Demagog.cz

Sliby Sobotkovy vlády (2014—2017)

Speciální výstup Demagog.cz sledující plnění slibů vlády Bohuslava Sobotky

S končícím volebním obdobím zpracoval Demagog.cz unikátní analýzu, nakolik koalice ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL splnila závazky, které si na začátku volebního období sama vytyčila. Pečlivě jsme prostudovali programové prohlášení vlády a koaliční smlouvu a identifikovali jsme přesně 156 měřitelných slibů, a to napříč rezorty. Můžete si tak přečíst, jak si vláda vedla v plnění slibů na poli bezpečnosti, zahraniční politiky, zdravotnictví, školství, práva a státní správy, hospodářství a ekonomiky, zemědělství i životního prostředí.

U každého jsme na základě dohledávání primárních zdrojů informací zkoumali, zda se jej koalici podařilo naplnit (kompletní metodika). Pro potřeby tohoto výstupu pracujeme s třemi hodnotícími kategoriemi — jde o sliby splněné, částečně splněné a nesplněné (více v metodice). Cílem hodnocení není říct, zda vláda byla dobrá, nebo špatná. To si rozhodne každý volič 20. a 21. října u volební urny. Naším cílem bylo nabídnout veřejnosti tvrdá data a poctivou analýzu namísto impulsivních a zkratkovitých hodnocení, která s sebou nese rozbíhající se předvolební kampaň. Z výsledků vyplývá, že vláda splnila 51 % verifikovatelných slibů a naopak nesplnila 40 % z toho, co si vytyčila v koaliční smlouvě.

Analýzu jsme zpracovali k 20. srpnu 2017, po proběhnuvší poslední schůzi Poslanecké sněmovny ji budeme s ohledem na legislativní posuny u jednotlivých předloh ještě aktualizovat.

Budeme rádi za vaši zpětnou vazbu. Pište nám na info@demagog.cz.

Poslední aktualizace výstupu: 20. srpna 2017

156 sledovaných slibů

79 splněných
51 %
14 částečně splněných
9 %
63 porušených
40 %
Oblast Hodnocení
Automatická valorizace plateb za státní pojištěnce Sociální stát Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Pravidelně valorizujeme platby za státní pojištěnce vázané na ekonomické parametry (růst inflace, růst průměrné mzdy ve zdravotnictví).“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 37

Platba za státního pojištěnce znamená, že stát je prostřednictvím státního rozpočtu plátcem zdravotního pojištění za studenty, nezaměstnané a důchodce. Za tyto osoby platí stát měsíčně pojistné ve výši 13,5 % z částky rovnající se vyměřovacímu základu pro platbu pojistného státem.

Vyměřovací základ je přitom stanoven v zákoně o pojistném na veřejné zdravotní pojištění. Zde uvedenou částku základu může vláda vždy do 30. června změnit svým nařízením, kterým vždy jednorázově zvyšuje platbu za státní pojištěnce. Pravidelná valorizace by však měla být zajištěna novelou tohoto zákona, která jasně stanoví ekonomické parametry, k nimž bude pravidelné navyšování vázáno.

Pravidelnou valorizaci prosazovalo Ministerstvo zdravotnictví za bývalého ministra Němečka a jeho plán převzal i nynější ministr Ludvík. V lednu 2016 přišlo Ministerstvo zdravotnictví s návrhem na pravidelnou valorizaci. Proti návrhu se postavilo Ministerstvo financí pod vedením Andreje Babiše především kvůli jeho přílišné finanční nákladnosti pro státní rozpočet.

V návrhu zákona byla pravidelná valorizace platby navázána na všeobecný vyměřovací základ pro účely důchodového pojištění. Součástí návrhu zákona měl být anticyklický mechanismus, který by v době ekonomické krize zajistil kompenzaci výpadku prostředků pro systém zdravotního pojištění (viz zde).

Ministerstvo financí s anticyklickým mechanismem nesouhlasilo a chyběla mu v návrhu provázanost se zvýšením výběru pojistného na zdravotní pojištění při ekonomickém růstu a možností snížení plateb státu. Podle Ministerstva financí měla být valorizace plateb navázána na ekonomické parametry jako růst inflace či růst průměrné mzdy ve zdravotnictví.

Valorizace plateb byla ovšem předmětem sporu mezi ministry Němečkem a Babišem již dříve, neboť Andrej Babiš jakékoliv navyšování odmítal.

Sobotkova vláda navýšila platbu za státního pojištěnce několikrát, až na poslední případ vždy pomocí vládního nařízení, což dokazuje následující tabulka, která ukazuje vývoj výše této platby:

Navyšování plateb za státní pojištěnce bylo pro období mezi červencem 2014 a koncem roku 2018 realizováno vládou vždy formou vládního nařízení. Ve všech případech se jednalo o navýšení této platby po domluvě koaličních stran jednorázově, nikoliv na základě automatického mechanismu, podle něhož by docházelo k pravidelnému zvýšení podle stanovených parametrů.

V červnu 2017 schválili poslanci novelu zákona č. 592/1992 Sb., která byla výsledkem dohody ministrů Ludvíka a Babiše. Tato novela znamenala zvýšení vyměřovacího základu a měsíční částky za státního pojištěnce pro roky 2019 a 2020. Stát bude v těchto letech dávat do systému zdravotního pojištění za státní pojištěnce přibližně 3,5 mld. Kč ročně navíc. I když se jedná o novelu zákona zaručující valorizaci platby v obou zmíněných letech o přibližně stejnou částku, nejedná se o pravidelnou valorizaci platby vázanou na ekonomické parametry. Slib proto hodnotíme jako nesplněný.

Dostupnost kulturních institucí Vzdělanost Část. splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Usnadníme dostupnost veřejných kulturních institucí, např. zavedením jednoho dne s volným vstupem a rodinných slev.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 43

V lednu roku 2015 uspořádalo ministerstvo kultury bilanční tiskovou konferenci, v jejímž výstupu zmiňuje, jaký je stav konkrétních slibů z koaliční smlouvy. Je zde zmíněna novela zákona 203/2006 Sb., o některých druzích podpory kultury, která však nebyla ani navržena.

Zavedení určitých dnů s volným vstupem tak není součástí tohoto ani jiného zákona. Některé instituce zavedly dny s volným vstupem (např. na základě doporučení ze strany ministerstva nebo na základě vlastního uvážení), nejedná se ale o nařízení zákonem a nejde o plošné opatření.

Konkrétními institucemi jsou např. Moravská galerie (od 1. prosince 2013, tedy nikoliv ve funkčním období současné vlády), ve vybraných dnech také Moravské zemské muzeum, obdobně Národní muzeum.

Běžně je u památek, které spravuje Národní památkový ústav, zvýhodněné vstupné pro děti, zdravotně postižené, organizované skupiny nebo pro rodiny. Národní památkový ústav také organizuje tzv. věrnostní program, do kterého se zapojila (nikoliv ovšem na základě zákona) řada památek. Jedná se o program, kdy za pět zakoupených vstupů získává návštěvník šestý vstup zdarma.

Národní památkový ústav nám poskytl prostřednictvím svého mluvčího odpověď, v jakém stavu daná agenda je. „Dobrý večer,

mohu potvrdit, že po dohodě s Ministerstvem kultury zavedl Národní památkový ústav ve vybraných dnech volné vstupy do památkových objektů pro děti a mládež (plošné zavedení volného vstupu nebylo z důvodu plnění rozpočtu NPÚ z vlastních výnosů možné).

Srdečně zdraví,

Mgr. Jan Cieslar
tiskový mluvčí“

Opatření tedy sice nebylo zcela naplněno, jisté kroky však vláda (ministerstvo kultury) podnikla. Závazek tedy hodnotíme jako částečně splněný.

