Demagog.cz

Sliby Sobotkovy vlády (2014—2017)

Speciální výstup Demagog.cz sledující plnění slibů vlády Bohuslava Sobotky

S končícím volebním obdobím zpracoval Demagog.cz unikátní analýzu, nakolik koalice ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL splnila závazky, které si na začátku volebního období sama vytyčila. Pečlivě jsme prostudovali programové prohlášení vlády a koaliční smlouvu a identifikovali jsme přesně 156 měřitelných slibů, a to napříč rezorty. Můžete si tak přečíst, jak si vláda vedla v plnění slibů na poli bezpečnosti, zahraniční politiky, zdravotnictví, školství, práva a státní správy, hospodářství a ekonomiky, zemědělství i životního prostředí.

U každého jsme na základě dohledávání primárních zdrojů informací zkoumali, zda se jej koalici podařilo naplnit (kompletní metodika). Pro potřeby tohoto výstupu pracujeme s třemi hodnotícími kategoriemi — jde o sliby splněné, částečně splněné a nesplněné (více v metodice). Cílem hodnocení není říct, zda vláda byla dobrá, nebo špatná. To si rozhodne každý volič 20. a 21. října u volební urny. Naším cílem bylo nabídnout veřejnosti tvrdá data a poctivou analýzu namísto impulsivních a zkratkovitých hodnocení, která s sebou nese rozbíhající se předvolební kampaň. Z výsledků vyplývá, že vláda splnila 51 % verifikovatelných slibů a naopak nesplnila 40 % z toho, co si vytyčila v koaliční smlouvě.

Analýzu jsme zpracovali k 20. srpnu 2017, po proběhnuvší poslední schůzi Poslanecké sněmovny ji budeme s ohledem na legislativní posuny u jednotlivých předloh ještě aktualizovat.

Budeme rádi za vaši zpětnou vazbu. Pište nám na info@demagog.cz.

Poslední aktualizace výstupu: 20. srpna 2017

156 sledovaných slibů

79 splněných
51 %
14 částečně splněných
9 %
63 porušených
40 %
Oblast Hodnocení
Aktualizace koncepcí Hospodářství Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Vláda zajistí aktualizaci Státní energetické koncepce a Státní surovinové politiky.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 9

Aktualizaci státní energetické koncepce (.pdf) schválila vláda ČR na svém zasedání 18. 5. 2015 usnesením č. 362. Server ekolist.cz k tématu uvádí, že schválením byl završen proces aktualizace, který trval téměř pět let. Koncepce je významným strategickým dokumentem, protože vymezuje směr, kterým se bude v následujících dekádách ubírat česká energetika. Do doby přijetí aktualizace se energetická politika ČR řídila Státní energetickou koncepcí (.doc) z roku 2004. Jak uvedl pro zpravodajský server iHned.cz tehdejší ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek, koncepce z roku 2004 byla překonaná a neodrážela události, které se v energetickém sektoru v následujících letech odehrály.

Dokument Státní surovinová politika ČR v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů (.pdf) schválila vláda ČR na svém zasedání dne 14. 6. 2017 usnesením č. 441.

Ještě před schválením dokumentu vládou došlo v únoru letošního roku k jeho veřejnému projednání na Ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO). Toto veřejné projednání bylo určeno pracovníkům veřejné správy a zástupcům podnikatelských subjektů a akademické sféry.

Nová surovinová politika, projednávaná od roku 2012, je aktualizací předchozí surovinové politiky platné od roku 1999. Cílem nového dokumentu je dle informací MPO vytyčit mantinely pro využívání nerostných surovin z domácích i zahraničních zdrojů. Nová surovinová politika navazuje na aktualizovanou státní energetickou koncepci z roku 2015 a vytváří předpoklady pro její praktické naplnění.

Cash pooling Hospodářství Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Ministerstvo financí zefektivní řízení likvidity státu, a to zejména prostřednictvím provádění cash poolingu.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 5

Cash pooling je nástroj k efektivnímu řízení likvidity, který se používá ve firmách a který nyní používá i státní správa. Je součástí systému státní pokladny, který se začal zavádět již před nástupem této vlády.

„Ministerstvo financí tak nemusí držet vysokou opatrnostní rezervu pro financování státního dluhu, protože Státní pokladna nám ji částečně nahrazuje. Dříve si stát musel zbytečně půjčovat, ačkoli na účtech jednotlivých veřejných institucí ležely desítky miliard korun. Prosazené změny a úspěšná rozpočtová stabilizace nám umožní půjčit si na finančních trzích až o 140 mld. korun méně, než jsme původně předpokládali,“popisoval Miroslav Kalousek, ministr financí v předchozí vládě, efektivitu společného spravování finančních prostředků.

Podstatou systému je, že se peníze ze všech složek státní správy sjednotí na jednom účtu, z kterého pak na základě plánované potřeby postupně odcházejí. Výhody systému spočívají v tom, že si jednotlivé složky navzájem pomáhají vykrývat mezery v cash flow a každá jedna složka nemusí držet vysokou hotovostní rezervu.

Toho využívala i současná vláda, do listopadu 2015 rozpustilo ministerstvo financí rezervy ve výši 63 miliard korun.

Efektivita řízení likvidity je pozitivně hodnocena i ve Zprávě o řízení státního dluhu v roce 2016 (strana 24). Z tabulky je sice patrné, že v roce 2016 v systému státní pokladny výrazně přibylo likvidity, je to ale kvůli tomu, že v roce 2016 se do systému zapojily další významné subjekty jako například VZP nebo SŽDC.

Data ze státní pokladny Hospodářství Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Vláda zpřístupní data ze státní pokladny veřejnosti a připraví informační materiál o státním rozpočtu pro občany.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 5

Ministerstvo financí pravidelně vydává publikaci Státní rozpočet v kostce , která by dle webu ministerstva měla zvýšit informovanost veřejnosti a transparentnost rozpočtové politiky v souladu s mezinárodními trendy. Popisuje hlavní funkce státního rozpočtu, jeho charakteristiky, proces jeho přípravy a přináší konkrétní informace k rozpočtu na každý rok.

Kromě Státního rozpočtu v kapse funguje na webu ministerstva aplikace monitor.statnipokladna.cz, která umožňuje veřejnosti volný přístup k rozpočtovým a účetním informacím ze všech úrovní státní správy. Tato aplikace byla však spuštěna už za předchozí vlády Jiřího Rusnoka.

Dobrovolní hasiči Bezpečnost Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Legislativně a organizačně dořešíme zapojování dobrovolníků do širšího spektra aktivit v bezpečnostní oblasti (dobrovolní hasiči) tak, aby na tuto aktivitu nedoplácel ani zaměstnanec-dobrovolník, ani jeho zaměstnavatel.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 49

Je třeba říci, že vláda v roce 2016 podpořila dobrovolné hasiče novým dotačním programem, téměř 400 milionů bylo uvolněnona nákup dopravních automobilů a na výstavbu nebo rekonstrukci požárních zbrojnic jednotek Sborů dobrovolných hasičů obcí. Slíbila také množství dalších kroků, které by měly dobrovolnické sbory podpořit. S tím se ovšem dobrovolní hasiči nespokojili a žádali také úlevy od zaměstnavatelů a zjednodušení procesu získání řidičského průkazu na velká auta.

