Demagog.cz

Sliby Sobotkovy vlády (2014—2017)

Speciální výstup Demagog.cz sledující plnění slibů vlády Bohuslava Sobotky

S končícím volebním obdobím zpracoval Demagog.cz unikátní analýzu, nakolik koalice ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL splnila závazky, které si na začátku volebního období sama vytyčila. Pečlivě jsme prostudovali programové prohlášení vlády a koaliční smlouvu a identifikovali jsme přesně 156 měřitelných slibů, a to napříč rezorty. Můžete si tak přečíst, jak si vláda vedla v plnění slibů na poli bezpečnosti, zahraniční politiky, zdravotnictví, školství, práva a státní správy, hospodářství a ekonomiky, zemědělství i životního prostředí.

U každého jsme na základě dohledávání primárních zdrojů informací zkoumali, zda se jej koalici podařilo naplnit (kompletní metodika). Pro potřeby tohoto výstupu pracujeme s třemi hodnotícími kategoriemi — jde o sliby splněné, částečně splněné a nesplněné (více v metodice). Cílem hodnocení není říct, zda vláda byla dobrá, nebo špatná. To si rozhodne každý volič 20. a 21. října u volební urny. Naším cílem bylo nabídnout veřejnosti tvrdá data a poctivou analýzu namísto impulsivních a zkratkovitých hodnocení, která s sebou nese rozbíhající se předvolební kampaň. Z výsledků vyplývá, že vláda splnila 51 % verifikovatelných slibů a naopak nesplnila 40 % z toho, co si vytyčila v koaliční smlouvě.

Analýzu jsme zpracovali k 20. srpnu 2017, po proběhnuvší poslední schůzi Poslanecké sněmovny ji budeme s ohledem na legislativní posuny u jednotlivých předloh ještě aktualizovat.

Budeme rádi za vaši zpětnou vazbu. Pište nám na info@demagog.cz.

Poslední aktualizace výstupu: 20. srpna 2017

156 sledovaných slibů

79 splněných
51 %
14 částečně splněných
9 %
63 porušených
40 %
Oblast Hodnocení
Klimatické změny Životní prostředí Část. splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Budeme se podílet na mezinárodních opatřeních směřujících k omezení klimatických změn. Budeme usilovat, aby vznikla dohoda navazující na Kjótský protokol, zejména se zaměřením na adaptační opatření.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 33

V oblasti boje proti klimatickým změnám se za největší úspěch dá považovat podpis Pařížské dohody, která má po roce 2020 nahradit Kjótský protokol. Tento dokument zavazuje podepsané státy ke snížení emisí skleníkových plynů a „udržení nárůstu průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a úsilí o to, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí, [...] zvyšování schopnosti přizpůsobit se nepříznivým dopadům změny klimatu, [...] sladění finančních toků s nízkoemisním rozvojem odolným vůči změně klimatu“ (článek 2).

Tuto dohodu podepsalo 195 stran, které jsou členy Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu, z nichž ji 155 také ratifikovalo - k podepsání dohody došlo 22. dubna 2016, kde tak za ČR učinil ministr životního prostředí Richard Brabec. V platnost pak vstoupila 4. listopadu 2016.

Pařížská dohoda ovšem stále není Českou republikou ratifikována, přestože návrh na ratifikaci byl předložen již 5. října 2017. V této době prošel pouze Senátem. V Poslanecké sněmovně bylo jednání o ratifikaci několikrát zahájeno, avšak bylo pokaždé přerušeno, naposledy 11. července 2017. Zde byla smlouva přikázána k projednání zahraničnímu výboru a výboru životního prostředí, které doporučily souhlas s ratifikací. Česká republika je tak stále jedinou zemí EU, jež smlouvu neratifikovala.

Koalice se v červnu shodla, že ratifikaci chce ještě do konce volebního období stihnout. Jelikož k tomu stačí již jen jedno čtení v Poslanecké sněmovně, je možné, že se jí to skutečně podaří. Na základě výsledků zářijové schůze Poslanecké sněmovny bude hodnocení aktualizováno.

Náramky pro vězně Právní stát Část. splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Prosadíme pořízení elektronického monitorovacího systému, který by levně a spolehlivě zajišťoval kontrolu odsouzených k domácímu vězení a ve vhodných případech nahradil vazbu.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 45

Trest domácího vězení je možné uložit od 1. 1. 2010, kdy vstoupil v platnost zákon č. 40/2009 Sb. Zatím je kontrola vykonávána prostřednictvím náhodných návštěv probačních úředníků v místě výkonu trestu odsouzeného. Pokud by byl zaveden elektronický monitorovací systém, bude Probační a mediační služba (PMS) spolupracovat s jeho poskytovatelem.

Po předcházejících neúspěšných tendrech byla PMS koncem února 2016 vypsána nová zakázka na elektronický monitoring. Na tendru se formou soutěžního dialogu zúčastnilo osm firem, nakonec vyhrála firma SuperComp. Elektronické náramky měly být využívány na kontrolu výkonu trestu domácího vězení a též pro vazebně stíhané lidi.

Na podnět neúspěšné firmy v tomto tendru bylo Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže zahájeno správní řízení. Dne 8. 6. 2017 zrušil úřad určité úkony, které se týkaly posouzení nabídky. Je tedy možné dospět ze strany zadavatele k nápravě a posoudit nabídky tentokrát transparentním způsobem. Jak uvedla PMS, tímto rozhodnutím se nejedná o konec snahy zavést elektronické náramky.

Nově byla soutěž vypsána znova a v červenci 2017 vyhrála stejná firma, která uspěla i v minulém (zrušeném) tendru. Aktuálně běží lhůta na podání stížností, reálně žádné náramky ještě dodány nebyly.

