Demagog.cz

Sliby Sobotkovy vlády (2014—2017)

Speciální výstup Demagog.cz sledující plnění slibů vlády Bohuslava Sobotky

S končícím volebním obdobím zpracoval Demagog.cz unikátní analýzu, nakolik koalice ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL splnila závazky, které si na začátku volebního období sama vytyčila. Pečlivě jsme prostudovali programové prohlášení vlády a koaliční smlouvu a identifikovali jsme přesně 156 měřitelných slibů, a to napříč rezorty. Můžete si tak přečíst, jak si vláda vedla v plnění slibů na poli bezpečnosti, zahraniční politiky, zdravotnictví, školství, práva a státní správy, hospodářství a ekonomiky, zemědělství i životního prostředí.

U každého jsme na základě dohledávání primárních zdrojů informací zkoumali, zda se jej koalici podařilo naplnit (kompletní metodika). Pro potřeby tohoto výstupu pracujeme s třemi hodnotícími kategoriemi — jde o sliby splněné, částečně splněné a nesplněné (více v metodice). Cílem hodnocení není říct, zda vláda byla dobrá, nebo špatná. To si rozhodne každý volič 20. a 21. října u volební urny. Naším cílem bylo nabídnout veřejnosti tvrdá data a poctivou analýzu namísto impulsivních a zkratkovitých hodnocení, která s sebou nese rozbíhající se předvolební kampaň. Z výsledků vyplývá, že vláda splnila 51 % verifikovatelných slibů a naopak nesplnila 40 % z toho, co si vytyčila v koaliční smlouvě.

Analýzu jsme zpracovali k 20. srpnu 2017, po proběhnuvší poslední schůzi Poslanecké sněmovny ji budeme s ohledem na legislativní posuny u jednotlivých předloh ještě aktualizovat.

Budeme rádi za vaši zpětnou vazbu. Pište nám na info@demagog.cz.

Poslední aktualizace výstupu: 20. srpna 2017

156 sledovaných slibů

79 splněných
51 %
14 částečně splněných
9 %
63 porušených
40 %
Oblast Hodnocení
Automatická valorizace plateb za státní pojištěnce Sociální stát Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Pravidelně valorizujeme platby za státní pojištěnce vázané na ekonomické parametry (růst inflace, růst průměrné mzdy ve zdravotnictví).“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 37

Platba za státního pojištěnce znamená, že stát je prostřednictvím státního rozpočtu plátcem zdravotního pojištění za studenty, nezaměstnané a důchodce. Za tyto osoby platí stát měsíčně pojistné ve výši 13,5 % z částky rovnající se vyměřovacímu základu pro platbu pojistného státem.

Vyměřovací základ je přitom stanoven v zákoně o pojistném na veřejné zdravotní pojištění. Zde uvedenou částku základu může vláda vždy do 30. června změnit svým nařízením, kterým vždy jednorázově zvyšuje platbu za státní pojištěnce. Pravidelná valorizace by však měla být zajištěna novelou tohoto zákona, která jasně stanoví ekonomické parametry, k nimž bude pravidelné navyšování vázáno.

Pravidelnou valorizaci prosazovalo Ministerstvo zdravotnictví za bývalého ministra Němečka a jeho plán převzal i nynější ministr Ludvík. V lednu 2016 přišlo Ministerstvo zdravotnictví s návrhem na pravidelnou valorizaci. Proti návrhu se postavilo Ministerstvo financí pod vedením Andreje Babiše především kvůli jeho přílišné finanční nákladnosti pro státní rozpočet.

V návrhu zákona byla pravidelná valorizace platby navázána na všeobecný vyměřovací základ pro účely důchodového pojištění. Součástí návrhu zákona měl být anticyklický mechanismus, který by v době ekonomické krize zajistil kompenzaci výpadku prostředků pro systém zdravotního pojištění (viz zde).

Ministerstvo financí s anticyklickým mechanismem nesouhlasilo a chyběla mu v návrhu provázanost se zvýšením výběru pojistného na zdravotní pojištění při ekonomickém růstu a možností snížení plateb státu. Podle Ministerstva financí měla být valorizace plateb navázána na ekonomické parametry jako růst inflace či růst průměrné mzdy ve zdravotnictví.

Valorizace plateb byla ovšem předmětem sporu mezi ministry Němečkem a Babišem již dříve, neboť Andrej Babiš jakékoliv navyšování odmítal.

Sobotkova vláda navýšila platbu za státního pojištěnce několikrát, až na poslední případ vždy pomocí vládního nařízení, což dokazuje následující tabulka, která ukazuje vývoj výše této platby:

Navyšování plateb za státní pojištěnce bylo pro období mezi červencem 2014 a koncem roku 2018 realizováno vládou vždy formou vládního nařízení. Ve všech případech se jednalo o navýšení této platby po domluvě koaličních stran jednorázově, nikoliv na základě automatického mechanismu, podle něhož by docházelo k pravidelnému zvýšení podle stanovených parametrů.

