Demagog.cz

Sliby vlády Andreje Babiše

Speciální výstup Demagog.cz sledující plnění slibů druhé vlády Andreje Babiše

Vláda Andreje Babiše schválila své programové prohlášení 27. června 2018. Demagog.cz přichází s rozsáhlou analýzou o plnění slibů menšinového kabinetu hnutí ANO a ČSSD. Vybrali jsme padesátku slibů napříč tématy, které budeme kontrolovat po celé volební období. Kompletní metodiku naleznete zde. Za podporu děkujeme Nadačnímu fondu pro nezávislou žurnalistiku.

Je možné, že na některé sliby budete sami nahlížet například jako na nerealizované, zatímco dle naší metodiky znamenají realizované snahy průběžné plnění. Kategorie jsou pouze výchozím bodem pro orientaci v analýze. Naším cílem bylo nabídnout veřejnosti tvrdá data a poctivou analýzu, hlavním přínosem jsou tedy data a informace obsažené v odůvodnění.

Analýzu jsme aktualizovali k 31. srpnu 2020 a v pravidelných intervalech ji budeme souhrnně aktualizovat dále. V mezidobí však může docházet ke změnám, které nemusí být obratem do textu zapracovány. Berte tento limit, prosím, na vědomí.

Budeme rádi za vaši zpětnou vazbu. Pište nám na info@demagog.cz.

50 sledovaných slibů

8 splněných
16 %
23 průběžně plněných
46 %
4 porušené
8 %
15 nerealizovaných
30 %
Oblast Hodnocení
Financování sportu Vzdělanost Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zasadíme se o nastavení stabilního a kontinuálního financování sportovních organizací prostřednictvím víceletých finančních plánů.“

Programové prohlášení vlády, str. 40

Žádný z dosud vypsaných dotačních programů pro sport není určen na více let. Vypsání víceletého programu dosud nedovoloval zákon, v plánu je však vypsání víceletých dotačních programů Národní sportovní agenturou na podzim 2020.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Financování sportovních organizací je obecně upraveno zákonem o podpoře sportu (č. 115/2001 Sb.). Po jeho novelizaci, která nabyla účinnosti 31. července 2019, vznikla Národní sportovní agentura (NSA), v jejímž čele stanul poslanec Milan Hnilička (ANO).

Podle zprávy Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) převezme NSA od MŠMT od 1. ledna 2020 kompetence v oblasti státní politiky ve sportu a bude připravovat a vyhlašovat dotační programy na rok 2021 a další roky. NSA bude rozdělovat dotační prostředky státního rozpočtu pro rok 2021, odpovídající výzvy bude vyhlašovat na podzim 2020. MŠMT definitivně ukončí činnost v oblasti podpory sportu v polovině roku 2021. Vedle Národní sportovní agentury se na financování sportu podílí i krajeobce.

V současné době poskytuje MŠMT (od 1. ledna 2021 pak již NSA) dvojí typ dotací. První z nich jsou investiční dotace do sportovní infrastruktury, které jsou poskytovány na konkrétní projekty (např. podpora materiálně technické základny sportu). Druhým typem jsou neinvestiční dotace, z nichž je financován samotný provoz sportovních klubů, výchova mládeže atd.

Mezi neinvestiční dotace patří například program TALENT 2020, REPRE 2020 nebo MŮJ KLUB 2020. V podmínkách pro udělení těchto dotací se shodně píše, že „dotace poskytnutá v rámci této Výzvy je určena na období od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2020“ (např. program TALENT 2020, REPRE 2020 nebo MŮJ KLUB 2020 – vše .pdf, str. 2, bod 1.3). Ani v jednom případě se tedy nejedná o víceletý dotační program. Národní sportovní agentura v důsledku vypuknutí pandemie koronaviru, která podstatně zasáhla i oblast sportu, získala změnou zákona pravomoc vyhlásit některé programy a poskytnout prostředky již v roce 2020.

Tuto praxi jednoletých dotačních programů však mění již zmíněný zákon o podpoře sportu, resp. jeho novela, která podle §6b odst. 3 umožňuje Národní sportovní agentuře uzavřít se sportovní organizací smlouvu nebo memorandum o dlouhodobé spolupráci k realizaci víceletého projektu. Tyto dlouhodobější projekty má NSA v plánu zahajovat od podzimu 2020, kdy bude zveřejňovat zmiňované výzvy na investiční programy. Z 6 plánovaných programů bude 5 koncipováno jako víceletých s možností několikaleté realizace.