Pokud jde o uvolňování ze zaměstnání, to je v současné době přinejmenším legislativně ošetřeno § 200 zákoníku práce. Zaměstnavatel sice musí dobrovolníka uvolnit bez náhrady, tu ovšem podle jiného zákona nahrazuje v plné míře obec. To však není dílem současné vlády. Stejně tak není jejím přičiněním, že za pracovní úraz vzniknuvší při takové akci nese odpovědnost obec, kde je dobrovolný sbor zřízen, a ta také platí náhradu.

Po předešlých slibech však následovalo přiznání 100% náhrady dobrovolným hasičům, jejichž nemocenská má původ právě v těchto veřejně prospěšných aktivitách. Zajistila to novela zákona o nemocenském pojištění, zákon z 19. dubna 2017 vstoupí v účinnost v únoru 2018. Druhý odstavec paragrafu 29, který nás zajímá především, přiřkl novele již původní návrh (bod 9 části první). Návrh byl předložen ministerstvem práce a sociálních věcí a našel podporu napříč Poslaneckou sněmovnou mimo strany TOP 09 a ODS.

K tomuto ovšem předložila obsáhlé výtky Komora velitelů jednotek dobrovolných hasičů, především pak k tomu, že přiznání náhrady není změnou oproti dřívější úpravě, přičemž přínosem by bylo přiřknout hasičům privilegované náhrady zejména v počátku nemocenské. Dosud totiž požívají po dobu prvních 14 dnů (bez prvních 3 dnů) stejné náhrady mzdy nebo platu jako jiní zaměstnanci, a to ve výši 60 % průměrného výdělku, kdy se započítávají jen pracovní dny. Tento stav Komoře velitelů nevyhovuje. Stejně tak apeluje i na to, že stále existuje nerovnost mezi jednorázovým odškodněním za poškozené zdraví pro dobrovolné hasiče a hasiče z povolání.

I přes tyto výtky je ovšem zřejmé, že vládní koalice podnikla kroky k řešení daného problému, jak se zavázala.

EET Hospodářství Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Navrhneme legislativní opatření vedoucí k maximální digitalizaci správy daní. Specificky navrhneme legislativní a technická opatření směřující k efektivní kontrole vykazovaných tržeb z maloobchodního prodeje zboží a služeb. Tato opatření zahrnou u vybraných subjektů online hlášení tržeb, povinnost vystavovat doklady s unikátním číslem a „účtenkovou loterii“.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 30

Základním kamenem této iniciativy k podle vlády „efektivnější“ kontrole vykazování tržeb z maloobchodního prodeje je schválený zákon z 16. března 2016 112 /2016 Sb. o evidenci tržeb, který poskytl legální rámec celému projektu elektronické evidence tržeb (EET). Elektronická evidence tržeb spočívá v tom, že je evidována každá platba a zákazník obdrží od obchodníka účtenku s unikátním kódem.

Garantem a provozovatelem celého projektu je pak Finanční správa, která zároveň obstarává technickou správu celého systému. Pilotní provoz systému byl zahájen 1. listopadu 2016 a od 1. prosince 2016 běží systém již v ostrém provozu.

Zákon samotný počítal s postupným zaváděním EET dle jednotlivých podnikatelských segmentů – 1. prosince 2016 to bylo Stravování, ubytování a pohostinství, od 1. března 2017 pak segment Malobchod a velkoobchod, následovat pak bude termín 1. března 2018 (zbývající nejmenovaní v 1., 2., a 4. vlně) a poslední termín zapojení bude 1. června 2018 pro skupinu Řemesla a vybrané výrobní činnosti.

Součastí kontroly je i tzv. „účtenková loterie“, kterou bude mít na starosti přímo ministerstvo financí. Provozovatelem a dodavatelem systému loterie byla vybrána firma Diebold Nixdorf. Loterie by měla být spuštěna v říjnu roku 2017.

Vzhledem k přijetí zákona a zavedení systému EET do praxe považujeme slib za splněný. Dodejme, že nehodnotíme správnost zvoleného řešení a ani jeho funkčnost, popisujeme pouze to, zda vláda plní to, co si sama předsevzala.

Ekonomická diplomacie Bezpečnost Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Vláda bude klást důraz i na ekonomickou diplomacii. Ministerstvo zahraničních věcí a Ministerstvo průmyslu a obchodu zpracují její koncepci, kterou budou společně uskutečňovat a která zahrne i soukromý sektor.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 18

Ekonomická diplomacie byla podpořena dohodou uzavřenou mezi ministerstvem zahraničních věcí (MZV) a ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO); proběhla také aktualizace Exportní strategie ČR, která je základním rámcem proexportní politiky.

V roce 2014 byla podepsána Rámcová dohoda mezi MZV a MPO o zásadách spolupráce při zajišťování podpory exportu a ekonomické diplomacie České republiky. Dohoda stanovuje základy systému podpory exportu a ekonomické diplomacie a jasně rozděluje kompetence obou ministerstev v této oblasti.

Dále došlo k aktualizaci Exportní strategie České republiky 2012–2020, kterou vláda ČR schválila v roce 2016. Předkládal ji ministr průmyslu a obchodu ve spolupráci s ministrem zahraničí. Nová verze mimo jiné zdůrazňuje potřebu těsnější spolupráce zainteresovaných ministerstev tak, aby byly proexportní činnosti koordinovány efektivně podle aktuálních potřeb podniků, a předpokládá průběžnou komunikaci s firemními reprezentacemi.

Ekonomická diplomacie je nově také explicitně uvedena (na str. 7) jako jeden z nástrojů zahraniční politiky v Koncepci zahraniční politiky České republiky, která byla aktualizována v roce 2015.

MZV každoročně zastřešuje projekty na podporu ekonomické diplomacie, například v podobě podnikatelských misí, účasti na výstavách a veletrzích nebo kulatých stolů. V roce 2017 bylo po první výzvě k realizaci doporučeno 240 projektů, na které bylo přiděleno více než 35 milionů Kč, po druhé výzvě přibylo dalších 45 projektů. V oblasti podnikatelských misí se mimo těch velkých, které probíhají za účasti nejvyšší politické reprezentace, nově pořádají sektorové obchodní mise, zaměřené na sektory, v nichž mají české podniky největší šanci uspět.

Fond zábrany škod Bezpečnost Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zachováme finanční prostředky získané díky změně zákona o pojišťovnictví pro HZS ČR nad rámec jejich standardního rozpočtu (fond zábrany škod a platby za výjezdy k dopravním nehodám).“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 49

V roce 2013 byl přijat zákon o pojišťovnictví, který ukládá pojišťovnám odvádět 3 % z povinného ručení do Fondu zábrany škod. Tento fond financuje integrovaný záchranný systém (15 % z fondu) a také prevenci pro bezpečný provoz na silnici (15 %). Zbylých 10 % se rozděluje dle uvážení a potřeby.

Hasičské záchranné sbory České republiky z toho fondu každý rok dostanou přes 60 %, z toho 20 % pro SDH ČR a 40 % pro HZS ČR. Tyto finance jsou většinou využity pro nákup nových vozidel a techniky. Každý rok je celková částka Fondu zábrany škod zhruba 600 miliónů korun. HZS ČR tak díky tomuto systému dostává skoro 400 miliónů ročně nad rámec svého rozpočtu.

