Demagog.cz

Sliby Sobotkovy vlády (2014—2017)

Speciální výstup Demagog.cz sledující plnění slibů vlády Bohuslava Sobotky

S končícím volebním obdobím zpracoval Demagog.cz unikátní analýzu, nakolik koalice ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL splnila závazky, které si na začátku volebního období sama vytyčila. Pečlivě jsme prostudovali programové prohlášení vlády a koaliční smlouvu a identifikovali jsme přesně 156 měřitelných slibů, a to napříč rezorty. Můžete si tak přečíst, jak si vláda vedla v plnění slibů na poli bezpečnosti, zahraniční politiky, zdravotnictví, školství, práva a státní správy, hospodářství a ekonomiky, zemědělství i životního prostředí.

U každého jsme na základě dohledávání primárních zdrojů informací zkoumali, zda se jej koalici podařilo naplnit (kompletní metodika). Pro potřeby tohoto výstupu pracujeme s třemi hodnotícími kategoriemi — jde o sliby splněné, částečně splněné a nesplněné (více v metodice). Cílem hodnocení není říct, zda vláda byla dobrá, nebo špatná. To si rozhodne každý volič 20. a 21. října u volební urny. Naším cílem bylo nabídnout veřejnosti tvrdá data a poctivou analýzu namísto impulsivních a zkratkovitých hodnocení, která s sebou nese rozbíhající se předvolební kampaň. Z výsledků vyplývá, že vláda splnila 51 % verifikovatelných slibů a naopak nesplnila 40 % z toho, co si vytyčila v koaliční smlouvě.

Analýzu jsme zpracovali k 20. srpnu 2017, po proběhnuvší poslední schůzi Poslanecké sněmovny ji budeme s ohledem na legislativní posuny u jednotlivých předloh ještě aktualizovat.

Budeme rádi za vaši zpětnou vazbu. Pište nám na info@demagog.cz.

Poslední aktualizace výstupu: 20. srpna 2017

156 sledovaných slibů

79 splněných
51 %
14 částečně splněných
9 %
63 porušených
40 %
Oblast Hodnocení
Dobrovolní hasiči Bezpečnost Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Legislativně a organizačně dořešíme zapojování dobrovolníků do širšího spektra aktivit v bezpečnostní oblasti (dobrovolní hasiči) tak, aby na tuto aktivitu nedoplácel ani zaměstnanec-dobrovolník, ani jeho zaměstnavatel.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 49

Je třeba říci, že vláda v roce 2016 podpořila dobrovolné hasiče novým dotačním programem, téměř 400 milionů bylo uvolněnona nákup dopravních automobilů a na výstavbu nebo rekonstrukci požárních zbrojnic jednotek Sborů dobrovolných hasičů obcí. Slíbila také množství dalších kroků, které by měly dobrovolnické sbory podpořit. S tím se ovšem dobrovolní hasiči nespokojili a žádali také úlevy od zaměstnavatelů a zjednodušení procesu získání řidičského průkazu na velká auta.

Pokud jde o uvolňování ze zaměstnání, to je v současné době přinejmenším legislativně ošetřeno § 200 zákoníku práce. Zaměstnavatel sice musí dobrovolníka uvolnit bez náhrady, tu ovšem podle jiného zákona nahrazuje v plné míře obec. To však není dílem současné vlády. Stejně tak není jejím přičiněním, že za pracovní úraz vzniknuvší při takové akci nese odpovědnost obec, kde je dobrovolný sbor zřízen, a ta také platí náhradu.

Po předešlých slibech však následovalo přiznání 100% náhrady dobrovolným hasičům, jejichž nemocenská má původ právě v těchto veřejně prospěšných aktivitách. Zajistila to novela zákona o nemocenském pojištění, zákon z 19. dubna 2017 vstoupí v účinnost v únoru 2018. Druhý odstavec paragrafu 29, který nás zajímá především, přiřkl novele již původní návrh (bod 9 části první). Návrh byl předložen ministerstvem práce a sociálních věcí a našel podporu napříč Poslaneckou sněmovnou mimo strany TOP 09 a ODS.

K tomuto ovšem předložila obsáhlé výtky Komora velitelů jednotek dobrovolných hasičů, především pak k tomu, že přiznání náhrady není změnou oproti dřívější úpravě, přičemž přínosem by bylo přiřknout hasičům privilegované náhrady zejména v počátku nemocenské. Dosud totiž požívají po dobu prvních 14 dnů (bez prvních 3 dnů) stejné náhrady mzdy nebo platu jako jiní zaměstnanci, a to ve výši 60 % průměrného výdělku, kdy se započítávají jen pracovní dny. Tento stav Komoře velitelů nevyhovuje. Stejně tak apeluje i na to, že stále existuje nerovnost mezi jednorázovým odškodněním za poškozené zdraví pro dobrovolné hasiče a hasiče z povolání.

I přes tyto výtky je ovšem zřejmé, že vládní koalice podnikla kroky k řešení daného problému, jak se zavázala.

Ekonomická diplomacie Bezpečnost Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Vláda bude klást důraz i na ekonomickou diplomacii. Ministerstvo zahraničních věcí a Ministerstvo průmyslu a obchodu zpracují její koncepci, kterou budou společně uskutečňovat a která zahrne i soukromý sektor.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 18

Ekonomická diplomacie byla podpořena dohodou uzavřenou mezi ministerstvem zahraničních věcí (MZV) a ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO); proběhla také aktualizace Exportní strategie ČR, která je základním rámcem proexportní politiky.

V roce 2014 byla podepsána Rámcová dohoda mezi MZV a MPO o zásadách spolupráce při zajišťování podpory exportu a ekonomické diplomacie České republiky. Dohoda stanovuje základy systému podpory exportu a ekonomické diplomacie a jasně rozděluje kompetence obou ministerstev v této oblasti.

Dále došlo k aktualizaci Exportní strategie České republiky 2012–2020, kterou vláda ČR schválila v roce 2016. Předkládal ji ministr průmyslu a obchodu ve spolupráci s ministrem zahraničí. Nová verze mimo jiné zdůrazňuje potřebu těsnější spolupráce zainteresovaných ministerstev tak, aby byly proexportní činnosti koordinovány efektivně podle aktuálních potřeb podniků, a předpokládá průběžnou komunikaci s firemními reprezentacemi.

Ekonomická diplomacie je nově také explicitně uvedena (na str. 7) jako jeden z nástrojů zahraniční politiky v Koncepci zahraniční politiky České republiky, která byla aktualizována v roce 2015.

