Demagog.cz

Sliby Sobotkovy vlády (2014—2017)

Speciální výstup Demagog.cz sledující plnění slibů vlády Bohuslava Sobotky

S končícím volebním obdobím zpracoval Demagog.cz unikátní analýzu, nakolik koalice ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL splnila závazky, které si na začátku volebního období sama vytyčila. Pečlivě jsme prostudovali programové prohlášení vlády a koaliční smlouvu a identifikovali jsme přesně 156 měřitelných slibů, a to napříč rezorty. Můžete si tak přečíst, jak si vláda vedla v plnění slibů na poli bezpečnosti, zahraniční politiky, zdravotnictví, školství, práva a státní správy, hospodářství a ekonomiky, zemědělství i životního prostředí.

U každého jsme na základě dohledávání primárních zdrojů informací zkoumali, zda se jej koalici podařilo naplnit (kompletní metodika). Pro potřeby tohoto výstupu pracujeme s třemi hodnotícími kategoriemi — jde o sliby splněné, částečně splněné a nesplněné (více v metodice). Cílem hodnocení není říct, zda vláda byla dobrá, nebo špatná. To si rozhodne každý volič 20. a 21. října u volební urny. Naším cílem bylo nabídnout veřejnosti tvrdá data a poctivou analýzu namísto impulsivních a zkratkovitých hodnocení, která s sebou nese rozbíhající se předvolební kampaň. Z výsledků vyplývá, že vláda splnila 51 % verifikovatelných slibů a naopak nesplnila 40 % z toho, co si vytyčila v koaliční smlouvě.

Analýzu jsme zpracovali k 20. srpnu 2017, po proběhnuvší poslední schůzi Poslanecké sněmovny ji budeme s ohledem na legislativní posuny u jednotlivých předloh ještě aktualizovat.

Budeme rádi za vaši zpětnou vazbu. Pište nám na info@demagog.cz.

Poslední aktualizace výstupu: 20. srpna 2017

156 sledovaných slibů

79 splněných
51 %
14 částečně splněných
9 %
63 porušených
40 %
Oblast Hodnocení
Digitální gramotnost Právní stát Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Přijetí Strategie pro zvýšení digitální gramotnosti a rozvoj elektronických dovedností občanů.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 4

Strategii digitální gramotnosti ČR na období 2015–2020 (.pdf) schválila vláda usnesením č. 523 dne 1. 7. 2015. Tímto usnesením vláda uložila ministryni práce a sociálních věcí (MPSV), aby do konce března 2016 zpracovala Akční plán pro implementaci zmíněné Strategie, aby implementaci Strategie MPSV koordinovalo s ministerstvem školství a dále aby ministryně práce a sociálních věcí předkládala vládě každý kalendářní rok (vždy k 30. červnu) vyhodnocení naplňování Strategie. Akční plán Strategie ministryně vládě předložila a ta ho schválila usnesením č. 616 na svém zasedání dne 7. 7. 2016.

Ministryně Marksová vládě dne 10. 7. 2017 předložila pro informaci Zprávu o naplňování Akčního plánu Strategie digitální gramotnosti České republiky na období 2015 až 2020 v roce 2016 (bod D, číslo 3).

Strategie digitální gramotnosti je součástí širšího projektu nazvaného Digitální Česko v. 2.0 – Cesta k digitální ekonomice (.pdf), který schválila předchozí (Nečasova) vláda dne 20.3. 2013 usnesením č. 203. V příloze (.pdf, str. 3) tohoto usnesení se v bodě 16 píše o pověření MPSV v koordinaci s ministerstvem školství k vypracování Strategie pro zvýšení digitální gramotnosti a rozvoj elektronických dovedností občanů.

Jak se také uvádí v příloze usnesení č. 203, cílem Strategie je „...rozvíjet optimální nástroje tak, aby byli noví pracovníci připraveni na vstup do zaměstnání a zároveň aby byli podporováni současní zaměstnanci, kteří čelí změnám v informačních a komunikačních technologiích a globalizaci. Mezi další cíle patří snižování digitální propasti a zajištění, resp. zvýšení, celkové úrovně digitální gramotnosti občanů a tím posílení české ekonomiky a její konkurenceschopnosti.“

Na praktické plnění cílů Strategie bude vynaloženo přes 3,8 miliardy korun; většinu částky pokryjí finance z evropských fondů, zbytek doplatí stát. Peníze mají směřovat na pořádání kurzů a školení a vybudování digitálních center pro širokou veřejnost.

Dobrovolní hasiči Bezpečnost Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Legislativně a organizačně dořešíme zapojování dobrovolníků do širšího spektra aktivit v bezpečnostní oblasti (dobrovolní hasiči) tak, aby na tuto aktivitu nedoplácel ani zaměstnanec-dobrovolník, ani jeho zaměstnavatel.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 49

Je třeba říci, že vláda v roce 2016 podpořila dobrovolné hasiče novým dotačním programem, téměř 400 milionů bylo uvolněnona nákup dopravních automobilů a na výstavbu nebo rekonstrukci požárních zbrojnic jednotek Sborů dobrovolných hasičů obcí. Slíbila také množství dalších kroků, které by měly dobrovolnické sbory podpořit. S tím se ovšem dobrovolní hasiči nespokojili a žádali také úlevy od zaměstnavatelů a zjednodušení procesu získání řidičského průkazu na velká auta.

Pokud jde o uvolňování ze zaměstnání, to je v současné době přinejmenším legislativně ošetřeno § 200 zákoníku práce. Zaměstnavatel sice musí dobrovolníka uvolnit bez náhrady, tu ovšem podle jiného zákona nahrazuje v plné míře obec. To však není dílem současné vlády. Stejně tak není jejím přičiněním, že za pracovní úraz vzniknuvší při takové akci nese odpovědnost obec, kde je dobrovolný sbor zřízen, a ta také platí náhradu.

Po předešlých slibech však následovalo přiznání 100% náhrady dobrovolným hasičům, jejichž nemocenská má původ právě v těchto veřejně prospěšných aktivitách. Zajistila to novela zákona o nemocenském pojištění, zákon z 19. dubna 2017 vstoupí v účinnost v únoru 2018. Druhý odstavec paragrafu 29, který nás zajímá především, přiřkl novele již původní návrh (bod 9 části první). Návrh byl předložen ministerstvem práce a sociálních věcí a našel podporu napříč Poslaneckou sněmovnou mimo strany TOP 09 a ODS.

K tomuto ovšem předložila obsáhlé výtky Komora velitelů jednotek dobrovolných hasičů, především pak k tomu, že přiznání náhrady není změnou oproti dřívější úpravě, přičemž přínosem by bylo přiřknout hasičům privilegované náhrady zejména v počátku nemocenské. Dosud totiž požívají po dobu prvních 14 dnů (bez prvních 3 dnů) stejné náhrady mzdy nebo platu jako jiní zaměstnanci, a to ve výši 60 % průměrného výdělku, kdy se započítávají jen pracovní dny. Tento stav Komoře velitelů nevyhovuje. Stejně tak apeluje i na to, že stále existuje nerovnost mezi jednorázovým odškodněním za poškozené zdraví pro dobrovolné hasiče a hasiče z povolání.

I přes tyto výtky je ovšem zřejmé, že vládní koalice podnikla kroky k řešení daného problému, jak se zavázala.

Ekonomická diplomacie Bezpečnost Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Vláda bude klást důraz i na ekonomickou diplomacii. Ministerstvo zahraničních věcí a Ministerstvo průmyslu a obchodu zpracují její koncepci, kterou budou společně uskutečňovat a která zahrne i soukromý sektor.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 18

Ekonomická diplomacie byla podpořena dohodou uzavřenou mezi ministerstvem zahraničních věcí (MZV) a ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO); proběhla také aktualizace Exportní strategie ČR, která je základním rámcem proexportní politiky.

V roce 2014 byla podepsána Rámcová dohoda mezi MZV a MPO o zásadách spolupráce při zajišťování podpory exportu a ekonomické diplomacie České republiky. Dohoda stanovuje základy systému podpory exportu a ekonomické diplomacie a jasně rozděluje kompetence obou ministerstev v této oblasti.

Dále došlo k aktualizaci Exportní strategie České republiky 2012–2020, kterou vláda ČR schválila v roce 2016. Předkládal ji ministr průmyslu a obchodu ve spolupráci s ministrem zahraničí. Nová verze mimo jiné zdůrazňuje potřebu těsnější spolupráce zainteresovaných ministerstev tak, aby byly proexportní činnosti koordinovány efektivně podle aktuálních potřeb podniků, a předpokládá průběžnou komunikaci s firemními reprezentacemi.

Ekonomická diplomacie je nově také explicitně uvedena (na str. 7) jako jeden z nástrojů zahraniční politiky v Koncepci zahraniční politiky České republiky, která byla aktualizována v roce 2015.

MZV každoročně zastřešuje projekty na podporu ekonomické diplomacie, například v podobě podnikatelských misí, účasti na výstavách a veletrzích nebo kulatých stolů. V roce 2017 bylo po první výzvě k realizaci doporučeno 240 projektů, na které bylo přiděleno více než 35 milionů Kč, po druhé výzvě přibylo dalších 45 projektů. V oblasti podnikatelských misí se mimo těch velkých, které probíhají za účasti nejvyšší politické reprezentace, nově pořádají sektorové obchodní mise, zaměřené na sektory, v nichž mají české podniky největší šanci uspět.

Elektronická sbírka zákonů Právní stát Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Podpoříme projekt elektronické sbírky zákonů dostupné každému občanu na internetu.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 44

Elektronickou sbírku zákonů vláda skutečně podpořila a to zejména legislativně. Prosadila zákon, který tuto sbírku zavedl. Nově by měla být tato věc dostupná od začátku roku 2020, kdy začne být výše uvedený zákon účinný.

Dle návrhu vlády by měl být systém reálně hotov do konce března 2018 (str. 80). V období do zmíněného roku 2020 by měla mít veřejnost k dispozici systém v pilotním provozu (str. 108). Co se týče finančních nákladů, celé zřízení by mělo stát 527 milionů korun, z čehož asi 80 % nákladů má být pokryto evropskými penězi (str. 17).

Elektronické fakturace Právní stát Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zavedeme elektronizaci daňových dokladů a elektronizaci fakturace pro instituce státní správy a jejich dodavatele.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 47

Možnost listinné nebo elektronické podoby daňového dokladu je zakotvena již v původním znění zákona o DPH z roku 2004. Definice elektronického daňového dokladu se dále zpřesňuje jak v zákoně, tak v pokynech finanční správy.

V České republice existuje standard pro elektronickou fakturaci ISDOC, který na základě společné deklarace výrobců ekonomických a ERP systémů ICT unie a zástupců státu vybudoval a spravuje společný formát elektronické komunikace.