Dozor ve zdravotnictví Sociální stát Část. splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zřídíme dozorový orgán nad toky zdravotního pojišťění.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 38

Vládní slib je částečně splněný, neboť orgán kontrolující toky zdravotního pojištění nebyl v pravém slova smyslu zřízen; byla ale přijata novela, díky které jsou finanční toky v rámci zdravotního pojištění průhlednější.

Dne 19. června 2015 schválila Poslanecká sněmovna vládní návrh zákona (ČÁST PRVNÍ, odstavec 18), kterým se novelizoval zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Na základě této novely musí zdravotní pojišťovny povinně zveřejnit smlouvy s poskytovateli zdravotních služeb o poskytnutí zdravotních služeb a jejich úhradě. Zdravotní pojišťovny musí rovněž zveřejnit všechny změny a dodatky k těmto smlouvám. Neučiní-li tak, hrozí jim pokuta až 10 000 000 Kč.
Více informací o „transparenční novele“ naleznete na webových stránkách Ministerstva zdravotnictví. Příslušný sněmovní tisk k dispozici zde (.pdf, str. 4).

Dozorčí orgán v oblasti zdravotního pojištění existuje od roku 1992 a provádí kontrolu hospodaření na takzvaném zvláštním účtu, jenž je dle § 20 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, VZP ČR povinna zřídit.

Tento zvláštní účet slouží (zjednodušeně) k financování hrazených služeb na základě přerozdělování pojistného dle počtu pojištěnců, jejich věku, pohlaví apod.

Dozorčí orgán sestává ze zástupců Ministerstva financí, Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva práce a sociálních věcí a zástupců VZP a ostatních zdravotních pojišťoven.

Druhá kariéra sportovců Vzdělanost Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Vytvoříme podmínky pro trenéry a sportovní instruktory mládeže včetně příležitostí pro druhou kariéru aktivních sportovců.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 44

V roce 2015 vláda projednala strategický dokument Plán podpory rozvoje sportu v letech 2015–2017. Dle Plánu (.doc, str. 17–18) je prioritním cílem v podpoře rozvoje sportu mj. podpora sportovní reprezentace, v jejímž rámci musí být dle Plánu vytvořen systém podpory bývalých sportovců při zajišťování druhé kariéry. K podmínkám pro trenéry a instruktory mládeže je v plánu pouze uvedeno, že prakticky neexistují prostředky na jejich odměňování v tělovýchovných jednotách a sportovních klubech, což v základních článcích sportu zabraňuje realizaci kvalifikované trenérské práce s mládeží.

Na Plán navázala Koncepce podpory sportu 2016–2025, kterou vláda schválila v červnu 2016. Koncepce považuje za základní sportovní priority podporu sportu dětí a mládeže a jejich trenérů a podporu reprezentantů. V Koncepci se uvádí, že je žádoucí inovovat vzdělávací standardy ve sportu pro dobrovolné i vrcholové trenéry a je třeba vytvořit systém péče o sportovní reprezentanty po ukončení kariéry.

Konkrétně materiál uvádí:

„Strategický cíl 6 - Vytvořit systém péče o státní reprezentanty po ukončení kariéryJe třeba vytvořit systém péče o vynikající sportovní reprezentanty po ukončení kariéry jako je obvyklé v zemích EU, rozvíjet duální kariéru a přípravu sportovců na jiné pracovní postavení po ukončení sportovní kariéry a zvyšovat zapojení sportovců do další činnosti v oblasti sportu dle jejich předpokladů a schopností. S naplňováním Koncepce Sport 2025 vyvstává potřeba vzniku nových pracovních míst.“

Slib hodnotíme jako nesplněný, jelikož je ve zmíněných dokumentech pouze obecně – bez konkrétních kroků k realizaci – uvedeno, že je nutné vytvořit systémy podpory a péče o sportovce po ukončení kariéry. V žádném z nich nejsou stanoveny podmínky pro trenéry, které nebyly vytvořeny ani žádným zákonem, vládním usnesením či ministerskou vyhláškou z dílny této vlády.

Elektronický přístup pacientů v účtům Sociální stát Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zavedeme elektronický přístup pacientů k vlastním individuálním účtům s možností poskytnout vybraná data lékaři.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 40

Vládní závazek se týká elektronizace českého zdravotnictví. Během svého mandátu zpracoval kabinet Národní strategii elektronizace zdravotnictví 2016–2020 (.pdf). Vláda schválila tento strategický dokument usnesením č. 1054 v listopadu 2016. Dále uložila ministru zdravotnictví, aby zajistil v souladu se schválenou strategií realizaci rozvoje elektronizace zdravotnictví a do konce března 2017 připravil k projektu akční plán.

Akční plán ke strategii předložil (.pdf, s. 8) ministr zdravotnictví v dubnu 2017, čímž byl dokument schválen.

Zatímco vláda připravovala zmíněnou strategii, vypracovala skupina poslanců v čele s předsedou Výboru pro zdravotnictví Rostislavem Vyzulou z hnutí ANO návrh zákona, který se problematikou elektronizace zdravotnictví zabývá.

Tento poslanecký návrh však neuspěl, v příloze k usnesení č. 204 totiž vláda vyjádřila v březnu 2017 k tomuto návrhu nesouhlasné stanovisko. Ve svém stanovisku vláda mimo jiné uvádí, že: „ [...] se řešením problematiky elektronizace zdravotnictví zabývá, snaží se ji řešit systematicky a komplexně, a to v rámci Národní strategie elektronického zdravotnictvína období 2016 - 2020 [...]Přípravu zcela nové právní úpravy bez jakékoli předchozí analýzy, bez odborné diskuze, a aniž by byly aspoň v základním směru zhodnoceny její předpokládané dopady, nepokládá vláda za vhodné řešení.“

Poslední aktivita vlády se ve věci elektronizace zdravotnictví – jak vyplývá z výše uvedeného – odehrála v dubnu 2017. Závazek z programového prohlášení tedy naplněn nebyl.

Financování základního výzkumu Vzdělanost Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Snížíme závislost základního výzkumu na účelovém financování.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 42

Slib hodnotíme jako nesplněný, jelikož poměr prostředků, které putují v České republice ze státního rozpočtu do účelového a institucionálního výzkumu, zůstal během mandátu vlády fakticky stejný.

V České republice existují dva základní způsoby financování (.pdf) výzkumů ze státních peněz. Účelové financování zahrnuje ve své podstatě peníze, se kterými se ve státním rozpočtu počítá jako s podporou výzkumu. Jedná se tak o finance, které putují výzkumným týmům. Institucionální podporou se pak míní peníze, které přerozdělují např. vláda a jednotlivá ministerstva a které jdou na provoz jednotlivých pracovišť. Jsou to tedy o peníze, jež se investují kvůli dlouhodobému efektu.

Základní výzkum je bádání, které nemá žádný předem daný konkrétní cíl. Během základního výzkumu se může např. zkoumat zajímavý přírodní jev. Informace získané v průběhu se pak uplatňují během aplikovaného výzkumu, kdy vědec většinou hledá či testuje konkrétní vlastnosti subjektu.

Je možné zjistit, že výdaje státního rozpočtu na podporu vědy a výzkumu sice celkově stoupají, avšak podle Sekce místopředsedy vlády pro vědu, výzkum a inovace (.pdf) se podíl účelového a institucionálního financování nezvětšuje, naopak se blíží podobným hodnotám. Současná vláda tak podporuje stejně vědecká pracoviště a jednotlivé týmy.

Fondy prevence Vzdělanost Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Navýšíme čerpání z fondu prevence zdravotních pojišťoven na boj s obezitou mládeže.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 43

Na úvod je pro úplnost třeba charakterizovat fondy prevence zdravotních pojišťoven. Hospodaření zdravotních pojišťoven se zakládá na fondovém principu, přičemž jednotlivé činnosti jsou financovány stanovenými finančními prostředky z finančních fondů, kterých je celkem sedm. Jedním z nich je Fond prevence, jehož zřízení je dobrovolné. Slouží k hrazení služeb, u kterých je prokazatelný preventivní účinek. Takové služby se poskytují pojišťěncům, kteří trpí onemocněním, případně jsou jím ohroženi.