V červnu 2017 schválili poslanci novelu zákona č. 592/1992 Sb., která byla výsledkem dohody ministrů Ludvíka a Babiše. Tato novela znamenala zvýšení vyměřovacího základu a měsíční částky za státního pojištěnce pro roky 2019 a 2020. Stát bude v těchto letech dávat do systému zdravotního pojištění za státní pojištěnce přibližně 3,5 mld. Kč ročně navíc. I když se jedná o novelu zákona zaručující valorizaci platby v obou zmíněných letech o přibližně stejnou částku, nejedná se o pravidelnou valorizaci platby vázanou na ekonomické parametry. Slib proto hodnotíme jako nesplněný.

Dozor ve zdravotnictví Sociální stát Část. splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zřídíme dozorový orgán nad toky zdravotního pojišťění.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 38

Vládní slib je částečně splněný, neboť orgán kontrolující toky zdravotního pojištění nebyl v pravém slova smyslu zřízen; byla ale přijata novela, díky které jsou finanční toky v rámci zdravotního pojištění průhlednější.

Dne 19. června 2015 schválila Poslanecká sněmovna vládní návrh zákona (ČÁST PRVNÍ, odstavec 18), kterým se novelizoval zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Na základě této novely musí zdravotní pojišťovny povinně zveřejnit smlouvy s poskytovateli zdravotních služeb o poskytnutí zdravotních služeb a jejich úhradě. Zdravotní pojišťovny musí rovněž zveřejnit všechny změny a dodatky k těmto smlouvám. Neučiní-li tak, hrozí jim pokuta až 10 000 000 Kč.
Více informací o „transparenční novele“ naleznete na webových stránkách Ministerstva zdravotnictví. Příslušný sněmovní tisk k dispozici zde (.pdf, str. 4).

Dozorčí orgán v oblasti zdravotního pojištění existuje od roku 1992 a provádí kontrolu hospodaření na takzvaném zvláštním účtu, jenž je dle § 20 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, VZP ČR povinna zřídit.

Tento zvláštní účet slouží (zjednodušeně) k financování hrazených služeb na základě přerozdělování pojistného dle počtu pojištěnců, jejich věku, pohlaví apod.

Dozorčí orgán sestává ze zástupců Ministerstva financí, Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva práce a sociálních věcí a zástupců VZP a ostatních zdravotních pojišťoven.

Elektronický přístup pacientů v účtům Sociální stát Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zavedeme elektronický přístup pacientů k vlastním individuálním účtům s možností poskytnout vybraná data lékaři.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 40

Vládní závazek se týká elektronizace českého zdravotnictví. Během svého mandátu zpracoval kabinet Národní strategii elektronizace zdravotnictví 2016–2020 (.pdf). Vláda schválila tento strategický dokument usnesením č. 1054 v listopadu 2016. Dále uložila ministru zdravotnictví, aby zajistil v souladu se schválenou strategií realizaci rozvoje elektronizace zdravotnictví a do konce března 2017 připravil k projektu akční plán.

Akční plán ke strategii předložil (.pdf, s. 8) ministr zdravotnictví v dubnu 2017, čímž byl dokument schválen.

Zatímco vláda připravovala zmíněnou strategii, vypracovala skupina poslanců v čele s předsedou Výboru pro zdravotnictví Rostislavem Vyzulou z hnutí ANO návrh zákona, který se problematikou elektronizace zdravotnictví zabývá.

Tento poslanecký návrh však neuspěl, v příloze k usnesení č. 204 totiž vláda vyjádřila v březnu 2017 k tomuto návrhu nesouhlasné stanovisko. Ve svém stanovisku vláda mimo jiné uvádí, že: „ [...] se řešením problematiky elektronizace zdravotnictví zabývá, snaží se ji řešit systematicky a komplexně, a to v rámci Národní strategie elektronického zdravotnictvína období 2016 - 2020 [...]Přípravu zcela nové právní úpravy bez jakékoli předchozí analýzy, bez odborné diskuze, a aniž by byly aspoň v základním směru zhodnoceny její předpokládané dopady, nepokládá vláda za vhodné řešení.“

Poslední aktivita vlády se ve věci elektronizace zdravotnictví – jak vyplývá z výše uvedeného – odehrála v dubnu 2017. Závazek z programového prohlášení tedy naplněn nebyl.

Fiskální pakt Bezpečnost Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Jako výraz odpovědné fiskální politiky se vláda připojí k fiskálnímu paktu (Smlouvě o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii).“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 16

Smlouvu o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové uniischválila vláda 24. března 2014 a souhlas s ratifikací vydal 27. srpna také Senát.

Přesto zůstává smlouva stále neschválená, chybí ratifikace poslanci a také prezidentem. Koalice má v Poslanecké sněmovně většinu, smlouvu mohla schválit během celého volebního období. Prozatím prošel dokument pouze prvním čtením, které proběhlo již v roce 2014. Vláda měla tedy fakticky tři roky času prohlasovat smlouvu ve druhém čtení.

