Demagog.cz

Sliby Sobotkovy vlády (2014—2017)

Speciální výstup Demagog.cz sledující plnění slibů vlády Bohuslava Sobotky

S končícím volebním obdobím zpracoval Demagog.cz unikátní analýzu, nakolik koalice ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL splnila závazky, které si na začátku volebního období sama vytyčila. Pečlivě jsme prostudovali programové prohlášení vlády a koaliční smlouvu a identifikovali jsme přesně 156 měřitelných slibů, a to napříč rezorty. Můžete si tak přečíst, jak si vláda vedla v plnění slibů na poli bezpečnosti, zahraniční politiky, zdravotnictví, školství, práva a státní správy, hospodářství a ekonomiky, zemědělství i životního prostředí.

U každého jsme na základě dohledávání primárních zdrojů informací zkoumali, zda se jej koalici podařilo naplnit (kompletní metodika). Pro potřeby tohoto výstupu pracujeme s třemi hodnotícími kategoriemi — jde o sliby splněné, částečně splněné a nesplněné (více v metodice). Cílem hodnocení není říct, zda vláda byla dobrá, nebo špatná. To si rozhodne každý volič 20. a 21. října u volební urny. Naším cílem bylo nabídnout veřejnosti tvrdá data a poctivou analýzu namísto impulsivních a zkratkovitých hodnocení, která s sebou nese rozbíhající se předvolební kampaň. Z výsledků vyplývá, že vláda splnila 51 % verifikovatelných slibů a naopak nesplnila 40 % z toho, co si vytyčila v koaliční smlouvě.

Analýzu jsme zpracovali k 20. srpnu 2017, po proběhnuvší poslední schůzi Poslanecké sněmovny ji budeme s ohledem na legislativní posuny u jednotlivých předloh ještě aktualizovat.

Budeme rádi za vaši zpětnou vazbu. Pište nám na info@demagog.cz.

Poslední aktualizace výstupu: 20. srpna 2017

156 sledovaných slibů

79 splněných
51 %
14 částečně splněných
9 %
63 porušených
40 %
Oblast Hodnocení
Čističky vod Životní prostředí Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Dobudujeme čistírny odpadních vod v obcích nad 2 000 obyvatel.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 35

Podle dostupných zdrojů nebylo v roce 2013 (rok před nástupem vlády Bohuslava Sobotky) připojených na čističku odpadních vod (ČOV) 11 aglomerací nad 2 000 EO (ekvivalentních obyvatel). Hned v roce 2014 bylo vystavěno pět nových komunálních čističek. Novější data ovšem k dispozici veřejně nejsou.

Celkový počet čističek pak uvádí i Český statistický úřad, nejnovější data jsou z roku 2016.

V problematice čističek se nepočítá se samostatnými městy nad 2 000 obyvatel, ale s celými aglomeracemi, které mají nad 2 000 ekvivalentních obyvatel. Může se tedy jednat i o svazek více menších obcí, které jsou brány jako aglomerace.

Ministerstvo zemědělství na přímý dotaz odpovědělo, že v současné době všechny aglomerace nad 2 000 EO mají k dispozici vlastní čističky nebo jsou připojeny k nejbližším čističkám.

Dozor ve zdravotnictví Sociální stát Část. splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zřídíme dozorový orgán nad toky zdravotního pojišťění.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 38

Vládní slib je částečně splněný, neboť orgán kontrolující toky zdravotního pojištění nebyl v pravém slova smyslu zřízen; byla ale přijata novela, díky které jsou finanční toky v rámci zdravotního pojištění průhlednější.

Dne 19. června 2015 schválila Poslanecká sněmovna vládní návrh zákona (ČÁST PRVNÍ, odstavec 18), kterým se novelizoval zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Na základě této novely musí zdravotní pojišťovny povinně zveřejnit smlouvy s poskytovateli zdravotních služeb o poskytnutí zdravotních služeb a jejich úhradě. Zdravotní pojišťovny musí rovněž zveřejnit všechny změny a dodatky k těmto smlouvám. Neučiní-li tak, hrozí jim pokuta až 10 000 000 Kč.
Více informací o „transparenční novele“ naleznete na webových stránkách Ministerstva zdravotnictví. Příslušný sněmovní tisk k dispozici zde (.pdf, str. 4).

Dozorčí orgán v oblasti zdravotního pojištění existuje od roku 1992 a provádí kontrolu hospodaření na takzvaném zvláštním účtu, jenž je dle § 20 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, VZP ČR povinna zřídit.

Tento zvláštní účet slouží (zjednodušeně) k financování hrazených služeb na základě přerozdělování pojistného dle počtu pojištěnců, jejich věku, pohlaví apod.

Dozorčí orgán sestává ze zástupců Ministerstva financí, Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva práce a sociálních věcí a zástupců VZP a ostatních zdravotních pojišťoven.

Chov zvířat jako podmínka Životní prostředí Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Platby v rámci agroenvironmentálních programů podmíníme dostatečným zatížením zemědělské půdy chovem hospodářských zvířat.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 32

Slib vláda splnila, neboť dle § 17 nařízení vlády č. 75/2015 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálně-klimatických opatření (dále jen AEKO) je stanovena intenzita chovu hospodářských zvířat jako jedna z podmínek pro udělení dotace. V případě porušení podmínek může být, dle téhož nařízení, dotace snížena či vůbec neudělena.

AEKO slouží k šetrnějšímu využití zemědělské půdy za účelem ochrany a zlepšení životního prostředí či krajiny včetně jejich vlastností. AEKO jsou součástí Programu rozvoje venkova 2014–2020. Více informací k dispozici zde a zde. Konkrétní výčet opatření je uveden v § 2 nařízení vlády č. 72/2015 Sb.

V předchozím programovacím období (2007–2013) se tato opatření jmenovala jinak, a sice Agroenvironmentální opatření (dále jen AEO). Detailnější popis opatření zde a v NV č. 79/2007 Sb. V obou případech (AEO i AEKO) jsou tato opatření závazná na pět let.

Pokud se podíváme blíže na podmíku intenzity chovu hospodářských zvířat, tak tato podmínka doznala několika změn:

1) Oproti předchozímu programovému období byla intenzita chovu zvýšena z 0,2 na 0,3 velké dobytčí jednotky na hektar travního porostu (VDJ/ha). Jinými slovy, zemědělec má chovat větší množství dobytka na 1 ha TP ve srovnání s předešlým obdobím.

2) Dále byla upravena (zdvojena) maximální výše intenzity chovu na 1,15 VDJ/ha v rámci podopatření ošetřování trvalých travních porostů a na 1,5 VDJ/ha zemědělské půdy s druhem zemědělské kultury: orná půda, trvalý travní porost a trvalá kultura. Dříve byla maximální výše pouze 1,5 VDJ/ha zemědělské půdy.

Tedy v případě chovu dobytka na půdě uvedené v § 2 nařízení vlády č. 72/2015 Sb. se podmínky zpřísnily.

