Demagog.cz

Sliby Sobotkovy vlády (2014—2017)

Speciální výstup Demagog.cz sledující plnění slibů vlády Bohuslava Sobotky

S končícím volebním obdobím zpracoval Demagog.cz unikátní analýzu, nakolik koalice ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL splnila závazky, které si na začátku volebního období sama vytyčila. Pečlivě jsme prostudovali programové prohlášení vlády a koaliční smlouvu a identifikovali jsme přesně 156 měřitelných slibů, a to napříč rezorty. Můžete si tak přečíst, jak si vláda vedla v plnění slibů na poli bezpečnosti, zahraniční politiky, zdravotnictví, školství, práva a státní správy, hospodářství a ekonomiky, zemědělství i životního prostředí.

U každého jsme na základě dohledávání primárních zdrojů informací zkoumali, zda se jej koalici podařilo naplnit (kompletní metodika). Pro potřeby tohoto výstupu pracujeme s třemi hodnotícími kategoriemi — jde o sliby splněné, částečně splněné a nesplněné (více v metodice). Cílem hodnocení není říct, zda vláda byla dobrá, nebo špatná. To si rozhodne každý volič 20. a 21. října u volební urny. Naším cílem bylo nabídnout veřejnosti tvrdá data a poctivou analýzu namísto impulsivních a zkratkovitých hodnocení, která s sebou nese rozbíhající se předvolební kampaň. Z výsledků vyplývá, že vláda splnila 51 % verifikovatelných slibů a naopak nesplnila 40 % z toho, co si vytyčila v koaliční smlouvě.

Analýzu jsme zpracovali k 20. srpnu 2017, po proběhnuvší poslední schůzi Poslanecké sněmovny ji budeme s ohledem na legislativní posuny u jednotlivých předloh ještě aktualizovat.

Budeme rádi za vaši zpětnou vazbu. Pište nám na info@demagog.cz.

Poslední aktualizace výstupu: 20. srpna 2017

156 sledovaných slibů

79 splněných
51 %
14 částečně splněných
9 %
63 porušených
40 %
Oblast Hodnocení
Fiskální pakt Bezpečnost Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Jako výraz odpovědné fiskální politiky se vláda připojí k fiskálnímu paktu (Smlouvě o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii).“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 16

Smlouvu o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové uniischválila vláda 24. března 2014 a souhlas s ratifikací vydal 27. srpna také Senát.

Přesto zůstává smlouva stále neschválená, chybí ratifikace poslanci a také prezidentem. Koalice má v Poslanecké sněmovně většinu, smlouvu mohla schválit během celého volebního období. Prozatím prošel dokument pouze prvním čtením, které proběhlo již v roce 2014. Vláda měla tedy fakticky tři roky času prohlasovat smlouvu ve druhém čtení.

U mezinárodních smluv jsou v Poslanecké sněmovně pouze dvě čtení a čistě teoreticky je možné, že se smlouva stihne projednat ještě během září. Prozatím se tak ovšem nestalo, závazek tak hodnotíme jako nesplněný. Vláda sice danou smlouvu schválila, bez proběhnuvší ratifikace jde ovšem pouze o deklaratorní postoj.

Účelem smlouvy je posílit hospodářský pilíř Hospodářské a měnové unie. K tomu má dojít prostřednictvím třech opatření: zpřísnění rozpočtové kázně, posílení koordinace hospodářských politik a zlepšení správy eurozóny. Jedná se například o zajištění vyrovnaného nebo přebytkového veřejného rozpočtu.

Fiskální pakt v současnosti znamená hlavně možnost České republiky účastnit se na vybraných jednáních summitů eurozóny. Závaznost plnit fiskální pak však mají jenom státy platící eurem.