V roce 2014 byla představena nová verze ISDOC, která obsahuje nové možnosti pro využití strukturované elektronické fakturace ve veřejných zakázkách. Je rozšířena například o číslo a platnost smlouvy, spisovou značku a číslo jednací, kódy výkonového účetnictví státu nebo položky pro evidenci spotřební daně. Umožní tak snadnější sledování jednotlivých položek v účetnictví státu.

Z veřejně dostupných informací není patrné, nakolik tento pokrok v elektronizaci daňových dokladů byl iniciován státní správou či přímo touto vládou. K představení nové verze došlo v dubnu 2014, tedy jen tři měsíce po nástupu Sobotkovy vlády. Je nicméně faktem, že během fungování této vlády ke změně došlo, slib tak hodnotíme jako splněný.

Financování politických stran Právní stát Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zpřísníme systém financování politických stran zavedením výdajového limitu pro volební kampaně a uzákoněním limitu pro dary od fyzických a právnických osob.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 46

V září 2016 byl schválen zákon č. 322/2016 Sb. (.pdf), kterým se mění volební zákony a další související zákony s účinností od 1. ledna 2017. Všechny kandidující subjekty jsou mimo jiné povinny do pěti dnů od vyhlášení voleb zřídit transparentní volební účet.

Součástí této novely je také zavedení limitu na výdaje ve volebních kampaních.

Ve stejné době byla také přijata novela zákona o sdružování v politických stranách a politických hnutích (zákon č. 302/2016 Sb.), která upravuje podmínky pro poskytnutí darů politickým stranám nebo hnutím od fyzických a právnických osob (§18 tohoto zákona).

Dary a jiné bezúplatné plnění nesmí od jedné osoby v daném kalendářním roce překročit částku 3 miliony Kč. V souvislosti s těmito novelami byl zřízen Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí, který každoročně dohlíží na výroční finanční zprávy politických subjektů a má přehled o dárcích a jejich darech (§19, z. č. 302/2016 Sb.).

Fiskální pakt Bezpečnost Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Jako výraz odpovědné fiskální politiky se vláda připojí k fiskálnímu paktu (Smlouvě o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii).‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 16

Smlouvu o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové uniischválila vláda 24. března 2014 a souhlas s ratifikací vydal 27. srpna také Senát.

Přesto zůstává smlouva stále neschválená, chybí ratifikace poslanci a také prezidentem. Koalice má v Poslanecké sněmovně většinu, smlouvu mohla schválit během celého volebního období. Prozatím prošel dokument pouze prvním čtením, které proběhlo již v roce 2014. Vláda měla tedy fakticky tři roky času prohlasovat smlouvu ve druhém čtení.

U mezinárodních smluv jsou v Poslanecké sněmovně pouze dvě čtení a čistě teoreticky je možné, že se smlouva stihne projednat ještě během září. Prozatím se tak ovšem nestalo, závazek tak hodnotíme jako nesplněný. Vláda sice danou smlouvu schválila, bez proběhnuvší ratifikace jde ovšem pouze o deklaratorní postoj.

Účelem smlouvy je posílit hospodářský pilíř Hospodářské a měnové unie. K tomu má dojít prostřednictvím třech opatření: zpřísnění rozpočtové kázně, posílení koordinace hospodářských politik a zlepšení správy eurozóny. Jedná se například o zajištění vyrovnaného nebo přebytkového veřejného rozpočtu.

Fiskální pakt v současnosti znamená hlavně možnost České republiky účastnit se na vybraných jednáních summitů eurozóny. Závaznost plnit fiskální pak však mají jenom státy platící eurem.

Fond zábrany škod Bezpečnost Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zachováme finanční prostředky získané díky změně zákona o pojišťovnictví pro HZS ČR nad rámec jejich standardního rozpočtu (fond zábrany škod a platby za výjezdy k dopravním nehodám).‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 49

V roce 2013 byl přijat zákon o pojišťovnictví, který ukládá pojišťovnám odvádět 3 % z povinného ručení do Fondu zábrany škod. Tento fond financuje integrovaný záchranný systém (15 % z fondu) a také prevenci pro bezpečný provoz na silnici (15 %). Zbylých 10 % se rozděluje dle uvážení a potřeby.

Hasičské záchranné sbory České republiky z toho fondu každý rok dostanou přes 60 %, z toho 20 % pro SDH ČR a 40 % pro HZS ČR. Tyto finance jsou většinou využity pro nákup nových vozidel a techniky. Každý rok je celková částka Fondu zábrany škod zhruba 600 miliónů korun. HZS ČR tak díky tomuto systému dostává skoro 400 miliónů ročně nad rámec svého rozpočtu.

Stejný zákon také upravuje úhradu nákladů na výjezd. Suma se vyměřuje dle paušální částky 5600 Kč/h. Tato částka se platí v případě, že HS vyjede k dopravní nehodě, k případu, který byl úmyslně způsoben, nebo kvůli falešné zprávě. Dané peníze pak jdou přímo do rozpočtu daného HS, jenž k případu vyjel.

Zákon se během současné vlády neměnil. Dle zpráv o činnosti za roky 2013 (.pdf, str. 152) a 2015 (.pdf, str. 125) si HZS ČR polepšily zhruba o 990 miliónů, a tak slíbené peníze hasičským sborům opravdu zůstaly. Dodejme nicméně, že Nejvyšší kontrolní úřad ve svém nálezu z roku 2015 konstatoval, že hasiči nečerpají maximální možnou částku, kterou by čerpat mohli. A to zejména s ohledem na nejednoznačnost legislativy.

Justiční samospráva Právní stát Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Předložíme návrhy na zřízení samosprávy justice za účelem zajištění co nejvyšší nezávislosti, efektivnosti a odpovědnosti soudního rozhodování.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 44

Vládní koalice během svého mandátu justiční samosprávu nezřídila. Dokládá to přehled tisků (zadat vláda, do kolonky zástupce pak „spravedlnost“), které byly a jsou projednávány od začátku volebního období v Poslanecké sněmovně. Ani jeden z nich příslušné úpravy neobsahuje.

Během pracovní cesty do Brna v únoru letošního roku ministr Chvojka uvedl, že ani nepředpokládá, že by se zřízení justiční samosprávy v tomto období podařilo. Vzhledem k blízkému termínu voleb a faktu, že žádný návrh není ani projednáván, je naprosto vyloučeno, aby vláda tento svůj slib splnila.

Konec anonymity příjemců dotací Právní stát Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Prosadíme konec anonymity příjemců dotací a společností obchodujících se subjekty veřejné správy. Právnické osoby s anonymními vlastníky, které nerozkryjí kompletní vlastnickou strukturu, nebudou mít přístup k veřejným zakázkám, drobným nákupům, dotacím, návratné finanční výpomoci, úvěru z veřejného rozpočtu a majetku státu, obce nebo kraje. Stejný požadavek bude uplatňován i na jejich subdodavatele. Informace o vlastnické struktuře budou zpřístupněny veřejnosti s výjimkou zákonem stanovených omezení.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 47

Problematiku rozkrývání nejasné vlastnické struktury zčásti řeší zákon o zadávání veřejných zakázek a novela zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.

Podle zákona o zadávání veřejných zakázek, účinného od října 2016, musí vítězný uchazeč vždy doložit vlastnickou strukturu. Pokud na základě předložených dokladů zadavatel zjistí existenci střetu zájmů, vítězného uchazeče ze zakázky vyloučí. Zákon uvádí výčet dokladů nutných k prokázání skutečného majitele uchazeče.

V novele zákona o opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti s účinností od roku 2017 jsou uvedeny definice a řešení rozkrývání vlastnické struktury. Novela zákona definuje skutečného majitele, jehož totožnost je v některých případech povinna zjistit povinná osoba.

Novela zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob zavádí od roku 2018 evidenci údajů o skutečných majitelích. Stanovuje údaje o skutečném majiteli právnické osoby, jež mají být povinně zapisovány do evidence skutečných majitelů. Zavedení evidence znamená konec anonymity vlastníků společností. Evidence nebude veřejná, dálkový přístup do ní bude mít vymezený okruh státních orgánů.

Problematika samotného zákazu obchodování státu se společnostmi s nejasnými vlastníky bude podle Akčního plánu boje s korupcí na rok 2016 (.pdf, str. 12) řešena až ve spojitosti se společnou úpravou v rámci Evropské unie, u níž se předpokládá přijetí v roce 2018. Akční plán boje s korupcí 2017 v této souvislosti nepřinesl žádné nové informace.

Slib hodnotíme jako nesplněný. Zavedením evidence skutečných majitelů sice skončí anonymita vlastníků společností, ve věci zákazu obchodování státu se společnostmi s nejasnými vlastníky však – s výjimkou zákona o zadávání veřejných zakázek, který takové korporace z veřejných zakázek vylučuje – nebylo přijato žádné opatření, jež by tyto společnosti z obchodování se státem vyloučily. Evidence skutečných majitelů navíc nebude – v rozporu s vládním prohlášením – veřejně dostupná.

Kontrola zpravodajských služeb Bezpečnost Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Vláda předloží návrh zákona, který stanoví rozsah a způsob kontroly zpravodajských služeb Parlamentem ČR. Zákon bude vycházet ze zásady, že parlamentní kontrole musí podléhat všechny zpravodajské služby České republiky. Zákon zavede dvoustupňový systém kontroly, proto bude kromě zřízení kontrolních orgánů v Poslanecké sněmovně ČR zřízen i od Parlamentu ČR odvozený expertní kontrolní orgán složený z důvěryhodných, bezpečnostně prověřených a veřejností respektovaných občanů.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 4

Vláda předložila Poslanecké sněmovně novelu zákona o zpravodajských službách 30. června 2016.

Novela přináší oproti současné situaci několik změn. První z nich je zřízení zvláštního kontrolního orgánu Poslanecké sněmovny, který má kontrolovat činnost Úřadu pro zahraniční styky a informace. Obdobné orgány již existují pro ostatní dvě zpravodajské služby - Bezpečnostní informační službu a Vojenské zpravodajství. Zřízením tohoto orgánu se tak naplní slib vlády, aby parlamentní kontrole podléhaly všechny zpravodajské služby ČR.

Druhou významnou novinkou je zřízení Orgánu nezávislé kontroly zpravodajských služeb ČR. Tento orgán má mít za úkol (.pdf, § 12 odst. 3) vykonávat kontrolu zákonnosti činnosti zpravodajských služeb včetně kontroly dodržování základních práv a svobod. Novela zároveň obsahuje požadavky (.pdf, § 12e–12f) na členy orgánu, kterých má být pět.

Obě novinky pak souvisí i s novinkou třetí, kterou je zavedení (.pdf, str. 17–18) dvojúrovňového systému kontroly zpravodajských služeb. První úroveň se má sestávat z kontrolních orgánů Sněmovny pro každou zpravodajskou službu zvlášť, druhou úroveň pak má tvořit orgán nezávislé kontroly. Ten však bude moci provádět kontroly pouze na základě podnětu (.pdf, § 12 odst. 3) jednoho z kontrolních orgánů Sněmovny, sám ze své vlastní iniciativy tak činit nebude moci.