3) Změnila se délka kontrolního období, ve kterém musí žadatel o dotaci splnit podmínku intenzity chovu, ze tří měsíců na měsíce čtyři – od 1. června do 30. září.

4) Změnil se koeficient výpočtu VDJ u skotu do šesti měsíců včetně z 0,2 na 0,4. Ostatní koeficienty byly zachovány.

Tabulky koeficientů jsou součástí příloh vládních nařízení:

Příloha č. 4 k NV č. 79/2007 Sb. a příloha č. 13 k NV č. 75/2015 Sb.

Podrobné informace k plnění podmínky intenzity chovu hospodářských zvířat jsou k dispozici v Metodice vydané ministerstvem zemědělství pro rok 2017 (.pdf, str. 66–69; kapitola 9.5.5.2).

Klimatické změny Životní prostředí Část. splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Budeme se podílet na mezinárodních opatřeních směřujících k omezení klimatických změn. Budeme usilovat, aby vznikla dohoda navazující na Kjótský protokol, zejména se zaměřením na adaptační opatření.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 33

V oblasti boje proti klimatickým změnám se za největší úspěch dá považovat podpis Pařížské dohody, která má po roce 2020 nahradit Kjótský protokol. Tento dokument zavazuje podepsané státy ke snížení emisí skleníkových plynů a „udržení nárůstu průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a úsilí o to, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí, [...] zvyšování schopnosti přizpůsobit se nepříznivým dopadům změny klimatu, [...] sladění finančních toků s nízkoemisním rozvojem odolným vůči změně klimatu“ (článek 2).

Tuto dohodu podepsalo 195 stran, které jsou členy Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu, z nichž ji 155 také ratifikovalo - k podepsání dohody došlo 22. dubna 2016, kde tak za ČR učinil ministr životního prostředí Richard Brabec. V platnost pak vstoupila 4. listopadu 2016.

Pařížská dohoda ovšem stále není Českou republikou ratifikována, přestože návrh na ratifikaci byl předložen již 5. října 2017. V této době prošel pouze Senátem. V Poslanecké sněmovně bylo jednání o ratifikaci několikrát zahájeno, avšak bylo pokaždé přerušeno, naposledy 11. července 2017. Zde byla smlouva přikázána k projednání zahraničnímu výboru a výboru životního prostředí, které doporučily souhlas s ratifikací. Česká republika je tak stále jedinou zemí EU, jež smlouvu neratifikovala.

Koalice se v červnu shodla, že ratifikaci chce ještě do konce volebního období stihnout. Jelikož k tomu stačí již jen jedno čtení v Poslanecké sněmovně, je možné, že se jí to skutečně podaří. Na základě výsledků zářijové schůze Poslanecké sněmovny bude hodnocení aktualizováno.

Lázeňská péče Sociální stát Část. splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zlepšíme přístup pacientů k lázeňské péči (úprava indikačního seznamu posilující RHB péči a zamezující hrazení wellness služeb z veřejných prostředků).“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 38

Vláda Bohuslava Sobotky opravdu vydala předpisy pro úpravu systému pravidel pro hrazení lázeňské a rehabilitační péče pacientům, konkrétně novelu zákona o zdravotním pojištění (č. 1/2015 Sb.) a vyhlášku ministerstva zdravotnictví č. 2/2015 Sb.

Podle textu Zdravotnického deníku, na který odkazuje na svém webu Všeobecná zdravotní pojišťovna, se změny projevily především v délce pobytu pacientů, kdy se půlce z nich nároky na pobyt v lázních znovu prodloužily po snížení počtu dnů z roku 2011. To skutečně obsahuje i samotná novela, podle níž pacienti využívající lázeňskou péči mohou na základě předložené legislativy absolvovat pobyty až o 7 dnů delší.

Mezi roky 2009 a 2013 obecně poměrně výrazně klesl počet proplacených pobytů v lázních z veřejného pojištění.

Že by novela či další legislativní předlohy (popř. indikační vyhláška) zamezovaly proplácení wellness služeb, nelze z veřejně dostupných zdrojů nijak potvrdit. Samo ministerstvo zdravotnictví v tiskové zprávě ke splnění slibu zlepšení přístupu k rehabilitační péči o tomto vůbec nemluví. Naopak píše, že přístup pacientů k péči zůstal přinejmenším na stejné úrovni:

V novele zákona Ministerstvo zdravotnictví nepřidalo do seznamu žádnou novou indikaci, v několika konkrétních případech však došlo ke zmírnění podmínek a zpřesnění některých ustanovení tak, aby nebylo pochyb o nárocích pacienta.“

Minimální mzda Sociální stát Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Po projednání v tripartitě budeme postupně zvyšovat minimální mzdu tak, aby se postupně přiblížila 40 % průměrné mzdy.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 36

Vláda Bohuslava Sobotky prozatím zvýšila minimální mzdu třikrát – v letech 2015, 2016 a 2017. Ke zvýšení sice došlo již v roce 2013, což mělo přesah do roku 2014, nicméně toto zvýšení bylo schvalováno předchozí vládou.

K prvnímu zvýšení minimální mzdy vládou Bohuslava Sobotky došlo v lednu 2015 (.pdf, str. 3), kdy byla zvýšena z původních 8 500 Kč na 9 200 Kč. Podíl minimální mzdy na průměrné se posunul z 33 % na 34,8 %.

K dalšímu zvýšení došlo v lednu 2016 (.pdf, str. 3), kdy byla minimální mzda navýšena na 9 900 Kč. Podíl na průměrné mzdě činil 35,9 %.

K zatím poslednímu navýšení došlo v lednu 2017, kdy se minimální mzda zvedla na 11 000 Kč. Podíl minimální mzdy na průměrné za rok 2017 lze zatím pouze odhadovat. Za první kvartál roku 2017 průměrná mzda v ČR činila 27 889 Kč. Podíl minimální mzdy na průměrné je tedy zatím 39,4 %, což se už velmi blíží slibovaným 40 %.

V současnosti by vláda chtěla prosadit další zvýšení minimální mzdy od ledna 2018. Premiér Sobotka se nechal slyšet, že chce zvýšil minimální mzdu až na 12 200 Kč. „Nejprve návrh předložíme sociálním partnerům, aby se mohli vyjádřit. Po nich, odborech a zaměstnavatelích projedná návrh vláda. Je to jedna z aktuálních priorit sociální demokracie,“ uvedl Sobotka. Také vyjádřil názor, že minimální mzda by se měla zvyšovat každoročně.

Ne euthanasii Sociální stát Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Neumožníme žádné opatření v rozporu s ochranou života od početí do přirozeného konce (ne aktivní euthanasii).“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 40

V květnu 2016 podala skupina šesti poslanců (tři z vládního hnutí ANO a jedna bývalá členka tohoto hnutí) návrh zákona o důstojné smrti, který měl umožnit nevyléčitelným pacientům ukončit na vlastní žádost svůj život.

