Demagog.cz

Sliby Sobotkovy vlády (2014—2017)

Speciální výstup Demagog.cz sledující plnění slibů vlády Bohuslava Sobotky

S končícím volebním obdobím zpracoval Demagog.cz unikátní analýzu, nakolik koalice ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL splnila závazky, které si na začátku volebního období sama vytyčila. Pečlivě jsme prostudovali programové prohlášení vlády a koaliční smlouvu a identifikovali jsme přesně 156 měřitelných slibů, a to napříč rezorty. Můžete si tak přečíst, jak si vláda vedla v plnění slibů na poli bezpečnosti, zahraniční politiky, zdravotnictví, školství, práva a státní správy, hospodářství a ekonomiky, zemědělství i životního prostředí.

U každého jsme na základě dohledávání primárních zdrojů informací zkoumali, zda se jej koalici podařilo naplnit (kompletní metodika). Pro potřeby tohoto výstupu pracujeme s třemi hodnotícími kategoriemi — jde o sliby splněné, částečně splněné a nesplněné (více v metodice). Cílem hodnocení není říct, zda vláda byla dobrá, nebo špatná. To si rozhodne každý volič 20. a 21. října u volební urny. Naším cílem bylo nabídnout veřejnosti tvrdá data a poctivou analýzu namísto impulsivních a zkratkovitých hodnocení, která s sebou nese rozbíhající se předvolební kampaň. Z výsledků vyplývá, že vláda splnila 51 % verifikovatelných slibů a naopak nesplnila 40 % z toho, co si vytyčila v koaliční smlouvě.

Analýzu jsme zpracovali k 20. srpnu 2017, po proběhnuvší poslední schůzi Poslanecké sněmovny ji budeme s ohledem na legislativní posuny u jednotlivých předloh ještě aktualizovat.

Budeme rádi za vaši zpětnou vazbu. Pište nám na info@demagog.cz.

Poslední aktualizace výstupu: 20. srpna 2017

156 sledovaných slibů

79 splněných
51 %
14 částečně splněných
9 %
63 porušených
40 %
Oblast Hodnocení
Čističky vod Životní prostředí Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Dobudujeme čistírny odpadních vod v obcích nad 2 000 obyvatel.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 35

Podle dostupných zdrojů nebylo v roce 2013 (rok před nástupem vlády Bohuslava Sobotky) připojených na čističku odpadních vod (ČOV) 11 aglomerací nad 2 000 EO (ekvivalentních obyvatel). Hned v roce 2014 bylo vystavěno pět nových komunálních čističek. Novější data ovšem k dispozici veřejně nejsou.

Celkový počet čističek pak uvádí i Český statistický úřad, nejnovější data jsou z roku 2016.

V problematice čističek se nepočítá se samostatnými městy nad 2 000 obyvatel, ale s celými aglomeracemi, které mají nad 2 000 ekvivalentních obyvatel. Může se tedy jednat i o svazek více menších obcí, které jsou brány jako aglomerace.

Ministerstvo zemědělství na přímý dotaz odpovědělo, že v současné době všechny aglomerace nad 2 000 EO mají k dispozici vlastní čističky nebo jsou připojeny k nejbližším čističkám.

Digitální gramotnost Právní stát Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Přijetí Strategie pro zvýšení digitální gramotnosti a rozvoj elektronických dovedností občanů.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 4

Strategii digitální gramotnosti ČR na období 2015–2020 (.pdf) schválila vláda usnesením č. 523 dne 1. 7. 2015. Tímto usnesením vláda uložila ministryni práce a sociálních věcí (MPSV), aby do konce března 2016 zpracovala Akční plán pro implementaci zmíněné Strategie, aby implementaci Strategie MPSV koordinovalo s ministerstvem školství a dále aby ministryně práce a sociálních věcí předkládala vládě každý kalendářní rok (vždy k 30. červnu) vyhodnocení naplňování Strategie. Akční plán Strategie ministryně vládě předložila a ta ho schválila usnesením č. 616 na svém zasedání dne 7. 7. 2016.

Ministryně Marksová vládě dne 10. 7. 2017 předložila pro informaci Zprávu o naplňování Akčního plánu Strategie digitální gramotnosti České republiky na období 2015 až 2020 v roce 2016 (bod D, číslo 3).

Strategie digitální gramotnosti je součástí širšího projektu nazvaného Digitální Česko v. 2.0 – Cesta k digitální ekonomice (.pdf), který schválila předchozí (Nečasova) vláda dne 20.3. 2013 usnesením č. 203. V příloze (.pdf, str. 3) tohoto usnesení se v bodě 16 píše o pověření MPSV v koordinaci s ministerstvem školství k vypracování Strategie pro zvýšení digitální gramotnosti a rozvoj elektronických dovedností občanů.

Jak se také uvádí v příloze usnesení č. 203, cílem Strategie je „...rozvíjet optimální nástroje tak, aby byli noví pracovníci připraveni na vstup do zaměstnání a zároveň aby byli podporováni současní zaměstnanci, kteří čelí změnám v informačních a komunikačních technologiích a globalizaci. Mezi další cíle patří snižování digitální propasti a zajištění, resp. zvýšení, celkové úrovně digitální gramotnosti občanů a tím posílení české ekonomiky a její konkurenceschopnosti.“

Na praktické plnění cílů Strategie bude vynaloženo přes 3,8 miliardy korun; většinu částky pokryjí finance z evropských fondů, zbytek doplatí stát. Peníze mají směřovat na pořádání kurzů a školení a vybudování digitálních center pro širokou veřejnost.