MZV každoročně zastřešuje projekty na podporu ekonomické diplomacie, například v podobě podnikatelských misí, účasti na výstavách a veletrzích nebo kulatých stolů. V roce 2017 bylo po první výzvě k realizaci doporučeno 240 projektů, na které bylo přiděleno více než 35 milionů Kč, po druhé výzvě přibylo dalších 45 projektů. V oblasti podnikatelských misí se mimo těch velkých, které probíhají za účasti nejvyšší politické reprezentace, nově pořádají sektorové obchodní mise, zaměřené na sektory, v nichž mají české podniky největší šanci uspět.

Firemní školky Vzdělanost Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Podpoříme vznik firemních školek se zajištěním odborného vzdělávacího programu a odbornosti učitele.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 40

Zákon č. 472/2011 Sb., který novelizuje školský zákon, poprvé umožňuje zřídit firemní mateřské školy. Zároveň jim dává možnost přednostně přijímat děti zaměstnanců, což je rozdíl oproti mateřským školám, které si nemohou stanovovat takovou podmínku - jinak by se jednalo o diskriminaci.

Firemní školky, jež jsou zapsané ve Školském rejstříku, musí splňovat požadavky dané školským zákonem. Pokud se jedná o soukromého zřizovatele firemní školky, která je zapsaná ve školském registru, bude financovaná obdobně jako soukromá mateřská škola. Není u nich rozdíl ani při čerpaní dotací. Do firemních školek jsou přijímané děti od 3 let. Pokud by chtěl zaměstnavatel zabezpečit péči o děti do 3 let, může zřídit firemní školku, která podléhá jinému než školskému zákonu. Může se jednat buď o dětskou skupinu (upravenou zákonem č. 247/2014 Sb.), nebo péči o dítě do 3 let (podle zákona č. 455/1991 Sb.).

V období let 2015 až 2017 byly ministerstvem práce a sociálních věcí vydané tři výzvy na předkládání projektů kvůli čerpání finančních prostředků z Evropského sociálního fondu. První výzva se týkala podpory budování a provozu zařízení, ve kterých se starají o děti předškolního věku, pro podniky, ale i veřejnost (kromě Prahy). Celková částka stanovená na přerozdělování byla 1,1 mld. Kč. Druhá výzva se stejným zadáním byla určená jen pro hlavní město ČR. Na redistribuci se vyčlenilo 213 milionů Kč. V třetí výzvě měly být předkládané projekty na podporu vzniku dětských skupin pro podniky a veřejnost (kromě Prahy). V dubnu 2017 došlo dokonce k navýšení alokované sumy na cca 930 milionů Kč, aby byly podpořeny všechny žádosti, které splňovaly podmínky.

Dětské skupiny vznikly i na některých ministerstvech. Stejně jako u většiny zařízení, i zde byly získány prostředky z Evropského sociálního fondu.

Vládní slib pokládáme za splněný, protože prostřednictvím výše popsaných výzev, které vyhlásilo ministerstvo práce a sociálních věcí, mohly firemní školky získat dotace pro svůj vznik nebo fungování.

Fond zábrany škod Bezpečnost Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zachováme finanční prostředky získané díky změně zákona o pojišťovnictví pro HZS ČR nad rámec jejich standardního rozpočtu (fond zábrany škod a platby za výjezdy k dopravním nehodám).“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 49

V roce 2013 byl přijat zákon o pojišťovnictví, který ukládá pojišťovnám odvádět 3 % z povinného ručení do Fondu zábrany škod. Tento fond financuje integrovaný záchranný systém (15 % z fondu) a také prevenci pro bezpečný provoz na silnici (15 %). Zbylých 10 % se rozděluje dle uvážení a potřeby.

Hasičské záchranné sbory České republiky z toho fondu každý rok dostanou přes 60 %, z toho 20 % pro SDH ČR a 40 % pro HZS ČR. Tyto finance jsou většinou využity pro nákup nových vozidel a techniky. Každý rok je celková částka Fondu zábrany škod zhruba 600 miliónů korun. HZS ČR tak díky tomuto systému dostává skoro 400 miliónů ročně nad rámec svého rozpočtu.

Stejný zákon také upravuje úhradu nákladů na výjezd. Suma se vyměřuje dle paušální částky 5600 Kč/h. Tato částka se platí v případě, že HS vyjede k dopravní nehodě, k případu, který byl úmyslně způsoben, nebo kvůli falešné zprávě. Dané peníze pak jdou přímo do rozpočtu daného HS, jenž k případu vyjel.

Zákon se během současné vlády neměnil. Dle zpráv o činnosti za roky 2013 (.pdf, str. 152) a 2015 (.pdf, str. 125) si HZS ČR polepšily zhruba o 990 miliónů, a tak slíbené peníze hasičským sborům opravdu zůstaly. Dodejme nicméně, že Nejvyšší kontrolní úřad ve svém nálezu z roku 2015 konstatoval, že hasiči nečerpají maximální možnou částku, kterou by čerpat mohli. A to zejména s ohledem na nejednoznačnost legislativy.

Kontrola zpravodajských služeb Bezpečnost Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Vláda předloží návrh zákona, který stanoví rozsah a způsob kontroly zpravodajských služeb Parlamentem ČR. Zákon bude vycházet ze zásady, že parlamentní kontrole musí podléhat všechny zpravodajské služby České republiky. Zákon zavede dvoustupňový systém kontroly, proto bude kromě zřízení kontrolních orgánů v Poslanecké sněmovně ČR zřízen i od Parlamentu ČR odvozený expertní kontrolní orgán složený z důvěryhodných, bezpečnostně prověřených a veřejností respektovaných občanů.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 4

Vláda předložila Poslanecké sněmovně novelu zákona o zpravodajských službách 30. června 2016.

Novela přináší oproti současné situaci několik změn. První z nich je zřízení zvláštního kontrolního orgánu Poslanecké sněmovny, který má kontrolovat činnost Úřadu pro zahraniční styky a informace. Obdobné orgány již existují pro ostatní dvě zpravodajské služby - Bezpečnostní informační službu a Vojenské zpravodajství. Zřízením tohoto orgánu se tak naplní slib vlády, aby parlamentní kontrole podléhaly všechny zpravodajské služby ČR.

Druhou významnou novinkou je zřízení Orgánu nezávislé kontroly zpravodajských služeb ČR. Tento orgán má mít za úkol (.pdf, § 12 odst. 3) vykonávat kontrolu zákonnosti činnosti zpravodajských služeb včetně kontroly dodržování základních práv a svobod. Novela zároveň obsahuje požadavky (.pdf, § 12e–12f) na členy orgánu, kterých má být pět.

Obě novinky pak souvisí i s novinkou třetí, kterou je zavedení (.pdf, str. 17–18) dvojúrovňového systému kontroly zpravodajských služeb. První úroveň se má sestávat z kontrolních orgánů Sněmovny pro každou zpravodajskou službu zvlášť, druhou úroveň pak má tvořit orgán nezávislé kontroly. Ten však bude moci provádět kontroly pouze na základě podnětu (.pdf, § 12 odst. 3) jednoho z kontrolních orgánů Sněmovny, sám ze své vlastní iniciativy tak činit nebude moci.

Vláda nakonec návrh protlačila Poslaneckou sněmovnou na jejím posledním jednání volebního období 2013-2017. Slib tudíž hodnotíme jako splněný.

Mediální vlastnictví Vzdělanost Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Po vzoru vyspělých zemí zpřesníme pravidla týkající se koncentrace mediálního vlastnictví.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 43

V případě koncentrace mediálního vlastnictví byla přijata novela zákona o střetu zájmů. Jedná se sice o vládní návrh, ale s pozměňovacími návrhy, které tyto změny obsahovaly, nesouhlasila koaliční strana ANO. Mířily totiž zejména na Andreje Babiše.

Zákon o střetu zájmů předložila vláda poslancům v sněmovním tisku 3. srpna 2015. Původní návrh zákona se týkal především zefektivnění vymahatelnosti právní úpravy střetu zájmů, která platila už od roku 2006. Politici např. měli svůj majetek přiznávat již při vstupu do politiky a pak také při konci jejich mandátu. Koncentraci mediálního vlastnictví ale neupravoval (.pdf, str. 1–124).

Úpravu zahrnuje až jeden z pozměňovacích návrhů (.pdf, str. 2), za kterým stojí tehdy ještě poslanec, nyní ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jan Chvojka z ČSSD. Podle něj nesmí člen vlády provozovat rozhlasové nebo televizní vysílání či být vydavatelem periodického tisku, společníkem, členem nebo ovládající osobou právnické osoby, která je provozovatelem nebo vydavatelem.

Tyto své funkce musí člen vlády ukončit nejpozději 60 dnů ode dne zahájení výkonu. Pokud je neukončí, nesmí disponovat hlasovacími právy a jestliže je jediným společníkem v obchodní společnosti, nesmí činit jiná rozhodnutí, než která ukládá zákon nebo která se týkají zrušení obchodní společnosti. Dále nesmí volit orgány obchodní společnosti nebo jejich členy, ledaže jim zanikla funkce, a nesmí mít právo na podílu ze zisku z právnické osoby, které je provozovatelem nebo vydavatelem.

Novelu vetoval svým hlasem prezident, ale Poslanecká sněmovna jej nakonec přehlasovala. K schválení bylo potřeba 101 hlasů, pro bylo 129 poslanců. Všichni poslanci ANO hlasovali proti a Andrej Babiš se hlasování zdržel. I přes tento fakt je slib hodnocen jako splněný, neboť byly prosazeny příslušné změny navzdory části koalice. Výsledný stav se změnil.

Vlastnictví médií politiky je upravováno v zahraničí různě, a to více či méně restriktivně. Neexistuje tak nějaký jednotný vzor, podle kterého by se vláda mohla inspirovat. Vlastnictví médií mají upraveno například v Itálii, kde platí výjimka pro ty, co sice vlastní mediální podnik, ale nejsou v jeho čele. Tento zákon byl přijat především kvůli premiérovi Silviu Berlusconim, na kterého se ale díky výjimce nevztahoval. Podobně v USA dohlížela na newyorského starostu Michaela Bloomberga komise hlídající střet zájmů. V Makedonii mají zase zákon o prevenci střetu zájmů, který zakazuje, aby byl politik zároveň vlastníkem médií.

Obecně lze konstatovat, že podobná regulace často reaguje na konkrétní případy; v zemích s vysokou politickou kulturou není zvykem, že by politikové přímo kontrolovali (resp. vlastnili) média, nemusí zde tedy taková věc být řešena legislativně zcela konkrétně. Nehodnotíme ani, zda je taková regulace žádoucí či správná, popisujeme pouze, zda vláda plní to, co si sama předsevzala.

Nábor policistů Bezpečnost Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Nastartujeme nábor policistů s cílem získat kvalitní lidi a překonat generační a odbornou diskontinuitu v policejních sborech.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 48

Jak dokládají data samotné Policie ČR, během vlády Bohuslava Sobotky (mezi lednem 2014 a lednem 2017) došlo k nárůstu počtu příslušníků policie o 1635 osob - z původních 38 754 policistů na aktuálních 40 389 policistů.

Vláda také přijímala koncepční dokumenty, ve kterých počítala s dalším nárůstem počtu policistů.

V červnu 2017 schválila vláda dokumentKoncepce rozvoje Policie České republiky do roku 2020 (.pdf, str. 83), v němž je navrhováno posílit policii o 4000 policistů během období 2016–2020. Detailní rozmístění nově přijatých policistů bylo předloženo v materiáluRozvoj Policie České republiky v letech 20162020. Tento materiál byl sice v říjnu 2015 schválen Bezpečnostní radou státu, ale vláda jej v červnu 2016 na svém jednání neschválila, jeho projednávání bylo odloženo.

Před rokem 2016, kdy nebyla v platnosti současná koncepce rozvoje policie, docházelo k personálnímu posílení Policie ČR i přesto, že nebyly stanoveny nebo navrhnuty konkrétní počty nových policistů. Pro rok 2016 koncepce navrhovala posílit policii o 850 nových policistů, což se nepodařilo, neboť ke konci roku 2016 zůstalo neobsazených 61 míst.

Navzdory této skutečnosti hodnotíme tento slib Sobotkovy vlády jako splněný, protože skutečně dochází k nabírání nových policistů a početní stavy Policie ČR se zvyšují. Vláda navíc schválila Koncepci rozvoje Policie ČR do roku 2020, která obsahuje návrh posílit policii o 4000 nových policistů. Ačkoliv se v roce 2016 nepodařilo rozšířit policejní řady o navrhovaných 850 nových policistů, početní stavy policistů byly opravdu posíleny.

Ne školnému Vzdělanost Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Školné ani zápisné nepřipustíme. Garantujeme bezplatné vysokoškolské vzdělání na veřejných a státních vysokých školách.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 41

Současná vládní koalice během svého čtyřletého mandátu nezavedla ani školné, ani zápisné na vysokých školách. Změny ve vysokoškolské legislativě tyto oblasti vůbec neřešily.

Poslanecká sněmovna schválila v lednu 2016 vládou navrhnutou novelu vysokoškolského zákona. Ta byla zaměřená především na změnu podmínek systému akreditace studijních programů. Dále zpřesnila vnitřní a vnější hodnocení vysokých škol a zavedla navýšení sociálního stipendia.

Bezplatnost studia na vysoké škole po přijetí novely zůstává zachovaná. Nedošlo k zavedení školného, které by byl povinný platit každý vysokoškolský student.