V červnu stejného roku vláda tento návrh zákona projednávala a vyslovila s tímto návrhem svůj nesouhlas (.pdf), čímž vláda jako celek dodržela svůj původní slib v koaliční smlouvě, kde je řečeno, že „za koaličně dohodnutý se má takový vládní návrh resp. takové usnesení vlády, které podpoří alespoň polovina z přítomných ministrů z každé koaliční strany.“ (IV. 5.)

Návrh putoval do Poslanecké sněmovny, kde jej však koalice, která má většinu, doposud nezařadila ani do prvního čtení. Je tedy jisté, že zákon v tomto období neprojde.

Dodejme, že koaliční smlouvu podepsali také (viz konec dokumentu) všichni členové poslaneckých klubů současných vládních stran. Šlo tedy spíše o porušení ze strany daných poslanců (Zlatuška, Vondráček, Čihák).

Ne privatizaci lesů Životní prostředí Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Nebudeme privatizovat státní lesy.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 32

Během působení současné vlády nedošlo k privatizaci státních lesů, potažmo státní společnosti Lesy ČR.

V roce 2015 sice došlo k určitému rozporu mezi ministrem financí Andrejem Babišem (ANO) a předsedou ústavně-právního výboru poslanecké sněmovny Jeronýmem Tejcem (ČSSD). Neshoda vznikla na základě Babišova výroku v rozhovoru pro HN z 13. května 2015, ve kterém zmínil, že by rád privatizoval části některých státních podniků, včetně Lesů ČR. To narazilo na odpor koaliční ČSSD, která slovy Jeronýma Tejce jakoukoliv formu prodeje zamítla.

„Dokud je součástí vlády ČSSD, nic takového nedovolíme,“ řekl Tejc podle portálu Novinky.cz.

V březnu 2017 vláda schválila novelu zákona o lesích, ve které doslovně zakazuje prodej Lesů ČR. Možnost prodeje navrhuje novela striktně omezit na jasně vyjmenované případy, jako jsou směny pozemků, prodej odloučených lesních pozemků apod. Všechny výjimky ze zákona musí schválit Ministerstvo zemědělství. Novela se v březnu dostala do Poslanecké sněmovny, kde čeká na své projednání. Předkládající ministr zemědělství Marian Jurečka navrhl projednání ve zkráceném režimu, aby novela mohla být případně schválena již v prvním čtení.

Personálie úřadů práce Sociální stát Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Vláda stabilizuje a personálně posílí pobočky Úřadu práce ČR s ohledem na zajištění činností v oblasti politiky zaměstnanosti a výplaty nepojistných sociálních dávek včetně nezbytného sociálního šetření.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 6

Slib považujeme za splněný a odkazujeme se na předchozí analýzy k tomuto tématu.

Vyplácení sociálních dávek bylo na úřady práce převedeno v roce 2012, v té době ovšem nedošlo k personálnímu posílení těchto úřadů, pouze navýšení pracovních povinností. Sobotkova vláda v roce 2014 schválila posílení úřadů o 600 pracovníků.
Dále se odkazujeme na naši předchozí analýzu OVM z 19. dubna 2015, kde potvrzujeme, že se ve zmíněném roce počítá s náborem dalších pracovníků pro zajištění efektivního vyplácení nepojistných sociálních dávek.

Na základě informací dostupných zde by mělo dojít i v letošním roce k dalšímu personálnímu posílení v rámci této oblasti.

Pokračování kotlíkových dotací Životní prostředí Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Vláda podpoří pokračování modernizace individuálních topenišť (tzv. kotlíkové dotace).“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 8

Takzvané kotlíkové dotace spustilo ministerstvo životního prostředí pod vedením Richarda Brabce ve dvou výzvách v rámci Operačního programu Životní prostředí 2014–2020, opatření 2.1 (Snížit emise z lokálního vytápění domácností podílející se na expozici obyvatelstva koncentracím znečišťujících látek). Kvůli financování kotlíkových dotací z fondů EU si musely o finanční prostředky zažádat nejprve kraje, které následně poskytly dotace přímo občanům. Administraci žádostí občanů o kotlíkové dotace mají na starosti krajské úřady.

V srpnu 2015 v rámci první výzvy kotlíkových dotací vyhlásilo ministerstvo životního prostředí prostřednictvím Státního fondu životního prostředí ČR výzvy pro kraje, aby předložily projekty, jejichž prostřednictvím budou poskytovat finanční podporu. Jednotlivé kraje poté samostatně vyhlašovaly výzvy k předložení žádostí o kotlíkové dotace určené již přímo pro občany od prosince 2015. V první výzvě, do níž se zapojily všechny kraje včetně hlavního města Prahy, byly rozděleny na kotlíkové dotace celkem 3 mld. Kč. Některé kraje (například Středočeský kraj nebo Jihomoravský kraj) vyhlásily pro občany více krajských kol v rámci první výzvy kotlíkových dotací.

Druhou výzvu kotlíkových dotací odstartovalo ministerstvo v březnu 2017, kdy kraje opět vyzvalo k předložení projektů, na jejichž základě občanům poskytnou dotační prostředky. Kraje předpokládají spuštění vlastních výzev k předložení žádostí o kotlíkové dotace pro občany v druhé polovině roku 2017. Jedinou výjimku představuje Moravskoslezský kraj, který vyhlásil krajskou výzvu kotlíkových dotací v červnu 2017. Celková alokace finančních prostředků poskytnutých občanům v rámci druhé výzvy kotlíkových dotací činí 3,4 mld. Kč.

Slib hodnotíme jako splněný, jelikož Sobotkova vláda podpořila pokračování modernizace individuálních topenišť v podobě kotlíkových dotací, a to pomocí finančních prostředků z fondů EU, konkrétně z Operačního programu Životního prostředí 2014–2020. Ministerstvo životního prostředí spustilo v srpnu 2015 a březnu 2017 dvě výzvy kotlíkových dotací, v rámci nichž kraje vyhlásily a budou vyhlašovat vlastní krajské výzvy k předložení kotlíkových žádostí pro občany.

Poplatky ve zdravotnicví Sociální stát Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Vláda nebude znovu zavádět poplatek za hospitalizaci. S účinností k 1. lednu 2015 zruší poplatek za recept i za ošetření v ambulantní sféře. Ponechá pouze regulační poplatek za využití pohotovostních služeb.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 7

Poplatky za hospitalizaci byly zrušeny na základě nálezu Ústavního soudu z června 2013, s účinností od 1. ledna 2014, a již znovu zavedeny nebyly. V současné době fungují regulační poplatky za využití lékařské pohotovostní služby a využití pohotovostní služby v oboru zubní lékařství ve výši 90 Kč, tak jak stanovuje zákon o veřejném zdravotním pojištění. Vláda Bohuslava Sobotky ve svém funkčním období zrušila regulační poplatky za návštěvu lékaře a poplatky za lékařský předpis a recept dne 26. září 2014, s účinností od 1. ledna 2015, tak jak je uvedeno ve vládní novele příslušné legislativy (.pdf, str. 6).