Boj proti obezitě je součástí širšího projektu nazvaného Zdraví 2020 - Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí (.pdf). Tuto strategii schválila 8.1. 2014 tehdejší úřednická Rusnokova vláda usnesením č. 23.

Hlavní těžiště odpovědnosti za strategii vláda zmíněným usnesením přenesla na ministra zdravotnictví, jemuž uložila rozpracovat do konce roku 2015 strategii tématiky do jednotlivých implementačních akčních plánů. Témata jednotlivých akčních plánů určil dokument národní strategie (.pdf, str. 23) a jedním z nich je také téma zařazené v oblasti oblasti prevence nemocí a podpory zdraví nazvané Správná výživa a stravovací návyky populace (.pdf, str. 22, bod 2).

Výše zmíněné akční plány Ministerstvo zdravotnictví předložilo vládě 28.8. 2015, kdy také byly vládním usnesením č. 671 schváleny. Tématu prevence obezity se věnuje akční plán nazvaný Správná výživa a stravovací návykypopulace na období 2015–2020, b) Prevence obezity (.pdf).

Náklady na realizaci cílů z akčního plánu týkajícího se prevence obezity jsou odhadovány na desítky milionů korun, akční plán (.pdf, str. 37) náklady konkretizuje.

Otázce zdrojů financování celého projektu se věnuje výše zmíněný zastřešující dokument Zdraví 2020. Projekt předpokládá využití finančních prostředků z Evropské unie, Světové zdravotnické organizace i ze státního rozpočtu (.pdf, str. 31).

Zda došlo k navýšení čerpání z fondu prevence zdravotních pojišťoven na boj s obezitou není možné z veřejně dostupných zdrojů zjistit. Na webu Poslanecké sněmovny se nachází informace z roku 2014 o tom, že "...Příprava nového zákona o sportu, navýšení čerpání z fondu prevence zdravotních pojišťoven na boj s obezitou mládeže a standardy a metodika výuky tělesné výchovy na základních školách patří mezi deset priorit, jež si pro současné funkční období stanovil podvýbor pro mládež a sport, který pracuje při sněmovním výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu." Příslušný podvýbor však v průběhu volebního období nezveřejnil žádný dokument, který by se řešenou problematikou zabýval.

Jak vyplývá z vyjádření Ministrerstva zdravotnictví, o které jsme v souvislosti s ověřováním naplnění tohoto slibu, vláda reálně nemá možnost, jak toto navýšení realizovat:

" Dobrý den,v oblasti poskytování příspěvků na prevenci nedošlo od roku 2014 k žádné změně právních předpisů, tedy pravidla jsou shodná a následující:

Příspěvky na zdravotní programy hrazené z fondu prevence jsou plně v kompetenci jednotlivých zdravotních pojišťoven a jejich poskytování je dobrovolné. MZ nemůže v této oblasti závazně zdravotním pojišťovnám přikazovat, jaké programy mají zřizovat ani jak vysoká má být výše příspěvků či jiných bonusů pro jejich pojištěnce.

Žádost o konkrétní výši příspěvků do programů zaměřených na obezitu mládeže, je tedy potřeba směřovat přímo na jednotlivé zdravotní pojišťovny.

S pozdravem,
Ondřej MACURAvedoucí tiskového oddělení. "

Hlášení volných míst Sociální stát Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Také obnovíme povinnost zaměstnavatelů hlásit na úřady práce volná místa.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 36

Oznamování volných pracovních míst úřadům práce ze strany zaměstnavatelů specifikuje § 35 zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti v aktuálním znění. V § 35 (1) se výslovně uvádí:

(1) Zaměstnavatel může oznámit příslušné krajské pobočce Úřadu práce volná pracovní místa a jejich charakteristiku (§ 37). Volnými pracovními místy se rozumí nově vytvořená nebo uvolněná pracovní místa, na která zaměstnavatel zamýšlí získat zaměstnance nebo je hodlá obsadit dočasně přidělenými zaměstnanci agentury práce. Podle výše citovaného paragrafu zákona o zaměstnanosti mají tedy zaměstnavatelé možnost, nikoliv povinnost, hlásit úřadům práce volná pracovní místa. Povinnost zaměstnavatelů hlásit volná místa úřadům práce byla zakotvena v původním znění tohoto zákona, který začal být účinný od října 2004. V původním znění § 35 byla vymezena povinnost zaměstnavatelů následovně: Zaměstnavatel je povinen do 10 kalendářních dnů oznámit příslušnému úřadu práce volná pracovní místa a jejich charakteristiku (§ 37) a neprodleně, nejpozději do 10 kalendářních dnů, oznámit obsazení těchto míst. Volnými pracovními místy se rozumí nově vytvořená nebo uvolněná pracovní místa, na která zaměstnavatel zamýšlí získat zaměstnance. Lhůta pro oznámení počíná běžet dnem následujícím po vytvoření, uvolnění nebo obsazení pracovního místa.Novela zákona o zaměstnanosti s účinností od ledna 2012 ovšem tuto povinnost zaměstnavatelů zrušila a namísto ní zavedla pro zaměstnavatele pouze možnost dobrovolně hlásit volná místa.

Sobotkova vláda výslovně slíbila obnovení a nikoliv zavedení této povinnosti právě kvůli skutečnosti, že původně zákon o zaměstnanosti stanovil pro zaměstnavatele povinnost oznamovat volná místa úřadům práce. Vláda za dobu svého fungování neprosadila znovuzavedení povinnosti zaměstnavatelů hlásit úřadům práce volná pracovní místa, zaměstnavatelé mohou volná místa i nadále oznamovat pouze dobrovolně, proto hodnotíme tento slib vlády jako nesplněný.

Kariérní řád Vzdělanost Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zavedeme efektivní kariérní řád pro učitele, který bude propojen s motivačním ohodnocením učitelů.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 41

Vládní návrh zákona o pedagogických pracovnících, který obsahoval také kariérní řád, neprošel 12. července 2017 Poslaneckou sněmovnou. Zamítnuta byla jak upravená verze Senátu, tak původní verze Sněmovny.

Kariérní řád se snažila prosadit bývalá ministryně školství Kateřina Valachová. Ministerstvo školství si od jeho zavedení slibovalo především finanční zatraktivnění učitelské profese. Návrh schválila na 56. schůzi konané 7. dubna 2017 Poslanecká sněmovna, poté postoupil do horní komory Parlamentu ČR.

Přesto Senát vrátil návrh 31. května 2017 Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy. Ty počítají například s vyššími příplatky třídním a některým dalším učitelům a zrušením některých specializovaných činností. Nový ministr školství Stanislav Štech dával přesto preferenci kariérnímu řádu ve sněmovní podobě, kterou prosazovala již jeho předchůdkyně Kateřina Valachová.

Proti návrhu vznikl odpor Pedagogické komory. Poslancům zaslala petici proti schválení kariérního řádu (.pdf, str. 1–7), kterou podepsalo dohromady 21 609 učitelů z 1 150 škol. Komoře vadila zejména zbytečná administrativa, jež by dopadla na školy a učitele, nebo že kariérní systém ovlivní do roku 2022 pouhých 5 % učitelů, a většina tak ke zkvalitnění výuky motivovaná nijak nebude.

Poslanecká sněmovna tedy nakonec hlasovala o dvou návrzích novely zákona o pedagogických pracovnících. U původní poslanecké verze by bylo zapotřebí minimálně 101 hlasů, v případě verze s pozměňovacími návrhy senátorů prostá většina hlasů přítomných poslanců. Oba návrhy nakonec poslanci zamítli.