Stejný zákon také upravuje úhradu nákladů na výjezd. Suma se vyměřuje dle paušální částky 5600 Kč/h. Tato částka se platí v případě, že HS vyjede k dopravní nehodě, k případu, který byl úmyslně způsoben, nebo kvůli falešné zprávě. Dané peníze pak jdou přímo do rozpočtu daného HS, jenž k případu vyjel.

Zákon se během současné vlády neměnil. Dle zpráv o činnosti za roky 2013 (.pdf, str. 152) a 2015 (.pdf, str. 125) si HZS ČR polepšily zhruba o 990 miliónů, a tak slíbené peníze hasičským sborům opravdu zůstaly. Dodejme nicméně, že Nejvyšší kontrolní úřad ve svém nálezu z roku 2015 konstatoval, že hasiči nečerpají maximální možnou částku, kterou by čerpat mohli. A to zejména s ohledem na nejednoznačnost legislativy.

Kontrola zpravodajských služeb Bezpečnost Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Vláda předloží návrh zákona, který stanoví rozsah a způsob kontroly zpravodajských služeb Parlamentem ČR. Zákon bude vycházet ze zásady, že parlamentní kontrole musí podléhat všechny zpravodajské služby České republiky. Zákon zavede dvoustupňový systém kontroly, proto bude kromě zřízení kontrolních orgánů v Poslanecké sněmovně ČR zřízen i od Parlamentu ČR odvozený expertní kontrolní orgán složený z důvěryhodných, bezpečnostně prověřených a veřejností respektovaných občanů.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 4

Vláda předložila Poslanecké sněmovně novelu zákona o zpravodajských službách 30. června 2016.

Novela přináší oproti současné situaci několik změn. První z nich je zřízení zvláštního kontrolního orgánu Poslanecké sněmovny, který má kontrolovat činnost Úřadu pro zahraniční styky a informace. Obdobné orgány již existují pro ostatní dvě zpravodajské služby - Bezpečnostní informační službu a Vojenské zpravodajství. Zřízením tohoto orgánu se tak naplní slib vlády, aby parlamentní kontrole podléhaly všechny zpravodajské služby ČR.

Druhou významnou novinkou je zřízení Orgánu nezávislé kontroly zpravodajských služeb ČR. Tento orgán má mít za úkol (.pdf, § 12 odst. 3) vykonávat kontrolu zákonnosti činnosti zpravodajských služeb včetně kontroly dodržování základních práv a svobod. Novela zároveň obsahuje požadavky (.pdf, § 12e–12f) na členy orgánu, kterých má být pět.

Obě novinky pak souvisí i s novinkou třetí, kterou je zavedení (.pdf, str. 17–18) dvojúrovňového systému kontroly zpravodajských služeb. První úroveň se má sestávat z kontrolních orgánů Sněmovny pro každou zpravodajskou službu zvlášť, druhou úroveň pak má tvořit orgán nezávislé kontroly. Ten však bude moci provádět kontroly pouze na základě podnětu (.pdf, § 12 odst. 3) jednoho z kontrolních orgánů Sněmovny, sám ze své vlastní iniciativy tak činit nebude moci.

Vláda nakonec návrh protlačila Poslaneckou sněmovnou na jejím posledním jednání volebního období 2013-2017. Slib tudíž hodnotíme jako splněný.

Maastrichtská kritéria Hospodářství Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„V rámci svého funkčního období vláda zajistí dodržování maastrichtských fiskálních kritérií, zejména udržení schodku veřejných financí pod 3 % hrubého domácího produktu.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 5

Maastrichtská kritéria jsou (zjednodušeně) souborem podmínek, které je třeba dodržovat pro vstup do jednotné evropské měny. Těchto kritérií je několik – kritérium cenové stability, stav veřejných financí, stabilita národní měny vůči euru a dlouhodobý stav úrokových sazeb. Sobotkova vláda se ujala úřadu 29. ledna 2014, podstatné je tedy období od roku 2014 do letošního roku.

Na základě údajů z posledního dostupného Vyhodnocení plnění maastrichtských kritérií (.pdf, str. 4; tabulka 1.1) plní Česká republika kritérium cenové stability od roku 2013 a dle posledního dostupného výhledu (rovněž v tabulce 1.1) by tomu tak mělo být až do roku 2019.

Taktéž Convergence Report (.pdf, str. 51; graf 3.1) z roku 2016 vypracovaný Evropskou komisí uvádí, že na jaře loňského roku i v letech 2013–2015 plnila ČR kritérium cenové stability. Mimo odhady nejsou údaje za rok 2017 zatím k dispozici.

Druhým kritériem je stav veřejných financí. Obě dvě složky tohoto kritéria Česká republika během vlády Bohuslava Sobotky také plní, jak dokládají údaje z materiálu Ministerstva financí ČR – Státní rozpočet 2017 v kostce (.pdf; str. 56; viz následující tabulku).

Vláda ve svém závazku zdůrazňuje udržení schodku veřejných financí pod 3 % HDP, což také splnila. Za rok 2016 bylo saldo vládního sektoru dokonce přebytkové. To bylo zapříčiněno řadou různých vlivů.

Třetí konvergenční kritérium se týká účasti v Exchange Rate Mechanism II a stabilitě národní měny vůči euru. Stanovení plnění tohoto kritéria je obtížnější, neboť:

„Formální plnění kurzového kritéria není až do vstupu ČR do mechanismu směnných kurzů možné, hodnocení jeho plnění lze tedy provádět pouze v analytické rovině.“

(citováno z Vyhodnocení plnění maastrichtských kritérií (.pdf, str. 6))

V analytické rovině by dle MFČR i toto kritérium Česká republika plnila. Za tímto účelem byla stanovena „hypotetická centrální parita, jako průměrná hodnota kurzu CZK/EUR za první čtvrtletí roku 2014. Toto stanovení by umožňovalo (opět hypoteticky) vstoupit do ERM II ve druhém čtvrtletí 2014 a přijmout euro k 1. lednu 2017.“ Na základě dat zachycených v grafu níže je patrné, že by se kurz koruny vůči euru nevychýlil o ±15 % od centrální parity a ani by nedošlo k její změně, což je předpokladem pro úspěšné plnění tohoto kritéria.

(MFČR, 2017, Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou 2016; str. 7)

Posledním kritériem je dlouhodobý stav úrokových sazeb. Stav se sleduje podobně jako první kritérium, cenová hladina, nicméně zde nesmí úrokové sazby sledované země převýšit průměrnou sazbu ze tří zemí EU s nejlepšími dosaženými výsledky v oblasti cenové stability o více než dva procentní body.

Toto poslední kritérium Česká republika rovněž plní. Od listopadu 2014 až po květen 2017 měla ČR dlouhodobé úrokové sazby pod úrovní 1 % vyjma měsíce června 2015, kdy byla sazba na úrovni 1,01 %. Mezi členskými státy EU se jedná o nízké hodnoty. Plnění kritéria dlouhodobých úrokových sazeb dokládá také tabulka a graf níže:

(European Commission, 2017, Convergence report 2016; str. 56)
Modrá křivka znázorňuje vývoj dlouhodobé úrokové míry ČR v letech a oranžové body zachycují průměrné hodnoty sazeb ze 3 členských zemí s nejlepšími dosaženými výsledky v oblasti cenové stability.

