Demagog.cz

Sliby Sobotkovy vlády (2014—2017)

Speciální výstup Demagog.cz sledující plnění slibů vlády Bohuslava Sobotky

S končícím volebním obdobím zpracoval Demagog.cz unikátní analýzu, nakolik koalice ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL splnila závazky, které si na začátku volebního období sama vytyčila. Pečlivě jsme prostudovali programové prohlášení vlády a koaliční smlouvu a identifikovali jsme přesně 156 měřitelných slibů, a to napříč rezorty. Můžete si tak přečíst, jak si vláda vedla v plnění slibů na poli bezpečnosti, zahraniční politiky, zdravotnictví, školství, práva a státní správy, hospodářství a ekonomiky, zemědělství i životního prostředí.

U každého jsme na základě dohledávání primárních zdrojů informací zkoumali, zda se jej koalici podařilo naplnit (kompletní metodika). Pro potřeby tohoto výstupu pracujeme s třemi hodnotícími kategoriemi — jde o sliby splněné, částečně splněné a nesplněné (více v metodice). Cílem hodnocení není říct, zda vláda byla dobrá, nebo špatná. To si rozhodne každý volič 20. a 21. října u volební urny. Naším cílem bylo nabídnout veřejnosti tvrdá data a poctivou analýzu namísto impulsivních a zkratkovitých hodnocení, která s sebou nese rozbíhající se předvolební kampaň. Z výsledků vyplývá, že vláda splnila 51 % verifikovatelných slibů a naopak nesplnila 40 % z toho, co si vytyčila v koaliční smlouvě.

Analýzu jsme zpracovali k 20. srpnu 2017, po proběhnuvší poslední schůzi Poslanecké sněmovny ji budeme s ohledem na legislativní posuny u jednotlivých předloh ještě aktualizovat.

Budeme rádi za vaši zpětnou vazbu. Pište nám na info@demagog.cz.

Poslední aktualizace výstupu: 20. srpna 2017

156 sledovaných slibů

79 splněných
51 %
14 částečně splněných
9 %
63 porušených
40 %
Oblast Hodnocení
Aktualizace koncepcí Hospodářství Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Vláda zajistí aktualizaci Státní energetické koncepce a Státní surovinové politiky.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 9

Aktualizaci státní energetické koncepce (.pdf) schválila vláda ČR na svém zasedání 18. 5. 2015 usnesením č. 362. Server ekolist.cz k tématu uvádí, že schválením byl završen proces aktualizace, který trval téměř pět let. Koncepce je významným strategickým dokumentem, protože vymezuje směr, kterým se bude v následujících dekádách ubírat česká energetika. Do doby přijetí aktualizace se energetická politika ČR řídila Státní energetickou koncepcí (.doc) z roku 2004. Jak uvedl pro zpravodajský server iHned.cz tehdejší ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek, koncepce z roku 2004 byla překonaná a neodrážela události, které se v energetickém sektoru v následujících letech odehrály.

Dokument Státní surovinová politika ČR v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů (.pdf) schválila vláda ČR na svém zasedání dne 14. 6. 2017 usnesením č. 441.

Ještě před schválením dokumentu vládou došlo v únoru letošního roku k jeho veřejnému projednání na Ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO). Toto veřejné projednání bylo určeno pracovníkům veřejné správy a zástupcům podnikatelských subjektů a akademické sféry.

Nová surovinová politika, projednávaná od roku 2012, je aktualizací předchozí surovinové politiky platné od roku 1999. Cílem nového dokumentu je dle informací MPO vytyčit mantinely pro využívání nerostných surovin z domácích i zahraničních zdrojů. Nová surovinová politika navazuje na aktualizovanou státní energetickou koncepci z roku 2015 a vytváří předpoklady pro její praktické naplnění.

Cash pooling Hospodářství Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Ministerstvo financí zefektivní řízení likvidity státu, a to zejména prostřednictvím provádění cash poolingu.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 5

Cash pooling je nástroj k efektivnímu řízení likvidity, který se používá ve firmách a který nyní používá i státní správa. Je součástí systému státní pokladny, který se začal zavádět již před nástupem této vlády.

„Ministerstvo financí tak nemusí držet vysokou opatrnostní rezervu pro financování státního dluhu, protože Státní pokladna nám ji částečně nahrazuje. Dříve si stát musel zbytečně půjčovat, ačkoli na účtech jednotlivých veřejných institucí ležely desítky miliard korun. Prosazené změny a úspěšná rozpočtová stabilizace nám umožní půjčit si na finančních trzích až o 140 mld. korun méně, než jsme původně předpokládali,“popisoval Miroslav Kalousek, ministr financí v předchozí vládě, efektivitu společného spravování finančních prostředků.

Podstatou systému je, že se peníze ze všech složek státní správy sjednotí na jednom účtu, z kterého pak na základě plánované potřeby postupně odcházejí. Výhody systému spočívají v tom, že si jednotlivé složky navzájem pomáhají vykrývat mezery v cash flow a každá jedna složka nemusí držet vysokou hotovostní rezervu.

Toho využívala i současná vláda, do listopadu 2015 rozpustilo ministerstvo financí rezervy ve výši 63 miliard korun.

Efektivita řízení likvidity je pozitivně hodnocena i ve Zprávě o řízení státního dluhu v roce 2016 (strana 24). Z tabulky je sice patrné, že v roce 2016 v systému státní pokladny výrazně přibylo likvidity, je to ale kvůli tomu, že v roce 2016 se do systému zapojily další významné subjekty jako například VZP nebo SŽDC.

Daňové ráje Hospodářství Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Platby od právnických a fyzických osob subjektům v daňových rájích budou předmětem zvláštní informační povinnosti. Daňový ráj (resp. příslušná jurisdikce) bude definován vyhláškou ministerstva financí („black list“). Porušení povinnosti bude mít kromě jiného za následek automatickou ztrátu daňové uznatelnosti hrazeného nákladu.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 30

Slib splněn nebyl, neboť zatím taková informační povinnost nebyla zavedena; ani se nám nepodařilo nalézt vyhlášku MFČR, která by definovala daňové ráje . Tyto seznamy jsou zpracovávány zatím na nadnárodní úrovni.

Finanční správa nicméně v lednu 2016 informovala, že při kontrolách zaměřených na daňové ráje doměřila 50 mil. korun. Dohledávat dodatečné doměření daně se daří především díky mezinárodním smlouvám, kterých je Česká republika signatářem. Důležitým faktorem mezinárodní spolupráce je především fakt, že smlouvy podepsaly i státy a území považované za daňové ráje, jako např. Kypr, Panama, Lichtenštejnsko, Britské Panenské ostrovy, Bahamské ostrovy, ostrov Man, Jersey či Guernsey.

Seznam daňových rájů vydala v minulosti OECD a v roce 2015 také Evropská unie. Tento krok byl ovšem kritizován jako krytí vnitrounijních problémů s vyhýbáním se placení daní a takzvaným „LuxLeaks“. Podrobnější informace (v anglickém jazyce) k dispozici v tiskové zprávě Evropské komise zde.

Aktivity České republiky se v tomto ohledu tedy váží zatím ke schůzi Rady EU pro hospodářské a finanční záležitosti (ECOFIN) z 8. listopadu 2016, které se jako tehdejší ministr financí zúčastnil Andrej Babiš. Rada se na svém jednání dohodla na postupu a kritériích, dle nichž budou jednotlivé jurisdikce zařazeny na seznam nespolupracujících v daňové oblasti.

Na této schůzi se rovněž jednalo o balíčku opatření, jimiž se reformuje způsob zdanění podniků v rámci EU.

„Balíček obsahuje nové návrhy týkající se společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob. Komise navrhuje jednotný soubor pravidel pro výpočet zdanitelného zisku společností v celé EU, včetně opatření vedoucích k eliminaci příležitostí pro vyhýbání se daňovým povinnostem. Součástí balíčku je také návrh nového systému pro řešení sporů týkajících se dvojího zdanění a opatření k vyřešení hybridních nesouladů mezi daňovými systémy členskými státy a třetích zemí.“
(citace z webových stránek Evropské rady a Rady EU; Rubrika: Domovská stránka, Zasedání, Rada pro hospodářské a finanční věci (Zasedání č. 3495); 8. listopadu 2016)

Dále také rada odsouhlasila návrh směrnice, který umožňuje daňovým orgánům přístup k informacím o skutečném vlastnictví obchodních společností. Návrh by měl začít platit od 1. ledna 2018.
Mimo spolupráci v rámci Rady EU je kooperace v oblasti daňové správy zakotvena též v českém právním systému, a to v zákoně č. 164/2013 Sb., o mezinárodní spolupráci při správě daní.

Možnosti prevence daňových úniků poskytují, mimo jiné, také mezinárodní dohody TIEA - dohody o výměně informací v daňových záležitostech. Tyto dohody má ČR uzavřeny i se zeměmi, které měly dříve status daňových rájů, jako například Britské Panenské ostrovy nebo Kajmanské ostrovy. Přehled platných TIEA České republiky je dostupný zde.

Data ze státní pokladny Hospodářství Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Vláda zpřístupní data ze státní pokladny veřejnosti a připraví informační materiál o státním rozpočtu pro občany.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 5

Ministerstvo financí pravidelně vydává publikaci Státní rozpočet v kostce , která by dle webu ministerstva měla zvýšit informovanost veřejnosti a transparentnost rozpočtové politiky v souladu s mezinárodními trendy. Popisuje hlavní funkce státního rozpočtu, jeho charakteristiky, proces jeho přípravy a přináší konkrétní informace k rozpočtu na každý rok.

Kromě Státního rozpočtu v kapse funguje na webu ministerstva aplikace monitor.statnipokladna.cz, která umožňuje veřejnosti volný přístup k rozpočtovým a účetním informacím ze všech úrovní státní správy. Tato aplikace byla však spuštěna už za předchozí vlády Jiřího Rusnoka.

Digitální gramotnost Právní stát Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Přijetí Strategie pro zvýšení digitální gramotnosti a rozvoj elektronických dovedností občanů.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 4

Strategii digitální gramotnosti ČR na období 2015–2020 (.pdf) schválila vláda usnesením č. 523 dne 1. 7. 2015. Tímto usnesením vláda uložila ministryni práce a sociálních věcí (MPSV), aby do konce března 2016 zpracovala Akční plán pro implementaci zmíněné Strategie, aby implementaci Strategie MPSV koordinovalo s ministerstvem školství a dále aby ministryně práce a sociálních věcí předkládala vládě každý kalendářní rok (vždy k 30. červnu) vyhodnocení naplňování Strategie. Akční plán Strategie ministryně vládě předložila a ta ho schválila usnesením č. 616 na svém zasedání dne 7. 7. 2016.

Ministryně Marksová vládě dne 10. 7. 2017 předložila pro informaci Zprávu o naplňování Akčního plánu Strategie digitální gramotnosti České republiky na období 2015 až 2020 v roce 2016 (bod D, číslo 3).

Strategie digitální gramotnosti je součástí širšího projektu nazvaného Digitální Česko v. 2.0 – Cesta k digitální ekonomice (.pdf), který schválila předchozí (Nečasova) vláda dne 20.3. 2013 usnesením č. 203. V příloze (.pdf, str. 3) tohoto usnesení se v bodě 16 píše o pověření MPSV v koordinaci s ministerstvem školství k vypracování Strategie pro zvýšení digitální gramotnosti a rozvoj elektronických dovedností občanů.

Jak se také uvádí v příloze usnesení č. 203, cílem Strategie je „...rozvíjet optimální nástroje tak, aby byli noví pracovníci připraveni na vstup do zaměstnání a zároveň aby byli podporováni současní zaměstnanci, kteří čelí změnám v informačních a komunikačních technologiích a globalizaci. Mezi další cíle patří snižování digitální propasti a zajištění, resp. zvýšení, celkové úrovně digitální gramotnosti občanů a tím posílení české ekonomiky a její konkurenceschopnosti.“

Na praktické plnění cílů Strategie bude vynaloženo přes 3,8 miliardy korun; většinu částky pokryjí finance z evropských fondů, zbytek doplatí stát. Peníze mají směřovat na pořádání kurzů a školení a vybudování digitálních center pro širokou veřejnost.

Dokončení úseků TEN-T Hospodářství Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Vláda dokončí úseky infrastruktury s napojením na sítě TEN-T.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 11

Slib hodnotíme jako nesplněný, protože výstavba zejména silničních uzlů zapojených do sítě TEN-T nebyla dokončena.

TEN-T neboli politika transevropské dopravní sítě je projekt dávající si za cíl (. doc, str. 3):

  • posílení hospodářské soudržnosti mezi jednotlivými evropskými zeměmi a regiony,
  • zlepšení účinnosti dopravy,
  • zlepšení udržitelnosti dopravy,
  • zvýšení přínosů pro uživatele dopravy.

Evropská komise definovala tzv. primární uzly (městské a vstupní brány do EU); zjednodušeně řečeno, cílem sítě je propojit všechny aglomerace nad 1 mil. obyvatel, všechna důležitá letiště, přístavy a hraniční přechody do sousedních států EU, pokud možno všemi druhy dopravy.

V květnu loňského roku vláda informovala, že na 11 úsecích, které jsou součástí dopravní páteřní sítě TEN-T, stát vykoupil pozemky. V letošním roce začala výstavba pouze na kratších úsecích dálnic D3 a D48.

Dostupnost kulturních institucí Vzdělanost Část. splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Usnadníme dostupnost veřejných kulturních institucí, např. zavedením jednoho dne s volným vstupem a rodinných slev.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 43

V lednu roku 2015 uspořádalo ministerstvo kultury bilanční tiskovou konferenci, v jejímž výstupu zmiňuje, jaký je stav konkrétních slibů z koaliční smlouvy. Je zde zmíněna novela zákona 203/2006 Sb., o některých druzích podpory kultury, která však nebyla ani navržena.

Zavedení určitých dnů s volným vstupem tak není součástí tohoto ani jiného zákona. Některé instituce zavedly dny s volným vstupem (např. na základě doporučení ze strany ministerstva nebo na základě vlastního uvážení), nejedná se ale o nařízení zákonem a nejde o plošné opatření.

Konkrétními institucemi jsou např. Moravská galerie (od 1. prosince 2013, tedy nikoliv ve funkčním období současné vlády), ve vybraných dnech také Moravské zemské muzeum, obdobně Národní muzeum.

Běžně je u památek, které spravuje Národní památkový ústav, zvýhodněné vstupné pro děti, zdravotně postižené, organizované skupiny nebo pro rodiny. Národní památkový ústav také organizuje tzv. věrnostní program, do kterého se zapojila (nikoliv ovšem na základě zákona) řada památek. Jedná se o program, kdy za pět zakoupených vstupů získává návštěvník šestý vstup zdarma.

Národní památkový ústav nám poskytl prostřednictvím svého mluvčího odpověď, v jakém stavu daná agenda je. „Dobrý večer,

mohu potvrdit, že po dohodě s Ministerstvem kultury zavedl Národní památkový ústav ve vybraných dnech volné vstupy do památkových objektů pro děti a mládež (plošné zavedení volného vstupu nebylo z důvodu plnění rozpočtu NPÚ z vlastních výnosů možné).

Srdečně zdraví,

Mgr. Jan Cieslar
tiskový mluvčí“

Opatření tedy sice nebylo zcela naplněno, jisté kroky však vláda (ministerstvo kultury) podnikla. Závazek tedy hodnotíme jako částečně splněný.

Druhá kariéra sportovců Vzdělanost Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Vytvoříme podmínky pro trenéry a sportovní instruktory mládeže včetně příležitostí pro druhou kariéru aktivních sportovců.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 44

V roce 2015 vláda projednala strategický dokument Plán podpory rozvoje sportu v letech 2015–2017. Dle Plánu (.doc, str. 17–18) je prioritním cílem v podpoře rozvoje sportu mj. podpora sportovní reprezentace, v jejímž rámci musí být dle Plánu vytvořen systém podpory bývalých sportovců při zajišťování druhé kariéry. K podmínkám pro trenéry a instruktory mládeže je v plánu pouze uvedeno, že prakticky neexistují prostředky na jejich odměňování v tělovýchovných jednotách a sportovních klubech, což v základních článcích sportu zabraňuje realizaci kvalifikované trenérské práce s mládeží.

Na Plán navázala Koncepce podpory sportu 2016–2025, kterou vláda schválila v červnu 2016. Koncepce považuje za základní sportovní priority podporu sportu dětí a mládeže a jejich trenérů a podporu reprezentantů. V Koncepci se uvádí, že je žádoucí inovovat vzdělávací standardy ve sportu pro dobrovolné i vrcholové trenéry a je třeba vytvořit systém péče o sportovní reprezentanty po ukončení kariéry.

Konkrétně materiál uvádí:

„Strategický cíl 6 - Vytvořit systém péče o státní reprezentanty po ukončení kariéryJe třeba vytvořit systém péče o vynikající sportovní reprezentanty po ukončení kariéry jako je obvyklé v zemích EU, rozvíjet duální kariéru a přípravu sportovců na jiné pracovní postavení po ukončení sportovní kariéry a zvyšovat zapojení sportovců do další činnosti v oblasti sportu dle jejich předpokladů a schopností. S naplňováním Koncepce Sport 2025 vyvstává potřeba vzniku nových pracovních míst.“

Slib hodnotíme jako nesplněný, jelikož je ve zmíněných dokumentech pouze obecně – bez konkrétních kroků k realizaci – uvedeno, že je nutné vytvořit systémy podpory a péče o sportovce po ukončení kariéry. V žádném z nich nejsou stanoveny podmínky pro trenéry, které nebyly vytvořeny ani žádným zákonem, vládním usnesením či ministerskou vyhláškou z dílny této vlády.

EET Hospodářství Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Navrhneme legislativní opatření vedoucí k maximální digitalizaci správy daní. Specificky navrhneme legislativní a technická opatření směřující k efektivní kontrole vykazovaných tržeb z maloobchodního prodeje zboží a služeb. Tato opatření zahrnou u vybraných subjektů online hlášení tržeb, povinnost vystavovat doklady s unikátním číslem a „účtenkovou loterii“.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 30

Základním kamenem této iniciativy k podle vlády „efektivnější“ kontrole vykazování tržeb z maloobchodního prodeje je schválený zákon z 16. března 2016 112 /2016 Sb. o evidenci tržeb, který poskytl legální rámec celému projektu elektronické evidence tržeb (EET). Elektronická evidence tržeb spočívá v tom, že je evidována každá platba a zákazník obdrží od obchodníka účtenku s unikátním kódem.

Garantem a provozovatelem celého projektu je pak Finanční správa, která zároveň obstarává technickou správu celého systému. Pilotní provoz systému byl zahájen 1. listopadu 2016 a od 1. prosince 2016 běží systém již v ostrém provozu.

Zákon samotný počítal s postupným zaváděním EET dle jednotlivých podnikatelských segmentů – 1. prosince 2016 to bylo Stravování, ubytování a pohostinství, od 1. března 2017 pak segment Malobchod a velkoobchod, následovat pak bude termín 1. března 2018 (zbývající nejmenovaní v 1., 2., a 4. vlně) a poslední termín zapojení bude 1. června 2018 pro skupinu Řemesla a vybrané výrobní činnosti.

Součastí kontroly je i tzv. „účtenková loterie“, kterou bude mít na starosti přímo ministerstvo financí. Provozovatelem a dodavatelem systému loterie byla vybrána firma Diebold Nixdorf. Loterie by měla být spuštěna v říjnu roku 2017.

Vzhledem k přijetí zákona a zavedení systému EET do praxe považujeme slib za splněný. Dodejme, že nehodnotíme správnost zvoleného řešení a ani jeho funkčnost, popisujeme pouze to, zda vláda plní to, co si sama předsevzala.

Elektronická sbírka zákonů Právní stát Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Podpoříme projekt elektronické sbírky zákonů dostupné každému občanu na internetu.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 44

Elektronickou sbírku zákonů vláda skutečně podpořila a to zejména legislativně. Prosadila zákon, který tuto sbírku zavedl. Nově by měla být tato věc dostupná od začátku roku 2020, kdy začne být výše uvedený zákon účinný.

Dle návrhu vlády by měl být systém reálně hotov do konce března 2018 (str. 80). V období do zmíněného roku 2020 by měla mít veřejnost k dispozici systém v pilotním provozu (str. 108). Co se týče finančních nákladů, celé zřízení by mělo stát 527 milionů korun, z čehož asi 80 % nákladů má být pokryto evropskými penězi (str. 17).

Elektronické fakturace Právní stát Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zavedeme elektronizaci daňových dokladů a elektronizaci fakturace pro instituce státní správy a jejich dodavatele.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 47

Možnost listinné nebo elektronické podoby daňového dokladu je zakotvena již v původním znění zákona o DPH z roku 2004. Definice elektronického daňového dokladu se dále zpřesňuje jak v zákoně, tak v pokynech finanční správy.

V České republice existuje standard pro elektronickou fakturaci ISDOC, který na základě společné deklarace výrobců ekonomických a ERP systémů ICT unie a zástupců státu vybudoval a spravuje společný formát elektronické komunikace.

V roce 2014 byla představena nová verze ISDOC, která obsahuje nové možnosti pro využití strukturované elektronické fakturace ve veřejných zakázkách. Je rozšířena například o číslo a platnost smlouvy, spisovou značku a číslo jednací, kódy výkonového účetnictví státu nebo položky pro evidenci spotřební daně. Umožní tak snadnější sledování jednotlivých položek v účetnictví státu.

Z veřejně dostupných informací není patrné, nakolik tento pokrok v elektronizaci daňových dokladů byl iniciován státní správou či přímo touto vládou. K představení nové verze došlo v dubnu 2014, tedy jen tři měsíce po nástupu Sobotkovy vlády. Je nicméně faktem, že během fungování této vlády ke změně došlo, slib tak hodnotíme jako splněný.

Evidence nemovitého i movitého majetku Hospodářství Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Veškerý nemovitý (v další fázi pak i významný movitý) majetek státu bude centrálně evidován a spravován, z čehož vyplyne i racionalizace portfolia nemovitého majetku a optimalizace jeho využití.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 5

Tento výrok hodnotíme jako nesplněný, a to ze dvou důvodů: za prvé, centrální registr nemovitých budov existoval již před nástupem Sobotkovy vlády a objekty jsou do něj povinně zapisovány podle zákona o majetku ČR. Za druhé, movitý majetek žádný podobný centrální registr nemá.