Vláda nakonec návrh protlačila Poslaneckou sněmovnou na jejím posledním jednání volebního období 2013-2017. Slib tudíž hodnotíme jako splněný.

Limit u peněžních závazků Právní stát Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Smluvní strany se zavazují prosadit limit celkové výše úroků, zákonných sankcí a smluvních sankcí u peněžních závazků, který bude odvozený od výše zákonného úroku z prodlení.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 45

V prosinci 2016 nabyl účinnosti nový zákon o spotřebitelském úvěru, který upravuje poskytování úvěrů spotřebitelům.

Zákon obsahuje řešení situace, kdy spotřebitel nesplatí celý úvěr nebo jeho část včas, a dostane se tak do prodlení. V takovém případě bude muset zaplatit tuto nesplacenou část a k tomu po něm může poskytovatel úvěru požadovat zaplacení dalších položek.

Zákon nově stanovuje, že mezi tyto položky patří pouze úroky z prodlení, smluvní pokuta a náhrada nákladů, které poskytovateli vznikly v důsledku prodlení spotřebitele. Poskytovatel může po spotřebiteli požadovat zaplacení těchto položek pouze v případě, že si to spolu ve smlouvě ujednají.

Zákon dále stanovuje limit výše úroků z prodlení i smluvní pokuty. Co se týče úroků z prodlení, jejich výše je stanovena v nařízení vlády a vzhledem k srpnovému zvýšení repo sazby ČNB činí od počátku roku 2018 8,25 % z té části úvěru, kterou spotřebitel včas nesplatil. U smluvní pokuty její maximální výše činí 0,1 % denně opět z části úvěru, kterou spotřebitel včas nesplatil. Celková výše všech smluvních pokut pak nesmí přesáhnout polovinu částky celého úvěru a u úvěrů od 400 000 Kč může činit maximálně 200 000 Kč.

Obdobné limity pak zákon stanovuje i pro případ zprostředkování spotřebitelského úvěru.

Majetková přiznání politiků Právní stát Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Předložíme novelu zákona o střetu zájmů, která zavede elektronické vyplňování a zveřejňování majetkových přiznání politiků. Majetkové přiznání se bude podávat i ke dni nástupu do funkce.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 46

Nakonec přijatá a vládou navrhnutá novela zákona o střetu zájmů obsahovala změnu oznámení o majetku, příjmech a závazcích. Předtím se toto oznámení vztahovalo též na dary, bylo podávané písemnou formou a od roku 2008 i v elektronické podobě. Uchovával je registr oznámení, který byl spravovaný příslušným evidenčním orgánem. Po zaslaní žádosti bylo možné do něj nahlédnout osobně či elektronicky (.pdf).

Zákon č. 14/2017 Sb. zavádí povinnost podávat oznámení o majetku, příjmech a závazcích a vést registr oznámení už jen v elektronické podobě. Ten je nadále bezplatně přístupný pro některé veřejné funkce, např. poslance nebo senátora, už i bez potřebné žádosti.

Majetkové přiznání musel veřejný funkcionář po nastoupení do své funkce učinit nejpozději k 30. 6. následujícího kalendářního roku. Přijatý zákon 14/2017 Sb. to však mění a zavádí povinnost přiznat majetek, který vlastní, ještě před nástupem do funkce, a to ke dni předcházejícímu dnu nástupu do funkce (.pdf).

Slib tedy pokládáme za splněný, a to z důvodu, že novela zákona o střetu zájmů zahrnuje i povinnost podat majetkové přiznání ještě před nástupem veřejného funkcionáře do funkce.

Nábor policistů Bezpečnost Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Nastartujeme nábor policistů s cílem získat kvalitní lidi a překonat generační a odbornou diskontinuitu v policejních sborech.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 48

Jak dokládají data samotné Policie ČR, během vlády Bohuslava Sobotky (mezi lednem 2014 a lednem 2017) došlo k nárůstu počtu příslušníků policie o 1635 osob - z původních 38 754 policistů na aktuálních 40 389 policistů.

Vláda také přijímala koncepční dokumenty, ve kterých počítala s dalším nárůstem počtu policistů.

V červnu 2017 schválila vláda dokumentKoncepce rozvoje Policie České republiky do roku 2020 (.pdf, str. 83), v němž je navrhováno posílit policii o 4000 policistů během období 2016–2020. Detailní rozmístění nově přijatých policistů bylo předloženo v materiáluRozvoj Policie České republiky v letech 20162020. Tento materiál byl sice v říjnu 2015 schválen Bezpečnostní radou státu, ale vláda jej v červnu 2016 na svém jednání neschválila, jeho projednávání bylo odloženo.

Před rokem 2016, kdy nebyla v platnosti současná koncepce rozvoje policie, docházelo k personálnímu posílení Policie ČR i přesto, že nebyly stanoveny nebo navrhnuty konkrétní počty nových policistů. Pro rok 2016 koncepce navrhovala posílit policii o 850 nových policistů, což se nepodařilo, neboť ke konci roku 2016 zůstalo neobsazených 61 míst.

Navzdory této skutečnosti hodnotíme tento slib Sobotkovy vlády jako splněný, protože skutečně dochází k nabírání nových policistů a početní stavy Policie ČR se zvyšují. Vláda navíc schválila Koncepci rozvoje Policie ČR do roku 2020, která obsahuje návrh posílit policii o 4000 nových policistů. Ačkoliv se v roce 2016 nepodařilo rozšířit policejní řady o navrhovaných 850 nových policistů, početní stavy policistů byly opravdu posíleny.

Náklady na exekuce Právní stát Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Prosadíme podstatné snížení nákladů vymáhání pohledávek a exekucí, a tím i celkovou výši dluhů, zejména omezením nákladů právního zastoupení u malých (tzv. bagatelních) pohledávek a pohledávek veřejného sektoru.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 45

Vláda Bohuslava Sobotky provedla novelizaci exekutorského i advokátního tarifu, přičemž snížila výši jak exekučních nákladů, tak i nákladů právního zastoupení u tzv. bagatelních pohledávek.

Náklady na provedení exekuce tvoří zejména odměna exekutora a náhrada výdajů exekutora vynaložených při provádění exekuce, jejich výše je stanovena v tzv. exekutorském tarifu. Náklady samotné exekuce hradí exekutorovi povinný dlužník.

Vláda Bohuslava Sobotky v oblasti nákladů na provedení exekuce přijala novelu exekutorského tarifu, která přinesla snížení minimální výše odměny exekutora z 3 000 na 2 000 Kč, a to i pro případ nedokončení exekuce. Navrch k tomu rozšířila možnost snížení výše náhrady hotových výdajů exekutora z 3 500 na 1 750 Kč při splnění stanovených podmínek pro dlužníky s dluhy převyšujícími 10 000 Kč.

Co se týče nákladů právního zastoupení, jejich výše se stanoví na základě dohody mezi advokátem a jím zastoupenou osobou. Pokud se však nedohodnou, bude se výše nákladů počítat podle advokátního tarifu. Vláda z důvodu omezení nákladů právního zastoupení v létě 2014 prosadila jeho novelu, která snížila výši nákladů právního zastoupení u tzv. bagatelních pohledávek (tj. pohledávek nepřevyšujících 50 000 Kč).

Aby však ke snížení došlo, musí být současně naplněny tři podmínky. Kromě již zmiňované výše sporu musí jít o spor zahájený tzv. formulářovou žalobou (tzn. takovou žalobou, u které se pouze vyplní údaje o dlužníkovi a výši jeho dluhu do předem připraveného formuláře) a zatřetí musí být žalobci soudem přiznána náhrada nákladů. Snížení náhrady se zároveň týká pouze úkonů učiněných před podáním žaloby, na úkony učiněné po jejím podání se nadále vztahuje úprava výše odměny a náhrady nákladů obsažená v jiných částech advokátního tarifu. Nová úprava se zároveň týká pouze řízení o tom, zda má dlužník povinnost svůj dluh splnit (nalézací řízení), výše nákladů za právní zastoupení u exekuce je stanovena v odstavci dva.

O kolik se náhrada nákladů snížila, znázorňuje tato tabulka, která počítá s vykonáním jednoho právního úkonu advokáta (např. podání žaloby):

Výše sporu (Kč)Výše náhrady před novelou

(odměnanáhrada výdajů)Výše náhrady po novele

(odměnanáhrada výdajů)50001300 (1000+300)300 (200+100)20 0002200 (1900+300)400 (300+100)35 0002800 (2500+300)600 (500+100)

Náramky pro vězně Právní stát Část. splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Prosadíme pořízení elektronického monitorovacího systému, který by levně a spolehlivě zajišťoval kontrolu odsouzených k domácímu vězení a ve vhodných případech nahradil vazbu.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 45

Trest domácího vězení je možné uložit od 1. 1. 2010, kdy vstoupil v platnost zákon č. 40/2009 Sb. Zatím je kontrola vykonávána prostřednictvím náhodných návštěv probačních úředníků v místě výkonu trestu odsouzeného. Pokud by byl zaveden elektronický monitorovací systém, bude Probační a mediační služba (PMS) spolupracovat s jeho poskytovatelem.

Po předcházejících neúspěšných tendrech byla PMS koncem února 2016 vypsána nová zakázka na elektronický monitoring. Na tendru se formou soutěžního dialogu zúčastnilo osm firem, nakonec vyhrála firma SuperComp. Elektronické náramky měly být využívány na kontrolu výkonu trestu domácího vězení a též pro vazebně stíhané lidi.

Na podnět neúspěšné firmy v tomto tendru bylo Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže zahájeno správní řízení. Dne 8. 6. 2017 zrušil úřad určité úkony, které se týkaly posouzení nabídky. Je tedy možné dospět ze strany zadavatele k nápravě a posoudit nabídky tentokrát transparentním způsobem. Jak uvedla PMS, tímto rozhodnutím se nejedná o konec snahy zavést elektronické náramky.

Nově byla soutěž vypsána znova a v červenci 2017 vyhrála stejná firma, která uspěla i v minulém (zrušeném) tendru. Aktuálně běží lhůta na podání stížností, reálně žádné náramky ještě dodány nebyly.

Slib proto hodnotíme jako průběžně plněný. Ministerstvo spravedlnosti a PMS aktivně podnikaly kroky k tomu, aby byly v České republice zavedeny elektronické náramky. Prozatím ovšem žádné náramky nebyly pořízeny.

Nová tvorba rozpočtu MO Bezpečnost Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Chceme zavést nový způsob tvorby rozpočtového rámce resortu obrany v podobě víceletých rozpočtových výhledů, schvalovaných vládou a Poslaneckou sněmovnou. To umožní navázat alokaci zdrojů na systém střednědobého obranného plánování, a tím nastavit stabilnější a předvídatelnější prostředí pro rozvoj vojenských schopností a pořizování vojenské techniky, což povede ke zvýšení efektivity.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 50

Tvorba státního rozpočtu se řídí zákonem 218/2000, o rozpočtových pravidlech. Stejně tak je v této legislativě upravena tvorba střednědobých výdajových rámců. Ministerstvo obrany (MO) se stejně jako další resorty řídí těmito pravidly – během mandátu této vlády nedošlo v dané věci ke změně, kdy by resort měl nový (zvláštní, Sněmovnou schvalovaný) způsob přijímání rozpočtových výhledů.

Víceleté výhledy se standardně schvalují při tvorbě státního rozpočtu. Zpravidla se tvoří na období dvou let, podle aktuálního znění rozpočtových pravidel jde o minimální výhled. Že v rámci resortu obrany nejde o novinku, dokládá např. tvorba rozpočtu na rok 2013, který sestavovala vláda Petra Nečase v roce 2012, tedy před vznikem současné koalice (pro srovnání návrh rozpočtu MO na rok 2012). Současná vláda v tomto modelu pokračovala a tyto dvouleté výhledy pro rozpočtovou kapitolu ministerstva obrany schvalovala spolu se státním rozpočtem na daný rok (2014, 2015, 2016, 2017). Postupovala tedy podle platného zákona. V těchto výhledech vláda představuje určitý odhadovaný minimální limit výše prostředků pro danou oblast – tedy MO.

Pokud jde o schvalování, ani zde vláda nepředvedla onu novinku, kdy by tyto rozpočtové výhledy pro MO schvalovala sama vláda i Poslanecká sněmovna. Jak uvádí zákon:

„Vláda projedná návrh střednědobého výhledu současně s návrhem státního rozpočtu. Schválený střednědobý výhled předkládá vláda samostatně na vědomí Poslanecké sněmovně současně s návrhem zákona o státním rozpočtu.“

Jednání o výhledech jsou součástí jednání o státním rozpočtu, který stejně jako v předchozích obdobích schvaluje nejprve vláda a dále Poslanecká sněmovna (jde o zákon, který neschvaluje horní komora Parlamentu).

Vzhledem k tomu, že současná vláda nepřinesla do tvroby rozpočtu nový systém tzv. střednědobých výhledů, ale jen převzala již fungující systém, je slib hodnocen jako nesplněný.

Obecné referendum Právní stát Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Předložíme návrh ústavního zákona o obecném referendu na základě lidové iniciativy, který umožní občanům konání referenda o zásadních otázkách fungování státu. Ústavním zákonem bude zároveň stanoven výčet otázek, k nimž nelze referendum vyhlásit.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 44

Vláda zákon do Sněmovny poslala v červenci 2015, přičemž zástupcem předkladatele byl ministr pro lidská práva. V návrhu bylo opravdu zakotveno právo občanů republiky navrhnout referendum, pokud získá pro návrh 250 tisíc podpisů. Podle návrhu by nicméně referendum nemohlo proběhnout o základních právech a svobodách, státním rozpočtu, porušení závazku mezinárodních smluv, ustanovování osob do funkcí nebo jejich odvolávání, o individuálních právech a povinnostech a ani by jím nebylo možné schvalovat právní předpisy (Návrh zákona vč. důvodové zprávy, .pdf, s. 1).

V březnu 2016 se pak zákon začal projednávat, a to za účasti prezidenta Zemana, který před Sněmovnou vystoupil s projevem na podporu tohoto zákona. První čtení bylo přerušeno a od té doby ho již sněmovní vládní většina nezařadila na pořad schůze.

O jeho zařazení se snažil poslanec Tomio Okamura (psali jsme o tom podrobněji ve výroku dne). Okamura opakovaně navrhuje, aby se projednával právě vládní návrh zákona, proti čemuž opakovaně hlasuje vládní koalice.

Z tohoto důvodu jde o porušený slib, protože ačkoliv vláda zákon předložila, dále blokovala jeho přijetí, resp. projednání.

Obecní a městská policie Bezpečnost Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Provedeme komplexní novelu zákona o obecní a městské policii. Obecní a městská policie by fakticky neměla nahrazovat funkci Policie ČR a měla by se více zaměřovat na bezpečnostní specifika měst a obcí.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 48

Vláda předložila návrh novely zákona o obecné policii v prosinci 2015. O komplexní novelu zásadně upravující postavení obecní a městské policie a jejich postavení vůči Policii ČR se však nejedná. To potvrzuje i důvodová zpráva k samotné novele, podle které (.pdf, str. 27 poslední odstavec) nebyla „identifikována potřeba provedení zásadních koncepčních změn v dosavadním modelu fungování obecních policií.“ Dalším argumentem pro toto tvrzení je pak výběr předkládané varianty zákona, kdy pouhá dílčí varianta novely dostala přednost před variantou nově upravující celou koncepci obecní policie (.pdf, str. 29–30 a 34–35). Vládní návrh novely tak obsahuje pouze dílčí úpravy sloužící ke zpřehlednění postavení a pravomocí obecní policie. Obecní policie by podle vládního návrhu mohla nově vyžadovat poskytnutí údajů o spáchaných přestupcích z většího počtu evidencí než doposud (.pdf, § 11a) či předvést osobu na služebnu Policie ČR i mimo území své obce (.pdf, § 13a). Další ustanovení se týkají nové úpravy předpokladů k výkonu funkce strážníka, přičemž jednou z novinek je snížení věku z 21 na 18 let (.pdf, § 4 odst. 1 písm. c)), a také přestupků souvisejících s užitím stejnokroje nebo označení vozidla obecní policie (.pdf, § 27a). Žádné komplexní úpravy postavení obecní policie ve vládním návrhu však nenalezneme.

Návrh prošel Poslaneckou sněmovnou, přičemž původní vládní návrh doznal ve Sněmovně značných změn, neboť se zúžil (.docx) pouze na úpravu předpokladů k výkonu funkce strážníka a úpravu veřejnoprávních smluv, na základě nichž jedna obec propůjčuje druhé obci, která obecní policii nezřídila, vlastní obecní policii k provedení určitých úkolů (např. kontroly pořádání koncertů či fotbalových zápasů). 19. července pak návrh schválil Senát.

Obranné koncepce Bezpečnost Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Ministerstvo obrany předloží dva základní koncepční materiály: Dlouhodobý výhled pro obranu 2030 a Koncepce výstavby Armády ČR.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 16

Dokument Dlouhodobý výhled pro obranu 2030 (.pdf) je výsledkem společné práce Sekce obranné politiky a strategie Ministerstva obrany (MO) a Centra bezpečnostních a vojenskostrategických studií Univerzity obrany. Materiál nejprve 23. 3. 2015 projednala Bezpečnostní rada státu (BRS), která téhož dne vydala usnesení č. 2, kde konstatuje, že dokument bere na vědomí a ukládá ministrovi obrany povinnost (Martin Stropnický) předložit ho do mezirezortního připomínkového řízení a následně na schůzi Vlády ČR.

Vláda dokument schválila na své schůzi dne 15. 6. 2015 usnesením č. 466. Zmíněné usnesení také uložilo ministrovi obrany ... zajistit postupné naplňování politicko - vojenských ambicí České republiky v souladu s Dlouhodobým výhledem pro obranu 2030.Obsahem dokumentu je analýza vývoje bezpečnostního prostředí v následujících dvou dekádách a identifikace bezpečnostních hrozeb, kterým pravděpodobně budou ČR i její spojenci čelit. Jak se uvádí ve zmíněném dokumentu, jedná se například o hrozbu příštích migračních vln, nerovnoměrného demografického vývoje, růstu poptávky po strategických surovinách nebo růstu vlivu teroristických skupin, organizovaného zločinu a dalších nestátních aktérů (.pdf, str. 6).

Materiál také počítá s růstem rozpočtu na obranu. Ministr obrany Stropnický k němu řekl: Tento strategický dokument určuje základní směr, kterým by se měly rozvíjet vojenské schopnosti naší armády.“ Výhled tvoří rámec pro jiný materiál, a to Koncepci výstavby Armády ČR 2025.

Dokument Koncepce výstavby Armády České republiky 2025 (.pdf) vznikl z iniciativy ministra obrany Stropnického. Ten v dubnu 2015 pro ČT uvedl, že podobný koncepční materiál resortu dlouhodobě scházel. Koncepce má přispět k realizaci rámce stanoveného Dlouhodobým výhledem pro obranu 2030 (.pdf) .

Vláda dokument schválila na svém zasedání z prosince 2015 usnesením č. 1094. Tímto usnesením také uložila ministrovi Stropnickému zajistit postupné praktické naplňování dokumentu tak, aby Armáda ČR byla schopná plnit všechny své úkoly a závazky.

Koncepce se zabývá analýzou současného stavu Armády ČR a identifikuje, jak by měla vypadat po převedení do praxe, včetně velení a řízení Armády ČR a jejích bojových technologií. Koncepce též uvádí silné a slabé stránky současného stavu Armády ČR (.pdf, str 9–18). Jedním z cílů koncepce je také modernizace pozemních i vzdušných sil.

Odpovědnost právnických osob Právní stát Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zpřesníme a zpřísníme zákon o trestněprávní odpovědnosti právnických osob, aby obsahoval všechny hospodářské trestné činy.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 45

Novela zákona o trestní odpovědnosti rozšířila počet trestných činů, kterých se právnická osoba může dopustit, na všechny hospodářské trestné činy s výjimkou trestného činu porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže, kde je trestní odpovědnost právnické osoby za určitých podmínek vyloučena.

Trestní odpovědnost právnických osob je upravena v zákoně o trestní odpovědnosti právnických osob, který obsahuje seznam trestných činů, které právnická osoba nesmí spáchat. Zbylých trestných činů se tak dopustit může.

O jaké trestné činy jde a jejich definici však nenalezneme v tomto zákoně, nýbrž v trestním zákoníku, který obsahuje úplný seznam trestných činů. Výčet hospodářských trestných činů pak nalezneme v § 233–271 trestního zákoníku.

Před nástupem Sobotkovy vlády se právnická osoba nesměla dopustit mnoha hospodářských trestných činů. Tento stav změnila až novela zákona z roku 2016, která rozšířila trestní odpovědnost právnických osob na všechny hospodářské trestné činy s výjimkou trestného činu porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže, kde je jejich trestní odpovědnost za určitých podmínek vyloučena.

Vládní návrh (.pdf, str. 4, bod č. 2) přitom nepočítal ani s tímto omezením, omezení trestní odpovědnosti právnické osoby v tomto případě přinesl totiž pozměňovací návrh (.pdf, str. 2, bod A.2) poslance Laudáta schválený sněmovnou.

Ombudsman/diskriminace Právní stát Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Vláda posílí právní možnosti obrany proti diskriminaci a pravomoc veřejného ochránce práv navrhovat rušení protiústavních zákonů.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 14

Vláda, jmenovitě tehdejší ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD), skutečně podala návrh zákona, který by rozšiřoval pravomoci ombudsmana, a to včetně možnosti navrhovat rušení protiústavních zákonů. Tento by znamenal také posílení pravomocí ombudsmana v oblasti právní ochrany proti diskriminaci. Novela byla podána do Poslanecké sněmovny už v lednu roku 2015, od té doby však bylo prosazení zákona provázeno řadou komplikací - návrh totiž nebyl příliš populární nejen mezi opozicí, nýbrž ani mezi koaličními poslanci.

Tento návrh zákona prošel prvním i druhým čtením (ke kterému však došlo až o více než rok později, a to v dubnu 2016) s pozměňovacími návrhy. Jeho třetí čtení 27. 5. 2016 bylo přerušeno a návrh byl při dalším hlasování vrácen k opakovanému druhému čtení, kde k němu byly přidány další pozměňovací návrhy, načež se na začátku roku 2017 vláda rozhodla zákon vzít zpět.

Ke stažení zákona došlo dle ministra pro lidská práva Jana Chvojky kvůli nesouhlasu poslanců s klíčovými pasážemi zákona a také kvůli tomu, že naopak hrozilo schválení pozměňovacích návrhů, které podle něj byly nesmyslné. Návrh byl tedy na základě usnesení vlády vzat zpět.

Místo tohoto zákona rozhodla vláda o podání návrhu zákona, který by řešil jen práva zdravotně postižených.

Platy bezpečnostních sborů Bezpečnost Část. splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Mzdové prostředky (pro bezp. sbory - pozn. Demagog.cz), které škrtla předchozí vláda, nalezneme v úsporách v rezortu vnitra.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 48

Platové tarify pro příslušníky bezpečnostních složek se opravdu za vlády Bohuslava Sobotky zvýšily, a to od 1. 7. 2017 o 10 %. To vyrovnává snížení platů bezpečnostních složek za vlády Petra Nečase. Ministerstvo vnitra uvádí, že platy v rámci úspor klesly v roce 2011 o 10 %.

Celkem toto zvýšení vyšlo daňové poplatníky na 1,6 miliardy korun. 600 milionů, jak uvádí s odvoláním na vyjádření ministrů vnitra a financí Česká televize, našel samotný Chovancův resort, zbytek pak vláda pokryla z dalších kapitol státního rozpočtu. Z tohoto důvodu hodnotíme slib jako částečně splněný. Koalice totiž skutečně zvýšila mzdy, jak se zavázala, peníze na tento krok však nepocházely výhradně z rozpočtu ministerstva vnitra.

Právo na právní pomoc Právní stát Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Prosadíme naplnění ústavně garantovaného práva na právní pomoc uzákoněním nového systému poskytování bezplatné právní pomoci lidem, kteří si ji nemohou obstarat sami v důsledku své sociální situace.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 44

Právo na právní pomoc je na ústavní úrovni zakotveno v Listině základních práv a svobod, v trestních věcech pak Listina předpokládá i poskytnutí bezplatného obhájce.

Prvním z relevantních návrhů v tomto volebním období byl ovšem poslanecký návrh KSČM, ke kterému vláda vydala nesouhlasné stanovisko a jehož projednávání bylo v červnu 2017 přerušeno. Vláda vytýkala především to, že navrhovaná úprava neladí s dosavadními právními předpisy a přinesla by spíše nepřehlednost. Zároveň avizovala, že podobný návrh je ve vládním plánu legislativních prací, kde projde také podrobnou analýzou a připomínkovým řízením. Návrh věcného záměru zákona, který by měl rozšířit poskytování bezplatné právní pomoci, schválila vláda 12. října 2016. Samotný návrh zákona (resp. novela zákona o advokacii) byl dokončen v únoru 2017, Poslanecké sněmovně však novela nikdy nebyla samostatně předložena.

Prošla však Parlamentem připojená k poslaneckému návrhu novely o advokacii, která ve své původní podobě řešila primárně podmínky „koncipientury a postihy advokátů. Stát nově zaštítí udílení ústních právních rad lidem, kteří mají příjem do trojnásobku životního minima, žadatelé uhradí jen stokorunový regulační poplatek. Každý nemajetný člověk bude mít ročně nárok na schůzky v celkovém čase dvě hodiny, a to i pro správní řízení.

Jedním z předkládajících poslanců byl i Jan Chvojka, dnes sice ministr pro lidská práva, v době předložení návrhu však „pouze“ řadový poslanec ČSSD. Stanovisko vlády bylo v tomto případě souhlasné a záhy se do návrhu dostaly i pozměňovací (.pdf) návrhy poslankyně ANO Válkové (body C1–C7 o § 18a–18d). Poslanci při hlasování vyjádřili tomuto návrhu podporu, a to víceméně jednotně mimo poslance Úsvitu.

Pozměňovací návrhy Válkové jsou však prakticky totožné s verzí, kterou vyprodukoval ministr spravedlnosti Pelikán. Provázanost a úmysl jsou tedy zjevné, vzhledem k tomu, že samostatný návrh by již nemuselo být možné v takto krátké době projednat, byl tedy „přilepen“ k jinému návrhu. Vzhledem k rozložení sil v Poslanecké sněmovně dopadlo hlasování o něm nepřekvapivě, proto lze opravdu říci, že to byla vláda, kdo utvrdil ústavou garantované právo na právní pomoc.

Probační a mediační služba Právní stát Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Posílíme roli mediační a probační služby při využívání alternativních forem trestání a přísné kontrole plnění podmínek podmíněného propuštění, pomoc vězňům před propuštěním i při návratu do běžného života v zájmu předcházení recidivy trestné činnosti.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 45

Ministerstvo spravedlnosti neposílilo roli Probační a mediační služby při využívání alternativních trestů, slib vlády proto hodnotíme jako nesplněný.

Pokud se podíváme na zákonné postavení Probační a mediační služby, tak to je vymezeno v zákonu 257/2000 Sb. Za dobu fungování této vlády nebyl zákon nijak významně novelizován (jediná drobná změna byla provedena v roce 2015, na pravomoce a postavení probačních úředníků však neměla žádný vliv).

Dalším zákonem, který upravuje postavení probačních úředníků, je trestní zákoník. Konkrétně pak jeho 3. oddíl, který se zabývá dohledem. Ten (stejně jako § 77 stejného zákona, který se dotýká dané problematiky) nebyl během tohoto volebního období vůbec novelizován. K posílení postavení probačních úředníků tak nedošlo.

Jedním ze základních úkolů Probační a mediační služby je kontrola odsouzených při vykonávání tzv. alternativních trestů, tj. všech trestů s výjimkou trestu nepodmíněného odnětí svobody. Alternativní jsou proto, že se na rozdíl od nepodmíněného trestu odnětí svobody nevykonávají ve věznicích a odsouzený tak stráví svůj trest na svobodě. Počet udělených alternativních trestů rok od roku roste, což ukazují i statistiky Probační a mediační služby.

RokPočet udělených alternativních trestů 2013 13 553 2014 17 362 2015 17 868 2016 18 024Zdroj: Statistiky Probační a mediační služby za jednotlivé roky, tabulka č. 5.

Mezi alternativní tresty patří od schválení nového trestního zákoníku nově i trest domácího vězení, jehož kontrola může být zajišťována také prostřednictvím tzv. elektronických náramků, které umožňují kontrolu pohybu odsouzeného. Vláda Bohuslava Sobotky rozšířila možnost užití elektronických náramků i na vazebně stíhané, kontrolu plnění jejich povinností by pak mělo vykonávat Ministerstvo spravedlnosti společně s Probační a mediační službou. Přestože podle zákonů lze elektronické náramky použít, v praxi se až doposud neužívaly, neboť Ministerstvo spravedlnosti vybralo jejich dodavatele až v červenci 2017 po opakovaném výběrovém řízení.

Vzhledem k tomu, že Probační a mediační služba již předtím kontrolovala plnění povinností obviněných propuštěných z vazby na svobodu, vláda Bohuslava Sobotky její roli při využívání alternativních trestů žádným opatřením neposílila.

Co se týče druhé části výroku, vláda spustila pilotní projekt Probační dům (.pdf, str. 14), který by měl pomoci v budoucnu propuštěným vězňům vrátit se do běžného života. Tento program je cílen na pachatele s vyšším rizikem opakování trestné činnosti po propuštění z věznice. První probační dům byl zřízen v roce 2015 v Ostravě, do programu se v roce 2016 zapojilo celkem 78 vězňů. V loňském roce zároveň Ministerstvo spravedlnosti oznámilo společně s Probační a mediační službou plán zbudovat v následujících devíti letech na území České republiky další čtyři probační domy.

Na počátku roku 2016 představilo Ministerstvo spravedlnosti také novou Koncepci vězeňství do roku 2025 (.docx), ve které je jedna kapitola věnována resocializaci propuštěných vězňů. Mezi nástroje sloužící k dosažení cíle patří (.docx, str. 130) např. rozšíření dluhového poradenství ve věznicích či rekvalifikace vězňů.

Procesní modelování agend Právní stát Část. splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Vláda sníží počet a složitost úředních úkonů zatěžujících občana prostřednictvím procesního modelování agend.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 15

Projekt procesního modelování agend veřejné správy (PMA) započal usnesením Vlády České republiky 757/2007., kde byla schválena strategie Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby (Smart Administration). Mezi cíle strategie PMA patřily zavedení eGovermmentu prostřednictvím základních registrů veřejné správy a racionalizace administrativních procesů. To mělo zabezpečit zefektivnění veřejné správy, snížit náklady, zajistit dostupnost a kvalitu úřadů. V roce 2011 projekt podpory tvorby standardů pro výkon veřejné správy (PMA2) plynule navázal na PMA. Jeho činnost byla ukončena roku 2015.

Dalším projektem na zefektivnění veřejné správy je projekt na využívání prvků řízení a zavádění standardů pro výkon prioritních agend veřejné správy (PMA3), který vznikl za funkčního období současné vlády. Náklady na projekt ve výši 132 miliónů Kč jsou hrazené z Evropského sociálního fondu. Měl by řešit slabá místa, která stále zůstávají i po modernizaci veřejné správy. Hlavním cílem je vytvoření reálného přehledu o způsobu výkonu agend, snížení nákladů na výkon agend a optimalizace jejich řízení. V rámci projektu PMA3 by měla probíhat i standardizace agend a inovace metodiky PMA, která by podpořila eGoverment.

Slib hodnotíme jako částečně splněný, protože ministerstvem vnitra byl vypracovaný projekt, jenž by měl ulehčit fungování veřejné správy. Ten byl spuštěn v březnu 2017 a trvat má až do roku 2021. Vláda tedy k jistému kroku přistoupila, nakolik bude efektivní pro daný cíl, je ovšem otázkou dalšího vývoje.

Přesčasy policistů Bezpečnost Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Prosadíme systémovou změnu v proplácení přesčasů tak, aby se povinnost sloužit ročně 150 hodin bez nároku na odměnu či náhradní volno vztahovala jen na zákonem vyhlášené krizové stavy a mimořádné události (povodně, teroristické hrozby atd.).‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 49

Povinnost sloužit ročně 150 hodin platí podle zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů pro příslušníky bezpečnostních sborů, a to bez nároku na odměnu či náhradní volno. Pokud počet hodin nepřekročí stanovený limit 150 hodin ročně, berou se tyto hodiny jako součást služebního poměru.