Je třeba zdůraznit, že návrh nebyl předložen vládou. Ta k němu zaujala (.pdf) neutrální stanovisko, ve kterém se však přihlásila k myšlence Národní sportovní agentury, výhrady měla pouze k některým aspektům návrhu. Poté, co Poslanecká sněmovna přehlasovala veto Senátu ve věci vzniku Národní sportovní agentury, jej 4. července 2019 podepsal prezident Zeman.

Dodejme, že požadavek víceletého financování sportovních organizací je uveden již v Koncepci podpory sportu 2016–2025, která byla přijata za vlády Bohuslava Sobotky. V ní se píše, že „víceleté dotační programy budou spuštěny od roku 2018“ (bod 4.3). V souladu s touto Koncepcí vláda schválila dne 15. srpna 2018 Akční plán na období 2018–2019 (.docx) a následně i Akční plán na období 2020–2021.

Přestože návrh novely zákona o sportu, díky kterému Národní sportovní agentura vznikla, nebyl vládním návrhem, vláda vykázala určitou aktivitu ke splnění slibu, a tak jej můžeme hodnotit jako průběžně plněný. Pro příklad uveďme již vyjádření vlády k poslaneckému návrhu, ve kterém koncept Národní sportovní agentury podpořila, nebo závěrečné hlasování o návrhu, kdy bylo 75 poslanců hnutí ANO (tedy všichni přítomní) a 10 z 11 přítomných poslanců ČSSD pro návrh. Vznik NSA opakovaně podpořil premiér Babiš. První vláda Andreje Babiše ostatně jmenovala nynějšího předsedu NSA Milana Hniličku, který byl předkladatelem návrhu a vládním zmocněncem pro sport, a současná vláda jej dosadila do čela NSA.

Financování sportu II. Vzdělanost Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Budeme dále podporovat přímé rozdělování veřejných prostředků sportovním klubům, tělovýchovným jednotám, sportovním svazům a sportovním organizacím.“

Programové prohlášení vlády, str. 40

Financování sportu ze státního rozpočtu organizuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy dvěma způsoby – ve formě neinvestičních a investičních dotací. Během roku 2021 by měla přidělování dotací plně přebrat Národní sportovní agentura.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

31. července 2019 nabyl účinnosti zákon č. 178/2019 Sb., jehož hlavním zásahem do financování sportu je vytvoření Národní sportovní agentury (NSA). Tento orgán přebírá od Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) vyhlašování a přípravu dotačních programů pro oblast sportu. Vymezené kompetence MŠMT začala NSA postupně přebírat začátkem roku 2020, rozdělovat dotační prostředky státního rozpočtu má až pro rok 2021. 

Do dotačních programů se mají nově zapisovat pouze jednotlivé sportovní organizace (například kluby), a nikoli sdružující sportovní organizace. Dle II. Akčního plánu ke koncepci SPORT 2025 na období 2020–2021 (.pdf, str. 6), schváleného vládou 20. dubna 2020, má přejít od roku 2021 poskytování podpory sportu v rámci dotačních programů od MŠMT plně pod NSA. Ta by měla podle jejího předsedy Milana Hniličky rozdělit 7,5 mld. korun.

O dotace na ztráty způsobené koronavirem už například žádají sportovní kluby přímo Národní sportovní agenturu. Ta je měla vyplácet až od příštího roku, ale kvůli opatřením v souvislosti s COVID-19 dostala výjimku. Celkem by měla být rozdělena jedna miliarda korun, což by sportovním organizacím mělo vynahradit polovinu jejich doložených ztrát.

Důvodem vytvoření NSA je přerozdělování dotací v oblasti sportu zefektivnit. Část dotací má být navíc posílána přímo sportovním klubům. Tím má být snížena závislost amatérských registrovaných sportovců na sportovních svazech. Kritika vytvoření NSA spočívá především v omezených možnostech odvolat jejího předsedu v kombinaci s jeho vysokými pravomocemi v oblasti přerozdělování finančních prostředků. Dodejme, že návrh zákona však předložila skupina poslanců, a nikoli samotná vláda. Ta k němu zaujala neutrální stanovisko.