Pod Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) funguje Centrální registr administrativních budov (CRAB): systém evidující nemovité majetky státu; zveřejňuje některé ekonomické údaje o provozu budov a nabízí nemovitosti státu k prodeji. CRAB se zaměřuje výlučně na nemovitosti a není dílem Sobotkovy vlády, protože plány na něj začaly již v roce 2008 (tedy za vlády Mirka Topolánka; funkční období vlády Bohuslava Sobotky začalo v únoru 2014).

Projektový záměr na vybudování CRAB vznikl v roce 2008. Jak uvádí web CRAB, „v červnu 2009 byl projektový záměr CRAB zpřesněn jako centrální registr administrativních budov ve vlastnictví státu, včetně souvisejících pozemků a staveb a prostor nestátních budov, v nichž jsou složky státu dislokovány, včetně ekonomických dat“. Na rozvoj projektu přispěla EU ze strukturálních fondů (tyto prostředky pokryly až 85 % nákladů). V ostrém provozu funguje CRAB od roku 2012 („Brožura CRAB 2013“, .pdf, str. 4).

Cíle projektu CRAB jsou následující:

„- evidence administrativních budov státu v jednom systému,
- přehled o volných/využitých plochách,
- minimalizace neúčelného vynakládání finančních prostředků na pořizování nových budov a prostor,
- jednotný prostor pro elektronickou nabídku nepotřebného nemovitého majetku v rámci státu (viz §19 zákona č. 219/2000 Sb.),
- jednotný prostor pro transparentní nabídku nemovitého majetku určeného k realizaci, přístupný široké veřejnosti,
- optimalizace dislokace státních institucí a jejich zaměstnanců (včetně možnosti využití sdílení prostor).“

Dodejme, že zda jsou v CRAB skutečně všechny státní nemovitosti, nemůžeme ověřit.

Pokud jde o movitý majetek, i ten spadá do působnosti Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Na svých webových stránkách ÚZSVM zveřejňuje majetek k prodeji, žádná centrální databáze podobná CRAB však neexistuje.

Expertíza u dopravních staveb Hospodářství Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zavedeme expertízu nákladů u stavebních investic do dopravní infrastruktury nad 50 mil. Kč s cílem hospodárného vynakládání veřejných prostředků a posuzování nákladů těchto staveb v celém cyklu životnosti.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 26

Stanovení pravidel pro provádění expertíz projektů staveb dopravní infrastruktury je uvedeno v dokumentu Dopravní politika ČR pro období 2014–2020 s výhledem do roku 2050 (.pdf, str. 57) jako jedno z opatření k dosažení úspor při přípravě a realizaci staveb dopravní infrastruktury. Tento dokument, za jehož implementaci odpovídá ministerstvo dopravy, byl schválen na jednání vlády již v červnu 2013. V koaliční smlouvě bylo opatření specifikováno.

Ministerstvo dopravy ve věci zavedení tohoto opatření nepodniklo konkrétní kroky k přijetí zákona, jehož součástí by bylo zavedení daného opatření, a nebylo vydáno ani nařízení vlády, které by tuto záležitost řešilo. Ministerstvo dopravy ve své působnosti nevydalo ani vyhlášku zabývající se tímto opatřením.

V rámci Ředitelství silnic a dálnic, které je zřízené ministerstvem dopravy, sice funguje úsek kontroly kvality staveb – tento úsek však kontroluje technickou kvalitu staveb, nikoliv náklady u dopravních staveb nad stanovenou částku. Úsek neprovádí expertízu nákladů.

Financování politických stran Právní stát Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zpřísníme systém financování politických stran zavedením výdajového limitu pro volební kampaně a uzákoněním limitu pro dary od fyzických a právnických osob.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 46

V září 2016 byl schválen zákon č. 322/2016 Sb. (.pdf), kterým se mění volební zákony a další související zákony s účinností od 1. ledna 2017. Všechny kandidující subjekty jsou mimo jiné povinny do pěti dnů od vyhlášení voleb zřídit transparentní volební účet.

Součástí této novely je také zavedení limitu na výdaje ve volebních kampaních.

Ve stejné době byla také přijata novela zákona o sdružování v politických stranách a politických hnutích (zákon č. 302/2016 Sb.), která upravuje podmínky pro poskytnutí darů politickým stranám nebo hnutím od fyzických a právnických osob (§18 tohoto zákona).

Dary a jiné bezúplatné plnění nesmí od jedné osoby v daném kalendářním roce překročit částku 3 miliony Kč. V souvislosti s těmito novelami byl zřízen Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí, který každoročně dohlíží na výroční finanční zprávy politických subjektů a má přehled o dárcích a jejich darech (§19, z. č. 302/2016 Sb.).

Financování základního výzkumu Vzdělanost Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Snížíme závislost základního výzkumu na účelovém financování.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 42

Slib hodnotíme jako nesplněný, jelikož poměr prostředků, které putují v České republice ze státního rozpočtu do účelového a institucionálního výzkumu, zůstal během mandátu vlády fakticky stejný.

V České republice existují dva základní způsoby financování (.pdf) výzkumů ze státních peněz. Účelové financování zahrnuje ve své podstatě peníze, se kterými se ve státním rozpočtu počítá jako s podporou výzkumu. Jedná se tak o finance, které putují výzkumným týmům. Institucionální podporou se pak míní peníze, které přerozdělují např. vláda a jednotlivá ministerstva a které jdou na provoz jednotlivých pracovišť. Jsou to tedy o peníze, jež se investují kvůli dlouhodobému efektu.

Základní výzkum je bádání, které nemá žádný předem daný konkrétní cíl. Během základního výzkumu se může např. zkoumat zajímavý přírodní jev. Informace získané v průběhu se pak uplatňují během aplikovaného výzkumu, kdy vědec většinou hledá či testuje konkrétní vlastnosti subjektu.

Je možné zjistit, že výdaje státního rozpočtu na podporu vědy a výzkumu sice celkově stoupají, avšak podle Sekce místopředsedy vlády pro vědu, výzkum a inovace (.pdf) se podíl účelového a institucionálního financování nezvětšuje, naopak se blíží podobným hodnotám. Současná vláda tak podporuje stejně vědecká pracoviště a jednotlivé týmy.

Firemní školky Vzdělanost Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Podpoříme vznik firemních školek se zajištěním odborného vzdělávacího programu a odbornosti učitele.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 40

Zákon č. 472/2011 Sb., který novelizuje školský zákon, poprvé umožňuje zřídit firemní mateřské školy. Zároveň jim dává možnost přednostně přijímat děti zaměstnanců, což je rozdíl oproti mateřským školám, které si nemohou stanovovat takovou podmínku - jinak by se jednalo o diskriminaci.

Firemní školky, jež jsou zapsané ve Školském rejstříku, musí splňovat požadavky dané školským zákonem. Pokud se jedná o soukromého zřizovatele firemní školky, která je zapsaná ve školském registru, bude financovaná obdobně jako soukromá mateřská škola. Není u nich rozdíl ani při čerpaní dotací. Do firemních školek jsou přijímané děti od 3 let. Pokud by chtěl zaměstnavatel zabezpečit péči o děti do 3 let, může zřídit firemní školku, která podléhá jinému než školskému zákonu. Může se jednat buď o dětskou skupinu (upravenou zákonem č. 247/2014 Sb.), nebo péči o dítě do 3 let (podle zákona č. 455/1991 Sb.).

V období let 2015 až 2017 byly ministerstvem práce a sociálních věcí vydané tři výzvy na předkládání projektů kvůli čerpání finančních prostředků z Evropského sociálního fondu. První výzva se týkala podpory budování a provozu zařízení, ve kterých se starají o děti předškolního věku, pro podniky, ale i veřejnost (kromě Prahy). Celková částka stanovená na přerozdělování byla 1,1 mld. Kč. Druhá výzva se stejným zadáním byla určená jen pro hlavní město ČR. Na redistribuci se vyčlenilo 213 milionů Kč. V třetí výzvě měly být předkládané projekty na podporu vzniku dětských skupin pro podniky a veřejnost (kromě Prahy). V dubnu 2017 došlo dokonce k navýšení alokované sumy na cca 930 milionů Kč, aby byly podpořeny všechny žádosti, které splňovaly podmínky.

Dětské skupiny vznikly i na některých ministerstvech. Stejně jako u většiny zařízení, i zde byly získány prostředky z Evropského sociálního fondu.

Vládní slib pokládáme za splněný, protože prostřednictvím výše popsaných výzev, které vyhlásilo ministerstvo práce a sociálních věcí, mohly firemní školky získat dotace pro svůj vznik nebo fungování.

Fondy prevence Vzdělanost Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Navýšíme čerpání z fondu prevence zdravotních pojišťoven na boj s obezitou mládeže.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 43

Na úvod je pro úplnost třeba charakterizovat fondy prevence zdravotních pojišťoven. Hospodaření zdravotních pojišťoven se zakládá na fondovém principu, přičemž jednotlivé činnosti jsou financovány stanovenými finančními prostředky z finančních fondů, kterých je celkem sedm. Jedním z nich je Fond prevence, jehož zřízení je dobrovolné. Slouží k hrazení služeb, u kterých je prokazatelný preventivní účinek. Takové služby se poskytují pojišťěncům, kteří trpí onemocněním, případně jsou jím ohroženi.

Boj proti obezitě je součástí širšího projektu nazvaného Zdraví 2020 - Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí (.pdf). Tuto strategii schválila 8.1. 2014 tehdejší úřednická Rusnokova vláda usnesením č. 23.

Hlavní těžiště odpovědnosti za strategii vláda zmíněným usnesením přenesla na ministra zdravotnictví, jemuž uložila rozpracovat do konce roku 2015 strategii tématiky do jednotlivých implementačních akčních plánů. Témata jednotlivých akčních plánů určil dokument národní strategie (.pdf, str. 23) a jedním z nich je také téma zařazené v oblasti oblasti prevence nemocí a podpory zdraví nazvané Správná výživa a stravovací návyky populace (.pdf, str. 22, bod 2).

Výše zmíněné akční plány Ministerstvo zdravotnictví předložilo vládě 28.8. 2015, kdy také byly vládním usnesením č. 671 schváleny. Tématu prevence obezity se věnuje akční plán nazvaný Správná výživa a stravovací návykypopulace na období 2015–2020, b) Prevence obezity (.pdf).

Náklady na realizaci cílů z akčního plánu týkajícího se prevence obezity jsou odhadovány na desítky milionů korun, akční plán (.pdf, str. 37) náklady konkretizuje.

Otázce zdrojů financování celého projektu se věnuje výše zmíněný zastřešující dokument Zdraví 2020. Projekt předpokládá využití finančních prostředků z Evropské unie, Světové zdravotnické organizace i ze státního rozpočtu (.pdf, str. 31).

Zda došlo k navýšení čerpání z fondu prevence zdravotních pojišťoven na boj s obezitou není možné z veřejně dostupných zdrojů zjistit. Na webu Poslanecké sněmovny se nachází informace z roku 2014 o tom, že "...Příprava nového zákona o sportu, navýšení čerpání z fondu prevence zdravotních pojišťoven na boj s obezitou mládeže a standardy a metodika výuky tělesné výchovy na základních školách patří mezi deset priorit, jež si pro současné funkční období stanovil podvýbor pro mládež a sport, který pracuje při sněmovním výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu." Příslušný podvýbor však v průběhu volebního období nezveřejnil žádný dokument, který by se řešenou problematikou zabýval.

Jak vyplývá z vyjádření Ministrerstva zdravotnictví, o které jsme v souvislosti s ověřováním naplnění tohoto slibu, vláda reálně nemá možnost, jak toto navýšení realizovat:

" Dobrý den,v oblasti poskytování příspěvků na prevenci nedošlo od roku 2014 k žádné změně právních předpisů, tedy pravidla jsou shodná a následující:

Příspěvky na zdravotní programy hrazené z fondu prevence jsou plně v kompetenci jednotlivých zdravotních pojišťoven a jejich poskytování je dobrovolné. MZ nemůže v této oblasti závazně zdravotním pojišťovnám přikazovat, jaké programy mají zřizovat ani jak vysoká má být výše příspěvků či jiných bonusů pro jejich pojištěnce.

Žádost o konkrétní výši příspěvků do programů zaměřených na obezitu mládeže, je tedy potřeba směřovat přímo na jednotlivé zdravotní pojišťovny.

S pozdravem,
Ondřej MACURAvedoucí tiskového oddělení. "

Institut státní expertizy Hospodářství Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Vláda zavede institut státní expertizy pro celou oblast investiční výstavby u veřejných zakázek.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 5

Vláda během trvání svého funkčního období nedokázala institut finalizovat. Během prvních měsíců vládnutí se ministerstva pro místní rozvoj a financí nemohla dohodnout, do gesce kterého rezortu institut spadá. Následně došlo k ujasnění a Ministerstvo pro místní rozvoj iniciovalo kroky, které měly vést k zavedení institutu. I přes určité pokusy však celý projekt zůstal ve vzduchoprázdnu Ministerstva pro místní rozvoj.

Z vládního Plánu legislativních prací (. doc. str. 4) vlády na zbývající část roku 2014 vyplývá, že legislativní návrhy zavedení institutu státní expertízy měly být vypracovány v druhé polovině roku 2014.

Z dokumentu lze rovněž vyčíst, že na vládní úrovni došlo ke kompetenčnímu sporu o to, do působnosti kterého ministerstva institut zapadá. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) uvedlo, že v Programovém prohlášení vlády (. pdf, str. 5) je uveden úkol pro Ministerstvo financí. Rezort financí oponoval skutečností, že podle § 14 odst. 1 tzv. kompetenčního zákona je ústředním orgánem státní správy ve věcech investiční politiky Ministerstvo pro místní rozvoj (do jehož gesce patří i problematika veřejných zakázek), a navrhl, aby gestorem předložení tohoto návrhu bylo Ministerstvo pro místní rozvoj, s tím, že Ministerstvo financí bude uvedeno jako spolugestor. Nutno podotknout, že oba rezorty náleží hnutí ANO.

Věci se daly do pohybu po půl roce koaličního vládnutí – v červenci 2014 MMR předložilo novelu zákona o veřejných zakázkách, jehož obsahem je mimo jiné návrh zrušení ustanovení, která upravují seznam hodnotitelů. Přijetím tohoto návrhu dojde k celkovému zrušení tohoto právního institutu. Důvodem těchto změn je příprava nové koncepce státní expertízy. Novela vstoupila v platnost v březnu 2015.

V roce 2014 zveřejnilo ministerstvo jména poradců (. pdf, str. 7), kteří na projektu spolupracovali, více informací však rezort na svém webu o institutu státní expertízy nenabízí. A podobné je to i v případě webů vlády a ministerstva financí.

Investiční pobídky Hospodářství Část. splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Vláda obnoví systém pobídek pro zahraniční i domácí firmy s klíčovou rolí CzechInvestu při jejich organizaci, a to včetně jeho zahraničních poboček. Vláda nově zformuluje pobídky tak, aby stimulovaly projekty s vysokou přidanou hodnotou, s vysokým podílem vědy a výzkumu, případně strategické služby, a aby motivovaly investory dlouhodobě podnikat a reinvestovat do české ekonomiky.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 8

Podporu ve formě investičních pobídek mohou získat čeští i zahraniční investoři, kteří svoji investici umístí na území ČR. Výhradní organizací, kde mohou investoři své žádosti o investiční pobídky zaregistrovat, je agentura CzechInvest. Ta je podřízena Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR (MPO) a své zastoupení má i v zahraničí.

Poslední úprava zákona o investičních pobídkách nabyla účinnosti v květnu 2015. Novela zapracovává evropské nařízení č. 651/2014 a zavádí některé změny v investičních pobídkách. Zavedla například zvýhodněné průmyslové zóny (Ostrava-Mošnov, Most-Joseph a Holešov), v nichž investoři dosáhnou na atraktivnější formy podpor. Rozšířil se také počet regionů, ve kterých je poskytována hmotná podpora na vytvoření pracovních míst a školení nových zaměstnanců.

Oblastmi, které mohou být investičními pobídkami podporovány, jsou nyní zpracovatelský průmysl, technologická centra a centra strategických služeb, přičemž všech se týká podmínka minimálně pětileté udržitelnosti podpořených projektů. Projekty s vysokou přidanou hodnotou, které v roce 2016 tvořily čtvrtinu všech podpořených projektů, obvykle vznikají v posledních dvou zmíněných oblastech. Činnost těchto center novela podporuje změnou některých podmínek, jako je snížení minimálního počtu vytvořených pracovních míst.

MPO v současné době zvažuje další novelizaci zákona o investičních pobídkách. Jedním z důvodů je snaha o větší důraz na zvyšování podílu přidané hodnoty v produkci. Konkrétně by se mělo jednat například o rozšíření podpory technologických center a center strategických služeb na celou Českou republiku nebo větší důraz na projekty s jistým dlouhodobým podílem výdajů na výzkum a vývoj ve zpracovatelském průmyslu. Vzhledem k velmi dobrému stavu české ekonomiky by navíc neměl být brán ohled na vznik nových pracovních míst, ale spíše na kvalitu investic.

Jednotné inkasní místo Hospodářství Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zrušíme zákon č. 458/2011 Sb. (JIM), který je vzhledem k zákonnému opatření Senátu legislativně nepoužitelný. Základní myšlenky JIM (zjednodušení daňového systému a správy daní a pojistného) však koalice podporuje. Proto zároveň sjednotíme základy pro výpočet zdravotního a sociálního pojištění s výpočty odpovídajících daňových základů. Tato změna bude konstruována jako rozpočtově neutrální.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 29

Zákon č. 458/2011 Sb. upravuje daňové a jiné zákony v souvislosti se vznikem tzv. jednotného inkasního místa. Jednalo se o projekt minulých vlád, prosazovaný především bývalým ministrem financí Miroslavem Kalouskem. Na jeho základě mělo dojít ke zjednodušení daňové agendy, zavedení jednoho základu pro výpočet daně z příjmů i sociálního a zdravotního pojištění; celý odvod pak měl být v jedné částce odveden na jeden účet. To bylo doprovázeno změnou ve struktuře finančních i dalších úřadů. V původním znění zákon také rušil tzv. superhrubou mzdu a zaváděl daňovou sazbu 19 % z hrubé mzdy. To však bylo Sobotkovou vládou zrušeno, novela č. 267/2014 ruší řadu ustanovení tohoto zákona včetně zrušení superhrubé mzdy a prakticky tak končí projekt jednoho inkasního místa. (Část novely byla zrušena již dříve zákonným opatřením senátu, na které se odvolává i koaliční smlouva.)

I pak ale byly na projekt jednoho inkasního místa vynakládány další prostředky, jak konstatuje zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu. „Stanovených cílů Projektu JIM nebylo dosaženo, projekt nebyl oficiálně ukončen ani nebylo rozhodnuto o dalším postupu,“ píše NKÚ.

Ke sjednocení základů (naplánovanému v původním zákoně) tedy nedošlo. Aktuální znění zákona o dani z příjmů ani zákona o veřejném zdravotním pojištění s jednotným odvodem nepočítá, ani se nepodařilo dohledat, že by vláda takový návrh předkládala. V roce 2016 sice Babišova náměstkyně Schillerová mluvila o plánu, který má být představen před volbami, ten ale do této chvíle představen nebyl a vzhledem k legislativnímu procesu už by nebylo možné takový plán schválit.

Justiční samospráva Právní stát Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Předložíme návrhy na zřízení samosprávy justice za účelem zajištění co nejvyšší nezávislosti, efektivnosti a odpovědnosti soudního rozhodování.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 44

Vládní koalice během svého mandátu justiční samosprávu nezřídila. Dokládá to přehled tisků (zadat vláda, do kolonky zástupce pak „spravedlnost“), které byly a jsou projednávány od začátku volebního období v Poslanecké sněmovně. Ani jeden z nich příslušné úpravy neobsahuje.

Během pracovní cesty do Brna v únoru letošního roku ministr Chvojka uvedl, že ani nepředpokládá, že by se zřízení justiční samosprávy v tomto období podařilo. Vzhledem k blízkému termínu voleb a faktu, že žádný návrh není ani projednáván, je naprosto vyloučeno, aby vláda tento svůj slib splnila.

Kariérní řád Vzdělanost Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zavedeme efektivní kariérní řád pro učitele, který bude propojen s motivačním ohodnocením učitelů.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 41

Vládní návrh zákona o pedagogických pracovnících, který obsahoval také kariérní řád, neprošel 12. července 2017 Poslaneckou sněmovnou. Zamítnuta byla jak upravená verze Senátu, tak původní verze Sněmovny.

Kariérní řád se snažila prosadit bývalá ministryně školství Kateřina Valachová. Ministerstvo školství si od jeho zavedení slibovalo především finanční zatraktivnění učitelské profese. Návrh schválila na 56. schůzi konané 7. dubna 2017 Poslanecká sněmovna, poté postoupil do horní komory Parlamentu ČR.

Přesto Senát vrátil návrh 31. května 2017 Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy. Ty počítají například s vyššími příplatky třídním a některým dalším učitelům a zrušením některých specializovaných činností. Nový ministr školství Stanislav Štech dával přesto preferenci kariérnímu řádu ve sněmovní podobě, kterou prosazovala již jeho předchůdkyně Kateřina Valachová.

Proti návrhu vznikl odpor Pedagogické komory. Poslancům zaslala petici proti schválení kariérního řádu (.pdf, str. 1–7), kterou podepsalo dohromady 21 609 učitelů z 1 150 škol. Komoře vadila zejména zbytečná administrativa, jež by dopadla na školy a učitele, nebo že kariérní systém ovlivní do roku 2022 pouhých 5 % učitelů, a většina tak ke zkvalitnění výuky motivovaná nijak nebude.

Poslanecká sněmovna tedy nakonec hlasovala o dvou návrzích novely zákona o pedagogických pracovnících. U původní poslanecké verze by bylo zapotřebí minimálně 101 hlasů, v případě verze s pozměňovacími návrhy senátorů prostá většina hlasů přítomných poslanců. Oba návrhy nakonec poslanci zamítli.

U senátní verze byl pro pouze Petr Gazdík z klubu TOP 09 a Starostové, ostatních 99 poslanců hlasovalo proti. Sněmovní verze byla sice úspěšnější, přesto podpora 39 poslanců proti 55 ostatním nestačila. Důvodem je, že od novely odstoupil y dvě koaliční strany - konkrétně hnutí ANO a KDU-ČSL. Z jeho členů hlasovali jen dva v prospěch zákona.

