Demagog.cz

Sliby vlády Andreje Babiše

Speciální výstup Demagog.cz sledující plnění slibů druhé vlády Andreje Babiše

Vláda Andreje Babiše schválila své programové prohlášení 27. června 2018. Rok poté přichází Demagog.cz s rozsáhlou analýzou o plnění slibů menšinového kabinetu hnutí ANO a ČSSD. Vybrali jsme padesátku slibů napříč tématy, které budeme kontrolovat po celé volební období. Kompletní metodiku naleznete zde. Za podporu děkujeme Nadačnímu fondu pro nezávislou žurnalistiku.

Je možné, že na některé sliby budete sami nahlížet například jako na nerealizované, zatímco dle naší metodiky znamenají realizované snahy průběžné plnění. Kategorie jsou pouze výchozím bodem pro orientaci v analýze. Naším cílem bylo nabídnout veřejnosti tvrdá data a poctivou analýzu, hlavním přínosem jsou tedy data a informace obsažené v odůvodnění.

Analýzu jsme aktualizovali k 25. červnu 2019, v pravidelných intervalech ji budeme souhrnně aktualizovat dále. V mezidobí však může docházet ke změnám, které nemusí být obratem do textu zapracovány. Berte tento limit, prosím, na vědomí.

Budeme rádi za vaši zpětnou vazbu. Pište nám na info@demagog.cz.

50 sledovaných slibů

4 splněné
8 %
24 průběžně plněných
48 %
3 porušené
6 %
19 nerealizovaných
38 %
Oblast Hodnocení
Financování sportu Vzdělanost Nerealizovaný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zasadíme se o nastavení stabilního a kontinuálního financování sportovních organizací prostřednictvím víceletých finančních plánů.‟

Programové prohlášení vlády, str. 40

Žádný z dosud vypsaných dotačních programů pro sport není určen na více let. Vypsání víceletého programu dosud nedovoloval zákon. Jeho novela, která situaci mění, čeká na podpis prezidenta. Tuto novelu ale vláda nepředložila a zaujala k ní pouze neutrální stanovisko.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Financování sportovních organizací je obecně upraveno zákonem o podpoře sportu (č. 115/2001 Sb.). Podle něj financování sportu zabezpečuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy spolu s kraji a obcemi.

Na celostátní úrovni poskytuje Ministerstvo školství sportovním organizacím dvojí typ dotací. První z nich jsou investiční dotace do sportovní infrastruktury. Ty jsou poskytovány na konkrétní projekty. Druhým typem jsou neinvestiční dotace, z nichž je financován samotný provoz sportovních klubů, výchova mládeže atd.

V této sekci bylo během působení současné vlády vypsáno několik dotačních programů. Například Můj klub 2019, Talent 2019, Repre 2019, Organizace sportu 2019 – pohyb a zdraví, Organizace sportu 2019 – Univerzitní sport a podobně. V podmínkách pro udělení těchto dotací se shodně píše, že „dotace poskytnutá v rámci této Výzvy je určena na období od 1. 1. 2019 do 31. 12. 2019(např. program Můj klub 2019, .pdf, str. 2, bod 1.3). Ani v jednom případě se tedy nejedná o víceletý dotační program.

Současnou praxi jednoletých programů by mohl změnit návrh novely zákona o podpoře sportu. Podle něj by měla být vytvořena (.pdf, str. 1) Národní sportovní agentura jakožto ústřední orgán státní správy pro podporu sportu. Také by měla být zavedena (.pdf, str. 6) možnost poskytnutí dotace víceletému projektu na základě smlouvy o dlouhodobé spolupráci. Návrh tak odstraňuje (.pdf, str. 5 a 6) z aktuálního znění zákona podporu sportu dotacemi, které jsou vyhlašovány pouze na kalendářní rok.