U mezinárodních smluv jsou v Poslanecké sněmovně pouze dvě čtení a čistě teoreticky je možné, že se smlouva stihne projednat ještě během září. Prozatím se tak ovšem nestalo, závazek tak hodnotíme jako nesplněný. Vláda sice danou smlouvu schválila, bez proběhnuvší ratifikace jde ovšem pouze o deklaratorní postoj.

Účelem smlouvy je posílit hospodářský pilíř Hospodářské a měnové unie. K tomu má dojít prostřednictvím třech opatření: zpřísnění rozpočtové kázně, posílení koordinace hospodářských politik a zlepšení správy eurozóny. Jedná se například o zajištění vyrovnaného nebo přebytkového veřejného rozpočtu.

Fiskální pakt v současnosti znamená hlavně možnost České republiky účastnit se na vybraných jednáních summitů eurozóny. Závaznost plnit fiskální pak však mají jenom státy platící eurem.

Hlášení volných míst Sociální stát Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Také obnovíme povinnost zaměstnavatelů hlásit na úřady práce volná místa.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 36

Oznamování volných pracovních míst úřadům práce ze strany zaměstnavatelů specifikuje § 35 zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti v aktuálním znění. V § 35 (1) se výslovně uvádí:

(1) Zaměstnavatel může oznámit příslušné krajské pobočce Úřadu práce volná pracovní místa a jejich charakteristiku (§ 37). Volnými pracovními místy se rozumí nově vytvořená nebo uvolněná pracovní místa, na která zaměstnavatel zamýšlí získat zaměstnance nebo je hodlá obsadit dočasně přidělenými zaměstnanci agentury práce. Podle výše citovaného paragrafu zákona o zaměstnanosti mají tedy zaměstnavatelé možnost, nikoliv povinnost, hlásit úřadům práce volná pracovní místa. Povinnost zaměstnavatelů hlásit volná místa úřadům práce byla zakotvena v původním znění tohoto zákona, který začal být účinný od října 2004. V původním znění § 35 byla vymezena povinnost zaměstnavatelů následovně: Zaměstnavatel je povinen do 10 kalendářních dnů oznámit příslušnému úřadu práce volná pracovní místa a jejich charakteristiku (§ 37) a neprodleně, nejpozději do 10 kalendářních dnů, oznámit obsazení těchto míst. Volnými pracovními místy se rozumí nově vytvořená nebo uvolněná pracovní místa, na která zaměstnavatel zamýšlí získat zaměstnance. Lhůta pro oznámení počíná běžet dnem následujícím po vytvoření, uvolnění nebo obsazení pracovního místa.Novela zákona o zaměstnanosti s účinností od ledna 2012 ovšem tuto povinnost zaměstnavatelů zrušila a namísto ní zavedla pro zaměstnavatele pouze možnost dobrovolně hlásit volná místa.

Sobotkova vláda výslovně slíbila obnovení a nikoliv zavedení této povinnosti právě kvůli skutečnosti, že původně zákon o zaměstnanosti stanovil pro zaměstnavatele povinnost oznamovat volná místa úřadům práce. Vláda za dobu svého fungování neprosadila znovuzavedení povinnosti zaměstnavatelů hlásit úřadům práce volná pracovní místa, zaměstnavatelé mohou volná místa i nadále oznamovat pouze dobrovolně, proto hodnotíme tento slib vlády jako nesplněný.

Lázeňská péče Sociální stát Část. splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zlepšíme přístup pacientů k lázeňské péči (úprava indikačního seznamu posilující RHB péči a zamezující hrazení wellness služeb z veřejných prostředků).“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 38

Vláda Bohuslava Sobotky opravdu vydala předpisy pro úpravu systému pravidel pro hrazení lázeňské a rehabilitační péče pacientům, konkrétně novelu zákona o zdravotním pojištění (č. 1/2015 Sb.) a vyhlášku ministerstva zdravotnictví č. 2/2015 Sb.

Podle textu Zdravotnického deníku, na který odkazuje na svém webu Všeobecná zdravotní pojišťovna, se změny projevily především v délce pobytu pacientů, kdy se půlce z nich nároky na pobyt v lázních znovu prodloužily po snížení počtu dnů z roku 2011. To skutečně obsahuje i samotná novela, podle níž pacienti využívající lázeňskou péči mohou na základě předložené legislativy absolvovat pobyty až o 7 dnů delší.

Mezi roky 2009 a 2013 obecně poměrně výrazně klesl počet proplacených pobytů v lázních z veřejného pojištění.