Nadále existuje výjimka (§ 58 zákona č. 111/1998 Sb.), kterou je veřejná vysoká škola oprávněná stanovit si poplatek za studium v případech, že student prodlouží standardní dobu studia nebo navštěvuje studijní program v cizím jazyce. Veřejná vysoká škola může požadovat i poplatek spojený s přijímacím řízením.

Slib byl tedy splněn. Proběhla úprava zákona o vysokých školách, ale nedošlo k žádným vládním návrhům, které by měly za cíl prosadit zavedení školného na veřejných vysokých školách, jak tomu bylo při minulém návrhu reformy, jenž byl nakonec neúspěšný.

Novela autorského zákona Vzdělanost Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Přijmeme novelu autorského zákona, která mj. zjednoduší poskytování licencí pro využívání autorských děl.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 43

Novela upravující poskytování licencí pro využívání autorských děl pod číslem 102/2017 Sb. byla vyhlášena ve Sbírce zákonů 5. dubna 2017. K zjednodušení dochází zejména u kolektivní správy, zákonné licence svou úpravou spíše rozšiřují pole působnosti a upravují neošetřené situace.

Návrh novely autorského zákona vláda předložila Sněmovně 17. února 2016 a novela po projití legislativním procesem vyšla 5. dubna 2017 pod číslem 102/2017 Sb. Novela do značné míry provádí unijní směrnici a obsahuje rozsáhlé úpravy licencí pro využívání autorských děl jak u zákonných licencí, tak především u kolektivní správy.

Zákonné licence umožňují užívat osobám po splnění zákonných podmínek dílo v mezích zákona i bez souhlasu autora. Novela v oblasti zákonných licencí nově umožňuje pro osoby se zdravotním postižením opatřit záznam audiovizuálního díla titulky nebo jinými prostředky nezbytnými ke zpřístupnění díla těmto osobám. To samé mohou učinit i provozovatelé televizního vysílání u jimi vysílaných pořadů. Zákon také zcela nově zavádí licenci pro karikaturu a parodii, která umožňuje užít autorské dílo pro účely karikatury a parodie.

Hlavní část novely se pak týká kolektivní správy autorských práv. Kolektivní správou se míní zastupování většího počtu osob disponujícími s majetkovou částí autorských práv jedním subjektem – kolektivním správcem. Kolektivní správce spravuje nositeli práv jeho práva a zároveň jej případně při neoprávněném výkonu jeho práva zastupuje u soudu. Určitá práva musí být kolektivně spravována, např. právo na odměnu za užití výkonu umělce při vysílání takového výkonu rozhlasem či televizí.

V oblasti kolektivní správy novela přináší změny v oblasti licencování online služeb s hudebními díly a licencování osiřelých děl. Novela dále zavádí rozšířenou kolektivní správu, která umožní ku příkladu knihovnám zjednodušené sdílení děl.

Licence k užití hudebních děl online pro více území stanovuje pevný rámec pro usnadnění slučování hudebního repertoáru a snižuje tak počet licencí, které uživatel potřebuje k provozování služby pro více území. Navíc umožňuje kolektivnímu správci, který sám nemůže hudební repertoár sloučit, aby požádal jiného kolektivního správce o zastupování svého repertoáru pro více území.

Zavedením rozšířené kolektivní správy mohou nově knihovny na základě kolektivní hromadné licenční smlouvy navzájem sdílet a zpřístupňovat veřejnosti nejen díla z vlastních knihovních fondů, ale i díla z fondů jiných knihoven. Tato novinka přináší velké usnadnění, neboť předtím bylo třeba v takových případech sjednávat individuální licenční smlouvy.

Zavedením licencování osiřelých děl (tj. děl, u nichž ještě neuplynula doba ochrany autorských nebo jiných práv a zároveň nositel práv není znám či není dohledatelný) novela dává uživatelům možnost užívat takové dílo bez starostí o to, že v případech, kdy se dodatečně objeví (bude nalezen nebo se sám přihlásí) nositel práv, budou tito uživatelé vystaveni možným právním postihům spojeným s neoprávněným užitím předmětu ochrany.

Obranné koncepce Bezpečnost Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Ministerstvo obrany předloží dva základní koncepční materiály: Dlouhodobý výhled pro obranu 2030 a Koncepce výstavby Armády ČR.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 16

Dokument Dlouhodobý výhled pro obranu 2030 (.pdf) je výsledkem společné práce Sekce obranné politiky a strategie Ministerstva obrany (MO) a Centra bezpečnostních a vojenskostrategických studií Univerzity obrany. Materiál nejprve 23. 3. 2015 projednala Bezpečnostní rada státu (BRS), která téhož dne vydala usnesení č. 2, kde konstatuje, že dokument bere na vědomí a ukládá ministrovi obrany povinnost (Martin Stropnický) předložit ho do mezirezortního připomínkového řízení a následně na schůzi Vlády ČR.

Vláda dokument schválila na své schůzi dne 15. 6. 2015 usnesením č. 466. Zmíněné usnesení také uložilo ministrovi obrany ... zajistit postupné naplňování politicko - vojenských ambicí České republiky v souladu s Dlouhodobým výhledem pro obranu 2030.Obsahem dokumentu je analýza vývoje bezpečnostního prostředí v následujících dvou dekádách a identifikace bezpečnostních hrozeb, kterým pravděpodobně budou ČR i její spojenci čelit. Jak se uvádí ve zmíněném dokumentu, jedná se například o hrozbu příštích migračních vln, nerovnoměrného demografického vývoje, růstu poptávky po strategických surovinách nebo růstu vlivu teroristických skupin, organizovaného zločinu a dalších nestátních aktérů (.pdf, str. 6).

Materiál také počítá s růstem rozpočtu na obranu. Ministr obrany Stropnický k němu řekl: Tento strategický dokument určuje základní směr, kterým by se měly rozvíjet vojenské schopnosti naší armády.“ Výhled tvoří rámec pro jiný materiál, a to Koncepci výstavby Armády ČR 2025.

Dokument Koncepce výstavby Armády České republiky 2025 (.pdf) vznikl z iniciativy ministra obrany Stropnického. Ten v dubnu 2015 pro ČT uvedl, že podobný koncepční materiál resortu dlouhodobě scházel. Koncepce má přispět k realizaci rámce stanoveného Dlouhodobým výhledem pro obranu 2030 (.pdf) .

Vláda dokument schválila na svém zasedání z prosince 2015 usnesením č. 1094. Tímto usnesením také uložila ministrovi Stropnickému zajistit postupné praktické naplňování dokumentu tak, aby Armáda ČR byla schopná plnit všechny své úkoly a závazky.