Bezpečnostním sborem se podle tohoto zákona rozumí Policie České republiky, Hasičský záchranný sbor České republiky, Celní správa České republiky, Vězeňská služba České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Bezpečnostní informační služba a Úřad pro zahraniční styky a informace.

V únoru 2017 vláda předložila Poslanecké sněmovně návrh novely zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, který poslanci schválili v červnu 2017. Následně tento návrh zákona odsouhlasil Senát a podepsal jej prezident. Novela zákona bude účinná od ledna 2018.

Novela zákona (.doc) odstraňuje povinnost příslušníků bezpečnostních sborů sloužit ročně 150 hodin bez nároku na odměnu či náhradní volno, s výjimkou v podobě vyhlášených krizových stavů. Pouze při krizovém stavu budou muset členové bezpečnostních sborů sloužit bez nároku na odměnu nebo náhradní volno. Za normálních okolností, kdy nebude vyhlášen krizový stav, budou mít přesčasy proplácené, případně budou nárokovat náhradní volno.

Registr smluv Právní stát Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Předložíme zákon o centrálním registru všech smluv uzavřených veřejnou správou nad určitý minimální finanční limit, zveřejnění se nebude týkat citlivých dat (osobní údaje, obchodní tajemství apod.). Tento registr bude dostupný na internetu.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 46

Registr smluv byl předložen již v minulém volebním období, projednání ovšem nebylo dokončeno. Nově byl předložen hned na začátku mandátu aktuální Sněmovny, kdy jej předložila skupina poslanců napříč politickým spektrem (TOP 09, ANO, STAN, KDU-ČSL). Nešlo tedy fakticky o vládní návrh zákona, neboť tato předloha doputovala do Sněmovny již v prosinci 2013, kdy Sobotkova vláda ještě ani nevznikla.

Budeme-li však sledovat, jak koalice naplnila svůj slib stran registru smluv, lze pozorovat hlasování jednotlivých vládních stran při jeho schvalování. Bez vládní většiny by totiž nemohl být schválen. Při rozhodujícím hlasování v Poslanecké sněmovně jej ve třetím čtení podpořily všechny tři vládní strany a mohl tedy vzniknout.

Základním principem platného zákona je to, že povinné subjekty jsou povinny zveřejňovat v registru všechny smlouvy, které mají hodnotu nad 50 tisíc korun. Jejich zveřejněním je také podmíněna jejich platnost.

Dne 19. ledna 2016 byla předložena novela tohoto zákona, a to skupinou poslanců KDU-ČSL (M. Jurečka, J. Bartošek, P. Kudela). Podle toho návrhu je největším problémem zákona o registru smluv zařazení státního podniku (přičemž reálně existuje pouze jeden, a to Budějovický Budvar) do seznamu povinných osob, což podle návrhu vede ke snížení konkurenceschopnosti a zisků.

Tento návrh prošel Poslaneckou sněmovnou, kde byly schváleny výjimky i pro státní, krajské a obecní firmy, jež mají průmyslovou nebo obchodní povahu. Senát však výjimky odmítl a poslanci je opětovně již neschválili. Namísto toho jednotlivé strany navrhly zcela novou předlohu, která měla být kompromisní verzí – tedy měla např. ochránit Budvar, ale dále nevyjímat řadu dalších povinných subjektů a tím neztenčit základní princip zákona – tedy aby byly veřejné prostředky pod větší kontrolou veřejnosti.

Tento návrh prošel hlasováním při prvním čtení v Poslanecké sněmovně. Jelikož jej projednávala podle § 90 zákona o jednacím řádu PSP, tímto jej bez dalšího schválila. Dne 19. července 2017 pak prošel návrh Senátem a nyní čeká na podpis hlavy státu.

Revize civilního řízení Právní stát Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Provedeme revizi civilního řízení a v návaznosti předložíme právní úpravu zajišťující zrychlení soudního řízení.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 46

Občanský soudní řád, který upravuje postup před soudy v případě sporů vyplývajících ze soukromého práva, byl v současném volebním období prozatím osmkrát novelizován, žádná z jeho novel však nepřinesla novou komplexní úpravu civilního řízení.

Na vládní úrovni pak ministryně spravedlnosti Válková v březnu 2014 pro účel vytvoření nového občanského řádu ustavila komisi pro rekodifikaci civilního práva procesního a jmenovala soudce Nejvyššího soudu Fialu jejím předsedou. Její nástupce Robert Pelikán však přestal s touto komisí spolupracovat a v dubnu 2016 zřídil pro rekodifikaci civilního procesního práva pracovní skupinu novou. Ta doposud nepublikovala žádné výsledky své činnosti.

Co se týče rychlosti soudního řízení, ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo 17. srpna statistickou zprávu o českém soudnictví, která mj. obsahuje i údaje o rychlosti soudního řízení. U civilního řízení okresní soudy ve vyřizování záležitostí zrychlily podle statistiky v průměru o dvacet procent, délka řízení se pak zkrátila (.pdf, str. 15, graf č. 5) z 427 na 344 dní.

Doplnění na základě podnětu Ministerstva spravedlnosti:

V srpnu 2017 byla schválena novela Občanského soudního řádu, která mj. rozšiřuje okruh věcí (.docx, str. 4, bod č. 14), vůči kterým není dovolání k Nejvyššímu soudu přípustné. Podle důvodové zprávy (.pdf, str. 39) by tato změna měla odlehčit práci Nejvyššímu soudu přibližně o 4 %. Novela dále zavádí možnost využití (.docx, str. 3, § 102a) videokonferenčního zařízení pro jednání s účastníky či výslech svědka.

Další novinkou je zavedení generátoru přidělování, který měl být podle původního návrhu (.pdf, str. 14, § 42b) vlády zaveden pro všechna civilní řízení, avšak po schválení pozměňovacích návrhů se bude týkat pouze řízení insolvenčního (.docx, str. 17, § 42b).

I přes tyto změny však hodnotíme slib vlády jako nesplněný, neboť se změny týkají pouze velice malé části civilního řízení a jejich dopad na zrychlení civilního řízení jako celku je nepatrný. K revizi civilního řízení jako celku za vlády Bohuslava Sobotky tak nedošlo.

Rozpočet a personálie armády Bezpečnost Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Stabilizujeme rozpočtovou a personální situaci Armády ČR.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 50

Vláda od svého nástupu v roce 2014 do rozpočtové kapitoly ministerstva obrany postupně přidávala větší objem prostředků (v absolutních číslech). V poměru k HDP, což je indikátor používaný směrem k závazku k NATO, koalice fakticky zastavila dlouholetý propad.

Kabinet přijal rovněž Koncepci výstavby armády ČR, která počítá s dalším zvyšováním výdajů na obranu v budoucích letech (str. 27). Zda ovšem bude tohoto zvýšení dosaženo, není v současnosti jisté.

Stran personální situace vycházíme z vývoje počtu vojáků (i dalších zaměstnanců) v resortu ministerstva obrany.

Vláda ve věci stabilizace počtu vojáků fakticky kopírovala stav u obranných výdajů, kdy dlouhodobější propad zastavila a lehce pootočila trend. Slib tedy hodnotíme jako splněný.

Rozšíření pravomocí NKÚ Právní stát Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Předložíme návrh na rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu tak, aby mohl kontrolovat veškeré výdaje veřejných rozpočtů při současném odstranění duplicit kontrolních systémů.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 46

Vláda ve zmiňované oblasti předložila hned několik legislativních návrhů. Tyto návrhy pro přehlednost rozdělme na dvě skupiny: první skupina návrhů se týká rozšíření působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu, druhá pak kontroly nakládání s veřejnými prostředky. Obě skupiny se pak společně doplňují, což dokládají i důvodové zprávy (.pdf, str. 8) některých návrhů.

Co se týče rozšíření působnosti NKÚ, vláda předložila sněmovně celkem tři legislativní návrhy. Všechny tři mají stejný cíl: oproti dosavadní úpravě by se kontrolní působnost NKÚ měla rozšířit (.pdf, str. 14) z majetku státu a státního rozpočtu i na majetek veřejných institucí, územně samosprávných celků a právnických osob s majetkovou účastí státu nebo územně samosprávných celků.

Prvním z návrhů byla novela zákona o NKÚ, provádějící již o rok a půl dříve poslanci navrženou novelu Ústavy ČR. Oba návrhy prošly Poslaneckou sněmovnou, jejich cestu však zastavil v květnu 2016 Senát, který novelu Ústavy neprojednal (čímž ji vzhledem k procesu (.pdf) schvalování ústavních zákonů de facto zamítl) a novelu zákona o NKÚ zamítl. Vzhledem k provázanosti obou návrhů pak Poslanecká sněmovna Senátem vrácenou novelu zákona o NKÚ nepřijala.

Proces předložení zbylých dvou návrhů je pak podobný předchozí situaci, neboť vláda na konci října 2016 předložila jak novelu Ústavy rozšiřující působnost NKÚ, tak i novelu zákona o NKÚ. Obě novely se předchozím návrhům podobají i obsahově, hlavní změna spočívá (.pdf, str. 3, bod č. 2) ve vynětí z kontroly obcí s počtem obyvatel do 10 000. Ani v tomto případě však obě novely nebudou úspěšně přijaty, neboť se v současnosti nachází v prvním čtení v Poslanecké sněmovně a vzhledem k nedostatku času je jejich schválení vyloučeno.

Druhou skupinu legislativních návrhů tvoří návrhy týkající se kontroly nakládání s veřejnými prostředky, konkrétně návrh zákona o řízení a kontrole veřejných financí a návrh zákona měnící některé další zákony v souvislosti s jeho přijetím – oba předložené vládou v prosinci 2016. Jejich cílem (.pdf, str. 29) je zjednodušení, sjednocení a rozvoj stávajícího systému kontroly veřejných financí a zakotvení principu jednotného auditu.

Princip jednotného auditu spočívá (.pdf, str. 53) v odstranění zbytečných opakovaných kontrol, a to prostřednictvím koordinace kontrolních orgánů. Kontrolní orgány by tak nově měly vědět o plánovaných a již provedených kontrolách určitého subjektu a o jejich výsledcích, na základě čehož by se měla duplicita kontrol značně omezit.

Návrh dále definuje (.pdf, str. 29) zodpovědnost konkrétních orgánů a osob za zavedení, udržování a zdokonalování kontrolních mechanismů a také zajišťuje nezávislost interního auditu posílením jeho role a zřízením nových výborů pro interní audit (.pdf, str. 30–31).

Jak již bylo výše zmíněno, obě skupiny legislativních návrhů spolu vzájemně souvisí a doplňují se. Právě častá duplicita kontrol měst a obcí totiž vedla senátory k zamítnutí novely Ústavy a zákona o NKÚ rozšiřující působnost NKÚ, neboť se obávali dalšího navýšení administrativní zátěže. Ministerstvo financí přitom zákon řešící tuto problematiku vložilo do vnějšího připomínkového řízení již v listopadu 2014, po nedoporučujícím stanovisku Legislativní rady vlády však muselo návrh zákona přepracovat. Současné znění návrhu zákona o řízení a kontrole veřejných financí se momentálně nachází v Senátu.

Slib vlády Bohuslava Sobotky pokládáme za nesplněný, neboť sice předložila návrhy předpisů rozšiřující pravomoc NKÚ, žádný z nich však nebyl přijat.

Soukromé bezpečnostní služby Bezpečnost Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Soukromé bezpečnostní služby nemohou a nesmí nahrazovat činnost policie a policistů. Základem pro kvalitní a profesionální činnost těchto agentur je stanovení legislativních podmínek pro jejich činnost v novém zákoně.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 48

Vládní návrh příslušného zákona byl Sněmovně předložen v květnu 2015. Poslanci o něm jednali v prvním čtení v březnu 2016 a propustili jej k jednání do výborů. Zde se však projednávání zaseklo a dále již tento návrh nebyl na plénu projednáván. Právě proto je slib hodnocen jako nesplněný, zákonem totiž vláda soukromé bezpečnostní agentury během svého mandátu již nestihne upravit.

Tento zákon by měl za cíl kontrolu soukromých bezpečnostních agentur, soukromých detektivů, převoz hotovosti, cenin a cenných předmětů v hodnotě převyšující 5 000 000 Kč, technickou službu k ochraně osob a majetku a bezpečnostní poradenství - pro jejich fungování by byla nutná licence.

Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) prohlásil pro iRozhlas.cz, že si od zákona sliboval: „...zkvalitnění poskytovaných služeb pro zákazníky soukromých bezpečnostních agentur ve všech ohledech, a to i díky značným požadavkům kladeným na kvalifikaci podnikatelů a jejich zaměstnanců, které budou nezbytně nutné pro získání licence.“

Oproti většině ostatních zemí Evropské unie nemá dosud Česká republika zákon, který by fungování soukromých bezpečnostních agentur upravoval. Podle Unie soukromých bezpečnostních agentur ČR bylo za rok 2016 v ČR 6754 subjektů zabývajících se bezpečnostními službami. Ty čítají 45 055 zaměstnanců, kterých by se nový zákon týkal.

Standardy pro nominace Právní stát Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zasadíme se o vytvoření závazných standardů pro nominaci zástupců státu do obchodních společností a státních podniků včetně stanovení zásad pro odměňování jejich managementu.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 46

Dne 17. března 2014 byl zřízen Vládní výbor pro personální nominace jako poradní orgán vlády pro posuzování personálních nominací osob, které mají zastupovat stát v dozorčích radách obchodních společností s majetkovou účastí státu, státních podniků nebo národního podniku.

Článek 3 statutu tohoto výboru uvádí:

„Členové Vládního výboru se navrhují tak, že 1 člena navrhuje předseda vlády, 1 člena 1. místopředseda vlády a ministr financí a 1 člena místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace (...) Předsedou Vládního výboru je ten člen, který byl jmenován na návrh předsedy vlády.“

Reálně zde tedy má každá koaliční strana svého zástupce, neboť předsedou vlády je Bohuslav Sobotka z ČSSD, místopředsedou vlády a ministrem financí byl donedávna Andrej Babiš z ANO a místopředsedou vlády pro vědu, výzkum a inovace je Pavel Bělobrádek z KDU-ČSL. Nelze tedy říci, že se jedná o nezávislý expertní orgán – jde o skupinu vybranou vládními stranami.

Doporučení vládního výboru navíc není závazné – ministr se od něj může odklonit, ačkoliv musí své odlišné stanovisko zdůvodnit. Vládní výbor byl zřízen jako dočasný poradní orgán, jež má být v budoucnu nahrazen tzv. nominačním zákonem.

V roce 2016 byl podán věcný záměr zmíněného zákona ministrem financí. Ten vláda schválila na svém jednání s tím, že uložila Babišovi, aby do konce roku zpracoval a předložil vládě finální návrh zákona. Babiš návrh předložil na jednání vlády v březnu 2017, projednávání bylo odloženo (.doc, bod 4) na duben. Během zasedání vlády 5. dubna 2017 pak kabinet návrh zamítl. Podpořilo jej (.doc, bod 3) pouhých šest členů vlády, dalších devět se zdrželo. Návrh tedy neprošel vládou a „spadl pod stůl“; nová vládní předloha již předložena nebyla.

V únoru 2017 navrhli poslanci napříč spektrem, zastoupeni místopředsedou sněmovny za ANO Radkem Vondráčkem, zákonnou předlohu, která vycházela z Babišova vládního návrhu. Vláda k němu vyjádřila neutrální stanovisko, a to ve stejný den v březnu, kdy schválila odložení Babišova návrhu na dubnové jednání (viz výše).

Poslanecký návrh se od svého předložení nedostal vůbec na pořad schůze, nebylo započato ani první čtení. Je tedy jisté, že do konce období neprojde žádná legislativa, která by řešila závazné standardy pro nominaci zástupců státu do obchodních společností a podniků. Závazek tedy hodnotíme jako nesplněný.

Transparentní vlastnictví Právní stát Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Předložíme návrh zákona, který vedle akcií na majitele zajistí transparentnost vlastnictví i u společností s akciemi na jméno a umožní oprávněným státním orgánům zjistit majitele akcií společnosti po celou dobu její existence.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 46

Vládní návrh zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu reaguje na směrnici Evropského parlamentu a Rady EU 2015/849. Jednou z novelizací je změna zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob schválená 7. září 2016.

Touto změnou se vytváří evidence údajů o skutečném majiteli právnické osoby zapsané do veřejného rejstříku. Evidence o majiteli obsahuje jeho jméno, bydliště, adresu pobytu, ale také údaj o jeho podílu ve společnosti.

Během jednání byl podán pozměňovací návrh poslance Jaroslava Klašky za KDU-ČSL, který žádal, aby byly informace o skutečném vlastnictví přístupny vždy i dalším osobám a organizacím. Tento pozměňovací návrh byl však v hlasování většinou zamítnut. Následně byl zákon bez potíží přijat napříč všemi politickými kluby.

Nicméně i přesto vláda tento svůj závazek naplnila, neboť oprávněné orgány budou mít od roku 2018 možnost zjistit skutečné vlastníky společností s akciemi na jméno.

Vzdušný prostor ČR Bezpečnost Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zavazujeme se zajistit ochranu i obranu vzdušného prostoru České republiky vlastními prostředky.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 15

Vojenské letectvo je organizováno v rámci Armády České republiky ve Vzdušných silách AČR. Česká republika jako taková si pak zajišťuje ochranu a obranu svého vzdušného prostoru vlastními silami, v tomto případě jednotkami spadajícími pod Velitelství Vzdušných sil AČR. V současnosti tvoří hlavní sílu 35 bojových letadel typu JAS-39 (14 kusů) a L-159 (21 kusů). Rovněž se disponuje 17 bojovými vrtulníky typů Mi-24 a Mi-35.

Zdroj: Armádní noviny

Protivzdušnou obranu zajišťuje 25. protiletadlový raketový pluk, jehož dnes již zastaralý raketový systém 2K12 KUB by měl být zcela nahrazen za modernější. V současnosti probíhají úvodní zadávací práce na projekt jeho výměny.

Pokud jde o udržení této schopnosti, tak je aktuálně zmiňována i do budoucnosti jako zásadní ve strategických materiálech AČR. V dokumentu (. docx, str. 13) schválené Koncepce výstavby AČR do roku 2025 je role letectva zmiňována takto:

„Taktické letectvo, jako součást bojových sil k udržení vzdušné nadvlády, zajistí schopnost obrany vzdušného prostoru ČR v rámci integrovaného systému protivzdušné a protiraketové obrany NATO (NATINAMDS), národního posilového systému protivzdušné obrany ČR a přímou leteckou podporu úkolových uskupení pozemních sil ve dne i v noci.“ Slib považujeme za splněný, i když je nutné podotknout, že ochrana vzdušného prostoru je sice v první řadě v gesci ČR, ale vzhledem k členství v NATO je ČR zapojena také do projektu společné ochrany vzdušného prostoru aliance, tedy Integrated Air and Missile Defence (NIAMD).

Tento systém umožňuje využít k ochraně vzdušného prostoru i ostatní vzdušné síly členských států aliance. V neposlední řadě je třeba také připomenout dohodu z let 2016–2017 o společné ochraně vzdušného prostoru mezi Českou republikou a Slovenskem, která umožňuje přímý zásah smluvních stran na území souseda při ochraně vzdušného prostoru, jako by se jednalo o vzdušné síly domácího státu.

Whistlebloweři Právní stát Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Smluvní strany se zavazují přijmout legislativní řešení ochrany oznamovatelů korupce (whistleblowerů).‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 46

Návrh zákona o ochraně oznamovatelů trestných činů (whistleblowerů) předložil jako poslanecký návrh Andrej Babiš 29. 4. 2016. Vláda vyjádřila k návrhu neutrální stanovisko a Organizační výbor ho doporučil projednat 1. 6. 2016. Stav k dnešnímu dni (20. 7. 2017) je, že ještě neproběhlo ani první čtení zákona.

Dalším pokusem o přijetí právní úpravy na ochranu oznamovatelů korupce byl vládní návrh zákona novelizující občanský soudní řád, který vláda předložila Sněmovně 17. 2. 2017. Předpoklad ministra pro lidská práva Chvojky byl, že tato novela by mohla být platná už začátkem roku 2018, pokud by prošla Sněmovnou, Senátem a podepsal by ji prezident. První čtení proběhlo koncem května tohoto roku, ale bylo přerušené, dokud se nezačne jednat o zákoně, který předložil Andrej Babiš.

Slib hodnotíme jako nesplněný, protože už není časově možné, aby byly návrh zákona o ochraně oznamovatelů trestných činů a návrh novely občanského soudního řádu projednané.

Zahraniční mise Bezpečnost Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Vláda bude aktivně přispívat do zahraničních operací NATO, Evropské unie a OSN, které budou vybaveny odpovídajícím mandátem a budou v souladu s definovanými bezpečnostními a obrannými zájmy České republiky a závazky České republiky v NATO a Evropské unii.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 15

Česká republika vysílá vojáky do zahraničních misí NATO, EU i OSN v souladu s definovanými bezpečnostními zájmy.

Základním dokumentem bezpečnostní politiky ČR je Bezpečnostní strategie ČR, která byla naposledy aktualizována v roce 2015. Za základní východiska pro zajištění obrany a bezpečnosti země považuje strategie aktivní členství v NATO, rozvoj schopností EU a spolupráci s partnerskými zeměmi.

V rámci EU přispívá ČR do EU Battlegroups (EU BG), což jsou bojové skupiny složené z armád několika členských států, které po dobu půl roku drží pohotovost pro případ krize ohrožující bezpečnostní zájmy EU. Čeští vojáci byli v první polovině roku 2016 součástí V4 EU BG, v druhé polovině roku se zapojili do EU BG pod vedením Německa. Další EU BG s účastí ČR je plánována na rok 2019, kdy by měla být opět tvořena zeměmi V4. V rámci NATO pak fungují Síly rychlé reakce NATO (NATO Response Force, NRF), jednotky tvořené více národy pro případ nutnosti okamžitého zásahu kdekoliv na světě. ČR pro NRF vyčleňuje vojáky každoročně a například v roce 2016 se jednalo o 816 vojáků.

Od roku 2014 proběhly za účelem ochrany vzdušného prostoru členského státu NATO tři zahraniční mise na Islandu, kam bylo dohromady vysláno přes 200 vojáků, jedna zahraniční mise v Turecku, kde v rámci operace Active Fence zajišťovala skupina sedmi českých vojáků komunikaci s operačním velitelstvím NATO, a na území Iráku působil v rámci operace Inherent Resolve polní chirurgický tým.

Co se týče aktuálně probíhajících misí, ČR vysílá vojáky v rámci misí EU na území Bosny a Hercegoviny, Somálska, Mali a od roku 2015 také Itálie. V souladu se závazky NATO působí čeští vojáci v současné době také v Afganistánu, Kosovu a v rámci misí OSN v Izraeli a Mali. Na území Iráku působí letecký poradní tým v rámci operace Inherent Resolve vedené USA. Na žádost Egypta a mezinárodní organizace dohlížející na dodržování bezpečnostních podmínek mírové dohody mezi Egyptem a Izraelem jsou vojáci zapojeni i do operace MFO na Sinaji. V červenci 2017 schválila Poslanecká sněmovna působení českých vojáků v Polsku a Pobaltí v rámci tzv. alianční předsunuté přítomnosti, které vychází z rozhodnutí Varšavského summitu NATO.

Kromě toho se ČR účastní také pozorovatelských misí. V období od roku 2014 působí vojenští pozorovatelé AČR v mírových misích OSN v Kongu, Kosovu, Afganistánu a Středoafrické republice.

Zákon o státním zastupitelství Právní stát Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Prosadíme nový zákon o státním zastupitelství, který zajistí nezávislost státních zástupců při vyšetřování trestných činů, mj. stanovením pevného funkčního období pro vedoucí státní zástupce a omezením možnosti jejich odvolání na přesně stanovené důvody a na rozhodnutí nezávislého kárného senátu. Součástí nové legislativy bude i vytvoření systémových a organizačních předpokladů pro specializaci v boji se závažnou hospodářskou a finanční kriminalitou a všemi podobami organizovaného zločinu včetně korupce.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 13

Tento slib vlády je hodnocen jako nesplněný, vláda sice předložila poslancům návrh, kterým dané úpravy hodlala zavést, ten ovšem za více než rok a čtvrt neposunula ani do prvního čtení v Poslanecké sněmovně.

Vláda na svém jednání v dubnu 2016 schválila návrh zákona o státním zastupitelství. Tento návrh v sobě, budeme-li vycházet z důvodové zprávy (.pdf, str. 63), upravuje několik základních oblastí. Jednou z nich je zrušení vrchních státních zastupitelství a zřízení specializovaného útvaru zaměřujícího se na nejtěžší majetkovou a hospodářskou trestnou činnost a korupci.

Kromě této změny struktury pak má novela přinést i změny pro samotné státní zástupce. Citujme důvodovou zprávu:

„[ ...]postavení vedoucích státních zástupců, u kterých je s ohledem na snahu o zvýšení jejich nezávislosti, na snahu eliminovat riziko možného vnějšího ovlivňování zejména ze strany exekutivy a na snahu o zajištění transparentnosti jejich výběru zaváděno funkční období vedoucích státních zástupců, povinná výběrová řízení a odvolatelnost vedoucích státních zástupců pouze v rámci kárného řízení; zároveň dochází i k zavedení jejich kárné odpovědnosti pro kárné provinění vedoucího státníhozástupce (odlišné od kárného provinění státního zástupce).

Obsahově tedy návrh vychází ze závazku vlády. Problém nastává v okamžiku jeho prosazení. Jak jsme již uvedli výše, vláda jej projednala v dubnu 2016. V ten samý měsíc novela doputovala i do Poslanecké sněmovny, kde měl pokračovat legislativní proces. Od té doby se však nestalo vůbec nic. Zákon je zaparkován ve Sněmovně a čeká na zahájení prvního čtení. Je tedy zcela jasné, že návrh spadne s končícím volebním obdobím pod stůl, fakticky již není možné jej dojednat. Závazek vlády v této věci tedy hodnotíme jako nesplněný.

Zákon o zahraniční službě Bezpečnost Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Vláda bude aktualizovat stávající Koncepci zahraniční politiky České republiky a v návaznosti na zákon o státní službě připraví zákon o zahraniční službě.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 18

Nová Koncepce zahraniční politiky České republiky byla vládou ČR schválena v červenci 2015 a zákon o zahraniční službě je v platnosti od května 2017.

Koncepce zahraniční politiky České republiky představuje základní rámec pro uskutečňování zahraničněpolitických zájmů ČR. Poslední verze tohoto dokumentu, která byla schválena 13. července 2015, definuje tři globální cíle (bezpečnost, prosperita a udržitelný rozvoj, lidská důstojnost včetně lidských práv) a dva národní cíle (služba občanům, dobré jméno ČR). Součástí koncepce je také teritoriální zaměření české zahraniční politiky, tedy její podoba ve vztahu k jednotlivým světovým regionům. Hlavní koordinační úloha při provádění koncepce náleží ministerstvu zahraničních věcí (MZV).

Dokument navazuje na předchozí koncepci zahraniční politiky z roku 2011 a zohledňuje proměny mezinárodního prostředí, k nimž od té doby došlo. Nová verze tak například zmiňuje destabilizaci evropské bezpečnostní architektury ze strany Ruska.

Zákon č. 150/2017 Sb., zákon o zahraniční službě, je v platnosti od května 2017 a účinný od 1. července 2017. Zákon upravuje zejména konzulární služby, které českým občanům poskytují zastupitelské úřady v zahraničí, a práva a povinnosti pracovníků MZV, vzhledem k specifickému charakteru práce na MZV postavenému na střídání výkonu služby v ústředí a v zahraničí. Dále vymezuje základní pojmy a zásady výkonu zahraniční služby nebo rámec spolupráce MZV s jinými subjekty.

Smyslem tohoto zákona, který rovněž zapracovává evropskou směrnici č. 2015/637, je nastavení stabilních podmínek pro řádné fungování zahraniční služby.

Změny v exekucích Právní stát Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Prosadíme pravidla, která posílí dozor soudu nad činností exekutorů a znemožní zneužívání exekucí a vymáhání dluhů.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 45

Soudy podle exekučního řádu vykonávají dva základní druhy dohledu nad činností exekutorů. Prvním z nich je dohled obecný, vykonávaný předsedou okresního soudu, do jehož obvodu je exekutor jmenován, spočívající v provádění pravidelných kontrol exekutorů a kontrol souladu jejich činnosti se zákony a dalšími právními předpisy.

Druhým typem dohledu je pak dohled prováděný tzv. exekučním soudem, nebo-li soudem určeným k dohledu v konkrétní probíhající věci. Exekuční soud se většinou nebude shodovat se soudem vykonávající obecný dohled, neboť je na rozdíl od prvního případu určen místem pobytu dlužníka.

Exekuční soud hraje při exekuci několik rolí. Zaprvé na žádost exekutora nařizuje exekuci a pověřuje jej vedením exekuce, dále rozhoduje o případném vyloučení exekutora, zatřetí pak v případě nečinnosti exekutora může rozhodovat o odkladu či zastavení exekuce.

Co se týče slibu vlády spočívajícím v posílení dozoru soudů nad činností exekutorů, současná vláda doposud nepředložila žádnou novelu exekučního řádu řešící tuto problematiku. Vyjádřila pouze souhlas k senátnímu návrhu novely exekučního řádu, která by zavedla teritorialitu exekutorů, podle které by si věřitelé nemohli jako doposud k vymožení své pohledávky vybrat jakéhokoliv exekutora se sídlem v ČR nezávisle na sídle exekutora, nýbrž pouze takového, jehož sídlo se nachází v soudním obvodu dlužníka (§ 28). Senátní návrh však již přes dva roky leží v Poslanecké sněmovně.

Co se týče druhé části výroku, vláda ani v tomto případě prozatím nepředložila Sněmovně žádný legislativní návrh. Ministerstvo spravedlnosti jako orgán zabývající se touto problematikou předložilo na vládní úrovni dvě předlohy do připomínkového řízení, ani jedna z nich se však prozatím nedostala na jednání vlády.

Návrh ministerstva spravedlnosti spočívá v několika úpravách postupu při vedení exekuce, které posilují postavení dlužníků. Mezi tyto kroky patří automatické spojení dvou a více exekucí vedených proti dlužníkovi u jednoho exekutora (.docx, str. 24, § 35) či povinnost exekutora zastavit exekuci v případě, že bude alespoň dva roky bezvýsledná (.docx, str. 37, § 55 odst. 7).

Zpřesnění ústavy kvůli přímé volbě Právní stát Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Prosadíme novelizaci Ústavy ČR, která v návaznosti na zavedení přímé volby prezidenta zpřesní práva a povinnosti jednotlivých ústavních aktérů v zájmu uchování parlamentního charakteru české demokracie založené na svobodné soutěži politických stran.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 44

Během funkčního období Sobotkovy vlády nebyla prosazena žádná novelizace Ústavy ČR, tedy ani ta, která se týká zpřesnění práv a povinností jednotlivých ústavních aktérů v návaznosti na zavedení přímé volby prezidenta.

Diskuze o novelizaci Ústavy ČR byly započaty na základě změny způsobu volby prezidenta ČR, který byl až do roku 2012, resp. 2013 (první přímá volba prezidenta) volen nepřímo oběma komorami Parlamentu ČR. Novela Ústavy, zahrnující přímou volbu prezidenta, řešila právě jen způsob volby a možnosti kandidatury, nikoliv změnu pravomocí apod., což postupně otevřelo diskuze o jejich posílení (např. návrh Davida Ratha o učinění prezidenta vrcholným orgánem výkonné moci, sněmovní tisk č. 907/0) či oslabení (návrh Karoliny Peake o zrušení prezidentovy pravomoci udělit amnestii, sněmovní tisk č. 1075).

V roce 2015 byl podán návrh na novelu ústavního zákona (.pdf) týkající se neslučitelnosti některých funkcí (např. poslanec a člen vlády), tzv. klouzavého mandátu, a některých pravomocí prezidenta. Návrh ovšem čeká na první čtení v Poslanecké sněmovně. Doposud proběhly jen tzv. kulaté stoly s odborníky o revizi Ústavy ČR.

Sliby vlády Andreje Babiše ověřujeme díky grantové podpoře Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.