Je třeba zdůraznit, že návrh nebyl předložen vládou. Ta k němu navíc zaujala neutrální stanovisko. Poté, co Poslanecká sněmovna přehlasovala veto Senátu ve věci vzniku Národní sportovní agentury, čeká návrh na podpis prezidenta. Ten již ohlásil, že ho s „velkou pravděpodobností“ podepíše. Sportovní agendu a dotace pro sport by pak měla převzít Národní agentura pro sport. Jak bude nakonec financování prostřednictvím nového úřadu vypadat, však ještě není jisté.

Dodejme, že požadavek víceletého financování sportovních organizací je uveden již v Koncepci podpory sportu 2016–2025, která byla přijata za vlády Bohuslava Sobotky. V ní se píše, že „víceleté dotační programy budou spuštěny od roku 2018“ (bod 4.3). V souladu s touto Koncepcí vláda schválila dne 15. srpna 2018 Akční plán na období 2018–2019.

Financování sportu II. Vzdělanost Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Budeme dále podporovat přímé rozdělování veřejných prostředků sportovním klubům, tělovýchovným jednotám, sportovním svazům a sportovním organizacím.‟

Programové prohlášení vlády, str. 40

Financování sportu ze státního rozpočtu organizuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy dvěma způsoby – ve formě neinvestičních a investičních dotací.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Financování sportu upravuje zákon o podpoře sportu (zákon č. 115/2001 Sb.). Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) je ústředním orgánem státní správy, který zabezpečuje financování sportu ze státního rozpočtu. Na podpoře sportu se podílí spolu s kraji a obcemi, které však zajišťují financování ze svých rozpočtů.

Ministerstvo poskytuje ze státního rozpočtu podporu sportu dvěma způsoby – ve formě neinvestičních a investičních dotací.

Neinvestiční dotace jsou rozdělovány v rámci různých programů a výzev, které vyhlašuje MŠMT zejména na podporu sportu dětí a mládeže, na činnost sportovních organizací a svazů, na podporu univerzitního sportu, na podporu reprezentantů a další. Investiční program je určen pro dotace na podporu materiálně technického zázemí sportu.

Přímé financování sportu zajišťuje například program MŮJ KLUB, přes nějž MŠMT posílá peníze přímo jednotlivým klubům a tělovýchovným jednotám. Na rok 2019 Ministerstvo zaznamenalo celkové požadavky o dotace ve výši 1,4 miliardy korun.

Změny v podpoře sportu vychází z Akčního plánu ke koncepci SPORT 2025 na období 20182019, který vláda schválila 15. 8. 2018. Jednou ze změn je například rejstřík sportovců, do kterého se musí žadatelé o dotace zapsat; cílem je zvýšit transparentnost při přidělování dotací (.doc, str. 6–7). Další změnou je např. zřízení vládní Agentury pro sport (.doc, str. 6). Návrh novely zákona o podpoře sportu neprošel Senátem a je zpět ve Sněmovně. Cílem (.pdf, str. 10–11) návrhu zákona je zajistit efektivní a transparentní poskytování státní podpory. Návrh ovšem předložili poslanci, nikoliv vláda, ta k němu zaujala neutrální stanovisko

Sněmovna hlasovala 18. června 2019 o návrhu zákona o podpoře sportu vráceném Senátem a setrvala na původním sněmovním návrhu. Hlavním úkolem agentury má být vytvoření nového systému pro financování sportu.

Žádná z vládou přijímaných opatření nemění způsob podpory a financování sportu. Přímé rozdělování financí ze státního rozpočtu probíhá formou dotací.

Nárok na školku od 2 let Vzdělanost Nerealizovaný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zajistíme zákonem garantovaný nárok na péči o děti od dvou let při zohlednění možností zřizovatelů.‟

Programové prohlášení vlády, str. 14

Vláda zatím nepodnikla žádné kroky k zajištění zákonem garantovaného nároku na péči o děti od dvou let. Aktuální legislativa říká, že dítě mladší 3 let nemá na přijetí do mateřské školy právní nárok.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Co se týče aktuálních kroků vlády, k červnu 2019 zatím nebyl prosazen zákonem garantovaný nárok na péči o děti od dvou let.