Změny koaličních stran v hlasování o tzv. kariérním řádu, o tomtéž návrhu.

Kariérní řád počítal s rozdělením pedagogů do tří stupňů od začínajících přes samostatné až vynikající. Podle zařazení do příslušných kategorií měli být také odměňováni a motivováni k lepším výkonům. Začínající učitel by musel absolvovat dvouleté adaptační období, během kterého by mu pomáhal za 3000 korun měsíčně uvádějící učitel. Období by zakončovalo atestační řízení.

Třetí kategorie by pedagogové mohli dosáhnout po sedmi letech praxe a rozhodoval by o něm Národní institut pro další vzdělávání. Učitelé si tak mohli polepšit až o 5000 korun měsíčně. Novela zahrnovala také nepedagogy, kteří na středních školách vyučují odborné předměty. Nově by jim byla odborná kvalifikace uznána po 20 letech v oboru.

O podobné novele Zákona č. 563/2004 Sb. o pedagogických pracovnících se diskutuje už delší dobu. Původní varianta ministra Marcela Chládka počítala s čtyřstupňovým systémem, ten se ale současnému vedení nelíbil. Třetí a čtvrtý stupeň byl totiž odtržen od přímé práce s žáky ve škole. Dalším pokusem byl dvoustupňový systém, který by odděloval začínající a samostatné učitele.

Klasifikace vhodnosti pořadů Vzdělanost Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Připravíme systém klasifikace vhodnosti pořadů pro jednotlivé věkové kategorie.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 43

Vláda předložila sněmovně návrh o novele zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání, která obsahovala také klasifikaci vhodnosti pořadů, 5. října 2016. V současnosti čeká na projednání v Poslanecké sněmovně a její schválení se do konce volebního období Poslanecké sněmovny nestihne.

O potřebě zakotvit nějakou formou systém označování vhodnosti jednotlivých pořadů podle věku a závadných témat (takzvaný labelling), diskutuje ministerstvo kultury už od roku 2005. Provozovatelé televizního vysílání tehdy vytvořili pracovní skupinu, která se zabývala vytvořením samoregulačního systému.

Úpravou labellingu se zabývá také novela zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, představená ministerstvem kultury jako vládní návrh ve sněmovním tisku 934. Ten v současné době čeká v Poslanecké sněmovně na začátek projednávání. V tomto případě označujeme výrok za nesplněný, protože jej vláda sice začala zpracovávat, ale nestihne se schválit.

Vlastní systém označování pořadů má v současné době televize Prima, ČT1, ČT2, ČT Art a dětský kanál ČT Déčko. Jedná se ovšem o samoregulaci, jejíž podmínky a pravidla si určuje každá stanice sama. Smyslem labellingu je jednotná úprava na území celé České republiky, která situaci usnadňuje rodičům.

Návrh zákona se inspiroval podobnou právní úpravou nizozemského modelu Kijkwijzer. Hlavní změny (.pdf, str. 13) se týkají prime time, tzv. hlavního vysílacího času. Nově by mezi 20:00 a 22:00 mohly být zařazeny pořady již pro patnáctileté. Další novinkou by mohly být přehledné piktogramy, které by označovaly obsahové kategorie násilí, strach, sex, diskriminace, užívání návykových látek včetně alkoholu a tabáku a vulgární vyjadřování.

Aktuálně chrání zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání dětské a dospívající diváky před upoutávkami a pořady, které by mohly ohrozit jejich psychický, fyzický či mravní vývoj, ustanovením § 32 odst. 1 písm. g) a e) zákona č. 231/2001 Sb.

V ustanovení § 32 odst. 1 písm. j) zákona č. 231/2001Sb. pak ukládá provozovatelům povinnost nezařazovat do programů pořady a reklamy, které obsahují vulgarismy a nadávky, kromě uměleckých děl, v nichž je to z hlediska líčeného kontextu nutné; taková díla je však možné vysílat pouze v době od 22.00 hodin do 06.00 hodin druhého dne.

Zároveň jsou podle ustanovení § 32 odst. 1 písm. h) téhož zákona provozovatelé povinni zajistit, aby vysílání, týkající se bodu g), bezprostředně předcházelo slovní upozornění na nevhodnost pořadu pro děti a mladistvé a aby pořad, který by mohl ohrozit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých, byl označen v případě televizního vysílání obrazovým symbolem upozorňujícím na jeho nevhodnost pro děti a mladistvé po celou dobu vysílání.

Konec anonymity příjemců dotací Právní stát Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Prosadíme konec anonymity příjemců dotací a společností obchodujících se subjekty veřejné správy. Právnické osoby s anonymními vlastníky, které nerozkryjí kompletní vlastnickou strukturu, nebudou mít přístup k veřejným zakázkám, drobným nákupům, dotacím, návratné finanční výpomoci, úvěru z veřejného rozpočtu a majetku státu, obce nebo kraje. Stejný požadavek bude uplatňován i na jejich subdodavatele. Informace o vlastnické struktuře budou zpřístupněny veřejnosti s výjimkou zákonem stanovených omezení.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 47

Problematiku rozkrývání nejasné vlastnické struktury zčásti řeší zákon o zadávání veřejných zakázek a novela zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.

Podle zákona o zadávání veřejných zakázek, účinného od října 2016, musí vítězný uchazeč vždy doložit vlastnickou strukturu. Pokud na základě předložených dokladů zadavatel zjistí existenci střetu zájmů, vítězného uchazeče ze zakázky vyloučí. Zákon uvádí výčet dokladů nutných k prokázání skutečného majitele uchazeče.

V novele zákona o opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti s účinností od roku 2017 jsou uvedeny definice a řešení rozkrývání vlastnické struktury. Novela zákona definuje skutečného majitele, jehož totožnost je v některých případech povinna zjistit povinná osoba.

Novela zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob zavádí od roku 2018 evidenci údajů o skutečných majitelích. Stanovuje údaje o skutečném majiteli právnické osoby, jež mají být povinně zapisovány do evidence skutečných majitelů. Zavedení evidence znamená konec anonymity vlastníků společností. Evidence nebude veřejná, dálkový přístup do ní bude mít vymezený okruh státních orgánů.

Problematika samotného zákazu obchodování státu se společnostmi s nejasnými vlastníky bude podle Akčního plánu boje s korupcí na rok 2016 (.pdf, str. 12) řešena až ve spojitosti se společnou úpravou v rámci Evropské unie, u níž se předpokládá přijetí v roce 2018. Akční plán boje s korupcí 2017 v této souvislosti nepřinesl žádné nové informace.

Slib hodnotíme jako nesplněný. Zavedením evidence skutečných majitelů sice skončí anonymita vlastníků společností, ve věci zákazu obchodování státu se společnostmi s nejasnými vlastníky však – s výjimkou zákona o zadávání veřejných zakázek, který takové korporace z veřejných zakázek vylučuje – nebylo přijato žádné opatření, jež by tyto společnosti z obchodování se státem vyloučily. Evidence skutečných majitelů navíc nebude – v rozporu s vládním prohlášením – veřejně dostupná.

Kontrola výdajů Hospodářství Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Vláda vytvoří nový zákon o vnitřním řídicím kontrolním systému, který posílí manažerskou zodpovědnost a funkční nezávislý audit. Cílem je, aby se většina výdajů kontrolovala již před proplacením faktur.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 6

Vláda předložila v dané věci návrh zákona o kontrole a řízení a veřejných financí, ten ovšem neprošel na poslední schůzi Poslanecké sněmovny ve volebním období 2013-2017. Kromě této předlohy již další legislativu vláda v dané věci nevytvořila. Slib tedy hodnotíme jako nesplěný.

Návrh zákona o kontrole a řízení veřejných financí (.pdf) měl nahradit stávající zákon o finanční kontrole. Manažerská zodpovědnost veřejných subjektů měla být posílena tak, aby schválení výdajů nebylo jen administrativním úkonem. Cílem mělo být zajištění výkonu kontroly čtyř očí, nezávislé kontroly připravovaných, realizovaných i ukončených operací a prověření celkového nastavení systému (str. 42).

Návrh zákona upravuje podmínky zřízení interního auditu. Stávající zákon o finanční kontrole stanovuje obecnou povinnost provádět interní audit. Důvodová zpráva uvádí, že tento interní audit je relativně drahý a orgány veřejné správy tento mechanismus často nahrazovaly svými veřejnosprávními kontrolami (str. 64–65), proto byly podmínky interního auditu upraveny. V praxi též docházelo k nesprávnému rozložení kompetencí, což ohrožovalo nezávislost auditu (str. 26).

Nově chce zákon zavést předběžné hodnocení výdajů. Toto předběžné hodnocení reprezentuje prvotní záměr realizovat určitý výdaj. Před tím, než se veřejný subjekt zaváže k výdaji veřejných prostředků, musí mít jistotu, že ke krytí tohoto budoucího závazku budou k dispozici veřejné prostředky (str. 56–57).

K žádné změně však ve finále nedošlo.

Kultura jako veřejná služba Vzdělanost Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Kulturu definujeme zákonem jako veřejnou službu. Přijmeme zákon o veřejnoprávní instituci v kultuře, který odstraní nedostatky dnešních příspěvkových organizací, odpolitizuje je a zajistí jejich stabilní financování.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 42

Vláda nepředložila zákon o veřejnoprávní instituci v kultuře, naopak vydala nesouhlasné stanovisko k senátnímu návrhu tohoto zákona. Ministerstvo kultury sice předložilo do připomínkového řízení návrh zákona o kultuře, samo jej pak ale stáhlo.

Ministerstvo kultury si v roce 2015 zadalo analýzu možných právních forem kulturních organizací a na jejích základech chtělo postavit návrh zákona (podle studie Markéty Štěpáníkové, .pdf, str. 3). K předložení vládního návrhu však nedošlo.

Senát předložil návrh zákona, ten však vůbec nebyl projednáván v Poslanecké sněmovně. Vláda se zákonem vyjádřila nesouhlas, mimo jiné ho považovala za nedostatečně zhodnocený analýzami dopadu nové legislativy.

V roce 2014 nicméně ministerstvo kultury předložilo do připomínkového řízení návrh zákona o kultuře. Zákon měl vytvořit zastřešující legislativu pro tuto oblast, vymezit význam kultury, zavést Radu pro kulturu jako poradní orgán, lépe vymezit působnosti státu a krajů a vyčlenit z rozpočtu částku na kulturu. To mělo zajistit stabilnější financování kultury.

Kulturní organizace jako příspěvkové jsou v současnosti navázány na zřizovatele (podle zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů jim zřizovatel poskytuje příspěvek „v návaznosti na výkony či jiná kritéria jejich potřeb“). Právní status veřejné instituce mířil právě na zmírnění závislosti na zřizovateli a omezení jeho vlivu. Senátní návrh definoval tuto kulturní veřejnou instituci jako neziskovou a sloužící veřejnému zájmu (což mělo sloužit k odpolitizování).

Dodejme, že již existuje institut „veřejné kulturní služby“ v zákonu o některých druzích podpory kultury, kde jsou veřejné kulturní služby definovány jako „služby spočívající ve zpřístupňování umělecké tvorby a kulturního dědictví veřejnosti a v získávání, zpracování, ochraně, uchování a zpřístupňování informací, které slouží k uspokojování kulturních, kulturně výchovných nebo kulturně vzdělávacích potřeb veřejnosti.“

Limit u peněžních závazků Právní stát Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Smluvní strany se zavazují prosadit limit celkové výše úroků, zákonných sankcí a smluvních sankcí u peněžních závazků, který bude odvozený od výše zákonného úroku z prodlení.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 45

V prosinci 2016 nabyl účinnosti nový zákon o spotřebitelském úvěru, který upravuje poskytování úvěrů spotřebitelům.

Zákon obsahuje řešení situace, kdy spotřebitel nesplatí celý úvěr nebo jeho část včas, a dostane se tak do prodlení. V takovém případě bude muset zaplatit tuto nesplacenou část a k tomu po něm může poskytovatel úvěru požadovat zaplacení dalších položek.

Zákon nově stanovuje, že mezi tyto položky patří pouze úroky z prodlení, smluvní pokuta a náhrada nákladů, které poskytovateli vznikly v důsledku prodlení spotřebitele. Poskytovatel může po spotřebiteli požadovat zaplacení těchto položek pouze v případě, že si to spolu ve smlouvě ujednají.

Zákon dále stanovuje limit výše úroků z prodlení i smluvní pokuty. Co se týče úroků z prodlení, jejich výše je stanovena v nařízení vlády a vzhledem k srpnovému zvýšení repo sazby ČNB činí od počátku roku 2018 8,25 % z té části úvěru, kterou spotřebitel včas nesplatil. U smluvní pokuty její maximální výše činí 0,1 % denně opět z části úvěru, kterou spotřebitel včas nesplatil. Celková výše všech smluvních pokut pak nesmí přesáhnout polovinu částky celého úvěru a u úvěrů od 400 000 Kč může činit maximálně 200 000 Kč.

Obdobné limity pak zákon stanovuje i pro případ zprostředkování spotřebitelského úvěru.

Maastrichtská kritéria Hospodářství Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„V rámci svého funkčního období vláda zajistí dodržování maastrichtských fiskálních kritérií, zejména udržení schodku veřejných financí pod 3 % hrubého domácího produktu.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 5

Maastrichtská kritéria jsou (zjednodušeně) souborem podmínek, které je třeba dodržovat pro vstup do jednotné evropské měny. Těchto kritérií je několik – kritérium cenové stability, stav veřejných financí, stabilita národní měny vůči euru a dlouhodobý stav úrokových sazeb. Sobotkova vláda se ujala úřadu 29. ledna 2014, podstatné je tedy období od roku 2014 do letošního roku.

Na základě údajů z posledního dostupného Vyhodnocení plnění maastrichtských kritérií (.pdf, str. 4; tabulka 1.1) plní Česká republika kritérium cenové stability od roku 2013 a dle posledního dostupného výhledu (rovněž v tabulce 1.1) by tomu tak mělo být až do roku 2019.

Taktéž Convergence Report (.pdf, str. 51; graf 3.1) z roku 2016 vypracovaný Evropskou komisí uvádí, že na jaře loňského roku i v letech 2013–2015 plnila ČR kritérium cenové stability. Mimo odhady nejsou údaje za rok 2017 zatím k dispozici.

Druhým kritériem je stav veřejných financí. Obě dvě složky tohoto kritéria Česká republika během vlády Bohuslava Sobotky také plní, jak dokládají údaje z materiálu Ministerstva financí ČR – Státní rozpočet 2017 v kostce (.pdf; str. 56; viz následující tabulku).

Vláda ve svém závazku zdůrazňuje udržení schodku veřejných financí pod 3 % HDP, což také splnila. Za rok 2016 bylo saldo vládního sektoru dokonce přebytkové. To bylo zapříčiněno řadou různých vlivů.

Třetí konvergenční kritérium se týká účasti v Exchange Rate Mechanism II a stabilitě národní měny vůči euru. Stanovení plnění tohoto kritéria je obtížnější, neboť:

„Formální plnění kurzového kritéria není až do vstupu ČR do mechanismu směnných kurzů možné, hodnocení jeho plnění lze tedy provádět pouze v analytické rovině.“

(citováno z Vyhodnocení plnění maastrichtských kritérií (.pdf, str. 6))

V analytické rovině by dle MFČR i toto kritérium Česká republika plnila. Za tímto účelem byla stanovena „hypotetická centrální parita, jako průměrná hodnota kurzu CZK/EUR za první čtvrtletí roku 2014. Toto stanovení by umožňovalo (opět hypoteticky) vstoupit do ERM II ve druhém čtvrtletí 2014 a přijmout euro k 1. lednu 2017.“ Na základě dat zachycených v grafu níže je patrné, že by se kurz koruny vůči euru nevychýlil o ±15 % od centrální parity a ani by nedošlo k její změně, což je předpokladem pro úspěšné plnění tohoto kritéria.

(MFČR, 2017, Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou 2016; str. 7)

Posledním kritériem je dlouhodobý stav úrokových sazeb. Stav se sleduje podobně jako první kritérium, cenová hladina, nicméně zde nesmí úrokové sazby sledované země převýšit průměrnou sazbu ze tří zemí EU s nejlepšími dosaženými výsledky v oblasti cenové stability o více než dva procentní body.

Toto poslední kritérium Česká republika rovněž plní. Od listopadu 2014 až po květen 2017 měla ČR dlouhodobé úrokové sazby pod úrovní 1 % vyjma měsíce června 2015, kdy byla sazba na úrovni 1,01 %. Mezi členskými státy EU se jedná o nízké hodnoty. Plnění kritéria dlouhodobých úrokových sazeb dokládá také tabulka a graf níže:

(European Commission, 2017, Convergence report 2016; str. 56)
Modrá křivka znázorňuje vývoj dlouhodobé úrokové míry ČR v letech a oranžové body zachycují průměrné hodnoty sazeb ze 3 členských zemí s nejlepšími dosaženými výsledky v oblasti cenové stability.

Majetková přiznání politiků Právní stát Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Předložíme novelu zákona o střetu zájmů, která zavede elektronické vyplňování a zveřejňování majetkových přiznání politiků. Majetkové přiznání se bude podávat i ke dni nástupu do funkce.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 46

Nakonec přijatá a vládou navrhnutá novela zákona o střetu zájmů obsahovala změnu oznámení o majetku, příjmech a závazcích. Předtím se toto oznámení vztahovalo též na dary, bylo podávané písemnou formou a od roku 2008 i v elektronické podobě. Uchovával je registr oznámení, který byl spravovaný příslušným evidenčním orgánem. Po zaslaní žádosti bylo možné do něj nahlédnout osobně či elektronicky (.pdf).

Zákon č. 14/2017 Sb. zavádí povinnost podávat oznámení o majetku, příjmech a závazcích a vést registr oznámení už jen v elektronické podobě. Ten je nadále bezplatně přístupný pro některé veřejné funkce, např. poslance nebo senátora, už i bez potřebné žádosti.

Majetkové přiznání musel veřejný funkcionář po nastoupení do své funkce učinit nejpozději k 30. 6. následujícího kalendářního roku. Přijatý zákon 14/2017 Sb. to však mění a zavádí povinnost přiznat majetek, který vlastní, ještě před nástupem do funkce, a to ke dni předcházejícímu dnu nástupu do funkce (.pdf).

Slib tedy pokládáme za splněný, a to z důvodu, že novela zákona o střetu zájmů zahrnuje i povinnost podat majetkové přiznání ještě před nástupem veřejného funkcionáře do funkce.

Mediální vlastnictví Vzdělanost Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Po vzoru vyspělých zemí zpřesníme pravidla týkající se koncentrace mediálního vlastnictví.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 43

V případě koncentrace mediálního vlastnictví byla přijata novela zákona o střetu zájmů. Jedná se sice o vládní návrh, ale s pozměňovacími návrhy, které tyto změny obsahovaly, nesouhlasila koaliční strana ANO. Mířily totiž zejména na Andreje Babiše.

Zákon o střetu zájmů předložila vláda poslancům v sněmovním tisku 3. srpna 2015. Původní návrh zákona se týkal především zefektivnění vymahatelnosti právní úpravy střetu zájmů, která platila už od roku 2006. Politici např. měli svůj majetek přiznávat již při vstupu do politiky a pak také při konci jejich mandátu. Koncentraci mediálního vlastnictví ale neupravoval (.pdf, str. 1–124).

Úpravu zahrnuje až jeden z pozměňovacích návrhů (.pdf, str. 2), za kterým stojí tehdy ještě poslanec, nyní ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jan Chvojka z ČSSD. Podle něj nesmí člen vlády provozovat rozhlasové nebo televizní vysílání či být vydavatelem periodického tisku, společníkem, členem nebo ovládající osobou právnické osoby, která je provozovatelem nebo vydavatelem.

Tyto své funkce musí člen vlády ukončit nejpozději 60 dnů ode dne zahájení výkonu. Pokud je neukončí, nesmí disponovat hlasovacími právy a jestliže je jediným společníkem v obchodní společnosti, nesmí činit jiná rozhodnutí, než která ukládá zákon nebo která se týkají zrušení obchodní společnosti. Dále nesmí volit orgány obchodní společnosti nebo jejich členy, ledaže jim zanikla funkce, a nesmí mít právo na podílu ze zisku z právnické osoby, které je provozovatelem nebo vydavatelem.

Novelu vetoval svým hlasem prezident, ale Poslanecká sněmovna jej nakonec přehlasovala. K schválení bylo potřeba 101 hlasů, pro bylo 129 poslanců. Všichni poslanci ANO hlasovali proti a Andrej Babiš se hlasování zdržel. I přes tento fakt je slib hodnocen jako splněný, neboť byly prosazeny příslušné změny navzdory části koalice. Výsledný stav se změnil.

Vlastnictví médií politiky je upravováno v zahraničí různě, a to více či méně restriktivně. Neexistuje tak nějaký jednotný vzor, podle kterého by se vláda mohla inspirovat. Vlastnictví médií mají upraveno například v Itálii, kde platí výjimka pro ty, co sice vlastní mediální podnik, ale nejsou v jeho čele. Tento zákon byl přijat především kvůli premiérovi Silviu Berlusconim, na kterého se ale díky výjimce nevztahoval. Podobně v USA dohlížela na newyorského starostu Michaela Bloomberga komise hlídající střet zájmů. V Makedonii mají zase zákon o prevenci střetu zájmů, který zakazuje, aby byl politik zároveň vlastníkem médií.

Obecně lze konstatovat, že podobná regulace často reaguje na konkrétní případy; v zemích s vysokou politickou kulturou není zvykem, že by politikové přímo kontrolovali (resp. vlastnili) média, nemusí zde tedy taková věc být řešena legislativně zcela konkrétně. Nehodnotíme ani, zda je taková regulace žádoucí či správná, popisujeme pouze, zda vláda plní to, co si sama předsevzala.

Méně obětí nehod Hospodářství Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Přijmeme opatření ke snížení počtu usmrcených v silničním provozu s cílem dosáhnout do roku 2020 na úroveň průměru evropských zemí a současně budeme sledovat cíl snížení počtu zraněných až o 40 %.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 27

Slib hodnotíme jako nesplněný; v loňském roce sice došlo k rekordně nízkému počtu smrtelných dopravních nehod, nicméně v předchozích letech vlády Bohuslava Sobotky rostl nejen počet usmrcených osob, ale rovněž i počet zraněných. Vláda připravila novelu zákona o silničním provozu, ta však platí až od roku 2016 a její účinky se patrně projeví (což je navíc spekulace) až v dlouhodobějším horizontu.

