Demagog.cz

Sliby vlády Andreje Babiše

Speciální výstup Demagog.cz sledující plnění slibů druhé vlády Andreje Babiše

Vláda Andreje Babiše schválila své programové prohlášení 27. června 2018. Demagog.cz přichází s rozsáhlou analýzou o plnění slibů menšinového kabinetu hnutí ANO a ČSSD. Vybrali jsme padesátku slibů napříč tématy, které budeme kontrolovat po celé volební období. Kompletní metodiku naleznete zde. Za podporu děkujeme Nadačnímu fondu pro nezávislou žurnalistiku.

Je možné, že na některé sliby budete sami nahlížet například jako na nerealizované, zatímco dle naší metodiky znamenají realizované snahy průběžné plnění. Kategorie jsou pouze výchozím bodem pro orientaci v analýze. Naším cílem bylo nabídnout veřejnosti tvrdá data a poctivou analýzu, hlavním přínosem jsou tedy data a informace obsažené v odůvodnění.

Analýzu jsme aktualizovali k 4. listopadu 2019, v pravidelných intervalech ji budeme souhrnně aktualizovat dále. V mezidobí však může docházet ke změnám, které nemusí být obratem do textu zapracovány. Berte tento limit, prosím, na vědomí.

Budeme rádi za vaši zpětnou vazbu. Pište nám na info@demagog.cz.

50 sledovaných slibů

6 splněných
12 %
23 průběžně plněných
46 %
3 porušené
6 %
18 nerealizovaných
36 %
Oblast Hodnocení
Analýza IT dopadů Právní stát Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Každý nový návrh jakékoliv právní normy určené k projednání vládou ČR bude muset obsahovat kromě již existujících analýz dopadů i tzv. ITIA (information technology impact analysis).“

Programové prohlášení vlády, str. 12

Tzv. ITIA není v závazných požadavcích vlády na návrhy právních předpisů obsažena. Vzhledem k tomu, že se jedná o závazek vlády po celou dobu jejího působení, jedná se v této chvíli již o porušený slib.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Legislativní pravidla vlády (LPV) mají za cíl sjednocení postupu ústředních orgánů státní správy při přípravě právních předpisů, a to mj. stanovením jejich formy a obsahu. Podle čl. 2 odst. 1 aktuálních LPV patří mezi tyto požadavky i předem vypracovaná analýza právního a skutkového stavu. Analýza by měla u každého navrhovaného právního předpisu mj. obsahovat „zhodnocení dopadů předpokládané změny právního stavu nebo dopadů právní regulace, která má být rozšířena na právní vztahy dosud právem neupravené“. Seznam dopadů a postup pro jejich hodnocení upravují Obecné zásady pro hodnocení dopadů právní regulace (RIA).

Aktuální obecné zásady RIA (.pdf) obsahují v příloze č. 1 přehled dopadů (.pdf, str. 29–31) návrhu právního předpisu, zde však analýza dopadů do IT sféry obsažena není. Tento požadavek nenajdeme v žádném ze závazných dokumentů upravující legislativní postupy.

Ani v praxi není v návrzích právních předpisů tzv. ITIA obsažena. Příkladem může být návrh zákona o náhradě újmy způsobené očkováním, vládou projednávaný 25. března 2019, kde není ani v důvodové zprávě (.doc), ani ve zprávě RIA (.doc). Zhodnocení IT dopadů chybí i pro novelu zákona o rostlinolékařské péči. Nenajdeme ji ani u hojně diskutovaného návrhu zákona o dani z vybraných digitálních služeb, stejně jako u dalších návrhů.

Za vlády Bohuslava Sobotky došlo k vypracování Akčního plánu pro společnost 4.0, který počítal (.pdf, str. 13) s vypracováním Zásad (.pdf) pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy. Tyto Zásady jsou dle sdělení Odboru koordinace hospodářských politik EU překládány pro účely zahraniční spolupráce jako Information Technology Impact Analysis neboli tzv. ITIA. Zásady však nejsou v nynější podobě závazné a slouží pouze jako doporučení.

Na základě Akčního plánu mělo dojít k předložení Zásad vládě, ta se s nimi 25. září 2017 seznámila. O rok později, v říjnu 2018, vydala již Babišova vláda Zprávu o plnění programu: Digitální Česko (.pdf), kde je uvedeno hodnocení práce Pracovního výboru pro digitálně přívětivou legislativu (str. 19–20), který měl za rok 2018 prvních 6 jednání. Pracovní skupina pracovala na vytvoření metodické instrukce pro sebehodnocení návrhu právní úpravy se zásadami pro digitálně přívětivé legislativy, která byla v říjnu 2018 zveřejněna. Dopad do IT sféry však neřeší.

V současnosti stále platí, že Zásady nejsou závazné pro všechny ústřední orgány státní správy, jako je tomu u LPV. Zároveň není zahrnutí dopadů do IT sektoru v doprovodných dokumentech vládních návrhů právních předpisů nijak Legislativními pravidly vlády stanoveno, proto k tomu ani nedochází.

Celostátní referendum Právní stát Nerealizovaný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Předložíme ústavní zákon o celostátním referendu. Respektujeme však zastupitelskou demokracii zakotvenou v Ústavě, a proto neumožníme ve funkčním období této vlády referendem schvalovat zákony a rozhodovat o mezinárodních závazcích.“

Programové prohlášení vlády, str. 24

V Poslanecké sněmovně jsou v tuto chvíli 3 různé návrhy o celostátním referendu. Současná vláda však žádný z nich nepředložila ani svým usnesením nepodpořila. Během roku a čtvrt působení této vlády uvedené návrhy leží v Poslanecké sněmovně a na plénu Sněmovny se o nich nejednalo.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Zákon o celostátním referendu se opírá o čl. 2 odst. 2 Ústavy. Ten stanovuje možnost ústavním zákonem vymezit, kdy lid vykonává státní moc přímo. Dle plánu legislativních prací vlády pro rok 2018 měl být návrh zákona předložen Ministerstvem spravedlnosti již v dubnu 2018 (tedy za první vlády Andreje Babiše), k tomu však zatím nedošlo. Od června 2018 jsou ve Sněmovně tři návrhy ústavního zákona o celostátním referendu, všechny projednané v prvním čtení na 16. schůzi Sněmovny v červnu 2018.

Na tomto místě je třeba zdůraznit, že všechny tyto návrhy byly podány v období první vlády Andreje Babiše. Stanoviska vlády k příslušným návrhům vydala také minulá vláda (zde, zde a zde). Současná vláda, jejíž slib hodnotíme, s žádným vlastním návrhem nepřišla, ani žádný z uvedených návrhů svým usnesením nepodpořila.

Současný stav projednávání uvedených návrhů je takový, že návrh předložený skupinou poslanců ČSSD byl podpořen minulou vládou. Ta však doporučila ze zákona vyjmout možnost rozhodovat otázky ratifikace nebo výpovědi mezinárodních smluv (.pdf, bod 1). Tento návrh byl ústavně právním výborem doporučen (.pdf) ke schválení Sněmovně a čeká na projednání v rámci druhého čtení v Poslanecké sněmovně PČR na 35. schůzi konané od 15. října do 8. listopadu 2019. Projednávání ostatních dvou návrhů SPD a KSČM (oba .pdf) bylo garančním, ústavně právním výborem přerušeno do doby, než se projedná vládou podpořený návrh ČSSD.

Dle serveru Seznam poslanecké kluby ANO, ČSSD a Pirátů sepsaly formou pozměňovacího návrhu sjednocující verzi všech tří výše zmíněných návrhů zákona o referendu. Pro zahájení referenda by se tak muselo vyslovit více jak půl milionu voličů a referendum by bylo předem posuzováno Ústavním soudem. Tento pozměňovací návrh (.docx) byl předložen 28. února 2019 poslancem Pirátů Pikalem. Posledním pozměňovacím návrhem k návrhu zákona sociálních demokratů je pozměňovací návrh (.docx) poslankyně ANO Válkové. Válková navrhuje z interpretačních důvodů rozšířit vyloučené předměty referenda o rozhodování o postavení, činnosti a působnosti České národní banky.

Digitální Česko Právní stát Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Základem Digitálního Česka bude jedna digitální identita pro každého občana, kde budou všechny služby státu dostupné na jednom místě.“

Programové prohlášení vlády, str. 12

Plnění tohoto slibu bylo započato 3. října 2018, kdy vláda přijala usnesením č. 629 tři strategické materiály, které dohromady tvoří koncepci Digitální Česko. 15. dubna došlo ke schválení implementačního plánu, v němž je zahrnuta i digitální identita a který je průběžně plněn.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Plnění tohoto slibu započalo 3. října 2018, kdy vláda přijala usnesením č. 629 tři strategické materiály, které dohromady tvoří koncepci Digitální Česko – Česko v digitální Evropě (v gesci Úřadu vlády, .pdf), Informační koncepce České republiky (v gesci Ministerstva vnitra, .pdf) a Digitální ekonomika a společnost (v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu, .pdf).

„Na nejvyšší (první) úrovni se koncepce programu Digitální Česko skládá ze 3 pilířů (dílčích koncepcí). Na druhé úrovni každý pilíř obsahuje několik ‚hlavních cílů'. Na třetí se pak každý hlavní cíl rozpadá na několik ‚dílčích cílů‘,“ popisuje (.pdf, str. 4) blíže tuto koncepci dokument Metodika řízení programu Digitální Česko.

„Centrálním, koordinačním a řídícím orgánem programu Digitální Česko a těchto tří celků bude Rada vlády pro informační společnost (dále jen ‚RVIS'), v čele s vládním zmocněncem pro IT a digitalizaci, ve spolupráci s ministerstvy, v souladu s jejich gescí, dle Kompetenčního zákona,“ píše se v úvodním programu Digitální Česko (.pdf, str. 8).

Cíl jednotné elektronické identity je rozvíjen především v rámci Informační koncepce ČR 2018 v gesci MV ČR (.pdf, str. 8). Vládním zmocněncem pro informační technologie a digitalizaci se stal Vladimír Dzurilla. Činností RVIS je rozvoj veřejné správy a eGovernmentu, především v oblastech vyplývajících ze strategických dokumentů Evropské komise a vlády České republiky.

Usnesení č. 629 ukládá mimo jiné ministru vnitra a dalším členům vlády naplňování cílů, které jsou stanoveny v přijatých dokumentech. Pro rok 2019 vláda v dokumentu Shrnutí implementačních plánů pro 2019 stanovuje konkrétní záměry, které chce naplnit pro rok 2019. Digitální identita je v tomto dokumentu obsažena v rámci konkrétních priorit Informační koncepce. Jde o následující oblasti: „Uživatelsky přívětivé a efektivní ‚on-line‘ služby pro občany a firmy“, „Digitálně přívětivá legislativa“, „Rozvoj celkového prostředí podporující digitální technologie“, „Zvýšení kapacit a kompetencí zaměstnanců ve veřejné správě“ a „Efektivní a centrálně koordinované ICT veřejné správy“ (.pdf, str. 4–7).

Od konce června se nám podařilo dohledat změny především v oblastech „Digitálně přívětivá legislativa“ a „Rozvoj celkového prostředí podporující digitální technologie“:

  • Vláda podpořila novelu bankovního zákona umožňující využití BankID pro přihlášení do služby eGovernment a návrh tohoto zákona následně prošel prvním čtením. Od návrhu zákona si předkladatelé slibují výrazné zjednodušení fungování eGovernmentu pro občany, protože zmizí například nutnost užívání datové schránky a zřízení si elektornické identity.
  • V březnu 2019 do Sněmovny zamířil poslanecký návrh zákona o právu na digitální službu. Ten získal podporu napříč všemi poslaneckými kluby a podepsalo se pod něj celkem 137 poslanců. Původní návrh (.doc) postoje vlády, který pro vládu připravili její legislativci, počítal s vyslovením neutrálního stanoviska. Nakonec se ale vláda rozhodla (.pdf) s návrhem souhlasit (.pdf), nicméně vytýká mu např. příliš optimisticky nastavené termíny pro jeho realizaci či absenci důkladné analýzy dopadů a doporučuje ho během projednávání upravit. Návrh zákona o právu na digitální službu postoupil v září 2019 již do třetího čtení. Podle důvodové zprávy má zákon posílit práva občanů a firem na to, aby jim státní správa poskytovala své služby elektronicky (.pdf, str. 14).

K projektům v rámci programu digitální Česko MV ČR uvádí, že „poté co MV elektronizaci rozhýbalo díky nové podobě datových schránek, Portálu občana a elektronickým občanským průkazům, má na příští rok vyčleněno 382 mil. Kč na další projekty programu Digitální Česko“.

Dle Implementačního plánu (.pdf, str. 8) je však nejzazší termín zprovoznění tzv. transakčních služeb (podání všech typů, včetně provedení platby nebo rezervace termínu pro prezenční jednání, získání potvrzení a doručení rozhodnutí úřadu) v Portálu občana, tedy systému pro komunikaci občanů se státem, až v roce 2024.

Rozpočet na rok 2020 počítá s podporou další digitalizace. Uvádí se, že digitalizace státní správy je vlajkovou lodí programu vlády, ovšem podle samotného ministra vnitra Hamáčka byla v návrhu rozpočtu tato kapitola podfinancována (v době vyjednávání se uvádělo 300 milionů korun). V samotném návrhu rozpočtu (.pdf, str. 51 Makroekonomického rámce) se momentálně uvádí částka určená pro ministerstvo vnitra na rozvoj projektu Digitální Česko o velikosti 0,38 mld. Kč.

Elektronický recept Právní stát Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Upravíme legislativu tak, aby bylo možné využívat elektronický recept v plném rozsahu, včetně kontroly lékových interakcí a celkové preskripce pacienta.“

Programové prohlášení vlády, str. 29

Poslanecká sněmovna v září 2019 setrvala na původní verzi vládního návrhu novely zákona o léčivech, který upravuje sdílený lékový záznam pacienta, poté, co jí návrh vrátil Senát s připomínkami. Novela nabude účinnosti od 1. prosince 2019.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Druhá vláda Andreje Babiše předložila Poslanecké sněmovně 10. října 2018 návrh novely zákona o léčivech. Návrh novely zákona (.pdf, str. 9) přidává do zákona o léčivech § 81d o lékovém záznamu, který „umožňuje pacientovi, lékaři, farmaceutovi a klinickému farmaceutovi nahlížení na údaje o léčivých přípravcích předepsaných a vydaných konkrétnímu pacientovi, které jsou obsažené v centrálním úložišti elektronických receptů, včetně jejich dalšího zpracování“. To by mělo vést k omezení nežádoucích interakcí léčivých přípravků a jejich duplicitnímu používání a dále také k zajištění vyšší míry bezpečí pacienta. Díky přístupu k lékovému záznamu budou mít dané osoby (pacienti, lékaři, farmaceuti a kliničtí farmaceuti atd.) možnost kontrolovat lékovou interakci a celkovou preskripci pacienta a nebudou odkázáni pouze na slovní vyjádření pacienta, které může být nepřesné.

V září 2019 poslanci schválili novelu zákona o léčivech, která upravuje sdílený lékový záznam pacienta. Poslanecká sněmovna setrvala na původním znění návrhu, který jí v červenci vrátil Senát s připomínkami zpět. Novela zákona o léčivech byla 18. října 2019 vyhlášena ve Sbírce zákonů pod číslem 262/2019 Sb. a účinnost nabude od 1. prosince 2019.