Že by novela či další legislativní předlohy (popř. indikační vyhláška) zamezovaly proplácení wellness služeb, nelze z veřejně dostupných zdrojů nijak potvrdit. Samo ministerstvo zdravotnictví v tiskové zprávě ke splnění slibu zlepšení přístupu k rehabilitační péči o tomto vůbec nemluví. Naopak píše, že přístup pacientů k péči zůstal přinejmenším na stejné úrovni:

V novele zákona Ministerstvo zdravotnictví nepřidalo do seznamu žádnou novou indikaci, v několika konkrétních případech však došlo ke zmírnění podmínek a zpřesnění některých ustanovení tak, aby nebylo pochyb o nárocích pacienta.“

Neziskové nemocnice Sociální stát Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Přijmeme zákon o veřejných neziskových (veřejnoprávních) ZZ pro páteřní síť nemocnic, u fakultních nemocnic se spoluúčastí univerzit na jejich řízení.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 39

Ministerstvo zdravotnictví předložilo návrh zákona o veřejné neziskové zdravotnické organizaci do připomínkového řízení 1. října 2015. Hlavním účelem bylo vytvořit veřejnou neziskovou zdravotnickou organizaci jako novou právní formu nemocnic. Nová právní forma měla (.docx, str. 7–8) zjednodušit řízení nemocnic a možnosti jejich financování. Dále pak měly nemocnice mít ze zákona nárok (.docx, str. 10–11) na uzavření smlouvy se zdravotní pojišťovnou, na základě které by pak mohly poskytovat služby pojištěncům dané zdravotní pojišťovny.

V neposlední řadě návrh obsahuje novou úpravu spolupráce fakultních nemocnic s univerzitami, která by měla (.docx, str. 12–13) zpřesnit podmínky jejich spolupráce, zefektivnit jejich společnou činnost a stanovit podmínky jmenování a odpovědnost vedoucích pracovníků společných pracovišť. Stejně jako u veřejné neziskové zdravotnické organizace se počítá s vytvořením nové právní formy těchto nemocnic, tzv. univerzitních nemocnic (.docx, str. 17). Celkem by podle návrhu mělo změnit svou právní formu devět státních nemocnic (.docx, str. 31–32).

Co se týče postupu návrhu ve vládě, Ministerstvo zdravotnictví jej po vypořádání připomínek předložilo Legislativní radě vlády – ta jej však v listopadu 2016 doporučila vládě neschválit. Vláda o návrhu doposud nejednala a vzhledem k předložení návrhu zákona o univerzitních nemocnicích ani s největší pravděpodobností jednat nebude.

Vláda se po neúspěchu rozhodla pokračovat pouze v oblasti univerzitních nemocnic a v březnu 2017 předložila sněmovně návrh zákona o univerzitních nemocnicích, jehož hlavní body kopírují předchozí legislativní návrh. Návrh však již od června leží ve sněmovním výboru pro zdravotnictví, který nařídil (.pdf, str. 2) přerušení jeho projednávání do 30. září.

Nová tvorba rozpočtu MO Bezpečnost Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Chceme zavést nový způsob tvorby rozpočtového rámce resortu obrany v podobě víceletých rozpočtových výhledů, schvalovaných vládou a Poslaneckou sněmovnou. To umožní navázat alokaci zdrojů na systém střednědobého obranného plánování, a tím nastavit stabilnější a předvídatelnější prostředí pro rozvoj vojenských schopností a pořizování vojenské techniky, což povede ke zvýšení efektivity.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 50

Tvorba státního rozpočtu se řídí zákonem 218/2000, o rozpočtových pravidlech. Stejně tak je v této legislativě upravena tvorba střednědobých výdajových rámců. Ministerstvo obrany (MO) se stejně jako další resorty řídí těmito pravidly – během mandátu této vlády nedošlo v dané věci ke změně, kdy by resort měl nový (zvláštní, Sněmovnou schvalovaný) způsob přijímání rozpočtových výhledů.

Víceleté výhledy se standardně schvalují při tvorbě státního rozpočtu. Zpravidla se tvoří na období dvou let, podle aktuálního znění rozpočtových pravidel jde o minimální výhled. Že v rámci resortu obrany nejde o novinku, dokládá např. tvorba rozpočtu na rok 2013, který sestavovala vláda Petra Nečase v roce 2012, tedy před vznikem současné koalice (pro srovnání návrh rozpočtu MO na rok 2012). Současná vláda v tomto modelu pokračovala a tyto dvouleté výhledy pro rozpočtovou kapitolu ministerstva obrany schvalovala spolu se státním rozpočtem na daný rok (2014, 2015, 2016, 2017). Postupovala tedy podle platného zákona. V těchto výhledech vláda představuje určitý odhadovaný minimální limit výše prostředků pro danou oblast – tedy MO.