Nábor policistů Bezpečnost Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Nastartujeme nábor policistů s cílem získat kvalitní lidi a překonat generační a odbornou diskontinuitu v policejních sborech.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 48

Jak dokládají data samotné Policie ČR, během vlády Bohuslava Sobotky (mezi lednem 2014 a lednem 2017) došlo k nárůstu počtu příslušníků policie o 1635 osob - z původních 38 754 policistů na aktuálních 40 389 policistů.

Vláda také přijímala koncepční dokumenty, ve kterých počítala s dalším nárůstem počtu policistů.

V červnu 2017 schválila vláda dokumentKoncepce rozvoje Policie České republiky do roku 2020 (.pdf, str. 83), v němž je navrhováno posílit policii o 4000 policistů během období 2016–2020. Detailní rozmístění nově přijatých policistů bylo předloženo v materiáluRozvoj Policie České republiky v letech 20162020. Tento materiál byl sice v říjnu 2015 schválen Bezpečnostní radou státu, ale vláda jej v červnu 2016 na svém jednání neschválila, jeho projednávání bylo odloženo.

Před rokem 2016, kdy nebyla v platnosti současná koncepce rozvoje policie, docházelo k personálnímu posílení Policie ČR i přesto, že nebyly stanoveny nebo navrhnuty konkrétní počty nových policistů. Pro rok 2016 koncepce navrhovala posílit policii o 850 nových policistů, což se nepodařilo, neboť ke konci roku 2016 zůstalo neobsazených 61 míst.

Navzdory této skutečnosti hodnotíme tento slib Sobotkovy vlády jako splněný, protože skutečně dochází k nabírání nových policistů a početní stavy Policie ČR se zvyšují. Vláda navíc schválila Koncepci rozvoje Policie ČR do roku 2020, která obsahuje návrh posílit policii o 4000 nových policistů. Ačkoliv se v roce 2016 nepodařilo rozšířit policejní řady o navrhovaných 850 nových policistů, početní stavy policistů byly opravdu posíleny.

Novela rozpočtových pravidel Hospodářství Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Vláda se zaměří také na přípravu novely rozpočtových pravidel, tedy zákona, podle kterého se rozpočet sestavuje. Tato novela musí zahrnovat posílení role Ministerstva financí při řízení likvidity prostředků státu, úpravu pravidel pro implementaci prostředků z rozpočtu Evropské unie posílením role poskytovatele a implementaci směrnice o Národních rozpočtových rámcích.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 5

Posílení role Ministerstva financí při řízení likvidity prostředků přinesla pro zdravotní pojišťovny a Správu železniční dopravní cesty povinnost podřídit všechny své účty státní pokladně a nadále je vést pouze u ČNB. Do souhrnných účtů podřízených státní pokladně spadají i účty veřejných VŠ a výzkumných institucí (.pdf,str. 8–9).

Státní pokladna slouží ke zjednodušení řízení státních příjmů a výdajů, státního dluhu nebo likvidity prostředků. Do státní pokladny se tak dostane více disponibilních zdrojů.

Postavení poskytovatele dotací z EU se rovněž posílilo. Poskytovatel nemusí příjemci dotaci vyplatit v případě porušení jakýchkoli pravidel při jejím poskytování nebo nakládání s poskytnutými prostředky (.pdf, str. 10).

K implementaci směrnice EU o rozpočtových rámcích došlo pomocí zákona o rozpočtové odpovědnosti (.pdf, str. 16). Cílem je dosažení transparentnosti a udržitelnosti veřejných financí. Ukládá veřejným institucím povinnost sestavovat návrh rozpočtu na rok a střednědobý výhled rozpočtu na dva další roky.

Obranné koncepce Bezpečnost Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Ministerstvo obrany předloží dva základní koncepční materiály: Dlouhodobý výhled pro obranu 2030 a Koncepce výstavby Armády ČR.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 16

Dokument Dlouhodobý výhled pro obranu 2030 (.pdf) je výsledkem společné práce Sekce obranné politiky a strategie Ministerstva obrany (MO) a Centra bezpečnostních a vojenskostrategických studií Univerzity obrany. Materiál nejprve 23. 3. 2015 projednala Bezpečnostní rada státu (BRS), která téhož dne vydala usnesení č. 2, kde konstatuje, že dokument bere na vědomí a ukládá ministrovi obrany povinnost (Martin Stropnický) předložit ho do mezirezortního připomínkového řízení a následně na schůzi Vlády ČR.

Vláda dokument schválila na své schůzi dne 15. 6. 2015 usnesením č. 466. Zmíněné usnesení také uložilo ministrovi obrany ... zajistit postupné naplňování politicko - vojenských ambicí České republiky v souladu s Dlouhodobým výhledem pro obranu 2030.Obsahem dokumentu je analýza vývoje bezpečnostního prostředí v následujících dvou dekádách a identifikace bezpečnostních hrozeb, kterým pravděpodobně budou ČR i její spojenci čelit. Jak se uvádí ve zmíněném dokumentu, jedná se například o hrozbu příštích migračních vln, nerovnoměrného demografického vývoje, růstu poptávky po strategických surovinách nebo růstu vlivu teroristických skupin, organizovaného zločinu a dalších nestátních aktérů (.pdf, str. 6).

Materiál také počítá s růstem rozpočtu na obranu. Ministr obrany Stropnický k němu řekl: Tento strategický dokument určuje základní směr, kterým by se měly rozvíjet vojenské schopnosti naší armády.“ Výhled tvoří rámec pro jiný materiál, a to Koncepci výstavby Armády ČR 2025.

Dokument Koncepce výstavby Armády České republiky 2025 (.pdf) vznikl z iniciativy ministra obrany Stropnického. Ten v dubnu 2015 pro ČT uvedl, že podobný koncepční materiál resortu dlouhodobě scházel. Koncepce má přispět k realizaci rámce stanoveného Dlouhodobým výhledem pro obranu 2030 (.pdf) .

Vláda dokument schválila na svém zasedání z prosince 2015 usnesením č. 1094. Tímto usnesením také uložila ministrovi Stropnickému zajistit postupné praktické naplňování dokumentu tak, aby Armáda ČR byla schopná plnit všechny své úkoly a závazky.

Koncepce se zabývá analýzou současného stavu Armády ČR a identifikuje, jak by měla vypadat po převedení do praxe, včetně velení a řízení Armády ČR a jejích bojových technologií. Koncepce též uvádí silné a slabé stránky současného stavu Armády ČR (.pdf, str 9–18). Jedním z cílů koncepce je také modernizace pozemních i vzdušných sil.

Online sázení podle EU Hospodářství Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Vláda bude harmonizovat legislativu v oblasti on-line sázení a loterií s požadavky Evropské komise a zajistí dodatečné daňové příjmy zdaněním loterií a her na internetu, ať už jsou provozovány českými nebo zahraničními subjekty.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 6

Česká vláda začala připravovat novelu zákona o hazardních hrách v roce 2014. Sněmovně byl však tisk předložen až v srpnu 2015. Už v říjnu 2013, tedy pár měsíců před nástupem Sobotkovy vlády, přišla od Evropské komise výzva, ve které Komise žádala vládu, aby předložila informace (zejména výklad zákonů) týkající se hazardních her na internetu. Komise zkoumala, zda v Česku nedochází k porušování pravidel volného obchodu a služeb. Podobné žádosti obdržely také vlády Belgie, Litvy, Kypru, Polska a Rumunska.