Povinnost předepisovat recept elektronicky měla být zavedena v roce 2015, termín byl nakonec změnou zákona o léčivech posunut na 1. ledna 2018. Podle tiskové zprávy Ministerstva zdravotnictví uzavřelo české zdravotnictví během roku 2018 58,5 mil. předepsaných a 56 mil. vydaných eReceptů. Do konce roku se do systému aktivně zapojilo 17 083 zdravotnických zařízení, 2 894 lékáren a 41 864 lékařů. Tisková zpráva vylučuje zavírání lékařských praxí kvůli povinnosti vypisovat eRecepty.

Menší veřejné zakázky Právní stát Nerealizovaný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Dále zjednodušíme proces zadávání veřejných zakázek malého rozsahu příkladně zvýšením zákonných limitů tak, aby zadavatelé v území mohli zahrnout i další kritéria pro hodnocení nabídek vedle kritéria ceny.“

Programové prohlášení vlády, str. 34

Slibovaná změna vládou prosazena nebyla, nicméně dle veřejných zdrojů se plánuje na prosinec 2019.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

V souvislosti s implementací tří směrnic EU byl v roce 2016 přijat nový zákon o zadávání veřejných zakázek. Tento zákon byl dále několikrát novelizován, naposledy zákonem č. 287/2018 Sb.

Další návrhy pak jsou v tuto chvíli v legislativním procesu. Dne 15. února 2019 předložila skupina 23 poslanců (22 Piráti, 1 STAN) novelu (.pdf) zákona o zadávání veřejných zakázek. Cílem návrhu (.pdf, str. 2) je zrušení poplatku za podání podnětu k zahájení správního řízení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Ani další dvě novely se pak uvedeného slibu netýkají.

Zjednodušení procesu zadávání veřejných zakázek malého rozsahu se nicméně podle plánu legislativních prací vlády očekává v prosinci 2019. Má se tak stát formou návrhu nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek. Předkladatelem má být Ministerstvo pro místní rozvoj.

Nábor vojáků Bezpečnost Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Budeme pokračovat v rekrutační politice minulých let, kdy se zvyšuje počet vojáků z povolání z 21 tisíc na 24 tisíc. Cílem je dosáhnout nejpozději do roku 2025 minimálně 30 tisíc vojáků z povolání, doplnění a dozbrojení dvou stávajících brigád a návazně budování dalších jednotek.“

Programové prohlášení vlády, str. 19

Všechny dostupné strategické materiály a vyjádření vrcholných představitelů počítají s navyšováním počtu vojáků z povolání. Počet 24 tisíc vojáků z povolání již AČR naplnila. Ohledně rozšiřování, dozbrojování stávajících brigád a vzniku nových je situace zatím neověřitelná.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Počet vojáků z povolání (.xls) začal růst po roce 2014. V tomto roce byl stav vojáků z povolání v AČR 20 864 osob. Čísla Ministerstva obrany z roku 2017 ukazují počet vojáků z povolání ve výši 24 251. Tyto počty, tedy přes 24 tisíc vojáků z povolání, reflektuje ministerstvo i ve svém rozpočtu na rok 2018 (.pdf, str. 23). V rozpočtu na rok 2019 ministerstvo udává počet nad rámce Vládního prohlášení v počtu 25 603 vojáků z povolání (.pdf, str. 23–24).

Cíl 30 tisíc vojáků z povolání do roku 2025 oznámil jak ministr obrany Lubomír Metnar, tak i Generální štáb AČR slovy prvního zástupce náčelníka generálního štábu Jiřího Balouna.

Pokud jde o vyzbrojování a budování nových jednotek, hovoří o nich obecně hlavní strategické materiály AČR, které schvaluje vláda, tedy především dosud platná Koncepce výstavby Armády České republiky do roku 2025 (KVAČR). Ta zmiňuje ve svých prioritních cílech jak doplnění tabulkových počtů současných jednotek, tak výměnu a doplnění techniky (.pdf, str. 19–20). Podobně i vedení Armády ČR počítá s podporou vlády se svým posledním plánem modernizace a rozvoje AČR do roku 2027 dle KVAČR.

Během prosince 2018 ministr obrany Lubomír Metnar na jednání vlády představil plán nákupu části vojenského materiálu – radiolokátorů MADR (.doc), nových bojových vozidel pěchoty (.doc), vozidel TITUS a nákup malých ručních palných zbraní. Pokračující práce na tomto plánu opětovně potvrdil ministr Lubomír Metnar 13. června 2019 ve svém projevu na Žofínském foru.

Navýšíme rozpočet na obranu Bezpečnost Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Postupně navýšíme rozpočet na obranu s cílem dosáhnout podílu 1,4 % na HDP do konce volebního období, tedy do roku 2021.“

Programové prohlášení vlády, str. 18

Jak schválené rozpočty, tak jejich návrhy potvrzují zvyšování podílu financí na obranu z rozpočtu ČR. V roce 2019 ve výši 1,2 % HDP, v roce 2020 ve výši 1,3 %. Návrhy počítají s rozpočtem obrany kolem 1,4 % HDP v roce 2021.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

V září 2018 vláda oznámila první návrh zákona o státním rozpočtu pro rok 2019. V tomto návrhu mělo Ministerstvo obrany plánované výdaje pro rok 2019 ve výši 66,7 miliardy korun (.pdf, str. 6). V přidruženém dokumentu Střednědobý výhled státního rozpočtu ČR na léta 2020 a 2021 pak vláda uvádí, že výdaje Ministerstva obrany plánuje „ve výši 76,3 mld. Kč v roce 2020 (podíl na HDP 1,3 %) a ve výši 85,3 mld. Kč v roce 2021 (podíl na HDP 1,4 %)“ (.pdf, str. 40).

Uvedený rozpočet byl nakonec schválen a armáda tak v roce 2019 disponuje sumou 66,7 mld. Kč, což činí 1,2 % HDP. Pro srovnání, Ministerstvo obrany (.pdf, str. 3–4) pro rok 2018 hospodařilo s rozpočtem ve výši 58,9 mld. Kč (cca 1,1 % HDP).

V říjnu 2019 představilo Ministerstvo financí první návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2020. Výdaje kapitoly Ministerstva obrany jsou zde navrženy ve výši 75,5 mld. Kč (.zip, soubor D01, str. 27). Došlo tak k opětovnému navýšení rozpočtu Ministerstva obrany, i když k nižšímu, než bylo původně plánováno vládou (viz výše), či ministerstvem (pdf., str. 4). Podíl na HDP by i v tomto návrhu měl zůstat stejný (1,3% HDP) a při udržení tempa růstu rozpočtu by měl v roce 2021 dosáhnout proklamovaných 1,4 % HDP.

Odpolitizování státní správy Právní stát Nerealizovaný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Tato vláda nebude do státní správy dosazovat politické nominanty, naopak státní správu otevře a odpolitizuje.“

Programové prohlášení vlády, str. 4

Vláda prosadila novelu služebního zákona, která podle kritiků i Evropské komise umožňuje další politizaci státní správy. Podobně mluví opozice i o vládním návrhu nominačního zákona, který schválila sněmovna. Zatím však nemáme dostatečné doklady o tom, že k politizaci dochází.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

V září 2019 schválila Sněmovna vládní návrh nominačního zákona. Ten se bude týkat společností, v nichž má stát majetkovou účast, státních podniků, národního podniku Budějovický Budvar a Správy železniční dopravní cesty. Podle návrhu by měli uchazeči až na výjimky procházet ministerským výběrovým řízením. Všichni budou také hodnoceni vládním výborem, jeho postavení ale bude pouze poradní. Ministr bude moci rozhodnout jinak, postoj bude muset ale zdůvodnit. Návrh kritizovala opozice.

„Pokud máme dneska výbor, který má celý nominační proces iniciovat a má dávat nějaké doporučení, a pak ve finále si ministr může stejně rozhodnout sám, jak chce, tak si myslím, že je to naprosto bezzubá věc,“ uvedl poslanec Jan Bauer (ODS). Z tohoto důvodu označili návrh za problematický také Piráti.

Návrh nominačního zákona bude v nejbližších dnech projednávat Senát.

Obecné podmínky výběru do státní správy upravuje zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, tzv. služební zákon. Ten v § 24 a násl. například stanoví, že na uvolněné místo se koná výběrové řízení a že výběrová komise má 3 členy. Za úřady, na něž tento postup dopadá, se pak dle § 3 služebního zákona považují mimo jiné úřady zřízené zákonem, které zároveň zákon označuje jako správní. Zaměstnanci ve státní službě tedy budou zejména pracovníci ministerstev a jiných státních úřadů. Služební zákon pak může dopadat i na státní příspěvkové organizace, pokud tak zákon výslovně stanoví.

V průběhu roku 2018 a 2019 pak byla projednávána a schválena novela zákona o státní službě, která byla poté vyhlášena jako zákon č. 35/2019 Sb. Tato novela v čl. I bodech 54 a 55 zavádí možnost vlády odvolat státní tajemníky, např. pokud poruší služební kázeň nebo naruší důstojnost své funkce. Státní tajemníci mají přitom pravomoc dále odvolávat podřízené vedoucí zaměstnance. Opozicí a odbory byl tento krok kritizován s tím, že popírá odpolitizování státní správy, což měl být účel služebního zákona. Z tohoto důvodu také novelu odmítl schválit Senát, ten však byl následně přehlasován Poslaneckou sněmovnou. Novela pak byla kritizována i Evropskou komisí: „Novela budí určité obavy, pokud jde o stabilitu a nezávislost státní služby, neboť nabízí větší flexibilitu při propouštění a náboru úředníků a zavádí možnost služebních hodnocení ad hoc.

Jedním z příkladů změny na vedoucím postu jednoho z úřadů je změna na postu předsedy Energetického regulačního úřadu (ERÚ), kde vláda jmenovala Stanislava Trávníčka namísto Jana Pokorného. Odvoláni byli i členové rady ERÚ Vladimír Vlk a Vladimír Outrata, ty nahradili Martina Krčová a Petr Kusý. Všichni nově jmenovaní členové rady se podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) zúčastnili veřejného výběrového řízení, nelze tedy říci, že by šlo o politické kandidáty.

„Nejednalo se o náhodný akt,“ uvedl minstr Havlíček s tím, že rozhodnutí odvolat výše zmíněné osoby z postů vzniklo na základě informací bezpečnostních složek a řady dalších prověřených informací, které podle něj poukazovaly na to, že Pokorný, Vlk a Outrata hrubě porušovali své povinnosti vzhledem k nestrannosti a nezávislosti.

V červnu 2019 pak došlo k odvolání generálního ředitele Českých drah Miroslava Kupce. V září pak dozorčí rada ČD na toto místo zvolila dosavadního politického náměstka Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) Václava Nebeského. Je důležité podotknout, že generálního ředitele Českých drah odvolává i vybírá dozorčí rada ČD, nikoliv vláda či ministr. Volbu kritizovala opozice, která poukázala na spojení Nebeského manželky Olgy s dotační kauzou Agrofertu, jelikož právě ona měla na starost odpověď České republiky na návrh auditní zprávy Evropské komise k údajnému střetu zájmů premiéra.

Další ze změn, ke které ve státní správě od jmenování Babišovy vlády došlo, je jmenování nového ředitele Generální inspekce bezpečnostních sborů. Tím byl zvolen okresní státní zástupce Radim Dragoun, který byl vybrán odbornou komisí ve výběrovém řízení z celkového počtu 12 uchazečů. V tomto případě byla tedy naplněna slibovaná apolitičnost a otevřenost státní správy (a dalších úřadů). Na základě otevřeného výběrového řízení byl také jmenován nový ředitel Státního zdravotního ústavu.

Bez výběrového řízení byl pak jmenován nový ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace, tzv. civilní rozvědky, Marek Šimandl, který do této doby působil např. jako bezpečnostní expert Národního bezpečnostního úřadu či jako náměstek Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Ani v tomto případě se však v médiích nevyskytly informace, že by měl být „politickým“ kandidátem. Na tuto pozici se v souladu s § 2 zákona o státní službě nemusí konat výběrové řízení, protože Úřad pro zahraniční styky a informace je bezpečnostním sborem.

Kontroverzní je pak odvolání ředitele Národní galerie v Praze Jiřího Fajta. Tento krok byl kritizován domácí i zahraniční odbornou veřejností. Pověřen vedením NGP byl někdejší ředitel pekáren Penam a bývalý ekonomický náměstek Národní knihovny Ivan Morávek. Bez výběrového řízení byl pak jmenován i nový ředitel Ředitelství silnic a dálnic Pavol Kováčik. Ani v jednom z těchto dvou případů se však pozice ředitele neřídí služebním zákonem, výběrové řízení tak nebylo dle zákona nutné. Premiér Babiš se k tomu vyjádřil (video, čas 52:50) takto: „Nemáme čas na transparentní výběrové řízení.

V budoucnu by pak měl být vybrán a jmenován nový vedoucí Úřadu vlády, v jehož čele je dnes dočasně Mgr. Tünde Bartha. Ani po více než roce se vláda ke jmenování nového vedoucího Úřadu vlády nechystá, v čele tak zatím nadále zůstává Mgr. Tünde Bartha.

Jak vidíme, vláda podnikla v této oblasti několik kontroverzních kroků, které vedou k obavám, že se vydává spíše opačným směrem, než slíbila. Aktuálně však není možné konstatovat porušení slibu, protože nenastala situace, která by jednoznačně dokládala politicky motivované dosazování nebo odvolávání lidí ze státní správy. Na druhou stranu se však také nedá říci, že se státní správa otevřela.

Ochrana dlužníků Právní stát Nerealizovaný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zavedeme chráněné účty nebo jiné účinné řešení zajišťující, že po provedení exekuce srážkami ze mzdy nebude nezabavitelná částka podruhé stižena exekucí na bankovním účtu povinného.“

Programové prohlášení vlády, str. 24

Zákon zavádějící chráněné účty nebo jiné účinné řešení nezabavitelné částky zatím není ze strany vlády připraven.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Novela insolvenčního zákona, kterou předložila ještě první vláda Andreje Babiše, by dle důvodové zprávy (.pdf, str. 9) měla upravit podmínky pro oddlužení a pomoci dlužníkům dostat se z dluhové pasti. Proces oddlužení by měl být podle nové úpravy zpřístupněn co největšímu počtu poctivě splácejících dlužníků. Účelem této novely však není zavedení chráněných účtů a zároveň neposkytuje ani žádné jiné řešení, které by zajišťovalo, že po provedení exekuce srážkami ze mzdy nebude nezabavitelná částka podruhé stižena exekucí na bankovním účtu povinného. Účinnosti zákon nabyl 1. června 2019.

S touto problematikou souvisí také novela exekučního řádu navržená poslanci Pirátů, SPD a ČSSD, která má mj. zajistit, že po provedení exekuce srážkami ze mzdy nebude nezabavitelná částka podruhé stržena exekucí na bankovním účtu povinného. Vláda však zaslala nesouhlasné stanovisko (.pdf, str. 1–2) 1. listopadu 2018 s odůvodněním, že Ministerstvo spravedlnosti dopracovává vládě návrh zákona, který bude v návaznosti na Programové prohlášení vlády řešit nejpalčivější problémy exekucí.

Tento návrh zákona vláda předložila 9. července 2019, avšak s absencí zavedení chráněných účtů. Projednání novely v 1. čtení bylo zařazeno na 35. schůzi PSP. Původně přitom návrh úpravu chráněných účtů obsahoval; poté, co byl odmítnut Legislativní radou vlády a přepracován, úprava chráněných účtů vypadla.

Vláda mimo jiné schválila také nařízení zvyšující hranici, nad kterou se příjmy dlužníka sráží bez omezení. S účinností od 1. června tohoto roku tak dochází ke zvýšení z 16 072 korun na 25 715 korun. Toto opatření má za účel motivovat pracující dlužníky.

Vzhledem k tomu, že vláda zatím nepřipravila ani nepodpořila návrh zákona zabývající se problematikou chráněných účtů nebo jiným řešením zamezující dvojí sražení z příjmů povinného, považujeme tento slib za zatím nerealizovaný.

Ochrana veřejnoprávních médií Právní stát Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zachováme stávající úpravu postavení veřejnoprávních médií. Budeme důsledně podporovat jejich nezávislost.“

Programové prohlášení vlády, str. 28

V oblasti legislativy upravující činnost veřejnoprávních médií neproběhla od nástupu vlády žádná výrazná změna. Z tohoto důvodu jsou nejzajímavějším tématem volby do jednotlivých rad; ani zde nedošlo k takovým změnám, které by zavdávaly důvod hodnotit slib jako porušený.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Pod pojem veřejnoprávní média neboli média veřejné služby lze zařadit Českou televizi (ČT), Český rozhlas (ČRo) a také, s jistými odlišnostmi od prvních dvou, Českou tiskovou kancelář (ČTK). Vzhledem k tomu, že od vzniku vlády neproběhl žádný návrh na novelu některého ze zákonů, které upravují fungování jednotlivých veřejnoprávních služeb, nelze říci, že by vláda nějak podporovala nebo limitovala fungování jednotlivých médií. Žádné významné změny se neodehrávají ani v oblasti koncesionářských poplatků, které jsou upraveny zákonem o rozhlasových a televizních poplatcích.

Z tohoto důvodu je jediným možným faktorem vlivu vlády v této oblasti volba členů dozorčích rad těchto médií.

Dozorčí rady

V Radě ČRo proběhla volba dvou členů od doby, kdy současná vláda obdržela důvěru (v noci z 11. na 12. července 2018). Členy jsou od 13. března 2019 Tomáš Kňourek (znovuzvolen) a od 27. března 2019 Jan Krůta. Tomáš Kňourek, navržen vládním hnutí ANO, obdržel v tajné volbě v Poslanecké sněmovně 95 hlasů a překročil tak hranici 88 hlasů nutnou ke zvolení v 1. kole volby. To znamená, že Tomáš Kňourek zůstal ve své funkci i přes svoji kontroverzní kritiku stanice Vltava za vysílání úryvku z románu Linie krásy britského spisovatele Alana Hollinghursta (v úryvku na stanici zazněly v dopoledních hodinách slova jako „penis“, což Kňourek kritizuje jako „oplzlosti“ a daného spisovatele označuje za „chlípníka“).

Jan Krůta, který v roce 2013 neúspěšně kandidoval za hnutí Úsvit, byl zvolen ve druhém kole. Jeho zvolení je kritizováno především z důvodu Krůtova spoluautorství na článku „Případ Magor“, který vyšel v časopise Mladý svět v 70. letech.

V Radě ČTK proběhly za poslední vládní období hned tři změny. V pátek 26. dubna 2019 byla zvolena bývalá ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová Tominová, když porazila kandidáta Pirátské strany, Josefa Šlerku. Na poslední dvě místa sedmičlenné rady byli v září a říjnu zvoleni David Soukup (navržený ANO) a Angelika Bazalová (navržená Piráty).

V neposlední řadě zvolili poslanci do tzv. velké vysílací rady (Rady pro rozhlasové a televizní vysílání) Ladislava Jakla. Tento bývalý spolupracovník Václava Klause kandidoval také za Okamurovo hnutí SPD, která jej rovněž do rady navrhla. Jakl přitom veřejně uváděl, že by se měla veřejnoprávní média zrušit. V březnu 2019 byl do RRTV zvolen také Vadim Petrov.

Od doby, kdy současná vláda získala důvěru v Poslanecké sněmovně, neproběhla v Radě ČT žádná změna.

Výroční zprávy ČT

Za ohrožení České televize se také často považuje možnost, že by nebyly schváleny dvě po sobě jdoucí výroční zprávy a zprávy o hospodaření. Ty schvaluje Poslanecká sněmovna. Podle zákona o České televizi může být v případě neschválení dvou po sobě následujících výročních zpráv odvolána kompletně celá Rada ČT a navolena znovu. Ta by pak potenciálně mohla nahradit současného ředitele ČT. O této alternativě dlouhodobě veřejně mluví prezident republiky.

V Poslanecké sněmovně čekaly výroční zprávy o činnosti a hospodaření za roky 2016 a 2017 na schválení až do 24. října 2019, kdy je poslanci všechny (zprávu o činnosti za roky 20162017 i zprávu o hospodaření za rok 2016 a 2017) schválili. Tomu předcházela dlouhá debata (video, čas 0:28–1:38), odložení projednávání výročních zpráv i hrozba vyvolání mimořádné schůze v případě jejich neschválení.

Projednávání výročních zpráv České televize za rok 2018 bylo ve stejný den přerušeno a Sněmovna se jimi tak bude zabývat až v budoucnu.

Na základě provedených změn je možné konstatovat, že vláda výrazně nezasahuje do nezávislosti veřejnoprávních medií. Nedošlo k úpravě legislativy a zároveň nebylo změněno složení rad médií takovým způsobem, který by znamenal ohrožení jejich postavení nebo nezávislosti.

Online platby u státních institucí Právní stát Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Samozřejmostí bude on-line platba u všech státních institucí České republiky.“

Programové prohlášení vlády, str. 13

Plošné zavedení on-line plateb je součástí záměru „Platební brána“ implementačního plánu Informační koncepce ČR (IKČR). Tento záměr měl být realizován do 1. září 2019, k 23. říjnu však není dohledatelné, zda již Platební brána byla realizována.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Usnesením vlády č. 629 (.pdf) 3. října 2018 byl přijat úvodní dokument programu Digitální Česko. Součástí tohoto programu je kromě strategických materiálů Česko v digitální Evropě, Digitální ekonomika a společnost i Informační koncepce České republiky (vše .pdf) a právě tento materiál nás bude zajímat. „IKČR navazuje na strategický cíl SC3: Dobudování eGovernmentu, aktuálně platného strategického materiálu veřejné správy Strategický rámec rozvoje veřejné správy ČR pro období 2014–2020 (SRR VS) a dále jej rozpracovává tak, aby se mohl uplatnit při dlouhodobém řízení rozvoje IS jednotlivých OVS,“ píše se v dokumentu (.pdf, str. 1).

Naplnění vrcholového cíle Informační koncepce ČR bude řízeno ve struktuře pěti (.pdf, str. 2) hlavních cílů:

1. UŽIVATELSKY PŘÍVĚTIVÉ A EFEKTIVNÍ ON-LINE SLUŽBY PRO OBČANY A FIRMY
2. DIGITÁLNĚ PŘÍVĚTIVÁ LEGISLATIVA
3. ROZVOJ PROSTŘEDÍ PODPORUJÍCÍHO DIGITÁLNÍ TECHNOLOGIE V OBLASTI eGOVERNMENTU
4. ZVÝŠENÍ KAPACIT A KOMPETENCÍ ZAMĚSTNANCŮ VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ
5. EFEKTIVNÍ A CENTRÁLNĚ KOORDINOVANÉ ICT VEŘEJNÉ SPRÁVY

Zavedení on–line plateb je blíže specifikováno v implementačním plánu (.pdf), který byl schválen na jednání vlády 15. dubna 2019. Vládní slib je v dokumentu nazván jako záměr „Platební brána“ a je součástí dílčího cíle IKČR 1.03 „Centrální platební brána, umožňující platbu za poplatky, pokuty, služby státní správy a samosprávy v jednotném rozhraní, pomocí platební karty, převodu z účtu a dalšími způsoby,“ píše se v dokumentu (.pdf, str. 24). Realizace záměru by měla probíhat od 1. září 2018 do 1. září 2019, gesčním úřadem je Ministerstvo vnitra ČR. Externí náklady realizace se pohybují od 3–6 mil. Kč (.pdf, str. 9).

Jednotlivé záměry jsou pak „známkovány“ písmeny A–D podle toho, v jakém stavu se nachází. Definice (.pdf, str. 3) jednotlivých záměrů zní:

  • A. Záměr je dlouhodobě připravený, schválený v gesčním úřadu, je „v běhu“, má zajištěné financování (např. projekty již schválené OHA). V rámci metodiky to odpovídá stavu „závazku“, popř. dalších stavů. Záměry „A“ jsou uvedeny v příloze implementačního plánu.
  • B. Záměr je definovaný gesčním úřadem, tj. má prioritu a podporu v gesčním úřadu, ale nemá finanční nebo personální krytí. Tyto záměry tvoří těžiště implementačního plánu.
  • C. Potřebný záměr, existuje koncept záměru (tj. prakticky všechny políčka jsou vyplněná), ale není dojednána podpora gestora, gesční úřad, ani zdroje (typicky průřezové záměry, multirezortní a sdílené).
  • D. Námět na záměr. Tyto náměty vznikly z různých inspirací, například z potřeby pomoci úřadům dostát požadavkům architektonických principů a zásad řízení ICT ze schválené Informační koncepce. Mnohé náměty mohou být ještě duplicitní nebo příliš detailní, proto je pro jejich převod do stavu „C“ při příštím implementačním plánování nutná jejich konsolidace.

Podle posledních dostupných informací je stav záměru „Platební brána klasifikován jako „B (.pdf, str. 9). Nepodařilo se nám dohledat, zda již byla ukončena realizace Platební brány podle implementačního plánu, a jaký je tedy stav k říjnu 2019. Na náš dotaz zatím Ministerstvo vnitra neodpovědělo.

Otevřená data ministerstva zdravotnictví Právní stát Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Začneme otevřeně zveřejňovat data o hospodaření rezortu a jím přímo řízených nemocnic.“

Programové prohlášení vlády, str. 29

Na oficiálních webových stránkách Ministerstva zdravotnictví (MZ) vznikla záložka s názvem „Otevřená data“. Data jsou pravidelně aktualizována, nejnovějším údajem je Národní registr poskytovatelů zdravotních služeb. Zatím však nejsou zveřejněna data od nemocnic.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Data jsou pravidelně aktualizována, nejnovějším údajem je zveřejnění Národního registru poskytovatelů zdravotních služeb. Od minulé revize vládního slibu v červnu 2019 byly navíc zveřejněny faktury některých krajských hygienických stanic (Karlovy Vary – za roky 2018 a 2019, Středočeský kraj – za roky 2018 a 2019, Jihlava – za rok 2019) a Hygienické stanice hlavního města Prahy (za rok 2019).

Aktuálně na stránce nalezneme celkem 132 176 datových sad, z toho 30 datových sad poskytuje Ministerstvo zdravotnictví. Tyto sady jsou totožné s těmi, které jsou zveřejněny na stránce Ministerstva zdravotnictví. Je zde připravené prostředí pro zveřejňování dat nemocnicemi, od poslední revize zde ale stále nebylo nic přidáno.

Na oficiálních webových stránkách MZ lze v záložce „Ministerstvo zdravotnictví“ najít odkaz „Otevřená data“. Ten návštěvníka přesměruje na samostatnou webovou stránku, která je spravována Ústavem zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS ČR). Jde oorganizační složku státu, jejímž zřizovatelem je Ministerstvo zdravotnictví ČR a je správcem Národního zdravotnického informačního systému (NZIS) podle zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách) v platném znění (dále jen zákon o zdravotních službách)“.

Mezi organizacemi, které zveřejňují svá data, je Ministerstvo zdravotnictví, Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, krajské hygienické stanice, Hygienická stanice hlavního města Prahy, Agentura pro zdravotnický výzkum České republiky, Koordinační středisko transplantací, Referenční laboratoře přírodních léčivých zdrojů, BALMED Praha a Národní ústav duševního zdraví. Soupis všech organizací, které jsou v přímé působnosti Ministerstva zdravotnictví, se nachází na oficiálních stránkách ministerstva. Je mezi nimi několik nemocnic, ale i například hygienické stanice.

Ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek v rozhovoru (čas 3:45–5:40) pro Český rozhlas uvedl, že analytici MZ už od roku 2014 pracují na spojení klíčových zdravotnických informací v jediném systému NZIS (Národní zdravotnický informační systém). Příští rok by mělo dojít k jejich zveřejnění.

Posílení zastoupení v EU Bezpečnost Nerealizovaný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Budeme usilovat o posílení zastoupení českých představitelů a občanů v institucích a orgánech Evropské unie.“

Programové prohlášení vlády, str. 25

Změnit systém zastoupení v orgánech EU, který často vyplývá už ze zakládacích smluv, je velice složité, zejména u poradních orgánů to však není nemožné. Zatím však k žádné změně nedošlo.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

7. října byla Věra Jourová potvrzena Evropským parlamentem do funkce eurokomisařky. Pokud dojde na konci října ke schválení Komise Ursuly von der Leyen, stane se místopředsedkyní Evropské komise zodpovědnou za hodnoty a transparentnost.

K říjnu 2019 nedošlo v plnění tohoto slibu k závažným změnám. Podle velvyslance a vedoucího Stálého zastoupení České republiky při EU Jakuba Dürra však v poslední době přibývá českých úředníků především na nižších pozicích; tito však vzhledem k jejich menšímu vlivu problém s nedostatkem Čechů v Bruselu příliš neřeší. V souvislosti s volbami do Evropského parlamentu a ustanovením nové Evropské komise by však mohli Češi proniknout i na vysoké úřednické pozice, kde je jich v současnosti stále velký nedostatek.

Dále uveďme, že jakákoliv změna zastoupení v orgánech a institucích EU musí být často jednomyslně schválena ostatními členskými státy a souvisí s ní tedy řada diplomatických vyjednávání, tento slib je tedy během na dlouhou trať. Další možností, jak posílit české zastoupení, je samozřejmě posilování politického vlivu.

Výčet základních orgánů Evropské unie obsahuje čl. 13 Smlouvy o Evropské unii (.pdf, str. 10, dále jen „SEU“). Poměr zastoupení členských států v těchto orgánech je pak často dán přímo tzv. zakládajícími smlouvami (Smlouva o EU a Smlouva o fungování EU) a změnit ho tak prakticky není možné (změna by si vyžádala složitý proces změny mezinárodní smlouvy ve všech členských státech, u nás by například muselo změnu schválit 120 poslanců a 3/5 z přítomných senátorů).

Přímo ve smlouvách je upraveno složení Evropské rady (čl. 15 SEU), kterou tvoří nejvyšší představitelé členských států a předseda, Rady (čl. 16 SEU), kterou tvoří příslušní ministři členských států, Komise (.pdf, str. 1), která je tvořena jedním zástupcem z každého členského státu, a Účetního dvora (čl. 285 Smlouvy o fungování EU, dále jen „SFEU,“ (.pdf, str. 123)), který je tvořen opět jedním zástupcem z každého státu.

Evropský parlament má pak podle čl. 14 SEU maximálně 751 členů, přičemž státy zde jsou zastoupeny na základě tzv. degresivní proporcionality, tedy systému, ve kterém větší státy mají méně zástupců, než na kolik by měly nárok při spravedlivém rozdělení vycházejícím z počtu obyvatel, menší státy mají zástupců naopak více. Například Česká republika má 21 europoslanců na 10,5 milionu obyvatel, tedy cca 0,5 milionu obyvatel na 1 europoslance, v Německu však mají 96 europoslanců na 82 milionů obyvatel, přičemž kdyby se uplatnil stejný poměr jako v případě České republiky, tedy 0,5 milionu obyvatel na jednoho europoslance, mělo by Německo 164 zástupců v Evropském parlamentu.

