci dopravcům za provoz ztrátových linek, tak i dotace pro kraje na provoz železniční dopravy. Znění slibu je tak mírně zavádějící, jelikož uvedených 7,4 mld. Kč se nevztahuje pouze na 28 linek dálkové dopravy. Slib jsme přesto ověřovali v takto nastavených mezích.

Nejprve jsme se věnovali kompenzacím dle smluv státu s dopravci a dotacím pro kraje za poslední ukončené období, tedy období jízdního řádu 2019/2020.

Situace na dálkových spojích je složitá: stát tyto spoje (28 linek, z nichž 22 stát přidělil Českým drahám) periodicky objednává v rámci zajišťování tzv. veřejné služby a linky jsou přidělovány na různá období. Např. mezinárodní spojení z Prahy do Berlína, Vídně a Budapešti či český úsek trasy Vídeň – Varšava budou České dráhy (ČD) provozovat po dobu 10 let. V současnosti operují na dálkových linkách objednávaných MD čtyři společnosti – ČD, RegioJet, Arriva a GW Train Regio.

Na základě smluv na vlaky dálkové dopravy zveřejněných na webu MD a vyhledaných přes portál Hlídač státu jsme sestavili tabulku kompenzací a objednaných vlakokilometrů (vlkm) podle jednotlivých dálkových linek na období jízdního řádu (JŘ) 2019/2020, tedy období od prosince 2019 do prosince 2020:

Celkem tedy stát prostřednictvím MD nasmlouval na zmíněný rok přepravní výkon o výši 38 950 516 vlkm za 4 810 575 664 Kč na 28 dálkových linkách (.pdf). V roce 2020 došlo podle závěrečného účtu rozpočtu k uhrazení 4 835 882 000 Kč (.zip, Pruvodni_zpráva.docx, str. 57).

Na dotace krajům a obcím, tedy na úhradu ztráty ze závazku veřejné služby ve veřejné drážní osobní dopravě, uhradilo MD podle závěrečného účtu rozpočtu pro rok 2020 (.zip, Pruvodni_zpráva.docx,, str. 63) částku 3 110 760 000 Kč. Částka určená krajům a obcím oproti roku 2019 narostla o více než 242 mil. Kč. Stát tedy drážní dopravu podpořil v období JŘ 19/20 (dálkové linky) a období 2020 (kraje a obce) částkou 7 946 642 000 Kč.

Od prosince 2020 došlo ke změně dopravce na lince R14, kdy České dráhy vystřídala Arriva, která získala sedmiletou smlouvu. Celková hodnota nové vysoutěžené smlouvy (.pdf, str. 36) je 176 858 931,0 Kč na 1 788 360,2 vlkm ročně.

V tabulce níže můžeme vidět celkové vynaložené částky na úhradu ztrát veřejné dopravy v závazku veřejné služby v letech vlády Andreje Babiše. Hodnoty vychází ze závěrečných účtů rozpočtů Ministerstva dopravy v letech 2018 (.zip, Pruvodni_zprava.docx, str. 15–16), 2019 (.zip, Pruvodni_zprava.docx, str. 16) a 2020 (.zip, Pruvodni_zpráva.docx,, str. 17).

V textové části návrhu rozpočtu Ministerstva dopravy na rok 2021 (.zip) pak nalezneme také plánované výdaje v kapitole 501 – Drážní a kombinovaná doprava. Zpráva pak uvádí (01-Zprava_SR-2021.docx, str. 8): „Finanční prostředky jsou v roce 2021 rozpočtovány na dva okruhy: Úhrada ztráty ze závazku veřejné služby ve veřejné drážní osobní dopravě (8 497 235 tis. Kč) a Ostatní výdaje spojené s drážní dopravou (1 601 018 tis. Kč).“ Pro rok 2021 tedy předpokládáme úhradu přibližně 8,5 mld. Kč.

Jelikož dle závěrečných účtů jednotlivých rozpočtů a rozpočtu na rok 2021 Ministerstvo dopravy v každém roce vynaložilo částku vyšší než 7,4 mld. Kč, hodnotíme tento slib jako splněný.

Sliby vlády Andreje Babiše ověřujeme díky grantové podpoře Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů