Demagog.cz

Sliby Sobotkovy vlády (2014—2017)

Speciální výstup Demagog.cz sledující plnění slibů vlády Bohuslava Sobotky

S končícím volebním obdobím zpracoval Demagog.cz unikátní analýzu, nakolik koalice ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL splnila závazky, které si na začátku volebního období sama vytyčila. Pečlivě jsme prostudovali programové prohlášení vlády a koaliční smlouvu a identifikovali jsme přesně 156 měřitelných slibů, a to napříč rezorty. Můžete si tak přečíst, jak si vláda vedla v plnění slibů na poli bezpečnosti, zahraniční politiky, zdravotnictví, školství, práva a státní správy, hospodářství a ekonomiky, zemědělství i životního prostředí.

U každého jsme na základě dohledávání primárních zdrojů informací zkoumali, zda se jej koalici podařilo naplnit (kompletní metodika). Pro potřeby tohoto výstupu pracujeme s třemi hodnotícími kategoriemi — jde o sliby splněné, částečně splněné a nesplněné (více v metodice). Cílem hodnocení není říct, zda vláda byla dobrá, nebo špatná. To si rozhodne každý volič 20. a 21. října u volební urny. Naším cílem bylo nabídnout veřejnosti tvrdá data a poctivou analýzu namísto impulsivních a zkratkovitých hodnocení, která s sebou nese rozbíhající se předvolební kampaň. Z výsledků vyplývá, že vláda splnila 51 % verifikovatelných slibů a naopak nesplnila 40 % z toho, co si vytyčila v koaliční smlouvě.

Analýzu jsme zpracovali k 20. srpnu 2017, po proběhnuvší poslední schůzi Poslanecké sněmovny ji budeme s ohledem na legislativní posuny u jednotlivých předloh ještě aktualizovat.

Budeme rádi za vaši zpětnou vazbu. Pište nám na info@demagog.cz.

Poslední aktualizace výstupu: 20. srpna 2017

156 sledovaných slibů

79 splněných
51 %
14 částečně splněných
9 %
63 porušených
40 %
Oblast Hodnocení
Aktualizace koncepcí Hospodářství Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Vláda zajistí aktualizaci Státní energetické koncepce a Státní surovinové politiky.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 9

Aktualizaci státní energetické koncepce (.pdf) schválila vláda ČR na svém zasedání 18. 5. 2015 usnesením č. 362. Server ekolist.cz k tématu uvádí, že schválením byl završen proces aktualizace, který trval téměř pět let. Koncepce je významným strategickým dokumentem, protože vymezuje směr, kterým se bude v následujících dekádách ubírat česká energetika. Do doby přijetí aktualizace se energetická politika ČR řídila Státní energetickou koncepcí (.doc) z roku 2004. Jak uvedl pro zpravodajský server iHned.cz tehdejší ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek, koncepce z roku 2004 byla překonaná a neodrážela události, které se v energetickém sektoru v následujících letech odehrály.

Dokument Státní surovinová politika ČR v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů (.pdf) schválila vláda ČR na svém zasedání dne 14. 6. 2017 usnesením č. 441.

Ještě před schválením dokumentu vládou došlo v únoru letošního roku k jeho veřejnému projednání na Ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO). Toto veřejné projednání bylo určeno pracovníkům veřejné správy a zástupcům podnikatelských subjektů a akademické sféry.

Nová surovinová politika, projednávaná od roku 2012, je aktualizací předchozí surovinové politiky platné od roku 1999. Cílem nového dokumentu je dle informací MPO vytyčit mantinely pro využívání nerostných surovin z domácích i zahraničních zdrojů. Nová surovinová politika navazuje na aktualizovanou státní energetickou koncepci z roku 2015 a vytváří předpoklady pro její praktické naplnění.

Automatická valorizace plateb za státní pojištěnce Sociální stát Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Pravidelně valorizujeme platby za státní pojištěnce vázané na ekonomické parametry (růst inflace, růst průměrné mzdy ve zdravotnictví).“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 37

Platba za státního pojištěnce znamená, že stát je prostřednictvím státního rozpočtu plátcem zdravotního pojištění za studenty, nezaměstnané a důchodce. Za tyto osoby platí stát měsíčně pojistné ve výši 13,5 % z částky rovnající se vyměřovacímu základu pro platbu pojistného státem.

Vyměřovací základ je přitom stanoven v zákoně o pojistném na veřejné zdravotní pojištění. Zde uvedenou částku základu může vláda vždy do 30. června změnit svým nařízením, kterým vždy jednorázově zvyšuje platbu za státní pojištěnce. Pravidelná valorizace by však měla být zajištěna novelou tohoto zákona, která jasně stanoví ekonomické parametry, k nimž bude pravidelné navyšování vázáno.

Pravidelnou valorizaci prosazovalo Ministerstvo zdravotnictví za bývalého ministra Němečka a jeho plán převzal i nynější ministr Ludvík. V lednu 2016 přišlo Ministerstvo zdravotnictví s návrhem na pravidelnou valorizaci. Proti návrhu se postavilo Ministerstvo financí pod vedením Andreje Babiše především kvůli jeho přílišné finanční nákladnosti pro státní rozpočet.

V návrhu zákona byla pravidelná valorizace platby navázána na všeobecný vyměřovací základ pro účely důchodového pojištění. Součástí návrhu zákona měl být anticyklický mechanismus, který by v době ekonomické krize zajistil kompenzaci výpadku prostředků pro systém zdravotního pojištění (viz zde).

Ministerstvo financí s anticyklickým mechanismem nesouhlasilo a chyběla mu v návrhu provázanost se zvýšením výběru pojistného na zdravotní pojištění při ekonomickém růstu a možností snížení plateb státu. Podle Ministerstva financí měla být valorizace plateb navázána na ekonomické parametry jako růst inflace či růst průměrné mzdy ve zdravotnictví.

Valorizace plateb byla ovšem předmětem sporu mezi ministry Němečkem a Babišem již dříve, neboť Andrej Babiš jakékoliv navyšování odmítal.

Sobotkova vláda navýšila platbu za státního pojištěnce několikrát, až na poslední případ vždy pomocí vládního nařízení, což dokazuje následující tabulka, která ukazuje vývoj výše této platby:

Navyšování plateb za státní pojištěnce bylo pro období mezi červencem 2014 a koncem roku 2018 realizováno vládou vždy formou vládního nařízení. Ve všech případech se jednalo o navýšení této platby po domluvě koaličních stran jednorázově, nikoliv na základě automatického mechanismu, podle něhož by docházelo k pravidelnému zvýšení podle stanovených parametrů.

V červnu 2017 schválili poslanci novelu zákona č. 592/1992 Sb., která byla výsledkem dohody ministrů Ludvíka a Babiše. Tato novela znamenala zvýšení vyměřovacího základu a měsíční částky za státního pojištěnce pro roky 2019 a 2020. Stát bude v těchto letech dávat do systému zdravotního pojištění za státní pojištěnce přibližně 3,5 mld. Kč ročně navíc. I když se jedná o novelu zákona zaručující valorizaci platby v obou zmíněných letech o přibližně stejnou částku, nejedná se o pravidelnou valorizaci platby vázanou na ekonomické parametry. Slib proto hodnotíme jako nesplněný.

Cash pooling Hospodářství Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Ministerstvo financí zefektivní řízení likvidity státu, a to zejména prostřednictvím provádění cash poolingu.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 5

Cash pooling je nástroj k efektivnímu řízení likvidity, který se používá ve firmách a který nyní používá i státní správa. Je součástí systému státní pokladny, který se začal zavádět již před nástupem této vlády.

„Ministerstvo financí tak nemusí držet vysokou opatrnostní rezervu pro financování státního dluhu, protože Státní pokladna nám ji částečně nahrazuje. Dříve si stát musel zbytečně půjčovat, ačkoli na účtech jednotlivých veřejných institucí ležely desítky miliard korun. Prosazené změny a úspěšná rozpočtová stabilizace nám umožní půjčit si na finančních trzích až o 140 mld. korun méně, než jsme původně předpokládali,“popisoval Miroslav Kalousek, ministr financí v předchozí vládě, efektivitu společného spravování finančních prostředků.

Podstatou systému je, že se peníze ze všech složek státní správy sjednotí na jednom účtu, z kterého pak na základě plánované potřeby postupně odcházejí. Výhody systému spočívají v tom, že si jednotlivé složky navzájem pomáhají vykrývat mezery v cash flow a každá jedna složka nemusí držet vysokou hotovostní rezervu.

Toho využívala i současná vláda, do listopadu 2015 rozpustilo ministerstvo financí rezervy ve výši 63 miliard korun.

Efektivita řízení likvidity je pozitivně hodnocena i ve Zprávě o řízení státního dluhu v roce 2016 (strana 24). Z tabulky je sice patrné, že v roce 2016 v systému státní pokladny výrazně přibylo likvidity, je to ale kvůli tomu, že v roce 2016 se do systému zapojily další významné subjekty jako například VZP nebo SŽDC.

Daňové ráje Hospodářství Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Platby od právnických a fyzických osob subjektům v daňových rájích budou předmětem zvláštní informační povinnosti. Daňový ráj (resp. příslušná jurisdikce) bude definován vyhláškou ministerstva financí („black list“). Porušení povinnosti bude mít kromě jiného za následek automatickou ztrátu daňové uznatelnosti hrazeného nákladu.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 30

Slib splněn nebyl, neboť zatím taková informační povinnost nebyla zavedena; ani se nám nepodařilo nalézt vyhlášku MFČR, která by definovala daňové ráje . Tyto seznamy jsou zpracovávány zatím na nadnárodní úrovni.

Finanční správa nicméně v lednu 2016 informovala, že při kontrolách zaměřených na daňové ráje doměřila 50 mil. korun. Dohledávat dodatečné doměření daně se daří především díky mezinárodním smlouvám, kterých je Česká republika signatářem. Důležitým faktorem mezinárodní spolupráce je především fakt, že smlouvy podepsaly i státy a území považované za daňové ráje, jako např. Kypr, Panama, Lichtenštejnsko, Britské Panenské ostrovy, Bahamské ostrovy, ostrov Man, Jersey či Guernsey.

Seznam daňových rájů vydala v minulosti OECD a v roce 2015 také Evropská unie. Tento krok byl ovšem kritizován jako krytí vnitrounijních problémů s vyhýbáním se placení daní a takzvaným „LuxLeaks“. Podrobnější informace (v anglickém jazyce) k dispozici v tiskové zprávě Evropské komise zde.

Aktivity České republiky se v tomto ohledu tedy váží zatím ke schůzi Rady EU pro hospodářské a finanční záležitosti (ECOFIN) z 8. listopadu 2016, které se jako tehdejší ministr financí zúčastnil Andrej Babiš. Rada se na svém jednání dohodla na postupu a kritériích, dle nichž budou jednotlivé jurisdikce zařazeny na seznam nespolupracujících v daňové oblasti.

Na této schůzi se rovněž jednalo o balíčku opatření, jimiž se reformuje způsob zdanění podniků v rámci EU.

„Balíček obsahuje nové návrhy týkající se společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob. Komise navrhuje jednotný soubor pravidel pro výpočet zdanitelného zisku společností v celé EU, včetně opatření vedoucích k eliminaci příležitostí pro vyhýbání se daňovým povinnostem. Součástí balíčku je také návrh nového systému pro řešení sporů týkajících se dvojího zdanění a opatření k vyřešení hybridních nesouladů mezi daňovými systémy členskými státy a třetích zemí.“
(citace z webových stránek Evropské rady a Rady EU; Rubrika: Domovská stránka, Zasedání, Rada pro hospodářské a finanční věci (Zasedání č. 3495); 8. listopadu 2016)

Dále také rada odsouhlasila návrh směrnice, který umožňuje daňovým orgánům přístup k informacím o skutečném vlastnictví obchodních společností. Návrh by měl začít platit od 1. ledna 2018.
Mimo spolupráci v rámci Rady EU je kooperace v oblasti daňové správy zakotvena též v českém právním systému, a to v zákoně č. 164/2013 Sb., o mezinárodní spolupráci při správě daní.

Možnosti prevence daňových úniků poskytují, mimo jiné, také mezinárodní dohody TIEA - dohody o výměně informací v daňových záležitostech. Tyto dohody má ČR uzavřeny i se zeměmi, které měly dříve status daňových rájů, jako například Britské Panenské ostrovy nebo Kajmanské ostrovy. Přehled platných TIEA České republiky je dostupný zde.

Data ze státní pokladny Hospodářství Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Vláda zpřístupní data ze státní pokladny veřejnosti a připraví informační materiál o státním rozpočtu pro občany.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 5

Ministerstvo financí pravidelně vydává publikaci Státní rozpočet v kostce , která by dle webu ministerstva měla zvýšit informovanost veřejnosti a transparentnost rozpočtové politiky v souladu s mezinárodními trendy. Popisuje hlavní funkce státního rozpočtu, jeho charakteristiky, proces jeho přípravy a přináší konkrétní informace k rozpočtu na každý rok.

Kromě Státního rozpočtu v kapse funguje na webu ministerstva aplikace monitor.statnipokladna.cz, která umožňuje veřejnosti volný přístup k rozpočtovým a účetním informacím ze všech úrovní státní správy. Tato aplikace byla však spuštěna už za předchozí vlády Jiřího Rusnoka.

Dokončení úseků TEN-T Hospodářství Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Vláda dokončí úseky infrastruktury s napojením na sítě TEN-T.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 11

Slib hodnotíme jako nesplněný, protože výstavba zejména silničních uzlů zapojených do sítě TEN-T nebyla dokončena.

TEN-T neboli politika transevropské dopravní sítě je projekt dávající si za cíl (. doc, str. 3):

  • posílení hospodářské soudržnosti mezi jednotlivými evropskými zeměmi a regiony,
  • zlepšení účinnosti dopravy,
  • zlepšení udržitelnosti dopravy,
  • zvýšení přínosů pro uživatele dopravy.

Evropská komise definovala tzv. primární uzly (městské a vstupní brány do EU); zjednodušeně řečeno, cílem sítě je propojit všechny aglomerace nad 1 mil. obyvatel, všechna důležitá letiště, přístavy a hraniční přechody do sousedních států EU, pokud možno všemi druhy dopravy.

V květnu loňského roku vláda informovala, že na 11 úsecích, které jsou součástí dopravní páteřní sítě TEN-T, stát vykoupil pozemky. V letošním roce začala výstavba pouze na kratších úsecích dálnic D3 a D48.

Dozor ve zdravotnictví Sociální stát Část. splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zřídíme dozorový orgán nad toky zdravotního pojišťění.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 38

Vládní slib je částečně splněný, neboť orgán kontrolující toky zdravotního pojištění nebyl v pravém slova smyslu zřízen; byla ale přijata novela, díky které jsou finanční toky v rámci zdravotního pojištění průhlednější.