U senátní verze byl pro pouze Petr Gazdík z klubu TOP 09 a Starostové, ostatních 99 poslanců hlasovalo proti. Sněmovní verze byla sice úspěšnější, přesto podpora 39 poslanců proti 55 ostatním nestačila. Důvodem je, že od novely odstoupil y dvě koaliční strany - konkrétně hnutí ANO a KDU-ČSL. Z jeho členů hlasovali jen dva v prospěch zákona.

Změny koaličních stran v hlasování o tzv. kariérním řádu, o tomtéž návrhu.

Kariérní řád počítal s rozdělením pedagogů do tří stupňů od začínajících přes samostatné až vynikající. Podle zařazení do příslušných kategorií měli být také odměňováni a motivováni k lepším výkonům. Začínající učitel by musel absolvovat dvouleté adaptační období, během kterého by mu pomáhal za 3000 korun měsíčně uvádějící učitel. Období by zakončovalo atestační řízení.

Třetí kategorie by pedagogové mohli dosáhnout po sedmi letech praxe a rozhodoval by o něm Národní institut pro další vzdělávání. Učitelé si tak mohli polepšit až o 5000 korun měsíčně. Novela zahrnovala také nepedagogy, kteří na středních školách vyučují odborné předměty. Nově by jim byla odborná kvalifikace uznána po 20 letech v oboru.

O podobné novele Zákona č. 563/2004 Sb. o pedagogických pracovnících se diskutuje už delší dobu. Původní varianta ministra Marcela Chládka počítala s čtyřstupňovým systémem, ten se ale současnému vedení nelíbil. Třetí a čtvrtý stupeň byl totiž odtržen od přímé práce s žáky ve škole. Dalším pokusem byl dvoustupňový systém, který by odděloval začínající a samostatné učitele.

Klasifikace vhodnosti pořadů Vzdělanost Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Připravíme systém klasifikace vhodnosti pořadů pro jednotlivé věkové kategorie.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 43

Vláda předložila sněmovně návrh o novele zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání, která obsahovala také klasifikaci vhodnosti pořadů, 5. října 2016. V současnosti čeká na projednání v Poslanecké sněmovně a její schválení se do konce volebního období Poslanecké sněmovny nestihne.

O potřebě zakotvit nějakou formou systém označování vhodnosti jednotlivých pořadů podle věku a závadných témat (takzvaný labelling), diskutuje ministerstvo kultury už od roku 2005. Provozovatelé televizního vysílání tehdy vytvořili pracovní skupinu, která se zabývala vytvořením samoregulačního systému.

Úpravou labellingu se zabývá také novela zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, představená ministerstvem kultury jako vládní návrh ve sněmovním tisku 934. Ten v současné době čeká v Poslanecké sněmovně na začátek projednávání. V tomto případě označujeme výrok za nesplněný, protože jej vláda sice začala zpracovávat, ale nestihne se schválit.

Vlastní systém označování pořadů má v současné době televize Prima, ČT1, ČT2, ČT Art a dětský kanál ČT Déčko. Jedná se ovšem o samoregulaci, jejíž podmínky a pravidla si určuje každá stanice sama. Smyslem labellingu je jednotná úprava na území celé České republiky, která situaci usnadňuje rodičům.

Návrh zákona se inspiroval podobnou právní úpravou nizozemského modelu Kijkwijzer. Hlavní změny (.pdf, str. 13) se týkají prime time, tzv. hlavního vysílacího času. Nově by mezi 20:00 a 22:00 mohly být zařazeny pořady již pro patnáctileté. Další novinkou by mohly být přehledné piktogramy, které by označovaly obsahové kategorie násilí, strach, sex, diskriminace, užívání návykových látek včetně alkoholu a tabáku a vulgární vyjadřování.

Aktuálně chrání zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání dětské a dospívající diváky před upoutávkami a pořady, které by mohly ohrozit jejich psychický, fyzický či mravní vývoj, ustanovením § 32 odst. 1 písm. g) a e) zákona č. 231/2001 Sb.

V ustanovení § 32 odst. 1 písm. j) zákona č. 231/2001Sb. pak ukládá provozovatelům povinnost nezařazovat do programů pořady a reklamy, které obsahují vulgarismy a nadávky, kromě uměleckých děl, v nichž je to z hlediska líčeného kontextu nutné; taková díla je však možné vysílat pouze v době od 22.00 hodin do 06.00 hodin druhého dne.

Zároveň jsou podle ustanovení § 32 odst. 1 písm. h) téhož zákona provozovatelé povinni zajistit, aby vysílání, týkající se bodu g), bezprostředně předcházelo slovní upozornění na nevhodnost pořadu pro děti a mladistvé a aby pořad, který by mohl ohrozit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých, byl označen v případě televizního vysílání obrazovým symbolem upozorňujícím na jeho nevhodnost pro děti a mladistvé po celou dobu vysílání.

Kultura jako veřejná služba Vzdělanost Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Kulturu definujeme zákonem jako veřejnou službu. Přijmeme zákon o veřejnoprávní instituci v kultuře, který odstraní nedostatky dnešních příspěvkových organizací, odpolitizuje je a zajistí jejich stabilní financování.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 42

Vláda nepředložila zákon o veřejnoprávní instituci v kultuře, naopak vydala nesouhlasné stanovisko k senátnímu návrhu tohoto zákona. Ministerstvo kultury sice předložilo do připomínkového řízení návrh zákona o kultuře, samo jej pak ale stáhlo.

Ministerstvo kultury si v roce 2015 zadalo analýzu možných právních forem kulturních organizací a na jejích základech chtělo postavit návrh zákona (podle studie Markéty Štěpáníkové, .pdf, str. 3). K předložení vládního návrhu však nedošlo.

Senát předložil návrh zákona, ten však vůbec nebyl projednáván v Poslanecké sněmovně. Vláda se zákonem vyjádřila nesouhlas, mimo jiné ho považovala za nedostatečně zhodnocený analýzami dopadu nové legislativy.

V roce 2014 nicméně ministerstvo kultury předložilo do připomínkového řízení návrh zákona o kultuře. Zákon měl vytvořit zastřešující legislativu pro tuto oblast, vymezit význam kultury, zavést Radu pro kulturu jako poradní orgán, lépe vymezit působnosti státu a krajů a vyčlenit z rozpočtu částku na kulturu. To mělo zajistit stabilnější financování kultury.

Kulturní organizace jako příspěvkové jsou v současnosti navázány na zřizovatele (podle zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů jim zřizovatel poskytuje příspěvek „v návaznosti na výkony či jiná kritéria jejich potřeb“). Právní status veřejné instituce mířil právě na zmírnění závislosti na zřizovateli a omezení jeho vlivu. Senátní návrh definoval tuto kulturní veřejnou instituci jako neziskovou a sloužící veřejnému zájmu (což mělo sloužit k odpolitizování).

Dodejme, že již existuje institut „veřejné kulturní služby“ v zákonu o některých druzích podpory kultury, kde jsou veřejné kulturní služby definovány jako „služby spočívající ve zpřístupňování umělecké tvorby a kulturního dědictví veřejnosti a v získávání, zpracování, ochraně, uchování a zpřístupňování informací, které slouží k uspokojování kulturních, kulturně výchovných nebo kulturně vzdělávacích potřeb veřejnosti.“

Lázeňská péče Sociální stát Část. splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zlepšíme přístup pacientů k lázeňské péči (úprava indikačního seznamu posilující RHB péči a zamezující hrazení wellness služeb z veřejných prostředků).“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 38

Vláda Bohuslava Sobotky opravdu vydala předpisy pro úpravu systému pravidel pro hrazení lázeňské a rehabilitační péče pacientům, konkrétně novelu zákona o zdravotním pojištění (č. 1/2015 Sb.) a vyhlášku ministerstva zdravotnictví č. 2/2015 Sb.