Vláda Bohuslava Sobotky pokračovala v naplňování Národní strategie bezpečnosti silničního provozu 2011–2020, schválené v srpnu 2011. Poslední revize se Strategie dočkala letos v únoru. Sobotkova vláda rovněž prosadila novelu zákona o silničním provozu – zákon mimo jiné zavedl pro chodce povinnost užít reflexní prvek mimo území obce při snížené viditelnosti, tedy například za tmy, soumraku či v mlze.

Graf 1: Počet osob usmrcených v silničním provozu 2011-2016:

Tabulka 2: Počet zraněných v silničním provozu 2011-2016

Průměr usmrcených osob v silničním provozu na 1 mil. obyvatel se v rámci Evropské unie v roce 2013 pohyboval na 51 usmrcených, v České republice to bylo 62. O tři roky později klesl evropský průměr na 50 usmrcených, český pak na 57,4.

Mobilita výzkumných pracovníků Vzdělanost Část. splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Podpoříme mobilitu výzkumných pracovníků i doktorských studentů mezi našimi a zahraničními výzkumně zaměřenými univerzitami a ústavy, a to zejména zpřístupněním výběrových řízení i pro zahraniční vědecké pracovníky.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 42

Ministerstvo školství vyhlásilo výzvy pro mobilitu zahraničních pracovníků. Podporu cílenou přímo na doktorandy nevypisovalo, nicméně ti mohou vyjet do zahraničí též přes tyto mobilitní výzvy. To je důvodem, proč hodnotíme výrok jako částečně splněný.

Ministerstvo školství vyhlásilo v červnu 2017 v rámci Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) výzvu č. 27 - Mezinárodní mobilita výzkumných pracovníků. Výzva (.pdf, str. 5) podporuje mobilitu výzkumníků pomocí následujících podporovaných aktivit:

  1. Pracovní pobyty post-doků ze zahraničí v ČR.
  2. Pracovní pobyty výzkumných pracovníků - seniorů ze zahraničí v ČR.
  3. Pracovní pobyty výzkumných pracovníků - juniorů v zahraničí.
  4. Pracovní pobyty výzkumných pracovníků - seniorů v zahraničí.

V červenci 2017 byla ministerstvem školství v rámci OP VVV vyhlášena výzva č. 50 - Mezinárodní mobilita výzkumných pracovníků - MSCA-IF. Tato výzva (.pdf, str. 5) podporuje individuální projekty předložené do výzvy Horizon 2020, Marie Skłodowska-Curie Actions, které i přes kladné hodnocení nemohly být finančně podpořeny a dostaly se na seznam tzv. no money projektů. Výzva č. 50 podporuje mobilitu výzkumníků pomocí těchto aktivit:

  1. Podpora „no money“ projektů MSCA - příjezdy do ČR.
  2. Podpora „no money“ projektů MSCA - výjezdy z ČR.

V minulosti též běžela výzva ESF pro vysoké školy (.pdf), v rámci níž byla mimo jiné podporována internacionalizace: „... rozvoj mezinárodní spolupráce a mezinárodního partnerství, internacionalizace vysokoškolského prostředí, mobility studentů a pracovníků vysokých škol, podpora programu Erasmus+, podpora zahraničních vyučujících, rozvoj vztahů se zahraničními institucemi v rámci Graduate school formou joint a multipledegrees programů.“ (str. 5, aktivita č. 5 této výzvy)

V souvislosti s mobilitou doktorských studentů neexistuje žádná výzva ministerstva školství v rámci OP VVV, která by podporovala mobilitu a byla obdobná výzvě č. 27. Doktorandi jako výzkumníci nicméně mohou vyjíždět v rámci zmíněné výzvy 27. Mobilita doktorandů je pak obvykle financována z různých zdrojů - z peněz EU (například Erasmus ), jiných zahraničních fondů, stipendijních fondů vysokých škol, mezinárodních smluv apod.

Náklady na exekuce Právní stát Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Prosadíme podstatné snížení nákladů vymáhání pohledávek a exekucí, a tím i celkovou výši dluhů, zejména omezením nákladů právního zastoupení u malých (tzv. bagatelních) pohledávek a pohledávek veřejného sektoru.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 45

Vláda Bohuslava Sobotky provedla novelizaci exekutorského i advokátního tarifu, přičemž snížila výši jak exekučních nákladů, tak i nákladů právního zastoupení u tzv. bagatelních pohledávek.

Náklady na provedení exekuce tvoří zejména odměna exekutora a náhrada výdajů exekutora vynaložených při provádění exekuce, jejich výše je stanovena v tzv. exekutorském tarifu. Náklady samotné exekuce hradí exekutorovi povinný dlužník.

Vláda Bohuslava Sobotky v oblasti nákladů na provedení exekuce přijala novelu exekutorského tarifu, která přinesla snížení minimální výše odměny exekutora z 3 000 na 2 000 Kč, a to i pro případ nedokončení exekuce. Navrch k tomu rozšířila možnost snížení výše náhrady hotových výdajů exekutora z 3 500 na 1 750 Kč při splnění stanovených podmínek pro dlužníky s dluhy převyšujícími 10 000 Kč.

Co se týče nákladů právního zastoupení, jejich výše se stanoví na základě dohody mezi advokátem a jím zastoupenou osobou. Pokud se však nedohodnou, bude se výše nákladů počítat podle advokátního tarifu. Vláda z důvodu omezení nákladů právního zastoupení v létě 2014 prosadila jeho novelu, která snížila výši nákladů právního zastoupení u tzv. bagatelních pohledávek (tj. pohledávek nepřevyšujících 50 000 Kč).

Aby však ke snížení došlo, musí být současně naplněny tři podmínky. Kromě již zmiňované výše sporu musí jít o spor zahájený tzv. formulářovou žalobou (tzn. takovou žalobou, u které se pouze vyplní údaje o dlužníkovi a výši jeho dluhu do předem připraveného formuláře) a zatřetí musí být žalobci soudem přiznána náhrada nákladů. Snížení náhrady se zároveň týká pouze úkonů učiněných před podáním žaloby, na úkony učiněné po jejím podání se nadále vztahuje úprava výše odměny a náhrady nákladů obsažená v jiných částech advokátního tarifu. Nová úprava se zároveň týká pouze řízení o tom, zda má dlužník povinnost svůj dluh splnit (nalézací řízení), výše nákladů za právní zastoupení u exekuce je stanovena v odstavci dva.

O kolik se náhrada nákladů snížila, znázorňuje tato tabulka, která počítá s vykonáním jednoho právního úkonu advokáta (např. podání žaloby):

Výše sporu (Kč)Výše náhrady před novelou

(odměnanáhrada výdajů)Výše náhrady po novele

(odměnanáhrada výdajů)50001300 (1000+300)300 (200+100)20 0002200 (1900+300)400 (300+100)35 0002800 (2500+300)600 (500+100)

Náklady na změny nese stát Hospodářství Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„pokr. Všechna opatření budou založena na principu, že náklady na jejich implementaci ponese prostřednictvím daňových odpočtů stát a ne podnikatelský sektor. Na toto opatření bude navázán pokles snížené sazby DPH.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 30

V souvislosti s elektronickou evidencí tržeb (viz slib výše) vznikla podnikatelům povinnost zakoupit si zařízení, které bude schopné odeslat online údaje o tržbě finanční správě a zároveň vystavit pro zákazníka účtenku s předepsanými údaji.

Jako kompenzaci nákladů v souvislosti s pořízením takového zařízení nabízí vláda možnost jednorázové daňové slevy ve výši pět tisíc korun. Jak jsme již dříve ověřovali, uplatnění této slevy provází řada komplikací. Podnikatelé s nízkým základem daně (přibližně do daňového základu 199 tisíc korun) tuto slevu mohou uplatnit pouze částečně či vůbec (jejich základ daně je tak nízký, že žádnou daň neplatí). Možnost uplatnit slevu pak souvisí se zařazením do konkrétní vlny EET, bez ohledu na to, kdy si pokladnu skutečně pořídí (pořídí-li si pokladnu v předstihu, slevu může stejně uplatnit až ve zdaňovacím období, kdy poprvé musí zaevidovat tržbu).

Právnickým osobám pak nejsou náklady na pořízení pokladny kompenzovány vůbec. Výše slevy navíc nezohledňuje skutečnou cenu pořízeného zařízení. Podíváme-li se, jaká zařízení jsou na trhu dostupná, dají se skutečně pořídit levná řešení, jejichž cenu daňová kompenzace pokryje; existují však i řešení za desítky tisíc korun, která však v některých typech provozů můžou být nezbytná, případně může být nutné pořídit hned několik přenosných platebních terminálů.

Na počátku roku 2017 ještě proběhlo jednání ministra financí s Asociací českého tradičního obchodu o možném navýšení slíbené daňové kompenzace, skončilo však neúspěchem.

V souvislosti s první vlnou EET, která se týkala stravovacích a ubytovacích zařízení, došlo od 1. prosince 2016 k přeřazení stravovacích služeb do nižší sazby DPH (z 21 na 15 %). To se netýká alkoholu a tabákových výrobků. Snížení daně se tedy netýká ani točeného piva, jak sliboval ministr financí hospodským.

Sobotkova vláda také zavedla druhou sníženou sazbu DPH ve výši 10 % (platí tedy sazby 10, 15 a 21 procent) na léky, knihy a dětskou výživu, od roku 2017 pak i na noviny a časopisy. Ta ale platí již od 1. ledna 2015; na dalších úpravách sazeb se tato vláda neshodla.

Náramky pro vězně Právní stát Část. splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Prosadíme pořízení elektronického monitorovacího systému, který by levně a spolehlivě zajišťoval kontrolu odsouzených k domácímu vězení a ve vhodných případech nahradil vazbu.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 45

Trest domácího vězení je možné uložit od 1. 1. 2010, kdy vstoupil v platnost zákon č. 40/2009 Sb. Zatím je kontrola vykonávána prostřednictvím náhodných návštěv probačních úředníků v místě výkonu trestu odsouzeného. Pokud by byl zaveden elektronický monitorovací systém, bude Probační a mediační služba (PMS) spolupracovat s jeho poskytovatelem.

Po předcházejících neúspěšných tendrech byla PMS koncem února 2016 vypsána nová zakázka na elektronický monitoring. Na tendru se formou soutěžního dialogu zúčastnilo osm firem, nakonec vyhrála firma SuperComp. Elektronické náramky měly být využívány na kontrolu výkonu trestu domácího vězení a též pro vazebně stíhané lidi.

Na podnět neúspěšné firmy v tomto tendru bylo Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže zahájeno správní řízení. Dne 8. 6. 2017 zrušil úřad určité úkony, které se týkaly posouzení nabídky. Je tedy možné dospět ze strany zadavatele k nápravě a posoudit nabídky tentokrát transparentním způsobem. Jak uvedla PMS, tímto rozhodnutím se nejedná o konec snahy zavést elektronické náramky.

Nově byla soutěž vypsána znova a v červenci 2017 vyhrála stejná firma, která uspěla i v minulém (zrušeném) tendru. Aktuálně běží lhůta na podání stížností, reálně žádné náramky ještě dodány nebyly.

Slib proto hodnotíme jako průběžně plněný. Ministerstvo spravedlnosti a PMS aktivně podnikaly kroky k tomu, aby byly v České republice zavedeny elektronické náramky. Prozatím ovšem žádné náramky nebyly pořízeny.

Národní rada pro vzdělávání Vzdělanost Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Bude ustavena Národní rada pro vzdělávání jako platforma pro odbornou diskusi, formulování klíčových směrů rozvoje vzdělávací soustavy a řešení aktuálních otázek ve školství.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 9

Tento slib hodnotíme jako nesplněný, protože Národní rada pro vzdělávání nikdy fakticky nevznikla.

Vznik Rady prosazoval hlavně ministr školství Marcel Chládek. Podle něj měla být role Rady následující: „Tato rada bude orgánem apolitickým, bude složená z odborníků a bude dodržovat kontinuitu školské strategie bez rozdílu toho, kdo je momentálně ministrem školství, nebo momentálně řídí vládu, tak aby celý systém šel jedním směrem a klíčové priority, které někdo nastaví, mohl jiný dokončit.“ Chládek také zahrnul Národní radu pro vzdělávání do vládní Strategie vzdělávání 2020 (.pdf, str. 35).

V roce 2014 se začalo pracovat na vzniku Rady, nicméně tato příprava byla doprovázena kritikou, že se Rada stane jen „trafikou“ pro vysloužilé politiky, nikoliv poradním orgánem odborníků. Kritika mířila hlavně na Chládkovo rozhodnutí jmenovat předsedou přípravného výboru exprezidenta Václava Klause. Z toho nakonec sešlo, na schůzce přípravného výboru byl ale například tehdejší předseda Akademie věd Jiří Drahoš.

Národní rada pro vzdělávání se však nikdy nedostala přes přípravnou fázi.

Ne školnému Vzdělanost Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Školné ani zápisné nepřipustíme. Garantujeme bezplatné vysokoškolské vzdělání na veřejných a státních vysokých školách.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 41

Současná vládní koalice během svého čtyřletého mandátu nezavedla ani školné, ani zápisné na vysokých školách. Změny ve vysokoškolské legislativě tyto oblasti vůbec neřešily.

Poslanecká sněmovna schválila v lednu 2016 vládou navrhnutou novelu vysokoškolského zákona. Ta byla zaměřená především na změnu podmínek systému akreditace studijních programů. Dále zpřesnila vnitřní a vnější hodnocení vysokých škol a zavedla navýšení sociálního stipendia.

Bezplatnost studia na vysoké škole po přijetí novely zůstává zachovaná. Nedošlo k zavedení školného, které by byl povinný platit každý vysokoškolský student.

Nadále existuje výjimka (§ 58 zákona č. 111/1998 Sb.), kterou je veřejná vysoká škola oprávněná stanovit si poplatek za studium v případech, že student prodlouží standardní dobu studia nebo navštěvuje studijní program v cizím jazyce. Veřejná vysoká škola může požadovat i poplatek spojený s přijímacím řízením.

Slib byl tedy splněn. Proběhla úprava zákona o vysokých školách, ale nedošlo k žádným vládním návrhům, které by měly za cíl prosadit zavedení školného na veřejných vysokých školách, jak tomu bylo při minulém návrhu reformy, jenž byl nakonec neúspěšný.

Nižší limit pro hotovostní platby Hospodářství Část. splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Prosadíme snížení limitu pro hotovostní platby z 15 000 Euro na 10 000 Euro. Porušení povinnosti bude mít kromě jiného za následek automatickou ztrátu daňové uznatelnosti hrazeného nákladu.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 30

Od 30. dubna 2004 je účinný zákon o omezení plateb v hotovosti. V původním znění měl poskytovatel platby povinnost provést platbu bezhotovostně, pokud překračovala částku 15 000 eur.

K 27. květnu 2011 byl limit změněn na 350 000 Kč.

K 1. prosinci 2014 se limit znovu měnil na základě přijatého vládního návrhu na 270 000 Kč (což odpovídá částce cca 10 000 eur).

Provedení i přijetí nadlimitní platby je přestupek, za který lze uložit pokutu až 500 000 Kč, pokud jde o fyzické osoby, a až 5 000 000 Kč, jedná-li o právnické nebo podnikající fyzické osoby.

Novela autorského zákona Vzdělanost Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Přijmeme novelu autorského zákona, která mj. zjednoduší poskytování licencí pro využívání autorských děl.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 43

Novela upravující poskytování licencí pro využívání autorských děl pod číslem 102/2017 Sb. byla vyhlášena ve Sbírce zákonů 5. dubna 2017. K zjednodušení dochází zejména u kolektivní správy, zákonné licence svou úpravou spíše rozšiřují pole působnosti a upravují neošetřené situace.

Návrh novely autorského zákona vláda předložila Sněmovně 17. února 2016 a novela po projití legislativním procesem vyšla 5. dubna 2017 pod číslem 102/2017 Sb. Novela do značné míry provádí unijní směrnici a obsahuje rozsáhlé úpravy licencí pro využívání autorských děl jak u zákonných licencí, tak především u kolektivní správy.

Zákonné licence umožňují užívat osobám po splnění zákonných podmínek dílo v mezích zákona i bez souhlasu autora. Novela v oblasti zákonných licencí nově umožňuje pro osoby se zdravotním postižením opatřit záznam audiovizuálního díla titulky nebo jinými prostředky nezbytnými ke zpřístupnění díla těmto osobám. To samé mohou učinit i provozovatelé televizního vysílání u jimi vysílaných pořadů. Zákon také zcela nově zavádí licenci pro karikaturu a parodii, která umožňuje užít autorské dílo pro účely karikatury a parodie.

Hlavní část novely se pak týká kolektivní správy autorských práv. Kolektivní správou se míní zastupování většího počtu osob disponujícími s majetkovou částí autorských práv jedním subjektem – kolektivním správcem. Kolektivní správce spravuje nositeli práv jeho práva a zároveň jej případně při neoprávněném výkonu jeho práva zastupuje u soudu. Určitá práva musí být kolektivně spravována, např. právo na odměnu za užití výkonu umělce při vysílání takového výkonu rozhlasem či televizí.

V oblasti kolektivní správy novela přináší změny v oblasti licencování online služeb s hudebními díly a licencování osiřelých děl. Novela dále zavádí rozšířenou kolektivní správu, která umožní ku příkladu knihovnám zjednodušené sdílení děl.

Licence k užití hudebních děl online pro více území stanovuje pevný rámec pro usnadnění slučování hudebního repertoáru a snižuje tak počet licencí, které uživatel potřebuje k provozování služby pro více území. Navíc umožňuje kolektivnímu správci, který sám nemůže hudební repertoár sloučit, aby požádal jiného kolektivního správce o zastupování svého repertoáru pro více území.

Zavedením rozšířené kolektivní správy mohou nově knihovny na základě kolektivní hromadné licenční smlouvy navzájem sdílet a zpřístupňovat veřejnosti nejen díla z vlastních knihovních fondů, ale i díla z fondů jiných knihoven. Tato novinka přináší velké usnadnění, neboť předtím bylo třeba v takových případech sjednávat individuální licenční smlouvy.

Zavedením licencování osiřelých děl (tj. děl, u nichž ještě neuplynula doba ochrany autorských nebo jiných práv a zároveň nositel práv není znám či není dohledatelný) novela dává uživatelům možnost užívat takové dílo bez starostí o to, že v případech, kdy se dodatečně objeví (bude nalezen nebo se sám přihlásí) nositel práv, budou tito uživatelé vystaveni možným právním postihům spojeným s neoprávněným užitím předmětu ochrany.

Novela rozpočtových pravidel Hospodářství Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Vláda se zaměří také na přípravu novely rozpočtových pravidel, tedy zákona, podle kterého se rozpočet sestavuje. Tato novela musí zahrnovat posílení role Ministerstva financí při řízení likvidity prostředků státu, úpravu pravidel pro implementaci prostředků z rozpočtu Evropské unie posílením role poskytovatele a implementaci směrnice o Národních rozpočtových rámcích.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 5

Posílení role Ministerstva financí při řízení likvidity prostředků přinesla pro zdravotní pojišťovny a Správu železniční dopravní cesty povinnost podřídit všechny své účty státní pokladně a nadále je vést pouze u ČNB. Do souhrnných účtů podřízených státní pokladně spadají i účty veřejných VŠ a výzkumných institucí (.pdf,str. 8–9).

Státní pokladna slouží ke zjednodušení řízení státních příjmů a výdajů, státního dluhu nebo likvidity prostředků. Do státní pokladny se tak dostane více disponibilních zdrojů.

Postavení poskytovatele dotací z EU se rovněž posílilo. Poskytovatel nemusí příjemci dotaci vyplatit v případě porušení jakýchkoli pravidel při jejím poskytování nebo nakládání s poskytnutými prostředky (.pdf, str. 10).

K implementaci směrnice EU o rozpočtových rámcích došlo pomocí zákona o rozpočtové odpovědnosti (.pdf, str. 16). Cílem je dosažení transparentnosti a udržitelnosti veřejných financí. Ukládá veřejným institucím povinnost sestavovat návrh rozpočtu na rok a střednědobý výhled rozpočtu na dva další roky.

Obecné referendum Právní stát Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Předložíme návrh ústavního zákona o obecném referendu na základě lidové iniciativy, který umožní občanům konání referenda o zásadních otázkách fungování státu. Ústavním zákonem bude zároveň stanoven výčet otázek, k nimž nelze referendum vyhlásit.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 44

Vláda zákon do Sněmovny poslala v červenci 2015, přičemž zástupcem předkladatele byl ministr pro lidská práva. V návrhu bylo opravdu zakotveno právo občanů republiky navrhnout referendum, pokud získá pro návrh 250 tisíc podpisů. Podle návrhu by nicméně referendum nemohlo proběhnout o základních právech a svobodách, státním rozpočtu, porušení závazku mezinárodních smluv, ustanovování osob do funkcí nebo jejich odvolávání, o individuálních právech a povinnostech a ani by jím nebylo možné schvalovat právní předpisy (Návrh zákona vč. důvodové zprávy, .pdf, s. 1).

V březnu 2016 se pak zákon začal projednávat, a to za účasti prezidenta Zemana, který před Sněmovnou vystoupil s projevem na podporu tohoto zákona. První čtení bylo přerušeno a od té doby ho již sněmovní vládní většina nezařadila na pořad schůze.

O jeho zařazení se snažil poslanec Tomio Okamura (psali jsme o tom podrobněji ve výroku dne). Okamura opakovaně navrhuje, aby se projednával právě vládní návrh zákona, proti čemuž opakovaně hlasuje vládní koalice.

Z tohoto důvodu jde o porušený slib, protože ačkoliv vláda zákon předložila, dále blokovala jeho přijetí, resp. projednání.

Odpovědnost právnických osob Právní stát Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zpřesníme a zpřísníme zákon o trestněprávní odpovědnosti právnických osob, aby obsahoval všechny hospodářské trestné činy.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 45

Novela zákona o trestní odpovědnosti rozšířila počet trestných činů, kterých se právnická osoba může dopustit, na všechny hospodářské trestné činy s výjimkou trestného činu porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže, kde je trestní odpovědnost právnické osoby za určitých podmínek vyloučena.

Trestní odpovědnost právnických osob je upravena v zákoně o trestní odpovědnosti právnických osob, který obsahuje seznam trestných činů, které právnická osoba nesmí spáchat. Zbylých trestných činů se tak dopustit může.