Koncepce se zabývá analýzou současného stavu Armády ČR a identifikuje, jak by měla vypadat po převedení do praxe, včetně velení a řízení Armády ČR a jejích bojových technologií. Koncepce též uvádí silné a slabé stránky současného stavu Armády ČR (.pdf, str 9–18). Jedním z cílů koncepce je také modernizace pozemních i vzdušných sil.

Odpovědnost za výsledky ve výzkumu Vzdělanost Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Posílíme odpovědnost za výsledky dosahované ve výzkumu a vývoji za veřejné prostředky, včetně zpřístupňování výsledků v souladu s požadavky EU (Horizon 2020).“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 42

Dne 8. února 2017 vláda ve svém usnesení (.pdf) schválila novou metodiku (.pdf) hodnocení výzkumných organizací a hodnocení programů účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací, která má zajistit lepší efektivitu vynakládání veřejných prostředků do výzkumu a vývoje. Návrh této metodiky předložil Pavel Bělobrádek jakožto předseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace.

Mezi základní principy nového systému hodnocení patří rozdělení výzkumných organizací (VO) na tři různé úrovně (úroveň národní nebo také centrální, hodnocení na úrovni poskytovatelů a hodnocení pro potřeby řízení výzkumné organizace). Výzkumné organizace budou nově při hodnocení děleny na tři skupiny, konkrétně na vysoké školy, ústavy Akademie věd ČR a na rezortní výzkumné organizace a organizace průmyslového výzkumu. Bude také uplatňováno škálování výzkumných organizací na stupnici A-D, přičemž první dlouhodobé škálování proběhne v roce 2019.

Důležitou změnou oproti stávajícímu stavu bude hodnocení úrovně mezinárodní spolupráce jednotlivých výzkumných organizací. Novinkou bude také posuzování kvality výzkumných organizací pomocí pěti základních modulů, mezi které patří: Kvalita vybraných výsledků, Výkonnost výzkumu, Společenská relevance výzkumu, Životaschopnost nebo také Viabilita a modul Strategie a koncepce. Relativní významnost modulů bude různá podle postavení výzkumné organizace v systému výzkumu a vývoje
.“

V souvislosti s efektivitou vynakládání veřejných prostředků souvisí také finanční nástroj Evropského parlamentu a Rady Evropské unie Horizon 2020, jehož cílem je mimo jiné zajištění globální evropské konkurenceschopnosti a překlenutí mezery mezi výzkumem a trhem. To má zajistit rozpočet 70 miliard euro na období 2014–2020. Tyto cíle jsou v souladu i se zmíněnou metodikou, která má také za cíl podpořit zvýšení kvality a mezinárodní konkurenceschopnosti českého systému výzkumu, vývoje a inovací (VaVaI).

Oprava památek z fondů Vzdělanost Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Využijeme programy EU, Norských fondů atp. na opravu památek.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 43

Fondy EHP a Norské fondy dokončily etapu podpory některých zemí Evropy pro roky 2009–2014, což nespadá do funkčního období současné vlády. Nový program fondů EHP a Norských fondů byl schválen 3. května 2016, dne 25. října 2016 se jednotlivé přispívající země dohodly na programových sektorech a oblastech, kam bude finanční podpora směřovat. Česká republika je mezi zeměmi, které finanční podporu z těchto fondů v budoucnu získají. Součástí dohody na programových sektorech je i podpora kulturního podnikání, kulturního dědictví a kulturní kooperace (.pfd, str. 38).

Od roku 2015 je vždy na jeden rok vyhlášena výzva k předkládání projektů v Integrovaném regionálním operačním programu, která má pomoci revitalizovat vybrané památky zapsané na seznam UNESCO a národní kulturní památky. V období 2015–2016 bylo schváleno a podpořeno 54 žádostí z 63 podaných, v období 2016–2017 je prozatím schváleno 5 žádostí z podaných 88 (sběr žádostí byl ukončen v březnu 2017). V roce 2016 byla vyhlášena výzva pro muzea s návštěvností alespoň 30 000 návštěvníků ročně, čímž získala finanční podporu řada regionálních muzeí v celkové výši 1,6 mld. Kč.

Příklady podpořených projektů jsou mj. obnova poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou, revitalizace zámecké oranžérie a francouzského parku na zámku Dobříš, digitalizace poutního areálu Svatý Kopeček atd. (.xlsx)

Platy a vybavení ve školství Vzdělanost Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zároveň bude (vláda, pozn. Demagog.cz) usilovat o postupné zvyšování prostředků na mzdy pedagogických a nepedagogických pracovníků i na modernizaci škol a jejich vybavení.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 10

Tento slib hodnotíme jako splněný. K navýšení platů došlo v období Sobotkovy vlády dvakrát a na modernizaci škol jdou peníze z evropských fondů.

Platy pedagogických i nepedagogických zaměstnanců se zvedly v listopadu 2015 – nepedagogickým pracovníkům o 3 %, pedagogickým o 3,3 %. Dne 1. 9. 2016 se dále zvedly platy zaměstnanců ve školství, a to v průměru o 4 % nepedagogickým pracovníkům a o 6 % pedagogickým pracovníkům; stalo se tak díky nařízení vlády. Od července 2017 dochází k dalšímu navýšení platů nepedagogických zaměstnanců.

S dalším a zásadnějším navýšením platů pedagogů počítal kariérní řád, který byl schválen Sněmovnou, vrácen Senátem s pozměňovacími návrhy a dne 12. 7. 2017 zamítnut Sněmovnou (hlasovala proti němu velká část koaličních poslanců). Pokud by byl schválen, učitelé by podle vládního návrhu dostávali jednak příplatky za určité odborné funkce (vedení mladších kolegů atd.), jednak by se jim zvyšovaly platy s tím, jak by v průběhu své praxe postupovali po kariérních stupních.

Detailní analýzu platů i odměn ve školství zpracoval iRozhlas.cz (se zaměřením na gender a věk učitelů, jednotlivé stupně ve školství i mezinárodní srovnání).

Na modernizaci škol byly ve školním roce 2016/2017 vyhlášeny programy v rámci IROP na podporu projektů infrastruktury základních škol, s důrazem na školy ve vyloučených lokalitách. Tyto projekty řídí ministerstvo pro místní rozvoj, nicméně jde o peníze ze strukturálních fondů EU. Podobně jdou skrz fondy peníze třeba na vybavení pro zájmové a celoživotně vzdělávací organizace a také na zvýšení a rozvoje kapacit mateřských a základních škol.