Elektronická sbírka zákonů Právní stát Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Podpoříme projekt elektronické sbírky zákonů dostupné každému občanu na internetu.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 44

Elektronickou sbírku zákonů vláda skutečně podpořila a to zejména legislativně. Prosadila zákon, který tuto sbírku zavedl. Nově by měla být tato věc dostupná od začátku roku 2020, kdy začne být výše uvedený zákon účinný.

Dle návrhu vlády by měl být systém reálně hotov do konce března 2018 (str. 80). V období do zmíněného roku 2020 by měla mít veřejnost k dispozici systém v pilotním provozu (str. 108). Co se týče finančních nákladů, celé zřízení by mělo stát 527 milionů korun, z čehož asi 80 % nákladů má být pokryto evropskými penězi (str. 17).

Elektronické fakturace Právní stát Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zavedeme elektronizaci daňových dokladů a elektronizaci fakturace pro instituce státní správy a jejich dodavatele.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 47

Možnost listinné nebo elektronické podoby daňového dokladu je zakotvena již v původním znění zákona o DPH z roku 2004. Definice elektronického daňového dokladu se dále zpřesňuje jak v zákoně, tak v pokynech finanční správy.

V České republice existuje standard pro elektronickou fakturaci ISDOC, který na základě společné deklarace výrobců ekonomických a ERP systémů ICT unie a zástupců státu vybudoval a spravuje společný formát elektronické komunikace.

V roce 2014 byla představena nová verze ISDOC, která obsahuje nové možnosti pro využití strukturované elektronické fakturace ve veřejných zakázkách. Je rozšířena například o číslo a platnost smlouvy, spisovou značku a číslo jednací, kódy výkonového účetnictví státu nebo položky pro evidenci spotřební daně. Umožní tak snadnější sledování jednotlivých položek v účetnictví státu.

Z veřejně dostupných informací není patrné, nakolik tento pokrok v elektronizaci daňových dokladů byl iniciován státní správou či přímo touto vládou. K představení nové verze došlo v dubnu 2014, tedy jen tři měsíce po nástupu Sobotkovy vlády. Je nicméně faktem, že během fungování této vlády ke změně došlo, slib tak hodnotíme jako splněný.

Financování politických stran Právní stát Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zpřísníme systém financování politických stran zavedením výdajového limitu pro volební kampaně a uzákoněním limitu pro dary od fyzických a právnických osob.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 46

V září 2016 byl schválen zákon č. 322/2016 Sb. (.pdf), kterým se mění volební zákony a další související zákony s účinností od 1. ledna 2017. Všechny kandidující subjekty jsou mimo jiné povinny do pěti dnů od vyhlášení voleb zřídit transparentní volební účet.

Součástí této novely je také zavedení limitu na výdaje ve volebních kampaních.

Ve stejné době byla také přijata novela zákona o sdružování v politických stranách a politických hnutích (zákon č. 302/2016 Sb.), která upravuje podmínky pro poskytnutí darů politickým stranám nebo hnutím od fyzických a právnických osob (§18 tohoto zákona).

Dary a jiné bezúplatné plnění nesmí od jedné osoby v daném kalendářním roce překročit částku 3 miliony Kč. V souvislosti s těmito novelami byl zřízen Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí, který každoročně dohlíží na výroční finanční zprávy politických subjektů a má přehled o dárcích a jejich darech (§19, z. č. 302/2016 Sb.).

Chov zvířat jako podmínka Životní prostředí Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Platby v rámci agroenvironmentálních programů podmíníme dostatečným zatížením zemědělské půdy chovem hospodářských zvířat.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 32

Slib vláda splnila, neboť dle § 17 nařízení vlády č. 75/2015 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálně-klimatických opatření (dále jen AEKO) je stanovena intenzita chovu hospodářských zvířat jako jedna z podmínek pro udělení dotace. V případě porušení podmínek může být, dle téhož nařízení, dotace snížena či vůbec neudělena.

AEKO slouží k šetrnějšímu využití zemědělské půdy za účelem ochrany a zlepšení životního prostředí či krajiny včetně jejich vlastností. AEKO jsou součástí Programu rozvoje venkova 2014–2020. Více informací k dispozici zde a zde. Konkrétní výčet opatření je uveden v § 2 nařízení vlády č. 72/2015 Sb.

V předchozím programovacím období (2007–2013) se tato opatření jmenovala jinak, a sice Agroenvironmentální opatření (dále jen AEO). Detailnější popis opatření zde a v NV č. 79/2007 Sb. V obou případech (AEO i AEKO) jsou tato opatření závazná na pět let.

Pokud se podíváme blíže na podmíku intenzity chovu hospodářských zvířat, tak tato podmínka doznala několika změn:

1) Oproti předchozímu programovému období byla intenzita chovu zvýšena z 0,2 na 0,3 velké dobytčí jednotky na hektar travního porostu (VDJ/ha). Jinými slovy, zemědělec má chovat větší množství dobytka na 1 ha TP ve srovnání s předešlým obdobím.