Dne 19. června 2015 schválila Poslanecká sněmovna vládní návrh zákona (ČÁST PRVNÍ, odstavec 18), kterým se novelizoval zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Na základě této novely musí zdravotní pojišťovny povinně zveřejnit smlouvy s poskytovateli zdravotních služeb o poskytnutí zdravotních služeb a jejich úhradě. Zdravotní pojišťovny musí rovněž zveřejnit všechny změny a dodatky k těmto smlouvám. Neučiní-li tak, hrozí jim pokuta až 10 000 000 Kč.
Více informací o „transparenční novele“ naleznete na webových stránkách Ministerstva zdravotnictví. Příslušný sněmovní tisk k dispozici zde (.pdf, str. 4).

Dozorčí orgán v oblasti zdravotního pojištění existuje od roku 1992 a provádí kontrolu hospodaření na takzvaném zvláštním účtu, jenž je dle § 20 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, VZP ČR povinna zřídit.

Tento zvláštní účet slouží (zjednodušeně) k financování hrazených služeb na základě přerozdělování pojistného dle počtu pojištěnců, jejich věku, pohlaví apod.

Dozorčí orgán sestává ze zástupců Ministerstva financí, Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva práce a sociálních věcí a zástupců VZP a ostatních zdravotních pojišťoven.

EET Hospodářství Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Navrhneme legislativní opatření vedoucí k maximální digitalizaci správy daní. Specificky navrhneme legislativní a technická opatření směřující k efektivní kontrole vykazovaných tržeb z maloobchodního prodeje zboží a služeb. Tato opatření zahrnou u vybraných subjektů online hlášení tržeb, povinnost vystavovat doklady s unikátním číslem a „účtenkovou loterii“.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 30

Základním kamenem této iniciativy k podle vlády „efektivnější“ kontrole vykazování tržeb z maloobchodního prodeje je schválený zákon z 16. března 2016 112 /2016 Sb. o evidenci tržeb, který poskytl legální rámec celému projektu elektronické evidence tržeb (EET). Elektronická evidence tržeb spočívá v tom, že je evidována každá platba a zákazník obdrží od obchodníka účtenku s unikátním kódem.

Garantem a provozovatelem celého projektu je pak Finanční správa, která zároveň obstarává technickou správu celého systému. Pilotní provoz systému byl zahájen 1. listopadu 2016 a od 1. prosince 2016 běží systém již v ostrém provozu.

Zákon samotný počítal s postupným zaváděním EET dle jednotlivých podnikatelských segmentů – 1. prosince 2016 to bylo Stravování, ubytování a pohostinství, od 1. března 2017 pak segment Malobchod a velkoobchod, následovat pak bude termín 1. března 2018 (zbývající nejmenovaní v 1., 2., a 4. vlně) a poslední termín zapojení bude 1. června 2018 pro skupinu Řemesla a vybrané výrobní činnosti.

Součastí kontroly je i tzv. „účtenková loterie“, kterou bude mít na starosti přímo ministerstvo financí. Provozovatelem a dodavatelem systému loterie byla vybrána firma Diebold Nixdorf. Loterie by měla být spuštěna v říjnu roku 2017.

Vzhledem k přijetí zákona a zavedení systému EET do praxe považujeme slib za splněný. Dodejme, že nehodnotíme správnost zvoleného řešení a ani jeho funkčnost, popisujeme pouze to, zda vláda plní to, co si sama předsevzala.

Elektronický přístup pacientů v účtům Sociální stát Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zavedeme elektronický přístup pacientů k vlastním individuálním účtům s možností poskytnout vybraná data lékaři.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 40

Vládní závazek se týká elektronizace českého zdravotnictví. Během svého mandátu zpracoval kabinet Národní strategii elektronizace zdravotnictví 2016–2020 (.pdf). Vláda schválila tento strategický dokument usnesením č. 1054 v listopadu 2016. Dále uložila ministru zdravotnictví, aby zajistil v souladu se schválenou strategií realizaci rozvoje elektronizace zdravotnictví a do konce března 2017 připravil k projektu akční plán.

Akční plán ke strategii předložil (.pdf, s. 8) ministr zdravotnictví v dubnu 2017, čímž byl dokument schválen.

Zatímco vláda připravovala zmíněnou strategii, vypracovala skupina poslanců v čele s předsedou Výboru pro zdravotnictví Rostislavem Vyzulou z hnutí ANO návrh zákona, který se problematikou elektronizace zdravotnictví zabývá.

Tento poslanecký návrh však neuspěl, v příloze k usnesení č. 204 totiž vláda vyjádřila v březnu 2017 k tomuto návrhu nesouhlasné stanovisko. Ve svém stanovisku vláda mimo jiné uvádí, že: „ [...] se řešením problematiky elektronizace zdravotnictví zabývá, snaží se ji řešit systematicky a komplexně, a to v rámci Národní strategie elektronického zdravotnictvína období 2016 - 2020 [...]Přípravu zcela nové právní úpravy bez jakékoli předchozí analýzy, bez odborné diskuze, a aniž by byly aspoň v základním směru zhodnoceny její předpokládané dopady, nepokládá vláda za vhodné řešení.“

Poslední aktivita vlády se ve věci elektronizace zdravotnictví – jak vyplývá z výše uvedeného – odehrála v dubnu 2017. Závazek z programového prohlášení tedy naplněn nebyl.

Evidence nemovitého i movitého majetku Hospodářství Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Veškerý nemovitý (v další fázi pak i významný movitý) majetek státu bude centrálně evidován a spravován, z čehož vyplyne i racionalizace portfolia nemovitého majetku a optimalizace jeho využití.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 5

Tento výrok hodnotíme jako nesplněný, a to ze dvou důvodů: za prvé, centrální registr nemovitých budov existoval již před nástupem Sobotkovy vlády a objekty jsou do něj povinně zapisovány podle zákona o majetku ČR. Za druhé, movitý majetek žádný podobný centrální registr nemá.

Pod Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) funguje Centrální registr administrativních budov (CRAB): systém evidující nemovité majetky státu; zveřejňuje některé ekonomické údaje o provozu budov a nabízí nemovitosti státu k prodeji. CRAB se zaměřuje výlučně na nemovitosti a není dílem Sobotkovy vlády, protože plány na něj začaly již v roce 2008 (tedy za vlády Mirka Topolánka; funkční období vlády Bohuslava Sobotky začalo v únoru 2014).

Projektový záměr na vybudování CRAB vznikl v roce 2008. Jak uvádí web CRAB, „v červnu 2009 byl projektový záměr CRAB zpřesněn jako centrální registr administrativních budov ve vlastnictví státu, včetně souvisejících pozemků a staveb a prostor nestátních budov, v nichž jsou složky státu dislokovány, včetně ekonomických dat“. Na rozvoj projektu přispěla EU ze strukturálních fondů (tyto prostředky pokryly až 85 % nákladů). V ostrém provozu funguje CRAB od roku 2012 („Brožura CRAB 2013“, .pdf, str. 4).

Cíle projektu CRAB jsou následující:

„- evidence administrativních budov státu v jednom systému,
- přehled o volných/využitých plochách,
- minimalizace neúčelného vynakládání finančních prostředků na pořizování nových budov a prostor,
- jednotný prostor pro elektronickou nabídku nepotřebného nemovitého majetku v rámci státu (viz §19 zákona č. 219/2000 Sb.),
- jednotný prostor pro transparentní nabídku nemovitého majetku určeného k realizaci, přístupný široké veřejnosti,
- optimalizace dislokace státních institucí a jejich zaměstnanců (včetně možnosti využití sdílení prostor).“

Dodejme, že zda jsou v CRAB skutečně všechny státní nemovitosti, nemůžeme ověřit.

Pokud jde o movitý majetek, i ten spadá do působnosti Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Na svých webových stránkách ÚZSVM zveřejňuje majetek k prodeji, žádná centrální databáze podobná CRAB však neexistuje.

Expertíza u dopravních staveb Hospodářství Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zavedeme expertízu nákladů u stavebních investic do dopravní infrastruktury nad 50 mil. Kč s cílem hospodárného vynakládání veřejných prostředků a posuzování nákladů těchto staveb v celém cyklu životnosti.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 26

Stanovení pravidel pro provádění expertíz projektů staveb dopravní infrastruktury je uvedeno v dokumentu Dopravní politika ČR pro období 2014–2020 s výhledem do roku 2050 (.pdf, str. 57) jako jedno z opatření k dosažení úspor při přípravě a realizaci staveb dopravní infrastruktury. Tento dokument, za jehož implementaci odpovídá ministerstvo dopravy, byl schválen na jednání vlády již v červnu 2013. V koaliční smlouvě bylo opatření specifikováno.

Ministerstvo dopravy ve věci zavedení tohoto opatření nepodniklo konkrétní kroky k přijetí zákona, jehož součástí by bylo zavedení daného opatření, a nebylo vydáno ani nařízení vlády, které by tuto záležitost řešilo. Ministerstvo dopravy ve své působnosti nevydalo ani vyhlášku zabývající se tímto opatřením.

V rámci Ředitelství silnic a dálnic, které je zřízené ministerstvem dopravy, sice funguje úsek kontroly kvality staveb – tento úsek však kontroluje technickou kvalitu staveb, nikoliv náklady u dopravních staveb nad stanovenou částku. Úsek neprovádí expertízu nákladů.

Hlášení volných míst Sociální stát Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Také obnovíme povinnost zaměstnavatelů hlásit na úřady práce volná místa.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 36

Oznamování volných pracovních míst úřadům práce ze strany zaměstnavatelů specifikuje § 35 zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti v aktuálním znění. V § 35 (1) se výslovně uvádí:

(1) Zaměstnavatel může oznámit příslušné krajské pobočce Úřadu práce volná pracovní místa a jejich charakteristiku (§ 37). Volnými pracovními místy se rozumí nově vytvořená nebo uvolněná pracovní místa, na která zaměstnavatel zamýšlí získat zaměstnance nebo je hodlá obsadit dočasně přidělenými zaměstnanci agentury práce. Podle výše citovaného paragrafu zákona o zaměstnanosti mají tedy zaměstnavatelé možnost, nikoliv povinnost, hlásit úřadům práce volná pracovní místa. Povinnost zaměstnavatelů hlásit volná místa úřadům práce byla zakotvena v původním znění tohoto zákona, který začal být účinný od října 2004. V původním znění § 35 byla vymezena povinnost zaměstnavatelů následovně: Zaměstnavatel je povinen do 10 kalendářních dnů oznámit příslušnému úřadu práce volná pracovní místa a jejich charakteristiku (§ 37) a neprodleně, nejpozději do 10 kalendářních dnů, oznámit obsazení těchto míst. Volnými pracovními místy se rozumí nově vytvořená nebo uvolněná pracovní místa, na která zaměstnavatel zamýšlí získat zaměstnance. Lhůta pro oznámení počíná běžet dnem následujícím po vytvoření, uvolnění nebo obsazení pracovního místa.Novela zákona o zaměstnanosti s účinností od ledna 2012 ovšem tuto povinnost zaměstnavatelů zrušila a namísto ní zavedla pro zaměstnavatele pouze možnost dobrovolně hlásit volná místa.

Sobotkova vláda výslovně slíbila obnovení a nikoliv zavedení této povinnosti právě kvůli skutečnosti, že původně zákon o zaměstnanosti stanovil pro zaměstnavatele povinnost oznamovat volná místa úřadům práce. Vláda za dobu svého fungování neprosadila znovuzavedení povinnosti zaměstnavatelů hlásit úřadům práce volná pracovní místa, zaměstnavatelé mohou volná místa i nadále oznamovat pouze dobrovolně, proto hodnotíme tento slib vlády jako nesplněný.

Institut státní expertizy Hospodářství Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Vláda zavede institut státní expertizy pro celou oblast investiční výstavby u veřejných zakázek.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 5

Vláda během trvání svého funkčního období nedokázala institut finalizovat. Během prvních měsíců vládnutí se ministerstva pro místní rozvoj a financí nemohla dohodnout, do gesce kterého rezortu institut spadá. Následně došlo k ujasnění a Ministerstvo pro místní rozvoj iniciovalo kroky, které měly vést k zavedení institutu. I přes určité pokusy však celý projekt zůstal ve vzduchoprázdnu Ministerstva pro místní rozvoj.

Z vládního Plánu legislativních prací (. doc. str. 4) vlády na zbývající část roku 2014 vyplývá, že legislativní návrhy zavedení institutu státní expertízy měly být vypracovány v druhé polovině roku 2014.

Z dokumentu lze rovněž vyčíst, že na vládní úrovni došlo ke kompetenčnímu sporu o to, do působnosti kterého ministerstva institut zapadá. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) uvedlo, že v Programovém prohlášení vlády (. pdf, str. 5) je uveden úkol pro Ministerstvo financí. Rezort financí oponoval skutečností, že podle § 14 odst. 1 tzv. kompetenčního zákona je ústředním orgánem státní správy ve věcech investiční politiky Ministerstvo pro místní rozvoj (do jehož gesce patří i problematika veřejných zakázek), a navrhl, aby gestorem předložení tohoto návrhu bylo Ministerstvo pro místní rozvoj, s tím, že Ministerstvo financí bude uvedeno jako spolugestor. Nutno podotknout, že oba rezorty náleží hnutí ANO.

Věci se daly do pohybu po půl roce koaličního vládnutí – v červenci 2014 MMR předložilo novelu zákona o veřejných zakázkách, jehož obsahem je mimo jiné návrh zrušení ustanovení, která upravují seznam hodnotitelů. Přijetím tohoto návrhu dojde k celkovému zrušení tohoto právního institutu. Důvodem těchto změn je příprava nové koncepce státní expertízy. Novela vstoupila v platnost v březnu 2015.

V roce 2014 zveřejnilo ministerstvo jména poradců (. pdf, str. 7), kteří na projektu spolupracovali, více informací však rezort na svém webu o institutu státní expertízy nenabízí. A podobné je to i v případě webů vlády a ministerstva financí.

Investiční pobídky Hospodářství Část. splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Vláda obnoví systém pobídek pro zahraniční i domácí firmy s klíčovou rolí CzechInvestu při jejich organizaci, a to včetně jeho zahraničních poboček. Vláda nově zformuluje pobídky tak, aby stimulovaly projekty s vysokou přidanou hodnotou, s vysokým podílem vědy a výzkumu, případně strategické služby, a aby motivovaly investory dlouhodobě podnikat a reinvestovat do české ekonomiky.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 8

Podporu ve formě investičních pobídek mohou získat čeští i zahraniční investoři, kteří svoji investici umístí na území ČR. Výhradní organizací, kde mohou investoři své žádosti o investiční pobídky zaregistrovat, je agentura CzechInvest. Ta je podřízena Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR (MPO) a své zastoupení má i v zahraničí.

Poslední úprava zákona o investičních pobídkách nabyla účinnosti v květnu 2015. Novela zapracovává evropské nařízení č. 651/2014 a zavádí některé změny v investičních pobídkách. Zavedla například zvýhodněné průmyslové zóny (Ostrava-Mošnov, Most-Joseph a Holešov), v nichž investoři dosáhnou na atraktivnější formy podpor. Rozšířil se také počet regionů, ve kterých je poskytována hmotná podpora na vytvoření pracovních míst a školení nových zaměstnanců.

Oblastmi, které mohou být investičními pobídkami podporovány, jsou nyní zpracovatelský průmysl, technologická centra a centra strategických služeb, přičemž všech se týká podmínka minimálně pětileté udržitelnosti podpořených projektů. Projekty s vysokou přidanou hodnotou, které v roce 2016 tvořily čtvrtinu všech podpořených projektů, obvykle vznikají v posledních dvou zmíněných oblastech. Činnost těchto center novela podporuje změnou některých podmínek, jako je snížení minimálního počtu vytvořených pracovních míst.

MPO v současné době zvažuje další novelizaci zákona o investičních pobídkách. Jedním z důvodů je snaha o větší důraz na zvyšování podílu přidané hodnoty v produkci. Konkrétně by se mělo jednat například o rozšíření podpory technologických center a center strategických služeb na celou Českou republiku nebo větší důraz na projekty s jistým dlouhodobým podílem výdajů na výzkum a vývoj ve zpracovatelském průmyslu. Vzhledem k velmi dobrému stavu české ekonomiky by navíc neměl být brán ohled na vznik nových pracovních míst, ale spíše na kvalitu investic.

Jednotné inkasní místo Hospodářství Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zrušíme zákon č. 458/2011 Sb. (JIM), který je vzhledem k zákonnému opatření Senátu legislativně nepoužitelný. Základní myšlenky JIM (zjednodušení daňového systému a správy daní a pojistného) však koalice podporuje. Proto zároveň sjednotíme základy pro výpočet zdravotního a sociálního pojištění s výpočty odpovídajících daňových základů. Tato změna bude konstruována jako rozpočtově neutrální.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 29

Zákon č. 458/2011 Sb. upravuje daňové a jiné zákony v souvislosti se vznikem tzv. jednotného inkasního místa. Jednalo se o projekt minulých vlád, prosazovaný především bývalým ministrem financí Miroslavem Kalouskem. Na jeho základě mělo dojít ke zjednodušení daňové agendy, zavedení jednoho základu pro výpočet daně z příjmů i sociálního a zdravotního pojištění; celý odvod pak měl být v jedné částce odveden na jeden účet. To bylo doprovázeno změnou ve struktuře finančních i dalších úřadů. V původním znění zákon také rušil tzv. superhrubou mzdu a zaváděl daňovou sazbu 19 % z hrubé mzdy. To však bylo Sobotkovou vládou zrušeno, novela č. 267/2014 ruší řadu ustanovení tohoto zákona včetně zrušení superhrubé mzdy a prakticky tak končí projekt jednoho inkasního místa. (Část novely byla zrušena již dříve zákonným opatřením senátu, na které se odvolává i koaliční smlouva.)

I pak ale byly na projekt jednoho inkasního místa vynakládány další prostředky, jak konstatuje zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu. „Stanovených cílů Projektu JIM nebylo dosaženo, projekt nebyl oficiálně ukončen ani nebylo rozhodnuto o dalším postupu,“ píše NKÚ.

Ke sjednocení základů (naplánovanému v původním zákoně) tedy nedošlo. Aktuální znění zákona o dani z příjmů ani zákona o veřejném zdravotním pojištění s jednotným odvodem nepočítá, ani se nepodařilo dohledat, že by vláda takový návrh předkládala. V roce 2016 sice Babišova náměstkyně Schillerová mluvila o plánu, který má být představen před volbami, ten ale do této chvíle představen nebyl a vzhledem k legislativnímu procesu už by nebylo možné takový plán schválit.

Kontrola výdajů Hospodářství Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Vláda vytvoří nový zákon o vnitřním řídicím kontrolním systému, který posílí manažerskou zodpovědnost a funkční nezávislý audit. Cílem je, aby se většina výdajů kontrolovala již před proplacením faktur.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 6

Vláda předložila v dané věci návrh zákona o kontrole a řízení a veřejných financí, ten ovšem neprošel na poslední schůzi Poslanecké sněmovny ve volebním období 2013-2017. Kromě této předlohy již další legislativu vláda v dané věci nevytvořila. Slib tedy hodnotíme jako nesplěný.

Návrh zákona o kontrole a řízení veřejných financí (.pdf) měl nahradit stávající zákon o finanční kontrole. Manažerská zodpovědnost veřejných subjektů měla být posílena tak, aby schválení výdajů nebylo jen administrativním úkonem. Cílem mělo být zajištění výkonu kontroly čtyř očí, nezávislé kontroly připravovaných, realizovaných i ukončených operací a prověření celkového nastavení systému (str. 42).

Návrh zákona upravuje podmínky zřízení interního auditu. Stávající zákon o finanční kontrole stanovuje obecnou povinnost provádět interní audit. Důvodová zpráva uvádí, že tento interní audit je relativně drahý a orgány veřejné správy tento mechanismus často nahrazovaly svými veřejnosprávními kontrolami (str. 64–65), proto byly podmínky interního auditu upraveny. V praxi též docházelo k nesprávnému rozložení kompetencí, což ohrožovalo nezávislost auditu (str. 26).

Nově chce zákon zavést předběžné hodnocení výdajů. Toto předběžné hodnocení reprezentuje prvotní záměr realizovat určitý výdaj. Před tím, než se veřejný subjekt zaváže k výdaji veřejných prostředků, musí mít jistotu, že ke krytí tohoto budoucího závazku budou k dispozici veřejné prostředky (str. 56–57).

K žádné změně však ve finále nedošlo.

Lázeňská péče Sociální stát Část. splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zlepšíme přístup pacientů k lázeňské péči (úprava indikačního seznamu posilující RHB péči a zamezující hrazení wellness služeb z veřejných prostředků).“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 38

Vláda Bohuslava Sobotky opravdu vydala předpisy pro úpravu systému pravidel pro hrazení lázeňské a rehabilitační péče pacientům, konkrétně novelu zákona o zdravotním pojištění (č. 1/2015 Sb.) a vyhlášku ministerstva zdravotnictví č. 2/2015 Sb.

Podle textu Zdravotnického deníku, na který odkazuje na svém webu Všeobecná zdravotní pojišťovna, se změny projevily především v délce pobytu pacientů, kdy se půlce z nich nároky na pobyt v lázních znovu prodloužily po snížení počtu dnů z roku 2011. To skutečně obsahuje i samotná novela, podle níž pacienti využívající lázeňskou péči mohou na základě předložené legislativy absolvovat pobyty až o 7 dnů delší.

Mezi roky 2009 a 2013 obecně poměrně výrazně klesl počet proplacených pobytů v lázních z veřejného pojištění.

Že by novela či další legislativní předlohy (popř. indikační vyhláška) zamezovaly proplácení wellness služeb, nelze z veřejně dostupných zdrojů nijak potvrdit. Samo ministerstvo zdravotnictví v tiskové zprávě ke splnění slibu zlepšení přístupu k rehabilitační péči o tomto vůbec nemluví. Naopak píše, že přístup pacientů k péči zůstal přinejmenším na stejné úrovni:

V novele zákona Ministerstvo zdravotnictví nepřidalo do seznamu žádnou novou indikaci, v několika konkrétních případech však došlo ke zmírnění podmínek a zpřesnění některých ustanovení tak, aby nebylo pochyb o nárocích pacienta.“

Maastrichtská kritéria Hospodářství Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„V rámci svého funkčního období vláda zajistí dodržování maastrichtských fiskálních kritérií, zejména udržení schodku veřejných financí pod 3 % hrubého domácího produktu.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 5

Maastrichtská kritéria jsou (zjednodušeně) souborem podmínek, které je třeba dodržovat pro vstup do jednotné evropské měny. Těchto kritérií je několik – kritérium cenové stability, stav veřejných financí, stabilita národní měny vůči euru a dlouhodobý stav úrokových sazeb. Sobotkova vláda se ujala úřadu 29. ledna 2014, podstatné je tedy období od roku 2014 do letošního roku.

Na základě údajů z posledního dostupného Vyhodnocení plnění maastrichtských kritérií (.pdf, str. 4; tabulka 1.1) plní Česká republika kritérium cenové stability od roku 2013 a dle posledního dostupného výhledu (rovněž v tabulce 1.1) by tomu tak mělo být až do roku 2019.

Taktéž Convergence Report (.pdf, str. 51; graf 3.1) z roku 2016 vypracovaný Evropskou komisí uvádí, že na jaře loňského roku i v letech 2013–2015 plnila ČR kritérium cenové stability. Mimo odhady nejsou údaje za rok 2017 zatím k dispozici.

Druhým kritériem je stav veřejných financí. Obě dvě složky tohoto kritéria Česká republika během vlády Bohuslava Sobotky také plní, jak dokládají údaje z materiálu Ministerstva financí ČR – Státní rozpočet 2017 v kostce (.pdf; str. 56; viz následující tabulku).

Vláda ve svém závazku zdůrazňuje udržení schodku veřejných financí pod 3 % HDP, což také splnila. Za rok 2016 bylo saldo vládního sektoru dokonce přebytkové. To bylo zapříčiněno řadou různých vlivů.

Třetí konvergenční kritérium se týká účasti v Exchange Rate Mechanism II a stabilitě národní měny vůči euru. Stanovení plnění tohoto kritéria je obtížnější, neboť:

„Formální plnění kurzového kritéria není až do vstupu ČR do mechanismu směnných kurzů možné, hodnocení jeho plnění lze tedy provádět pouze v analytické rovině.“

(citováno z Vyhodnocení plnění maastrichtských kritérií (.pdf, str. 6))

V analytické rovině by dle MFČR i toto kritérium Česká republika plnila. Za tímto účelem byla stanovena „hypotetická centrální parita, jako průměrná hodnota kurzu CZK/EUR za první čtvrtletí roku 2014. Toto stanovení by umožňovalo (opět hypoteticky) vstoupit do ERM II ve druhém čtvrtletí 2014 a přijmout euro k 1. lednu 2017.“ Na základě dat zachycených v grafu níže je patrné, že by se kurz koruny vůči euru nevychýlil o ±15 % od centrální parity a ani by nedošlo k její změně, což je předpokladem pro úspěšné plnění tohoto kritéria.

(MFČR, 2017, Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou 2016; str. 7)

Posledním kritériem je dlouhodobý stav úrokových sazeb. Stav se sleduje podobně jako první kritérium, cenová hladina, nicméně zde nesmí úrokové sazby sledované země převýšit průměrnou sazbu ze tří zemí EU s nejlepšími dosaženými výsledky v oblasti cenové stability o více než dva procentní body.

Toto poslední kritérium Česká republika rovněž plní. Od listopadu 2014 až po květen 2017 měla ČR dlouhodobé úrokové sazby pod úrovní 1 % vyjma měsíce června 2015, kdy byla sazba na úrovni 1,01 %. Mezi členskými státy EU se jedná o nízké hodnoty. Plnění kritéria dlouhodobých úrokových sazeb dokládá také tabulka a graf níže:

(European Commission, 2017, Convergence report 2016; str. 56)
Modrá křivka znázorňuje vývoj dlouhodobé úrokové míry ČR v letech a oranžové body zachycují průměrné hodnoty sazeb ze 3 členských zemí s nejlepšími dosaženými výsledky v oblasti cenové stability.

Méně obětí nehod Hospodářství Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Přijmeme opatření ke snížení počtu usmrcených v silničním provozu s cílem dosáhnout do roku 2020 na úroveň průměru evropských zemí a současně budeme sledovat cíl snížení počtu zraněných až o 40 %.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 27

Slib hodnotíme jako nesplněný; v loňském roce sice došlo k rekordně nízkému počtu smrtelných dopravních nehod, nicméně v předchozích letech vlády Bohuslava Sobotky rostl nejen počet usmrcených osob, ale rovněž i počet zraněných. Vláda připravila novelu zákona o silničním provozu, ta však platí až od roku 2016 a její účinky se patrně projeví (což je navíc spekulace) až v dlouhodobějším horizontu.

Vláda Bohuslava Sobotky pokračovala v naplňování Národní strategie bezpečnosti silničního provozu 2011–2020, schválené v srpnu 2011. Poslední revize se Strategie dočkala letos v únoru. Sobotkova vláda rovněž prosadila novelu zákona o silničním provozu – zákon mimo jiné zavedl pro chodce povinnost užít reflexní prvek mimo území obce při snížené viditelnosti, tedy například za tmy, soumraku či v mlze.

Graf 1: Počet osob usmrcených v silničním provozu 2011-2016:

Tabulka 2: Počet zraněných v silničním provozu 2011-2016

Průměr usmrcených osob v silničním provozu na 1 mil. obyvatel se v rámci Evropské unie v roce 2013 pohyboval na 51 usmrcených, v České republice to bylo 62. O tři roky později klesl evropský průměr na 50 usmrcených, český pak na 57,4.

Minimální mzda Sociální stát Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Po projednání v tripartitě budeme postupně zvyšovat minimální mzdu tak, aby se postupně přiblížila 40 % průměrné mzdy.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 36

Vláda Bohuslava Sobotky prozatím zvýšila minimální mzdu třikrát – v letech 2015, 2016 a 2017. Ke zvýšení sice došlo již v roce 2013, což mělo přesah do roku 2014, nicméně toto zvýšení bylo schvalováno předchozí vládou.

K prvnímu zvýšení minimální mzdy vládou Bohuslava Sobotky došlo v lednu 2015 (.pdf, str. 3), kdy byla zvýšena z původních 8 500 Kč na 9 200 Kč. Podíl minimální mzdy na průměrné se posunul z 33 % na 34,8 %.

K dalšímu zvýšení došlo v lednu 2016 (.pdf, str. 3), kdy byla minimální mzda navýšena na 9 900 Kč. Podíl na průměrné mzdě činil 35,9 %.

K zatím poslednímu navýšení došlo v lednu 2017, kdy se minimální mzda zvedla na 11 000 Kč. Podíl minimální mzdy na průměrné za rok 2017 lze zatím pouze odhadovat. Za první kvartál roku 2017 průměrná mzda v ČR činila 27 889 Kč. Podíl minimální mzdy na průměrné je tedy zatím 39,4 %, což se už velmi blíží slibovaným 40 %.

V současnosti by vláda chtěla prosadit další zvýšení minimální mzdy od ledna 2018. Premiér Sobotka se nechal slyšet, že chce zvýšil minimální mzdu až na 12 200 Kč. „Nejprve návrh předložíme sociálním partnerům, aby se mohli vyjádřit. Po nich, odborech a zaměstnavatelích projedná návrh vláda. Je to jedna z aktuálních priorit sociální demokracie,“ uvedl Sobotka. Také vyjádřil názor, že minimální mzda by se měla zvyšovat každoročně.

Náklady na změny nese stát Hospodářství Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„pokr. Všechna opatření budou založena na principu, že náklady na jejich implementaci ponese prostřednictvím daňových odpočtů stát a ne podnikatelský sektor. Na toto opatření bude navázán pokles snížené sazby DPH.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 30

V souvislosti s elektronickou evidencí tržeb (viz slib výše) vznikla podnikatelům povinnost zakoupit si zařízení, které bude schopné odeslat online údaje o tržbě finanční správě a zároveň vystavit pro zákazníka účtenku s předepsanými údaji.

Jako kompenzaci nákladů v souvislosti s pořízením takového zařízení nabízí vláda možnost jednorázové daňové slevy ve výši pět tisíc korun. Jak jsme již dříve ověřovali, uplatnění této slevy provází řada komplikací. Podnikatelé s nízkým základem daně (přibližně do daňového základu 199 tisíc korun) tuto slevu mohou uplatnit pouze částečně či vůbec (jejich základ daně je tak nízký, že žádnou daň neplatí). Možnost uplatnit slevu pak souvisí se zařazením do konkrétní vlny EET, bez ohledu na to, kdy si pokladnu skutečně pořídí (pořídí-li si pokladnu v předstihu, slevu může stejně uplatnit až ve zdaňovacím období, kdy poprvé musí zaevidovat tržbu).

Právnickým osobám pak nejsou náklady na pořízení pokladny kompenzovány vůbec. Výše slevy navíc nezohledňuje skutečnou cenu pořízeného zařízení. Podíváme-li se, jaká zařízení jsou na trhu dostupná, dají se skutečně pořídit levná řešení, jejichž cenu daňová kompenzace pokryje; existují však i řešení za desítky tisíc korun, která však v některých typech provozů můžou být nezbytná, případně může být nutné pořídit hned několik přenosných platebních terminálů.

Na počátku roku 2017 ještě proběhlo jednání ministra financí s Asociací českého tradičního obchodu o možném navýšení slíbené daňové kompenzace, skončilo však neúspěchem.

V souvislosti s první vlnou EET, která se týkala stravovacích a ubytovacích zařízení, došlo od 1. prosince 2016 k přeřazení stravovacích služeb do nižší sazby DPH (z 21 na 15 %). To se netýká alkoholu a tabákových výrobků. Snížení daně se tedy netýká ani točeného piva, jak sliboval ministr financí hospodským.

Sobotkova vláda také zavedla druhou sníženou sazbu DPH ve výši 10 % (platí tedy sazby 10, 15 a 21 procent) na léky, knihy a dětskou výživu, od roku 2017 pak i na noviny a časopisy. Ta ale platí již od 1. ledna 2015; na dalších úpravách sazeb se tato vláda neshodla.

Ne euthanasii Sociální stát Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Neumožníme žádné opatření v rozporu s ochranou života od početí do přirozeného konce (ne aktivní euthanasii).“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 40

V květnu 2016 podala skupina šesti poslanců (tři z vládního hnutí ANO a jedna bývalá členka tohoto hnutí) návrh zákona o důstojné smrti, který měl umožnit nevyléčitelným pacientům ukončit na vlastní žádost svůj život.

V červnu stejného roku vláda tento návrh zákona projednávala a vyslovila s tímto návrhem svůj nesouhlas (.pdf), čímž vláda jako celek dodržela svůj původní slib v koaliční smlouvě, kde je řečeno, že „za koaličně dohodnutý se má takový vládní návrh resp. takové usnesení vlády, které podpoří alespoň polovina z přítomných ministrů z každé koaliční strany.“ (IV. 5.)

Návrh putoval do Poslanecké sněmovny, kde jej však koalice, která má většinu, doposud nezařadila ani do prvního čtení. Je tedy jisté, že zákon v tomto období neprojde.

Dodejme, že koaliční smlouvu podepsali také (viz konec dokumentu) všichni členové poslaneckých klubů současných vládních stran. Šlo tedy spíše o porušení ze strany daných poslanců (Zlatuška, Vondráček, Čihák).

Neziskové nemocnice Sociální stát Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Přijmeme zákon o veřejných neziskových (veřejnoprávních) ZZ pro páteřní síť nemocnic, u fakultních nemocnic se spoluúčastí univerzit na jejich řízení.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 39

Ministerstvo zdravotnictví předložilo návrh zákona o veřejné neziskové zdravotnické organizaci do připomínkového řízení 1. října 2015. Hlavním účelem bylo vytvořit veřejnou neziskovou zdravotnickou organizaci jako novou právní formu nemocnic. Nová právní forma měla (.docx, str. 7–8) zjednodušit řízení nemocnic a možnosti jejich financování. Dále pak měly nemocnice mít ze zákona nárok (.docx, str. 10–11) na uzavření smlouvy se zdravotní pojišťovnou, na základě které by pak mohly poskytovat služby pojištěncům dané zdravotní pojišťovny.

V neposlední řadě návrh obsahuje novou úpravu spolupráce fakultních nemocnic s univerzitami, která by měla (.docx, str. 12–13) zpřesnit podmínky jejich spolupráce, zefektivnit jejich společnou činnost a stanovit podmínky jmenování a odpovědnost vedoucích pracovníků společných pracovišť. Stejně jako u veřejné neziskové zdravotnické organizace se počítá s vytvořením nové právní formy těchto nemocnic, tzv. univerzitních nemocnic (.docx, str. 17). Celkem by podle návrhu mělo změnit svou právní formu devět státních nemocnic (.docx, str. 31–32).

Co se týče postupu návrhu ve vládě, Ministerstvo zdravotnictví jej po vypořádání připomínek předložilo Legislativní radě vlády – ta jej však v listopadu 2016 doporučila vládě neschválit. Vláda o návrhu doposud nejednala a vzhledem k předložení návrhu zákona o univerzitních nemocnicích ani s největší pravděpodobností jednat nebude.

Vláda se po neúspěchu rozhodla pokračovat pouze v oblasti univerzitních nemocnic a v březnu 2017 předložila sněmovně návrh zákona o univerzitních nemocnicích, jehož hlavní body kopírují předchozí legislativní návrh. Návrh však již od června leží ve sněmovním výboru pro zdravotnictví, který nařídil (.pdf, str. 2) přerušení jeho projednávání do 30. září.

Nižší limit pro hotovostní platby Hospodářství Část. splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Prosadíme snížení limitu pro hotovostní platby z 15 000 Euro na 10 000 Euro. Porušení povinnosti bude mít kromě jiného za následek automatickou ztrátu daňové uznatelnosti hrazeného nákladu.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 30

Od 30. dubna 2004 je účinný zákon o omezení plateb v hotovosti. V původním znění měl poskytovatel platby povinnost provést platbu bezhotovostně, pokud překračovala částku 15 000 eur.

K 27. květnu 2011 byl limit změněn na 350 000 Kč.

K 1. prosinci 2014 se limit znovu měnil na základě přijatého vládního návrhu na 270 000 Kč (což odpovídá částce cca 10 000 eur).

Provedení i přijetí nadlimitní platby je přestupek, za který lze uložit pokutu až 500 000 Kč, pokud jde o fyzické osoby, a až 5 000 000 Kč, jedná-li o právnické nebo podnikající fyzické osoby.

Novela rozpočtových pravidel Hospodářství Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Vláda se zaměří také na přípravu novely rozpočtových pravidel, tedy zákona, podle kterého se rozpočet sestavuje. Tato novela musí zahrnovat posílení role Ministerstva financí při řízení likvidity prostředků státu, úpravu pravidel pro implementaci prostředků z rozpočtu Evropské unie posílením role poskytovatele a implementaci směrnice o Národních rozpočtových rámcích.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 5

Posílení role Ministerstva financí při řízení likvidity prostředků přinesla pro zdravotní pojišťovny a Správu železniční dopravní cesty povinnost podřídit všechny své účty státní pokladně a nadále je vést pouze u ČNB. Do souhrnných účtů podřízených státní pokladně spadají i účty veřejných VŠ a výzkumných institucí (.pdf,str. 8–9).

Státní pokladna slouží ke zjednodušení řízení státních příjmů a výdajů, státního dluhu nebo likvidity prostředků. Do státní pokladny se tak dostane více disponibilních zdrojů.

Postavení poskytovatele dotací z EU se rovněž posílilo. Poskytovatel nemusí příjemci dotaci vyplatit v případě porušení jakýchkoli pravidel při jejím poskytování nebo nakládání s poskytnutými prostředky (.pdf, str. 10).

K implementaci směrnice EU o rozpočtových rámcích došlo pomocí zákona o rozpočtové odpovědnosti (.pdf, str. 16). Cílem je dosažení transparentnosti a udržitelnosti veřejných financí. Ukládá veřejným institucím povinnost sestavovat návrh rozpočtu na rok a střednědobý výhled rozpočtu na dva další roky.

Obchod s chudobou Sociální stát Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zamezíme obchodu s chudobou, který spočívá v pronajímání předražených ubytoven hrazených ze sociálních dávek na bydlení.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 37

Vláda sice udělala několik kroků ke zlepšení situace lidí na ubytovnách a ke ztížení provozování tohoto byznysu, problém však přetrvává. Konkrétní podobu života na ubytovnách ukazuje reportáž Reportérů ČT z dubna 2017. Komplexněji měl být problém řešen přijetím zákona o sociálním bydlení, projednávání vládního návrhu však bylo v Poslanecké sněmovně přerušeno v prvním čtení a není pravděpodobné, že by byl do konce volebního období přijat.

Návrh zákona o sociálním bydlení (Návrh zákona včetně důvodové zprávy, .pdf) počítá s tím, že by osoba v bytové nouzi nebo osoba vynakládající nepřiměřeně vysoké náklady na bydlení měla nárok na sociální bydlení. Bytový fond by zajišťovala primárně obec, a to s regulovanou cenou nájmu. Tím by v podstatě vymizela potřeba těchto lidí hledat si bydlení jiným způsobem – tedy v ubytovnách – a zamezilo by se tzv. „obchodu s chudobou“.

Na podzim 2014 ovšem prošla první ze dvou novel, které se „obchodu s chudobou“ týkají. Jde o novelu zákona o pomoci v hmotné nouzi, která definuje vhodné bydlení a určuje, jak musí vypadat byt, na který dostane žadatel v hmotné nouzi dávky – jedná se hlavně o zakotvení stavebních a hygienických standardů. Navíc zavádí, že místo doplatku na bydlení poskytovaného na jednu osobu je doplatek poskytnut na jednu místnost ubytovny (jeden byt), bez ohledu na to, kolik lidí v ní žije.

V březnu 2017 prošla Parlamentem druhá novela zákona o pomoci v hmotné nouzi. Ta podle důvodové zprávy (.pdf, s. 5–9) cílí přímo proti byznysu s ubytovnami, respektive upravuje a zpřísňuje podmínky, za kterých může žadatel získat doplatek na bydlení umožňující mu bydlet v „substandardních formách bydlení“ (tedy takových, které neodpovídají stavebně-technickým standardům). Žadatel musí mít důvod v takových prostorách bydlet (např. jedná se o místo blízké k jeho zaměstnání) a musí spolupracovat na motivačním plánu. Zároveň se novelou snížila výše dávky, kterou mohou žadatelé pro bydlení na ubytovnách získat (z 90 % pokrytých nákladů na bydlení na 80 %).

Ohrožení na trhu práce Sociální stát Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Vláda navrhne dočasné osvobození od plateb na sociální pojištění po dobu 12 měsíců u těch zaměstnavatelů, kteří zaměstnají občany zvláště ohrožené na trhu práce. Za tyto zaměstnance bude pojistné hradit stát.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 7

Sociální pojištění je založené na pravidelných příspěvcích, které jsou příjmem státního rozpočtu. Občan se připravuje na událost (např. důchod nebo nemoc), která nastane, nebo by mohla nastat. V sociálním pojištění jsou zahrnuty platby za nemocenské pojištění, důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.

Sociální pojištění jsou povinni platit zaměstnavatelé ve výši 25 % vyměřovacího základu. Odvádí poplatek za nemocenské pojištění, důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Zaměstnanci jsou povinni platit 6,5 % z vyměřovacího základu. Platí důchodové a nemocenské pojištění, které jim zaměstnavatel přímo strhává z platu. Dohromady je státu v rámci sociálního pojištění odváděno 31,5 % z vyměřovacího základu za jednoho zaměstnance. Osoby samostatně výdělečně činné jsou povinné platit 28 % z vyměřovacího základu na důchodové pojištění a 1,2 % na nemocenské pojištění.

V koncepci Ministerstva práce a sociálních věcí pro období 2015 až 2017 s dopadem až do roku 2020 byla vytyčena úloha vypracovat návrh dočasného osvobození od plateb na sociální pojištění na dobu 12 měsíců pro ty zaměstnavatele, kteří zaměstnávají občany zvlášť ohrožené na trhu práce. Tato úloha vyplývala z programového prohlášení vlády (.pdf). Ohroženými občany na trhu práce jsou myšleni vysokoškolští absolventi, osoby starší 50 let a rodiče po návratu z mateřské dovolené, kteří byli před nástupem do práce vedeni v evidenci nezaměstnaných.

Tento slib hodnotíme jako nesplněný. Za dobu funkčního období této vládní koalice nedošlo k předložení žádného takového vládního návrhu. Zůstává zachovaný původní stav.

Ochrana zdravotníků ve službě Sociální stát Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zlepšíme právní ochranu zdravotníků včetně obrany před fyzickými útoky při výkonu zdravotnického povolání.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 39

Právní úprava ochrany zdravotnických pracovníků zůstává zachována tak. jak byla vymezena v novém trestním zákoníku přijatém v roce 2009. Zdravotní pracovníci nejsou zahrnuti v § 127 odst. 1, který taxativně jmenuje úřední osoby.

Je jim však přiznaná vyšší ochrana při výkonu jejich povolání, prostřednictvím přísnějších trestů pro pachatele násilných trestných činů vůči zdravotníkům vykonávajícím svou činnost. Ty jsou definovány v paragrafech § 140 Vražda odst. 3 f), §145 Těžké ublížení na zdraví odst. 2 e), §146 Ublížení na zdraví odst. 2 d) a § 353 Nebezpečné vyhrožování odst. 2 e).

Slib je nesplněný. Téma zařazení zdravotnických pracovníků mezi úřední osoby je dlouho diskutované, avšak zatím nedošlo ke změně. Jedním z důvodů je, že úřední osoba má sice větší ochranu, ale při překročení svých kompetencí jí hrozí vyšší tresty.

Online sázení podle EU Hospodářství Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Vláda bude harmonizovat legislativu v oblasti on-line sázení a loterií s požadavky Evropské komise a zajistí dodatečné daňové příjmy zdaněním loterií a her na internetu, ať už jsou provozovány českými nebo zahraničními subjekty.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 6

Česká vláda začala připravovat novelu zákona o hazardních hrách v roce 2014. Sněmovně byl však tisk předložen až v srpnu 2015. Už v říjnu 2013, tedy pár měsíců před nástupem Sobotkovy vlády, přišla od Evropské komise výzva, ve které Komise žádala vládu, aby předložila informace (zejména výklad zákonů) týkající se hazardních her na internetu. Komise zkoumala, zda v Česku nedochází k porušování pravidel volného obchodu a služeb. Podobné žádosti obdržely také vlády Belgie, Litvy, Kypru, Polska a Rumunska.