Porodné na druhé dítě Sociální stát Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Prosadíme porodné i na druhé dítě.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 37

Předchozí vláda ODS, TOP 09 a VV v roce 2011 zrušila porodné na druhé dítě. Vláda Bohuslava Sobotky porodné na druhé dítě od roku 2015 opět zavedla. Konkrétně tak učinila novelou zákona o státní sociální podpoře, která prošla během roku 2014.

V novele se přímo uvádí: „Nárok na porodné má žena, která porodila své první nebo druhé živé dítě, nepřevyšuje-lirozhodný příjem v rodině součin částky životního minima rodiny a koeficientu 2,70.“

Koeficientem je míněn 2,7násobek životního minima. Za první dítě má od roku 2015 rodička nárok na 13 tisíc korun, na druhé dítě pak 10 tisíc korun.

Podmínky se změnily také v případě narození dvojčat a vícerčat. Do roku 2015 měla rodička nárok na porodné 19 500 korun v případě, že se jí při prvním porodu narodilo dvě a více dětí. V případě, že se jí ale narodilo při prvním porodu jedno dítě a při dalším porodu dvě a více dětí, měla nárok pouze na porodné na první dítě ve výši standardních 13 tisíc korun.

Od roku 2015 má rodička nárok na porodné 23 tisíc korun za porod dvojčat a vícerčat bez ohledu na to, zda se jedná o první nebo druhý porod.

Prevence před povodněmi Životní prostředí Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Vláda proto zajistí další etapy Programu prevence před povodněmi orientované na retenci vody v povodích a bude realizovat protipovodňová opatření především v oblastech, které jsou minimálně chráněny před povodní.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 12

Současná vláda pokračuje v podpoře dotačního programu prevence před povodněmi, kdy v současnosti běží již jeho třetí pokračovaní pod názvem Podpora prevence před povodněmi III (2014–2020). Ministerstvo zemědělství, v jehož gesci program probíhá, potvrzuje orientaci na retenci vody v krajině při výběru projektů, jak vyplývá z informačního materiálu pro žadatele dotací:

„Budou upřednostňována opatření směřující ke zvýšení retence, tedy realizace řízených rozlivů povodní, budování poldrů a vodních nádrží s retenčními prostory.“
Je tu tedy alespoň proklamatorní snaha o naplnění slibu , což potvrzují i slova ministra zemědělství Jurečky v poslanecké sněmovně z 2. dubna 2015:

„V současné době je zahájena třetí etapa pro období 2014 až 2020, realizace technických protipovodňových opatření, ve které bude upřednostňována podpora retence, opatření k řízeným rozlivům povodí, poldry, vodní nádrže s retenčními prostorami a podpora zejména chybějících opatření v oblastech s potenciálně významným povodňovým rizikem vymezeným podle takzvané povodňové směrnice.“
V materiálech (. pdf, str .6) k dotačnímu programu je také několikrát zmíněna jedna podmínka o tom, že by měly dostávat přednost projekty dotýkající se území vymezených v mapách povodňových rizik a mapách povodňového nebezpečí. Pokračující podporu programu ukazuje i tato informace z února 2016 o uvolnění dalších financí na projekty zaměřené na zprůtočnění nebo zvýšení retenčních možností koryt vodních toků a přilehlých niv.

Vzhledem k výše uvedenému považujeme slib za splněný, i když na reálné výsledky bude nutno počkat až do ukončení dotačního programu po roce 2020.

Program protierozních opatření Životní prostředí Část. splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zahájíme program protierozních opatření a program k zachování kvality půd.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 32

Na podporu protierozních opatření jdou peníze hlavně z operačního programu Životní prostředí, který ovšem nezačala tato vláda, navíc do této oblasti putuje méně peněz než v předchozím období. Nelze tedy konstatovat, že tato vláda zahájila intenzivnější boj proti erozím. Hospodaření s půdou je jednou z oblastí dotovaných z Programu rozvoje venkova. Závazek tedy hodnotíme jako částečně splněný, protože peníze do těchto oblastí jsou posílány, nicméně nejde o začátek či masivnější podporu těchto oblastí.

Opatření proti erozi jsou financována v rámci Operačního programu Životní prostředí 2014–2020, osa 4.3. (posílit přirozené funkce krajiny), do kterého je alokováno 151 694 028 eur (cca 4 mld. korun).

V rámci toho se jedná o následující priority:

  • podpora opatření zamezující vodní erozi,plošnému a soustředěnému povrchovému odtoku (užití travních pásů, průlehů, …),
  • stabilizace drah soustředěného povrchového odtoku (hrázky, terasy, svodné příkopy, …),
  • preventivní opatření (zakládání či obnova mezí, remízů, …).
  • podpora opatření zamezující větrné erozi
  • obnova či zakládání větrolamů.

Protierozní opatření však byla i součástí dřívějšího Operačního programu Životní prostředí v letech 2007–2013 , a to v rámci prioritní osy 6 - zlepšování stavu přírody a krajiny. Na tuto osu bylo vyčleněno skoro 600 milionů eur.

Ministerstvo životního prostředí dále uděluje dotace v rámci národního Programu péče o krajinu, konkrétně Podprogram pro zlepšování dochovaného přírodního prostředí. Podpora kvality půdy je zahrnuta v Programu rozvoje venkova 2014–2020, a to v cíli předcházení erozi půdy (.pdf, str. 137). Jedná se o lepší hospodaření s půdou zemědělskou a lesnickou. Podle ministerstva zemědělství šlo od roku 2014 do protierozních opatření celkově 5 miliard korun.

Programy pro ohrožené regiony Životní prostředí Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Vláda připraví realizaci Zeleného programu v regionech s dlouhodobě špatným životním prostředím (Moravskoslezský kraj, Ústecký kraj), na jehož podobě se budou podílet kromě státu také města a obce i významné podnikatelské subjekty.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 8

Vláda schválila na svém jednání 10. července 2017 akční plán Strategie restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje, v němž jsou podrobně uvedeny jednotlivé kroky v několika oblastech, které mají zlepšit hospodářskou situaci ve zmíněných regionech.

Mezi hlavní pilíře patří např. lidské zdroje, podpora podnikání, inovace, výzkum a vývoj a v neposlední řadě také životní prostředí (ekologické škody, revitalizace Krušných Hor, regenerace „brownfieldů“). Nejedná se tedy o samostatný, ekologicky zaměřený, program podporující kraje s dlouhodobě špatným životním prostředím; tato problematika je součástí komplexně propojené strategie.

Program se zaměřuje obecně na zlepšování a rekultivaci životního prostředí, pro jednotlivé regiony pracuje rovněž se specifickými náměty. Např. u Moravskoslezského kraje chce vláda rychleji čerpat evropské fondy na odstraňování ekologických škod, u Karlovarského a Ústeckého kraje jde pak např. o podporu programu Revitalizace Krušných hor.

