Demagog.cz

Sliby Sobotkovy vlády (2014—2017)

Speciální výstup Demagog.cz sledující plnění slibů vlády Bohuslava Sobotky

S končícím volebním obdobím zpracoval Demagog.cz unikátní analýzu, nakolik koalice ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL splnila závazky, které si na začátku volebního období sama vytyčila. Pečlivě jsme prostudovali programové prohlášení vlády a koaliční smlouvu a identifikovali jsme přesně 156 měřitelných slibů, a to napříč rezorty. Můžete si tak přečíst, jak si vláda vedla v plnění slibů na poli bezpečnosti, zahraniční politiky, zdravotnictví, školství, práva a státní správy, hospodářství a ekonomiky, zemědělství i životního prostředí.

U každého jsme na základě dohledávání primárních zdrojů informací zkoumali, zda se jej koalici podařilo naplnit (kompletní metodika). Pro potřeby tohoto výstupu pracujeme s třemi hodnotícími kategoriemi — jde o sliby splněné, částečně splněné a nesplněné (více v metodice). Cílem hodnocení není říct, zda vláda byla dobrá, nebo špatná. To si rozhodne každý volič 20. a 21. října u volební urny. Naším cílem bylo nabídnout veřejnosti tvrdá data a poctivou analýzu namísto impulsivních a zkratkovitých hodnocení, která s sebou nese rozbíhající se předvolební kampaň. Z výsledků vyplývá, že vláda splnila 51 % verifikovatelných slibů a naopak nesplnila 40 % z toho, co si vytyčila v koaliční smlouvě.

Analýzu jsme zpracovali k 20. srpnu 2017, po proběhnuvší poslední schůzi Poslanecké sněmovny ji budeme s ohledem na legislativní posuny u jednotlivých předloh ještě aktualizovat.

Budeme rádi za vaši zpětnou vazbu. Pište nám na info@demagog.cz.

Poslední aktualizace výstupu: 20. srpna 2017

156 sledovaných slibů

79 splněných
51 %
14 částečně splněných
9 %
63 porušených
40 %
Oblast Hodnocení
Dozor ve zdravotnictví Sociální stát Část. splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zřídíme dozorový orgán nad toky zdravotního pojišťění.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 38

Vládní slib je částečně splněný, neboť orgán kontrolující toky zdravotního pojištění nebyl v pravém slova smyslu zřízen; byla ale přijata novela, díky které jsou finanční toky v rámci zdravotního pojištění průhlednější.

Dne 19. června 2015 schválila Poslanecká sněmovna vládní návrh zákona (ČÁST PRVNÍ, odstavec 18), kterým se novelizoval zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Na základě této novely musí zdravotní pojišťovny povinně zveřejnit smlouvy s poskytovateli zdravotních služeb o poskytnutí zdravotních služeb a jejich úhradě. Zdravotní pojišťovny musí rovněž zveřejnit všechny změny a dodatky k těmto smlouvám. Neučiní-li tak, hrozí jim pokuta až 10 000 000 Kč.
Více informací o „transparenční novele“ naleznete na webových stránkách Ministerstva zdravotnictví. Příslušný sněmovní tisk k dispozici zde (.pdf, str. 4).

Dozorčí orgán v oblasti zdravotního pojištění existuje od roku 1992 a provádí kontrolu hospodaření na takzvaném zvláštním účtu, jenž je dle § 20 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, VZP ČR povinna zřídit.

Tento zvláštní účet slouží (zjednodušeně) k financování hrazených služeb na základě přerozdělování pojistného dle počtu pojištěnců, jejich věku, pohlaví apod.

Dozorčí orgán sestává ze zástupců Ministerstva financí, Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva práce a sociálních věcí a zástupců VZP a ostatních zdravotních pojišťoven.

Klimatické změny Životní prostředí Část. splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Budeme se podílet na mezinárodních opatřeních směřujících k omezení klimatických změn. Budeme usilovat, aby vznikla dohoda navazující na Kjótský protokol, zejména se zaměřením na adaptační opatření.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 33

V oblasti boje proti klimatickým změnám se za největší úspěch dá považovat podpis Pařížské dohody, která má po roce 2020 nahradit Kjótský protokol. Tento dokument zavazuje podepsané státy ke snížení emisí skleníkových plynů a „udržení nárůstu průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a úsilí o to, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí, [...] zvyšování schopnosti přizpůsobit se nepříznivým dopadům změny klimatu, [...] sladění finančních toků s nízkoemisním rozvojem odolným vůči změně klimatu“ (článek 2).

Tuto dohodu podepsalo 195 stran, které jsou členy Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu, z nichž ji 155 také ratifikovalo - k podepsání dohody došlo 22. dubna 2016, kde tak za ČR učinil ministr životního prostředí Richard Brabec. V platnost pak vstoupila 4. listopadu 2016.

Pařížská dohoda ovšem stále není Českou republikou ratifikována, přestože návrh na ratifikaci byl předložen již 5. října 2017. V této době prošel pouze Senátem. V Poslanecké sněmovně bylo jednání o ratifikaci několikrát zahájeno, avšak bylo pokaždé přerušeno, naposledy 11. července 2017. Zde byla smlouva přikázána k projednání zahraničnímu výboru a výboru životního prostředí, které doporučily souhlas s ratifikací. Česká republika je tak stále jedinou zemí EU, jež smlouvu neratifikovala.