O jaké trestné činy jde a jejich definici však nenalezneme v tomto zákoně, nýbrž v trestním zákoníku, který obsahuje úplný seznam trestných činů. Výčet hospodářských trestných činů pak nalezneme v § 233–271 trestního zákoníku.

Před nástupem Sobotkovy vlády se právnická osoba nesměla dopustit mnoha hospodářských trestných činů. Tento stav změnila až novela zákona z roku 2016, která rozšířila trestní odpovědnost právnických osob na všechny hospodářské trestné činy s výjimkou trestného činu porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže, kde je jejich trestní odpovědnost za určitých podmínek vyloučena.

Vládní návrh (.pdf, str. 4, bod č. 2) přitom nepočítal ani s tímto omezením, omezení trestní odpovědnosti právnické osoby v tomto případě přinesl totiž pozměňovací návrh (.pdf, str. 2, bod A.2) poslance Laudáta schválený sněmovnou.

Odpovědnost za výsledky ve výzkumu Vzdělanost Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Posílíme odpovědnost za výsledky dosahované ve výzkumu a vývoji za veřejné prostředky, včetně zpřístupňování výsledků v souladu s požadavky EU (Horizon 2020).“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 42

Dne 8. února 2017 vláda ve svém usnesení (.pdf) schválila novou metodiku (.pdf) hodnocení výzkumných organizací a hodnocení programů účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací, která má zajistit lepší efektivitu vynakládání veřejných prostředků do výzkumu a vývoje. Návrh této metodiky předložil Pavel Bělobrádek jakožto předseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace.

Mezi základní principy nového systému hodnocení patří rozdělení výzkumných organizací (VO) na tři různé úrovně (úroveň národní nebo také centrální, hodnocení na úrovni poskytovatelů a hodnocení pro potřeby řízení výzkumné organizace). Výzkumné organizace budou nově při hodnocení děleny na tři skupiny, konkrétně na vysoké školy, ústavy Akademie věd ČR a na rezortní výzkumné organizace a organizace průmyslového výzkumu. Bude také uplatňováno škálování výzkumných organizací na stupnici A-D, přičemž první dlouhodobé škálování proběhne v roce 2019.

Důležitou změnou oproti stávajícímu stavu bude hodnocení úrovně mezinárodní spolupráce jednotlivých výzkumných organizací. Novinkou bude také posuzování kvality výzkumných organizací pomocí pěti základních modulů, mezi které patří: Kvalita vybraných výsledků, Výkonnost výzkumu, Společenská relevance výzkumu, Životaschopnost nebo také Viabilita a modul Strategie a koncepce. Relativní významnost modulů bude různá podle postavení výzkumné organizace v systému výzkumu a vývoje
.“

V souvislosti s efektivitou vynakládání veřejných prostředků souvisí také finanční nástroj Evropského parlamentu a Rady Evropské unie Horizon 2020, jehož cílem je mimo jiné zajištění globální evropské konkurenceschopnosti a překlenutí mezery mezi výzkumem a trhem. To má zajistit rozpočet 70 miliard euro na období 2014–2020. Tyto cíle jsou v souladu i se zmíněnou metodikou, která má také za cíl podpořit zvýšení kvality a mezinárodní konkurenceschopnosti českého systému výzkumu, vývoje a inovací (VaVaI).

Ombudsman/diskriminace Právní stát Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Vláda posílí právní možnosti obrany proti diskriminaci a pravomoc veřejného ochránce práv navrhovat rušení protiústavních zákonů.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 14

Vláda, jmenovitě tehdejší ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD), skutečně podala návrh zákona, který by rozšiřoval pravomoci ombudsmana, a to včetně možnosti navrhovat rušení protiústavních zákonů. Tento by znamenal také posílení pravomocí ombudsmana v oblasti právní ochrany proti diskriminaci. Novela byla podána do Poslanecké sněmovny už v lednu roku 2015, od té doby však bylo prosazení zákona provázeno řadou komplikací - návrh totiž nebyl příliš populární nejen mezi opozicí, nýbrž ani mezi koaličními poslanci.

Tento návrh zákona prošel prvním i druhým čtením (ke kterému však došlo až o více než rok později, a to v dubnu 2016) s pozměňovacími návrhy. Jeho třetí čtení 27. 5. 2016 bylo přerušeno a návrh byl při dalším hlasování vrácen k opakovanému druhému čtení, kde k němu byly přidány další pozměňovací návrhy, načež se na začátku roku 2017 vláda rozhodla zákon vzít zpět.

Ke stažení zákona došlo dle ministra pro lidská práva Jana Chvojky kvůli nesouhlasu poslanců s klíčovými pasážemi zákona a také kvůli tomu, že naopak hrozilo schválení pozměňovacích návrhů, které podle něj byly nesmyslné. Návrh byl tedy na základě usnesení vlády vzat zpět.

Místo tohoto zákona rozhodla vláda o podání návrhu zákona, který by řešil jen práva zdravotně postižených.

Online sázení podle EU Hospodářství Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Vláda bude harmonizovat legislativu v oblasti on-line sázení a loterií s požadavky Evropské komise a zajistí dodatečné daňové příjmy zdaněním loterií a her na internetu, ať už jsou provozovány českými nebo zahraničními subjekty.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 6

Česká vláda začala připravovat novelu zákona o hazardních hrách v roce 2014. Sněmovně byl však tisk předložen až v srpnu 2015. Už v říjnu 2013, tedy pár měsíců před nástupem Sobotkovy vlády, přišla od Evropské komise výzva, ve které Komise žádala vládu, aby předložila informace (zejména výklad zákonů) týkající se hazardních her na internetu. Komise zkoumala, zda v Česku nedochází k porušování pravidel volného obchodu a služeb. Podobné žádosti obdržely také vlády Belgie, Litvy, Kypru, Polska a Rumunska.

V průběhu projednávání zákona se do věci opět vložila Evropská komise, která zkoumala detaily zákona. Vláda dostala 4. května 2016 vyjádření o ukončení notifikačního procesu a projednávání zákona mohlo pokračovat.

Komise trvala na tom, aby byl zákon o hazardních hrách v souladu mimo jiné s unijním rámcem pro hazardní hry na internetu, který byl přijat v roce 2012.

Evropská komise doporučila, aby projednávaný zákon obsahoval následující body:

  • efektivní výběr daní
  • ochrana sázejících a jejich okolí
  • zajištění opatření k předcházení a potírání sociálně patologických jevů spojených s provozováním hazardních her
  • otevření českého trhu hazardních her pro provozovatele se sídlem v členském státě Evropské unie nebo státě, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru
  • úprava provozování hazardních her dálkovým přístupem prostřednictvím internetu
  • nový postup povolovacího řízení
  • zavedení efektivního kontrolního mechanismu, a náprava souladnosti s právem Evropské unie

Zákon č. 186/2016 Sb. o hazardních hrách vyšel ve sbírce zákonů v červnu 2016 s platností od 1. ledna 2017.

Oprava památek z fondů Vzdělanost Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Využijeme programy EU, Norských fondů atp. na opravu památek.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 43

Fondy EHP a Norské fondy dokončily etapu podpory některých zemí Evropy pro roky 2009–2014, což nespadá do funkčního období současné vlády. Nový program fondů EHP a Norských fondů byl schválen 3. května 2016, dne 25. října 2016 se jednotlivé přispívající země dohodly na programových sektorech a oblastech, kam bude finanční podpora směřovat. Česká republika je mezi zeměmi, které finanční podporu z těchto fondů v budoucnu získají. Součástí dohody na programových sektorech je i podpora kulturního podnikání, kulturního dědictví a kulturní kooperace (.pfd, str. 38).

Od roku 2015 je vždy na jeden rok vyhlášena výzva k předkládání projektů v Integrovaném regionálním operačním programu, která má pomoci revitalizovat vybrané památky zapsané na seznam UNESCO a národní kulturní památky. V období 2015–2016 bylo schváleno a podpořeno 54 žádostí z 63 podaných, v období 2016–2017 je prozatím schváleno 5 žádostí z podaných 88 (sběr žádostí byl ukončen v březnu 2017). V roce 2016 byla vyhlášena výzva pro muzea s návštěvností alespoň 30 000 návštěvníků ročně, čímž získala finanční podporu řada regionálních muzeí v celkové výši 1,6 mld. Kč.

Příklady podpořených projektů jsou mj. obnova poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou, revitalizace zámecké oranžérie a francouzského parku na zámku Dobříš, digitalizace poutního areálu Svatý Kopeček atd. (.xlsx)

Paušály pro OSVČ Hospodářství Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Omezení výše paušálních nákladů pro OSVČ absolutní částkou a/nebo snížením procentní sazby paušálních nákladů, aby bylo dosaženo smyslu tohoto institutu (zjednodušení výpočtu daně, ne neodůvodněné snížení daňového základu).“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 29

Paušální výdaje osobám samostatně výdělečně činným upravila tato vláda hned dvakrát. Poprvé v roce 2014 novelou zákona, kterou stanovila strop pro uplatnění 80% a 60% paušálů ve zdaňovacím období 2015 na 2 mil. Kč (pro 30% a 40% paušály stanovila tento limit již předchozí vláda). Podruhé v roce 2017, kdy byl limit u všech čtyř sazeb paušálních nákladů snížen na 1 mil. Kč s platností pro zdaňovací období 2018.

Podrobnější informace jsou k dispozici například zde.

Příslušné sněmovní tisky k provedeným změnám naleznete zde (.pdf, str. 288) a zde (.pdf, str. 5).

Procentní sazby byly ponechány beze změny.

Peníze pro SFDI Hospodářství Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zajistíme stabilizaci zdrojů Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI).“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 25

Tento vládní slib najdeme v kapitole „1.2 Moderní doprava“, na straně 9 koaliční smlouvy (.pdf).

Jak dokládají data z Výročních zpráv SFDI (rok 2016 a rok 2017), objemy prostředků na příjmové straně kolísaly, a to nejenom mezi jednotlivými roky, ale také mezi schválenou výší a skutečností v jednotlivém daném roce. Od roku 2014 (začátek mandátu této vlády) ovšem celkové příjmy rostly, porovnáme-li skutečnou výši příjmů.

Daňové příjmy lze za celé uvedené období, ale zejména mezi lety 2014–2017, považovat za stabilní. U nedaňových příjmů jsou určité rozdíly. Totéž platí u přijatých transferů (dotace ze státního rozpočtu, z operačních programů, na údržbu atd.). Největší odchylka je patrná v roce 2015, dle Výroční zprávy SFDI za rok 2015 (.pdf; str. 20) se nejvíce čerpalo z Operačního programu Doprava ještě z období 2007–2013, a to díky pravidlu n+2.

Vláda může ovlivnit daňové příjmy, nedaňové se špatně identifikují a vládní činnost na ně nemusí mít vliv; kapitálové příjmy byly nulové (vyjma roku 2011). Příjem z transferů vykázal relativně velkou odchylku v roce 2015, nicméně v ostatních letech fungování Sobotkovy vlády se výrazně nelišil. Ovšem tato odchylka vypovídá o nedobrém čerpání prostředků z ESIF (dříve Evropské strukturální fondy), což mají na starosti jednotlivé resorty (tedy členové vlády). Avšak toto dočerpání znamenalo nevyčerpané prostředky z roku 2013, tedy z roku Nečasovy a posléze Rusnokovy vlády.

Dokládá to rovněž informace z Výroční zprávy SFDI za rok 2014 (.pdf; str. 19), kde se uvádí, že během roku 2014 nemohly být některé dotace z prostředků EU čerpány dříve, než byly schváleny příslušné programové dokumenty. Proto měly některé dotace z programů pro období 2014–2020 nulové čerpání. Zároveň nižší čerpání prostředků OPD z programového období 2007–2013 bylo způsobeno průtahy v zadávacích řízeních, zpožděním příprav apod.

Shrnuto: i přes výkyv roku 2015 můžeme na vývoj příjmů vzhledem k výše zmíněným argumentům nahlížet jako na stabilizovaný, alespoň během mandátu této vlády. V předchozích letech (2011–2013) jsou naproti tomu patrné poměrně značné negativní rozdíly v čerpaných prostředcích z fondů EU a SR (přijaté transfery).

Platy a vybavení ve školství Vzdělanost Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zároveň bude (vláda, pozn. Demagog.cz) usilovat o postupné zvyšování prostředků na mzdy pedagogických a nepedagogických pracovníků i na modernizaci škol a jejich vybavení.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 10

Tento slib hodnotíme jako splněný. K navýšení platů došlo v období Sobotkovy vlády dvakrát a na modernizaci škol jdou peníze z evropských fondů.

Platy pedagogických i nepedagogických zaměstnanců se zvedly v listopadu 2015 – nepedagogickým pracovníkům o 3 %, pedagogickým o 3,3 %. Dne 1. 9. 2016 se dále zvedly platy zaměstnanců ve školství, a to v průměru o 4 % nepedagogickým pracovníkům a o 6 % pedagogickým pracovníkům; stalo se tak díky nařízení vlády. Od července 2017 dochází k dalšímu navýšení platů nepedagogických zaměstnanců.

S dalším a zásadnějším navýšením platů pedagogů počítal kariérní řád, který byl schválen Sněmovnou, vrácen Senátem s pozměňovacími návrhy a dne 12. 7. 2017 zamítnut Sněmovnou (hlasovala proti němu velká část koaličních poslanců). Pokud by byl schválen, učitelé by podle vládního návrhu dostávali jednak příplatky za určité odborné funkce (vedení mladších kolegů atd.), jednak by se jim zvyšovaly platy s tím, jak by v průběhu své praxe postupovali po kariérních stupních.

Detailní analýzu platů i odměn ve školství zpracoval iRozhlas.cz (se zaměřením na gender a věk učitelů, jednotlivé stupně ve školství i mezinárodní srovnání).

Na modernizaci škol byly ve školním roce 2016/2017 vyhlášeny programy v rámci IROP na podporu projektů infrastruktury základních škol, s důrazem na školy ve vyloučených lokalitách. Tyto projekty řídí ministerstvo pro místní rozvoj, nicméně jde o peníze ze strukturálních fondů EU. Podobně jdou skrz fondy peníze třeba na vybavení pro zájmové a celoživotně vzdělávací organizace a také na zvýšení a rozvoje kapacit mateřských a základních škol.

Podpora aplikovaného výzkumu Vzdělanost Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Posílíme podporu aplikovaného výzkumu v přírodovědných a technických oborech studia, včetně rozvoje doktorských studií se zaměřením na aplikovaný výzkum.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 42

Z hlediska vynaložených peněz vláda skutečně vědu i výzkum podporuje více. V následující tabulce jsme shromáždili výdaje státu na vědu a vysoké školy uvedené v rozpočtech na rok 2014, 2015, 2016 a 2017. Poslední řádek tabulky je věnován Grantové agentuře, prostřednictvím které vláda rozděluje peníze do výzkumu také.

Na vědu tedy vláda každoročně vynakládá více a více peněz.

Podporu přírodovědeckých a technických oborů můžeme dokázat přehledem udělených grantů. Mezi lety 2013–2017 agentura rozdělila na 248 tisíc grantů, z toho 42,8 % v oblasti průmyslu, 18 % v matematice a fyzice a 11,3 % v chemii. Z hlediska finanční podpory by byla převaha ještě větší, výzkum v technické a přírodovědecké sféře totiž stojí neporovnatelně více peněz než v oborech humanitních.

Téma doktorského studia na českých vysokých školách nejhlasitěji otevřela exministryně školství Valachová, která prosazovala dvojnásobné zvýšení jejich stipendií na 15 tisíc korun měsíčně. Počet (str. 4) doktorandů dlouhodobě stagnuje, pro úplnost dodáváme, že jejich plat je v kompetenci vedení vysoké školy a často si na univerzitách přivydělávají výukou. Protože se vláda snažila učinit alespoň drobné kroky ke zkvalitnění doktorských programů, je slib hodnocen jako splněný.

Na závěr bychom chtěli poznamenat, že vědci disponují také penězi z evropských zdrojů, jejichž tok prostřednictvím MMR také částečně ovlivňuje vláda. K vládním financím však tyto prostředky již nepřičítáme. Bereme v potaz primárně ty prostředky, na které má vláda přímý vliv.

Podpora sociálně potřebných zaměstnanců Hospodářství Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Navrhneme dočasné osvobození sociálně potřebných zaměstnanců od plateb na sociální pojištění po dobu 12 měsíců (za tyto zaměstnance bude pojistné hradit stát) v kombinaci s nástroji aktivní politiky zaměstnanosti. Sociálně potřebný zaměstnanec bude definován způsobem, který v maximální možné míře omezí možnosti zneužití tohoto opatření a bude zahrnovat absolventy vysokých škol, osoby starší 50 let a rodiče po návratu z mateřské dovolené, kteří budou před uzavřením pracovního poměru evidováni jako nezaměstnaní. Podpora bude omezena na zaměstnavatele, u kterých nedojde v rozhodném období ke snížení počtu zaměstnanců. Zároveň bude omezena výše této podpory u jednoho zaměstnavatele“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 29

K příslušné změně, jak byla definována v programovém prohlášení vlády, během mandátu Sobotkova kabinetu nedošlo.

Článek na zpravodajském portálu IHNED.cz z 11. listopadu 2015 uvádí, že ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo návrh, který by měl zvýšit motivaci zaměstnavatelů pro přijímaní nových pracovníků. Ze strany zaměstnavatelů byl vnímán rozpačitě:

Na základě této a necelé dva týdny předtím publikované zprávy jsou dotčenými - sociálně potřebnými zaměstnanci - nezaměstnaní do 25 let bez dlouhé praxe (včetně absolventů), lidé starší 50 let a matky, které se vrací z rodičovské dovolené.
Sleva měla být skutečně uplatněna 12 po sobě jdoucích měsíců v případě, že by se zaměstnavatel rozhodl výše uvedené typy osob zaměstnat. Sleva na sociálním pojistném měla dle výpočtů MPSV činit maximálně 3 174 korun.

Tisková zpráva výsledků jednání vlády a program schůze vlády (.pdf, str. 4; bod č. 22) ze dne 2. listopadu 2015 potvrzují, že se vláda návrhem na zavedení slev v rámci pojistného na sociální zabezpečení zabývala, nicméně ho odložila.

Odložení potvrzuje rovněž další článek z 10. srpna 2016, ve kterém se uvádí, že MPSV návrh na slevy pro zaměstnavatele dosud nepředstavilo.

Sazby sociálního pojištění lze najít v zákoně č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

Podpora sportovních akcí Vzdělanost Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Stanovíme kritéria pro veřejnou podporu mezinárodních sportovních akcí v České republice.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 44

Ministerstvo školství iniciovalo novelu zákona o podpoře sportu, účinnou od ledna 2017. Sportovní akce rozděluje novela do dvou kategorií, a to na 1) významné sportovní akce (mezinárodního významu na území ČR, tj. olympijské hry, mistrovství světa, mistrovství Evropy nebo světový pohár) a 2) významné sportovní akce mimořádné důležitosti (k jejich pořádání je nutné prohlášení státu, že zajistí vytvoření podmínek pro konání akce). Rozdělení je důležité kvůli odlišné konstrukci poskytování podpory. Novela zákona uvádí podrobnosti podpory významných akcí – akce mimořádné důležitosti se konají pouze se souhlasem vlády, o nějž žádá uchazeč o pořádání akce. Součástí žádosti je předpokládaný rozpočet akce a studie proveditelnosti se všemi požadovanými náležitostmi. Pro akce mezinárodního významu na území ČR zajišťuje ministerstvo školství podporu ve formě dotace v programech zaměřených na podporu sportu.

Podpora významných akcí v ČR se vztahuje k Programu VI. Významné sportovní akce, který je vyhlášen v rámci materiálu Dotační neinvestiční programy státní podpory sportu pro spolky na období 2017–2019. Program VI. (str. 21–25) je určen pro žadatele jednorázových i pravidelných významných akcí na území ČR.

Povinný rok školky Vzdělanost Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Poslední rok předškolního vzdělávání zavedeme v zásadě jako povinný.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 40

Zákon 178/2016 Sb., který byl schválen 24. 5. 2016 Poslaneckou sněmovnou, říká:

Zákonný zástupce dítěte je povinen přihlásit dítě k zápisu k předškolnímu vzdělávání (§ 34a odst. 2) v kalendářním roce, ve kterém začíná povinnost předškolního vzdělávání dítěte.

Povinný předškolní rok je v témže zákoně definován následovně:

Od počátku školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne pátého roku věku, do zahájení povinné školní docházky dítěte, je předškolní vzdělávání povinné, není-li dále stanoveno jinak.“

Jediný způsob, jak se vyhnout povinné předškolní docházce, je individuální vzdělání, jež má ovšem také své náležitosti, které je nutné splnit, aby bylo uznáno jako plnohodnotné předškolní vzdělání.

Zákonný zástupce má povinnost zajistit svému dítěti přezkoušení v příslušné mateřské školce, která se nachází ve spádové oblasti bydliště dítěte.

Dítě je tak povinno vzdělávat se alespoň poslední rok před nástupem na základní školu na úrovni mateřské školy.

Pracující důchodci Hospodářství Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Obnovení slevy na dani pro pracující důchodce.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 29

Od roku 2015 došlo k několika daňovým změnám, mezi něž patří i obnovení slevy na dani pro pracující starobní důchodce i pro důchodce, kteří mají příjmy z pronájmu.

Obnovila se základní sleva na dani ve výši 24 840 Kč, sleva mohla být uplatněna za roky 2013 a 2014. Spolu s touto změnou se znovu zavedl limit 840 tis. Kč, při jehož překročení se zdaňují příjmy důchodců z pracovního poměru, podnikání nebo pronájmu.

Zrušení této slevy provedla v rámci úsporných opatření Nečasova vláda, měla platit pro roky 2013 až 2015. Skupina senátorů podala v roce 2014 stížnost k Ústavnímu soudu, jíž bylo vyhověno. Důchodcům se tak vrátila sleva na dani za rok 2014. Později pak Sobotkova vláda obnovila slevu na dani pro důchodce i pro rok 2013.

Právo na právní pomoc Právní stát Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Prosadíme naplnění ústavně garantovaného práva na právní pomoc uzákoněním nového systému poskytování bezplatné právní pomoci lidem, kteří si ji nemohou obstarat sami v důsledku své sociální situace.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 44

Právo na právní pomoc je na ústavní úrovni zakotveno v Listině základních práv a svobod, v trestních věcech pak Listina předpokládá i poskytnutí bezplatného obhájce.