Evropské dotace jsou v této problematice poskytovány na základě posouzení ministerstva životního prostředí, které je řídícím orgánem Operačního programu Životního prostředí 2014–2020, přičemž jednou z prioritních oblastí, ve které je možné získat finanční podporu na konkrétní projekty, je „zlepšování kvality v lidských sídlech“. Prozatím bylo zveřejněno pět výzev (8., 16., 17., 67. a 79. výzva) na získání evropské dotace ve zmíněné oblasti zlepšování kvality ovzduší.

Převod lékařských praxí Sociální stát Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Usnadníme převod lékařských praxí mezi lékaři (dědictví, prodej).“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 39

Prodej lékařské praxe bylo možné uskutečnit dvěma způsoby: buď přímým převedením z osoby na osobu, nebo nejprve převedením praxe na právnickou osobu a následným předáním podílů v této právnické osobě zájemci o praxi (.pdf, str. 24).

Při prodeji mezi dvěma fyzickými osobami mohla být praxe odkoupena prostřednictvím nepojmenované smlouvy nebo smlouvou o prodeji závodu (NOZ §2175). Nový nabyvatelmá povinnost získat oprávnění k poskytování zdravotní péče ve stejném rozsahu, v jakém ji poskytoval předcházející provozovatel. Zároveň musel prodávající požádat o odebrání oprávnění. Dále musely být uzavřeny smlouvy mezi zdravotními pojišťovnami a novým provozovatelem. Zde však bylo nutné absolvovat výběrové řízení, které pro pojišťovny nebylo závazné, tedy ani pří úspěchu uchazeče s ním nemusela být uzavřena smlouva (.pdf, str. 24).

Tento stav změnila vládou navržená novela zákona o všeobecném zdravotním pojištění 200/2015Sb., účinná k 1.9.2015, která v § 17 odst.8 zavedla pro pojišťovny povinnost uzavřít smlouvu o poskytování a hrazení zdravotní péče s kupujícím praxe. Tato novela zavádí i možnost dědění lékařské praxe, kde platí podobné podmínky jako při prodeji. Jedinou výjimkou, kdy zdravotní pojišťovna nemusí uzavřít smlouvu s nástupcem nebo dědicem, je, pokud původnímu poskytovateli vypověděla smlouvu. Nákup a dědění praxe upravují zákony o zdravotních službách a veřejném zdravotním pojištění (.pdf).

Převod lékařské praxe na právnickou osobu a následně až na kupujícího praxe přijetím této novely ztratil svou výhodu v možnosti převodu smluv se zdravotními pojišťovnami bez nutnosti výběrového řízení. Proto existuje názor, že už není efektivní tento způsob využívat (.pdf).

Slib považujeme za splněný. Přijetím novely zákona o všeobecném zdravotním pojištění skutečně došlo k ulehčení převodu a zavedení dědění lékařské praxe.

Regulace vodného a stočného Životní prostředí Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Posílíme cenovou regulaci vodného a stočného.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 35

Tento slib byl splněn, neboť Sobotkova vláda schválila na jednání 9. února 2015 Návrh koncepčního řešení regulace ve vodárenství.

Tímto usnesením vznikl meziresortní Výbor pro koordinaci regulace oboru vodovodů a kanalizací (Výbor VaK), kterým se posilují regulační mechanismy v oblasti vodného a stočného. Detailnější informace k působnosti tohoto výboru naleznete zde (v přílohách, .doc).

Dále byl v roce 2014 v rámci cenotvorby vodného a stočného zpřísněn postup prokazování zahrnutého přiměřeného zisku v nájemném, a to podle odpovídajícího podílu vloženého majetku vlastníkem.

„Do ceny nelze zahrnout odpisy infrastrukturního majetku nepotřebného a kapacitně nevyužitého pro výrobu a dodání (rozvod) pitné vody nebo na odvádění a čištění, popřípadě jiné zneškodňování, odpadních vod, kromě infrastrukturního majetku sloužícího prokazatelně k zajištění zabezpečenosti dodávek pitné vody a odvádění a čištění odpadní vody.“ (web MFČR, 2017; Pitná voda a odpadní odvedená voda („vodné a stočné“); Odbor 16: Cenová politika)

Regulaci vodárenství vykonává v ČR vícero orgánů. Cenovou regulaci má na starosti ministerstvo financí dle zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, § 10a. Na základě vodního zákona jsou dalšími orgány ministerstvo zemědělství, ministerstvo životního prostředí a v oblasti zdravotní nezávadnosti vod či jejich znečištění též ministerstvo zdravotnictví.

Regulace cen je prováděna na základě takzvaného věcného usměrňování cen – zákon o cenách, § 6. Tento postup se uplatňuje již od roku 1993.

Jinými slovy, MFČR vydá ve svém věstníku postupy pro tvorbu cen. Věstník s regulací cen pro rok 2017 je k dispozici zde (.pdf). Postupy týkající se cenotvorby v oblastech povrchové vody, pitné vody a odpadní vody najdete na straně 9.

Síť vodovodů Životní prostředí Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Rozšíříme a zmodernizujeme síť veřejných vodovodů a systému čištění odpadních vod.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 35

Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) bylo v roce 2013 (.pdf), tedy rok před nástupem současné vlády, v České republice 75 481 km vodovodů a bylo jimi zásobováno 93,8 % občanů. V roce 2016 (.pdf) to bylo již 77 681 km a zásobováno bylo skrze vodovody 94,4 % obyvatel České republiky. Pokrytí země vodovody se nicméně zvyšovalo jak za této, tak za předchozí (Nečasovy) vlády, což je vidět na následujícím grafu:

Ve výsledku se tedy jedná o 2 200 km vodovodů více a o zhruba 60 000 více lidí připojených k vodovodu v průběhu vlády Bohuslava Sobotky. Podle Operační programu životního prostředí 2014–2020 (OPŽP 2014–2020), který funguje pod ministerstvem pro životního prostředí, je podporováno zkvalitňování vody, a to jak v případě modernizace a rozvoje vodovodních sítí, tak v případě čističek odpadních vod.

V několika výzvách (např. výzvy 22. nebo 38.) OPŽP 2014–2020 je možno čerpat dotace ohledně zkvalitnění vody až do roku 2020. Ovšem je nutno podotknout, že řídícím orgánem OPŽP sice je ministerstvo životního prostředí, ale všechny tyto prostředky pochází z Evropské unie.

Co se týče státních peněz, ministerstvo zemědělství vyhlásilo např. výzvy na čerpání státních financí v rámci podpory vodní infrastruktury jak v roce 2015 (.pdf), tak stejně i pro roky 2016 (.pdf) a 2017 (.pdf). Ze státních prostředků tak ministerstvo zemědělství uvolnilo během tří let okolo 2,9 mld. Kč na výstavbu a modernizaci vodovodů v obcích do 1 000 obyvatel a místních částí do 1 000 obyvatel.

V konečném důsledku se tedy na výstavbě a modernizaci podílely jak peníze pocházející z fondů Evropské unie, tak zároveň i peníze, které byly čistě ze státních prostředků.