2) Dále byla upravena (zdvojena) maximální výše intenzity chovu na 1,15 VDJ/ha v rámci podopatření ošetřování trvalých travních porostů a na 1,5 VDJ/ha zemědělské půdy s druhem zemědělské kultury: orná půda, trvalý travní porost a trvalá kultura. Dříve byla maximální výše pouze 1,5 VDJ/ha zemědělské půdy.

Tedy v případě chovu dobytka na půdě uvedené v § 2 nařízení vlády č. 72/2015 Sb. se podmínky zpřísnily.

3) Změnila se délka kontrolního období, ve kterém musí žadatel o dotaci splnit podmínku intenzity chovu, ze tří měsíců na měsíce čtyři – od 1. června do 30. září.

4) Změnil se koeficient výpočtu VDJ u skotu do šesti měsíců včetně z 0,2 na 0,4. Ostatní koeficienty byly zachovány.

Tabulky koeficientů jsou součástí příloh vládních nařízení:

Příloha č. 4 k NV č. 79/2007 Sb. a příloha č. 13 k NV č. 75/2015 Sb.

Podrobné informace k plnění podmínky intenzity chovu hospodářských zvířat jsou k dispozici v Metodice vydané ministerstvem zemědělství pro rok 2017 (.pdf, str. 66–69; kapitola 9.5.5.2).

Limit u peněžních závazků Právní stát Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Smluvní strany se zavazují prosadit limit celkové výše úroků, zákonných sankcí a smluvních sankcí u peněžních závazků, který bude odvozený od výše zákonného úroku z prodlení.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 45

V prosinci 2016 nabyl účinnosti nový zákon o spotřebitelském úvěru, který upravuje poskytování úvěrů spotřebitelům.

Zákon obsahuje řešení situace, kdy spotřebitel nesplatí celý úvěr nebo jeho část včas, a dostane se tak do prodlení. V takovém případě bude muset zaplatit tuto nesplacenou část a k tomu po něm může poskytovatel úvěru požadovat zaplacení dalších položek.

Zákon nově stanovuje, že mezi tyto položky patří pouze úroky z prodlení, smluvní pokuta a náhrada nákladů, které poskytovateli vznikly v důsledku prodlení spotřebitele. Poskytovatel může po spotřebiteli požadovat zaplacení těchto položek pouze v případě, že si to spolu ve smlouvě ujednají.

Zákon dále stanovuje limit výše úroků z prodlení i smluvní pokuty. Co se týče úroků z prodlení, jejich výše je stanovena v nařízení vlády a vzhledem k srpnovému zvýšení repo sazby ČNB činí od počátku roku 2018 8,25 % z té části úvěru, kterou spotřebitel včas nesplatil. U smluvní pokuty její maximální výše činí 0,1 % denně opět z části úvěru, kterou spotřebitel včas nesplatil. Celková výše všech smluvních pokut pak nesmí přesáhnout polovinu částky celého úvěru a u úvěrů od 400 000 Kč může činit maximálně 200 000 Kč.

Obdobné limity pak zákon stanovuje i pro případ zprostředkování spotřebitelského úvěru.

Majetková přiznání politiků Právní stát Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Předložíme novelu zákona o střetu zájmů, která zavede elektronické vyplňování a zveřejňování majetkových přiznání politiků. Majetkové přiznání se bude podávat i ke dni nástupu do funkce.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 46

Nakonec přijatá a vládou navrhnutá novela zákona o střetu zájmů obsahovala změnu oznámení o majetku, příjmech a závazcích. Předtím se toto oznámení vztahovalo též na dary, bylo podávané písemnou formou a od roku 2008 i v elektronické podobě. Uchovával je registr oznámení, který byl spravovaný příslušným evidenčním orgánem. Po zaslaní žádosti bylo možné do něj nahlédnout osobně či elektronicky (.pdf).

Zákon č. 14/2017 Sb. zavádí povinnost podávat oznámení o majetku, příjmech a závazcích a vést registr oznámení už jen v elektronické podobě. Ten je nadále bezplatně přístupný pro některé veřejné funkce, např. poslance nebo senátora, už i bez potřebné žádosti.

Majetkové přiznání musel veřejný funkcionář po nastoupení do své funkce učinit nejpozději k 30. 6. následujícího kalendářního roku. Přijatý zákon 14/2017 Sb. to však mění a zavádí povinnost přiznat majetek, který vlastní, ještě před nástupem do funkce, a to ke dni předcházejícímu dnu nástupu do funkce (.pdf).

Slib tedy pokládáme za splněný, a to z důvodu, že novela zákona o střetu zájmů zahrnuje i povinnost podat majetkové přiznání ještě před nástupem veřejného funkcionáře do funkce.

Náklady na exekuce Právní stát Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Prosadíme podstatné snížení nákladů vymáhání pohledávek a exekucí, a tím i celkovou výši dluhů, zejména omezením nákladů právního zastoupení u malých (tzv. bagatelních) pohledávek a pohledávek veřejného sektoru.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 45

Vláda Bohuslava Sobotky provedla novelizaci exekutorského i advokátního tarifu, přičemž snížila výši jak exekučních nákladů, tak i nákladů právního zastoupení u tzv. bagatelních pohledávek.