Výše zmiňované změny měly oporu již v Akčním plánu (.docx) ke koncepci SPORT 2025 na období 2018–2019, který vláda schválila 15. srpna 2018. Další změnou byla vyhláška upravující pravidla užívání rejstříku sportovců. Do něj se musí od 1. července 2018 žadatelé o dotace zapisovat. Cílem je mimo jiné zvýšit transparentnost při přidělování dotací (.docx, str. 6–7).

Financování sportu upravuje zákon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy bylo až do ledna roku 2020 ústředním orgánem státní správy, který zabezpečuje financování sportu ze státního rozpočtu. Na podpoře sportu se Národní sportovní agentura podílí spolu s krajiobcemi, které však zajišťují financování ze svých rozpočtů.

Ministerstvo poskytovalo ze státního rozpočtu podporu sportu dvěma způsoby – ve formě neinvestičních a investičních dotací. Neinvestiční dotace jsou rozdělovány v rámci různých programů a výzev, které vyhlašovalo MŠMT zejména na podporu sportu dětí a mládeže, na činnost sportovních organizacísvazů, na podporu univerzitního sportu, na podporu reprezentantů a dalších. Investiční program je určen pro dotace na podporu materiálně-technického zázemí sportu. Pro rok 2021 už by měla vyhlašovat dotační programy výhradně NSA, a to od podzimu 2020.

Nárok na školku od 2 let Vzdělanost Nerealizovaný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zajistíme zákonem garantovaný nárok na péči o děti od dvou let při zohlednění možností zřizovatelů.“

Programové prohlášení vlády, str. 14

Vláda zatím nepodnikla žádné kroky k zajištění zákonem garantovaného nároku na péči o děti od dvou let. Aktuální legislativa říká, že dítě mladší tří let nemá na přijetí do mateřské školy právní nárok.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Co se týče aktuálních kroků vlády, k srpnu 2020 zatím nebyl prosazen zákonem garantovaný nárok na péči o děti od dvou let.

V současnosti je péče o děti v předškolním věku ošetřena v zákoně o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (tzv. školský zákon). Aktuální úprava říká, že dítě mladší tří let nemá na přijetí do mateřské školy právní nárok:

Předškolní vzdělávání se organizuje pro děti ve věku zpravidla od 3 do 6 let, nejdříve však pro děti od 2 let. Dítě mladší 3 let nemá na přijetí do mateřské školy právní nárok.“ (§ 34 odst. 1)

„Do mateřské školy zřízené obcí nebo svazkem obcí se přednostně přijímají děti, které před začátkem školního roku dosáhnou nejméně třetího roku věku (…)“ (§ 34 odst. 3)

Sobotkova vláda již v roce 2017 podpořila ve školském zákoně možnost předškolního vzdělávání pro děti mladší tří let, novela Václava Klause ml. a dalších však v červnu 2018 zavedla zpět současnou hranici tří let pro garantované přijetí do školek.

Vláda Andreje Babiše v programovém prohlášení stanovila jako jednu z priorit školství. Co se týče předškolního vzdělání, cílem vlády je podle prohlášení zajistit „dostatečné kapacity mateřských škol posílením a efektivním využitím národních a evropských finančních zdrojů a lepší koordinací mezi Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstvem pro místní rozvoj. Zajistíme zákonem garantovaný nárok na péči o děti od dvou let při zohlednění možností zřizovatelů. Budeme investovat také do pedagogického personálu s cílem výrazně snížit počet dětí na jednu učitelku“.

Ve školním roce 2018/2019 se ve školkách v ČR nacházelo (tabulka B1.4.1) 45 374 dětí mladších tří let (z celkového počtu 363 776 dětí). Ve školním roce 2019/2020 počet dětí mladších tří let ve školkách mírně poklesl, na 43 020 (z celkového počtu 364 909 dětí). Počet dětí mladších tří let ve školkách dlouhodobě roste, mezi školními roky 2013/2014 – 2018/2019 se podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) jednalo o nárůst zhruba o 37 %.