Prvním z relevantních návrhů v tomto volebním období byl ovšem poslanecký návrh KSČM, ke kterému vláda vydala nesouhlasné stanovisko a jehož projednávání bylo v červnu 2017 přerušeno. Vláda vytýkala především to, že navrhovaná úprava neladí s dosavadními právními předpisy a přinesla by spíše nepřehlednost. Zároveň avizovala, že podobný návrh je ve vládním plánu legislativních prací, kde projde také podrobnou analýzou a připomínkovým řízením. Návrh věcného záměru zákona, který by měl rozšířit poskytování bezplatné právní pomoci, schválila vláda 12. října 2016. Samotný návrh zákona (resp. novela zákona o advokacii) byl dokončen v únoru 2017, Poslanecké sněmovně však novela nikdy nebyla samostatně předložena.

Prošla však Parlamentem připojená k poslaneckému návrhu novely o advokacii, která ve své původní podobě řešila primárně podmínky „koncipientury a postihy advokátů. Stát nově zaštítí udílení ústních právních rad lidem, kteří mají příjem do trojnásobku životního minima, žadatelé uhradí jen stokorunový regulační poplatek. Každý nemajetný člověk bude mít ročně nárok na schůzky v celkovém čase dvě hodiny, a to i pro správní řízení.

Jedním z předkládajících poslanců byl i Jan Chvojka, dnes sice ministr pro lidská práva, v době předložení návrhu však „pouze“ řadový poslanec ČSSD. Stanovisko vlády bylo v tomto případě souhlasné a záhy se do návrhu dostaly i pozměňovací (.pdf) návrhy poslankyně ANO Válkové (body C1–C7 o § 18a–18d). Poslanci při hlasování vyjádřili tomuto návrhu podporu, a to víceméně jednotně mimo poslance Úsvitu.

Pozměňovací návrhy Válkové jsou však prakticky totožné s verzí, kterou vyprodukoval ministr spravedlnosti Pelikán. Provázanost a úmysl jsou tedy zjevné, vzhledem k tomu, že samostatný návrh by již nemuselo být možné v takto krátké době projednat, byl tedy „přilepen“ k jinému návrhu. Vzhledem k rozložení sil v Poslanecké sněmovně dopadlo hlasování o něm nepřekvapivě, proto lze opravdu říci, že to byla vláda, kdo utvrdil ústavou garantované právo na právní pomoc.

Probační a mediační služba Právní stát Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Posílíme roli mediační a probační služby při využívání alternativních forem trestání a přísné kontrole plnění podmínek podmíněného propuštění, pomoc vězňům před propuštěním i při návratu do běžného života v zájmu předcházení recidivy trestné činnosti.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 45

Ministerstvo spravedlnosti neposílilo roli Probační a mediační služby při využívání alternativních trestů, slib vlády proto hodnotíme jako nesplněný.

Pokud se podíváme na zákonné postavení Probační a mediační služby, tak to je vymezeno v zákonu 257/2000 Sb. Za dobu fungování této vlády nebyl zákon nijak významně novelizován (jediná drobná změna byla provedena v roce 2015, na pravomoce a postavení probačních úředníků však neměla žádný vliv).

Dalším zákonem, který upravuje postavení probačních úředníků, je trestní zákoník. Konkrétně pak jeho 3. oddíl, který se zabývá dohledem. Ten (stejně jako § 77 stejného zákona, který se dotýká dané problematiky) nebyl během tohoto volebního období vůbec novelizován. K posílení postavení probačních úředníků tak nedošlo.

Jedním ze základních úkolů Probační a mediační služby je kontrola odsouzených při vykonávání tzv. alternativních trestů, tj. všech trestů s výjimkou trestu nepodmíněného odnětí svobody. Alternativní jsou proto, že se na rozdíl od nepodmíněného trestu odnětí svobody nevykonávají ve věznicích a odsouzený tak stráví svůj trest na svobodě. Počet udělených alternativních trestů rok od roku roste, což ukazují i statistiky Probační a mediační služby.

RokPočet udělených alternativních trestů 2013 13 553 2014 17 362 2015 17 868 2016 18 024Zdroj: Statistiky Probační a mediační služby za jednotlivé roky, tabulka č. 5.

Mezi alternativní tresty patří od schválení nového trestního zákoníku nově i trest domácího vězení, jehož kontrola může být zajišťována také prostřednictvím tzv. elektronických náramků, které umožňují kontrolu pohybu odsouzeného. Vláda Bohuslava Sobotky rozšířila možnost užití elektronických náramků i na vazebně stíhané, kontrolu plnění jejich povinností by pak mělo vykonávat Ministerstvo spravedlnosti společně s Probační a mediační službou. Přestože podle zákonů lze elektronické náramky použít, v praxi se až doposud neužívaly, neboť Ministerstvo spravedlnosti vybralo jejich dodavatele až v červenci 2017 po opakovaném výběrovém řízení.

Vzhledem k tomu, že Probační a mediační služba již předtím kontrolovala plnění povinností obviněných propuštěných z vazby na svobodu, vláda Bohuslava Sobotky její roli při využívání alternativních trestů žádným opatřením neposílila.

Co se týče druhé části výroku, vláda spustila pilotní projekt Probační dům (.pdf, str. 14), který by měl pomoci v budoucnu propuštěným vězňům vrátit se do běžného života. Tento program je cílen na pachatele s vyšším rizikem opakování trestné činnosti po propuštění z věznice. První probační dům byl zřízen v roce 2015 v Ostravě, do programu se v roce 2016 zapojilo celkem 78 vězňů. V loňském roce zároveň Ministerstvo spravedlnosti oznámilo společně s Probační a mediační službou plán zbudovat v následujících devíti letech na území České republiky další čtyři probační domy.

Na počátku roku 2016 představilo Ministerstvo spravedlnosti také novou Koncepci vězeňství do roku 2025 (.docx), ve které je jedna kapitola věnována resocializaci propuštěných vězňů. Mezi nástroje sloužící k dosažení cíle patří (.docx, str. 130) např. rozšíření dluhového poradenství ve věznicích či rekvalifikace vězňů.

Procesní modelování agend Právní stát Část. splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Vláda sníží počet a složitost úředních úkonů zatěžujících občana prostřednictvím procesního modelování agend.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 15

Projekt procesního modelování agend veřejné správy (PMA) započal usnesením Vlády České republiky 757/2007., kde byla schválena strategie Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby (Smart Administration). Mezi cíle strategie PMA patřily zavedení eGovermmentu prostřednictvím základních registrů veřejné správy a racionalizace administrativních procesů. To mělo zabezpečit zefektivnění veřejné správy, snížit náklady, zajistit dostupnost a kvalitu úřadů. V roce 2011 projekt podpory tvorby standardů pro výkon veřejné správy (PMA2) plynule navázal na PMA. Jeho činnost byla ukončena roku 2015.

Dalším projektem na zefektivnění veřejné správy je projekt na využívání prvků řízení a zavádění standardů pro výkon prioritních agend veřejné správy (PMA3), který vznikl za funkčního období současné vlády. Náklady na projekt ve výši 132 miliónů Kč jsou hrazené z Evropského sociálního fondu. Měl by řešit slabá místa, která stále zůstávají i po modernizaci veřejné správy. Hlavním cílem je vytvoření reálného přehledu o způsobu výkonu agend, snížení nákladů na výkon agend a optimalizace jejich řízení. V rámci projektu PMA3 by měla probíhat i standardizace agend a inovace metodiky PMA, která by podpořila eGoverment.

Slib hodnotíme jako částečně splněný, protože ministerstvem vnitra byl vypracovaný projekt, jenž by měl ulehčit fungování veřejné správy. Ten byl spuštěn v březnu 2017 a trvat má až do roku 2021. Vláda tedy k jistému kroku přistoupila, nakolik bude efektivní pro daný cíl, je ovšem otázkou dalšího vývoje.

Prokazování původu majetku Hospodářství Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Vláda podnikne nezbytné kroky v oblasti prokazování původu nabytého majetku a v této souvislosti přijme přiměřená opatření v daňových a trestně právních předpisech.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 5

Slib vlády Bohuslava Sobotky o podniknutí kroků v oblasti prokazování původu majetku je hodnocen jako splněný, protože vláda prosadila novelu zákona, který v českém právním řádu zakotvil prokazování původu majetku a v souvislosti s tím měnil i některé další předpisy v trestně právní oblasti.

Vláda Bohuslava Sobotky se zavázala přijmout opatření v oblasti prokázání původu majetku, společně s dalšími opatřeními a úpravou trestně právních předpisů, po svém vzniku v programovém prohlášení.

Vláda předložila 2. 6. 2015 návrh novely zákona o změně zákonů v souvislosti s prokazováním původu majetku Poslanecké sněmovně. O rok později byl návrh zákona Sněmovnou schválen a postoupen Senátu, který ho vrátil s pozměňovacími návrhy zpět do Poslanecké sněmovny. Senátoři snížili výši rozdílu mezi příjmy a nárůstem jmění pro výzvu správce daně poplatníkovi o nutnosti prokázání vzniku a původu majetku ze 7 mil. na 5 mil. Kč. Poslanecká sněmovna přijala pozměňovací návrh Senátu a novela vyšla ve Sbírce zákonů 3. 10. 2016 po podpisu prezidentem republiky s platností od 1. 12. 2016.

Jak již bylo napsáno, podle novely zákona má správce daně pravomoc vyžadovat prokázání vzniku a původu majetku u poplatníků, u kterých má důvodné podezření, že příjmy neodpovídají nabytému majetku (rozdíl mezi jměním a příjmy je alespoň 5 mil. Kč). Pokud poplatník ve stanovené lhůtě původ majetku neprokáže, správce daně doměří ušlou daň a zároveň poplatník musí zaplatit 50 % (nebo 100 % – to pouze v případě, že poplatník sám ztěžoval stanovení výše daně) z částky doměřené daně jako penále. Zároveň se rozšiřuje dosavadní trest za podání nepravdivého majetkového přiznání z možnosti trestu odnětí svobody až na jeden rok nebo zákazu činnosti na možnost uložení trestu odnětí svobody od šesti měsíců do tří let, zákaz činnosti nebo peněžitý trest.

Výrok je tedy hodnocen jako pravdivý, neboť vláda nejen prosadila zákon, který se věnuje prokazování původu majetku jako daňové problematice, ale navázala na něj i dalšími trestněprávními předpisy.

Registr smluv Právní stát Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Předložíme zákon o centrálním registru všech smluv uzavřených veřejnou správou nad určitý minimální finanční limit, zveřejnění se nebude týkat citlivých dat (osobní údaje, obchodní tajemství apod.). Tento registr bude dostupný na internetu.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 46

Registr smluv byl předložen již v minulém volebním období, projednání ovšem nebylo dokončeno. Nově byl předložen hned na začátku mandátu aktuální Sněmovny, kdy jej předložila skupina poslanců napříč politickým spektrem (TOP 09, ANO, STAN, KDU-ČSL). Nešlo tedy fakticky o vládní návrh zákona, neboť tato předloha doputovala do Sněmovny již v prosinci 2013, kdy Sobotkova vláda ještě ani nevznikla.

Budeme-li však sledovat, jak koalice naplnila svůj slib stran registru smluv, lze pozorovat hlasování jednotlivých vládních stran při jeho schvalování. Bez vládní většiny by totiž nemohl být schválen. Při rozhodujícím hlasování v Poslanecké sněmovně jej ve třetím čtení podpořily všechny tři vládní strany a mohl tedy vzniknout.

Základním principem platného zákona je to, že povinné subjekty jsou povinny zveřejňovat v registru všechny smlouvy, které mají hodnotu nad 50 tisíc korun. Jejich zveřejněním je také podmíněna jejich platnost.

Dne 19. ledna 2016 byla předložena novela tohoto zákona, a to skupinou poslanců KDU-ČSL (M. Jurečka, J. Bartošek, P. Kudela). Podle toho návrhu je největším problémem zákona o registru smluv zařazení státního podniku (přičemž reálně existuje pouze jeden, a to Budějovický Budvar) do seznamu povinných osob, což podle návrhu vede ke snížení konkurenceschopnosti a zisků.

Tento návrh prošel Poslaneckou sněmovnou, kde byly schváleny výjimky i pro státní, krajské a obecní firmy, jež mají průmyslovou nebo obchodní povahu. Senát však výjimky odmítl a poslanci je opětovně již neschválili. Namísto toho jednotlivé strany navrhly zcela novou předlohu, která měla být kompromisní verzí – tedy měla např. ochránit Budvar, ale dále nevyjímat řadu dalších povinných subjektů a tím neztenčit základní princip zákona – tedy aby byly veřejné prostředky pod větší kontrolou veřejnosti.

Tento návrh prošel hlasováním při prvním čtení v Poslanecké sněmovně. Jelikož jej projednávala podle § 90 zákona o jednacím řádu PSP, tímto jej bez dalšího schválila. Dne 19. července 2017 pak prošel návrh Senátem a nyní čeká na podpis hlavy státu.

Regulační úřad na železnici Hospodářství Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Pro zajištění rovných podmínek mezi dopravci na liberalizovaném železničním trhu zřídíme regulační úřad železniční dopravy.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 26

Tento slib lze najít v koaliční smlouvě (.pdf) v kapitole „1.2 Moderní doprava“ na straně 9.

Za účelem regulování železniční dopravy byl skutečně vytvořen Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře. Tento úřad byl zřízen na základě článku 55 směrnice 2012/34/EU (Oddíl 4), a to zákonem č. 320/2016 Sb., o Úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře.

Vládní návrh tohoto zákona je k dispozici zde (.pdf). Návrh byl přijat na schůzi Poslanecké sněmovny 13. července 2016 a následně v Senátu 24. srpna 2016, přičemž nabyl účinnosti 1. dubna 2017. V souvislosti se vznikem regulačního úřadu schválili poslanci také novelu drážního zákona. Sněmovní tisk novely o drahách EU je k dispozici zde (.pdf).

Zároveň byl novelizován zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky (kompetenční zákon), v němž byl upraven § 2; v rámci této novelizace se doplnil bod „15. Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře“.

Výčet kompetencí tohoto úřadu naleznete zde a také v zákoně č. 266/1994 Sb., o drahách.

Revize civilního řízení Právní stát Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Provedeme revizi civilního řízení a v návaznosti předložíme právní úpravu zajišťující zrychlení soudního řízení.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 46

Občanský soudní řád, který upravuje postup před soudy v případě sporů vyplývajících ze soukromého práva, byl v současném volebním období prozatím osmkrát novelizován, žádná z jeho novel však nepřinesla novou komplexní úpravu civilního řízení.

Na vládní úrovni pak ministryně spravedlnosti Válková v březnu 2014 pro účel vytvoření nového občanského řádu ustavila komisi pro rekodifikaci civilního práva procesního a jmenovala soudce Nejvyššího soudu Fialu jejím předsedou. Její nástupce Robert Pelikán však přestal s touto komisí spolupracovat a v dubnu 2016 zřídil pro rekodifikaci civilního procesního práva pracovní skupinu novou. Ta doposud nepublikovala žádné výsledky své činnosti.

Co se týče rychlosti soudního řízení, ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo 17. srpna statistickou zprávu o českém soudnictví, která mj. obsahuje i údaje o rychlosti soudního řízení. U civilního řízení okresní soudy ve vyřizování záležitostí zrychlily podle statistiky v průměru o dvacet procent, délka řízení se pak zkrátila (.pdf, str. 15, graf č. 5) z 427 na 344 dní.

Doplnění na základě podnětu Ministerstva spravedlnosti:

V srpnu 2017 byla schválena novela Občanského soudního řádu, která mj. rozšiřuje okruh věcí (.docx, str. 4, bod č. 14), vůči kterým není dovolání k Nejvyššímu soudu přípustné. Podle důvodové zprávy (.pdf, str. 39) by tato změna měla odlehčit práci Nejvyššímu soudu přibližně o 4 %. Novela dále zavádí možnost využití (.docx, str. 3, § 102a) videokonferenčního zařízení pro jednání s účastníky či výslech svědka.

Další novinkou je zavedení generátoru přidělování, který měl být podle původního návrhu (.pdf, str. 14, § 42b) vlády zaveden pro všechna civilní řízení, avšak po schválení pozměňovacích návrhů se bude týkat pouze řízení insolvenčního (.docx, str. 17, § 42b).

I přes tyto změny však hodnotíme slib vlády jako nesplněný, neboť se změny týkají pouze velice malé části civilního řízení a jejich dopad na zrychlení civilního řízení jako celku je nepatrný. K revizi civilního řízení jako celku za vlády Bohuslava Sobotky tak nedošlo.

Rozšíření pravomocí NKÚ Právní stát Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Předložíme návrh na rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu tak, aby mohl kontrolovat veškeré výdaje veřejných rozpočtů při současném odstranění duplicit kontrolních systémů.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 46

Vláda ve zmiňované oblasti předložila hned několik legislativních návrhů. Tyto návrhy pro přehlednost rozdělme na dvě skupiny: první skupina návrhů se týká rozšíření působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu, druhá pak kontroly nakládání s veřejnými prostředky. Obě skupiny se pak společně doplňují, což dokládají i důvodové zprávy (.pdf, str. 8) některých návrhů.

Co se týče rozšíření působnosti NKÚ, vláda předložila sněmovně celkem tři legislativní návrhy. Všechny tři mají stejný cíl: oproti dosavadní úpravě by se kontrolní působnost NKÚ měla rozšířit (.pdf, str. 14) z majetku státu a státního rozpočtu i na majetek veřejných institucí, územně samosprávných celků a právnických osob s majetkovou účastí státu nebo územně samosprávných celků.

Prvním z návrhů byla novela zákona o NKÚ, provádějící již o rok a půl dříve poslanci navrženou novelu Ústavy ČR. Oba návrhy prošly Poslaneckou sněmovnou, jejich cestu však zastavil v květnu 2016 Senát, který novelu Ústavy neprojednal (čímž ji vzhledem k procesu (.pdf) schvalování ústavních zákonů de facto zamítl) a novelu zákona o NKÚ zamítl. Vzhledem k provázanosti obou návrhů pak Poslanecká sněmovna Senátem vrácenou novelu zákona o NKÚ nepřijala.

Proces předložení zbylých dvou návrhů je pak podobný předchozí situaci, neboť vláda na konci října 2016 předložila jak novelu Ústavy rozšiřující působnost NKÚ, tak i novelu zákona o NKÚ. Obě novely se předchozím návrhům podobají i obsahově, hlavní změna spočívá (.pdf, str. 3, bod č. 2) ve vynětí z kontroly obcí s počtem obyvatel do 10 000. Ani v tomto případě však obě novely nebudou úspěšně přijaty, neboť se v současnosti nachází v prvním čtení v Poslanecké sněmovně a vzhledem k nedostatku času je jejich schválení vyloučeno.

Druhou skupinu legislativních návrhů tvoří návrhy týkající se kontroly nakládání s veřejnými prostředky, konkrétně návrh zákona o řízení a kontrole veřejných financí a návrh zákona měnící některé další zákony v souvislosti s jeho přijetím – oba předložené vládou v prosinci 2016. Jejich cílem (.pdf, str. 29) je zjednodušení, sjednocení a rozvoj stávajícího systému kontroly veřejných financí a zakotvení principu jednotného auditu.

Princip jednotného auditu spočívá (.pdf, str. 53) v odstranění zbytečných opakovaných kontrol, a to prostřednictvím koordinace kontrolních orgánů. Kontrolní orgány by tak nově měly vědět o plánovaných a již provedených kontrolách určitého subjektu a o jejich výsledcích, na základě čehož by se měla duplicita kontrol značně omezit.

Návrh dále definuje (.pdf, str. 29) zodpovědnost konkrétních orgánů a osob za zavedení, udržování a zdokonalování kontrolních mechanismů a také zajišťuje nezávislost interního auditu posílením jeho role a zřízením nových výborů pro interní audit (.pdf, str. 30–31).

Jak již bylo výše zmíněno, obě skupiny legislativních návrhů spolu vzájemně souvisí a doplňují se. Právě častá duplicita kontrol měst a obcí totiž vedla senátory k zamítnutí novely Ústavy a zákona o NKÚ rozšiřující působnost NKÚ, neboť se obávali dalšího navýšení administrativní zátěže. Ministerstvo financí přitom zákon řešící tuto problematiku vložilo do vnějšího připomínkového řízení již v listopadu 2014, po nedoporučujícím stanovisku Legislativní rady vlády však muselo návrh zákona přepracovat. Současné znění návrhu zákona o řízení a kontrole veřejných financí se momentálně nachází v Senátu.

Slib vlády Bohuslava Sobotky pokládáme za nesplněný, neboť sice předložila návrhy předpisů rozšiřující pravomoc NKÚ, žádný z nich však nebyl přijat.

Slevy na dani na 2. a další dítě Hospodářství Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Od roku 2015 postupné zvyšování slevy na dani na druhé a další dítě s cílem podstatně zvýšit slevu na dani na druhé a další dítě do konce volebního období.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 29

K prvnímu nárůstu došlo již v roce 2015, sleva na dani se postupně navyšuje.

Snížení DPH na vybrané komodity Hospodářství Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Snížení sazby DPH na léky, knihy, dětské pleny a nenahraditelnou dětskou výživu od roku 2015.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 29

Vláda na svém jednání 2. července 2014 projednala novelu zákona, kterou došlo ke snížení DPH na léky, knihy, dětské pleny a nenahraditelnou výživu z předchozích 15 % na nynější 10% sazbu. Bez problému prošla legislativním procesem, do druhé snížené sazby (příloha č. 3) dnes patří také knihy či výživa pro malé děti.

Vznikla tak druhá snížená sazba daně z přidané hodnoty, kam tyto položky spadají.

Sport a zdravý styl Vzdělanost Část. splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Ve vzdělávacích programech posílíme výchovu ke sportu a zdravému životnímu stylu.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 43

Vláda sice přímo neposílila výchovu ke sportu v rámci vzdělávacích programů, podnikla ovšem některé kroky, které směřují tímto směrem. Zejména jde o testovací program Hodina pohybu navíc, na který se má v budoucnu navázat dalšími aktivitami. Přihlédneme-li ke krokům, které ministerstvo školství učinilo v oblasti zdravého životního stylu (zejména v oblasti stravování dětí), hodnotíme tento závazek jako částečně splněný.