Soběstačnost Životní prostředí Část. splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Připravíme dlouhodobou strategickou vizi rozvoje agrárního sektoru. Postupně chceme dosáhnout potravinové soběstačnosti v základních komoditách, které lze u nás produkovat.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 31

Vládní slib hodnotíme jako částečně splněný. V živočišné výrobě sice dochází v posledních letech k navyšování soběstačnosti, nicméně v rostlinné je trend spíše opačný.

Ministerstvo zemědělství si v loňském roce vytyčilo cíl, aby v roce 2030 bylo Česko přiměřeně potravinově soběstačné v základních komoditách, které u nás lze produkovat. Pomoci tomu má mimo jiné navyšování objemu peněz určených na národní dotační programy pro živočišné komodity.

Jak vyplývá ze statistik rezortu zemědělství, míra potravinové soběstačnosti u základních pěti živočišných komodit od roku 2010 roste. V případě základních rostlinných potravin však dochází spíše ke snižování soběstačnosti, patrné je to zejména u cukru, brambor a kukuřice.

* Rok 2015 uváděný ve Strategii 2030 jako aktuální stav odpovídá hodnotě odhadované v polovině roku 2015, a tudíž se může lišit od konečné hodnoty daného období.

Zdroj: Zelené zprávy 2013, 2015

Stavba sociálních bytů Sociální stát Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„S využitím evropských prostředků zahájíme ve spolupráci s obcemi výstavbu malometrážních sociálních bytů a startovacích bytů pro mladé rodiny.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 37

V rámci dotačních integrovaných programů jsou vypsány výzvy zaměřené na sociální infrastrukturu, které mimo jiné podporují výstavbu sociálních bytů; vypsané byly i další výzvy na sociální bydlení. Ministerstvo pro místní rozvoj navíc dotuje ze státních peněz vznik podporovaného bydlení, do kterého patří i vstupní byty a bydlení pro seniory.

V rámci IROP jsou vypsané výzvy v rámci tří integrovaných nástrojů (ITI, CLLD, IPRÚ), které se zaměřují na sociální byty, komunitní centra, deinstitucionalizaci sociálních služeb a rozvoj sociálních služeb. Tyto výzvy běží od konce roku 2016 do roku 2022 a dohromady jsou na tuto věc vyčleněny skoro 4 mld. korun, jak je vidět v následující tabulce:

Na sociální bydlení běžely v roce 2016 i další výzvy, č. 34 a č. 35 na podporu pořizování sociálních bytů a na podporu sociálního bydlení ve vyloučených lokalitách (celkem bylo k dispozici přes miliardu korun).

Ministerstvo pro místní rozvoj rozděluje i státní dotace, které se vztahují na tento typ bydlení, v rámci programu zaměřeného na „podporované byty“. Jedním z typů podporovaných bytů jsou vstupní byty (.pdf, s. 10–13), které se vztahují na osoby v hmotné nouzi, které zároveň žijí ve vyloučené lokalitě, hrozí jim odebrání dítěte nebo jsou v tíživé životní situaci (opuštění výkonu trestu, dětského domova atd.).

Kromě vstupních bytů program podporuje výstavbu pečovatelských domů, komunitních domů pro seniory a domů s bezbariérovými byty. Nejde přímo o program zaměřený na obce, i když se obce o dotace často hlásí (může je však získat i soukromý subjekt). Příjemce dotace, který byty staví či opravuje pro tyto účely, však musí mít souhlas obce.

Tyto programy jsou vypisovány každoročně a například pro rok 2017 bylo na dotace v programu na podporu bydlení k dispozici 411 mil. Kč, z toho 320 mil. v programu na podporované byty. (Pro srovnání: například v roce 2013 – za Nečasovy vlády – bylo rozděleno 200 mil. Kč v rámci výstavby podporovaných bytů. Nejde tedy o něco, co by začala tato vláda.)

Pro úplnost dodáváme, že stát poskytuje také úvěr pro mladé do 36 let na rekonstrukce a modernizace od Státního fondu rozvoje bydlení a úvěr pro rodiny pečující o dítě do šesti let; tento úvěr je výhodnější než od banky.

Strategie na změnu klimatu Životní prostředí Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Vláda připraví do poloviny roku 2016 Strategii pro přizpůsobení se změně klimatu v České republice včetně konkrétních projektů zadržování vody v krajině, revitalizací vodních toků a údolních niv, důsledné ochrany spodních vod atd.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 8

Vláda přijala Strategii přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR v říjnu 2015. Strategie obsahuje (.pdf) analýzu dopadu změny klimatu na jednotlivé aspekty hospodářství a životního prostředí (konkrétně lesní hospodářství, zemědělství, biodiverzita, vodní hospodářství, urbanizovaná krajina, zdraví a hygiena, cestovní ruch, energetika a průmysl a doprava).

V příloze Strategie jsou popsány konkrétní pilotní projekty adaptačních opatření a výzkumy na toto téma.

Stropy pro odvody Sociální stát Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Odvody plateb do zdravotního pojištění budou beze stropu.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 37

Na schůzi 24. září 2014 Poslanecká sněmovna hlasováním schválila vládní návrh zákona (.pfd, str. 257), kterým se definitivně zrušil maximální vyměřovací základ pro odvody pojistného do zdravotního pojištění. Tato novela nabyla účinnosti 1. ledna 2015.

V minulosti, respektive mezi lety 2008 až 2012, byl stanoven strop pro odvody zdravotního pojištění nejprve na 48násobek a později 72násobek průměrné mzdy. V roce 2012 schválil tehdejší parlament novelu zákona, kterou se s účinností od 1. ledna 2013 do konce roku 2014 přerušila platnost tohoto maximálního vyměřovacího základu (Zdroj: Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky; Informace; 2015) . V tabulce níže je zachycen vývoj výší maximálních vyměřovacích základů pro platby do veřejného zdravotního pojištění od roku 2008:

Těžba zlata a břidlicového plynu Životní prostředí Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Nedovolíme obnovení průzkumu a těžby zlata, ani zahájení průzkumu a pozdější těžbu břidlicového plynu.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 34

Těžba zlata ani břidlicového plynu se ve funkčním období vlády neobnovila.

O těžbě zlata se diskutovalo naposledy na podzim 2016. Konkrétně se jednalo o těžbu zlata na Jesenicku, v okolí Zlatých hor. Obnovení těžby mělo kraji pomoci proti vysoké nezaměstnanosti a dát práci stovkám lidí v následujících několika letech.

Ministerstvo průmyslu a obchodu o tomto záměru začalo mluvit už na jaře 2015, kdy jej podpořil i prezident Zeman. Ministerstvo od tohoto plánu ale nakonec ustoupilo kvůli nízkým cenám zlata.