Náklady na provedení exekuce tvoří zejména odměna exekutora a náhrada výdajů exekutora vynaložených při provádění exekuce, jejich výše je stanovena v tzv. exekutorském tarifu. Náklady samotné exekuce hradí exekutorovi povinný dlužník.

Vláda Bohuslava Sobotky v oblasti nákladů na provedení exekuce přijala novelu exekutorského tarifu, která přinesla snížení minimální výše odměny exekutora z 3 000 na 2 000 Kč, a to i pro případ nedokončení exekuce. Navrch k tomu rozšířila možnost snížení výše náhrady hotových výdajů exekutora z 3 500 na 1 750 Kč při splnění stanovených podmínek pro dlužníky s dluhy převyšujícími 10 000 Kč.

Co se týče nákladů právního zastoupení, jejich výše se stanoví na základě dohody mezi advokátem a jím zastoupenou osobou. Pokud se však nedohodnou, bude se výše nákladů počítat podle advokátního tarifu. Vláda z důvodu omezení nákladů právního zastoupení v létě 2014 prosadila jeho novelu, která snížila výši nákladů právního zastoupení u tzv. bagatelních pohledávek (tj. pohledávek nepřevyšujících 50 000 Kč).

Aby však ke snížení došlo, musí být současně naplněny tři podmínky. Kromě již zmiňované výše sporu musí jít o spor zahájený tzv. formulářovou žalobou (tzn. takovou žalobou, u které se pouze vyplní údaje o dlužníkovi a výši jeho dluhu do předem připraveného formuláře) a zatřetí musí být žalobci soudem přiznána náhrada nákladů. Snížení náhrady se zároveň týká pouze úkonů učiněných před podáním žaloby, na úkony učiněné po jejím podání se nadále vztahuje úprava výše odměny a náhrady nákladů obsažená v jiných částech advokátního tarifu. Nová úprava se zároveň týká pouze řízení o tom, zda má dlužník povinnost svůj dluh splnit (nalézací řízení), výše nákladů za právní zastoupení u exekuce je stanovena v odstavci dva.

O kolik se náhrada nákladů snížila, znázorňuje tato tabulka, která počítá s vykonáním jednoho právního úkonu advokáta (např. podání žaloby):

Výše sporu (Kč)Výše náhrady před novelou

(odměnanáhrada výdajů)Výše náhrady po novele

(odměnanáhrada výdajů)50001300 (1000+300)300 (200+100)20 0002200 (1900+300)400 (300+100)35 0002800 (2500+300)600 (500+100)

Ne privatizaci lesů Životní prostředí Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Nebudeme privatizovat státní lesy.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 32

Během působení současné vlády nedošlo k privatizaci státních lesů, potažmo státní společnosti Lesy ČR.

V roce 2015 sice došlo k určitému rozporu mezi ministrem financí Andrejem Babišem (ANO) a předsedou ústavně-právního výboru poslanecké sněmovny Jeronýmem Tejcem (ČSSD). Neshoda vznikla na základě Babišova výroku v rozhovoru pro HN z 13. května 2015, ve kterém zmínil, že by rád privatizoval části některých státních podniků, včetně Lesů ČR. To narazilo na odpor koaliční ČSSD, která slovy Jeronýma Tejce jakoukoliv formu prodeje zamítla.

„Dokud je součástí vlády ČSSD, nic takového nedovolíme,“ řekl Tejc podle portálu Novinky.cz.

V březnu 2017 vláda schválila novelu zákona o lesích, ve které doslovně zakazuje prodej Lesů ČR. Možnost prodeje navrhuje novela striktně omezit na jasně vyjmenované případy, jako jsou směny pozemků, prodej odloučených lesních pozemků apod. Všechny výjimky ze zákona musí schválit Ministerstvo zemědělství. Novela se v březnu dostala do Poslanecké sněmovny, kde čeká na své projednání. Předkládající ministr zemědělství Marian Jurečka navrhl projednání ve zkráceném režimu, aby novela mohla být případně schválena již v prvním čtení.

Pokračování kotlíkových dotací Životní prostředí Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Vláda podpoří pokračování modernizace individuálních topenišť (tzv. kotlíkové dotace).“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 8

Takzvané kotlíkové dotace spustilo ministerstvo životního prostředí pod vedením Richarda Brabce ve dvou výzvách v rámci Operačního programu Životní prostředí 2014–2020, opatření 2.1 (Snížit emise z lokálního vytápění domácností podílející se na expozici obyvatelstva koncentracím znečišťujících látek). Kvůli financování kotlíkových dotací z fondů EU si musely o finanční prostředky zažádat nejprve kraje, které následně poskytly dotace přímo občanům. Administraci žádostí občanů o kotlíkové dotace mají na starosti krajské úřady.

V srpnu 2015 v rámci první výzvy kotlíkových dotací vyhlásilo ministerstvo životního prostředí prostřednictvím Státního fondu životního prostředí ČR výzvy pro kraje, aby předložily projekty, jejichž prostřednictvím budou poskytovat finanční podporu. Jednotlivé kraje poté samostatně vyhlašovaly výzvy k předložení žádostí o kotlíkové dotace určené již přímo pro občany od prosince 2015. V první výzvě, do níž se zapojily všechny kraje včetně hlavního města Prahy, byly rozděleny na kotlíkové dotace celkem 3 mld. Kč. Některé kraje (například Středočeský kraj nebo Jihomoravský kraj) vyhlásily pro občany více krajských kol v rámci první výzvy kotlíkových dotací.