V průběhu projednávání zákona se do věci opět vložila Evropská komise, která zkoumala detaily zákona. Vláda dostala 4. května 2016 vyjádření o ukončení notifikačního procesu a projednávání zákona mohlo pokračovat.

Komise trvala na tom, aby byl zákon o hazardních hrách v souladu mimo jiné s unijním rámcem pro hazardní hry na internetu, který byl přijat v roce 2012.

Evropská komise doporučila, aby projednávaný zákon obsahoval následující body:

  • efektivní výběr daní
  • ochrana sázejících a jejich okolí
  • zajištění opatření k předcházení a potírání sociálně patologických jevů spojených s provozováním hazardních her
  • otevření českého trhu hazardních her pro provozovatele se sídlem v členském státě Evropské unie nebo státě, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru
  • úprava provozování hazardních her dálkovým přístupem prostřednictvím internetu
  • nový postup povolovacího řízení
  • zavedení efektivního kontrolního mechanismu, a náprava souladnosti s právem Evropské unie

Zákon č. 186/2016 Sb. o hazardních hrách vyšel ve sbírce zákonů v červnu 2016 s platností od 1. ledna 2017.

Paušály pro OSVČ Hospodářství Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Omezení výše paušálních nákladů pro OSVČ absolutní částkou a/nebo snížením procentní sazby paušálních nákladů, aby bylo dosaženo smyslu tohoto institutu (zjednodušení výpočtu daně, ne neodůvodněné snížení daňového základu).“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 29

Paušální výdaje osobám samostatně výdělečně činným upravila tato vláda hned dvakrát. Poprvé v roce 2014 novelou zákona, kterou stanovila strop pro uplatnění 80% a 60% paušálů ve zdaňovacím období 2015 na 2 mil. Kč (pro 30% a 40% paušály stanovila tento limit již předchozí vláda). Podruhé v roce 2017, kdy byl limit u všech čtyř sazeb paušálních nákladů snížen na 1 mil. Kč s platností pro zdaňovací období 2018.

Podrobnější informace jsou k dispozici například zde.

Příslušné sněmovní tisky k provedeným změnám naleznete zde (.pdf, str. 288) a zde (.pdf, str. 5).

Procentní sazby byly ponechány beze změny.

Peníze pro SFDI Hospodářství Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zajistíme stabilizaci zdrojů Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI).“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 25

Tento vládní slib najdeme v kapitole „1.2 Moderní doprava“, na straně 9 koaliční smlouvy (.pdf).

Jak dokládají data z Výročních zpráv SFDI (rok 2016 a rok 2017), objemy prostředků na příjmové straně kolísaly, a to nejenom mezi jednotlivými roky, ale také mezi schválenou výší a skutečností v jednotlivém daném roce. Od roku 2014 (začátek mandátu této vlády) ovšem celkové příjmy rostly, porovnáme-li skutečnou výši příjmů.

Daňové příjmy lze za celé uvedené období, ale zejména mezi lety 2014–2017, považovat za stabilní. U nedaňových příjmů jsou určité rozdíly. Totéž platí u přijatých transferů (dotace ze státního rozpočtu, z operačních programů, na údržbu atd.). Největší odchylka je patrná v roce 2015, dle Výroční zprávy SFDI za rok 2015 (.pdf; str. 20) se nejvíce čerpalo z Operačního programu Doprava ještě z období 2007–2013, a to díky pravidlu n+2.

Vláda může ovlivnit daňové příjmy, nedaňové se špatně identifikují a vládní činnost na ně nemusí mít vliv; kapitálové příjmy byly nulové (vyjma roku 2011). Příjem z transferů vykázal relativně velkou odchylku v roce 2015, nicméně v ostatních letech fungování Sobotkovy vlády se výrazně nelišil. Ovšem tato odchylka vypovídá o nedobrém čerpání prostředků z ESIF (dříve Evropské strukturální fondy), což mají na starosti jednotlivé resorty (tedy členové vlády). Avšak toto dočerpání znamenalo nevyčerpané prostředky z roku 2013, tedy z roku Nečasovy a posléze Rusnokovy vlády.

Dokládá to rovněž informace z Výroční zprávy SFDI za rok 2014 (.pdf; str. 19), kde se uvádí, že během roku 2014 nemohly být některé dotace z prostředků EU čerpány dříve, než byly schváleny příslušné programové dokumenty. Proto měly některé dotace z programů pro období 2014–2020 nulové čerpání. Zároveň nižší čerpání prostředků OPD z programového období 2007–2013 bylo způsobeno průtahy v zadávacích řízeních, zpožděním příprav apod.

Shrnuto: i přes výkyv roku 2015 můžeme na vývoj příjmů vzhledem k výše zmíněným argumentům nahlížet jako na stabilizovaný, alespoň během mandátu této vlády. V předchozích letech (2011–2013) jsou naproti tomu patrné poměrně značné negativní rozdíly v čerpaných prostředcích z fondů EU a SR (přijaté transfery).

Pracující důchodci Hospodářství Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Obnovení slevy na dani pro pracující důchodce.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 29

Od roku 2015 došlo k několika daňovým změnám, mezi něž patří i obnovení slevy na dani pro pracující starobní důchodce i pro důchodce, kteří mají příjmy z pronájmu.

Obnovila se základní sleva na dani ve výši 24 840 Kč, sleva mohla být uplatněna za roky 2013 a 2014. Spolu s touto změnou se znovu zavedl limit 840 tis. Kč, při jehož překročení se zdaňují příjmy důchodců z pracovního poměru, podnikání nebo pronájmu.

Zrušení této slevy provedla v rámci úsporných opatření Nečasova vláda, měla platit pro roky 2013 až 2015. Skupina senátorů podala v roce 2014 stížnost k Ústavnímu soudu, jíž bylo vyhověno. Důchodcům se tak vrátila sleva na dani za rok 2014. Později pak Sobotkova vláda obnovila slevu na dani pro důchodce i pro rok 2013.

Prokazování původu majetku Hospodářství Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Vláda podnikne nezbytné kroky v oblasti prokazování původu nabytého majetku a v této souvislosti přijme přiměřená opatření v daňových a trestně právních předpisech.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 5

Slib vlády Bohuslava Sobotky o podniknutí kroků v oblasti prokazování původu majetku je hodnocen jako splněný, protože vláda prosadila novelu zákona, který v českém právním řádu zakotvil prokazování původu majetku a v souvislosti s tím měnil i některé další předpisy v trestně právní oblasti.

Vláda Bohuslava Sobotky se zavázala přijmout opatření v oblasti prokázání původu majetku, společně s dalšími opatřeními a úpravou trestně právních předpisů, po svém vzniku v programovém prohlášení.

Vláda předložila 2. 6. 2015 návrh novely zákona o změně zákonů v souvislosti s prokazováním původu majetku Poslanecké sněmovně. O rok později byl návrh zákona Sněmovnou schválen a postoupen Senátu, který ho vrátil s pozměňovacími návrhy zpět do Poslanecké sněmovny. Senátoři snížili výši rozdílu mezi příjmy a nárůstem jmění pro výzvu správce daně poplatníkovi o nutnosti prokázání vzniku a původu majetku ze 7 mil. na 5 mil. Kč. Poslanecká sněmovna přijala pozměňovací návrh Senátu a novela vyšla ve Sbírce zákonů 3. 10. 2016 po podpisu prezidentem republiky s platností od 1. 12. 2016.