Kvůli brexitu bylo na konci června 2018 (tedy v době jmenování druhé Babišovy vlády) přijato rozhodnutí o změně rozdělení křesel mezi jednotlivé státy, pro Českou republiku by se situace nijak nezměnila a zůstalo by jí stávajících 21 křesel. Vzhledem k odložení brexitu až do konce října 2019 se však rozdělení křesel v Evropském parlamentu nijak nezměnilo a Češi si v květnu zvolili 21 europoslanců.

Posílit by mohla vláda i české zastoupení v hlavním rozhodovacím orgánu Evropské centrální banky (ECB), a to mimo jiné i vstupem do eurozóny. Hlavní rozhodovací orgán, Rada guvernérů, je totiž tvořena guvernéry národních bank států eurozóny. Dále by mohl být český zástupce prosazen do Výkonné rady ECB, do roku 2021 končí funkční období 4 z 6 členů. To se však do konce října 2019 nestalo.

Další orgán zmíněný v zakládacích smlouvách je Soudní dvůr Evropské unie. Ten je tvořen tzv. Soudním dvorem a Tribunálem. Soudní dvůr tvoří dle čl. 19 SEU 1 soudce za každý členský stát, ke změně tohoto počtu by tedy opět byla třeba novelizace Smlouvy o EU. Dále je Soudní dvůr tvořen i generálními advokáty, těch je celkově 11, přičemž 6 náleží velkým členským státům, mezi nimi je i Spojené království, a 5 zbývajících „rotuje“ mezi zbývajícími státy. S brexitem a tím spojeným uvolněním místa anglického generálního advokáta se otevírá otázka, co s tímto místem naložit, či zda počet generálních advokátů nezměnit. Vláda Andreje Babiše má tedy teoreticky šanci získat České republice místo stálého generálního advokáta Soudního dvora EU.

Tribunál (.pdf, čl. 48, str. 13) pak prošel rozšířením nedávno, kdy z původních 28 soudců byl jejich počet postupně zvýšen na 56, 2 soudci za každý stát (po brexitu tedy 54 soudců). Není tedy pravděpodobné, že by se do roku 2021 jejich počet dále měnil, možné to však je, a to dle čl. 281 SFEU řádným legislativním procesem, změnou Statutu soudního dvora EU. Dne 27. září 2019 došlo k navýšení soudců o 14, z toho i Česko má už dva zástupce: Petru Škvařilovou-Pelzl a Jana Passera, který funkci zastává již od roku 2016.

Zastoupení v poradních institucích, Hospodářském a sociálním výboru a Výboru regionů je momentálně založené na počtu obyvatel členských států, opět se však uplatňuje degresivní proporcionalita, a to v silnější míře než u Evropského parlamentu, např. Malta má zástupců 5, Česko 12 a Německo 24. Andrej Babiš by však mohl prosadit, aby se jednomyslným rozhodnutím Rady (čl. 301 a 305 SFEU) pozměnil způsob zastoupení.

Dle bývalého státního tajemníka pro evropské záležitosti Aleše Chmelaře pak má také Česká republika nedostatečné zastoupení na úřednických pozicích v orgánech EU, kde podle jeho slov chybí stovky českých úředníků.

Již v dubnu 2018 první vláda Andreje Babiše schválila novou Koncepci pro období 2018–2020, která navazuje na Strategii podpory Čechů v institucích EU z roku 2015. Současná vláda pak pokračuje ve školeních a přednáškách, které českým uchazečům mají pomoci zvládnout výběrové řízení a získat místo v institucích a orgánech EU. Seznam Čechů na významných pozicích v orgánech a institucích EU je pak k dispozici na stránkách Ministerstva zahraničních věcí.

Tvorba zákonů Právní stát Nerealizovaný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Pro zákony, jejichž příprava a implementace přesahuje funkční období jedné vlády, zavedeme zvláštní způsob expertní přípravy s podporou Legislativní rady vlády s přesným harmonogramem projednávání, schvalování a zavádění do praxe. Příkladem mohou být změny Ústavy, změny v kompetencích ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy, změny důchodového zabezpečení a zjednodušení dávkových systémů, změny v soudnictví a státním zastupitelství nebo příprava nových soudních procesních předpisů.“

Programové prohlášení vlády, str. 23

Slibovaná změna vládou zavedena nebyla a k říjnu 2019 nebyly provedeny žádné kroky k realizaci slibu. Informace o tom, zda se plánuje, se nám dohledat nepodařilo.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Slibovanou změnu vláda patrně nehodlá prosazovat prostřednictvím zákonné úpravy, neboť není předmětem plánu legislativních prací vlády až do roku 2021. Záměr zavedení expertní přípravy nepředpokládá ani plán legislativních prací pro rok 2019.

Zvláštní způsob expertní přípravy by se dal zavést skrze úpravu Legislativních pravidel vlády (LPV) (.pdf). Jedná se o usnesení vlády č. 188 ze dne 19. března 1998, ve znění pozdějších usnesení, které upravuje postup ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy při tvorbě a projednání připravovaných právních předpisů a obsah a formu připravovaných právních předpisů.

LPV byla naposledy změněna ještě za první vlády Andreje Babiše, a to usnesením vlády ze dne 17. ledna 2018 č. 47. (.pdf), ze kterého však nevyplývá žádná změna ohledně uvedení přesného harmonogramu projednávání, schvalování a zavádění zákonů, které přesahují funkční období jedné vlády. Zároveň nám v současné době nejsou známy žádné informace o přípravě takových změn LPV.

Účast na vojenských misích Bezpečnost Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„V souladu se schváleným mandátem budeme pokračovat v účasti na mírových a výcvikových misích v Afghánistánu (Resolute Support), Iráku a Mali. Budeme přispívat do Předsunuté vojenské přítomnosti v Pobaltí, Sil rychlé reakce NATO (NRF) včetně Sil velmi vysoké pohotovosti (VJTF), ochrany vzdušného prostoru (Air Policing) a budeme přispívat do vystavění robustních následných sil (Follow-On Forces).“

Programové prohlášení vlády, str. 20

Současná vláda je vázána mandátem zahraničních misí, který byl schválen Poslaneckou sněmovnou 1. června 2018. Podle něj by většina misí měla trvat do konce roku 2020. Současná vláda zatím v tomto směru žádné kroky nepodnikla, ovšem ani účast neomezuje.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Dle čl. 43 Ústavy ČR je schvalování použití Armády České republiky (AČR) rozdělené mezi Parlament a vládu. Současné působení AČR v zahraničních misích do roku 2020 schválila Poslanecká sněmovna a předchozí vláda Andreje Babiše v demisi dne 1. června 2018. Senát potvrdil předkládané mise již 17. května 2018.

Většina schválených zahraničních misí Armády České republiky byla prodloužena do prosince 2020, a to včetně všech zmíněných misí – v Afghánistánu, Iráku, Mali a Pobaltí včetně ochrany tamního vzdušného prostoru (Air Policing). Aktuální seznam misí AČR lze najít zde. Česká republika také přispívá k vytvoření Sil rychlé reakce NATO (NRF) a jednotek velmi rychlé reakce (VJTF). V období 2019 až 2021 je do těchto sil zařazen 71. mechanizovaný prapor „Sibiřský“ z Hranic.

Otázka projektu, který se týká robustních následných sil (Follow-On Forces) v rámci iniciativy NATO pod názvem Framework Nations Concept (FNC), je zatím jen deklaratorním závazkem, zmíněným již předchozími vládami v letech 2014–2016.