Druhou výzvu kotlíkových dotací odstartovalo ministerstvo v březnu 2017, kdy kraje opět vyzvalo k předložení projektů, na jejichž základě občanům poskytnou dotační prostředky. Kraje předpokládají spuštění vlastních výzev k předložení žádostí o kotlíkové dotace pro občany v druhé polovině roku 2017. Jedinou výjimku představuje Moravskoslezský kraj, který vyhlásil krajskou výzvu kotlíkových dotací v červnu 2017. Celková alokace finančních prostředků poskytnutých občanům v rámci druhé výzvy kotlíkových dotací činí 3,4 mld. Kč.

Slib hodnotíme jako splněný, jelikož Sobotkova vláda podpořila pokračování modernizace individuálních topenišť v podobě kotlíkových dotací, a to pomocí finančních prostředků z fondů EU, konkrétně z Operačního programu Životního prostředí 2014–2020. Ministerstvo životního prostředí spustilo v srpnu 2015 a březnu 2017 dvě výzvy kotlíkových dotací, v rámci nichž kraje vyhlásily a budou vyhlašovat vlastní krajské výzvy k předložení kotlíkových žádostí pro občany.

Právo na právní pomoc Právní stát Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Prosadíme naplnění ústavně garantovaného práva na právní pomoc uzákoněním nového systému poskytování bezplatné právní pomoci lidem, kteří si ji nemohou obstarat sami v důsledku své sociální situace.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 44

Právo na právní pomoc je na ústavní úrovni zakotveno v Listině základních práv a svobod, v trestních věcech pak Listina předpokládá i poskytnutí bezplatného obhájce.

Prvním z relevantních návrhů v tomto volebním období byl ovšem poslanecký návrh KSČM, ke kterému vláda vydala nesouhlasné stanovisko a jehož projednávání bylo v červnu 2017 přerušeno. Vláda vytýkala především to, že navrhovaná úprava neladí s dosavadními právními předpisy a přinesla by spíše nepřehlednost. Zároveň avizovala, že podobný návrh je ve vládním plánu legislativních prací, kde projde také podrobnou analýzou a připomínkovým řízením. Návrh věcného záměru zákona, který by měl rozšířit poskytování bezplatné právní pomoci, schválila vláda 12. října 2016. Samotný návrh zákona (resp. novela zákona o advokacii) byl dokončen v únoru 2017, Poslanecké sněmovně však novela nikdy nebyla samostatně předložena.

Prošla však Parlamentem připojená k poslaneckému návrhu novely o advokacii, která ve své původní podobě řešila primárně podmínky „koncipientury a postihy advokátů. Stát nově zaštítí udílení ústních právních rad lidem, kteří mají příjem do trojnásobku životního minima, žadatelé uhradí jen stokorunový regulační poplatek. Každý nemajetný člověk bude mít ročně nárok na schůzky v celkovém čase dvě hodiny, a to i pro správní řízení.

Jedním z předkládajících poslanců byl i Jan Chvojka, dnes sice ministr pro lidská práva, v době předložení návrhu však „pouze“ řadový poslanec ČSSD. Stanovisko vlády bylo v tomto případě souhlasné a záhy se do návrhu dostaly i pozměňovací (.pdf) návrhy poslankyně ANO Válkové (body C1–C7 o § 18a–18d). Poslanci při hlasování vyjádřili tomuto návrhu podporu, a to víceméně jednotně mimo poslance Úsvitu.

Pozměňovací návrhy Válkové jsou však prakticky totožné s verzí, kterou vyprodukoval ministr spravedlnosti Pelikán. Provázanost a úmysl jsou tedy zjevné, vzhledem k tomu, že samostatný návrh by již nemuselo být možné v takto krátké době projednat, byl tedy „přilepen“ k jinému návrhu. Vzhledem k rozložení sil v Poslanecké sněmovně dopadlo hlasování o něm nepřekvapivě, proto lze opravdu říci, že to byla vláda, kdo utvrdil ústavou garantované právo na právní pomoc.

Prevence před povodněmi Životní prostředí Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Vláda proto zajistí další etapy Programu prevence před povodněmi orientované na retenci vody v povodích a bude realizovat protipovodňová opatření především v oblastech, které jsou minimálně chráněny před povodní.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 12

Současná vláda pokračuje v podpoře dotačního programu prevence před povodněmi, kdy v současnosti běží již jeho třetí pokračovaní pod názvem Podpora prevence před povodněmi III (2014–2020). Ministerstvo zemědělství, v jehož gesci program probíhá, potvrzuje orientaci na retenci vody v krajině při výběru projektů, jak vyplývá z informačního materiálu pro žadatele dotací:

„Budou upřednostňována opatření směřující ke zvýšení retence, tedy realizace řízených rozlivů povodní, budování poldrů a vodních nádrží s retenčními prostory.“
Je tu tedy alespoň proklamatorní snaha o naplnění slibu , což potvrzují i slova ministra zemědělství Jurečky v poslanecké sněmovně z 2. dubna 2015:

„V současné době je zahájena třetí etapa pro období 2014 až 2020, realizace technických protipovodňových opatření, ve které bude upřednostňována podpora retence, opatření k řízeným rozlivům povodí, poldry, vodní nádrže s retenčními prostorami a podpora zejména chybějících opatření v oblastech s potenciálně významným povodňovým rizikem vymezeným podle takzvané povodňové směrnice.“
V materiálech (. pdf, str .6) k dotačnímu programu je také několikrát zmíněna jedna podmínka o tom, že by měly dostávat přednost projekty dotýkající se území vymezených v mapách povodňových rizik a mapách povodňového nebezpečí. Pokračující podporu programu ukazuje i tato informace z února 2016 o uvolnění dalších financí na projekty zaměřené na zprůtočnění nebo zvýšení retenčních možností koryt vodních toků a přilehlých niv.