Jak již bylo napsáno, podle novely zákona má správce daně pravomoc vyžadovat prokázání vzniku a původu majetku u poplatníků, u kterých má důvodné podezření, že příjmy neodpovídají nabytému majetku (rozdíl mezi jměním a příjmy je alespoň 5 mil. Kč). Pokud poplatník ve stanovené lhůtě původ majetku neprokáže, správce daně doměří ušlou daň a zároveň poplatník musí zaplatit 50 % (nebo 100 % – to pouze v případě, že poplatník sám ztěžoval stanovení výše daně) z částky doměřené daně jako penále. Zároveň se rozšiřuje dosavadní trest za podání nepravdivého majetkového přiznání z možnosti trestu odnětí svobody až na jeden rok nebo zákazu činnosti na možnost uložení trestu odnětí svobody od šesti měsíců do tří let, zákaz činnosti nebo peněžitý trest.

Výrok je tedy hodnocen jako pravdivý, neboť vláda nejen prosadila zákon, který se věnuje prokazování původu majetku jako daňové problematice, ale navázala na něj i dalšími trestněprávními předpisy.

Přesčasy policistů Bezpečnost Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Prosadíme systémovou změnu v proplácení přesčasů tak, aby se povinnost sloužit ročně 150 hodin bez nároku na odměnu či náhradní volno vztahovala jen na zákonem vyhlášené krizové stavy a mimořádné události (povodně, teroristické hrozby atd.).“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 49

Povinnost sloužit ročně 150 hodin platí podle zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů pro příslušníky bezpečnostních sborů, a to bez nároku na odměnu či náhradní volno. Pokud počet hodin nepřekročí stanovený limit 150 hodin ročně, berou se tyto hodiny jako součást služebního poměru.

Bezpečnostním sborem se podle tohoto zákona rozumí Policie České republiky, Hasičský záchranný sbor České republiky, Celní správa České republiky, Vězeňská služba České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Bezpečnostní informační služba a Úřad pro zahraniční styky a informace.

V únoru 2017 vláda předložila Poslanecké sněmovně návrh novely zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, který poslanci schválili v červnu 2017. Následně tento návrh zákona odsouhlasil Senát a podepsal jej prezident. Novela zákona bude účinná od ledna 2018.

Novela zákona (.doc) odstraňuje povinnost příslušníků bezpečnostních sborů sloužit ročně 150 hodin bez nároku na odměnu či náhradní volno, s výjimkou v podobě vyhlášených krizových stavů. Pouze při krizovém stavu budou muset členové bezpečnostních sborů sloužit bez nároku na odměnu nebo náhradní volno. Za normálních okolností, kdy nebude vyhlášen krizový stav, budou mít přesčasy proplácené, případně budou nárokovat náhradní volno.

Regulační úřad na železnici Hospodářství Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Pro zajištění rovných podmínek mezi dopravci na liberalizovaném železničním trhu zřídíme regulační úřad železniční dopravy.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 26

Tento slib lze najít v koaliční smlouvě (.pdf) v kapitole „1.2 Moderní doprava“ na straně 9.

Za účelem regulování železniční dopravy byl skutečně vytvořen Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře. Tento úřad byl zřízen na základě článku 55 směrnice 2012/34/EU (Oddíl 4), a to zákonem č. 320/2016 Sb., o Úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře.

Vládní návrh tohoto zákona je k dispozici zde (.pdf). Návrh byl přijat na schůzi Poslanecké sněmovny 13. července 2016 a následně v Senátu 24. srpna 2016, přičemž nabyl účinnosti 1. dubna 2017. V souvislosti se vznikem regulačního úřadu schválili poslanci také novelu drážního zákona. Sněmovní tisk novely o drahách EU je k dispozici zde (.pdf).

Zároveň byl novelizován zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky (kompetenční zákon), v němž byl upraven § 2; v rámci této novelizace se doplnil bod „15. Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře“.

Výčet kompetencí tohoto úřadu naleznete zde a také v zákoně č. 266/1994 Sb., o drahách.

Rozpočet a personálie armády Bezpečnost Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Stabilizujeme rozpočtovou a personální situaci Armády ČR.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 50

Vláda od svého nástupu v roce 2014 do rozpočtové kapitoly ministerstva obrany postupně přidávala větší objem prostředků (v absolutních číslech). V poměru k HDP, což je indikátor používaný směrem k závazku k NATO, koalice fakticky zastavila dlouholetý propad.

Kabinet přijal rovněž Koncepci výstavby armády ČR, která počítá s dalším zvyšováním výdajů na obranu v budoucích letech (str. 27). Zda ovšem bude tohoto zvýšení dosaženo, není v současnosti jisté.

Stran personální situace vycházíme z vývoje počtu vojáků (i dalších zaměstnanců) v resortu ministerstva obrany.

Vláda ve věci stabilizace počtu vojáků fakticky kopírovala stav u obranných výdajů, kdy dlouhodobější propad zastavila a lehce pootočila trend. Slib tedy hodnotíme jako splněný.

Slevy na dani na 2. a další dítě Hospodářství Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Od roku 2015 postupné zvyšování slevy na dani na druhé a další dítě s cílem podstatně zvýšit slevu na dani na druhé a další dítě do konce volebního období.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 29

K prvnímu nárůstu došlo již v roce 2015, sleva na dani se postupně navyšuje.

Snížení DPH na vybrané komodity Hospodářství Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Snížení sazby DPH na léky, knihy, dětské pleny a nenahraditelnou dětskou výživu od roku 2015.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 29

Vláda na svém jednání 2. července 2014 projednala novelu zákona, kterou došlo ke snížení DPH na léky, knihy, dětské pleny a nenahraditelnou výživu z předchozích 15 % na nynější 10% sazbu. Bez problému prošla legislativním procesem, do druhé snížené sazby (příloha č. 3) dnes patří také knihy či výživa pro malé děti.

Vznikla tak druhá snížená sazba daně z přidané hodnoty, kam tyto položky spadají.

Stabilita daňového systému Hospodářství Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zajistíme, aby schválené změny platily po celé volební období a aby byla zachována stabilita českého daňového systému.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 30

Jednou z významných novinek této vlády bylo zavedení druhé snížené sazby DPH ve výši 10 %. Platí od roku 2015 a týká se léků (včetně veterinárních), knih, nenahraditelné dětské výživy a potravin pro osoby trpící celiakií a fenylketonurií. Tato sazba je i v roce 2017 platná v desetiprocentní výši.

Přesto se však i po schválení od roku 2015 projednávaly určité změny. Andrej Babiš chtěl snížit DPH na čepované pivo i nealkoholické nápoje v pohostinstvích. Vláda se také dohadovala o přeřazení základních potravin do nejnižší sazby DPH. K ničemu ale nakonec nedošlo a výše sazeb se od prvního schválení také neměnila. Do nižší sazby byly od roku 2017 zařazeny noviny.

Dalším krokem bylo zvýšení sazby daně z hazardu. Původně se počítalo se sazbami 23 % a 28 %. Od roku 2017 ale platí sazby ve výši 23 % a 35 %.