V současnosti je péče o děti v předškolním věku ošetřena v zákoně o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání. Aktuální úprava říká, že dítě mladší 3 let nemá na přijetí do mateřské školy právní nárok (§34/1). Vláda Andreje Babiše by chtěla uzákonit garanci péče pro děti již od dvou let věku.

Sobotkova vláda již v roce 2017 zavedla ve školském zákonu možnost předškolního vzdělání pro děti mladší 3 let (čl. 1, bod 11), novela Václava Klause mladšího však v červnu 2018 zavedla zpět současnou hranici 3 let pro garantované přijetí do školek.

Vláda Andreje Babiše v programovém prohlášení stanovila jako jednu z priorit školství. Co se týče předškolního vzdělání, cílem vlády je podle prohlášení zajistit „dostatečné kapacity mateřských škol posílením a efektivním využitím národních a evropských finančních zdrojů a lepší koordinací mezi Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstvem pro místní rozvoj. Zajistíme zákonem garantovaný nárok na péči o děti od dvou let při zohlednění možností zřizovatelů. Budeme investovat také do pedagogického personálu s cílem výrazně snížit počet dětí na jednu učitelku.

Ve školním roce 2017/2018 se ve školkách v ČR nacházelo zhruba 45 400 dětí mladších 3 let (z celkových zhruba 362 000). Přičemž počet dětí mladších 3 let ve školkách dlouhodobě roste, za posledních 5 let od minulého školního roku (2012/2013–2017/2018) se podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) jednalo o nárůst o 42,3 %.

Učitelů v minulém školním roce ve školkách v ČR bylo celkem 32 024. Podle dat ČSÚ vycházelo ve školním roce 2017/2018 v mateřských školách v průměru 12 dětí na jednoho učitele.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy se snaží rozšiřovat kapacity mateřských a základních škol pomocí programu Rozvoj výukových kapacit mateřských a základních škol zřizovaných územně samosprávnými celky, který běží od roku 2014. Na podzim 2018 přidělilo ministerstvo 300 milionů korun mateřským a základním školám na rozšíření jejich kapacit.

S problematikou garantovaného nároku na péči o děti od dvou let nesouvisí pouze rozšiřování kapacit školek, ale také personálu. Zajištění míst pro dvouleté děti ve školkách by vyžadovalo také navýšení personálu.

Možnou variantou zajištění předškolní péče pro děti mladší 3 let jsou i tzv. dětské skupiny, jejichž rozvoj podporuje Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Peníze do školství Vzdělanost Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Prosadíme více peněz do školství tak, aby se platy učitelů a nepedagogů na konci volebního období v roce 2021 dostaly minimálně na 150 % jejich výše pro rok 2017.‟

Programové prohlášení vlády, str. 14

Platy ve školství se zvyšují a rozpočet na letošní rok počítá s dalším zvyšováním platů. Na konečné hodnocení však musíme počkat do roku 2021.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Vývoj platů ve školství mapuje Statistická ročenka školství na webu Ministerstva školství (kapitola A). Podle ní činil v roce 2017 průměrný plat zaměstnance regionálního školství 26 668 Kč (viz tabulka), což odpovídá 90 % průměrné mzdy v ČR v dané době. Do této kategorie (.pdf, str. 47) patří vedle učitelů například školníci, asistenti, kuchaři, uklízeči, hospodáři, správci IT atd. Průměrný plat pouze nepedagogických pracovníků (dohromady v platové i mzdové sféře) pak v roce 2017 dosahoval na základních školách (.xlxs, list B1.20.7) 17 556 Kč (60 % průměrné mzdy) a na středních školách (.xlxs, list A1.1.3) 21 604 Kč (cca 73 % průměrné mzdy). Pokud se zaměříme na samotné učitele, pak jejich mzda ve stejném roce činila v průměru 31 578 Kč, což činí 107 % průměrné mzdy. Na další aktualizaci vývoje platů se budeme moci podívat až s vydáním nové statistické ročenky.

Zdroj: msmt.cz (.xlsx, list A4.1.2)

Slibuje-li vláda navýšení mezd ve školství na 150 % jejich výše z roku 2017, měla by průměrná mzda všech zaměstnanců školství narůst minimálně na 40 002 Kč a mzda učitele na 47 367 Kč.