Vzhledem k výše uvedenému považujeme slib za splněný, i když na reálné výsledky bude nutno počkat až do ukončení dotačního programu po roce 2020.

Programy pro ohrožené regiony Životní prostředí Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Vláda připraví realizaci Zeleného programu v regionech s dlouhodobě špatným životním prostředím (Moravskoslezský kraj, Ústecký kraj), na jehož podobě se budou podílet kromě státu také města a obce i významné podnikatelské subjekty.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 8

Vláda schválila na svém jednání 10. července 2017 akční plán Strategie restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje, v němž jsou podrobně uvedeny jednotlivé kroky v několika oblastech, které mají zlepšit hospodářskou situaci ve zmíněných regionech.

Mezi hlavní pilíře patří např. lidské zdroje, podpora podnikání, inovace, výzkum a vývoj a v neposlední řadě také životní prostředí (ekologické škody, revitalizace Krušných Hor, regenerace „brownfieldů“). Nejedná se tedy o samostatný, ekologicky zaměřený, program podporující kraje s dlouhodobě špatným životním prostředím; tato problematika je součástí komplexně propojené strategie.

Program se zaměřuje obecně na zlepšování a rekultivaci životního prostředí, pro jednotlivé regiony pracuje rovněž se specifickými náměty. Např. u Moravskoslezského kraje chce vláda rychleji čerpat evropské fondy na odstraňování ekologických škod, u Karlovarského a Ústeckého kraje jde pak např. o podporu programu Revitalizace Krušných hor.

Evropské dotace jsou v této problematice poskytovány na základě posouzení ministerstva životního prostředí, které je řídícím orgánem Operačního programu Životního prostředí 2014–2020, přičemž jednou z prioritních oblastí, ve které je možné získat finanční podporu na konkrétní projekty, je „zlepšování kvality v lidských sídlech“. Prozatím bylo zveřejněno pět výzev (8., 16., 17., 67. a 79. výzva) na získání evropské dotace ve zmíněné oblasti zlepšování kvality ovzduší.

Registr smluv Právní stát Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Předložíme zákon o centrálním registru všech smluv uzavřených veřejnou správou nad určitý minimální finanční limit, zveřejnění se nebude týkat citlivých dat (osobní údaje, obchodní tajemství apod.). Tento registr bude dostupný na internetu.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 46

Registr smluv byl předložen již v minulém volebním období, projednání ovšem nebylo dokončeno. Nově byl předložen hned na začátku mandátu aktuální Sněmovny, kdy jej předložila skupina poslanců napříč politickým spektrem (TOP 09, ANO, STAN, KDU-ČSL). Nešlo tedy fakticky o vládní návrh zákona, neboť tato předloha doputovala do Sněmovny již v prosinci 2013, kdy Sobotkova vláda ještě ani nevznikla.

Budeme-li však sledovat, jak koalice naplnila svůj slib stran registru smluv, lze pozorovat hlasování jednotlivých vládních stran při jeho schvalování. Bez vládní většiny by totiž nemohl být schválen. Při rozhodujícím hlasování v Poslanecké sněmovně jej ve třetím čtení podpořily všechny tři vládní strany a mohl tedy vzniknout.

Základním principem platného zákona je to, že povinné subjekty jsou povinny zveřejňovat v registru všechny smlouvy, které mají hodnotu nad 50 tisíc korun. Jejich zveřejněním je také podmíněna jejich platnost.

Dne 19. ledna 2016 byla předložena novela tohoto zákona, a to skupinou poslanců KDU-ČSL (M. Jurečka, J. Bartošek, P. Kudela). Podle toho návrhu je největším problémem zákona o registru smluv zařazení státního podniku (přičemž reálně existuje pouze jeden, a to Budějovický Budvar) do seznamu povinných osob, což podle návrhu vede ke snížení konkurenceschopnosti a zisků.

Tento návrh prošel Poslaneckou sněmovnou, kde byly schváleny výjimky i pro státní, krajské a obecní firmy, jež mají průmyslovou nebo obchodní povahu. Senát však výjimky odmítl a poslanci je opětovně již neschválili. Namísto toho jednotlivé strany navrhly zcela novou předlohu, která měla být kompromisní verzí – tedy měla např. ochránit Budvar, ale dále nevyjímat řadu dalších povinných subjektů a tím neztenčit základní princip zákona – tedy aby byly veřejné prostředky pod větší kontrolou veřejnosti.