V průběhu projednávání zákona se do věci opět vložila Evropská komise, která zkoumala detaily zákona. Vláda dostala 4. května 2016 vyjádření o ukončení notifikačního procesu a projednávání zákona mohlo pokračovat.

Komise trvala na tom, aby byl zákon o hazardních hrách v souladu mimo jiné s unijním rámcem pro hazardní hry na internetu, který byl přijat v roce 2012.

Evropská komise doporučila, aby projednávaný zákon obsahoval následující body:

  • efektivní výběr daní
  • ochrana sázejících a jejich okolí
  • zajištění opatření k předcházení a potírání sociálně patologických jevů spojených s provozováním hazardních her
  • otevření českého trhu hazardních her pro provozovatele se sídlem v členském státě Evropské unie nebo státě, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru
  • úprava provozování hazardních her dálkovým přístupem prostřednictvím internetu
  • nový postup povolovacího řízení
  • zavedení efektivního kontrolního mechanismu, a náprava souladnosti s právem Evropské unie

Zákon č. 186/2016 Sb. o hazardních hrách vyšel ve sbírce zákonů v červnu 2016 s platností od 1. ledna 2017.

Paušály pro OSVČ Hospodářství Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Omezení výše paušálních nákladů pro OSVČ absolutní částkou a/nebo snížením procentní sazby paušálních nákladů, aby bylo dosaženo smyslu tohoto institutu (zjednodušení výpočtu daně, ne neodůvodněné snížení daňového základu).“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 29

Paušální výdaje osobám samostatně výdělečně činným upravila tato vláda hned dvakrát. Poprvé v roce 2014 novelou zákona, kterou stanovila strop pro uplatnění 80% a 60% paušálů ve zdaňovacím období 2015 na 2 mil. Kč (pro 30% a 40% paušály stanovila tento limit již předchozí vláda). Podruhé v roce 2017, kdy byl limit u všech čtyř sazeb paušálních nákladů snížen na 1 mil. Kč s platností pro zdaňovací období 2018.

Podrobnější informace jsou k dispozici například zde.

Příslušné sněmovní tisky k provedeným změnám naleznete zde (.pdf, str. 288) a zde (.pdf, str. 5).

Procentní sazby byly ponechány beze změny.

Peníze pro SFDI Hospodářství Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zajistíme stabilizaci zdrojů Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI).“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 25

Tento vládní slib najdeme v kapitole „1.2 Moderní doprava“, na straně 9 koaliční smlouvy (.pdf).

Jak dokládají data z Výročních zpráv SFDI (rok 2016 a rok 2017), objemy prostředků na příjmové straně kolísaly, a to nejenom mezi jednotlivými roky, ale také mezi schválenou výší a skutečností v jednotlivém daném roce. Od roku 2014 (začátek mandátu této vlády) ovšem celkové příjmy rostly, porovnáme-li skutečnou výši příjmů.

Daňové příjmy lze za celé uvedené období, ale zejména mezi lety 2014–2017, považovat za stabilní. U nedaňových příjmů jsou určité rozdíly. Totéž platí u přijatých transferů (dotace ze státního rozpočtu, z operačních programů, na údržbu atd.). Největší odchylka je patrná v roce 2015, dle Výroční zprávy SFDI za rok 2015 (.pdf; str. 20) se nejvíce čerpalo z Operačního programu Doprava ještě z období 2007–2013, a to díky pravidlu n+2.

Vláda může ovlivnit daňové příjmy, nedaňové se špatně identifikují a vládní činnost na ně nemusí mít vliv; kapitálové příjmy byly nulové (vyjma roku 2011). Příjem z transferů vykázal relativně velkou odchylku v roce 2015, nicméně v ostatních letech fungování Sobotkovy vlády se výrazně nelišil. Ovšem tato odchylka vypovídá o nedobrém čerpání prostředků z ESIF (dříve Evropské strukturální fondy), což mají na starosti jednotlivé resorty (tedy členové vlády). Avšak toto dočerpání znamenalo nevyčerpané prostředky z roku 2013, tedy z roku Nečasovy a posléze Rusnokovy vlády.

Dokládá to rovněž informace z Výroční zprávy SFDI za rok 2014 (.pdf; str. 19), kde se uvádí, že během roku 2014 nemohly být některé dotace z prostředků EU čerpány dříve, než byly schváleny příslušné programové dokumenty. Proto měly některé dotace z programů pro období 2014–2020 nulové čerpání. Zároveň nižší čerpání prostředků OPD z programového období 2007–2013 bylo způsobeno průtahy v zadávacích řízeních, zpožděním příprav apod.

Shrnuto: i přes výkyv roku 2015 můžeme na vývoj příjmů vzhledem k výše zmíněným argumentům nahlížet jako na stabilizovaný, alespoň během mandátu této vlády. V předchozích letech (2011–2013) jsou naproti tomu patrné poměrně značné negativní rozdíly v čerpaných prostředcích z fondů EU a SR (přijaté transfery).

Personálie úřadů práce Sociální stát Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Vláda stabilizuje a personálně posílí pobočky Úřadu práce ČR s ohledem na zajištění činností v oblasti politiky zaměstnanosti a výplaty nepojistných sociálních dávek včetně nezbytného sociálního šetření.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 6

Slib považujeme za splněný a odkazujeme se na předchozí analýzy k tomuto tématu.

Vyplácení sociálních dávek bylo na úřady práce převedeno v roce 2012, v té době ovšem nedošlo k personálnímu posílení těchto úřadů, pouze navýšení pracovních povinností. Sobotkova vláda v roce 2014 schválila posílení úřadů o 600 pracovníků.
Dále se odkazujeme na naši předchozí analýzu OVM z 19. dubna 2015, kde potvrzujeme, že se ve zmíněném roce počítá s náborem dalších pracovníků pro zajištění efektivního vyplácení nepojistných sociálních dávek.

Na základě informací dostupných zde by mělo dojít i v letošním roce k dalšímu personálnímu posílení v rámci této oblasti.

Podpora sociálně potřebných zaměstnanců Hospodářství Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Navrhneme dočasné osvobození sociálně potřebných zaměstnanců od plateb na sociální pojištění po dobu 12 měsíců (za tyto zaměstnance bude pojistné hradit stát) v kombinaci s nástroji aktivní politiky zaměstnanosti. Sociálně potřebný zaměstnanec bude definován způsobem, který v maximální možné míře omezí možnosti zneužití tohoto opatření a bude zahrnovat absolventy vysokých škol, osoby starší 50 let a rodiče po návratu z mateřské dovolené, kteří budou před uzavřením pracovního poměru evidováni jako nezaměstnaní. Podpora bude omezena na zaměstnavatele, u kterých nedojde v rozhodném období ke snížení počtu zaměstnanců. Zároveň bude omezena výše této podpory u jednoho zaměstnavatele“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 29

K příslušné změně, jak byla definována v programovém prohlášení vlády, během mandátu Sobotkova kabinetu nedošlo.

Článek na zpravodajském portálu IHNED.cz z 11. listopadu 2015 uvádí, že ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo návrh, který by měl zvýšit motivaci zaměstnavatelů pro přijímaní nových pracovníků. Ze strany zaměstnavatelů byl vnímán rozpačitě:

Na základě této a necelé dva týdny předtím publikované zprávy jsou dotčenými - sociálně potřebnými zaměstnanci - nezaměstnaní do 25 let bez dlouhé praxe (včetně absolventů), lidé starší 50 let a matky, které se vrací z rodičovské dovolené.
Sleva měla být skutečně uplatněna 12 po sobě jdoucích měsíců v případě, že by se zaměstnavatel rozhodl výše uvedené typy osob zaměstnat. Sleva na sociálním pojistném měla dle výpočtů MPSV činit maximálně 3 174 korun.

Tisková zpráva výsledků jednání vlády a program schůze vlády (.pdf, str. 4; bod č. 22) ze dne 2. listopadu 2015 potvrzují, že se vláda návrhem na zavedení slev v rámci pojistného na sociální zabezpečení zabývala, nicméně ho odložila.

Odložení potvrzuje rovněž další článek z 10. srpna 2016, ve kterém se uvádí, že MPSV návrh na slevy pro zaměstnavatele dosud nepředstavilo.

Sazby sociálního pojištění lze najít v zákoně č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

Poplatky ve zdravotnicví Sociální stát Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Vláda nebude znovu zavádět poplatek za hospitalizaci. S účinností k 1. lednu 2015 zruší poplatek za recept i za ošetření v ambulantní sféře. Ponechá pouze regulační poplatek za využití pohotovostních služeb.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 7

Poplatky za hospitalizaci byly zrušeny na základě nálezu Ústavního soudu z června 2013, s účinností od 1. ledna 2014, a již znovu zavedeny nebyly. V současné době fungují regulační poplatky za využití lékařské pohotovostní služby a využití pohotovostní služby v oboru zubní lékařství ve výši 90 Kč, tak jak stanovuje zákon o veřejném zdravotním pojištění. Vláda Bohuslava Sobotky ve svém funkčním období zrušila regulační poplatky za návštěvu lékaře a poplatky za lékařský předpis a recept dne 26. září 2014, s účinností od 1. ledna 2015, tak jak je uvedeno ve vládní novele příslušné legislativy (.pdf, str. 6).

Porodné na druhé dítě Sociální stát Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Prosadíme porodné i na druhé dítě.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 37

Předchozí vláda ODS, TOP 09 a VV v roce 2011 zrušila porodné na druhé dítě. Vláda Bohuslava Sobotky porodné na druhé dítě od roku 2015 opět zavedla. Konkrétně tak učinila novelou zákona o státní sociální podpoře, která prošla během roku 2014.

V novele se přímo uvádí: „Nárok na porodné má žena, která porodila své první nebo druhé živé dítě, nepřevyšuje-lirozhodný příjem v rodině součin částky životního minima rodiny a koeficientu 2,70.“

Koeficientem je míněn 2,7násobek životního minima. Za první dítě má od roku 2015 rodička nárok na 13 tisíc korun, na druhé dítě pak 10 tisíc korun.

Podmínky se změnily také v případě narození dvojčat a vícerčat. Do roku 2015 měla rodička nárok na porodné 19 500 korun v případě, že se jí při prvním porodu narodilo dvě a více dětí. V případě, že se jí ale narodilo při prvním porodu jedno dítě a při dalším porodu dvě a více dětí, měla nárok pouze na porodné na první dítě ve výši standardních 13 tisíc korun.

Od roku 2015 má rodička nárok na porodné 23 tisíc korun za porod dvojčat a vícerčat bez ohledu na to, zda se jedná o první nebo druhý porod.

Pracující důchodci Hospodářství Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Obnovení slevy na dani pro pracující důchodce.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 29

Od roku 2015 došlo k několika daňovým změnám, mezi něž patří i obnovení slevy na dani pro pracující starobní důchodce i pro důchodce, kteří mají příjmy z pronájmu.

Obnovila se základní sleva na dani ve výši 24 840 Kč, sleva mohla být uplatněna za roky 2013 a 2014. Spolu s touto změnou se znovu zavedl limit 840 tis. Kč, při jehož překročení se zdaňují příjmy důchodců z pracovního poměru, podnikání nebo pronájmu.

Zrušení této slevy provedla v rámci úsporných opatření Nečasova vláda, měla platit pro roky 2013 až 2015. Skupina senátorů podala v roce 2014 stížnost k Ústavnímu soudu, jíž bylo vyhověno. Důchodcům se tak vrátila sleva na dani za rok 2014. Později pak Sobotkova vláda obnovila slevu na dani pro důchodce i pro rok 2013.

Prokazování původu majetku Hospodářství Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Vláda podnikne nezbytné kroky v oblasti prokazování původu nabytého majetku a v této souvislosti přijme přiměřená opatření v daňových a trestně právních předpisech.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 5

Slib vlády Bohuslava Sobotky o podniknutí kroků v oblasti prokazování původu majetku je hodnocen jako splněný, protože vláda prosadila novelu zákona, který v českém právním řádu zakotvil prokazování původu majetku a v souvislosti s tím měnil i některé další předpisy v trestně právní oblasti.

Vláda Bohuslava Sobotky se zavázala přijmout opatření v oblasti prokázání původu majetku, společně s dalšími opatřeními a úpravou trestně právních předpisů, po svém vzniku v programovém prohlášení.

Vláda předložila 2. 6. 2015 návrh novely zákona o změně zákonů v souvislosti s prokazováním původu majetku Poslanecké sněmovně. O rok později byl návrh zákona Sněmovnou schválen a postoupen Senátu, který ho vrátil s pozměňovacími návrhy zpět do Poslanecké sněmovny. Senátoři snížili výši rozdílu mezi příjmy a nárůstem jmění pro výzvu správce daně poplatníkovi o nutnosti prokázání vzniku a původu majetku ze 7 mil. na 5 mil. Kč. Poslanecká sněmovna přijala pozměňovací návrh Senátu a novela vyšla ve Sbírce zákonů 3. 10. 2016 po podpisu prezidentem republiky s platností od 1. 12. 2016.

Jak již bylo napsáno, podle novely zákona má správce daně pravomoc vyžadovat prokázání vzniku a původu majetku u poplatníků, u kterých má důvodné podezření, že příjmy neodpovídají nabytému majetku (rozdíl mezi jměním a příjmy je alespoň 5 mil. Kč). Pokud poplatník ve stanovené lhůtě původ majetku neprokáže, správce daně doměří ušlou daň a zároveň poplatník musí zaplatit 50 % (nebo 100 % – to pouze v případě, že poplatník sám ztěžoval stanovení výše daně) z částky doměřené daně jako penále. Zároveň se rozšiřuje dosavadní trest za podání nepravdivého majetkového přiznání z možnosti trestu odnětí svobody až na jeden rok nebo zákazu činnosti na možnost uložení trestu odnětí svobody od šesti měsíců do tří let, zákaz činnosti nebo peněžitý trest.

Výrok je tedy hodnocen jako pravdivý, neboť vláda nejen prosadila zákon, který se věnuje prokazování původu majetku jako daňové problematice, ale navázala na něj i dalšími trestněprávními předpisy.

Převod lékařských praxí Sociální stát Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Usnadníme převod lékařských praxí mezi lékaři (dědictví, prodej).“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 39

Prodej lékařské praxe bylo možné uskutečnit dvěma způsoby: buď přímým převedením z osoby na osobu, nebo nejprve převedením praxe na právnickou osobu a následným předáním podílů v této právnické osobě zájemci o praxi (.pdf, str. 24).

Při prodeji mezi dvěma fyzickými osobami mohla být praxe odkoupena prostřednictvím nepojmenované smlouvy nebo smlouvou o prodeji závodu (NOZ §2175). Nový nabyvatelmá povinnost získat oprávnění k poskytování zdravotní péče ve stejném rozsahu, v jakém ji poskytoval předcházející provozovatel. Zároveň musel prodávající požádat o odebrání oprávnění. Dále musely být uzavřeny smlouvy mezi zdravotními pojišťovnami a novým provozovatelem. Zde však bylo nutné absolvovat výběrové řízení, které pro pojišťovny nebylo závazné, tedy ani pří úspěchu uchazeče s ním nemusela být uzavřena smlouva (.pdf, str. 24).