Podpora aplikovaného výzkumu Vzdělanost Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Posílíme podporu aplikovaného výzkumu v přírodovědných a technických oborech studia, včetně rozvoje doktorských studií se zaměřením na aplikovaný výzkum.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 42

Z hlediska vynaložených peněz vláda skutečně vědu i výzkum podporuje více. V následující tabulce jsme shromáždili výdaje státu na vědu a vysoké školy uvedené v rozpočtech na rok 2014, 2015, 2016 a 2017. Poslední řádek tabulky je věnován Grantové agentuře, prostřednictvím které vláda rozděluje peníze do výzkumu také.

Na vědu tedy vláda každoročně vynakládá více a více peněz.

Podporu přírodovědeckých a technických oborů můžeme dokázat přehledem udělených grantů. Mezi lety 2013–2017 agentura rozdělila na 248 tisíc grantů, z toho 42,8 % v oblasti průmyslu, 18 % v matematice a fyzice a 11,3 % v chemii. Z hlediska finanční podpory by byla převaha ještě větší, výzkum v technické a přírodovědecké sféře totiž stojí neporovnatelně více peněz než v oborech humanitních.

Téma doktorského studia na českých vysokých školách nejhlasitěji otevřela exministryně školství Valachová, která prosazovala dvojnásobné zvýšení jejich stipendií na 15 tisíc korun měsíčně. Počet (str. 4) doktorandů dlouhodobě stagnuje, pro úplnost dodáváme, že jejich plat je v kompetenci vedení vysoké školy a často si na univerzitách přivydělávají výukou. Protože se vláda snažila učinit alespoň drobné kroky ke zkvalitnění doktorských programů, je slib hodnocen jako splněný.

Na závěr bychom chtěli poznamenat, že vědci disponují také penězi z evropských zdrojů, jejichž tok prostřednictvím MMR také částečně ovlivňuje vláda. K vládním financím však tyto prostředky již nepřičítáme. Bereme v potaz primárně ty prostředky, na které má vláda přímý vliv.

Podpora sportovních akcí Vzdělanost Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Stanovíme kritéria pro veřejnou podporu mezinárodních sportovních akcí v České republice.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 44

Ministerstvo školství iniciovalo novelu zákona o podpoře sportu, účinnou od ledna 2017. Sportovní akce rozděluje novela do dvou kategorií, a to na 1) významné sportovní akce (mezinárodního významu na území ČR, tj. olympijské hry, mistrovství světa, mistrovství Evropy nebo světový pohár) a 2) významné sportovní akce mimořádné důležitosti (k jejich pořádání je nutné prohlášení státu, že zajistí vytvoření podmínek pro konání akce). Rozdělení je důležité kvůli odlišné konstrukci poskytování podpory. Novela zákona uvádí podrobnosti podpory významných akcí – akce mimořádné důležitosti se konají pouze se souhlasem vlády, o nějž žádá uchazeč o pořádání akce. Součástí žádosti je předpokládaný rozpočet akce a studie proveditelnosti se všemi požadovanými náležitostmi. Pro akce mezinárodního významu na území ČR zajišťuje ministerstvo školství podporu ve formě dotace v programech zaměřených na podporu sportu.

Podpora významných akcí v ČR se vztahuje k Programu VI. Významné sportovní akce, který je vyhlášen v rámci materiálu Dotační neinvestiční programy státní podpory sportu pro spolky na období 2017–2019. Program VI. (str. 21–25) je určen pro žadatele jednorázových i pravidelných významných akcí na území ČR.

Povinný rok školky Vzdělanost Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Poslední rok předškolního vzdělávání zavedeme v zásadě jako povinný.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 40

Zákon 178/2016 Sb., který byl schválen 24. 5. 2016 Poslaneckou sněmovnou, říká:

Zákonný zástupce dítěte je povinen přihlásit dítě k zápisu k předškolnímu vzdělávání (§ 34a odst. 2) v kalendářním roce, ve kterém začíná povinnost předškolního vzdělávání dítěte.

Povinný předškolní rok je v témže zákoně definován následovně:

Od počátku školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne pátého roku věku, do zahájení povinné školní docházky dítěte, je předškolní vzdělávání povinné, není-li dále stanoveno jinak.“

Jediný způsob, jak se vyhnout povinné předškolní docházce, je individuální vzdělání, jež má ovšem také své náležitosti, které je nutné splnit, aby bylo uznáno jako plnohodnotné předškolní vzdělání.

Zákonný zástupce má povinnost zajistit svému dítěti přezkoušení v příslušné mateřské školce, která se nachází ve spádové oblasti bydliště dítěte.

Dítě je tak povinno vzdělávat se alespoň poslední rok před nástupem na základní školu na úrovni mateřské školy.

Přesčasy policistů Bezpečnost Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Prosadíme systémovou změnu v proplácení přesčasů tak, aby se povinnost sloužit ročně 150 hodin bez nároku na odměnu či náhradní volno vztahovala jen na zákonem vyhlášené krizové stavy a mimořádné události (povodně, teroristické hrozby atd.).“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 49

Povinnost sloužit ročně 150 hodin platí podle zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů pro příslušníky bezpečnostních sborů, a to bez nároku na odměnu či náhradní volno. Pokud počet hodin nepřekročí stanovený limit 150 hodin ročně, berou se tyto hodiny jako součást služebního poměru.

Bezpečnostním sborem se podle tohoto zákona rozumí Policie České republiky, Hasičský záchranný sbor České republiky, Celní správa České republiky, Vězeňská služba České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Bezpečnostní informační služba a Úřad pro zahraniční styky a informace.

V únoru 2017 vláda předložila Poslanecké sněmovně návrh novely zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, který poslanci schválili v červnu 2017. Následně tento návrh zákona odsouhlasil Senát a podepsal jej prezident. Novela zákona bude účinná od ledna 2018.

Novela zákona (.doc) odstraňuje povinnost příslušníků bezpečnostních sborů sloužit ročně 150 hodin bez nároku na odměnu či náhradní volno, s výjimkou v podobě vyhlášených krizových stavů. Pouze při krizovém stavu budou muset členové bezpečnostních sborů sloužit bez nároku na odměnu nebo náhradní volno. Za normálních okolností, kdy nebude vyhlášen krizový stav, budou mít přesčasy proplácené, případně budou nárokovat náhradní volno.

Rozpočet a personálie armády Bezpečnost Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Stabilizujeme rozpočtovou a personální situaci Armády ČR.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 50

Vláda od svého nástupu v roce 2014 do rozpočtové kapitoly ministerstva obrany postupně přidávala větší objem prostředků (v absolutních číslech). V poměru k HDP, což je indikátor používaný směrem k závazku k NATO, koalice fakticky zastavila dlouholetý propad.

Kabinet přijal rovněž Koncepci výstavby armády ČR, která počítá s dalším zvyšováním výdajů na obranu v budoucích letech (str. 27). Zda ovšem bude tohoto zvýšení dosaženo, není v současnosti jisté.