Tento návrh prošel hlasováním při prvním čtení v Poslanecké sněmovně. Jelikož jej projednávala podle § 90 zákona o jednacím řádu PSP, tímto jej bez dalšího schválila. Dne 19. července 2017 pak prošel návrh Senátem a nyní čeká na podpis hlavy státu.

Regulace vodného a stočného Životní prostředí Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Posílíme cenovou regulaci vodného a stočného.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 35

Tento slib byl splněn, neboť Sobotkova vláda schválila na jednání 9. února 2015 Návrh koncepčního řešení regulace ve vodárenství.

Tímto usnesením vznikl meziresortní Výbor pro koordinaci regulace oboru vodovodů a kanalizací (Výbor VaK), kterým se posilují regulační mechanismy v oblasti vodného a stočného. Detailnější informace k působnosti tohoto výboru naleznete zde (v přílohách, .doc).

Dále byl v roce 2014 v rámci cenotvorby vodného a stočného zpřísněn postup prokazování zahrnutého přiměřeného zisku v nájemném, a to podle odpovídajícího podílu vloženého majetku vlastníkem.

„Do ceny nelze zahrnout odpisy infrastrukturního majetku nepotřebného a kapacitně nevyužitého pro výrobu a dodání (rozvod) pitné vody nebo na odvádění a čištění, popřípadě jiné zneškodňování, odpadních vod, kromě infrastrukturního majetku sloužícího prokazatelně k zajištění zabezpečenosti dodávek pitné vody a odvádění a čištění odpadní vody.“ (web MFČR, 2017; Pitná voda a odpadní odvedená voda („vodné a stočné“); Odbor 16: Cenová politika)

Regulaci vodárenství vykonává v ČR vícero orgánů. Cenovou regulaci má na starosti ministerstvo financí dle zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, § 10a. Na základě vodního zákona jsou dalšími orgány ministerstvo zemědělství, ministerstvo životního prostředí a v oblasti zdravotní nezávadnosti vod či jejich znečištění též ministerstvo zdravotnictví.

Regulace cen je prováděna na základě takzvaného věcného usměrňování cen – zákon o cenách, § 6. Tento postup se uplatňuje již od roku 1993.

Jinými slovy, MFČR vydá ve svém věstníku postupy pro tvorbu cen. Věstník s regulací cen pro rok 2017 je k dispozici zde (.pdf). Postupy týkající se cenotvorby v oblastech povrchové vody, pitné vody a odpadní vody najdete na straně 9.

Síť vodovodů Životní prostředí Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Rozšíříme a zmodernizujeme síť veřejných vodovodů a systému čištění odpadních vod.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 35

Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) bylo v roce 2013 (.pdf), tedy rok před nástupem současné vlády, v České republice 75 481 km vodovodů a bylo jimi zásobováno 93,8 % občanů. V roce 2016 (.pdf) to bylo již 77 681 km a zásobováno bylo skrze vodovody 94,4 % obyvatel České republiky. Pokrytí země vodovody se nicméně zvyšovalo jak za této, tak za předchozí (Nečasovy) vlády, což je vidět na následujícím grafu:

Ve výsledku se tedy jedná o 2 200 km vodovodů více a o zhruba 60 000 více lidí připojených k vodovodu v průběhu vlády Bohuslava Sobotky. Podle Operační programu životního prostředí 2014–2020 (OPŽP 2014–2020), který funguje pod ministerstvem pro životního prostředí, je podporováno zkvalitňování vody, a to jak v případě modernizace a rozvoje vodovodních sítí, tak v případě čističek odpadních vod.

V několika výzvách (např. výzvy 22. nebo 38.) OPŽP 2014–2020 je možno čerpat dotace ohledně zkvalitnění vody až do roku 2020. Ovšem je nutno podotknout, že řídícím orgánem OPŽP sice je ministerstvo životního prostředí, ale všechny tyto prostředky pochází z Evropské unie.

Co se týče státních peněz, ministerstvo zemědělství vyhlásilo např. výzvy na čerpání státních financí v rámci podpory vodní infrastruktury jak v roce 2015 (.pdf), tak stejně i pro roky 2016 (.pdf) a 2017 (.pdf). Ze státních prostředků tak ministerstvo zemědělství uvolnilo během tří let okolo 2,9 mld. Kč na výstavbu a modernizaci vodovodů v obcích do 1 000 obyvatel a místních částí do 1 000 obyvatel.

V konečném důsledku se tedy na výstavbě a modernizaci podílely jak peníze pocházející z fondů Evropské unie, tak zároveň i peníze, které byly čistě ze státních prostředků.

Strategie na změnu klimatu Životní prostředí Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Vláda připraví do poloviny roku 2016 Strategii pro přizpůsobení se změně klimatu v České republice včetně konkrétních projektů zadržování vody v krajině, revitalizací vodních toků a údolních niv, důsledné ochrany spodních vod atd.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 8

Vláda přijala Strategii přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR v říjnu 2015. Strategie obsahuje (.pdf) analýzu dopadu změny klimatu na jednotlivé aspekty hospodářství a životního prostředí (konkrétně lesní hospodářství, zemědělství, biodiverzita, vodní hospodářství, urbanizovaná krajina, zdraví a hygiena, cestovní ruch, energetika a průmysl a doprava).

V příloze Strategie jsou popsány konkrétní pilotní projekty adaptačních opatření a výzkumy na toto téma.