Pokud jde o schvalování, ani zde vláda nepředvedla onu novinku, kdy by tyto rozpočtové výhledy pro MO schvalovala sama vláda i Poslanecká sněmovna. Jak uvádí zákon:

„Vláda projedná návrh střednědobého výhledu současně s návrhem státního rozpočtu. Schválený střednědobý výhled předkládá vláda samostatně na vědomí Poslanecké sněmovně současně s návrhem zákona o státním rozpočtu.“

Jednání o výhledech jsou součástí jednání o státním rozpočtu, který stejně jako v předchozích obdobích schvaluje nejprve vláda a dále Poslanecká sněmovna (jde o zákon, který neschvaluje horní komora Parlamentu).

Vzhledem k tomu, že současná vláda nepřinesla do tvroby rozpočtu nový systém tzv. střednědobých výhledů, ale jen převzala již fungující systém, je slib hodnocen jako nesplněný.

Obecní a městská policie Bezpečnost Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Provedeme komplexní novelu zákona o obecní a městské policii. Obecní a městská policie by fakticky neměla nahrazovat funkci Policie ČR a měla by se více zaměřovat na bezpečnostní specifika měst a obcí.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 48

Vláda předložila návrh novely zákona o obecné policii v prosinci 2015. O komplexní novelu zásadně upravující postavení obecní a městské policie a jejich postavení vůči Policii ČR se však nejedná. To potvrzuje i důvodová zpráva k samotné novele, podle které (.pdf, str. 27 poslední odstavec) nebyla „identifikována potřeba provedení zásadních koncepčních změn v dosavadním modelu fungování obecních policií.“ Dalším argumentem pro toto tvrzení je pak výběr předkládané varianty zákona, kdy pouhá dílčí varianta novely dostala přednost před variantou nově upravující celou koncepci obecní policie (.pdf, str. 29–30 a 34–35). Vládní návrh novely tak obsahuje pouze dílčí úpravy sloužící ke zpřehlednění postavení a pravomocí obecní policie. Obecní policie by podle vládního návrhu mohla nově vyžadovat poskytnutí údajů o spáchaných přestupcích z většího počtu evidencí než doposud (.pdf, § 11a) či předvést osobu na služebnu Policie ČR i mimo území své obce (.pdf, § 13a). Další ustanovení se týkají nové úpravy předpokladů k výkonu funkce strážníka, přičemž jednou z novinek je snížení věku z 21 na 18 let (.pdf, § 4 odst. 1 písm. c)), a také přestupků souvisejících s užitím stejnokroje nebo označení vozidla obecní policie (.pdf, § 27a). Žádné komplexní úpravy postavení obecní policie ve vládním návrhu však nenalezneme.

Návrh prošel Poslaneckou sněmovnou, přičemž původní vládní návrh doznal ve Sněmovně značných změn, neboť se zúžil (.docx) pouze na úpravu předpokladů k výkonu funkce strážníka a úpravu veřejnoprávních smluv, na základě nichž jedna obec propůjčuje druhé obci, která obecní policii nezřídila, vlastní obecní policii k provedení určitých úkolů (např. kontroly pořádání koncertů či fotbalových zápasů). 19. července pak návrh schválil Senát.

Obchod s chudobou Sociální stát Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zamezíme obchodu s chudobou, který spočívá v pronajímání předražených ubytoven hrazených ze sociálních dávek na bydlení.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 37

Vláda sice udělala několik kroků ke zlepšení situace lidí na ubytovnách a ke ztížení provozování tohoto byznysu, problém však přetrvává. Konkrétní podobu života na ubytovnách ukazuje reportáž Reportérů ČT z dubna 2017. Komplexněji měl být problém řešen přijetím zákona o sociálním bydlení, projednávání vládního návrhu však bylo v Poslanecké sněmovně přerušeno v prvním čtení a není pravděpodobné, že by byl do konce volebního období přijat.

Návrh zákona o sociálním bydlení (Návrh zákona včetně důvodové zprávy, .pdf) počítá s tím, že by osoba v bytové nouzi nebo osoba vynakládající nepřiměřeně vysoké náklady na bydlení měla nárok na sociální bydlení. Bytový fond by zajišťovala primárně obec, a to s regulovanou cenou nájmu. Tím by v podstatě vymizela potřeba těchto lidí hledat si bydlení jiným způsobem – tedy v ubytovnách – a zamezilo by se tzv. „obchodu s chudobou“.

Na podzim 2014 ovšem prošla první ze dvou novel, které se „obchodu s chudobou“ týkají. Jde o novelu zákona o pomoci v hmotné nouzi, která definuje vhodné bydlení a určuje, jak musí vypadat byt, na který dostane žadatel v hmotné nouzi dávky – jedná se hlavně o zakotvení stavebních a hygienických standardů. Navíc zavádí, že místo doplatku na bydlení poskytovaného na jednu osobu je doplatek poskytnut na jednu místnost ubytovny (jeden byt), bez ohledu na to, kolik lidí v ní žije.