Ve vzdělávacích programech nedošlo ke změně počtu hodin tělesné výchovy a stále platí dvě hodiny týdně (.docx, str. 5). Tuto variantu navrhoval v roce 2014 tehdejší ministr za ČSSD Marcel Chládek. Toto řešení však doposud přijato nebylo.

Změna ve vzdělávacím programu nastala v oblasti tělesné výchovy, kdy v květnu 2017 byla schválena změna, kterou bylo plavání zařazeno mezi závazné očekávané výstupy.

Posílení výchovy ke sportu spočívá také v projektuHodina pohybu navíc. Tento projekt započal v roce 2015. Školy zařizují dětem jednu hodinu sportovních aktivit mimo rámec výuky pod dozorem školených trenérů; projekt je ale nepovinný. Momentálně se ho účastní 350 škol.

V oblasti zdravého životního stylu a zdravého stravování předložilo MŠMT vyhlášku, která vstoupila v platnost jako vyhláška č. 282/2016 Sb.Vyhláška o požadavcích na potraviny, pro které je přípustná reklama a které lze nabízet k prodeji a prodávat ve školách a školských zařízeních, více známá jako Pamlsková vyhláška. V ní je upraven maximálně povolený počet tuků, cukrů a solí v daných potravinách, které se mohou prodávat na půdě školy. Tímto opatřením se zúžil výběr potravin, které si žáci základních škol a nižších gymnázií mohou koupit na půdě školy.

V oblasti stravování ve školách došlo také ke změně spotřebního koše, čímž došlo ke zkvalitnění a vyvážení potravin dětí na základních školách. Vláda také změnila vyhláškou č. 17/2015 Sb. vyhlášku č. 107/2005 Sb., o školním stravování. Vyhláška upravuje pravidla pro školní stravování a umožňuje školským stravovacím zařízením rozhodnout se, zda jim jejich personální a materiální zabezpečení umožňuje připravovat dietní stravu ve vlastním zařízení pro strávníky, jejichž zdravotní stav podle potvrzení registrujícího poskytovatele zdravotnických služeb v oboru praktické lékařství pro děti a dorost vyžaduje stravovat se s omezením podle dietního režimu.

Ministerstvo školství zdravý životní styl podporuje také v podpoře projektů, které schválily minulé vlády – jedná se o projekt Ovoce a zelenina do škol a Mléko do škol.

Vládě Bohuslava Sobotky se podařilo odstranit výživově škodlivé potraviny ze školních bufetů a pozměnit jídelníček žáků. Na druhou stranu nedošlo ke slibovanému posílení výchovy dětí ke sportu, jelikož se nezměnily hodinové dotace na sport. Jediným směrem k přidáním třetí hodiny tělesné hodiny týdně do škol je projekt Hodina pohybu navíc, která je však pro školy dobrovolná.

Stabilita daňového systému Hospodářství Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zajistíme, aby schválené změny platily po celé volební období a aby byla zachována stabilita českého daňového systému.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 30

Jednou z významných novinek této vlády bylo zavedení druhé snížené sazby DPH ve výši 10 %. Platí od roku 2015 a týká se léků (včetně veterinárních), knih, nenahraditelné dětské výživy a potravin pro osoby trpící celiakií a fenylketonurií. Tato sazba je i v roce 2017 platná v desetiprocentní výši.

Přesto se však i po schválení od roku 2015 projednávaly určité změny. Andrej Babiš chtěl snížit DPH na čepované pivo i nealkoholické nápoje v pohostinstvích. Vláda se také dohadovala o přeřazení základních potravin do nejnižší sazby DPH. K ničemu ale nakonec nedošlo a výše sazeb se od prvního schválení také neměnila. Do nižší sazby byly od roku 2017 zařazeny noviny.

Dalším krokem bylo zvýšení sazby daně z hazardu. Původně se počítalo se sazbami 23 % a 28 %. Od roku 2017 ale platí sazby ve výši 23 % a 35 %.

Sleva na dani na vyživované dítě se měnila hned několikrát. Pro rok 2015 se zavedla sleva na dani na druhé a další dítě ve výši 15 804 Kč na druhé a 17 004 Kč na třetí a další. K dalšímu zvýšení došlo pro rok 2016 a nakonec i pro rok 2017. Toto zvýšení však vláda avizovala již od počátku.

Daňový systém za této vlády je skutečně stabilní. V některých případech i přes její ujištění, že provede určité změny, což nedodržela (např. zrušení superhrubé mzdy, solidární přirážky a zavedení druhé sazby DPFO).

Standardy pro nominace Právní stát Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zasadíme se o vytvoření závazných standardů pro nominaci zástupců státu do obchodních společností a státních podniků včetně stanovení zásad pro odměňování jejich managementu.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 46

Dne 17. března 2014 byl zřízen Vládní výbor pro personální nominace jako poradní orgán vlády pro posuzování personálních nominací osob, které mají zastupovat stát v dozorčích radách obchodních společností s majetkovou účastí státu, státních podniků nebo národního podniku.

Článek 3 statutu tohoto výboru uvádí:

„Členové Vládního výboru se navrhují tak, že 1 člena navrhuje předseda vlády, 1 člena 1. místopředseda vlády a ministr financí a 1 člena místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace (...) Předsedou Vládního výboru je ten člen, který byl jmenován na návrh předsedy vlády.“

Reálně zde tedy má každá koaliční strana svého zástupce, neboť předsedou vlády je Bohuslav Sobotka z ČSSD, místopředsedou vlády a ministrem financí byl donedávna Andrej Babiš z ANO a místopředsedou vlády pro vědu, výzkum a inovace je Pavel Bělobrádek z KDU-ČSL. Nelze tedy říci, že se jedná o nezávislý expertní orgán – jde o skupinu vybranou vládními stranami.

Doporučení vládního výboru navíc není závazné – ministr se od něj může odklonit, ačkoliv musí své odlišné stanovisko zdůvodnit. Vládní výbor byl zřízen jako dočasný poradní orgán, jež má být v budoucnu nahrazen tzv. nominačním zákonem.

V roce 2016 byl podán věcný záměr zmíněného zákona ministrem financí. Ten vláda schválila na svém jednání s tím, že uložila Babišovi, aby do konce roku zpracoval a předložil vládě finální návrh zákona. Babiš návrh předložil na jednání vlády v březnu 2017, projednávání bylo odloženo (.doc, bod 4) na duben. Během zasedání vlády 5. dubna 2017 pak kabinet návrh zamítl. Podpořilo jej (.doc, bod 3) pouhých šest členů vlády, dalších devět se zdrželo. Návrh tedy neprošel vládou a „spadl pod stůl“; nová vládní předloha již předložena nebyla.

V únoru 2017 navrhli poslanci napříč spektrem, zastoupeni místopředsedou sněmovny za ANO Radkem Vondráčkem, zákonnou předlohu, která vycházela z Babišova vládního návrhu. Vláda k němu vyjádřila neutrální stanovisko, a to ve stejný den v březnu, kdy schválila odložení Babišova návrhu na dubnové jednání (viz výše).

Poslanecký návrh se od svého předložení nedostal vůbec na pořad schůze, nebylo započato ani první čtení. Je tedy jisté, že do konce období neprojde žádná legislativa, která by řešila závazné standardy pro nominaci zástupců státu do obchodních společností a podniků. Závazek tedy hodnotíme jako nesplněný.

Státní energetická koncepce Hospodářství Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Budeme usilovat o schválení Státní energetické koncepce napříč politickým spektrem, aby nedocházelo k zásadním změnám koncepce při změně vládní garnitury.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 28

Vláda schválila Aktualizaci státní energetické koncepce v květnu roku 2015. Dokument stanovil směřování energetické koncepce státu na příštích 25 let. Aktualizace nahradila Státní energetickou koncepci z roku 2004 (. doc).

Lze předpokládat, že minimálně na vládní úrovni našla Koncepce podporu všech stran. Na podzim 2014 proběhlo poslední mezirezortní připomínkové řízení. Nedošlo během něj k žádnému věcnému rozporu a všechny připomínky jednotlivých rezortů byly zapracovány. Podporu dokumentu vyslovili po prosincovém jednání Rady hospodářské a sociální dohody také zástupci zaměstnavatelů i odborových organizací.

Z ostatních parlamentních stran se ke Koncepci veřejně vyjádřili pouze komunisté. Poslankyně Evropského parlamentu Kateřina Konečná publikovala na Parlamentních listech příspěvek, ve kterém ocenila, že vláda Koncepci přijala. V kritičtějším duchu reagoval na přijetí Koncepce ÚV KSČM. „Je možné ocenit, že vláda konečně tuto aktualizaci provedla. KSČM se však domnívá, že takto důležitý a pro dlouhou dobu platný materiál nemůže být jen věcí koaliční exekutivy, ale pro jeho přesah do dalších volebních období je nutná jasně deklarovaná shoda v rámci zvolené politické reprezentace“, vyjádřil se k Aktualizaci státní energetické koncepce ústřední výbor strany.

Ještě před schválením Koncepce prošla Sněmovnou novela energetického zákona – tu poslanci přijali v dubnu 2015 162 hlasy.

Novela do zákona zakomponovala nové předpisy platné v EU a sladila dosavadní úpravu s novou podobou českého občanského zákoníku.

Stavební zákon Hospodářství Část. splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„V oblasti územního plánování a stavebního řádu připraví vláda novelu stavebního zákona, která přinese zjednodušení a zrychlení povolovacích řízení.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 14

Vládou navržený zákon č. 225/2017 Sb. (novela tzv. stavebního zákona) byl 31. 7. 2017 vyhlášen ve sbírce zákonů. Jak je uvedeno v důvodové zprávě, měl by přinést zjednodušení a zrychlení povolovacího řízení.

U developerských projektů toho má být docíleno prostřednictvím tzv. koordinovaného řízení, které zavádí spojené územní a stavební řízení u jednotlivé stavby, při souboru staveb, ale i při stavbách speciálních a jiných. Koordinované řízení bude vést obecní úřad. Co se týče speciálních staveb, toto řízení bude vedeno příslušným úřadem (jako např. v případě výstavby železnic železničním úřadem). Využívání koordinovaného řízení je dobrovolné. Stavitel může zvolit samostatné územní a stavební řízení. Při výstavbě dálnic bude do koordinovaného řízení integrován posudek životního prostředí.

U staveb všech rodinných domů již nebude potřeba stavební povolení, ale postačí ohlášení. Doteď bylo možné podat ohlášení, jen pokud se jednalo o rodinný dům do výměry 150 m². U ohlášení může být získán souhlas úřadu s výstavbou už do 30 dní. Naproti tomu při stavebním povolení se předpokládá delší doba.

Mění se také podmínky budování bazénů nebo např. skleníků na vlastní zahradě. Už nebude nutné povolovat umístění a samotnou stavbu (stavební povolení nebo ohlásení) – postačí povolení umístění.

Slib hodnotíme jako částečně splněný. Novela stavebního zákona u staveb rodinných domů nebo například bazénů na vlastní zahradě ulehčuje získání povolení. Avšak při developerských projektech a výstavbě dálnic je sporné, zda daná novela splní účel. Zapříčiněno je to právě dobrovolností výběru koordinovaného řízení. Výstavba dálnic by podle ministerstva dopravy spíše urychlila předčasná držba, tedy možnost začít přípravné práce na pozemku určeném k vyvlastnění.

Školky a jesle Vzdělanost Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„S využitím evropských fondů a dotací ze státního rozpočtu poskytneme obcím prostředky na vytvoření dostatečné kapacity mateřských škol a jeslí.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 40

Peníze na rozvoj a výstavbu zařízení pro děti v předškolní péči jsou rozdělovány prostřednictvím projektů IROP, jsou tedy financovány hlavně Evropskou unií. Jsou určeny jeslím, mateřským školám a dalším centrům, skupinám nebo klubům pro děti.

Například od listopadu 2016 jsou zde vyhlášeny výzvy pro tato zařízení v aglomeracích v rámci Integrovaného plánu rozvoje území (IPRÚ). K dispozici je přes 800 milionů korun.

V letech 2015–2016 probíhaly výzvy s penězi na zlepšení infrastruktury zařízení pro předškolní děti, zaměřené jak na sociálně vyloučené lokality, tak na ostatní území. Ve výzvě pro sociálně vyloučené lokality bylo k dispozici 1,7 miliardy, ve výzvě pro další oblasti 975 milionů Kč.

Výzvy ve strukturálních fondech jsou v kompetenci Ministerstva pro místní rozvoj a jsou spolufinancované státem.

Školní stravování Vzdělanost Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zasadíme se o udržení cenově dostupného systému školního stravování a péče o děti ve školních družinách.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 41

Ceny školního stravování stanovují limity nastavené prostřednictvím vyhlášky o školním stravování, již vydává ministerstvo školství. Aktuální verze platí od února 2015 do září 2017, kdy začíná nový školní rok. Jak v minulé verzi, tak i ve verzi budoucí, jsou limity zachovány ve stejné výši. Vláda zde tedy drží svou pozici.

Ministerstvo práce a sociálních věcí kromě toho spustilo v minulém roce projekt Obědy do škol (.pdf, str. 1), který je nyní v druhé fázi. Děti ve věku od 3 do 15 let, jejichž rodiče či zákonní zástupci pobírají alespoň tři měsíce dávky v hmotné nouzi, mají obědy zdarma. Projekt financuje Fond evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD) prostřednictvím Operačního programu potravinové a materiální pomoci.

Ministerstvo má na obědy zdarma až do roku 2020 k dispozici až 400 milionů korun. Zapojeny jsou nyní školy v Libereckém, Jihomoravském a Královéhradeckém kraji, dále Kraj Vysočina a Praha. Prozatím byly takto poskytnuty desítky milionů korun, podle vyjádření ministryně Marksové dostává pravidelně oběd zdarma asi 500 dětí.

Tendr na mýto Hospodářství Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Připraví transformaci Ředitelství silnic a dálnic na státní podnik tak, aby zajistila efektivní výběr mýta po 1. lednu 2017 plně pod kontrolou Ministerstva dopravy.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 11

Statut Ředitelství silnic a dálnic ani forma kontroly efektivity výběru mýta se vládě dosud nepodařily změnit.

Od 1. ledna 2017 se v oblasti výběru mýtného v Česku neudála žádná zásadní změna. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) je stále státní příspěvková organizace zřízená Ministerstvem dopravy ČR, systém mýtných bran dosud provozuje firma Kapsch a dohlíží na něj společnost CGI, která mimo jiné hodnotí efektivitu výběru mýta.

Ta za svoje služby v roce 2016 (.xlsx) inkasovala 75 mil. korun ročně a jako jediný kandidát uspěla i ve veřejné zakázce na auditorské služby v tomto roce. Některá média přitom kritizovala ŘSD za vypsání zakázky v časové tísni, což mohlo zvýhodnit CGI oproti konkurenci.

Nejnovější tendr na provozování mýta byl vládou odsouván, nakonec byl v časové tísni provoz prodloužen společnosti Kapsch. Má jít o přechodnou variantu, než bude vypsán dlouhodobý tendr, o kterém vláda také ve svém závazku mluví. Nekonzistentnost ministerstva dopravy v této věci dokládá také video Otázek Václava Moravce, které dokládá velké změny ve vyjádřeních ministra Ťoka v této věci v čase.

Transparentní financování sportu Vzdělanost Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Vláda se zasadí o transparentní financování sportu.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 10

Vláda přijala strategické dokumenty, které na transparentnost financování sportu kladou důraz, a přijat byl zákon, jímž se zavádí rejstřík sportovních organizací. Ministerstvo školství také na základě doporučení Nejvyššího kontrolního úřadu posílilo kontrolu dotací.

V návaznosti na programové prohlášení přijala vláda Koncepci rozvoje sportu 2016–2025, mezi jejíž priority patří transparentní rozdělování dotací a otevřenost informací na straně státu i na straně sportovních subjektů. Dalším přijatým dokumentem je Plán rozvoje sportu 2015–2017, který mimo jiné identifikoval potřebu vytvoření rejstříku sportovců a sportovních organizací, který by MŠMT umožnil lépe vyhodnocovat současný stav i trendy sportovního prostředí ČR a zefektivnil dotační politiku.

Následně byl přijat zákono podpoře sportu, účinný od začátku roku 2017, který výše zmíněný rejstřík zavádí. Funguje jako neveřejný informační systém veřejné správy a sportovní organizace, která žádá o státní podporu, je povinna se do něj zapsat. V reakci na doporučení NKÚ zavedlo MŠMT také vícestupňovou kontrolu dotací a další opatření k posílení transparentnosti, jako je zařazení kontrol v oblasti sportu do plánu kontrol MŠMT.

Pochyby o transparentnosti financování sportu však vyvolala kauza z května letošního roku, v důsledku které rezignovala na post ministryně školství Kateřina Valachová. Police tehdy zatkla předsedu Fotbalové asociace ČR Miroslava Peltu a náměstkyni ministryně školství Simonu Kratochvílovou, která se s Peltou měla domlouvat na přípravě a ovlivňování dotačních programů. Pod vlivem této kauzy ministryně zrušila program pro sportovní svazy a vyhlášen byl nový program s přísnějšími pravidly.

Policejní odposlechy, které zveřejnila některá média (např. Česká televize nebo Lidové noviny) sice přímo nedokládají, zda, jak a které konkrétní projekty byly ovlivněny; nicméně už samotný fakt, že náměstkyně ministryně školství (která byla odpovědná za dotace do sportu) je součástí policejního vyšetřování kvůli ovlivňování těchto dotací, je dostatečný k pochybnostem o tom, že vláda zavedla transparentní financování sportu. Z tohoto důvodu hodnotíme slib jako nesplněný.

Transparentní vlastnictví Právní stát Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Předložíme návrh zákona, který vedle akcií na majitele zajistí transparentnost vlastnictví i u společností s akciemi na jméno a umožní oprávněným státním orgánům zjistit majitele akcií společnosti po celou dobu její existence.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 46

Vládní návrh zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu reaguje na směrnici Evropského parlamentu a Rady EU 2015/849. Jednou z novelizací je změna zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob schválená 7. září 2016.

Touto změnou se vytváří evidence údajů o skutečném majiteli právnické osoby zapsané do veřejného rejstříku. Evidence o majiteli obsahuje jeho jméno, bydliště, adresu pobytu, ale také údaj o jeho podílu ve společnosti.

Během jednání byl podán pozměňovací návrh poslance Jaroslava Klašky za KDU-ČSL, který žádal, aby byly informace o skutečném vlastnictví přístupny vždy i dalším osobám a organizacím. Tento pozměňovací návrh byl však v hlasování většinou zamítnut. Následně byl zákon bez potíží přijat napříč všemi politickými kluby.

Nicméně i přesto vláda tento svůj závazek naplnila, neboť oprávněné orgány budou mít od roku 2018 možnost zjistit skutečné vlastníky společností s akciemi na jméno.

Vazba turistika-údržba památek Vzdělanost Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zasadíme se o to, aby mezi příjmy z turistiky a výdaji na záchranu a údržbu památkového fondu byla přímá vazba.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 43

Vláda se snažila prosadit novelu zákona o ochraně památkového fondu, která ale nezaváděla přímou vazbu mezi turistickým ruchem a ochranou památek. Navíc ani tento zákon při třetím čtení neprošel.

Ministerstvo kultury pracovalo už od roku 2012 na zákonu o ochraně památkového fondu, který měl nahradit mnohokrát novelizovaný a zastaralý zákon z roku 1987. Vláda tento návrh schválila 20. listopadu 2015, poté o něm jednala Poslanecká sněmovna.

I když se novela zákona dotýká několika změn souvisejících s turistickým ruchem a památkovým fondem, slibovanou vazbu mezi příjmy z turistiky a výdaji na záchranu a obnovu památkového fondu neobsahuje. Ani zmíněná novela neprošla ve třetím čtení. Pro zamítnutí návrhu hlasovalo 84 poslanců, jen 53 bylo proti. K zamítnutí bylo potřeba 82 hlasů.

Hlavním důvodem zamítnutí byla historická města. Podle viceprezidentky Asociace sdružení pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví Marie Švábové byl nepřípustný zejména paragraf, podle něhož lze vyjmout parcely a pozemky uvnitř památkové zóny. Na takových územích by nebylo nutné žádat o projednání památkovou péčí. To by mohlo vést k tomu, že by si v okolí památek mohl kdokoliv stavět cokoliv a narušit tak jejich prostorové vztahy.

Návrh zákona upravoval i jiné vztahy. Vlastníci nemovitosti v památkových územích mohli nově žádat o kompenzaci nákladů a objevily se také nástroje, kterými by se dalo zakročit proti těm, kteří nechávali památky chátrat. Dále mělo dojít k propojení informací o památkách, odlehčení administrativy, zdůraznění veřejného zájmu a efektivnějším sankcím.

Více peněz na opravu silnic Hospodářství Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zvýšíme objem prostředků na opravy a údržbu dopravní infrastruktury s cílem zastavit dlouhodobé podfinancování, které vede k degradaci stavu těchto sítí.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 26

Slib hodnotíme jako splněný, protože objem prostředků směřujících do Státního fondu dopravní infrastruktury se v průběhu mandátu vlády Bohuslava Sobotky postupně zvyšoval. Výstavby, modernizace, opravy, údržby nebo správy silnic, dálnic a drah zabezpečuje právě Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI), který je v působnosti ministerstva dopravy.

Data ke grafu.

Výdaje na dopr. infrastrukturu Hospodářství Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Výše celkových zdrojů pro dopravní infrastrukturu by se v průběhu volebního období měla přiblížit cca 2 % HDP.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 25

Slib nebyl splněn, neboť pouze v roce 2015 se celkové zdroje přiblížily hodnotě 2 % HDP. V ostatních letech se výdaje pohybovaly výrazně pod touto hranicí.

Podobně jako ve zmíněné předchozí provedené analýze vyjdeme z Výročních zpráv Státního fondu dopravní infrastruktury. Materiály za roky 2016 a 2017 naleznete zde (.pdf) a zde.

Výši celkových příjmů rozpočtu SFDI za volební období 2013–2017, respektive 2014–2017 (neboť počátek mandátu Sobotkovy vlády je 29. ledna 2014) zachycuje následující tabulka:

Porovnáme-li tyto příjmy (včetně schválených) s meziročním vývojem HDP České republiky – makroekonomická predikce MFČR (tabulka – Přehled hlavních ukazatelů) dostaneme tyto údaje:

Z tabulky vyplývá, že se příjmy rozpočtu SFDI přiblížily deklarované hodnotě 2 % HDP pouze v roce 2015, a to díky dobrému čerpání evropských dotací (viz předchozí slib o stabilizaci zdrojů SFDI). A to se navíc týkalo jen skutečných příjmů, schválené výše rozpočtu této hodnoty nedosahují v žádném roce fungování Sobotkovy vlády.