Na jaře 2015 také vláda neumožnila průzkum nalezišť břidlicového plynu na Přerovsku a Valašsku. Během třetího čtení horního zákona v Poslanecké sněmovně v lednu 2016 neprošel návrh poslance Kučery (TOP 09) na používání technologie hydraulického štěpení hornin při průzkumu a dobývání břidlicového plynu. Za vládní koalici, která návrh nepodpořila, tak i nadále deklaroval odmítavý postoj tehdejší ministr Mládek.

Ten uvedl:

„Aby nedošlo k omylu, tato vládní koalice se rozhodla, že nebude podporovat těžbu břidlicového plynu. Já to v žádném případě nezpochybňuji. Navíc ekonomické výsledky v Polsku při pokusech o podobnou činnost nejsou povzbuzující. Totéž platí pro zlato. Jsem proti tomu, aby se zkoušela nějaká těžba v Povltaví. Zkoumali jsme možnost těžby ve Zlatých Horách, tam to nevychází ekonomicky. Ekologický problém by byl odstranitelný, kdybychom to dělali jako Slováci, kteří to vozí k loužení do Belgie. Ekologický problém by nebyl. S těžbou uranu, s plnohodnotnou, končíme tento rok, dotěžování na Dolní Rožínce bude probíhat do konce roku 2017. Pak dlouhá léta se žádný uran těžit nebude, možná dokonce nikdy. Ale bezpečně to nevíme. Čili to nejsou věci, které by byly pro aktuální řešení. To jsem považoval za nutné též dodat, aby to nevypadalo, že vláda se honem chystá na nějakou těžbu a že obce přijdou o nějaké velké příjmy.“

Valorizace penzí Sociální stát Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Vláda připraví novelu zákona o důchodovém pojištění týkající se úpravy podmínek pro zvyšování důchodů od roku 2015. Vláda ukončí platnost pravidla snížené valorizace důchodů a zajistí, že důchody budou od ledna 2015 opět zvyšovány o 100 % nárůstu spotřebitelských cen a o jednu třetinu nárůstu reálné mzdy.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 6

Sobotkova vláda v dubnu 2014 podala návrh novely zákona o důchodovém pojištění. Tento návrh byl schválen, od 1. září 2014 nabyl účinnosti a je vypsán ve Sbírce zákonů jako 183/2014 Sb. (.pdf, str. 35).

Tento zákon ukončil dosavadní platnost tehdejší valorizace, která byla upravena zákonem č. 314/2012 Sb. Původně se tedy v období od 1. ledna 2013 do posledního prosince roku 2015 měly důchody valorizovat tak, že se zohledňovala pouze 1/3 růstu spotřebitelských cen. Měla tedy proběhnout ještě jedna snížená valorizace v lednu 2015.

Sobotkova vláda však změnou v zákoně tuto sníženou valorizaci zrušila a již od ledna 2015 se tedy podmínky valorizace důchodů upravily na zvyšování důchodů podle 100 % nárůstu spotřebitelských cen a jednu třetinu nárůstu reálné mzdy.

Výdaje na sociální služby Sociální stát Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Vláda zajistí dostatečný objem finančních prostředků ze státního rozpočtu pro oblasti sociálních služeb, který nebude nižší než v roce 2014 a bude zohledňovat míru inflace.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 6

Je jistě problematické určit, co přesně je „dostatečný objem“, může jít o velmi subjektivní posouzení. V rámci ověření naplnění slibu tedy sledujeme, zda výdaje do sociálních služeb od roku 2014 nejsou nižší, než jaká byla jejich výše právě v tomto roce, kdy vláda Bohuslava Sobotky nastoupila.

S výjimkou roku 2015, kdy klesly celkové výdaje o zhruba 300 milionů korun, alokace na sociální služby rostla. V letošním roce je rozpočtováno oproti roku 2014 téměř o čtvrtinu finančních prostředků více (příslušná data naleznete ve zdroji pod tabulkou, vycházejí z monitoru státní pokladny).

Data: zde. Výkyv mezi roky 2011 a 2012 byl způsobem sociální reformou ministra Drábka.

Výplata dávek Sociální stát Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Vláda vytvoří podmínky pro smluvní a technické zajištění systému pro výplaty nepojistných sociálních dávek a dávek z oblasti státní politiky zaměstnanosti včetně veškerých pomocných aplikací, a to prostřednictvím infrastruktury a informačních systémů resortu práce a sociálních věcí.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 6

Slib hodnotíme jako splněný, protože vláda navýšila počet pracovníků úřadů práce, čímž se zlepšily podmínky pro vyplácení dávek. Vládě se také podařilo získat nové dodavatele informačních systémů. Je však nutné poznamenat, že z veřejných zdrojů není jasné, zda všechny systémy budou fungovat prostřednictvím infrastruktury a informačních systémů ministerstva práce a sociálních věcí.

Převedení vyplácení sociálních dávek z obcí na úřady práce proběhlo v roce 2011. Podle oficiální zprávy ministerstva práce a sociálních věcí se všechny nepojistné sociální dávky, včetně podpory v nezaměstnanosti, začaly v roce 2012 vyplácet na Úřadu práce ČR, který „nově od obcí přebral výplatu dávek hmotné nouze, příspěvku na péči a dávek osobám se zdravotním postižením“. Výhodou této změny bylo zdvojnásobení počtu míst, které dávky vyplácejí.

Jak popisuje tisková mluvčí Úřadu práce ČR ve zprávě z 15. 4. 2014:

„Centralizovaný ÚP ČR vznikl v roce 2011. Do té doby existovalo 77 samostatných okresních úřadů práce. V nich působilo celkem 8 136 lidí. Po zásadní organizační změně a převodu kompetencí v rámci zpracování a výplat nepojistných sociálních dávek k 1. 1. 2012 práce přibylo. Počet úředníků ale naopak klesl, a to o 1 953 osob. V době, kdy dávkovou agendu vykonávaly obce, pracovalo v této oblasti více než 3 642 lidí. Když přešla na ÚP ČR, dostalo ji na bedra 1 953 zaměstnanců. V červenci 2014 schválila vláda personální posílení v této oblasti, a to o 600 pracovníků. Momentálně má ÚP ČR celkem 10 007 zaměstnanců.“ Vládě se tedy povedlo přivést více zaměstnanců pro zajištění lepšího vyplácení dávek.

Ministerstvu práce a sociálních věcí se však nepodařilo naplnit závazek k zajištění nových informačních systémů na vyplácení dávek. Od roku 1993 vytvářela a zpracovávala firma OKsystem informační systémy pro výplatu sociálních dávek. Od roku 2011 se ale ministerstvo práce a sociálních věcí snaží o vysoutěžení nového systému. Tehdejší ministr Jaromír Drábek se pokoušel firmu OKsystem vyšachovat bez řádného výběrového řízení, a tak bylo jediným zákonným řešením navrácení k firmě OKsystem.

Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová se v roce 2014 rozhodla vyhlásit výběrové řízení na vysoutěžení nového systému. Fungovat měl začít podle původních plánu během ledna 2017. Jenže neúspěšní uchazeči podávali námitky a snažili se zvrátit rozhodnutí ministerstva. To zakázku rozdělilo na čtyři oblasti.

