Demagog.cz

Sliby vlády Andreje Babiše

Speciální výstup Demagog.cz sledující plnění slibů druhé vlády Andreje Babiše

Vláda Andreje Babiše schválila své programové prohlášení 27. června 2018. Demagog.cz přichází s rozsáhlou analýzou o plnění slibů menšinového kabinetu hnutí ANO a ČSSD. Vybrali jsme padesátku slibů napříč tématy, které budeme kontrolovat po celé volební období. Kompletní metodiku naleznete zde. Za podporu děkujeme Nadačnímu fondu pro nezávislou žurnalistiku.

Je možné, že na některé sliby budete sami nahlížet například jako na nerealizované, zatímco dle naší metodiky znamenají realizované snahy průběžné plnění. Kategorie jsou pouze výchozím bodem pro orientaci v analýze. Naším cílem bylo nabídnout veřejnosti tvrdá data a poctivou analýzu, hlavním přínosem jsou tedy data a informace obsažené v odůvodnění.

Analýzu jsme aktualizovali k 4. listopadu 2019, v pravidelných intervalech ji budeme souhrnně aktualizovat dále. V mezidobí však může docházet ke změnám, které nemusí být obratem do textu zapracovány. Berte tento limit, prosím, na vědomí.

Budeme rádi za vaši zpětnou vazbu. Pište nám na info@demagog.cz.

50 sledovaných slibů

6 splněných
12 %
23 průběžně plněných
46 %
3 porušené
6 %
18 nerealizovaných
36 %
Oblast Hodnocení
Financování sportu Vzdělanost Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zasadíme se o nastavení stabilního a kontinuálního financování sportovních organizací prostřednictvím víceletých finančních plánů.“

Programové prohlášení vlády, str. 40

Žádný z dosud vypsaných dotačních programů pro sport není určen na více let. Vypsání víceletého programu dosud nedovoloval zákon. Jeho novela, která umožňuje uzavření dlouhodobé spolupráce k realizaci víceletých projektů, vstoupila v účinnost 31. července 2019.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Financování sportovních organizací je obecně upraveno zákonem o podpoře sportu (č. 115/2001 Sb.). Po jeho novelizaci, která nabyla účinnosti 31. července 2019, vznikla Národní agentura pro sport (dále jen Agentura), v jejímž čele stanul poslanec Milan Hnilička (ANO).

Podle zprávy Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) převezme Agentura od MŠMT od 1. ledna 2020 kompetence v oblasti státní politiky ve sportu a bude připravovat a vyhlašovat dotační programy na rok 2021 a další roky. Agentura bude rozdělovat dotační prostředky státního rozpočtu pro rok 2021, odpovídající výzvy bude vyhlašovat průběžně v roce 2020. MŠMT definitivně ukončí činnost v oblasti podpory sportu v polovině roku 2021. Vedle této agentury se na financování sportu podílí i krajeobce.

V současné době poskytuje MŠMT (od 1. ledna 2020 však již Agentura) dvojí typ dotací. První z nich jsou investiční dotace do sportovní infrastruktury, které jsou poskytovány na konkrétní projekty (např. podpora materiálně technické základny sportu). Druhým typem jsou neinvestiční dotace, z nichž je financován samotný provoz sportovních klubů, výchova mládeže atd.

Mezi neinvestiční dotace patří například program TALENT 2020, REPRE 2020 nebo MŮJ KLUB 2020. V podmínkách pro udělení těchto dotací se shodně píše, že „dotace poskytnutá v rámci této Výzvy je určena na období od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2020“ (např. program TALENT 2020, REPRE 2020 nebo MŮJ KLUB 2020 – vše .pdf, str. 2, bod 1.3). Ani v jednom případě se tedy nejedná o víceletý dotační program.

Tuto praxi jednoletých dotačních programů však mění právě znovelizovaný zákon, který podle § 6b odst. 3 umožňuje Agentuře uzavřít se sportovní organizací smlouvu nebo memorandum o dlouhodobé spolupráci k realizaci víceletého projektu. Fungování zákona v praxi však bude možné hodnotit až po převzetí kompetencí v oblasti vyhlašování dotačních programů Agenturou po 1. lednu 2020.

Je třeba zdůraznit, že návrh nebyl předložen vládou. Ta k němu navíc zaujala (.pdf) neutrální stanovisko. Poté, co Poslanecká sněmovna přehlasovala veto Senátu ve věci vzniku Národní sportovní agentury, ji 4. července 2019 podepsal prezident Zeman.

Dodejme, že požadavek víceletého financování sportovních organizací je uveden již v Koncepci podpory sportu 2016–2025, která byla přijata za vlády Bohuslava Sobotky. V ní se píše, že „víceleté dotační programy budou spuštěny od roku 2018“ (bod 4.3). V souladu s touto Koncepcí vláda schválila dne 15. srpna 2018 Akční plán na období 2018–2019 (.docx).