Vláda na splnění tohoto slibu pracuje. Podle údajů Ministerstva školství činila v roce 2018 průměrná mzda učitele již 35 089 Kč. Údaje o platech pro rok 2019 ještě nejsou k dispozici, ale státní rozpočet pro tento rok počítá s dalším nárůstem platů učitelů i nepedagogických pracovníků.

Právo na internet Vzdělanost Nerealizovaný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Připravíme zákon o právu každého občana mít přístup k internetu.‟

Programové prohlášení vlády, str. 33

Vláda se příslušnou problematikou doposud v žádném legislativním návrhu nezabývala.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Zatím vláda nezveřejnila žádný legislativní návrh, který by se dané problematiky přímo týkal.

Dne 1. února 2019 byl pouze schválen vládní návrh zákona o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací. Tento návrh se týká přenesení směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2102 ze dne 26. října 2016 o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací subjektů veřejného sektoru do českého právního systému. Předmětem této směrnice a následného vládního návrhu je zajištění uživatelské přístupnosti webových stránek pro osoby se zdravotním postižením. Směrnice se přitom týká pouze stránek tzv. povinných subjektů, které jsou definovány v § 3 návrhu zákona – tedy hlavně subjektů financovaných z veřejných rozpočtů a naplňujících veřejný zájem, vysoké školy atd. (.pdf, str. 2)

Přístup k internetu byl v nezávazné rezoluci (.pdf) Rady OSN pro lidská práva z 27. června 2016 označen za základní lidské právo v souvislosti s tím, že se jedná mj. o katalyzátor pro uplatňování práva na svobodu projevu: „(...) the same rights that people have offline must also be protected online, in particular freedom of expression, which is applicable regardless of frontiers and through any media of one’s choice, in accordance with articles 19 of the Universal Declaration of Human Rights and the International Covenant on Civil and Political Rights.“ (.pdf, str. 3)

Překlad Demagog.cz: „(...) stejná práva, jaká mají lidé offline, musí být chráněna i online, především svoboda vyjadřování, bez ohledu na hranice, a prostřednictvím jakéhokoliv média, v souladu s články 19 Všeobecné deklarace lidských práv a Mezinárodním paktem o občanských a politických právech.

Mezi průkopnické země, které zavedly právo na připojení, patří Estonsko nebo Finsko. Estonsko přijalo zákon o telekomunikacích již v roce 2000. Finsko uzákonilo právo na připojení k internetu a příslušný zákon přijalo v roce 2010.

Dodejme ještě, že přístup k internetu jako základní lidské právo prosazují ve svém dlouhodobém programu Piráti.

Snížíme počet oborů středního vzdělávání Vzdělanost Nerealizovaný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Snížíme počet oborů středního vzdělávání.‟

Programové prohlášení vlády, str. 14

Během působení této vlády nedošlo k žádné redukci počtu oborů středního vzdělávání.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Podle Programového prohlášení vlády je důvodem tohoto snížení počtu oborů „zvýšení prestiže, odborné úrovně a uplatnitelnosti absolventů učňovských oborů a technických oborů středních škol“. Přeloženo do běžného jazyka, pokud se některé obory sloučí, budou mít absolventi širší spektrum znalostí a dovedností, a tím lepší uplatnitelnost na trhu práce a s tím spojenou prestiž.

V současnosti existuje celkem 283 oborů, které lze na našich středních školách studovat. Obory, které mohou být vyučovány na SŠ, jsou určeny nařízením vlády o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání (č. 211/2010 Sb.). Během působení této vlády nedošlo k aktualizaci tohoto předpisu.

Poslední novelizace proběhla v červnu 2018 za tzv. první Babišovy vlády, kdy bylo vydáno nařízení vlády č. 144/2018 Sb. Ani tento předpis však nesnižuje počet oborů. Naopak došlo k navýšení o další 2 (na aktuálních 283 oborů).

Sliby vlády Andreje Babiše ověřujeme díky grantové podpoře Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.