Sleva na dani na vyživované dítě se měnila hned několikrát. Pro rok 2015 se zavedla sleva na dani na druhé a další dítě ve výši 15 804 Kč na druhé a 17 004 Kč na třetí a další. K dalšímu zvýšení došlo pro rok 2016 a nakonec i pro rok 2017. Toto zvýšení však vláda avizovala již od počátku.

Daňový systém za této vlády je skutečně stabilní. V některých případech i přes její ujištění, že provede určité změny, což nedodržela (např. zrušení superhrubé mzdy, solidární přirážky a zavedení druhé sazby DPFO).

Státní energetická koncepce Hospodářství Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Budeme usilovat o schválení Státní energetické koncepce napříč politickým spektrem, aby nedocházelo k zásadním změnám koncepce při změně vládní garnitury.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 28

Vláda schválila Aktualizaci státní energetické koncepce v květnu roku 2015. Dokument stanovil směřování energetické koncepce státu na příštích 25 let. Aktualizace nahradila Státní energetickou koncepci z roku 2004 (. doc).

Lze předpokládat, že minimálně na vládní úrovni našla Koncepce podporu všech stran. Na podzim 2014 proběhlo poslední mezirezortní připomínkové řízení. Nedošlo během něj k žádnému věcnému rozporu a všechny připomínky jednotlivých rezortů byly zapracovány. Podporu dokumentu vyslovili po prosincovém jednání Rady hospodářské a sociální dohody také zástupci zaměstnavatelů i odborových organizací.

Z ostatních parlamentních stran se ke Koncepci veřejně vyjádřili pouze komunisté. Poslankyně Evropského parlamentu Kateřina Konečná publikovala na Parlamentních listech příspěvek, ve kterém ocenila, že vláda Koncepci přijala. V kritičtějším duchu reagoval na přijetí Koncepce ÚV KSČM. „Je možné ocenit, že vláda konečně tuto aktualizaci provedla. KSČM se však domnívá, že takto důležitý a pro dlouhou dobu platný materiál nemůže být jen věcí koaliční exekutivy, ale pro jeho přesah do dalších volebních období je nutná jasně deklarovaná shoda v rámci zvolené politické reprezentace“, vyjádřil se k Aktualizaci státní energetické koncepce ústřední výbor strany.

Ještě před schválením Koncepce prošla Sněmovnou novela energetického zákona – tu poslanci přijali v dubnu 2015 162 hlasy.

Novela do zákona zakomponovala nové předpisy platné v EU a sladila dosavadní úpravu s novou podobou českého občanského zákoníku.

Více peněz na opravu silnic Hospodářství Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zvýšíme objem prostředků na opravy a údržbu dopravní infrastruktury s cílem zastavit dlouhodobé podfinancování, které vede k degradaci stavu těchto sítí.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 26

Slib hodnotíme jako splněný, protože objem prostředků směřujících do Státního fondu dopravní infrastruktury se v průběhu mandátu vlády Bohuslava Sobotky postupně zvyšoval. Výstavby, modernizace, opravy, údržby nebo správy silnic, dálnic a drah zabezpečuje právě Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI), který je v působnosti ministerstva dopravy.

Data ke grafu.

Vyšší zdanění hazardu Hospodářství Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Vyšší zdanění hazardu.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 29

Vláda zavedla přímou daň z hazardních her. Nižší sazba této daně je 23 %, vyšší sazba je 35 %. Sazby se určují podle druhu her, vyšší sazbě podléhají pouze technické hry. Tento zákon o daní z hazardních her nabyl účinnosti 1. ledna 2017.

Reforma zdanění hazardních her probíhala ve více fázích. Novela účinná od 1. ledna 2016 přinesla zvýšení sazeb odvodu, od roku 2017 však došlo ještě k dalšímu navýšení.

Tabulka: Zdanění hazardu v ČR. Zdroj: MFČR (.pdf)

Vzdušný prostor ČR Bezpečnost Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zavazujeme se zajistit ochranu i obranu vzdušného prostoru České republiky vlastními prostředky.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 15

Vojenské letectvo je organizováno v rámci Armády České republiky ve Vzdušných silách AČR. Česká republika jako taková si pak zajišťuje ochranu a obranu svého vzdušného prostoru vlastními silami, v tomto případě jednotkami spadajícími pod Velitelství Vzdušných sil AČR. V současnosti tvoří hlavní sílu 35 bojových letadel typu JAS-39 (14 kusů) a L-159 (21 kusů). Rovněž se disponuje 17 bojovými vrtulníky typů Mi-24 a Mi-35.

Zdroj: Armádní noviny

Protivzdušnou obranu zajišťuje 25. protiletadlový raketový pluk, jehož dnes již zastaralý raketový systém 2K12 KUB by měl být zcela nahrazen za modernější. V současnosti probíhají úvodní zadávací práce na projekt jeho výměny.

Pokud jde o udržení této schopnosti, tak je aktuálně zmiňována i do budoucnosti jako zásadní ve strategických materiálech AČR. V dokumentu (. docx, str. 13) schválené Koncepce výstavby AČR do roku 2025 je role letectva zmiňována takto:

„Taktické letectvo, jako součást bojových sil k udržení vzdušné nadvlády, zajistí schopnost obrany vzdušného prostoru ČR v rámci integrovaného systému protivzdušné a protiraketové obrany NATO (NATINAMDS), národního posilového systému protivzdušné obrany ČR a přímou leteckou podporu úkolových uskupení pozemních sil ve dne i v noci.“ Slib považujeme za splněný, i když je nutné podotknout, že ochrana vzdušného prostoru je sice v první řadě v gesci ČR, ale vzhledem k členství v NATO je ČR zapojena také do projektu společné ochrany vzdušného prostoru aliance, tedy Integrated Air and Missile Defence (NIAMD).

Tento systém umožňuje využít k ochraně vzdušného prostoru i ostatní vzdušné síly členských států aliance. V neposlední řadě je třeba také připomenout dohodu z let 2016–2017 o společné ochraně vzdušného prostoru mezi Českou republikou a Slovenskem, která umožňuje přímý zásah smluvních stran na území souseda při ochraně vzdušného prostoru, jako by se jednalo o vzdušné síly domácího státu.

Zahraniční mise Bezpečnost Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Vláda bude aktivně přispívat do zahraničních operací NATO, Evropské unie a OSN, které budou vybaveny odpovídajícím mandátem a budou v souladu s definovanými bezpečnostními a obrannými zájmy České republiky a závazky České republiky v NATO a Evropské unii.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 15

Česká republika vysílá vojáky do zahraničních misí NATO, EU i OSN v souladu s definovanými bezpečnostními zájmy.

Základním dokumentem bezpečnostní politiky ČR je Bezpečnostní strategie ČR, která byla naposledy aktualizována v roce 2015. Za základní východiska pro zajištění obrany a bezpečnosti země považuje strategie aktivní členství v NATO, rozvoj schopností EU a spolupráci s partnerskými zeměmi.

V rámci EU přispívá ČR do EU Battlegroups (EU BG), což jsou bojové skupiny složené z armád několika členských států, které po dobu půl roku drží pohotovost pro případ krize ohrožující bezpečnostní zájmy EU. Čeští vojáci byli v první polovině roku 2016 součástí V4 EU BG, v druhé polovině roku se zapojili do EU BG pod vedením Německa. Další EU BG s účastí ČR je plánována na rok 2019, kdy by měla být opět tvořena zeměmi V4. V rámci NATO pak fungují Síly rychlé reakce NATO (NATO Response Force, NRF), jednotky tvořené více národy pro případ nutnosti okamžitého zásahu kdekoliv na světě. ČR pro NRF vyčleňuje vojáky každoročně a například v roce 2016 se jednalo o 816 vojáků.