Podle textu Zdravotnického deníku, na který odkazuje na svém webu Všeobecná zdravotní pojišťovna, se změny projevily především v délce pobytu pacientů, kdy se půlce z nich nároky na pobyt v lázních znovu prodloužily po snížení počtu dnů z roku 2011. To skutečně obsahuje i samotná novela, podle níž pacienti využívající lázeňskou péči mohou na základě předložené legislativy absolvovat pobyty až o 7 dnů delší.

Mezi roky 2009 a 2013 obecně poměrně výrazně klesl počet proplacených pobytů v lázních z veřejného pojištění.

Že by novela či další legislativní předlohy (popř. indikační vyhláška) zamezovaly proplácení wellness služeb, nelze z veřejně dostupných zdrojů nijak potvrdit. Samo ministerstvo zdravotnictví v tiskové zprávě ke splnění slibu zlepšení přístupu k rehabilitační péči o tomto vůbec nemluví. Naopak píše, že přístup pacientů k péči zůstal přinejmenším na stejné úrovni:

V novele zákona Ministerstvo zdravotnictví nepřidalo do seznamu žádnou novou indikaci, v několika konkrétních případech však došlo ke zmírnění podmínek a zpřesnění některých ustanovení tak, aby nebylo pochyb o nárocích pacienta.“

Mobilita výzkumných pracovníků Vzdělanost Část. splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Podpoříme mobilitu výzkumných pracovníků i doktorských studentů mezi našimi a zahraničními výzkumně zaměřenými univerzitami a ústavy, a to zejména zpřístupněním výběrových řízení i pro zahraniční vědecké pracovníky.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 42

Ministerstvo školství vyhlásilo výzvy pro mobilitu zahraničních pracovníků. Podporu cílenou přímo na doktorandy nevypisovalo, nicméně ti mohou vyjet do zahraničí též přes tyto mobilitní výzvy. To je důvodem, proč hodnotíme výrok jako částečně splněný.

Ministerstvo školství vyhlásilo v červnu 2017 v rámci Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) výzvu č. 27 - Mezinárodní mobilita výzkumných pracovníků. Výzva (.pdf, str. 5) podporuje mobilitu výzkumníků pomocí následujících podporovaných aktivit:

  1. Pracovní pobyty post-doků ze zahraničí v ČR.
  2. Pracovní pobyty výzkumných pracovníků - seniorů ze zahraničí v ČR.
  3. Pracovní pobyty výzkumných pracovníků - juniorů v zahraničí.
  4. Pracovní pobyty výzkumných pracovníků - seniorů v zahraničí.

V červenci 2017 byla ministerstvem školství v rámci OP VVV vyhlášena výzva č. 50 - Mezinárodní mobilita výzkumných pracovníků - MSCA-IF. Tato výzva (.pdf, str. 5) podporuje individuální projekty předložené do výzvy Horizon 2020, Marie Skłodowska-Curie Actions, které i přes kladné hodnocení nemohly být finančně podpořeny a dostaly se na seznam tzv. no money projektů. Výzva č. 50 podporuje mobilitu výzkumníků pomocí těchto aktivit:

  1. Podpora „no money“ projektů MSCA - příjezdy do ČR.
  2. Podpora „no money“ projektů MSCA - výjezdy z ČR.

V minulosti též běžela výzva ESF pro vysoké školy (.pdf), v rámci níž byla mimo jiné podporována internacionalizace: „... rozvoj mezinárodní spolupráce a mezinárodního partnerství, internacionalizace vysokoškolského prostředí, mobility studentů a pracovníků vysokých škol, podpora programu Erasmus+, podpora zahraničních vyučujících, rozvoj vztahů se zahraničními institucemi v rámci Graduate school formou joint a multipledegrees programů.“ (str. 5, aktivita č. 5 této výzvy)

V souvislosti s mobilitou doktorských studentů neexistuje žádná výzva ministerstva školství v rámci OP VVV, která by podporovala mobilitu a byla obdobná výzvě č. 27. Doktorandi jako výzkumníci nicméně mohou vyjíždět v rámci zmíněné výzvy 27. Mobilita doktorandů je pak obvykle financována z různých zdrojů - z peněz EU (například Erasmus ), jiných zahraničních fondů, stipendijních fondů vysokých škol, mezinárodních smluv apod.

Národní rada pro vzdělávání Vzdělanost Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Bude ustavena Národní rada pro vzdělávání jako platforma pro odbornou diskusi, formulování klíčových směrů rozvoje vzdělávací soustavy a řešení aktuálních otázek ve školství.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 9

Tento slib hodnotíme jako nesplněný, protože Národní rada pro vzdělávání nikdy fakticky nevznikla.

Vznik Rady prosazoval hlavně ministr školství Marcel Chládek. Podle něj měla být role Rady následující: „Tato rada bude orgánem apolitickým, bude složená z odborníků a bude dodržovat kontinuitu školské strategie bez rozdílu toho, kdo je momentálně ministrem školství, nebo momentálně řídí vládu, tak aby celý systém šel jedním směrem a klíčové priority, které někdo nastaví, mohl jiný dokončit.“ Chládek také zahrnul Národní radu pro vzdělávání do vládní Strategie vzdělávání 2020 (.pdf, str. 35).

V roce 2014 se začalo pracovat na vzniku Rady, nicméně tato příprava byla doprovázena kritikou, že se Rada stane jen „trafikou“ pro vysloužilé politiky, nikoliv poradním orgánem odborníků. Kritika mířila hlavně na Chládkovo rozhodnutí jmenovat předsedou přípravného výboru exprezidenta Václava Klause. Z toho nakonec sešlo, na schůzce přípravného výboru byl ale například tehdejší předseda Akademie věd Jiří Drahoš.

Národní rada pro vzdělávání se však nikdy nedostala přes přípravnou fázi.

Neziskové nemocnice Sociální stát Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Přijmeme zákon o veřejných neziskových (veřejnoprávních) ZZ pro páteřní síť nemocnic, u fakultních nemocnic se spoluúčastí univerzit na jejich řízení.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 39

Ministerstvo zdravotnictví předložilo návrh zákona o veřejné neziskové zdravotnické organizaci do připomínkového řízení 1. října 2015. Hlavním účelem bylo vytvořit veřejnou neziskovou zdravotnickou organizaci jako novou právní formu nemocnic. Nová právní forma měla (.docx, str. 7–8) zjednodušit řízení nemocnic a možnosti jejich financování. Dále pak měly nemocnice mít ze zákona nárok (.docx, str. 10–11) na uzavření smlouvy se zdravotní pojišťovnou, na základě které by pak mohly poskytovat služby pojištěncům dané zdravotní pojišťovny.

V neposlední řadě návrh obsahuje novou úpravu spolupráce fakultních nemocnic s univerzitami, která by měla (.docx, str. 12–13) zpřesnit podmínky jejich spolupráce, zefektivnit jejich společnou činnost a stanovit podmínky jmenování a odpovědnost vedoucích pracovníků společných pracovišť. Stejně jako u veřejné neziskové zdravotnické organizace se počítá s vytvořením nové právní formy těchto nemocnic, tzv. univerzitních nemocnic (.docx, str. 17). Celkem by podle návrhu mělo změnit svou právní formu devět státních nemocnic (.docx, str. 31–32).

Co se týče postupu návrhu ve vládě, Ministerstvo zdravotnictví jej po vypořádání připomínek předložilo Legislativní radě vlády – ta jej však v listopadu 2016 doporučila vládě neschválit. Vláda o návrhu doposud nejednala a vzhledem k předložení návrhu zákona o univerzitních nemocnicích ani s největší pravděpodobností jednat nebude.