Výdaje na kulturu: 1 % rozpočtu Vzdělanost Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Vláda se chce přiblížit jednoprocentnímu podílu výdajů státního rozpočtu na oblast kultury jako veřejné služby.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 12

Za Sobotkovy vlády se v letech 2013–2017 přiblížily výdaje státního rozpočtu na kulturu k jednomu procentu. Vyplývá to ze schválených státních rozpočtů pro jednotlivé roky.

U zákona č. 345/2014 Sb. (.pdf, str. 2, 6), o státním rozpočtu České republiky na rok 2015 se jedná o 0,89% podíl výdajů na kulturu z celkového státního rozpočtu. Výdaje dohromady tvoří 1 218 miliard korun, pro kulturu 10,89 miliard korun.

Zákonem č. 400/2015 Sb. (.pdf, str. 2, 6), o státním rozpočtu České republiky na rok 2016 vláda schválila výdaje pro státní rozpočet částkou 1 251 miliard korun a pro výdaje ministerstva kultury 11,70 miliard korun. Procentuální podíl je 0,94 %.

V roce 2017 se procentuální podíl zvedl až na 0,97 % výdajů státního rozpočtu. Ty zákon č. 457/2016 Sb. (.pdf, str. 2, 6), o státním rozpočtu České republiky na rok 2017 stanovuje částkou 1 309 miliard korun a na ministerstvo kultury spadá 12,73 miliard korun.

Výnos daně z min. olejů Hospodářství Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Chceme zvýšit jeho podíl z výnosu spotřební daně z minerálních olejů minimálně na 25 %.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 25

Dle dostupných údajů na webových stránkách MFČR (2014; 2015; 2016; 2017; vždy Tabulka č. 1 - Plnění příjmů státního rozpočtu) a z Výročních zpráv SFDI za roky 2014–2017 (viz odkazy v předchozím slibu) je zřejmé, že se podíl z celostátních výnosů spotřební daně z minerálních olejů v rámci rozpočtu SFDI nenavýšil, jak o tom mluví vládní prohlášení. Viz následující tabulky:

Z tabulek je patrné, že do rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury bylo převáděno pouze okolo 10 % z celostátních výnosů daně z minerálních olejů, a nikoli deklarovaných 25 %.

Vyšší zdanění hazardu Hospodářství Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Vyšší zdanění hazardu.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 29

Vláda zavedla přímou daň z hazardních her. Nižší sazba této daně je 23 %, vyšší sazba je 35 %. Sazby se určují podle druhu her, vyšší sazbě podléhají pouze technické hry. Tento zákon o daní z hazardních her nabyl účinnosti 1. ledna 2017.

Reforma zdanění hazardních her probíhala ve více fázích. Novela účinná od 1. ledna 2016 přinesla zvýšení sazeb odvodu, od roku 2017 však došlo ještě k dalšímu navýšení.

Tabulka: Zdanění hazardu v ČR. Zdroj: MFČR (.pdf)

Whistlebloweři Právní stát Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Smluvní strany se zavazují přijmout legislativní řešení ochrany oznamovatelů korupce (whistleblowerů).“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 46

Návrh zákona o ochraně oznamovatelů trestných činů (whistleblowerů) předložil jako poslanecký návrh Andrej Babiš 29. 4. 2016. Vláda vyjádřila k návrhu neutrální stanovisko a Organizační výbor ho doporučil projednat 1. 6. 2016. Stav k dnešnímu dni (20. 7. 2017) je, že ještě neproběhlo ani první čtení zákona.

Dalším pokusem o přijetí právní úpravy na ochranu oznamovatelů korupce byl vládní návrh zákona novelizující občanský soudní řád, který vláda předložila Sněmovně 17. 2. 2017. Předpoklad ministra pro lidská práva Chvojky byl, že tato novela by mohla být platná už začátkem roku 2018, pokud by prošla Sněmovnou, Senátem a podepsal by ji prezident. První čtení proběhlo koncem května tohoto roku, ale bylo přerušené, dokud se nezačne jednat o zákoně, který předložil Andrej Babiš.

Slib hodnotíme jako nesplněný, protože už není časově možné, aby byly návrh zákona o ochraně oznamovatelů trestných činů a návrh novely občanského soudního řádu projednané.

Zákon o památkách Vzdělanost Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Přijmeme také nový zákon o státní památkové péči.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 43

V současné době je platný zákon o státní památkové péči, jehož hlavním účelem je vytváření všestranných podmínek pro funkce státu při péči o kulturní památky (jejich zachovávání, vhodné využívání apod.). V roce 2015 byl předložen zákon, jenž měl doposud platný zákon rušit. Důvodová zpráva (str. 95) této předlohy uvádí:

Nezbytnost nové právní úpravy vyplývá zejména ze skutečnosti, že zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, je přes své četné novely právním předpisem již v mnohém překonaným, neboť vešel v účinnost 1. ledna 1988 a nepočítal s poměry, které nastanou již dva roky poté v souvislosti s obdobím přechodu k tržní ekonomice a s faktickým znovuzavedením institutu soukromého vlastnictví.

Proto je potřeba nastavit nově pravidla takovým způsobem, aby současný vývoj nevedl ke škodám a úbytku kulturního dědictví.Potřeba nové právní úpravy byla zmíněna i v programovém prohlášení vlády ze dne 12. 2. 2014, kde sezavázala přijmout nový památkový zákon.

V Poslanecké sněmovně se dne 12. července 2017 hlasovalo o zamítnutí vládního návrhu zákona. Potřebná byla většina 82 poslanců ze 163 přítomných, přičemž pro hlasovalo 84 poslanců, a nový zákon o státní památkové péči tak byl zamítnut. Tento bod programu tedy nebyl splněn.

Zákon o podpoře sportu Vzdělanost Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Připravíme nový zákon o podpoře sportu.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 43

Ministerstvo školství na podzim předložilo novelu zákona o sportu, který následně koalice protlačila celým legislativním procesem.

Zákon nově vymezuje definice sportu, sportovní organizace, sportovce a sportovní akce, kterou rozděluje do dvou kategorií. Zákon zavedl rejstřík sportovních organizací a sportovců, jenž eviduje údaje o sportovních organizacích, které žádají o státní podporu, a v nich působících aktivních sportovcích. V rejstříku musí být uvedena i sportovní zařízení využívaná sportovními organizacemi a údaje o nich.

Zákon usiluje o zvýšení adresnosti a transparentnosti státní podpory tím, že stanovuje podrobnosti (udělování) podpory sportu ve formě dotace ze státního rozpočtu, kterou poskytuje ministerstvo školství v jím vyhlašovaných programech. Na co lze žádat státní podporu, okruh oprávněných žadatelů a časové období, stanoví podle zákona dokumentace programů. Podle zákona nesmí dostat dotaci osoba, která v uplynulých třech letech závažně porušila pravidla boje proti dopingu nebo která byla pravomocně odsouzena za nekalosti ve sportu či za dotační podvod.

Zákon dále upravuje státní podporu pro významné sportovní akce pořádané v České republice, stanovuje podmínky pro její získání v podobě předložení předpokládaného rozpočtu akce a studie proveditelnosti zohledňující finanční, materiální, personální a právní zajištění akce.

Zákon o státním zastupitelství Právní stát Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Prosadíme nový zákon o státním zastupitelství, který zajistí nezávislost státních zástupců při vyšetřování trestných činů, mj. stanovením pevného funkčního období pro vedoucí státní zástupce a omezením možnosti jejich odvolání na přesně stanovené důvody a na rozhodnutí nezávislého kárného senátu. Součástí nové legislativy bude i vytvoření systémových a organizačních předpokladů pro specializaci v boji se závažnou hospodářskou a finanční kriminalitou a všemi podobami organizovaného zločinu včetně korupce.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 13

Tento slib vlády je hodnocen jako nesplněný, vláda sice předložila poslancům návrh, kterým dané úpravy hodlala zavést, ten ovšem za více než rok a čtvrt neposunula ani do prvního čtení v Poslanecké sněmovně.

Vláda na svém jednání v dubnu 2016 schválila návrh zákona o státním zastupitelství. Tento návrh v sobě, budeme-li vycházet z důvodové zprávy (.pdf, str. 63), upravuje několik základních oblastí. Jednou z nich je zrušení vrchních státních zastupitelství a zřízení specializovaného útvaru zaměřujícího se na nejtěžší majetkovou a hospodářskou trestnou činnost a korupci.

Kromě této změny struktury pak má novela přinést i změny pro samotné státní zástupce. Citujme důvodovou zprávu:

„[ ...]postavení vedoucích státních zástupců, u kterých je s ohledem na snahu o zvýšení jejich nezávislosti, na snahu eliminovat riziko možného vnějšího ovlivňování zejména ze strany exekutivy a na snahu o zajištění transparentnosti jejich výběru zaváděno funkční období vedoucích státních zástupců, povinná výběrová řízení a odvolatelnost vedoucích státních zástupců pouze v rámci kárného řízení; zároveň dochází i k zavedení jejich kárné odpovědnosti pro kárné provinění vedoucího státníhozástupce (odlišné od kárného provinění státního zástupce).

Obsahově tedy návrh vychází ze závazku vlády. Problém nastává v okamžiku jeho prosazení. Jak jsme již uvedli výše, vláda jej projednala v dubnu 2016. V ten samý měsíc novela doputovala i do Poslanecké sněmovny, kde měl pokračovat legislativní proces. Od té doby se však nestalo vůbec nic. Zákon je zaparkován ve Sněmovně a čeká na zahájení prvního čtení. Je tedy zcela jasné, že návrh spadne s končícím volebním obdobím pod stůl, fakticky již není možné jej dojednat. Závazek vlády v této věci tedy hodnotíme jako nesplněný.

Zákony na rychlejší stavby Hospodářství Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Předložíme legislativní návrhy pro urychlení a zjednodušení přípravy a realizace liniových staveb ve veřejném zájmu.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 26

Přípravu zákona o liniových stavbách označoval na jaře 2014 jako svou prioritu tehdejší ministr dopravy za ANO Antonín Prachař. Ten předložil věcný záměr návrhu zákona o liniových stavbách na podzim 2014, avšak Prachařův nástupce ve funkci, Dan Ťok (též za ANO), stáhl zmíněný návrh z legislativní rady vlády, protože obsahoval velké množství nevypořádaných připomínek.

V prosinci 2015 ministr Ťok oznámil, že chce, aby jeho ministerstvo připravilo vlastní zákon pro stavby ve veřejném zájmu, který by výrazně urychlil přípravu liniových staveb.

V září 2016 ministr Ťok v pořadu Otázky Václava Moravce na ČT (v čase 46:00) na moderátorovu otázku, zda vláda představí zákon o liniových stavbách v tomto volebním období, odpověděl: „...s pokorou musím říct, že je otázka, jestli je toho vláda schopná. A já to nevidím jako reálné.“

Na jaře roku 2017 ministr Ťok řekl, že do poloviny letošního roku předloží věcný návrh zákona o liniových stavbách. Ačkoliv na webu ministerstva dopravy nelze dohledat žádné aktuality o přípravě zmíněného zákona, k jeho přípravě zřejmě docházelo – v červnu 2017 přinesl server aktuálně.cz informaci, že ministerstvo si za 2,4 mil. korun nakoupilo externí právní služby na zpracování věcného záměru zákona. Tento postup přípravy věcného záměru kritizoval premiér, kterému vadila zejména cena externích služeb.

Ačkoliv zákon o liniových stavbách dosud neexistuje, některé jeho principy (vedoucí ke zrychlení přípravy těchto staveb, jako je např. koordinované povolovací řízení, které slučuje územní řízení, stavební řízení a posuzování vlivu na životní prostředí – RIA) byly zaneseny do rozsáhlé novely stavebního zákona (zákon č 183/ 2006 Sb.), která byla ve Sbírce zákonů vyhlášena na konci července 2017. Návrh novely stavebního zákona vláda schválila v září 2016 usnesením č. 828 a Sněmovně ji za vládu předložilo ministerstvo pro místní rozvoj dne 3. 10. 2016 jako sněmovní tisk č. 927.

Vláda rovněž nadvakrát (podruhé ve spolupráci s pravicovou opozicí) prosadila zvýšení výkupních cen za pozemky, a to v rámci novel zákona o urychlení výstavby dopravní vodní a energetické soustavy (vyvlastňovací zákon). Tento krok má přispět k urychlení výkupů pozemků.

Zkrácení daňových výhod pro některé OSVČ Hospodářství Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Podnikající fyzické osoby (OSVČ), které dlouhodobě nevykazují zisk z podnikání (a po zohlednění všech zdanitelných příjmů nevykazují základ daně), nebudou mít nárok na daňové zvýhodnění. Toto opatření se nebude vztahovat na fyzické osoby v roce zahájení podnikání a v následujících 3 letech.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 30

Původně se mělo jednat o tzv. minimální daň, kterou by měly povinnost platit všechny OSVČ bez ohledu na výši základu daně. Z toho vláda postupně došla k požadavku, aby OSVČ bez dlouhodobých zisků nebylo nárokováno daňové zvýhodnění. Současný zákon o daních z příjmů fyzických osob však nic takového neobsahuje. Tento bod tedy zůstal nesplněn.

Daňové zvýhodnění pro OSVČ se týká nároku na slevu na dani na vyživované dítě. Živnostníci, kteří uplatňují svou daňovou povinnost pomocí paušálu, ovšem stejně neměli nárok na tuto výhodu. Pro některé živnostníky je možné až od 1.ledna letošního roku uplatnit slevu na děti.

Změny v exekucích Právní stát Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Prosadíme pravidla, která posílí dozor soudu nad činností exekutorů a znemožní zneužívání exekucí a vymáhání dluhů.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 45

Soudy podle exekučního řádu vykonávají dva základní druhy dohledu nad činností exekutorů. Prvním z nich je dohled obecný, vykonávaný předsedou okresního soudu, do jehož obvodu je exekutor jmenován, spočívající v provádění pravidelných kontrol exekutorů a kontrol souladu jejich činnosti se zákony a dalšími právními předpisy.

Druhým typem dohledu je pak dohled prováděný tzv. exekučním soudem, nebo-li soudem určeným k dohledu v konkrétní probíhající věci. Exekuční soud se většinou nebude shodovat se soudem vykonávající obecný dohled, neboť je na rozdíl od prvního případu určen místem pobytu dlužníka.

Exekuční soud hraje při exekuci několik rolí. Zaprvé na žádost exekutora nařizuje exekuci a pověřuje jej vedením exekuce, dále rozhoduje o případném vyloučení exekutora, zatřetí pak v případě nečinnosti exekutora může rozhodovat o odkladu či zastavení exekuce.

Co se týče slibu vlády spočívajícím v posílení dozoru soudů nad činností exekutorů, současná vláda doposud nepředložila žádnou novelu exekučního řádu řešící tuto problematiku. Vyjádřila pouze souhlas k senátnímu návrhu novely exekučního řádu, která by zavedla teritorialitu exekutorů, podle které by si věřitelé nemohli jako doposud k vymožení své pohledávky vybrat jakéhokoliv exekutora se sídlem v ČR nezávisle na sídle exekutora, nýbrž pouze takového, jehož sídlo se nachází v soudním obvodu dlužníka (§ 28). Senátní návrh však již přes dva roky leží v Poslanecké sněmovně.

Co se týče druhé části výroku, vláda ani v tomto případě prozatím nepředložila Sněmovně žádný legislativní návrh. Ministerstvo spravedlnosti jako orgán zabývající se touto problematikou předložilo na vládní úrovni dvě předlohy do připomínkového řízení, ani jedna z nich se však prozatím nedostala na jednání vlády.

Návrh ministerstva spravedlnosti spočívá v několika úpravách postupu při vedení exekuce, které posilují postavení dlužníků. Mezi tyto kroky patří automatické spojení dvou a více exekucí vedených proti dlužníkovi u jednoho exekutora (.docx, str. 24, § 35) či povinnost exekutora zastavit exekuci v případě, že bude alespoň dva roky bezvýsledná (.docx, str. 37, § 55 odst. 7).

Zpřesnění ústavy kvůli přímé volbě Právní stát Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Prosadíme novelizaci Ústavy ČR, která v návaznosti na zavedení přímé volby prezidenta zpřesní práva a povinnosti jednotlivých ústavních aktérů v zájmu uchování parlamentního charakteru české demokracie založené na svobodné soutěži politických stran.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 44

Během funkčního období Sobotkovy vlády nebyla prosazena žádná novelizace Ústavy ČR, tedy ani ta, která se týká zpřesnění práv a povinností jednotlivých ústavních aktérů v návaznosti na zavedení přímé volby prezidenta.

Diskuze o novelizaci Ústavy ČR byly započaty na základě změny způsobu volby prezidenta ČR, který byl až do roku 2012, resp. 2013 (první přímá volba prezidenta) volen nepřímo oběma komorami Parlamentu ČR. Novela Ústavy, zahrnující přímou volbu prezidenta, řešila právě jen způsob volby a možnosti kandidatury, nikoliv změnu pravomocí apod., což postupně otevřelo diskuze o jejich posílení (např. návrh Davida Ratha o učinění prezidenta vrcholným orgánem výkonné moci, sněmovní tisk č. 907/0) či oslabení (návrh Karoliny Peake o zrušení prezidentovy pravomoci udělit amnestii, sněmovní tisk č. 1075).

V roce 2015 byl podán návrh na novelu ústavního zákona (.pdf) týkající se neslučitelnosti některých funkcí (např. poslanec a člen vlády), tzv. klouzavého mandátu, a některých pravomocí prezidenta. Návrh ovšem čeká na první čtení v Poslanecké sněmovně. Doposud proběhly jen tzv. kulaté stoly s odborníky o revizi Ústavy ČR.

Zrušení superhrubé mzdy Hospodářství Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Koalice zruší koncept superhrubé mzdy a solidární přirážky zavedením druhé sazby daně z příjmů fyzických osob. Tato sazba daně bude stanovena tak, aby byl rozpočtový dopad zrušení superhrubé mzdy a solidární přirážky neutrální (tj. nedojde ke zvýšení daňového zatížení fyzických osob).“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 29

Slib je hodnocen jako nesplněný, vláda nezrušila superhrubou mzdu ani tzv. solidární přirážku. Nezavedla rovněž druhou sazbu z příjmů fyzických osob.

Výpočet superhrubé mzdy (respektive základu daně) je definován v zákoně o daních z příjmů. V tomtéž zákoně je definováno také solidární zvýšení daně.

Ačkoli nynější vláda Bohuslava Sobotky dala slib, že zruší koncept superhrubé mzdy a solidární daně, nestalo se tak. V lednu 2015 se Bohuslav Sobotka pro iDNES.cz vyjádřil, že daň ze superhrubé mzdy měla být v tomto roce naposledy, přičemž s jejím zrušením počítají nejpozději od 1. ledna 2016.

Rovněž tak učinil i místopředseda vlády Pavel Bělobrádek, který řekl:

Počítáme s tím, ale čekáme na ministerstvo financí, až to připraví.

Za ministerstvo financí k tomu tehdy místo Andreje Babiše uvedl informace tehdejší šéf tiskového oddělení Radek Ležatka - s tím, že upozornil na možné komplikace spojené se zásahem do daňového systému, délkou legislativního procesu či nezbytnou diskusí, v jejímž rámci by se konkretizovalo politické zadání. Rovněž připustil, že vzhledem k výše zmíněné problematice nelze potvrdit termín 1. ledna 2016.

V květnu 2015 se problematikou zrušení superhrubé mzdy začala vládní koalice znovu pomalu zabývat. Dotyčnou agendu mělo (jak již bylo uvedeno) na starosti ministerstvo financí, nicméně Andrej Babiš k tomuto uvedl:

Teď superhrubá mzda určitě není na stole. Já potřebuju dořešit rozpočet, potřebuju dořešit hlavně evidenci tržeb a potřebuju prosadit zákony, abych vybíral daně.

Kvůli nákladům, které se měly v souvislosti se zrušením superhrubé mzdy vyšplhat údajně až na miliardu korun, navrhl Babiš její zrušení odložit.

V lednu roku 2016 navrhla ODS prostřednictvím předsedy Petra Fialy zrušení solidárního zvýšení daně v rámci pozměňovacích návrhů (.pdf) novely zákona o daních z příjmů. Tento návrh ovšem podpořilo při hlasování pouhých 45 poslanců. Z koalice hlasoval pro jen Ivan Pilný, současný ministr financí.

Na jaře 2016 premiér Bohuslav Sobotka znovu zopakoval, že kabinet tento slib nestihne splnit, a tento úkol tak zůstane na příští vládě.

Dělat to jenom proto, abychom si mohli udělat další čárku, aniž by to mělo nějaký větší smysl z pohledu změny daňového systému, to si myslím, že není krok ve prospěch daňového poplatníka.

O necelé dva týdny později ministerstvo financí uvedlo, že přepisuje celý daňový zákon, který by měl být hotov v září 2017, tedy těsně před volbami. Nový návrh zákona o daních z příjmů by měl umožnit lepší a efektivnější správu daní - výpočet, výběr a jejich kontrolu. Rovněž by se s novelou tohoto zákona měl vymýtit takzvaný švarcystém a také by měl přijít konec superhrubé mzdy.

Je zde potřeba dodat ještě poznámku k solidárnímu zvýšení daně - Nečasova vláda deklarovala, že tato daň bude mít pouze dočasnou účinnost (pdf., str. 45) , nicméně toto omezení nebylo nakonec součástí finální podoby zákona, a tudíž solidární zvýšení daně platí díky tomu i nadále (viz výše).

Žádné změny v daních 2014 Hospodářství Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Nebudeme provádět žádné změny v daňových předpisech, které by měnily výši zdanění v roce 2014.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 28

Vláda Bohuslava Sobotky nastoupila 29. ledna 2014, tedy až po ohlášení změn daňových sazeb na rok 2014, které zpravidla přichází v účinnost od 1. ledna daného roku. V roce 2014 se tedy daňové sazby nezměnily.

Během roku 2014 vláda schválila změny v daňových předpisech, vešly ale v účinnost až od roku 2015, například zákon o změnách souvisejících s daněmi z příjmů (zákon č. 267/2014 Sb.).

Sliby vlády Andreje Babiše ověřujeme díky grantové podpoře Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.