V březnu 2017 prošla Parlamentem druhá novela zákona o pomoci v hmotné nouzi. Ta podle důvodové zprávy (.pdf, s. 5–9) cílí přímo proti byznysu s ubytovnami, respektive upravuje a zpřísňuje podmínky, za kterých může žadatel získat doplatek na bydlení umožňující mu bydlet v „substandardních formách bydlení“ (tedy takových, které neodpovídají stavebně-technickým standardům). Žadatel musí mít důvod v takových prostorách bydlet (např. jedná se o místo blízké k jeho zaměstnání) a musí spolupracovat na motivačním plánu. Zároveň se novelou snížila výše dávky, kterou mohou žadatelé pro bydlení na ubytovnách získat (z 90 % pokrytých nákladů na bydlení na 80 %).

Ohrožení na trhu práce Sociální stát Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Vláda navrhne dočasné osvobození od plateb na sociální pojištění po dobu 12 měsíců u těch zaměstnavatelů, kteří zaměstnají občany zvláště ohrožené na trhu práce. Za tyto zaměstnance bude pojistné hradit stát.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 7

Sociální pojištění je založené na pravidelných příspěvcích, které jsou příjmem státního rozpočtu. Občan se připravuje na událost (např. důchod nebo nemoc), která nastane, nebo by mohla nastat. V sociálním pojištění jsou zahrnuty platby za nemocenské pojištění, důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.

Sociální pojištění jsou povinni platit zaměstnavatelé ve výši 25 % vyměřovacího základu. Odvádí poplatek za nemocenské pojištění, důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Zaměstnanci jsou povinni platit 6,5 % z vyměřovacího základu. Platí důchodové a nemocenské pojištění, které jim zaměstnavatel přímo strhává z platu. Dohromady je státu v rámci sociálního pojištění odváděno 31,5 % z vyměřovacího základu za jednoho zaměstnance. Osoby samostatně výdělečně činné jsou povinné platit 28 % z vyměřovacího základu na důchodové pojištění a 1,2 % na nemocenské pojištění.

V koncepci Ministerstva práce a sociálních věcí pro období 2015 až 2017 s dopadem až do roku 2020 byla vytyčena úloha vypracovat návrh dočasného osvobození od plateb na sociální pojištění na dobu 12 měsíců pro ty zaměstnavatele, kteří zaměstnávají občany zvlášť ohrožené na trhu práce. Tato úloha vyplývala z programového prohlášení vlády (.pdf). Ohroženými občany na trhu práce jsou myšleni vysokoškolští absolventi, osoby starší 50 let a rodiče po návratu z mateřské dovolené, kteří byli před nástupem do práce vedeni v evidenci nezaměstnaných.

Tento slib hodnotíme jako nesplněný. Za dobu funkčního období této vládní koalice nedošlo k předložení žádného takového vládního návrhu. Zůstává zachovaný původní stav.

Ochrana zdravotníků ve službě Sociální stát Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zlepšíme právní ochranu zdravotníků včetně obrany před fyzickými útoky při výkonu zdravotnického povolání.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 39

Právní úprava ochrany zdravotnických pracovníků zůstává zachována tak. jak byla vymezena v novém trestním zákoníku přijatém v roce 2009. Zdravotní pracovníci nejsou zahrnuti v § 127 odst. 1, který taxativně jmenuje úřední osoby.

Je jim však přiznaná vyšší ochrana při výkonu jejich povolání, prostřednictvím přísnějších trestů pro pachatele násilných trestných činů vůči zdravotníkům vykonávajícím svou činnost. Ty jsou definovány v paragrafech § 140 Vražda odst. 3 f), §145 Těžké ublížení na zdraví odst. 2 e), §146 Ublížení na zdraví odst. 2 d) a § 353 Nebezpečné vyhrožování odst. 2 e).

Slib je nesplněný. Téma zařazení zdravotnických pracovníků mezi úřední osoby je dlouho diskutované, avšak zatím nedošlo ke změně. Jedním z důvodů je, že úřední osoba má sice větší ochranu, ale při překročení svých kompetencí jí hrozí vyšší tresty.

Platy bezpečnostních sborů Bezpečnost Část. splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Mzdové prostředky (pro bezp. sbory - pozn. Demagog.cz), které škrtla předchozí vláda, nalezneme v úsporách v rezortu vnitra.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 48

Platové tarify pro příslušníky bezpečnostních složek se opravdu za vlády Bohuslava Sobotky zvýšily, a to od 1. 7. 2017 o 10 %. To vyrovnává snížení platů bezpečnostních složek za vlády Petra Nečase. Ministerstvo vnitra uvádí, že platy v rámci úspor klesly v roce 2011 o 10 %.

Celkem toto zvýšení vyšlo daňové poplatníky na 1,6 miliardy korun. 600 milionů, jak uvádí s odvoláním na vyjádření ministrů vnitra a financí Česká televize, našel samotný Chovancův resort, zbytek pak vláda pokryla z dalších kapitol státního rozpočtu. Z tohoto důvodu hodnotíme slib jako částečně splněný. Koalice totiž skutečně zvýšila mzdy, jak se zavázala, peníze na tento krok však nepocházely výhradně z rozpočtu ministerstva vnitra.