Slib proto hodnotíme jako průběžně plněný. Ministerstvo spravedlnosti a PMS aktivně podnikaly kroky k tomu, aby byly v České republice zavedeny elektronické náramky. Prozatím ovšem žádné náramky nebyly pořízeny.

Procesní modelování agend Právní stát Část. splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Vláda sníží počet a složitost úředních úkonů zatěžujících občana prostřednictvím procesního modelování agend.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 15

Projekt procesního modelování agend veřejné správy (PMA) započal usnesením Vlády České republiky 757/2007., kde byla schválena strategie Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby (Smart Administration). Mezi cíle strategie PMA patřily zavedení eGovermmentu prostřednictvím základních registrů veřejné správy a racionalizace administrativních procesů. To mělo zabezpečit zefektivnění veřejné správy, snížit náklady, zajistit dostupnost a kvalitu úřadů. V roce 2011 projekt podpory tvorby standardů pro výkon veřejné správy (PMA2) plynule navázal na PMA. Jeho činnost byla ukončena roku 2015.

Dalším projektem na zefektivnění veřejné správy je projekt na využívání prvků řízení a zavádění standardů pro výkon prioritních agend veřejné správy (PMA3), který vznikl za funkčního období současné vlády. Náklady na projekt ve výši 132 miliónů Kč jsou hrazené z Evropského sociálního fondu. Měl by řešit slabá místa, která stále zůstávají i po modernizaci veřejné správy. Hlavním cílem je vytvoření reálného přehledu o způsobu výkonu agend, snížení nákladů na výkon agend a optimalizace jejich řízení. V rámci projektu PMA3 by měla probíhat i standardizace agend a inovace metodiky PMA, která by podpořila eGoverment.

Slib hodnotíme jako částečně splněný, protože ministerstvem vnitra byl vypracovaný projekt, jenž by měl ulehčit fungování veřejné správy. Ten byl spuštěn v březnu 2017 a trvat má až do roku 2021. Vláda tedy k jistému kroku přistoupila, nakolik bude efektivní pro daný cíl, je ovšem otázkou dalšího vývoje.

Program protierozních opatření Životní prostředí Část. splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zahájíme program protierozních opatření a program k zachování kvality půd.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 32

Na podporu protierozních opatření jdou peníze hlavně z operačního programu Životní prostředí, který ovšem nezačala tato vláda, navíc do této oblasti putuje méně peněz než v předchozím období. Nelze tedy konstatovat, že tato vláda zahájila intenzivnější boj proti erozím. Hospodaření s půdou je jednou z oblastí dotovaných z Programu rozvoje venkova. Závazek tedy hodnotíme jako částečně splněný, protože peníze do těchto oblastí jsou posílány, nicméně nejde o začátek či masivnější podporu těchto oblastí.

Opatření proti erozi jsou financována v rámci Operačního programu Životní prostředí 2014–2020, osa 4.3. (posílit přirozené funkce krajiny), do kterého je alokováno 151 694 028 eur (cca 4 mld. korun).

V rámci toho se jedná o následující priority:

  • podpora opatření zamezující vodní erozi,plošnému a soustředěnému povrchovému odtoku (užití travních pásů, průlehů, …),
  • stabilizace drah soustředěného povrchového odtoku (hrázky, terasy, svodné příkopy, …),
  • preventivní opatření (zakládání či obnova mezí, remízů, …).
  • podpora opatření zamezující větrné erozi
  • obnova či zakládání větrolamů.

Protierozní opatření však byla i součástí dřívějšího Operačního programu Životní prostředí v letech 2007–2013 , a to v rámci prioritní osy 6 - zlepšování stavu přírody a krajiny. Na tuto osu bylo vyčleněno skoro 600 milionů eur.

Ministerstvo životního prostředí dále uděluje dotace v rámci národního Programu péče o krajinu, konkrétně Podprogram pro zlepšování dochovaného přírodního prostředí. Podpora kvality půdy je zahrnuta v Programu rozvoje venkova 2014–2020, a to v cíli předcházení erozi půdy (.pdf, str. 137). Jedná se o lepší hospodaření s půdou zemědělskou a lesnickou. Podle ministerstva zemědělství šlo od roku 2014 do protierozních opatření celkově 5 miliard korun.

Soběstačnost Životní prostředí Část. splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Připravíme dlouhodobou strategickou vizi rozvoje agrárního sektoru. Postupně chceme dosáhnout potravinové soběstačnosti v základních komoditách, které lze u nás produkovat.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 31

Vládní slib hodnotíme jako částečně splněný. V živočišné výrobě sice dochází v posledních letech k navyšování soběstačnosti, nicméně v rostlinné je trend spíše opačný.

Ministerstvo zemědělství si v loňském roce vytyčilo cíl, aby v roce 2030 bylo Česko přiměřeně potravinově soběstačné v základních komoditách, které u nás lze produkovat. Pomoci tomu má mimo jiné navyšování objemu peněz určených na národní dotační programy pro živočišné komodity.

Jak vyplývá ze statistik rezortu zemědělství, míra potravinové soběstačnosti u základních pěti živočišných komodit od roku 2010 roste. V případě základních rostlinných potravin však dochází spíše ke snižování soběstačnosti, patrné je to zejména u cukru, brambor a kukuřice.

* Rok 2015 uváděný ve Strategii 2030 jako aktuální stav odpovídá hodnotě odhadované v polovině roku 2015, a tudíž se může lišit od konečné hodnoty daného období.

Zdroj: Zelené zprávy 2013, 2015

Sliby vlády Andreje Babiše ověřujeme díky grantové podpoře Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.