Vláda se po neúspěchu rozhodla pokračovat pouze v oblasti univerzitních nemocnic a v březnu 2017 předložila sněmovně návrh zákona o univerzitních nemocnicích, jehož hlavní body kopírují předchozí legislativní návrh. Návrh však již od června leží ve sněmovním výboru pro zdravotnictví, který nařídil (.pdf, str. 2) přerušení jeho projednávání do 30. září.

Obchod s chudobou Sociální stát Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zamezíme obchodu s chudobou, který spočívá v pronajímání předražených ubytoven hrazených ze sociálních dávek na bydlení.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 37

Vláda sice udělala několik kroků ke zlepšení situace lidí na ubytovnách a ke ztížení provozování tohoto byznysu, problém však přetrvává. Konkrétní podobu života na ubytovnách ukazuje reportáž Reportérů ČT z dubna 2017. Komplexněji měl být problém řešen přijetím zákona o sociálním bydlení, projednávání vládního návrhu však bylo v Poslanecké sněmovně přerušeno v prvním čtení a není pravděpodobné, že by byl do konce volebního období přijat.

Návrh zákona o sociálním bydlení (Návrh zákona včetně důvodové zprávy, .pdf) počítá s tím, že by osoba v bytové nouzi nebo osoba vynakládající nepřiměřeně vysoké náklady na bydlení měla nárok na sociální bydlení. Bytový fond by zajišťovala primárně obec, a to s regulovanou cenou nájmu. Tím by v podstatě vymizela potřeba těchto lidí hledat si bydlení jiným způsobem – tedy v ubytovnách – a zamezilo by se tzv. „obchodu s chudobou“.

Na podzim 2014 ovšem prošla první ze dvou novel, které se „obchodu s chudobou“ týkají. Jde o novelu zákona o pomoci v hmotné nouzi, která definuje vhodné bydlení a určuje, jak musí vypadat byt, na který dostane žadatel v hmotné nouzi dávky – jedná se hlavně o zakotvení stavebních a hygienických standardů. Navíc zavádí, že místo doplatku na bydlení poskytovaného na jednu osobu je doplatek poskytnut na jednu místnost ubytovny (jeden byt), bez ohledu na to, kolik lidí v ní žije.

V březnu 2017 prošla Parlamentem druhá novela zákona o pomoci v hmotné nouzi. Ta podle důvodové zprávy (.pdf, s. 5–9) cílí přímo proti byznysu s ubytovnami, respektive upravuje a zpřísňuje podmínky, za kterých může žadatel získat doplatek na bydlení umožňující mu bydlet v „substandardních formách bydlení“ (tedy takových, které neodpovídají stavebně-technickým standardům). Žadatel musí mít důvod v takových prostorách bydlet (např. jedná se o místo blízké k jeho zaměstnání) a musí spolupracovat na motivačním plánu. Zároveň se novelou snížila výše dávky, kterou mohou žadatelé pro bydlení na ubytovnách získat (z 90 % pokrytých nákladů na bydlení na 80 %).

Ohrožení na trhu práce Sociální stát Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Vláda navrhne dočasné osvobození od plateb na sociální pojištění po dobu 12 měsíců u těch zaměstnavatelů, kteří zaměstnají občany zvláště ohrožené na trhu práce. Za tyto zaměstnance bude pojistné hradit stát.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 7

Sociální pojištění je založené na pravidelných příspěvcích, které jsou příjmem státního rozpočtu. Občan se připravuje na událost (např. důchod nebo nemoc), která nastane, nebo by mohla nastat. V sociálním pojištění jsou zahrnuty platby za nemocenské pojištění, důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.

Sociální pojištění jsou povinni platit zaměstnavatelé ve výši 25 % vyměřovacího základu. Odvádí poplatek za nemocenské pojištění, důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Zaměstnanci jsou povinni platit 6,5 % z vyměřovacího základu. Platí důchodové a nemocenské pojištění, které jim zaměstnavatel přímo strhává z platu. Dohromady je státu v rámci sociálního pojištění odváděno 31,5 % z vyměřovacího základu za jednoho zaměstnance. Osoby samostatně výdělečně činné jsou povinné platit 28 % z vyměřovacího základu na důchodové pojištění a 1,2 % na nemocenské pojištění.

V koncepci Ministerstva práce a sociálních věcí pro období 2015 až 2017 s dopadem až do roku 2020 byla vytyčena úloha vypracovat návrh dočasného osvobození od plateb na sociální pojištění na dobu 12 měsíců pro ty zaměstnavatele, kteří zaměstnávají občany zvlášť ohrožené na trhu práce. Tato úloha vyplývala z programového prohlášení vlády (.pdf). Ohroženými občany na trhu práce jsou myšleni vysokoškolští absolventi, osoby starší 50 let a rodiče po návratu z mateřské dovolené, kteří byli před nástupem do práce vedeni v evidenci nezaměstnaných.

Tento slib hodnotíme jako nesplněný. Za dobu funkčního období této vládní koalice nedošlo k předložení žádného takového vládního návrhu. Zůstává zachovaný původní stav.

Ochrana zdravotníků ve službě Sociální stát Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zlepšíme právní ochranu zdravotníků včetně obrany před fyzickými útoky při výkonu zdravotnického povolání.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 39

Právní úprava ochrany zdravotnických pracovníků zůstává zachována tak. jak byla vymezena v novém trestním zákoníku přijatém v roce 2009. Zdravotní pracovníci nejsou zahrnuti v § 127 odst. 1, který taxativně jmenuje úřední osoby.

Je jim však přiznaná vyšší ochrana při výkonu jejich povolání, prostřednictvím přísnějších trestů pro pachatele násilných trestných činů vůči zdravotníkům vykonávajícím svou činnost. Ty jsou definovány v paragrafech § 140 Vražda odst. 3 f), §145 Těžké ublížení na zdraví odst. 2 e), §146 Ublížení na zdraví odst. 2 d) a § 353 Nebezpečné vyhrožování odst. 2 e).

Slib je nesplněný. Téma zařazení zdravotnických pracovníků mezi úřední osoby je dlouho diskutované, avšak zatím nedošlo ke změně. Jedním z důvodů je, že úřední osoba má sice větší ochranu, ale při překročení svých kompetencí jí hrozí vyšší tresty.

Reforma důchodového systému Sociální stát Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Dáme podnět k sestavení odborné komise v gesci ministerstva práce a sociálních věcí a ministerstva financí složené z delegovaných zástupců koaličních stran, opozice, zástupců tripartity a odborníků z řad ekonomů, demografů a sociologů, která připraví úpravy zdanění práce a důchodového systému s účinností od roku 2017 tak, abychom zajistili výplaty důstojných penzí, posílení principu zásluhovosti, narovnání transferu mezi rodinou a společností a zastropování věku odchodu do důchodu.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 36

Vládní koalice skutečně zřídila takovou komisi, její výstupy však zcela neaplikovala, některé jí navrhované body neprosadila (ani neprosazovala) vůbec. Vláda sice zavedla některé parametrické úpravy důchodového systému, ty však vycházely spíše (zejména jde o druhý pilíř) z přímé dohody mezi stranami než z práce důchodové komise. Vládní závazek rovněž uvádí snahy o úpravy zdanění práce od roku 2017, přičemž v dané věci se nestalo nic.

Koaliční smlouva (čl. 5.1) vlády ČSSD, ANO a KDU-ČSL stanovila mandát pro tzv. Odbornou komisi pro důchodovou reformu, která se opravdu poprvé v plné sestavě sešla na konci května roku 2014. Zatím žádnou velkou reformu penzijního systému nedohodla a nepředložila, v zákonech vešlo v účinnost pouze pár návrhů komise (str. 11).