Učitelů ve školním roce 2018/2019 ve školkách v ČR bylo (tabulka B1.8.1) celkem 32 233, při přepočítání na plně zaměstnané pak 30 581. Ve školním roce 2019/2020 se jejich počet zvýšil na 34 469, respektive 32 373. Podle posledních dat ČSÚ pro školní rok 2018/2019 vycházelo v mateřských školách v průměru 12 dětí na jednoho učitele.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy se snaží rozšiřovat kapacity mateřských a základních škol pomocí programu Rozvoj výukových kapacit mateřských a základních škol zřizovaných územně samosprávnými celky, který běží od roku 2014. Na podzim 2018 přidělilo ministerstvo 300 milionů korun mateřským a základním školám na rozšíření jejich kapacit.

S problematikou garantovaného nároku na péči o děti od dvou let nesouvisí pouze rozšiřování kapacit školek, ale také personálu. Zajištění míst pro dvouleté děti ve školkách by vyžadovalo také navýšení personálu.

Možnou variantou zajištění předškolní péče pro děti mladší tří let jsou i tzv. dětské skupiny, jejichž rozvoj podporuje Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová představila 23. září 2019 plán na zavedení jeslí, které by nahradily nynější dětské skupiny, jež jsou financované z peněz z evropských fondů. Čerpání těchto prostředků má skončit v roce 2022. Ministryně Maláčová připravila novelu, která by z dětských skupin vytvořila jesle, jež by byly určeny dětem do 4 let a byly by spolufinancované státem. Vláda tuto novelu ve svém usnesení z 20. července 2020 podpořila, 29. července byl návrh rozeslán poslancům. Ani tato novela však nezavádí garantovaný nárok na péči o dítě od dvou let.

Peníze do školství Vzdělanost Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Prosadíme více peněz do školství tak, aby se platy učitelů a nepedagogů na konci volebního období v roce 2021 dostaly minimálně na 150 % jejich výše pro rok 2017.“

Programové prohlášení vlády, str. 14

Mezi lety 2017 a 2019 vzrostly průměrné platy ve školství o 26 %. Na konečné hodnocení však musíme počkat do roku 2021.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Vývoj platů ve školství mapuje Statistická ročenka školství na webu Ministerstva školství (kapitola A). Podle ní činil v roce 2017 průměrný plat zaměstnance regionálního školství 26 668 Kč (viz tabulka), což odpovídá 90 % průměrné mzdy v ČR v dané době. Do této kategorie (.pdf, str. 47) patří vedle učitelů například školníci, asistenti, kuchaři, uklízeči, hospodáři, správci IT atd. Průměrný plat pouze nepedagogických pracovníků (dohromady v platové i mzdové sféře) pak v roce 2017 dosahoval na základních školách (.xlxs, list B1.20.7) 17 556 Kč (60 % průměrné mzdy) a na středních školách (.xlxs, list A1.1.3) 20 679 Kč (cca 73 % průměrné mzdy). Pokud se zaměříme na samotné učitele, jejich mzda ve stejném roce činila v průměru 31 578 Kč, což je 107 % průměrné mzdy.

 

Zdroj: msmt.cz (.xlsx, list A4.1.2)

Slibuje-li vláda navýšení mezd ve školství na 150 % jejich výše z roku 2017, měla by průměrná mzda všech zaměstnanců školství narůst minimálně na 40 002 Kč a mzda učitele na 47 367 Kč.

Z dat statistické ročenky plyne, že v roce 2018 vzrostl průměrný plat zaměstnance regionálního školství na 29 449 Kč a učitele na 34 943 Kč. Plat se tak zvýšil o více než 10 %. V roce 2019 průměrný plat všech zaměstnanců nabýval hodnoty 33 582 Kč, v případě učitelů 40 137 Kč. Jde tedy o 14% meziroční nárůst průměrného platu v regionálním školství. Pro kontext uvádíme, že průměrná mzda v roce 2019 byla 34 125 Kč. Mezi lety 2017 a 2019 tedy narostl plat zaměstnance regionálního školství o 26 % a plat učitele o 27 %.