Tento stav změnila vládou navržená novela zákona o všeobecném zdravotním pojištění 200/2015Sb., účinná k 1.9.2015, která v § 17 odst.8 zavedla pro pojišťovny povinnost uzavřít smlouvu o poskytování a hrazení zdravotní péče s kupujícím praxe. Tato novela zavádí i možnost dědění lékařské praxe, kde platí podobné podmínky jako při prodeji. Jedinou výjimkou, kdy zdravotní pojišťovna nemusí uzavřít smlouvu s nástupcem nebo dědicem, je, pokud původnímu poskytovateli vypověděla smlouvu. Nákup a dědění praxe upravují zákony o zdravotních službách a veřejném zdravotním pojištění (.pdf).

Převod lékařské praxe na právnickou osobu a následně až na kupujícího praxe přijetím této novely ztratil svou výhodu v možnosti převodu smluv se zdravotními pojišťovnami bez nutnosti výběrového řízení. Proto existuje názor, že už není efektivní tento způsob využívat (.pdf).

Slib považujeme za splněný. Přijetím novely zákona o všeobecném zdravotním pojištění skutečně došlo k ulehčení převodu a zavedení dědění lékařské praxe.

Reforma důchodového systému Sociální stát Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Dáme podnět k sestavení odborné komise v gesci ministerstva práce a sociálních věcí a ministerstva financí složené z delegovaných zástupců koaličních stran, opozice, zástupců tripartity a odborníků z řad ekonomů, demografů a sociologů, která připraví úpravy zdanění práce a důchodového systému s účinností od roku 2017 tak, abychom zajistili výplaty důstojných penzí, posílení principu zásluhovosti, narovnání transferu mezi rodinou a společností a zastropování věku odchodu do důchodu.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 36

Vládní koalice skutečně zřídila takovou komisi, její výstupy však zcela neaplikovala, některé jí navrhované body neprosadila (ani neprosazovala) vůbec. Vláda sice zavedla některé parametrické úpravy důchodového systému, ty však vycházely spíše (zejména jde o druhý pilíř) z přímé dohody mezi stranami než z práce důchodové komise. Vládní závazek rovněž uvádí snahy o úpravy zdanění práce od roku 2017, přičemž v dané věci se nestalo nic.

Koaliční smlouva (čl. 5.1) vlády ČSSD, ANO a KDU-ČSL stanovila mandát pro tzv. Odbornou komisi pro důchodovou reformu, která se opravdu poprvé v plné sestavě sešla na konci května roku 2014. Zatím žádnou velkou reformu penzijního systému nedohodla a nepředložila, v zákonech vešlo v účinnost pouze pár návrhů komise (str. 11).

Především od ledna 2016 zrušila tzv. důchodové spoření ukotvené v druhém penzijním pilíři. Ten zavedl systém, kdy si lidé mohli dobrovolně spořit na důchod, po jeho zrušení se jim ale peníze vrátily. Ač danou věc navrhovala rovněž zřízená komise, šlo primárně o závazek vyplývající z koaliční smlouvy.

Dále vešly v platnost návrhy komise týkající se třetího penzijního pilíře (3.1 – 3.5) neboli penzijního připojištění (také dobrovolné). Rozšířilo se osvobození od daně z příjmů na výplaty penzí, snížil se minimální věk pro účast v doplňkovém penzijním pojištění, zvýšil se limit pro investování do standardních fondů kolektivního investování, změnil se způsob správy doplňkových fondů, které pojištění kryjí, a změnily se pravomoci České národní banky k udělování povolení, pokud nejsou splněny zákonné požadavky.

Prošel i návrh změnit hranici důchodového věku, která do té doby neměla limit a počítala s automatickým zvyšováním podle zvyšující se hranice naděje na dožití. Konkrétní číslo jako hranici tato změna nenastavila, ale nastavila nové parametry pro výpočet hranice důchodového věku. Ten se může dále posouvat každých 5 let, a to v závislosti na vzrůstajícím věku dožití. Vláda tedy zcela důchodový věk nazastropovala. Nové opatření bude navíc platit až od roku 2030, kdy se reálně důchodový věk dostane na 65 let. Jde tedy spíše o odložení rozhodnutí v této věci na další vlády.

V neposlední řadě komise upravila systém valorizace důchodů, který upravuje důchody tak, aby reagovaly na zvyšující se úroveň životních nákladů domácností, a tím se omezil počet domácností důchodců, které žijí na hranici chudoby. Dodejme, že nehodnotíme, zda tyto změny znamenají to, že penze jsou důstojné.

Komise ovšem vládě navrhla i další body. Např. šlo o diferenciace sazeb pojistných odvodů pro rodiny s dětmi. Obecně se jedná o to, že by rodiny s více dětmi platily nižší sociální pojištění. Koalice letos v dubnu tuto předlohu poslala do Poslanecké sněmovny, nezačala se ovšem ani projednávat. Je tedy jisté, že tento bod doporučovaný komisí nebude ve stávajícím období prosazen. Dalším nenaplněným návrhem komise je společný důchodový vyměřovací základ manželů. To ovšem odmítla ministryně práce.

Kromě toho vláda ve svém závazku psala rovněž o úpravách zdanění práce. V této věci se během jejího mandátu fakticky nic nestalo. Byly zachovány jak sazby daní z příjmu, tak výše odvodů.

Regulační úřad na železnici Hospodářství Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Pro zajištění rovných podmínek mezi dopravci na liberalizovaném železničním trhu zřídíme regulační úřad železniční dopravy.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 26

Tento slib lze najít v koaliční smlouvě (.pdf) v kapitole „1.2 Moderní doprava“ na straně 9.

Za účelem regulování železniční dopravy byl skutečně vytvořen Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře. Tento úřad byl zřízen na základě článku 55 směrnice 2012/34/EU (Oddíl 4), a to zákonem č. 320/2016 Sb., o Úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře.

Vládní návrh tohoto zákona je k dispozici zde (.pdf). Návrh byl přijat na schůzi Poslanecké sněmovny 13. července 2016 a následně v Senátu 24. srpna 2016, přičemž nabyl účinnosti 1. dubna 2017. V souvislosti se vznikem regulačního úřadu schválili poslanci také novelu drážního zákona. Sněmovní tisk novely o drahách EU je k dispozici zde (.pdf).

Zároveň byl novelizován zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky (kompetenční zákon), v němž byl upraven § 2; v rámci této novelizace se doplnil bod „15. Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře“.

Výčet kompetencí tohoto úřadu naleznete zde a také v zákoně č. 266/1994 Sb., o drahách.

Slevy na dani na 2. a další dítě Hospodářství Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Od roku 2015 postupné zvyšování slevy na dani na druhé a další dítě s cílem podstatně zvýšit slevu na dani na druhé a další dítě do konce volebního období.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 29

K prvnímu nárůstu došlo již v roce 2015, sleva na dani se postupně navyšuje.

Snížení DPH na vybrané komodity Hospodářství Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Snížení sazby DPH na léky, knihy, dětské pleny a nenahraditelnou dětskou výživu od roku 2015.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 29

Vláda na svém jednání 2. července 2014 projednala novelu zákona, kterou došlo ke snížení DPH na léky, knihy, dětské pleny a nenahraditelnou výživu z předchozích 15 % na nynější 10% sazbu. Bez problému prošla legislativním procesem, do druhé snížené sazby (příloha č. 3) dnes patří také knihy či výživa pro malé děti.

Vznikla tak druhá snížená sazba daně z přidané hodnoty, kam tyto položky spadají.

Stabilita daňového systému Hospodářství Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zajistíme, aby schválené změny platily po celé volební období a aby byla zachována stabilita českého daňového systému.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 30

Jednou z významných novinek této vlády bylo zavedení druhé snížené sazby DPH ve výši 10 %. Platí od roku 2015 a týká se léků (včetně veterinárních), knih, nenahraditelné dětské výživy a potravin pro osoby trpící celiakií a fenylketonurií. Tato sazba je i v roce 2017 platná v desetiprocentní výši.

Přesto se však i po schválení od roku 2015 projednávaly určité změny. Andrej Babiš chtěl snížit DPH na čepované pivo i nealkoholické nápoje v pohostinstvích. Vláda se také dohadovala o přeřazení základních potravin do nejnižší sazby DPH. K ničemu ale nakonec nedošlo a výše sazeb se od prvního schválení také neměnila. Do nižší sazby byly od roku 2017 zařazeny noviny.

Dalším krokem bylo zvýšení sazby daně z hazardu. Původně se počítalo se sazbami 23 % a 28 %. Od roku 2017 ale platí sazby ve výši 23 % a 35 %.

Sleva na dani na vyživované dítě se měnila hned několikrát. Pro rok 2015 se zavedla sleva na dani na druhé a další dítě ve výši 15 804 Kč na druhé a 17 004 Kč na třetí a další. K dalšímu zvýšení došlo pro rok 2016 a nakonec i pro rok 2017. Toto zvýšení však vláda avizovala již od počátku.

Daňový systém za této vlády je skutečně stabilní. V některých případech i přes její ujištění, že provede určité změny, což nedodržela (např. zrušení superhrubé mzdy, solidární přirážky a zavedení druhé sazby DPFO).

Státní energetická koncepce Hospodářství Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Budeme usilovat o schválení Státní energetické koncepce napříč politickým spektrem, aby nedocházelo k zásadním změnám koncepce při změně vládní garnitury.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 28

Vláda schválila Aktualizaci státní energetické koncepce v květnu roku 2015. Dokument stanovil směřování energetické koncepce státu na příštích 25 let. Aktualizace nahradila Státní energetickou koncepci z roku 2004 (. doc).

Lze předpokládat, že minimálně na vládní úrovni našla Koncepce podporu všech stran. Na podzim 2014 proběhlo poslední mezirezortní připomínkové řízení. Nedošlo během něj k žádnému věcnému rozporu a všechny připomínky jednotlivých rezortů byly zapracovány. Podporu dokumentu vyslovili po prosincovém jednání Rady hospodářské a sociální dohody také zástupci zaměstnavatelů i odborových organizací.

Z ostatních parlamentních stran se ke Koncepci veřejně vyjádřili pouze komunisté. Poslankyně Evropského parlamentu Kateřina Konečná publikovala na Parlamentních listech příspěvek, ve kterém ocenila, že vláda Koncepci přijala. V kritičtějším duchu reagoval na přijetí Koncepce ÚV KSČM. „Je možné ocenit, že vláda konečně tuto aktualizaci provedla. KSČM se však domnívá, že takto důležitý a pro dlouhou dobu platný materiál nemůže být jen věcí koaliční exekutivy, ale pro jeho přesah do dalších volebních období je nutná jasně deklarovaná shoda v rámci zvolené politické reprezentace“, vyjádřil se k Aktualizaci státní energetické koncepce ústřední výbor strany.

Ještě před schválením Koncepce prošla Sněmovnou novela energetického zákona – tu poslanci přijali v dubnu 2015 162 hlasy.

Novela do zákona zakomponovala nové předpisy platné v EU a sladila dosavadní úpravu s novou podobou českého občanského zákoníku.

Stavba sociálních bytů Sociální stát Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„S využitím evropských prostředků zahájíme ve spolupráci s obcemi výstavbu malometrážních sociálních bytů a startovacích bytů pro mladé rodiny.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 37

V rámci dotačních integrovaných programů jsou vypsány výzvy zaměřené na sociální infrastrukturu, které mimo jiné podporují výstavbu sociálních bytů; vypsané byly i další výzvy na sociální bydlení. Ministerstvo pro místní rozvoj navíc dotuje ze státních peněz vznik podporovaného bydlení, do kterého patří i vstupní byty a bydlení pro seniory.

V rámci IROP jsou vypsané výzvy v rámci tří integrovaných nástrojů (ITI, CLLD, IPRÚ), které se zaměřují na sociální byty, komunitní centra, deinstitucionalizaci sociálních služeb a rozvoj sociálních služeb. Tyto výzvy běží od konce roku 2016 do roku 2022 a dohromady jsou na tuto věc vyčleněny skoro 4 mld. korun, jak je vidět v následující tabulce:

Na sociální bydlení běžely v roce 2016 i další výzvy, č. 34 a č. 35 na podporu pořizování sociálních bytů a na podporu sociálního bydlení ve vyloučených lokalitách (celkem bylo k dispozici přes miliardu korun).

Ministerstvo pro místní rozvoj rozděluje i státní dotace, které se vztahují na tento typ bydlení, v rámci programu zaměřeného na „podporované byty“. Jedním z typů podporovaných bytů jsou vstupní byty (.pdf, s. 10–13), které se vztahují na osoby v hmotné nouzi, které zároveň žijí ve vyloučené lokalitě, hrozí jim odebrání dítěte nebo jsou v tíživé životní situaci (opuštění výkonu trestu, dětského domova atd.).

Kromě vstupních bytů program podporuje výstavbu pečovatelských domů, komunitních domů pro seniory a domů s bezbariérovými byty. Nejde přímo o program zaměřený na obce, i když se obce o dotace často hlásí (může je však získat i soukromý subjekt). Příjemce dotace, který byty staví či opravuje pro tyto účely, však musí mít souhlas obce.

Tyto programy jsou vypisovány každoročně a například pro rok 2017 bylo na dotace v programu na podporu bydlení k dispozici 411 mil. Kč, z toho 320 mil. v programu na podporované byty. (Pro srovnání: například v roce 2013 – za Nečasovy vlády – bylo rozděleno 200 mil. Kč v rámci výstavby podporovaných bytů. Nejde tedy o něco, co by začala tato vláda.)

Pro úplnost dodáváme, že stát poskytuje také úvěr pro mladé do 36 let na rekonstrukce a modernizace od Státního fondu rozvoje bydlení a úvěr pro rodiny pečující o dítě do šesti let; tento úvěr je výhodnější než od banky.

Stavební zákon Hospodářství Část. splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„V oblasti územního plánování a stavebního řádu připraví vláda novelu stavebního zákona, která přinese zjednodušení a zrychlení povolovacích řízení.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 14

Vládou navržený zákon č. 225/2017 Sb. (novela tzv. stavebního zákona) byl 31. 7. 2017 vyhlášen ve sbírce zákonů. Jak je uvedeno v důvodové zprávě, měl by přinést zjednodušení a zrychlení povolovacího řízení.

U developerských projektů toho má být docíleno prostřednictvím tzv. koordinovaného řízení, které zavádí spojené územní a stavební řízení u jednotlivé stavby, při souboru staveb, ale i při stavbách speciálních a jiných. Koordinované řízení bude vést obecní úřad. Co se týče speciálních staveb, toto řízení bude vedeno příslušným úřadem (jako např. v případě výstavby železnic železničním úřadem). Využívání koordinovaného řízení je dobrovolné. Stavitel může zvolit samostatné územní a stavební řízení. Při výstavbě dálnic bude do koordinovaného řízení integrován posudek životního prostředí.