První nový velký informační systém začal fungovat od června (.pdf) letošního roku. Systém na zpracování dávek v nezaměstnanosti dodává firma Atos (.pdf), která podobný systém provozuje na Slovensku.

Druhý systém pro výplatu sociálních dávek se rozběhne od března 2018 a jeho autorem je OKsystem. Okruh jeho správy je od rodičovských příspěvků po dávky pro postižené.

Systém nazvaný Integrovaná a podpůrná provozní data dodává ČD Telematika a propojuje dva výše zmíněné systémy.

Poslední zakázku na systém Provozní integrační prostředí, který zajišťuje provoz a komunikaci mezi systémy, získala firma AutoCont.

Oba systémy jsou již připraveny, doposud však nebyly spuštěny. Než všechny tyto programy naběhnou, přechodné období překlene za miliardu právě OKsystem.

Další systém od ČD Telematika (nazvaný Integrovaná podpůrná a provozní data), který má zmíněné dva systémy dávek a zaměstnanosti propojovat, už je hotov, ale zatím na svou chvíli čeká. Podobně je na tom systém Provozní integrační prostředí (AutoCont) zajišťující provoz a komunikaci mezi systémy.

Na jaké platformě a infrastruktuře nové informační systémy od firem Atos a OKsystem pracují, se nám nepodařilo dohledat, jelikož příloha č. 6 Funkční a technické požadavky byla zadavatelem označena jako důvěrná neveřejná informace, kterou dostali pouze účastníci výběrového řízení.

U zakázek na další dva systémy Funkční a technické požadavky zveřejněné jsou:

Ministerstvo je správcem Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí, jehož obsahem jsou údaje nezbytné k plnění úkolů ministerstva a Úřadu práce v oblasti státní sociální podpory, pomoci v hmotné nouzi, příspěvku na péči, dávek pro osoby se zdravotním postižením, sociálně-právní ochrany dětí, státní politiky zaměstnanosti a ochranyzaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele.Jednotný informační systém práce a sociálních věcí může ministerstvo a Úřad práce využít rovněž za účelem získání potřebných údajů nezbytných pro výplatu a kontrolu vyplácení dávek nebo podpory v nezaměstnanosti, podpory při rekvalifikaci nebo kompenzace. Součástí Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí je rovněž Standardizovaný záznam sociálního pracovníka vedený podle zákona o pomoci v hmotné nouzi a zákona o sociálních službách.(.pdf, str. 4)

Zacházení s odpady Životní prostředí Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Předložíme novou strategii zacházení s odpady na období 2015 až 2025 a její principy podpoříme zákonnou úpravou.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 34

V prosinci 2014 vláda schválila Plán odpadového hospodářství České republiky pro období 2015–2024. Tento plán (.pdf) je klíčovým dokumentem pro realizaci dlouhodobé strategie nakládání s odpady. Strategie plánu vychází ze čtyř hlavních cílů.

Dokument byl schválen jako nařízení vlády č. 352/2014 Sb. s účinností od ledna 2015. Nový plán navázal na předchozí Plán odpadového hospodářství ČR 2003–2013, prodloužený do konce roku 2014.

V červenci 2015 schválila Sněmovna návrh novely zákona o odpadech. Novela zákona především uvedla do souladu evropské právo s českým zákonem o odpadech, neboť zapracovala změnu směrnice o bateriích a akumulátorech spolu s dalšími novými směrnicemi.

Zachování zelené nafty Životní prostředí Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zachováme tzv. zelenou naftu pro aktivně hospodařící zemědělce.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 32

Vláda skutečně schválila (.pdf) zachování vratky na spotřební daň z pohonných hmot zemědělcům již v roce 2014. Loni dokonce rozšířila (.pdf) daňové zvýhodnění pro zemědělce hospodařící v živočišné výrobě. První i druhá novela zákona o spotřební dani prošla oběma komorami Parlamentu, vláda tedy svůj slib splnila.

Zrušení II. pilíře Sociální stát Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Sloučíme II. a III. pilíř. Zastavíme vyvádění prostředků z průběžného důchodového pilíře.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 36

Slib označujeme za splněný, neboť II. pilíř důchodového systému Sobotkova vláda zrušila, čímž zastavila vyvádění prostředků z I. pilíře (průběžného) a reformou III. pilíře jej pro občany částečně zatraktivnila.

II. pilíř zavedla vláda Petra Nečase. Nynější vláda Bohuslava Sobotky na jednání dne 18. května 2015 projednala návrh zákona, jímž předložila zrušení II. pilíře penzijního sytému. V říjnu 2015 byl tento vládní návrh schválen Poslaneckou sněmovnou a koncem téhož roku také Senátem.

Změny, k nimž došlo zrušením II. pilíře a reformou III. pilíře, si následně ukážeme.

Důchodový systém před přijetím zákona č. 376/2015 Sb. o ukončení důchodového spoření během mandátu Sobotkovy vlády – tedy před zrušením druhého důchodového pilíře – vypadal následovně:

(MFČR, 2013; Manuál k důchodové reformě [.pdf, str. 7])

Důchodový systém sestával ze tří takzvaných důchodových pilířů:

I. důchodový pilíř - průběžný, do něhož tečou prostředky primárně ze sociálního pojistného a jsou z tohoto fondu vypláceny státní důchody.

II. důchodový pilíř, který Sobotkova vláda zrušila. Tento pilíř umožňoval účast na bázi dobrovolnosti, ale nebylo možné z něj vystoupit před dovršením věku, v němž byl člověku přiznán státní důchod z I. pilíře. Způsob financování byl založen na 5% odvodu z hrubé mzdy účastníka, přičemž se mu o 3 % snížil odvod do I. důchodového pilíře. II. pilíř obhospodařovaly penzijní společnosti, díky kterým měly být peníze na kapitálových trzích následně zhodnoceny.

Právě ono snížení odvodu do I. pilíře, z nějž se vyplácí státní důchody, bylo se zrušením II. pilíře zastaveno.

Posledním pilířem byl III. důchodový pilíř (penzijní připojištění pro účastníky transformovaných fondů a doplňkové penzijní spoření). Tento pilíř doznal reforem, ale zůstal zachován.

V rámci reforem se například do doplňkového penzijního spoření umožnil vstup všem bez věkového omezení (kapitola 5., Změny ve III. pilíři). Rodiče tedy mohou spořit v rámci tohoto pilíře svým dětem. Účast ve III. pilíři je taktéž dobrovolná. Ze systému lze předčasně vystoupit, ovšem s tím, že nárok na státní příspěvek a daňové úlevy je podmíněn setrváním do stanovené doby. Stát k měsíčním příspěvkům účastníků vyplácí státní příspěvek a umožňuje odečíst část zaplacených příspěvků ze základu daně z příjmů.

Sliby vlády Andreje Babiše ověřujeme díky grantové podpoře Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.