Reforma důchodového systému Sociální stát Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Dáme podnět k sestavení odborné komise v gesci ministerstva práce a sociálních věcí a ministerstva financí složené z delegovaných zástupců koaličních stran, opozice, zástupců tripartity a odborníků z řad ekonomů, demografů a sociologů, která připraví úpravy zdanění práce a důchodového systému s účinností od roku 2017 tak, abychom zajistili výplaty důstojných penzí, posílení principu zásluhovosti, narovnání transferu mezi rodinou a společností a zastropování věku odchodu do důchodu.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 36

Vládní koalice skutečně zřídila takovou komisi, její výstupy však zcela neaplikovala, některé jí navrhované body neprosadila (ani neprosazovala) vůbec. Vláda sice zavedla některé parametrické úpravy důchodového systému, ty však vycházely spíše (zejména jde o druhý pilíř) z přímé dohody mezi stranami než z práce důchodové komise. Vládní závazek rovněž uvádí snahy o úpravy zdanění práce od roku 2017, přičemž v dané věci se nestalo nic.

Koaliční smlouva (čl. 5.1) vlády ČSSD, ANO a KDU-ČSL stanovila mandát pro tzv. Odbornou komisi pro důchodovou reformu, která se opravdu poprvé v plné sestavě sešla na konci května roku 2014. Zatím žádnou velkou reformu penzijního systému nedohodla a nepředložila, v zákonech vešlo v účinnost pouze pár návrhů komise (str. 11).

Především od ledna 2016 zrušila tzv. důchodové spoření ukotvené v druhém penzijním pilíři. Ten zavedl systém, kdy si lidé mohli dobrovolně spořit na důchod, po jeho zrušení se jim ale peníze vrátily. Ač danou věc navrhovala rovněž zřízená komise, šlo primárně o závazek vyplývající z koaliční smlouvy.

Dále vešly v platnost návrhy komise týkající se třetího penzijního pilíře (3.1 – 3.5) neboli penzijního připojištění (také dobrovolné). Rozšířilo se osvobození od daně z příjmů na výplaty penzí, snížil se minimální věk pro účast v doplňkovém penzijním pojištění, zvýšil se limit pro investování do standardních fondů kolektivního investování, změnil se způsob správy doplňkových fondů, které pojištění kryjí, a změnily se pravomoci České národní banky k udělování povolení, pokud nejsou splněny zákonné požadavky.

Prošel i návrh změnit hranici důchodového věku, která do té doby neměla limit a počítala s automatickým zvyšováním podle zvyšující se hranice naděje na dožití. Konkrétní číslo jako hranici tato změna nenastavila, ale nastavila nové parametry pro výpočet hranice důchodového věku. Ten se může dále posouvat každých 5 let, a to v závislosti na vzrůstajícím věku dožití. Vláda tedy zcela důchodový věk nazastropovala. Nové opatření bude navíc platit až od roku 2030, kdy se reálně důchodový věk dostane na 65 let. Jde tedy spíše o odložení rozhodnutí v této věci na další vlády.

V neposlední řadě komise upravila systém valorizace důchodů, který upravuje důchody tak, aby reagovaly na zvyšující se úroveň životních nákladů domácností, a tím se omezil počet domácností důchodců, které žijí na hranici chudoby. Dodejme, že nehodnotíme, zda tyto změny znamenají to, že penze jsou důstojné.

Komise ovšem vládě navrhla i další body. Např. šlo o diferenciace sazeb pojistných odvodů pro rodiny s dětmi. Obecně se jedná o to, že by rodiny s více dětmi platily nižší sociální pojištění. Koalice letos v dubnu tuto předlohu poslala do Poslanecké sněmovny, nezačala se ovšem ani projednávat. Je tedy jisté, že tento bod doporučovaný komisí nebude ve stávajícím období prosazen. Dalším nenaplněným návrhem komise je společný důchodový vyměřovací základ manželů. To ovšem odmítla ministryně práce.

Kromě toho vláda ve svém závazku psala rovněž o úpravách zdanění práce. V této věci se během jejího mandátu fakticky nic nestalo. Byly zachovány jak sazby daní z příjmu, tak výše odvodů.

Soukromé bezpečnostní služby Bezpečnost Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Soukromé bezpečnostní služby nemohou a nesmí nahrazovat činnost policie a policistů. Základem pro kvalitní a profesionální činnost těchto agentur je stanovení legislativních podmínek pro jejich činnost v novém zákoně.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 48

Vládní návrh příslušného zákona byl Sněmovně předložen v květnu 2015. Poslanci o něm jednali v prvním čtení v březnu 2016 a propustili jej k jednání do výborů. Zde se však projednávání zaseklo a dále již tento návrh nebyl na plénu projednáván. Právě proto je slib hodnocen jako nesplněný, zákonem totiž vláda soukromé bezpečnostní agentury během svého mandátu již nestihne upravit.