Stran personální situace vycházíme z vývoje počtu vojáků (i dalších zaměstnanců) v resortu ministerstva obrany.

Vláda ve věci stabilizace počtu vojáků fakticky kopírovala stav u obranných výdajů, kdy dlouhodobější propad zastavila a lehce pootočila trend. Slib tedy hodnotíme jako splněný.

Školky a jesle Vzdělanost Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„S využitím evropských fondů a dotací ze státního rozpočtu poskytneme obcím prostředky na vytvoření dostatečné kapacity mateřských škol a jeslí.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 40

Peníze na rozvoj a výstavbu zařízení pro děti v předškolní péči jsou rozdělovány prostřednictvím projektů IROP, jsou tedy financovány hlavně Evropskou unií. Jsou určeny jeslím, mateřským školám a dalším centrům, skupinám nebo klubům pro děti.

Například od listopadu 2016 jsou zde vyhlášeny výzvy pro tato zařízení v aglomeracích v rámci Integrovaného plánu rozvoje území (IPRÚ). K dispozici je přes 800 milionů korun.

V letech 2015–2016 probíhaly výzvy s penězi na zlepšení infrastruktury zařízení pro předškolní děti, zaměřené jak na sociálně vyloučené lokality, tak na ostatní území. Ve výzvě pro sociálně vyloučené lokality bylo k dispozici 1,7 miliardy, ve výzvě pro další oblasti 975 milionů Kč.

Výzvy ve strukturálních fondech jsou v kompetenci Ministerstva pro místní rozvoj a jsou spolufinancované státem.

Školní stravování Vzdělanost Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zasadíme se o udržení cenově dostupného systému školního stravování a péče o děti ve školních družinách.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 41

Ceny školního stravování stanovují limity nastavené prostřednictvím vyhlášky o školním stravování, již vydává ministerstvo školství. Aktuální verze platí od února 2015 do září 2017, kdy začíná nový školní rok. Jak v minulé verzi, tak i ve verzi budoucí, jsou limity zachovány ve stejné výši. Vláda zde tedy drží svou pozici.

Ministerstvo práce a sociálních věcí kromě toho spustilo v minulém roce projekt Obědy do škol (.pdf, str. 1), který je nyní v druhé fázi. Děti ve věku od 3 do 15 let, jejichž rodiče či zákonní zástupci pobírají alespoň tři měsíce dávky v hmotné nouzi, mají obědy zdarma. Projekt financuje Fond evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD) prostřednictvím Operačního programu potravinové a materiální pomoci.

Ministerstvo má na obědy zdarma až do roku 2020 k dispozici až 400 milionů korun. Zapojeny jsou nyní školy v Libereckém, Jihomoravském a Královéhradeckém kraji, dále Kraj Vysočina a Praha. Prozatím byly takto poskytnuty desítky milionů korun, podle vyjádření ministryně Marksové dostává pravidelně oběd zdarma asi 500 dětí.

Výdaje na kulturu: 1 % rozpočtu Vzdělanost Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Vláda se chce přiblížit jednoprocentnímu podílu výdajů státního rozpočtu na oblast kultury jako veřejné služby.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 12

Za Sobotkovy vlády se v letech 2013–2017 přiblížily výdaje státního rozpočtu na kulturu k jednomu procentu. Vyplývá to ze schválených státních rozpočtů pro jednotlivé roky.

U zákona č. 345/2014 Sb. (.pdf, str. 2, 6), o státním rozpočtu České republiky na rok 2015 se jedná o 0,89% podíl výdajů na kulturu z celkového státního rozpočtu. Výdaje dohromady tvoří 1 218 miliard korun, pro kulturu 10,89 miliard korun.

Zákonem č. 400/2015 Sb. (.pdf, str. 2, 6), o státním rozpočtu České republiky na rok 2016 vláda schválila výdaje pro státní rozpočet částkou 1 251 miliard korun a pro výdaje ministerstva kultury 11,70 miliard korun. Procentuální podíl je 0,94 %.

V roce 2017 se procentuální podíl zvedl až na 0,97 % výdajů státního rozpočtu. Ty zákon č. 457/2016 Sb. (.pdf, str. 2, 6), o státním rozpočtu České republiky na rok 2017 stanovuje částkou 1 309 miliard korun a na ministerstvo kultury spadá 12,73 miliard korun.

Vzdušný prostor ČR Bezpečnost Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zavazujeme se zajistit ochranu i obranu vzdušného prostoru České republiky vlastními prostředky.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 15

Vojenské letectvo je organizováno v rámci Armády České republiky ve Vzdušných silách AČR. Česká republika jako taková si pak zajišťuje ochranu a obranu svého vzdušného prostoru vlastními silami, v tomto případě jednotkami spadajícími pod Velitelství Vzdušných sil AČR. V současnosti tvoří hlavní sílu 35 bojových letadel typu JAS-39 (14 kusů) a L-159 (21 kusů). Rovněž se disponuje 17 bojovými vrtulníky typů Mi-24 a Mi-35.

Zdroj: Armádní noviny

Protivzdušnou obranu zajišťuje 25. protiletadlový raketový pluk, jehož dnes již zastaralý raketový systém 2K12 KUB by měl být zcela nahrazen za modernější. V současnosti probíhají úvodní zadávací práce na projekt jeho výměny.

Pokud jde o udržení této schopnosti, tak je aktuálně zmiňována i do budoucnosti jako zásadní ve strategických materiálech AČR. V dokumentu (. docx, str. 13) schválené Koncepce výstavby AČR do roku 2025 je role letectva zmiňována takto:

„Taktické letectvo, jako součást bojových sil k udržení vzdušné nadvlády, zajistí schopnost obrany vzdušného prostoru ČR v rámci integrovaného systému protivzdušné a protiraketové obrany NATO (NATINAMDS), národního posilového systému protivzdušné obrany ČR a přímou leteckou podporu úkolových uskupení pozemních sil ve dne i v noci.“ Slib považujeme za splněný, i když je nutné podotknout, že ochrana vzdušného prostoru je sice v první řadě v gesci ČR, ale vzhledem k členství v NATO je ČR zapojena také do projektu společné ochrany vzdušného prostoru aliance, tedy Integrated Air and Missile Defence (NIAMD).

Tento systém umožňuje využít k ochraně vzdušného prostoru i ostatní vzdušné síly členských států aliance. V neposlední řadě je třeba také připomenout dohodu z let 2016–2017 o společné ochraně vzdušného prostoru mezi Českou republikou a Slovenskem, která umožňuje přímý zásah smluvních stran na území souseda při ochraně vzdušného prostoru, jako by se jednalo o vzdušné síly domácího státu.