Financování sportu II. Vzdělanost Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Budeme dále podporovat přímé rozdělování veřejných prostředků sportovním klubům, tělovýchovným jednotám, sportovním svazům a sportovním organizacím.“

Programové prohlášení vlády, str. 40

Financování sportu ze státního rozpočtu organizuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy dvěma způsoby – ve formě neinvestičních a investičních dotací. Od ledna 2020 začne přidělování dotací přebírat Národní sportovní agentura.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

31. července 2019 nabyl účinnosti zákon 178/2019 Sb., jehož hlavním zásahem do financování sportu je vytvoření Národní sportovní agentury. Tento orgán přebírá od MŠMT vyhlašování a přípravu dotačních programů pro oblast sportu. Vymezené kompetence MŠMT však začne postupně přebírat až od ledna 2020. Do dotačních programů se mají nově zapisovat pouze jednotlivé sportovní organizace (například kluby) a nikoli sdružující sportovní organizace. Důvodem vytvoření orgánu je přerozdělování dotací v oblasti sportu zefektivnit. Kritika vytvoření NSA spočívá především v omezených možnostech odvolat jejího předsedu v kombinaci s jeho vysokými pravomocemi v oblasti přerozdělování finančních prostředků. Návrh zákona však předložila skupina poslanců a nikoli vláda. Ta k němu zaujala neutrální stanovisko.

Tyto změny mají oporu v Akčním plánu ke koncepci SPORT 2025 na období 20182019 (.docx), který vláda schválila 15. srpna 2018. Další změnou byla vyhláška upravující pravidla užívání rejstříku sportovců. Do něj se musí od 1. července 2018 žadatelé o dotace zapisovat; cílem je mimo jiné zvýšit transparentnost při přidělování dotací (.docx, str. 6–7).

Financování sportu upravuje zákon o podpoře sportu (zákon č. 115/2001 Sb.). Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) je až do ledna roku 2020 ústředním orgánem státní správy, který zabezpečuje financování sportu ze státního rozpočtu. Na podpoře sportu se podílí spolu s kraji a obcemi, které však zajišťují financování ze svých rozpočtů.

Ministerstvo poskytuje ze státního rozpočtu podporu sportu dvěma způsoby – ve formě neinvestičních a investičních dotací. Neinvestiční dotace jsou rozdělovány v rámci různých programů a výzev, které vyhlašuje MŠMT (od ledna 2020 však již Agentura) zejména na podporu sportu dětí a mládeže, na činnost sportovních organizací a svazů, na podporu univerzitního sportu, na podporu reprezentantů a další. Investiční program je určen pro dotace na podporu materiálně technického zázemí sportu.

Přímé financování sportu zajišťuje například program MŮJ KLUB, přes nějž MŠMT posílá peníze přímo jednotlivým klubům a tělovýchovným jednotám. Na rok 2019 Ministerstvo zaznamenalo celkové požadavky o dotace ve výši 1,4 miliardy korun.

Nárok na školku od 2 let Vzdělanost Nerealizovaný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zajistíme zákonem garantovaný nárok na péči o děti od dvou let při zohlednění možností zřizovatelů.“

Programové prohlášení vlády, str. 14

Vláda zatím nepodnikla žádné kroky k zajištění zákonem garantovaného nároku na péči o děti od dvou let. Aktuální legislativa říká, že dítě mladší 3 let nemá na přijetí do mateřské školy právní nárok.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Co se týče aktuálních kroků vlády, k říjnu 2019 zatím nebyl prosazen zákonem garantovaný nárok na péči o děti od dvou let.

V současnosti je péče o děti v předškolním věku ošetřena v zákoně o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (tzv. školský zákon). Aktuální úprava říká, že dítě mladší 3 let nemá na přijetí do mateřské školy právní nárok.

Sobotkova vláda již v roce 2017 podpořila ve školském zákonu možnost předškolního vzdělání pro děti mladší 3 let, novela Václava Klause mladšího však v červnu 2018 zavedla zpět současnou hranici 3 let pro garantované přijetí do školek.

Vláda Andreje Babiše v programovém prohlášení stanovila jako jednu z priorit školství. Co se týče předškolního vzdělání, cílem vlády je podle prohlášení zajistit „dostatečné kapacity mateřských škol posílením a efektivním využitím národních a evropských finančních zdrojů a lepší koordinací mezi Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstvem pro místní rozvoj. Zajistíme zákonem garantovaný nárok na péči o děti od dvou let při zohlednění možností zřizovatelů. Budeme investovat také do pedagogického personálu s cílem výrazně snížit počet dětí na jednu učitelku.