Především od ledna 2016 zrušila tzv. důchodové spoření ukotvené v druhém penzijním pilíři. Ten zavedl systém, kdy si lidé mohli dobrovolně spořit na důchod, po jeho zrušení se jim ale peníze vrátily. Ač danou věc navrhovala rovněž zřízená komise, šlo primárně o závazek vyplývající z koaliční smlouvy.

Dále vešly v platnost návrhy komise týkající se třetího penzijního pilíře (3.1 – 3.5) neboli penzijního připojištění (také dobrovolné). Rozšířilo se osvobození od daně z příjmů na výplaty penzí, snížil se minimální věk pro účast v doplňkovém penzijním pojištění, zvýšil se limit pro investování do standardních fondů kolektivního investování, změnil se způsob správy doplňkových fondů, které pojištění kryjí, a změnily se pravomoci České národní banky k udělování povolení, pokud nejsou splněny zákonné požadavky.

Prošel i návrh změnit hranici důchodového věku, která do té doby neměla limit a počítala s automatickým zvyšováním podle zvyšující se hranice naděje na dožití. Konkrétní číslo jako hranici tato změna nenastavila, ale nastavila nové parametry pro výpočet hranice důchodového věku. Ten se může dále posouvat každých 5 let, a to v závislosti na vzrůstajícím věku dožití. Vláda tedy zcela důchodový věk nazastropovala. Nové opatření bude navíc platit až od roku 2030, kdy se reálně důchodový věk dostane na 65 let. Jde tedy spíše o odložení rozhodnutí v této věci na další vlády.

V neposlední řadě komise upravila systém valorizace důchodů, který upravuje důchody tak, aby reagovaly na zvyšující se úroveň životních nákladů domácností, a tím se omezil počet domácností důchodců, které žijí na hranici chudoby. Dodejme, že nehodnotíme, zda tyto změny znamenají to, že penze jsou důstojné.

Komise ovšem vládě navrhla i další body. Např. šlo o diferenciace sazeb pojistných odvodů pro rodiny s dětmi. Obecně se jedná o to, že by rodiny s více dětmi platily nižší sociální pojištění. Koalice letos v dubnu tuto předlohu poslala do Poslanecké sněmovny, nezačala se ovšem ani projednávat. Je tedy jisté, že tento bod doporučovaný komisí nebude ve stávajícím období prosazen. Dalším nenaplněným návrhem komise je společný důchodový vyměřovací základ manželů. To ovšem odmítla ministryně práce.

Kromě toho vláda ve svém závazku psala rovněž o úpravách zdanění práce. V této věci se během jejího mandátu fakticky nic nestalo. Byly zachovány jak sazby daní z příjmu, tak výše odvodů.

Sport a zdravý styl Vzdělanost Část. splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Ve vzdělávacích programech posílíme výchovu ke sportu a zdravému životnímu stylu.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 43

Vláda sice přímo neposílila výchovu ke sportu v rámci vzdělávacích programů, podnikla ovšem některé kroky, které směřují tímto směrem. Zejména jde o testovací program Hodina pohybu navíc, na který se má v budoucnu navázat dalšími aktivitami. Přihlédneme-li ke krokům, které ministerstvo školství učinilo v oblasti zdravého životního stylu (zejména v oblasti stravování dětí), hodnotíme tento závazek jako částečně splněný.

Ve vzdělávacích programech nedošlo ke změně počtu hodin tělesné výchovy a stále platí dvě hodiny týdně (.docx, str. 5). Tuto variantu navrhoval v roce 2014 tehdejší ministr za ČSSD Marcel Chládek. Toto řešení však doposud přijato nebylo.

Změna ve vzdělávacím programu nastala v oblasti tělesné výchovy, kdy v květnu 2017 byla schválena změna, kterou bylo plavání zařazeno mezi závazné očekávané výstupy.

Posílení výchovy ke sportu spočívá také v projektuHodina pohybu navíc. Tento projekt započal v roce 2015. Školy zařizují dětem jednu hodinu sportovních aktivit mimo rámec výuky pod dozorem školených trenérů; projekt je ale nepovinný. Momentálně se ho účastní 350 škol.

V oblasti zdravého životního stylu a zdravého stravování předložilo MŠMT vyhlášku, která vstoupila v platnost jako vyhláška č. 282/2016 Sb.Vyhláška o požadavcích na potraviny, pro které je přípustná reklama a které lze nabízet k prodeji a prodávat ve školách a školských zařízeních, více známá jako Pamlsková vyhláška. V ní je upraven maximálně povolený počet tuků, cukrů a solí v daných potravinách, které se mohou prodávat na půdě školy. Tímto opatřením se zúžil výběr potravin, které si žáci základních škol a nižších gymnázií mohou koupit na půdě školy.

V oblasti stravování ve školách došlo také ke změně spotřebního koše, čímž došlo ke zkvalitnění a vyvážení potravin dětí na základních školách. Vláda také změnila vyhláškou č. 17/2015 Sb. vyhlášku č. 107/2005 Sb., o školním stravování. Vyhláška upravuje pravidla pro školní stravování a umožňuje školským stravovacím zařízením rozhodnout se, zda jim jejich personální a materiální zabezpečení umožňuje připravovat dietní stravu ve vlastním zařízení pro strávníky, jejichž zdravotní stav podle potvrzení registrujícího poskytovatele zdravotnických služeb v oboru praktické lékařství pro děti a dorost vyžaduje stravovat se s omezením podle dietního režimu.

Ministerstvo školství zdravý životní styl podporuje také v podpoře projektů, které schválily minulé vlády – jedná se o projekt Ovoce a zelenina do škol a Mléko do škol.

Vládě Bohuslava Sobotky se podařilo odstranit výživově škodlivé potraviny ze školních bufetů a pozměnit jídelníček žáků. Na druhou stranu nedošlo ke slibovanému posílení výchovy dětí ke sportu, jelikož se nezměnily hodinové dotace na sport. Jediným směrem k přidáním třetí hodiny tělesné hodiny týdně do škol je projekt Hodina pohybu navíc, která je však pro školy dobrovolná.

Transparentní financování sportu Vzdělanost Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Vláda se zasadí o transparentní financování sportu.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 10

Vláda přijala strategické dokumenty, které na transparentnost financování sportu kladou důraz, a přijat byl zákon, jímž se zavádí rejstřík sportovních organizací. Ministerstvo školství také na základě doporučení Nejvyššího kontrolního úřadu posílilo kontrolu dotací.

V návaznosti na programové prohlášení přijala vláda Koncepci rozvoje sportu 2016–2025, mezi jejíž priority patří transparentní rozdělování dotací a otevřenost informací na straně státu i na straně sportovních subjektů. Dalším přijatým dokumentem je Plán rozvoje sportu 2015–2017, který mimo jiné identifikoval potřebu vytvoření rejstříku sportovců a sportovních organizací, který by MŠMT umožnil lépe vyhodnocovat současný stav i trendy sportovního prostředí ČR a zefektivnil dotační politiku.

Následně byl přijat zákono podpoře sportu, účinný od začátku roku 2017, který výše zmíněný rejstřík zavádí. Funguje jako neveřejný informační systém veřejné správy a sportovní organizace, která žádá o státní podporu, je povinna se do něj zapsat. V reakci na doporučení NKÚ zavedlo MŠMT také vícestupňovou kontrolu dotací a další opatření k posílení transparentnosti, jako je zařazení kontrol v oblasti sportu do plánu kontrol MŠMT.

Pochyby o transparentnosti financování sportu však vyvolala kauza z května letošního roku, v důsledku které rezignovala na post ministryně školství Kateřina Valachová. Police tehdy zatkla předsedu Fotbalové asociace ČR Miroslava Peltu a náměstkyni ministryně školství Simonu Kratochvílovou, která se s Peltou měla domlouvat na přípravě a ovlivňování dotačních programů. Pod vlivem této kauzy ministryně zrušila program pro sportovní svazy a vyhlášen byl nový program s přísnějšími pravidly.