U staveb všech rodinných domů již nebude potřeba stavební povolení, ale postačí ohlášení. Doteď bylo možné podat ohlášení, jen pokud se jednalo o rodinný dům do výměry 150 m². U ohlášení může být získán souhlas úřadu s výstavbou už do 30 dní. Naproti tomu při stavebním povolení se předpokládá delší doba.

Mění se také podmínky budování bazénů nebo např. skleníků na vlastní zahradě. Už nebude nutné povolovat umístění a samotnou stavbu (stavební povolení nebo ohlásení) – postačí povolení umístění.

Slib hodnotíme jako částečně splněný. Novela stavebního zákona u staveb rodinných domů nebo například bazénů na vlastní zahradě ulehčuje získání povolení. Avšak při developerských projektech a výstavbě dálnic je sporné, zda daná novela splní účel. Zapříčiněno je to právě dobrovolností výběru koordinovaného řízení. Výstavba dálnic by podle ministerstva dopravy spíše urychlila předčasná držba, tedy možnost začít přípravné práce na pozemku určeném k vyvlastnění.

Stropy pro odvody Sociální stát Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Odvody plateb do zdravotního pojištění budou beze stropu.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 37

Na schůzi 24. září 2014 Poslanecká sněmovna hlasováním schválila vládní návrh zákona (.pfd, str. 257), kterým se definitivně zrušil maximální vyměřovací základ pro odvody pojistného do zdravotního pojištění. Tato novela nabyla účinnosti 1. ledna 2015.

V minulosti, respektive mezi lety 2008 až 2012, byl stanoven strop pro odvody zdravotního pojištění nejprve na 48násobek a později 72násobek průměrné mzdy. V roce 2012 schválil tehdejší parlament novelu zákona, kterou se s účinností od 1. ledna 2013 do konce roku 2014 přerušila platnost tohoto maximálního vyměřovacího základu (Zdroj: Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky; Informace; 2015) . V tabulce níže je zachycen vývoj výší maximálních vyměřovacích základů pro platby do veřejného zdravotního pojištění od roku 2008:

Tendr na mýto Hospodářství Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Připraví transformaci Ředitelství silnic a dálnic na státní podnik tak, aby zajistila efektivní výběr mýta po 1. lednu 2017 plně pod kontrolou Ministerstva dopravy.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 11

Statut Ředitelství silnic a dálnic ani forma kontroly efektivity výběru mýta se vládě dosud nepodařily změnit.

Od 1. ledna 2017 se v oblasti výběru mýtného v Česku neudála žádná zásadní změna. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) je stále státní příspěvková organizace zřízená Ministerstvem dopravy ČR, systém mýtných bran dosud provozuje firma Kapsch a dohlíží na něj společnost CGI, která mimo jiné hodnotí efektivitu výběru mýta.

Ta za svoje služby v roce 2016 (.xlsx) inkasovala 75 mil. korun ročně a jako jediný kandidát uspěla i ve veřejné zakázce na auditorské služby v tomto roce. Některá média přitom kritizovala ŘSD za vypsání zakázky v časové tísni, což mohlo zvýhodnit CGI oproti konkurenci.

Nejnovější tendr na provozování mýta byl vládou odsouván, nakonec byl v časové tísni provoz prodloužen společnosti Kapsch. Má jít o přechodnou variantu, než bude vypsán dlouhodobý tendr, o kterém vláda také ve svém závazku mluví. Nekonzistentnost ministerstva dopravy v této věci dokládá také video Otázek Václava Moravce, které dokládá velké změny ve vyjádřeních ministra Ťoka v této věci v čase.

Valorizace penzí Sociální stát Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Vláda připraví novelu zákona o důchodovém pojištění týkající se úpravy podmínek pro zvyšování důchodů od roku 2015. Vláda ukončí platnost pravidla snížené valorizace důchodů a zajistí, že důchody budou od ledna 2015 opět zvyšovány o 100 % nárůstu spotřebitelských cen a o jednu třetinu nárůstu reálné mzdy.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 6

Sobotkova vláda v dubnu 2014 podala návrh novely zákona o důchodovém pojištění. Tento návrh byl schválen, od 1. září 2014 nabyl účinnosti a je vypsán ve Sbírce zákonů jako 183/2014 Sb. (.pdf, str. 35).

Tento zákon ukončil dosavadní platnost tehdejší valorizace, která byla upravena zákonem č. 314/2012 Sb. Původně se tedy v období od 1. ledna 2013 do posledního prosince roku 2015 měly důchody valorizovat tak, že se zohledňovala pouze 1/3 růstu spotřebitelských cen. Měla tedy proběhnout ještě jedna snížená valorizace v lednu 2015.

Sobotkova vláda však změnou v zákoně tuto sníženou valorizaci zrušila a již od ledna 2015 se tedy podmínky valorizace důchodů upravily na zvyšování důchodů podle 100 % nárůstu spotřebitelských cen a jednu třetinu nárůstu reálné mzdy.

Více peněz na opravu silnic Hospodářství Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zvýšíme objem prostředků na opravy a údržbu dopravní infrastruktury s cílem zastavit dlouhodobé podfinancování, které vede k degradaci stavu těchto sítí.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 26

Slib hodnotíme jako splněný, protože objem prostředků směřujících do Státního fondu dopravní infrastruktury se v průběhu mandátu vlády Bohuslava Sobotky postupně zvyšoval. Výstavby, modernizace, opravy, údržby nebo správy silnic, dálnic a drah zabezpečuje právě Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI), který je v působnosti ministerstva dopravy.

Data ke grafu.

Výdaje na dopr. infrastrukturu Hospodářství Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Výše celkových zdrojů pro dopravní infrastrukturu by se v průběhu volebního období měla přiblížit cca 2 % HDP.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 25

Slib nebyl splněn, neboť pouze v roce 2015 se celkové zdroje přiblížily hodnotě 2 % HDP. V ostatních letech se výdaje pohybovaly výrazně pod touto hranicí.

Podobně jako ve zmíněné předchozí provedené analýze vyjdeme z Výročních zpráv Státního fondu dopravní infrastruktury. Materiály za roky 2016 a 2017 naleznete zde (.pdf) a zde.

Výši celkových příjmů rozpočtu SFDI za volební období 2013–2017, respektive 2014–2017 (neboť počátek mandátu Sobotkovy vlády je 29. ledna 2014) zachycuje následující tabulka:

Porovnáme-li tyto příjmy (včetně schválených) s meziročním vývojem HDP České republiky – makroekonomická predikce MFČR (tabulka – Přehled hlavních ukazatelů) dostaneme tyto údaje:

Z tabulky vyplývá, že se příjmy rozpočtu SFDI přiblížily deklarované hodnotě 2 % HDP pouze v roce 2015, a to díky dobrému čerpání evropských dotací (viz předchozí slib o stabilizaci zdrojů SFDI). A to se navíc týkalo jen skutečných příjmů, schválené výše rozpočtu této hodnoty nedosahují v žádném roce fungování Sobotkovy vlády.

Výdaje na sociální služby Sociální stát Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Vláda zajistí dostatečný objem finančních prostředků ze státního rozpočtu pro oblasti sociálních služeb, který nebude nižší než v roce 2014 a bude zohledňovat míru inflace.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 6

Je jistě problematické určit, co přesně je „dostatečný objem“, může jít o velmi subjektivní posouzení. V rámci ověření naplnění slibu tedy sledujeme, zda výdaje do sociálních služeb od roku 2014 nejsou nižší, než jaká byla jejich výše právě v tomto roce, kdy vláda Bohuslava Sobotky nastoupila.

S výjimkou roku 2015, kdy klesly celkové výdaje o zhruba 300 milionů korun, alokace na sociální služby rostla. V letošním roce je rozpočtováno oproti roku 2014 téměř o čtvrtinu finančních prostředků více (příslušná data naleznete ve zdroji pod tabulkou, vycházejí z monitoru státní pokladny).

Data: zde. Výkyv mezi roky 2011 a 2012 byl způsobem sociální reformou ministra Drábka.

Výhrada svědomí pro zdravotníky Sociální stát Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Přijmeme novou právní úpravu pro případy výhrady svědomí pro všechny pracovníky ve zdravotnictví.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 39

Výhrada svědomí je právní a etický institut, který umožňuje např. zdravotnickým pracovníkům odmítnout poskytnout zdravotnickou službu pacientovi, pokud by její poskytnutí odporovalo jejich svědomí nebo náboženskému vyznání.

V českém právním řádu je tento institut zakotven v zákoně o zdravotních službách. Na výhradu svědomí má nárok každý zdravotnický pracovník. Zdravotnické zařízení pak pacientovi zajistí jiného zdravotnického pracovníka.

Odmítnutí zdravotnické služby není možné, pokud by jím došlo k vážnému ohrožení zdraví nebo života pacienta.

Zákon o zdravotních službách byl od roku 2011 čtrnáctkrát novelizován. Žádná novela se však nedotkla ustanovení o výhradě svědomí.

Výnos daně z min. olejů Hospodářství Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Chceme zvýšit jeho podíl z výnosu spotřební daně z minerálních olejů minimálně na 25 %.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 25

Dle dostupných údajů na webových stránkách MFČR (2014; 2015; 2016; 2017; vždy Tabulka č. 1 - Plnění příjmů státního rozpočtu) a z Výročních zpráv SFDI za roky 2014–2017 (viz odkazy v předchozím slibu) je zřejmé, že se podíl z celostátních výnosů spotřební daně z minerálních olejů v rámci rozpočtu SFDI nenavýšil, jak o tom mluví vládní prohlášení. Viz následující tabulky:

Z tabulek je patrné, že do rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury bylo převáděno pouze okolo 10 % z celostátních výnosů daně z minerálních olejů, a nikoli deklarovaných 25 %.

Výplata dávek Sociální stát Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Vláda vytvoří podmínky pro smluvní a technické zajištění systému pro výplaty nepojistných sociálních dávek a dávek z oblasti státní politiky zaměstnanosti včetně veškerých pomocných aplikací, a to prostřednictvím infrastruktury a informačních systémů resortu práce a sociálních věcí.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 6

Slib hodnotíme jako splněný, protože vláda navýšila počet pracovníků úřadů práce, čímž se zlepšily podmínky pro vyplácení dávek. Vládě se také podařilo získat nové dodavatele informačních systémů. Je však nutné poznamenat, že z veřejných zdrojů není jasné, zda všechny systémy budou fungovat prostřednictvím infrastruktury a informačních systémů ministerstva práce a sociálních věcí.

Převedení vyplácení sociálních dávek z obcí na úřady práce proběhlo v roce 2011. Podle oficiální zprávy ministerstva práce a sociálních věcí se všechny nepojistné sociální dávky, včetně podpory v nezaměstnanosti, začaly v roce 2012 vyplácet na Úřadu práce ČR, který „nově od obcí přebral výplatu dávek hmotné nouze, příspěvku na péči a dávek osobám se zdravotním postižením“. Výhodou této změny bylo zdvojnásobení počtu míst, které dávky vyplácejí.

Jak popisuje tisková mluvčí Úřadu práce ČR ve zprávě z 15. 4. 2014:

„Centralizovaný ÚP ČR vznikl v roce 2011. Do té doby existovalo 77 samostatných okresních úřadů práce. V nich působilo celkem 8 136 lidí. Po zásadní organizační změně a převodu kompetencí v rámci zpracování a výplat nepojistných sociálních dávek k 1. 1. 2012 práce přibylo. Počet úředníků ale naopak klesl, a to o 1 953 osob. V době, kdy dávkovou agendu vykonávaly obce, pracovalo v této oblasti více než 3 642 lidí. Když přešla na ÚP ČR, dostalo ji na bedra 1 953 zaměstnanců. V červenci 2014 schválila vláda personální posílení v této oblasti, a to o 600 pracovníků. Momentálně má ÚP ČR celkem 10 007 zaměstnanců.“ Vládě se tedy povedlo přivést více zaměstnanců pro zajištění lepšího vyplácení dávek.

Ministerstvu práce a sociálních věcí se však nepodařilo naplnit závazek k zajištění nových informačních systémů na vyplácení dávek. Od roku 1993 vytvářela a zpracovávala firma OKsystem informační systémy pro výplatu sociálních dávek. Od roku 2011 se ale ministerstvo práce a sociálních věcí snaží o vysoutěžení nového systému. Tehdejší ministr Jaromír Drábek se pokoušel firmu OKsystem vyšachovat bez řádného výběrového řízení, a tak bylo jediným zákonným řešením navrácení k firmě OKsystem.

Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová se v roce 2014 rozhodla vyhlásit výběrové řízení na vysoutěžení nového systému. Fungovat měl začít podle původních plánu během ledna 2017. Jenže neúspěšní uchazeči podávali námitky a snažili se zvrátit rozhodnutí ministerstva. To zakázku rozdělilo na čtyři oblasti.

První nový velký informační systém začal fungovat od června (.pdf) letošního roku. Systém na zpracování dávek v nezaměstnanosti dodává firma Atos (.pdf), která podobný systém provozuje na Slovensku.

Druhý systém pro výplatu sociálních dávek se rozběhne od března 2018 a jeho autorem je OKsystem. Okruh jeho správy je od rodičovských příspěvků po dávky pro postižené.

Systém nazvaný Integrovaná a podpůrná provozní data dodává ČD Telematika a propojuje dva výše zmíněné systémy.

Poslední zakázku na systém Provozní integrační prostředí, který zajišťuje provoz a komunikaci mezi systémy, získala firma AutoCont.

Oba systémy jsou již připraveny, doposud však nebyly spuštěny. Než všechny tyto programy naběhnou, přechodné období překlene za miliardu právě OKsystem.

Další systém od ČD Telematika (nazvaný Integrovaná podpůrná a provozní data), který má zmíněné dva systémy dávek a zaměstnanosti propojovat, už je hotov, ale zatím na svou chvíli čeká. Podobně je na tom systém Provozní integrační prostředí (AutoCont) zajišťující provoz a komunikaci mezi systémy.

Na jaké platformě a infrastruktuře nové informační systémy od firem Atos a OKsystem pracují, se nám nepodařilo dohledat, jelikož příloha č. 6 Funkční a technické požadavky byla zadavatelem označena jako důvěrná neveřejná informace, kterou dostali pouze účastníci výběrového řízení.