Těžba zlata a břidlicového plynu Životní prostředí Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Nedovolíme obnovení průzkumu a těžby zlata, ani zahájení průzkumu a pozdější těžbu břidlicového plynu.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 34

Těžba zlata ani břidlicového plynu se ve funkčním období vlády neobnovila.

O těžbě zlata se diskutovalo naposledy na podzim 2016. Konkrétně se jednalo o těžbu zlata na Jesenicku, v okolí Zlatých hor. Obnovení těžby mělo kraji pomoci proti vysoké nezaměstnanosti a dát práci stovkám lidí v následujících několika letech.

Ministerstvo průmyslu a obchodu o tomto záměru začalo mluvit už na jaře 2015, kdy jej podpořil i prezident Zeman. Ministerstvo od tohoto plánu ale nakonec ustoupilo kvůli nízkým cenám zlata.

Na jaře 2015 také vláda neumožnila průzkum nalezišť břidlicového plynu na Přerovsku a Valašsku. Během třetího čtení horního zákona v Poslanecké sněmovně v lednu 2016 neprošel návrh poslance Kučery (TOP 09) na používání technologie hydraulického štěpení hornin při průzkumu a dobývání břidlicového plynu. Za vládní koalici, která návrh nepodpořila, tak i nadále deklaroval odmítavý postoj tehdejší ministr Mládek.

Ten uvedl:

„Aby nedošlo k omylu, tato vládní koalice se rozhodla, že nebude podporovat těžbu břidlicového plynu. Já to v žádném případě nezpochybňuji. Navíc ekonomické výsledky v Polsku při pokusech o podobnou činnost nejsou povzbuzující. Totéž platí pro zlato. Jsem proti tomu, aby se zkoušela nějaká těžba v Povltaví. Zkoumali jsme možnost těžby ve Zlatých Horách, tam to nevychází ekonomicky. Ekologický problém by byl odstranitelný, kdybychom to dělali jako Slováci, kteří to vozí k loužení do Belgie. Ekologický problém by nebyl. S těžbou uranu, s plnohodnotnou, končíme tento rok, dotěžování na Dolní Rožínce bude probíhat do konce roku 2017. Pak dlouhá léta se žádný uran těžit nebude, možná dokonce nikdy. Ale bezpečně to nevíme. Čili to nejsou věci, které by byly pro aktuální řešení. To jsem považoval za nutné též dodat, aby to nevypadalo, že vláda se honem chystá na nějakou těžbu a že obce přijdou o nějaké velké příjmy.“

Transparentní vlastnictví Právní stát Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Předložíme návrh zákona, který vedle akcií na majitele zajistí transparentnost vlastnictví i u společností s akciemi na jméno a umožní oprávněným státním orgánům zjistit majitele akcií společnosti po celou dobu její existence.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 46

Vládní návrh zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu reaguje na směrnici Evropského parlamentu a Rady EU 2015/849. Jednou z novelizací je změna zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob schválená 7. září 2016.

Touto změnou se vytváří evidence údajů o skutečném majiteli právnické osoby zapsané do veřejného rejstříku. Evidence o majiteli obsahuje jeho jméno, bydliště, adresu pobytu, ale také údaj o jeho podílu ve společnosti.

Během jednání byl podán pozměňovací návrh poslance Jaroslava Klašky za KDU-ČSL, který žádal, aby byly informace o skutečném vlastnictví přístupny vždy i dalším osobám a organizacím. Tento pozměňovací návrh byl však v hlasování většinou zamítnut. Následně byl zákon bez potíží přijat napříč všemi politickými kluby.

Nicméně i přesto vláda tento svůj závazek naplnila, neboť oprávněné orgány budou mít od roku 2018 možnost zjistit skutečné vlastníky společností s akciemi na jméno.

Zacházení s odpady Životní prostředí Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Předložíme novou strategii zacházení s odpady na období 2015 až 2025 a její principy podpoříme zákonnou úpravou.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 34

V prosinci 2014 vláda schválila Plán odpadového hospodářství České republiky pro období 2015–2024. Tento plán (.pdf) je klíčovým dokumentem pro realizaci dlouhodobé strategie nakládání s odpady. Strategie plánu vychází ze čtyř hlavních cílů.

Dokument byl schválen jako nařízení vlády č. 352/2014 Sb. s účinností od ledna 2015. Nový plán navázal na předchozí Plán odpadového hospodářství ČR 2003–2013, prodloužený do konce roku 2014.

V červenci 2015 schválila Sněmovna návrh novely zákona o odpadech. Novela zákona především uvedla do souladu evropské právo s českým zákonem o odpadech, neboť zapracovala změnu směrnice o bateriích a akumulátorech spolu s dalšími novými směrnicemi.

Zachování zelené nafty Životní prostředí Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zachováme tzv. zelenou naftu pro aktivně hospodařící zemědělce.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 32

Vláda skutečně schválila (.pdf) zachování vratky na spotřební daň z pohonných hmot zemědělcům již v roce 2014. Loni dokonce rozšířila (.pdf) daňové zvýhodnění pro zemědělce hospodařící v živočišné výrobě. První i druhá novela zákona o spotřební dani prošla oběma komorami Parlamentu, vláda tedy svůj slib splnila.

Sliby vlády Andreje Babiše ověřujeme díky grantové podpoře Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.