Ve školním roce 2018/2019 se ve školkách v ČR nacházelo (tabulky B1,1,1 a B1.4.1) 45 374 dětí mladších 3 let (z celkových 363 776 dětí). Přičemž počet dětí mladších 3 let ve školkách dlouhodobě roste, za posledních 5 let (2013/2014–2018/2019) se podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) jednalo o nárůst zhruba o 37 %.

Učitelů ve školním roce 2018/2019 ve školkách v ČR bylo (tabulka B1.8.1) celkem 32 233, při přepočítání na plně zaměstnané pak 30 581. Podle dat ČSÚ vycházelo ve školním roce 2018/2019 v mateřských školách v průměru 12 dětí na jednoho učitele.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy se snaží rozšiřovat kapacity mateřských a základních škol pomocí programu Rozvoj výukových kapacit mateřských a základních škol zřizovaných územně samosprávnými celky, který běží od roku 2014. Na podzim 2018 přidělilo ministerstvo 300 milionů korun mateřským a základním školám na rozšíření jejich kapacit.

S problematikou garantovaného nároku na péči o děti od dvou let nesouvisí pouze rozšiřování kapacit školek, ale také personálu. Zajištění míst pro dvouleté děti ve školkách by vyžadovalo také navýšení personálu.

Možnou variantou zajištění předškolní péče pro děti mladší 3 let jsou i tzv. dětské skupiny, jejichž rozvoj podporuje Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová představila 23. září 2019 plán na zavedení jeslí, které by nahradily nynější dětské skupiny, které jsou financované z peněz z evropských fondů. Čerpání těchto prostředků má skončit v roce 2022. Ministryně Maláčová připravuje novelu, která by z dětských skupin vytvořila jesle spolufinancované státem. Jesle by podle plánu ministryně byly určeny dětem do 4 let. Ani tato novela však nezavádí garantovaný nárok na péči o dítě od dvou let.

Peníze do školství Vzdělanost Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Prosadíme více peněz do školství tak, aby se platy učitelů a nepedagogů na konci volebního období v roce 2021 dostaly minimálně na 150 % jejich výše pro rok 2017.“

Programové prohlášení vlády, str. 14

Platy ve školství se zvyšují a rozpočet na příští rok počítá s dalším zvyšováním platů. Na konečné hodnocení však musíme počkat do roku 2021.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Vývoj platů ve školství mapuje Statistická ročenka školství na webu Ministerstva školství (kapitola A). Podle ní činil v roce 2017 průměrný plat zaměstnance regionálního školství 26 668 Kč (viz tabulka), což odpovídá 90 % průměrné mzdy v ČR v dané době. Do této kategorie (.pdf, str. 47) patří vedle učitelů například školníci, asistenti, kuchaři, uklízeči, hospodáři, správci IT atd. Průměrný plat pouze nepedagogických pracovníků (dohromady v platové i mzdové sféře) pak v roce 2017 dosahoval na základních školách (.xlxs, list B1.20.7) 17 556 Kč (60 % průměrné mzdy) a na středních školách (.xlxs, list A1.1.3) 20 679 Kč (cca 73 % průměrné mzdy). Pokud se zaměříme na samotné učitele, pak jejich mzda ve stejném roce činila v průměru 31 578 Kč, což činí 107 % průměrné mzdy.

Zdroj: msmt.cz (.xlsx, list A4.1.2)

Slibuje-li vláda navýšení mezd ve školství na 150 % jejich výše z roku 2017, měla by průměrná mzda všech zaměstnanců školství narůst minimálně na 40 002 Kč a mzda učitele na 47 367 Kč.

Z dat statistické ročenky plyne, že v roce 2018 vzrostla průměrná mzda zaměstnance regionálního školství na 29 449 Kč a učitele na 34 943 Kč. Mzda se tak zvýšila o více než 10 %.

Pro rok 2019 známe zatím pouze údaje z 1. čtvrtletí. Průměrný plat učitelů stoupl na 36 224 Kč měsíčně a oproti stejnému období v loňském roce si učitelé polepšili o 3 390 Kč (v 1. čtvrtletí roku 2018 byl průměrný plat podle MŠMT 32 834 Kč). Nepedagogickým pracovníkům vzrostl plat na 19 359 Kč a meziročně se zvýšil přibližně o 6 %. Vláda tedy navýšila peníze na platy mateřských, základních, středních a vyšších odborných škol od letošního ledna o 15 %. O deset procent měly narůst tarify a dalších pět procent šlo na odměny.