Nová tvorba rozpočtu MO Bezpečnost Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Chceme zavést nový způsob tvorby rozpočtového rámce resortu obrany v podobě víceletých rozpočtových výhledů, schvalovaných vládou a Poslaneckou sněmovnou. To umožní navázat alokaci zdrojů na systém střednědobého obranného plánování, a tím nastavit stabilnější a předvídatelnější prostředí pro rozvoj vojenských schopností a pořizování vojenské techniky, což povede ke zvýšení efektivity.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 50

Tvorba státního rozpočtu se řídí zákonem 218/2000, o rozpočtových pravidlech. Stejně tak je v této legislativě upravena tvorba střednědobých výdajových rámců. Ministerstvo obrany (MO) se stejně jako další resorty řídí těmito pravidly – během mandátu této vlády nedošlo v dané věci ke změně, kdy by resort měl nový (zvláštní, Sněmovnou schvalovaný) způsob přijímání rozpočtových výhledů.

Víceleté výhledy se standardně schvalují při tvorbě státního rozpočtu. Zpravidla se tvoří na období dvou let, podle aktuálního znění rozpočtových pravidel jde o minimální výhled. Že v rámci resortu obrany nejde o novinku, dokládá např. tvorba rozpočtu na rok 2013, který sestavovala vláda Petra Nečase v roce 2012, tedy před vznikem současné koalice (pro srovnání návrh rozpočtu MO na rok 2012). Současná vláda v tomto modelu pokračovala a tyto dvouleté výhledy pro rozpočtovou kapitolu ministerstva obrany schvalovala spolu se státním rozpočtem na daný rok (2014, 2015, 2016, 2017). Postupovala tedy podle platného zákona. V těchto výhledech vláda představuje určitý odhadovaný minimální limit výše prostředků pro danou oblast – tedy MO.

Pokud jde o schvalování, ani zde vláda nepředvedla onu novinku, kdy by tyto rozpočtové výhledy pro MO schvalovala sama vláda i Poslanecká sněmovna. Jak uvádí zákon:

„Vláda projedná návrh střednědobého výhledu současně s návrhem státního rozpočtu. Schválený střednědobý výhled předkládá vláda samostatně na vědomí Poslanecké sněmovně současně s návrhem zákona o státním rozpočtu.“

Jednání o výhledech jsou součástí jednání o státním rozpočtu, který stejně jako v předchozích obdobích schvaluje nejprve vláda a dále Poslanecká sněmovna (jde o zákon, který neschvaluje horní komora Parlamentu).

Vzhledem k tomu, že současná vláda nepřinesla do tvroby rozpočtu nový systém tzv. střednědobých výhledů, ale jen převzala již fungující systém, je slib hodnocen jako nesplněný.

Obecní a městská policie Bezpečnost Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Provedeme komplexní novelu zákona o obecní a městské policii. Obecní a městská policie by fakticky neměla nahrazovat funkci Policie ČR a měla by se více zaměřovat na bezpečnostní specifika měst a obcí.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 48

Vláda předložila návrh novely zákona o obecné policii v prosinci 2015. O komplexní novelu zásadně upravující postavení obecní a městské policie a jejich postavení vůči Policii ČR se však nejedná. To potvrzuje i důvodová zpráva k samotné novele, podle které (.pdf, str. 27 poslední odstavec) nebyla „identifikována potřeba provedení zásadních koncepčních změn v dosavadním modelu fungování obecních policií.“ Dalším argumentem pro toto tvrzení je pak výběr předkládané varianty zákona, kdy pouhá dílčí varianta novely dostala přednost před variantou nově upravující celou koncepci obecní policie (.pdf, str. 29–30 a 34–35). Vládní návrh novely tak obsahuje pouze dílčí úpravy sloužící ke zpřehlednění postavení a pravomocí obecní policie. Obecní policie by podle vládního návrhu mohla nově vyžadovat poskytnutí údajů o spáchaných přestupcích z většího počtu evidencí než doposud (.pdf, § 11a) či předvést osobu na služebnu Policie ČR i mimo území své obce (.pdf, § 13a). Další ustanovení se týkají nové úpravy předpokladů k výkonu funkce strážníka, přičemž jednou z novinek je snížení věku z 21 na 18 let (.pdf, § 4 odst. 1 písm. c)), a také přestupků souvisejících s užitím stejnokroje nebo označení vozidla obecní policie (.pdf, § 27a). Žádné komplexní úpravy postavení obecní policie ve vládním návrhu však nenalezneme.