Výběr soudců Právní stát Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Prosadíme kariérní řád soudců a zákonem stanovené podmínky výběru soudců jako záruky udržení profesní motivace a protikorupční opatření.“

Programové prohlášení vlády, str. 23

Kariérní řád soudců ještě prosazen nebyl. Nicméně vláda již schválila novelu zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, kterou předložila Poslanecké sněmovně PČR.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Ministerstvo spravedlnosti naplánovalo na červen 2019 předložit návrhy na změnu zákona o soudech. U soudců i státních zástupců by se tak zavedla pravidelná hodnocení, od kterých by se mohlo odvíjet i případné povýšení. Jak uvedl tehdejší ministr spravedlnosti Jan Kněžínek v rozhovoru pro Českou justici: „V zásadě by soudci prováděli pravidelné hodnocení soudců, od něj by se pak odvíjely další věci, jako třeba splnění podmínek pro postup na vyšší instanci, nebo případně i nějaký finanční postih. Protože všichni soudci mají stejný plat, ale určitě všichni nesoudí stejně kvalitně.

O konkrétní podobě novely již ministerstvo uspořádalo odbornou debatu. Zástupci krajských soudů, Nejvyššího soudu, Soudcovské unie ČR, Nejvyššího státního zastupitelství a Kanceláře veřejného ochránce práv, včetně ministra Jana Kněžínka, jednali o právní úpravě pro výběr soudců a soudních funkcionářů či o dopadu zavedení kariérního řádu.

Koncem července 2019 poslalo ministerstvo spravedlnosti na vládu návrh novely zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích. V tomto návrhu by měli zůstat zachováni laičtí přísedící, i když pouze u některých soudních procesů. Budou zachováni u soudů týkajících se těžkých zločinů a pracovně právních sporů. V původním návrhu bývalého ministra spravedlnosti Kněžínka měli být zrušeni.

8. října 2019 vláda schválila novelu zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, která byla následně předložena Poslanecké sněmovně k projednání jako tisk č. 630. V novele se mění (.doc, str. 9–14.) pojem justiční čekatel a je nahrazen pojmem justiční kandidát. S tím souvisí změny v odborné justiční zkoušce i samotné definice justičního kandidáta. Přípravná služba justičního čekatele se mění na odbornou přípravu justičního kandidáta. Mimo jiné se mění jejich délka. V případě přípravné služby (.doc, str. 9) se jednalo o 36 měsíců, odborná příprava nyní trvá 1 rok (.doc, str. 15). Byly přidány paragrafy 105a–105e (.doc, str. 7–8), které přesněji vymezují jmenování soudce do funkce předsedy a místopředsedy soudu, jeho výběrového řízení a možnost jeho znovujmenování do funkce předsedy. Dále se zde mění odborné zkoušky soudců, výběrové řízení na funkci soudce a výběr soudců na funkci soudců nejvyšších soudů.

Whistleblowing, lobbing Právní stát Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„V této souvislosti předložíme zejména účinné právní nástroje k ochraně oznamovatelů korupce (whistleblowing) a zákon o regulaci lobbingu vycházející z mezinárodních doporučení.“

Programové prohlášení vlády, str. 24

V oblasti tzv. whistleblowingu se čekalo, dokud nebude schválena evropská směrnice, ta byla teprve nedávno podepsána předsedy EP a Rady EU. Vládní zákon o lobbování byl organizačním výborem posunut do prvního čtení v Poslanecké sněmovně PČR, kde bude projednán.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Přestože se vláda na podzim roku 2018 angažovala ve snaze o předložení návrhu zákona o ochraně oznamovatelů, nepodařilo se vládě Andreje Babiše na premiérovu práci z předešlého volebního období navázat. Žádný z dříve předložených, teď už ukončených návrhů nebyl upravený znovuotevřen a předložen Sněmovně.

Hlavním důvodem kritiky přijetí tohoto zákona byla především probíhající příprava směrnice Evropského parlamentu a Rady Evropské unie o ochraně osob oznamujících porušení práva Unie. Ta byla po prvním čtení 7. října 2019 spolupodepsána předsedy Evropského parlamentu a Rady Evropské unie.

Vzhledem k tomu, že došlo k podepsání směrnice nedávno od ověřování slibu, nelze tvrdit, že vláda nejedná. Je třeba brát v potaz časovou náročnost českého legislativního procesu a to, že se návrh zákona může objevit klidně až na konci volebního období současné vlády, jež jej slíbila.

Vládní návrh zákona o lobbování, který podle důvodové zprávy (.pdf, str. 13) bere v úvahu i některá mezinárodní doporučení adresovaná ČR, byl po projednání vládou předložen Sněmovně 21. srpna 2019. Organizační výbor 3. října 2019 navrhl (.docx, str. 3) Sněmovně, aby přikázala jeho projednání, a zpravodajem pro prvé čtení určil poslance Chvojku. Projednání návrhu je zařazeno na program 35. schůze Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, která se koná od 15. října 2019, první čtení jsou zařazena na úterý 22. října a pátek 25. října 2019.

Snaha ANO a ČSSD o nastavení zákonných limitů pro lobbing byla pozdržena kvůli kritice ze strany České národní banky, která se obávala, že by zákon mohl umožnit narušení nezávislosti ČNB, a následnému předložení žádosti o stanovisko Evropské centrální banky tehdejším ministrem Kněžínkem. Obavy ČNB však byly vyvráceny (.pdf, str. 3). Konkrétně ECB uvedla, že „(...) zvýšení transparentnosti v kontextu lobbingu v legislativním procesu v České republice nenaruší nezávislé plnění úkolů ČNB (...)“. Stanovisko ECB umožnilo posun v přípravě tohoto zákona, tedy schválení tohoto návrhu vládou.

Lobbování je v návrhu zákona (.pdf) definováno jako soustavná činnost s cílem ovlivnit přípravu či schvalování právního předpisu nebo dokumentu koncepce rozvoje (str. 1). Lobbista pak může být pouze bezúhonná osoba, která se registruje ve speciálním registru (str. 3). V tomto registru pak mají být registrovaní i ti, vůči kterým může lobbování směřovat – např. členové Parlamentu či vlády, prezident republiky nebo náměstci na ministerstvech, ale i členové rady ČNB (str. 3). Lobbisté pak mají mít povinnost čtvrtletně vyhotovovat zprávy o svém lobbování (str. 6).

Zákon o Vojenském zpravodajství Bezpečnost Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Prosadíme novelu zákona o Vojenském zpravodajství.“

Programové prohlášení vlády, str. 18

Vláda v červenci 2018 zahájila legislativní proces s cílem novelizovat zákon č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství. Tato novela byla schválena v obou komorách parlamentu a následně podepsána prezidentem. Nový zákon vešel v účinnost v září 2019.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Dne 12. srpna 2019 byla novela zákona o Vojenském zpravodajství podepsána prezidentem a vešla v účinnost ke dni 6. září 2019.

Na základě informací obsažených v důvodové zprávě (.pdf, str. 7–8) je cílem novely rozšíření pravomocí Vojenského zpravodajství především v oblasti kybernetického prostoru. Prioritou je včasné zjištění bezpečnostních hrozeb a jejich případné odvrácení. Legislativní proces v Parlamentu byl zahájen 13. července 2018, pouhých několik desítek hodin od momentu, kdy vláda získala důvěru poslanců. K procesu přípravy návrhu tak došlo ještě za předchozí vlády. První čtení návrhu zákona proběhlo 25. ledna 2019, kdy byl tento návrh přikázán k projednání výborům.

Ústavně právní výbor následně svým usnesením z března 2019 doporučil (.pdf) Poslanecké sněmovně návrh schválit, doporučil také přijmout určité změny tohoto návrhu. Schválit návrh, a to včetně změn navržených Ústavně právním výborem, pak dne 5. dubna 2019 doporučil (.pdf) i Bezpečnostní výbor. V souladu s doporučením prošel návrh zákona druhým čtením dne 17. dubna 2019 a byl opět zařazen na agendu schůze Bezpečnostního výboru. Zákon byl ve třetím čtení schválen a přijat i v Senátu. Po podpisu prezidenta vešel zákon v účinnost pod číslem 205/2019 Sb.

Vláda Andreje Babiše tak splnila svůj slib, že prosadí novelu zákona o Vojenském zpravodajství.

Sliby vlády Andreje Babiše ověřujeme díky grantové podpoře Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.