Zahraniční mise Bezpečnost Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Vláda bude aktivně přispívat do zahraničních operací NATO, Evropské unie a OSN, které budou vybaveny odpovídajícím mandátem a budou v souladu s definovanými bezpečnostními a obrannými zájmy České republiky a závazky České republiky v NATO a Evropské unii.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 15

Česká republika vysílá vojáky do zahraničních misí NATO, EU i OSN v souladu s definovanými bezpečnostními zájmy.

Základním dokumentem bezpečnostní politiky ČR je Bezpečnostní strategie ČR, která byla naposledy aktualizována v roce 2015. Za základní východiska pro zajištění obrany a bezpečnosti země považuje strategie aktivní členství v NATO, rozvoj schopností EU a spolupráci s partnerskými zeměmi.

V rámci EU přispívá ČR do EU Battlegroups (EU BG), což jsou bojové skupiny složené z armád několika členských států, které po dobu půl roku drží pohotovost pro případ krize ohrožující bezpečnostní zájmy EU. Čeští vojáci byli v první polovině roku 2016 součástí V4 EU BG, v druhé polovině roku se zapojili do EU BG pod vedením Německa. Další EU BG s účastí ČR je plánována na rok 2019, kdy by měla být opět tvořena zeměmi V4. V rámci NATO pak fungují Síly rychlé reakce NATO (NATO Response Force, NRF), jednotky tvořené více národy pro případ nutnosti okamžitého zásahu kdekoliv na světě. ČR pro NRF vyčleňuje vojáky každoročně a například v roce 2016 se jednalo o 816 vojáků.

Od roku 2014 proběhly za účelem ochrany vzdušného prostoru členského státu NATO tři zahraniční mise na Islandu, kam bylo dohromady vysláno přes 200 vojáků, jedna zahraniční mise v Turecku, kde v rámci operace Active Fence zajišťovala skupina sedmi českých vojáků komunikaci s operačním velitelstvím NATO, a na území Iráku působil v rámci operace Inherent Resolve polní chirurgický tým.

Co se týče aktuálně probíhajících misí, ČR vysílá vojáky v rámci misí EU na území Bosny a Hercegoviny, Somálska, Mali a od roku 2015 také Itálie. V souladu se závazky NATO působí čeští vojáci v současné době také v Afganistánu, Kosovu a v rámci misí OSN v Izraeli a Mali. Na území Iráku působí letecký poradní tým v rámci operace Inherent Resolve vedené USA. Na žádost Egypta a mezinárodní organizace dohlížející na dodržování bezpečnostních podmínek mírové dohody mezi Egyptem a Izraelem jsou vojáci zapojeni i do operace MFO na Sinaji. V červenci 2017 schválila Poslanecká sněmovna působení českých vojáků v Polsku a Pobaltí v rámci tzv. alianční předsunuté přítomnosti, které vychází z rozhodnutí Varšavského summitu NATO.

Kromě toho se ČR účastní také pozorovatelských misí. V období od roku 2014 působí vojenští pozorovatelé AČR v mírových misích OSN v Kongu, Kosovu, Afganistánu a Středoafrické republice.

Zákon o podpoře sportu Vzdělanost Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Připravíme nový zákon o podpoře sportu.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 43

Ministerstvo školství na podzim předložilo novelu zákona o sportu, který následně koalice protlačila celým legislativním procesem.

Zákon nově vymezuje definice sportu, sportovní organizace, sportovce a sportovní akce, kterou rozděluje do dvou kategorií. Zákon zavedl rejstřík sportovních organizací a sportovců, jenž eviduje údaje o sportovních organizacích, které žádají o státní podporu, a v nich působících aktivních sportovcích. V rejstříku musí být uvedena i sportovní zařízení využívaná sportovními organizacemi a údaje o nich.

Zákon usiluje o zvýšení adresnosti a transparentnosti státní podpory tím, že stanovuje podrobnosti (udělování) podpory sportu ve formě dotace ze státního rozpočtu, kterou poskytuje ministerstvo školství v jím vyhlašovaných programech. Na co lze žádat státní podporu, okruh oprávněných žadatelů a časové období, stanoví podle zákona dokumentace programů. Podle zákona nesmí dostat dotaci osoba, která v uplynulých třech letech závažně porušila pravidla boje proti dopingu nebo která byla pravomocně odsouzena za nekalosti ve sportu či za dotační podvod.

Zákon dále upravuje státní podporu pro významné sportovní akce pořádané v České republice, stanovuje podmínky pro její získání v podobě předložení předpokládaného rozpočtu akce a studie proveditelnosti zohledňující finanční, materiální, personální a právní zajištění akce.

Zákon o zahraniční službě Bezpečnost Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Vláda bude aktualizovat stávající Koncepci zahraniční politiky České republiky a v návaznosti na zákon o státní službě připraví zákon o zahraniční službě.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 18

Nová Koncepce zahraniční politiky České republiky byla vládou ČR schválena v červenci 2015 a zákon o zahraniční službě je v platnosti od května 2017.

Koncepce zahraniční politiky České republiky představuje základní rámec pro uskutečňování zahraničněpolitických zájmů ČR. Poslední verze tohoto dokumentu, která byla schválena 13. července 2015, definuje tři globální cíle (bezpečnost, prosperita a udržitelný rozvoj, lidská důstojnost včetně lidských práv) a dva národní cíle (služba občanům, dobré jméno ČR). Součástí koncepce je také teritoriální zaměření české zahraniční politiky, tedy její podoba ve vztahu k jednotlivým světovým regionům. Hlavní koordinační úloha při provádění koncepce náleží ministerstvu zahraničních věcí (MZV).

Dokument navazuje na předchozí koncepci zahraniční politiky z roku 2011 a zohledňuje proměny mezinárodního prostředí, k nimž od té doby došlo. Nová verze tak například zmiňuje destabilizaci evropské bezpečnostní architektury ze strany Ruska.

Zákon č. 150/2017 Sb., zákon o zahraniční službě, je v platnosti od května 2017 a účinný od 1. července 2017. Zákon upravuje zejména konzulární služby, které českým občanům poskytují zastupitelské úřady v zahraničí, a práva a povinnosti pracovníků MZV, vzhledem k specifickému charakteru práce na MZV postavenému na střídání výkonu služby v ústředí a v zahraničí. Dále vymezuje základní pojmy a zásady výkonu zahraniční služby nebo rámec spolupráce MZV s jinými subjekty.

Smyslem tohoto zákona, který rovněž zapracovává evropskou směrnici č. 2015/637, je nastavení stabilních podmínek pro řádné fungování zahraniční služby.

Sliby vlády Andreje Babiše ověřujeme díky grantové podpoře Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.