Návrh prošel Poslaneckou sněmovnou, přičemž původní vládní návrh doznal ve Sněmovně značných změn, neboť se zúžil (.docx) pouze na úpravu předpokladů k výkonu funkce strážníka a úpravu veřejnoprávních smluv, na základě nichž jedna obec propůjčuje druhé obci, která obecní policii nezřídila, vlastní obecní policii k provedení určitých úkolů (např. kontroly pořádání koncertů či fotbalových zápasů). 19. července pak návrh schválil Senát.

Platy bezpečnostních sborů Bezpečnost Část. splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Mzdové prostředky (pro bezp. sbory - pozn. Demagog.cz), které škrtla předchozí vláda, nalezneme v úsporách v rezortu vnitra.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 48

Platové tarify pro příslušníky bezpečnostních složek se opravdu za vlády Bohuslava Sobotky zvýšily, a to od 1. 7. 2017 o 10 %. To vyrovnává snížení platů bezpečnostních složek za vlády Petra Nečase. Ministerstvo vnitra uvádí, že platy v rámci úspor klesly v roce 2011 o 10 %.

Celkem toto zvýšení vyšlo daňové poplatníky na 1,6 miliardy korun. 600 milionů, jak uvádí s odvoláním na vyjádření ministrů vnitra a financí Česká televize, našel samotný Chovancův resort, zbytek pak vláda pokryla z dalších kapitol státního rozpočtu. Z tohoto důvodu hodnotíme slib jako částečně splněný. Koalice totiž skutečně zvýšila mzdy, jak se zavázala, peníze na tento krok však nepocházely výhradně z rozpočtu ministerstva vnitra.

Soukromé bezpečnostní služby Bezpečnost Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Soukromé bezpečnostní služby nemohou a nesmí nahrazovat činnost policie a policistů. Základem pro kvalitní a profesionální činnost těchto agentur je stanovení legislativních podmínek pro jejich činnost v novém zákoně.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 48

Vládní návrh příslušného zákona byl Sněmovně předložen v květnu 2015. Poslanci o něm jednali v prvním čtení v březnu 2016 a propustili jej k jednání do výborů. Zde se však projednávání zaseklo a dále již tento návrh nebyl na plénu projednáván. Právě proto je slib hodnocen jako nesplněný, zákonem totiž vláda soukromé bezpečnostní agentury během svého mandátu již nestihne upravit.

Tento zákon by měl za cíl kontrolu soukromých bezpečnostních agentur, soukromých detektivů, převoz hotovosti, cenin a cenných předmětů v hodnotě převyšující 5 000 000 Kč, technickou službu k ochraně osob a majetku a bezpečnostní poradenství - pro jejich fungování by byla nutná licence.

Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) prohlásil pro iRozhlas.cz, že si od zákona sliboval: „...zkvalitnění poskytovaných služeb pro zákazníky soukromých bezpečnostních agentur ve všech ohledech, a to i díky značným požadavkům kladeným na kvalifikaci podnikatelů a jejich zaměstnanců, které budou nezbytně nutné pro získání licence.“

Oproti většině ostatních zemí Evropské unie nemá dosud Česká republika zákon, který by fungování soukromých bezpečnostních agentur upravoval. Podle Unie soukromých bezpečnostních agentur ČR bylo za rok 2016 v ČR 6754 subjektů zabývajících se bezpečnostními službami. Ty čítají 45 055 zaměstnanců, kterých by se nový zákon týkal.

Sliby vlády Andreje Babiše ověřujeme díky grantové podpoře Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.