Koalice se v červnu shodla, že ratifikaci chce ještě do konce volebního období stihnout. Jelikož k tomu stačí již jen jedno čtení v Poslanecké sněmovně, je možné, že se jí to skutečně podaří. Na základě výsledků zářijové schůze Poslanecké sněmovny bude hodnocení aktualizováno.

Lázeňská péče Sociální stát Část. splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zlepšíme přístup pacientů k lázeňské péči (úprava indikačního seznamu posilující RHB péči a zamezující hrazení wellness služeb z veřejných prostředků).“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 38

Vláda Bohuslava Sobotky opravdu vydala předpisy pro úpravu systému pravidel pro hrazení lázeňské a rehabilitační péče pacientům, konkrétně novelu zákona o zdravotním pojištění (č. 1/2015 Sb.) a vyhlášku ministerstva zdravotnictví č. 2/2015 Sb.

Podle textu Zdravotnického deníku, na který odkazuje na svém webu Všeobecná zdravotní pojišťovna, se změny projevily především v délce pobytu pacientů, kdy se půlce z nich nároky na pobyt v lázních znovu prodloužily po snížení počtu dnů z roku 2011. To skutečně obsahuje i samotná novela, podle níž pacienti využívající lázeňskou péči mohou na základě předložené legislativy absolvovat pobyty až o 7 dnů delší.

Mezi roky 2009 a 2013 obecně poměrně výrazně klesl počet proplacených pobytů v lázních z veřejného pojištění.

Že by novela či další legislativní předlohy (popř. indikační vyhláška) zamezovaly proplácení wellness služeb, nelze z veřejně dostupných zdrojů nijak potvrdit. Samo ministerstvo zdravotnictví v tiskové zprávě ke splnění slibu zlepšení přístupu k rehabilitační péči o tomto vůbec nemluví. Naopak píše, že přístup pacientů k péči zůstal přinejmenším na stejné úrovni:

V novele zákona Ministerstvo zdravotnictví nepřidalo do seznamu žádnou novou indikaci, v několika konkrétních případech však došlo ke zmírnění podmínek a zpřesnění některých ustanovení tak, aby nebylo pochyb o nárocích pacienta.“

Program protierozních opatření Životní prostředí Část. splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zahájíme program protierozních opatření a program k zachování kvality půd.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 32

Na podporu protierozních opatření jdou peníze hlavně z operačního programu Životní prostředí, který ovšem nezačala tato vláda, navíc do této oblasti putuje méně peněz než v předchozím období. Nelze tedy konstatovat, že tato vláda zahájila intenzivnější boj proti erozím. Hospodaření s půdou je jednou z oblastí dotovaných z Programu rozvoje venkova. Závazek tedy hodnotíme jako částečně splněný, protože peníze do těchto oblastí jsou posílány, nicméně nejde o začátek či masivnější podporu těchto oblastí.

Opatření proti erozi jsou financována v rámci Operačního programu Životní prostředí 2014–2020, osa 4.3. (posílit přirozené funkce krajiny), do kterého je alokováno 151 694 028 eur (cca 4 mld. korun).

V rámci toho se jedná o následující priority:

  • podpora opatření zamezující vodní erozi,plošnému a soustředěnému povrchovému odtoku (užití travních pásů, průlehů, …),
  • stabilizace drah soustředěného povrchového odtoku (hrázky, terasy, svodné příkopy, …),
  • preventivní opatření (zakládání či obnova mezí, remízů, …).
  • podpora opatření zamezující větrné erozi
  • obnova či zakládání větrolamů.

Protierozní opatření však byla i součástí dřívějšího Operačního programu Životní prostředí v letech 2007–2013 , a to v rámci prioritní osy 6 - zlepšování stavu přírody a krajiny. Na tuto osu bylo vyčleněno skoro 600 milionů eur.

Ministerstvo životního prostředí dále uděluje dotace v rámci národního Programu péče o krajinu, konkrétně Podprogram pro zlepšování dochovaného přírodního prostředí. Podpora kvality půdy je zahrnuta v Programu rozvoje venkova 2014–2020, a to v cíli předcházení erozi půdy (.pdf, str. 137). Jedná se o lepší hospodaření s půdou zemědělskou a lesnickou. Podle ministerstva zemědělství šlo od roku 2014 do protierozních opatření celkově 5 miliard korun.

Soběstačnost Životní prostředí Část. splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Připravíme dlouhodobou strategickou vizi rozvoje agrárního sektoru. Postupně chceme dosáhnout potravinové soběstačnosti v základních komoditách, které lze u nás produkovat.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 31

Vládní slib hodnotíme jako částečně splněný. V živočišné výrobě sice dochází v posledních letech k navyšování soběstačnosti, nicméně v rostlinné je trend spíše opačný.

Ministerstvo zemědělství si v loňském roce vytyčilo cíl, aby v roce 2030 bylo Česko přiměřeně potravinově soběstačné v základních komoditách, které u nás lze produkovat. Pomoci tomu má mimo jiné navyšování objemu peněz určených na národní dotační programy pro živočišné komodity.

Jak vyplývá ze statistik rezortu zemědělství, míra potravinové soběstačnosti u základních pěti živočišných komodit od roku 2010 roste. V případě základních rostlinných potravin však dochází spíše ke snižování soběstačnosti, patrné je to zejména u cukru, brambor a kukuřice.

* Rok 2015 uváděný ve Strategii 2030 jako aktuální stav odpovídá hodnotě odhadované v polovině roku 2015, a tudíž se může lišit od konečné hodnoty daného období.

Zdroj: Zelené zprávy 2013, 2015

Sliby vlády Andreje Babiše ověřujeme díky grantové podpoře Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.