Od roku 2014 proběhly za účelem ochrany vzdušného prostoru členského státu NATO tři zahraniční mise na Islandu, kam bylo dohromady vysláno přes 200 vojáků, jedna zahraniční mise v Turecku, kde v rámci operace Active Fence zajišťovala skupina sedmi českých vojáků komunikaci s operačním velitelstvím NATO, a na území Iráku působil v rámci operace Inherent Resolve polní chirurgický tým.

Co se týče aktuálně probíhajících misí, ČR vysílá vojáky v rámci misí EU na území Bosny a Hercegoviny, Somálska, Mali a od roku 2015 také Itálie. V souladu se závazky NATO působí čeští vojáci v současné době také v Afganistánu, Kosovu a v rámci misí OSN v Izraeli a Mali. Na území Iráku působí letecký poradní tým v rámci operace Inherent Resolve vedené USA. Na žádost Egypta a mezinárodní organizace dohlížející na dodržování bezpečnostních podmínek mírové dohody mezi Egyptem a Izraelem jsou vojáci zapojeni i do operace MFO na Sinaji. V červenci 2017 schválila Poslanecká sněmovna působení českých vojáků v Polsku a Pobaltí v rámci tzv. alianční předsunuté přítomnosti, které vychází z rozhodnutí Varšavského summitu NATO.

Kromě toho se ČR účastní také pozorovatelských misí. V období od roku 2014 působí vojenští pozorovatelé AČR v mírových misích OSN v Kongu, Kosovu, Afganistánu a Středoafrické republice.

Zákon o zahraniční službě Bezpečnost Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Vláda bude aktualizovat stávající Koncepci zahraniční politiky České republiky a v návaznosti na zákon o státní službě připraví zákon o zahraniční službě.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 18

Nová Koncepce zahraniční politiky České republiky byla vládou ČR schválena v červenci 2015 a zákon o zahraniční službě je v platnosti od května 2017.

Koncepce zahraniční politiky České republiky představuje základní rámec pro uskutečňování zahraničněpolitických zájmů ČR. Poslední verze tohoto dokumentu, která byla schválena 13. července 2015, definuje tři globální cíle (bezpečnost, prosperita a udržitelný rozvoj, lidská důstojnost včetně lidských práv) a dva národní cíle (služba občanům, dobré jméno ČR). Součástí koncepce je také teritoriální zaměření české zahraniční politiky, tedy její podoba ve vztahu k jednotlivým světovým regionům. Hlavní koordinační úloha při provádění koncepce náleží ministerstvu zahraničních věcí (MZV).

Dokument navazuje na předchozí koncepci zahraniční politiky z roku 2011 a zohledňuje proměny mezinárodního prostředí, k nimž od té doby došlo. Nová verze tak například zmiňuje destabilizaci evropské bezpečnostní architektury ze strany Ruska.

Zákon č. 150/2017 Sb., zákon o zahraniční službě, je v platnosti od května 2017 a účinný od 1. července 2017. Zákon upravuje zejména konzulární služby, které českým občanům poskytují zastupitelské úřady v zahraničí, a práva a povinnosti pracovníků MZV, vzhledem k specifickému charakteru práce na MZV postavenému na střídání výkonu služby v ústředí a v zahraničí. Dále vymezuje základní pojmy a zásady výkonu zahraniční služby nebo rámec spolupráce MZV s jinými subjekty.

Smyslem tohoto zákona, který rovněž zapracovává evropskou směrnici č. 2015/637, je nastavení stabilních podmínek pro řádné fungování zahraniční služby.

Zákony na rychlejší stavby Hospodářství Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Předložíme legislativní návrhy pro urychlení a zjednodušení přípravy a realizace liniových staveb ve veřejném zájmu.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 26

Přípravu zákona o liniových stavbách označoval na jaře 2014 jako svou prioritu tehdejší ministr dopravy za ANO Antonín Prachař. Ten předložil věcný záměr návrhu zákona o liniových stavbách na podzim 2014, avšak Prachařův nástupce ve funkci, Dan Ťok (též za ANO), stáhl zmíněný návrh z legislativní rady vlády, protože obsahoval velké množství nevypořádaných připomínek.

V prosinci 2015 ministr Ťok oznámil, že chce, aby jeho ministerstvo připravilo vlastní zákon pro stavby ve veřejném zájmu, který by výrazně urychlil přípravu liniových staveb.

V září 2016 ministr Ťok v pořadu Otázky Václava Moravce na ČT (v čase 46:00) na moderátorovu otázku, zda vláda představí zákon o liniových stavbách v tomto volebním období, odpověděl: „...s pokorou musím říct, že je otázka, jestli je toho vláda schopná. A já to nevidím jako reálné.“

Na jaře roku 2017 ministr Ťok řekl, že do poloviny letošního roku předloží věcný návrh zákona o liniových stavbách. Ačkoliv na webu ministerstva dopravy nelze dohledat žádné aktuality o přípravě zmíněného zákona, k jeho přípravě zřejmě docházelo – v červnu 2017 přinesl server aktuálně.cz informaci, že ministerstvo si za 2,4 mil. korun nakoupilo externí právní služby na zpracování věcného záměru zákona. Tento postup přípravy věcného záměru kritizoval premiér, kterému vadila zejména cena externích služeb.

Ačkoliv zákon o liniových stavbách dosud neexistuje, některé jeho principy (vedoucí ke zrychlení přípravy těchto staveb, jako je např. koordinované povolovací řízení, které slučuje územní řízení, stavební řízení a posuzování vlivu na životní prostředí – RIA) byly zaneseny do rozsáhlé novely stavebního zákona (zákon č 183/ 2006 Sb.), která byla ve Sbírce zákonů vyhlášena na konci července 2017. Návrh novely stavebního zákona vláda schválila v září 2016 usnesením č. 828 a Sněmovně ji za vládu předložilo ministerstvo pro místní rozvoj dne 3. 10. 2016 jako sněmovní tisk č. 927.

Vláda rovněž nadvakrát (podruhé ve spolupráci s pravicovou opozicí) prosadila zvýšení výkupních cen za pozemky, a to v rámci novel zákona o urychlení výstavby dopravní vodní a energetické soustavy (vyvlastňovací zákon). Tento krok má přispět k urychlení výkupů pozemků.

Žádné změny v daních 2014 Hospodářství Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Nebudeme provádět žádné změny v daňových předpisech, které by měnily výši zdanění v roce 2014.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 28

Vláda Bohuslava Sobotky nastoupila 29. ledna 2014, tedy až po ohlášení změn daňových sazeb na rok 2014, které zpravidla přichází v účinnost od 1. ledna daného roku. V roce 2014 se tedy daňové sazby nezměnily.

Během roku 2014 vláda schválila změny v daňových předpisech, vešly ale v účinnost až od roku 2015, například zákon o změnách souvisejících s daněmi z příjmů (zákon č. 267/2014 Sb.).

Sliby vlády Andreje Babiše ověřujeme díky grantové podpoře Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.