Zdroj: ČTK

Státní rozpočet pro tento rok počítá s dalším nárůstem platů učitelů i nepedagogických pracovníků. Nový státní rozpočet počítá v roce 2020 se zvýšením platů pedagogických pracovníků o 10 % a v roce 2021 o dalších 9 %. Podle prohlášení ministra školství Plagy tedy je „ministerstvo blízko splnění vládního slibu a slíbené prostředky do školství doputují“.

Právo na internet Vzdělanost Nerealizovaný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Připravíme zákon o právu každého občana mít přístup k internetu.“

Programové prohlášení vlády, str. 33

Vláda se příslušnou problematikou doposud v žádném legislativním návrhu nezabývala.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Zatím vláda nezveřejnila žádný legislativní návrh, který by se týkal práva občanů na přístup k internetu. Z návrhů, které se týkají dané problematiky alespoň okrajově, lze uvést vládní návrh zákona o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací, který byl Poslaneckou sněmovnou schválen v únoru 2019. Zákon definuje tzv. povinné subjekty (tedy hlavně subjekty financované z veřejných rozpočtů, naplňující veřejný zájem, vysoké školy atd.) a stanovuje, že „Povinný subjekt zajistí, aby jím spravované internetové stránky a mobilní aplikace byly přístupné, a to tím, že je pro jejich uživatele, zejména pro osoby se zdravotním
postižením, učiní vnímatelnými, ovladatelnými, srozumitelnými a stabilními."
Zákon tedy neřeší obecné právo občana na přístup k internetu, ale to, že má-li veřejná instituce své webové stránky a aplikace, musí být ovladatelné pro všechny občany včetně zdravotně postižených.

Obdobně návrh, který se tématu týká spíše okrajově, je návrh zákona o právu na digitální služby, který podala skupina poslanců v březnu letošního roku. V § 3 odst. 1 návrhu se stanovuje (.pdf, str. 3), že „Uživatel služby má právo využívat digitální službu a orgán veřejné moci má povinnost poskytovat digitální službu.“ Návrh zákona byl rozeslán poslancům jako tisk 447/0 (.pdf) dne 9. dubna 2019. Vláda s ním vyjádřila souhlas. Ke dni 18. října 2019 je návrh ve 2. čtení a čeká na schválení ve 3. čtení.

Přístup k internetu byl v nezávazné rezoluci (.pdf) Rady OSN pro lidská práva z 27. června 2016 označen za základní lidské právo v souvislosti s tím, že se jedná mj. o katalyzátor pro uplatňování práva na svobodu projevu: „(...) the same rights that people have offline must also be protected online, in particular freedom of expression, which is applicable regardless of frontiers and through any media of one’s choice, in accordance with articles 19 of the Universal Declaration of Human Rights and the International Covenant on Civil and Political Rights.“ (.pdf, str. 3)

Překlad Demagog.cz: „(...) stejná práva, jaká mají lidé offline, musí být chráněna i online, především svoboda vyjadřování, bez ohledu na hranice, a prostřednictvím jakéhokoliv média, v souladu s články 19 Všeobecné deklarace lidských práv a Mezinárodním paktem o občanských a politických právech.

Mezi průkopnické země, které zavedly právo na připojení, patří Estonsko nebo Finsko. Estonsko přijalo zákon o telekomunikacích již v roce 2000. Finsko uzákonilo právo na připojení k internetu a příslušný zákon přijalo v roce 2010.

Dodejme ještě, že přístup k internetu jako základní lidské právo prosazují ve svém dlouhodobém programu Piráti.

Snížíme počet oborů středního vzdělávání Vzdělanost Nerealizovaný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Snížíme počet oborů středního vzdělávání.“

Programové prohlášení vlády, str. 14

Během působení této vlády nedošlo k žádné redukci počtu oborů středního vzdělávání.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Podle Programového prohlášení vlády je důvodem tohoto snížení počtu oborů „zvýšení prestiže, odborné úrovně a uplatnitelnosti absolventů učňovských oborů a technických oborů středních škol“. Přeloženo do běžného jazyka, pokud se některé obory sloučí, budou mít absolventi širší spektrum znalostí a dovedností, a tím lepší uplatnitelnost na trhu práce a s tím spojenou prestiž.

V současnosti existuje celkem 283 oborů, které lze na našich středních školách studovat. Obory, které mohou být vyučovány na SŠ, jsou určeny nařízením vlády o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání (č. 211/2010 Sb.). Během působení této vlády nedošlo k aktualizaci tohoto předpisu.

Poslední novelizace proběhla nařízením z června 2018, tedy ještě tzv. první Babišovou vládou, která vydala nařízení vlády č. 144/2018 Sb. Ani tento předpis však nesnižuje počet oborů. Naopak došlo k navýšení o další 2 (na aktuálních 283 oborů).

Sliby vlády Andreje Babiše ověřujeme díky grantové podpoře Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.