U zakázek na další dva systémy Funkční a technické požadavky zveřejněné jsou:

Ministerstvo je správcem Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí, jehož obsahem jsou údaje nezbytné k plnění úkolů ministerstva a Úřadu práce v oblasti státní sociální podpory, pomoci v hmotné nouzi, příspěvku na péči, dávek pro osoby se zdravotním postižením, sociálně-právní ochrany dětí, státní politiky zaměstnanosti a ochranyzaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele.Jednotný informační systém práce a sociálních věcí může ministerstvo a Úřad práce využít rovněž za účelem získání potřebných údajů nezbytných pro výplatu a kontrolu vyplácení dávek nebo podpory v nezaměstnanosti, podpory při rekvalifikaci nebo kompenzace. Součástí Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí je rovněž Standardizovaný záznam sociálního pracovníka vedený podle zákona o pomoci v hmotné nouzi a zákona o sociálních službách.(.pdf, str. 4)

Vyšší zdanění hazardu Hospodářství Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Vyšší zdanění hazardu.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 29

Vláda zavedla přímou daň z hazardních her. Nižší sazba této daně je 23 %, vyšší sazba je 35 %. Sazby se určují podle druhu her, vyšší sazbě podléhají pouze technické hry. Tento zákon o daní z hazardních her nabyl účinnosti 1. ledna 2017.

Reforma zdanění hazardních her probíhala ve více fázích. Novela účinná od 1. ledna 2016 přinesla zvýšení sazeb odvodu, od roku 2017 však došlo ještě k dalšímu navýšení.

Tabulka: Zdanění hazardu v ČR. Zdroj: MFČR (.pdf)

Zákon o sociálním bydlení Sociální stát Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Prosadíme zákon o sociálním bydlení, který definuje standard sociálního bytu a vymezí osoby, které na něj mají při plnění stanovených podmínek nárok.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 14

V březnu 2017 vláda tento zákon po dlouhých diskuzích schválila, nicméně s ním nikdo příliš spokojen nebyl – vedly se spory například o tom, na koho by se měl zákon vztahovat.

ČSSD měla v plánu zákon aplikovat na široké spektrum lidí v nouzi, včetně seniorů, samoživitelů nebo postižených. Naopak ANO požadovalo zúžení skupiny obyvatel, na které by se zákon měl vztahovat, a také bylo proti zřizování nového úřadu, který by přidělování bytů řídil místo obcí. Místo toho měly být do programu dobrovolně zapojeny obce, které by tyto byty přidělovaly.

V případě, že by obce spolupráci odmítly, měl byty přidělovat nově zřízený Státní fond rozvoje bydlení. Opoziční strany pak kritizovaly zákon kvůli obavám o vytvoření sociálně vyloučených lokalit a také kvůli finanční náročnosti.

Po schválení ve vládě byl zákon poslán do Poslanecké sněmovny. Zde byl projednáván 17. 5. 2017, nicméně jednání bylo přerušeno a od té doby se o zákonu nejednalo. Jelikož je stále v prvním čtení, je fakticky jisté, že se již projednat nestihne a spadne tak pod stůl.

Zákony na rychlejší stavby Hospodářství Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Předložíme legislativní návrhy pro urychlení a zjednodušení přípravy a realizace liniových staveb ve veřejném zájmu.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 26

Přípravu zákona o liniových stavbách označoval na jaře 2014 jako svou prioritu tehdejší ministr dopravy za ANO Antonín Prachař. Ten předložil věcný záměr návrhu zákona o liniových stavbách na podzim 2014, avšak Prachařův nástupce ve funkci, Dan Ťok (též za ANO), stáhl zmíněný návrh z legislativní rady vlády, protože obsahoval velké množství nevypořádaných připomínek.

V prosinci 2015 ministr Ťok oznámil, že chce, aby jeho ministerstvo připravilo vlastní zákon pro stavby ve veřejném zájmu, který by výrazně urychlil přípravu liniových staveb.

V září 2016 ministr Ťok v pořadu Otázky Václava Moravce na ČT (v čase 46:00) na moderátorovu otázku, zda vláda představí zákon o liniových stavbách v tomto volebním období, odpověděl: „...s pokorou musím říct, že je otázka, jestli je toho vláda schopná. A já to nevidím jako reálné.“

Na jaře roku 2017 ministr Ťok řekl, že do poloviny letošního roku předloží věcný návrh zákona o liniových stavbách. Ačkoliv na webu ministerstva dopravy nelze dohledat žádné aktuality o přípravě zmíněného zákona, k jeho přípravě zřejmě docházelo – v červnu 2017 přinesl server aktuálně.cz informaci, že ministerstvo si za 2,4 mil. korun nakoupilo externí právní služby na zpracování věcného záměru zákona. Tento postup přípravy věcného záměru kritizoval premiér, kterému vadila zejména cena externích služeb.

Ačkoliv zákon o liniových stavbách dosud neexistuje, některé jeho principy (vedoucí ke zrychlení přípravy těchto staveb, jako je např. koordinované povolovací řízení, které slučuje územní řízení, stavební řízení a posuzování vlivu na životní prostředí – RIA) byly zaneseny do rozsáhlé novely stavebního zákona (zákon č 183/ 2006 Sb.), která byla ve Sbírce zákonů vyhlášena na konci července 2017. Návrh novely stavebního zákona vláda schválila v září 2016 usnesením č. 828 a Sněmovně ji za vládu předložilo ministerstvo pro místní rozvoj dne 3. 10. 2016 jako sněmovní tisk č. 927.

Vláda rovněž nadvakrát (podruhé ve spolupráci s pravicovou opozicí) prosadila zvýšení výkupních cen za pozemky, a to v rámci novel zákona o urychlení výstavby dopravní vodní a energetické soustavy (vyvlastňovací zákon). Tento krok má přispět k urychlení výkupů pozemků.

Zálohové výživné Sociální stát Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Pro případy, kdy druhý rodič neplatí řádně výživné, prosadíme zákonnou úpravu řešící zálohované výživné, poskytované za jasných podmínek státem.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 37

Tento návrh zákona byl vládou schválen a předložen do Poslanecké sněmovny v březnu 2017. Tam však jeho cesta prozatím skončila – zákon byl doporučen na projednání 5. dubna 2017, od té doby však nebylo zahájeno ani první čtení. Je tedy zjevné, že se již nestihne do konce volebního období projednat. Zákon o zálohovaném výživném by zaručoval „poskytování zálohovaného výživného nezaopatřeným dětem v případě, že fyzická osoba, která má k nezaopatřenému dítěti soudem uloženou povinnost hradit výživné, tuto svou povinnost řádně a včas neplní.“

Tyto dávky by dostávaly děti z domácností s příjmem pod 2,7 násobku životního minima a dětem by byla vyplácena částka do 1,2 násobku dětského životního minima, a to pokud povinná osoba neuhradila výživné po dobu delší než tři měsíce.

Opozice kritizuje nízkou vymahatelnost – ta by měla údajně dosahovat asi 10 %. TOP 09 také navrhuje, aby bylo možné dávku vymáhat po dlužnících už po dvou, ne třech měsících.

Zkrácení daňových výhod pro některé OSVČ Hospodářství Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Podnikající fyzické osoby (OSVČ), které dlouhodobě nevykazují zisk z podnikání (a po zohlednění všech zdanitelných příjmů nevykazují základ daně), nebudou mít nárok na daňové zvýhodnění. Toto opatření se nebude vztahovat na fyzické osoby v roce zahájení podnikání a v následujících 3 letech.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 30

Původně se mělo jednat o tzv. minimální daň, kterou by měly povinnost platit všechny OSVČ bez ohledu na výši základu daně. Z toho vláda postupně došla k požadavku, aby OSVČ bez dlouhodobých zisků nebylo nárokováno daňové zvýhodnění. Současný zákon o daních z příjmů fyzických osob však nic takového neobsahuje. Tento bod tedy zůstal nesplněn.

Daňové zvýhodnění pro OSVČ se týká nároku na slevu na dani na vyživované dítě. Živnostníci, kteří uplatňují svou daňovou povinnost pomocí paušálu, ovšem stejně neměli nárok na tuto výhodu. Pro některé živnostníky je možné až od 1.ledna letošního roku uplatnit slevu na děti.

Zrušení II. pilíře Sociální stát Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Sloučíme II. a III. pilíř. Zastavíme vyvádění prostředků z průběžného důchodového pilíře.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 36

Slib označujeme za splněný, neboť II. pilíř důchodového systému Sobotkova vláda zrušila, čímž zastavila vyvádění prostředků z I. pilíře (průběžného) a reformou III. pilíře jej pro občany částečně zatraktivnila.

II. pilíř zavedla vláda Petra Nečase. Nynější vláda Bohuslava Sobotky na jednání dne 18. května 2015 projednala návrh zákona, jímž předložila zrušení II. pilíře penzijního sytému. V říjnu 2015 byl tento vládní návrh schválen Poslaneckou sněmovnou a koncem téhož roku také Senátem.

Změny, k nimž došlo zrušením II. pilíře a reformou III. pilíře, si následně ukážeme.

Důchodový systém před přijetím zákona č. 376/2015 Sb. o ukončení důchodového spoření během mandátu Sobotkovy vlády – tedy před zrušením druhého důchodového pilíře – vypadal následovně:

(MFČR, 2013; Manuál k důchodové reformě [.pdf, str. 7])

Důchodový systém sestával ze tří takzvaných důchodových pilířů:

I. důchodový pilíř - průběžný, do něhož tečou prostředky primárně ze sociálního pojistného a jsou z tohoto fondu vypláceny státní důchody.

II. důchodový pilíř, který Sobotkova vláda zrušila. Tento pilíř umožňoval účast na bázi dobrovolnosti, ale nebylo možné z něj vystoupit před dovršením věku, v němž byl člověku přiznán státní důchod z I. pilíře. Způsob financování byl založen na 5% odvodu z hrubé mzdy účastníka, přičemž se mu o 3 % snížil odvod do I. důchodového pilíře. II. pilíř obhospodařovaly penzijní společnosti, díky kterým měly být peníze na kapitálových trzích následně zhodnoceny.

Právě ono snížení odvodu do I. pilíře, z nějž se vyplácí státní důchody, bylo se zrušením II. pilíře zastaveno.

Posledním pilířem byl III. důchodový pilíř (penzijní připojištění pro účastníky transformovaných fondů a doplňkové penzijní spoření). Tento pilíř doznal reforem, ale zůstal zachován.

V rámci reforem se například do doplňkového penzijního spoření umožnil vstup všem bez věkového omezení (kapitola 5., Změny ve III. pilíři). Rodiče tedy mohou spořit v rámci tohoto pilíře svým dětem. Účast ve III. pilíři je taktéž dobrovolná. Ze systému lze předčasně vystoupit, ovšem s tím, že nárok na státní příspěvek a daňové úlevy je podmíněn setrváním do stanovené doby. Stát k měsíčním příspěvkům účastníků vyplácí státní příspěvek a umožňuje odečíst část zaplacených příspěvků ze základu daně z příjmů.

Zrušení superhrubé mzdy Hospodářství Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Koalice zruší koncept superhrubé mzdy a solidární přirážky zavedením druhé sazby daně z příjmů fyzických osob. Tato sazba daně bude stanovena tak, aby byl rozpočtový dopad zrušení superhrubé mzdy a solidární přirážky neutrální (tj. nedojde ke zvýšení daňového zatížení fyzických osob).“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 29

Slib je hodnocen jako nesplněný, vláda nezrušila superhrubou mzdu ani tzv. solidární přirážku. Nezavedla rovněž druhou sazbu z příjmů fyzických osob.

Výpočet superhrubé mzdy (respektive základu daně) je definován v zákoně o daních z příjmů. V tomtéž zákoně je definováno také solidární zvýšení daně.

Ačkoli nynější vláda Bohuslava Sobotky dala slib, že zruší koncept superhrubé mzdy a solidární daně, nestalo se tak. V lednu 2015 se Bohuslav Sobotka pro iDNES.cz vyjádřil, že daň ze superhrubé mzdy měla být v tomto roce naposledy, přičemž s jejím zrušením počítají nejpozději od 1. ledna 2016.

Rovněž tak učinil i místopředseda vlády Pavel Bělobrádek, který řekl:

Počítáme s tím, ale čekáme na ministerstvo financí, až to připraví.

Za ministerstvo financí k tomu tehdy místo Andreje Babiše uvedl informace tehdejší šéf tiskového oddělení Radek Ležatka - s tím, že upozornil na možné komplikace spojené se zásahem do daňového systému, délkou legislativního procesu či nezbytnou diskusí, v jejímž rámci by se konkretizovalo politické zadání. Rovněž připustil, že vzhledem k výše zmíněné problematice nelze potvrdit termín 1. ledna 2016.

V květnu 2015 se problematikou zrušení superhrubé mzdy začala vládní koalice znovu pomalu zabývat. Dotyčnou agendu mělo (jak již bylo uvedeno) na starosti ministerstvo financí, nicméně Andrej Babiš k tomuto uvedl:

Teď superhrubá mzda určitě není na stole. Já potřebuju dořešit rozpočet, potřebuju dořešit hlavně evidenci tržeb a potřebuju prosadit zákony, abych vybíral daně.

Kvůli nákladům, které se měly v souvislosti se zrušením superhrubé mzdy vyšplhat údajně až na miliardu korun, navrhl Babiš její zrušení odložit.

V lednu roku 2016 navrhla ODS prostřednictvím předsedy Petra Fialy zrušení solidárního zvýšení daně v rámci pozměňovacích návrhů (.pdf) novely zákona o daních z příjmů. Tento návrh ovšem podpořilo při hlasování pouhých 45 poslanců. Z koalice hlasoval pro jen Ivan Pilný, současný ministr financí.

Na jaře 2016 premiér Bohuslav Sobotka znovu zopakoval, že kabinet tento slib nestihne splnit, a tento úkol tak zůstane na příští vládě.

Dělat to jenom proto, abychom si mohli udělat další čárku, aniž by to mělo nějaký větší smysl z pohledu změny daňového systému, to si myslím, že není krok ve prospěch daňového poplatníka.

O necelé dva týdny později ministerstvo financí uvedlo, že přepisuje celý daňový zákon, který by měl být hotov v září 2017, tedy těsně před volbami. Nový návrh zákona o daních z příjmů by měl umožnit lepší a efektivnější správu daní - výpočet, výběr a jejich kontrolu. Rovněž by se s novelou tohoto zákona měl vymýtit takzvaný švarcystém a také by měl přijít konec superhrubé mzdy.

Je zde potřeba dodat ještě poznámku k solidárnímu zvýšení daně - Nečasova vláda deklarovala, že tato daň bude mít pouze dočasnou účinnost (pdf., str. 45) , nicméně toto omezení nebylo nakonec součástí finální podoby zákona, a tudíž solidární zvýšení daně platí díky tomu i nadále (viz výše).

Žádné změny v daních 2014 Hospodářství Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Nebudeme provádět žádné změny v daňových předpisech, které by měnily výši zdanění v roce 2014.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 28

Vláda Bohuslava Sobotky nastoupila 29. ledna 2014, tedy až po ohlášení změn daňových sazeb na rok 2014, které zpravidla přichází v účinnost od 1. ledna daného roku. V roce 2014 se tedy daňové sazby nezměnily.

Během roku 2014 vláda schválila změny v daňových předpisech, vešly ale v účinnost až od roku 2015, například zákon o změnách souvisejících s daněmi z příjmů (zákon č. 267/2014 Sb.).

Sliby vlády Andreje Babiše ověřujeme díky grantové podpoře Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.