Policejní odposlechy, které zveřejnila některá média (např. Česká televize nebo Lidové noviny) sice přímo nedokládají, zda, jak a které konkrétní projekty byly ovlivněny; nicméně už samotný fakt, že náměstkyně ministryně školství (která byla odpovědná za dotace do sportu) je součástí policejního vyšetřování kvůli ovlivňování těchto dotací, je dostatečný k pochybnostem o tom, že vláda zavedla transparentní financování sportu. Z tohoto důvodu hodnotíme slib jako nesplněný.

Vazba turistika-údržba památek Vzdělanost Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zasadíme se o to, aby mezi příjmy z turistiky a výdaji na záchranu a údržbu památkového fondu byla přímá vazba.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 43

Vláda se snažila prosadit novelu zákona o ochraně památkového fondu, která ale nezaváděla přímou vazbu mezi turistickým ruchem a ochranou památek. Navíc ani tento zákon při třetím čtení neprošel.

Ministerstvo kultury pracovalo už od roku 2012 na zákonu o ochraně památkového fondu, který měl nahradit mnohokrát novelizovaný a zastaralý zákon z roku 1987. Vláda tento návrh schválila 20. listopadu 2015, poté o něm jednala Poslanecká sněmovna.

I když se novela zákona dotýká několika změn souvisejících s turistickým ruchem a památkovým fondem, slibovanou vazbu mezi příjmy z turistiky a výdaji na záchranu a obnovu památkového fondu neobsahuje. Ani zmíněná novela neprošla ve třetím čtení. Pro zamítnutí návrhu hlasovalo 84 poslanců, jen 53 bylo proti. K zamítnutí bylo potřeba 82 hlasů.

Hlavním důvodem zamítnutí byla historická města. Podle viceprezidentky Asociace sdružení pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví Marie Švábové byl nepřípustný zejména paragraf, podle něhož lze vyjmout parcely a pozemky uvnitř památkové zóny. Na takových územích by nebylo nutné žádat o projednání památkovou péčí. To by mohlo vést k tomu, že by si v okolí památek mohl kdokoliv stavět cokoliv a narušit tak jejich prostorové vztahy.

Návrh zákona upravoval i jiné vztahy. Vlastníci nemovitosti v památkových územích mohli nově žádat o kompenzaci nákladů a objevily se také nástroje, kterými by se dalo zakročit proti těm, kteří nechávali památky chátrat. Dále mělo dojít k propojení informací o památkách, odlehčení administrativy, zdůraznění veřejného zájmu a efektivnějším sankcím.

Výhrada svědomí pro zdravotníky Sociální stát Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Přijmeme novou právní úpravu pro případy výhrady svědomí pro všechny pracovníky ve zdravotnictví.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 39

Výhrada svědomí je právní a etický institut, který umožňuje např. zdravotnickým pracovníkům odmítnout poskytnout zdravotnickou službu pacientovi, pokud by její poskytnutí odporovalo jejich svědomí nebo náboženskému vyznání.

V českém právním řádu je tento institut zakotven v zákoně o zdravotních službách. Na výhradu svědomí má nárok každý zdravotnický pracovník. Zdravotnické zařízení pak pacientovi zajistí jiného zdravotnického pracovníka.

Odmítnutí zdravotnické služby není možné, pokud by jím došlo k vážnému ohrožení zdraví nebo života pacienta.

Zákon o zdravotních službách byl od roku 2011 čtrnáctkrát novelizován. Žádná novela se však nedotkla ustanovení o výhradě svědomí.

Zákon o památkách Vzdělanost Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Přijmeme také nový zákon o státní památkové péči.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 43

V současné době je platný zákon o státní památkové péči, jehož hlavním účelem je vytváření všestranných podmínek pro funkce státu při péči o kulturní památky (jejich zachovávání, vhodné využívání apod.). V roce 2015 byl předložen zákon, jenž měl doposud platný zákon rušit. Důvodová zpráva (str. 95) této předlohy uvádí:

Nezbytnost nové právní úpravy vyplývá zejména ze skutečnosti, že zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, je přes své četné novely právním předpisem již v mnohém překonaným, neboť vešel v účinnost 1. ledna 1988 a nepočítal s poměry, které nastanou již dva roky poté v souvislosti s obdobím přechodu k tržní ekonomice a s faktickým znovuzavedením institutu soukromého vlastnictví.

Proto je potřeba nastavit nově pravidla takovým způsobem, aby současný vývoj nevedl ke škodám a úbytku kulturního dědictví.Potřeba nové právní úpravy byla zmíněna i v programovém prohlášení vlády ze dne 12. 2. 2014, kde sezavázala přijmout nový památkový zákon.

V Poslanecké sněmovně se dne 12. července 2017 hlasovalo o zamítnutí vládního návrhu zákona. Potřebná byla většina 82 poslanců ze 163 přítomných, přičemž pro hlasovalo 84 poslanců, a nový zákon o státní památkové péči tak byl zamítnut. Tento bod programu tedy nebyl splněn.

Zákon o sociálním bydlení Sociální stát Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Prosadíme zákon o sociálním bydlení, který definuje standard sociálního bytu a vymezí osoby, které na něj mají při plnění stanovených podmínek nárok.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 14

V březnu 2017 vláda tento zákon po dlouhých diskuzích schválila, nicméně s ním nikdo příliš spokojen nebyl – vedly se spory například o tom, na koho by se měl zákon vztahovat.

ČSSD měla v plánu zákon aplikovat na široké spektrum lidí v nouzi, včetně seniorů, samoživitelů nebo postižených. Naopak ANO požadovalo zúžení skupiny obyvatel, na které by se zákon měl vztahovat, a také bylo proti zřizování nového úřadu, který by přidělování bytů řídil místo obcí. Místo toho měly být do programu dobrovolně zapojeny obce, které by tyto byty přidělovaly.

V případě, že by obce spolupráci odmítly, měl byty přidělovat nově zřízený Státní fond rozvoje bydlení. Opoziční strany pak kritizovaly zákon kvůli obavám o vytvoření sociálně vyloučených lokalit a také kvůli finanční náročnosti.

Po schválení ve vládě byl zákon poslán do Poslanecké sněmovny. Zde byl projednáván 17. 5. 2017, nicméně jednání bylo přerušeno a od té doby se o zákonu nejednalo. Jelikož je stále v prvním čtení, je fakticky jisté, že se již projednat nestihne a spadne tak pod stůl.

Zálohové výživné Sociální stát Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Pro případy, kdy druhý rodič neplatí řádně výživné, prosadíme zákonnou úpravu řešící zálohované výživné, poskytované za jasných podmínek státem.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 37

Tento návrh zákona byl vládou schválen a předložen do Poslanecké sněmovny v březnu 2017. Tam však jeho cesta prozatím skončila – zákon byl doporučen na projednání 5. dubna 2017, od té doby však nebylo zahájeno ani první čtení. Je tedy zjevné, že se již nestihne do konce volebního období projednat. Zákon o zálohovaném výživném by zaručoval „poskytování zálohovaného výživného nezaopatřeným dětem v případě, že fyzická osoba, která má k nezaopatřenému dítěti soudem uloženou povinnost hradit výživné, tuto svou povinnost řádně a včas neplní.“

Tyto dávky by dostávaly děti z domácností s příjmem pod 2,7 násobku životního minima a dětem by byla vyplácena částka do 1,2 násobku dětského životního minima, a to pokud povinná osoba neuhradila výživné po dobu delší než tři měsíce.

Opozice kritizuje nízkou vymahatelnost – ta by měla údajně dosahovat asi 10 %. TOP 09 také navrhuje, aby bylo možné dávku vymáhat po dlužnících už po dvou, ne třech měsících.

Sliby vlády Andreje Babiše ověřujeme díky grantové podpoře Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.