Pro rok 2020 zatím máme údaje za první čtvrtletí. Dle ČTK došlo ve srovnání se stejným obdobím vloni k nárůstu na 38 951 Kč v případě pedagogů. Plat nepedagogických pracovníků pak dosáhl 21 589 Kč. V případě učitelů tedy došlo oproti průměru 2019 k mírnému poklesu, což je dle mluvčí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy způsobeno tím, že na začátku roku nejsou vypláceny téměř žádné prémie, ty jsou vyplaceny až na konci roku. Vláda se tedy nachází asi v polovině slibovaného zvýšení. V prvním čtvrtletí 2020 průměrná mzda v ČR činila 34 077 Kč.

Nový státní rozpočet počítá v roce 2020 se zvýšením platů pedagogických pracovníků o 8 % v tarifní složce a zbývající část z navýšení o 11 miliard je k dispozici na odměny. V roce 2021 se chystá růst o dalších 9 %. Vláda, i přes změny ve výdajové stránce státního rozpočtu kvůli opatřením týkajícím se koronaviru, dále trvá na splnění svého slibu a v letech 2020 a 2021 hodlá pokračovat v navyšování platů ve školství. Nicméně samotný návrh rozpočtu pro rok 2021 bude předložen až koncem léta 2020, tudíž zatím nelze s určitostí říci, zda uváděné sliby budou mít reálnou oporu ve státním rozpočtu pro příští rok.

Závěrem pak můžeme konstatovat, že vláda zatím skutečně průběžně platy ve školství navyšuje a nyní ve svém slibu stojí zhruba v polovině. Na stranu druhou je rovněž třeba vnímat i kritické hlasy, které upozorňují, že růst platů ve školství není reálně tolik vysoký, jelikož vlastně jen mírně předstihuje růst průměrné mzdy.

Právo na internet Vzdělanost Nerealizovaný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Připravíme zákon o právu každého občana mít přístup k internetu.“

Programové prohlášení vlády, str. 33

Vláda se příslušnou problematikou doposud v žádném legislativním návrhu nezabývala.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Vláda zatím nezveřejnila žádný legislativní návrh, který by se týkal práva občanů na přístup k internetu. Z návrhů, které se týkají dané problematiky alespoň okrajově, lze uvést vládní návrh zákona o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací, který Parlamentem prošel březnu 2019.

Tento zákon definuje tzv. povinné subjekty (tedy hlavně subjekty financované z veřejných rozpočtů, naplňující veřejný zájem, vysoké školy atd.) a stanovuje, že „povinný subjekt zajistí, aby jím spravované internetové stránky a mobilní aplikace byly přístupné, a to tím, že je pro jejich uživatele, zejména pro osoby se zdravotním postižením, učiní vnímatelnými, ovladatelnými, srozumitelnými a stabilními“. Zákon tedy neřeší obecné právo občana na přístup k internetu, ale to, že má-li veřejná instituce své webové stránky a aplikace, musí být ovladatelné pro všechny občany včetně zdravotně postižených.

Obdobně předpis, který se tématu týká spíše okrajově, je zákon o právu na digitální služby. V § 3 odst. 1 se stanoví, že „uživatel služby má právo využívat digitální službu a orgán veřejné moci má povinnost poskytovat digitální službu“. Digitální službou se pak rozumíúkon vykonávaný orgánem veřejné moci vůči uživateli služby v rámci agendy a vedený v katalogu služeb jako úkon v elektronické podobě; úkon vykonávaný vůči uživateli služby kontaktním místem veřejné správy v rámci agendy“.

Poslanecký návrh tohoto zákona byl rozeslán poslancům jako tisk 447/0 (.pdf) dne 9. dubna 2019. Vláda vůči němu zaujala (.pdf) souhlasné stanovisko (.pdf, str. 1). Platnosti zákon nabyl vyhlášením (.pdf) ve Sbírce zákonů 17. ledna 2020. Ani tato digitální ústava, tedy zákon č. 12/2020 Sb., jenž si tuto přezdívku během přípravy získal, právo na přístup k internetu do právního řádu nezakotvuje. Úprava se týká především digitalizace veřejné správy a zavedení elektronické komunikace s úřady. Pro tento účel běží vládě roční lhůta ke zveřejnění katalogu poskytovaných služeb. Postup plnění této povinnosti je patrný z rozhovoru s Romanem Vrbou, ředitelem odboru eGovernment MV ČR. 