Tento zákon by měl za cíl kontrolu soukromých bezpečnostních agentur, soukromých detektivů, převoz hotovosti, cenin a cenných předmětů v hodnotě převyšující 5 000 000 Kč, technickou službu k ochraně osob a majetku a bezpečnostní poradenství - pro jejich fungování by byla nutná licence.

Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) prohlásil pro iRozhlas.cz, že si od zákona sliboval: „...zkvalitnění poskytovaných služeb pro zákazníky soukromých bezpečnostních agentur ve všech ohledech, a to i díky značným požadavkům kladeným na kvalifikaci podnikatelů a jejich zaměstnanců, které budou nezbytně nutné pro získání licence.“

Oproti většině ostatních zemí Evropské unie nemá dosud Česká republika zákon, který by fungování soukromých bezpečnostních agentur upravoval. Podle Unie soukromých bezpečnostních agentur ČR bylo za rok 2016 v ČR 6754 subjektů zabývajících se bezpečnostními službami. Ty čítají 45 055 zaměstnanců, kterých by se nový zákon týkal.

Výhrada svědomí pro zdravotníky Sociální stát Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Přijmeme novou právní úpravu pro případy výhrady svědomí pro všechny pracovníky ve zdravotnictví.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 39

Výhrada svědomí je právní a etický institut, který umožňuje např. zdravotnickým pracovníkům odmítnout poskytnout zdravotnickou službu pacientovi, pokud by její poskytnutí odporovalo jejich svědomí nebo náboženskému vyznání.

V českém právním řádu je tento institut zakotven v zákoně o zdravotních službách. Na výhradu svědomí má nárok každý zdravotnický pracovník. Zdravotnické zařízení pak pacientovi zajistí jiného zdravotnického pracovníka.

Odmítnutí zdravotnické služby není možné, pokud by jím došlo k vážnému ohrožení zdraví nebo života pacienta.

Zákon o zdravotních službách byl od roku 2011 čtrnáctkrát novelizován. Žádná novela se však nedotkla ustanovení o výhradě svědomí.

Zákon o sociálním bydlení Sociální stát Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Prosadíme zákon o sociálním bydlení, který definuje standard sociálního bytu a vymezí osoby, které na něj mají při plnění stanovených podmínek nárok.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 14

V březnu 2017 vláda tento zákon po dlouhých diskuzích schválila, nicméně s ním nikdo příliš spokojen nebyl – vedly se spory například o tom, na koho by se měl zákon vztahovat.

ČSSD měla v plánu zákon aplikovat na široké spektrum lidí v nouzi, včetně seniorů, samoživitelů nebo postižených. Naopak ANO požadovalo zúžení skupiny obyvatel, na které by se zákon měl vztahovat, a také bylo proti zřizování nového úřadu, který by přidělování bytů řídil místo obcí. Místo toho měly být do programu dobrovolně zapojeny obce, které by tyto byty přidělovaly.

V případě, že by obce spolupráci odmítly, měl byty přidělovat nově zřízený Státní fond rozvoje bydlení. Opoziční strany pak kritizovaly zákon kvůli obavám o vytvoření sociálně vyloučených lokalit a také kvůli finanční náročnosti.

Po schválení ve vládě byl zákon poslán do Poslanecké sněmovny. Zde byl projednáván 17. 5. 2017, nicméně jednání bylo přerušeno a od té doby se o zákonu nejednalo. Jelikož je stále v prvním čtení, je fakticky jisté, že se již projednat nestihne a spadne tak pod stůl.

Zálohové výživné Sociální stát Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Pro případy, kdy druhý rodič neplatí řádně výživné, prosadíme zákonnou úpravu řešící zálohované výživné, poskytované za jasných podmínek státem.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 37

Tento návrh zákona byl vládou schválen a předložen do Poslanecké sněmovny v březnu 2017. Tam však jeho cesta prozatím skončila – zákon byl doporučen na projednání 5. dubna 2017, od té doby však nebylo zahájeno ani první čtení. Je tedy zjevné, že se již nestihne do konce volebního období projednat. Zákon o zálohovaném výživném by zaručoval „poskytování zálohovaného výživného nezaopatřeným dětem v případě, že fyzická osoba, která má k nezaopatřenému dítěti soudem uloženou povinnost hradit výživné, tuto svou povinnost řádně a včas neplní.“

Tyto dávky by dostávaly děti z domácností s příjmem pod 2,7 násobku životního minima a dětem by byla vyplácena částka do 1,2 násobku dětského životního minima, a to pokud povinná osoba neuhradila výživné po dobu delší než tři měsíce.

Opozice kritizuje nízkou vymahatelnost – ta by měla údajně dosahovat asi 10 %. TOP 09 také navrhuje, aby bylo možné dávku vymáhat po dlužnících už po dvou, ne třech měsících.

Sliby vlády Andreje Babiše ověřujeme díky grantové podpoře Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.