Přístup k internetu byl v nezávazné rezoluci (.pdf) Rady OSN pro lidská práva z 27. června 2016 označen za základní lidské právo v souvislosti s tím, že se jedná mj. o katalyzátor pro uplatňování práva na svobodu projevu (.pdf, str. 3): „(...) the same rights that people have offline must also be protected online, in particular freedom of expression, which is applicable regardless of frontiers and through any media of one’s choice, in accordance with articles 19 of the Universal Declaration of Human Rights and the International Covenant on Civil and Political Rights.

Překlad Demagog.cz: „(...) stejná práva, jaká mají lidé offline, musí být chráněna i online, především svoboda vyjadřování, bez ohledu na hranice a prostřednictvím jakéhokoliv média, v souladu s články 19 Všeobecné deklarace lidských práv a Mezinárodním paktem o občanských a politických právech.

Mezi průkopnické země, které zavedly právo na připojení k internetu, patří Estonsko nebo Finsko. Estonsko přijalo zákon o telekomunikacích již v roce 2000. Finsko uzákonilo právo na připojení k internetu a příslušný zákon přijalo v roce 2010. Na úrovni Evropské unie se zajištění dostupnosti internetu pro všechny potenciálně týká směrnice č. 2002/22/ES, o univerzální službě. Ta má zajistit přístup každého k univerzálním službám nezávisle na poloze a za dostupnou cenu. Z textu směrnice však není jasné (.pdf, str. 8), zda internetové připojení do těchto služeb nutně spadá. Například Španělsko (.pdf, str. 25071) internet do univerzálních služeb v rámci implementace směrnice zařadilo.

V Česku se o transpozici stará zákon o elektronických komunikacích, výslovně ale právo každého občana na přístup k internetu neupravuje. Je však na dobré cestě, jelikož za určitých podmínek ukládá poskytovatelům univerzálních služeb řadu povinností. Do těch může dle vyhlášky č. 327/2006 Sb. spadat i přístup k internetu. Takové připojení je však garantováno jako úzkopásmové (s dnes již realisticky nevyužitelnou rychlostí 128 kb/s) a navíc za předpokladu součinnosti poskytovatelů. Ti mají možnost požadavek odmítnout z důvodů stanovených jak vyhláškou (§ 1 odst. 2, § 1 odst. 3), tak zákonem (§ 40 odst. 6). Navíc, § 3 zmíněné vyhlášky je ve stejném znění již od okamžiku jejího přijetí, tedy od roku 2006, a její znění tedy nelze jakkoliv přičítat současné vládě.

Na závěr dodejme, že přístup k internetu jako základní lidské právo prosazují ve svém dlouhodobém programu Piráti. Ani těm se jeho dostatečné zakotvení však doposud nepodařilo. Slib hodnotíme jako nerealizovaný, a to z důvodu, že vláda k 29. červenci 2020 nepředložila žádný návrh zákona, který by právo občanů na internet zajišťoval.

Snížíme počet oborů středního vzdělávání Vzdělanost Nerealizovaný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Snížíme počet oborů středního vzdělávání.“

Programové prohlášení vlády, str. 14

Během působení této vlády nedošlo k žádné redukci počtu oborů středního vzdělávání.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Podle Programového prohlášení vlády je důvodem tohoto snížení počtu oborů „zvýšení prestiže, odborné úrovně a uplatnitelnosti absolventů učňovských oborů a technických oborů středních škol“. Přeloženo do běžného jazyka, pokud se některé obory sloučí, budou mít absolventi širší spektrum znalostí a dovedností, a tím lepší uplatnitelnost na trhu práce a s tím spojenou prestiž.

V současnosti existuje celkem 283 oborů, které lze na našich středních školách studovat. Obory, které mohou být vyučovány na SŠ, jsou určeny nařízením vlády o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání (č. 211/2010 Sb.). Během působení této vlády nedošlo k aktualizaci tohoto předpisu.

Poslední novelizace proběhla nařízením z června 2018, tedy ještě tzv. první vládou Andreje Babiše, která vydala nařízení vlády č. 144/2018 Sb. Ani tento předpis však nesnižuje počet oborů. Naopak došlo k navýšení o další 2 (na aktuálních 283 oborů).

Sliby vlády Andreje Babiše ověřujeme díky grantové podpoře Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.