Přehled ověřených výroků

Kauzy Margity Balaštíkové 

Server Seznam Zprávy v úterý 12. srpna v 5:00 zveřejnil článek, ve kterém napsal, že se poslankyně Margita Balaštíková prostřednictvím svého vlivu a kontaktů snažila poškodit a zničit firmu svého bývalého manžela, když na ni nechala od roku 2023 poslat několik hygienických kontrol. Členové hnutí ANO Andrej Babiš, Karel Havlíček nebo Alena Schillerová se ve stejný den vyjádřili v tom duchu, že si počkají na vysvětlení situace přímo od Balaštíkové.

Web CNN Prima News 12. srpna ve 12:57 publikoval článek, ve kterém s odvoláním na blíže nespecifikovaný zdroj informoval, že hnutí ANO řeší odvolání Balaštíkové z kandidátní listiny. K tomuto kroku se ale podle zdroje muselo sejít předsednictvo.

Seznam Zprávy následující den, tedy 13. srpna, opět v 5:00, vydaly další informaci týkající se Margity Balaštíkové. Poslankyně si podle serveru na skrytě pořízených nahrávkách snažila vícekrát objednat zabití psa, který patřil partnerce jejího bývalého manžela. Server iDNES.cz 13. srpna v 9:11 publikoval článek týkající se této kauzy, který byl aktualizován ve 13:14. V něm stojí, že předseda hnutí ANO Andrej Babiš potvrdil, že Balaštíková na kandidátce nebude. Stejnou informaci v podobné časy přinesly např. také Novinky.cz. V podvečer potom mluvčí ANO Martin Vodička řekl, že hnutí již rozhodnutí o stažení Balaštíkové rozeslalo úřadům.

Co se týče postu stínové ministryně zemědělství, o konci Margity Balaštíkové v této roli mluvil např. Karel Havlíček. Ten 13. srpna uvedl, že „s ní dále nepočítá jako se stínovou ministryní zemědělství“. S dotazem ohledně konce Balaštíkové na této pozici jsme se obrátili na tiskového mluvčího hnutí ANO, ten pro Demagog.cz uvedl, že informaci o jejím odvolání dostal okolo 12:30 a ve 12:54 bylo její jméno smazáno z přehledu členů stínové vlády.

Při vyhledávání členů stínové vlády hnutí ANO jsme narazili také na seznam, na kterém Margita Balaštíková ke dni vysílání námi ověřované debaty stále figurovala jako stínová ministryně zemědělství. K tomu mluvčí Martin Vodička uvedl, že se jedná o chybu, která bude dle jeho slov napravena. V jiném seznamu ministrů stínové vlády na webových stránkách ANO se Balaštíková nenachází.

Závěr

Seznam Zprávy 12. srpna publikovaly článek o tom, že se Margita Balaštíkové pokoušela poškodit firmu svého bývalého manžela. Následující den přinesly informaci, že se snažila objednat usmrcení psa, který patřil exmanželově partnerce. Balaštíková na kandidátní listině hnutí ANO pro nadcházející sněmovní volby skončila do 24 hodin od té doby, co vyšel článek o pokusech objednat si zabití zvířete. Tiskový mluvčí hnutí nám potvrdil, že Balaštíková do této doby skončila také na postu stínové ministryně zemědělství. Výrok Karla Havlíčka tak hodnotíme jako pravdivý.

Mimořádná schůze kvůli bitcoinové kauze

30. května 2025 poslanecký klub ANO požádal o svolání mimořádné schůze Poslanecké sněmovny kvůli bitcoinové kauze. Předsedkyně klubu Alena Schillerová ten den doručila předsedkyni dolní komory žádost, pod kterou podle České televize bylo 53 podpisů (video, čas 1:53), což převyšovalo počet potřebný ke svolání. Na základě zákona tak předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová musela mimořádnou schůzi svolat do deseti dnů od podání žádosti.

Mimořádná schůze se konala 5. června a měla na programu okolnosti přijetí bitcoinového daru a politickou odpovědnost někdejšího ministra spravedlnosti Pavla Blažka. Schůze však byla nakonec přerušena bez konkrétních závěrů, protože vypršel čas vymezený k jednání. Nebylo přijato žádné usnesení a termín pokračování určen nebyl.

Vedle toho 17. a 18. června proběhla další mimořádná schůze na žádost hnutí ANO, tentokrát s cílem vyslovit nedůvěru vládě Petra Fialy. Po dvoudenní rozpravě však vláda hlasování ustála – pro její pád hlasovalo jen 94 poslanců, k odvolání by jich přitom bylo potřeba 101.

Závěr

Hnutí ANO skutečně iniciovalo svolání mimořádné schůze Poslanecké sněmovny v souvislosti s bitcoinovou kauzou. Tato schůze se konala 5. června 2025. Skončila ovšem bez konkrétních závěrů a nebylo během ní přijato žádné usnesení. Vedle toho ANO svolalo ještě schůzi s cílem vyslovit nedůvěru vládě. Výrok Karla Havlíčka tak hodnotíme jako pravdivý.

David Uhlíř a jeho závěrečná zpráva

Ministryně spravedlnosti Eva Decroix jmenovala Davida Uhlíře koordinátorem vyšetřování bitcoinové kauzy 19. června. Podle smlouvy⁠⁠⁠, kterou resort spravedlnosti uzavřel, měl Uhlíř do konce srpna 2025 vypracovat zprávu o svém šetření, které se týkalo etických a právních pochybení v bitcoinové kauze (.pdf, str. 1).

Bitcoinová kauza

Kauza, kvůli které na konci května rezignoval ministr spravedlnosti Pavel Blažek (tehdy ODS), se týká bitcoinů v hodnotě téměř miliardy korun, které Ministerstvo spravedlnosti obdrželo od odsouzeného provozovatele darknetového tržiště Tomáše Jiřikovského. Ten v roce 2017 skončil ve vězení za zpronevěru, obchod s drogami a nedovolené ozbrojování. Po propuštění v roce 2021 a po několika soudních přezkumech získal nazpět většinu zabavené elektroniky. To mu umožnilo obnovit přístup k bitcoinovým peněženkám, které obsahovaly kryptoměnu v hodnotě několika miliard korun. Jiřikovský následně po dohodě s Blažkem část bitcoinů daroval jeho ministerstvu.

Koordinátor Uhlíř ale už 28. července skončil, což Ministerstvo spravedlnosti odůvodnilo tím, že „úspěšně naplnil zadání, které mu bylo svěřeno“. Podle ministryně Decroix jeho úkol spočíval v tom, aby dohlédl na to, že resort postupuje transparentně, předvídatelně a v souladu s právem. Zároveň dodala, že Uhlíř zprávu připravovat nebude, jelikož by kvůli externímu auditu byla pouze duplicitní.

Na tiskové konferenci 30. července Decroix uvedla, že podle ní i koordinátora Uhlíře nebylo sepsání závěrečné zprávy přínosné ani užitečné (video, čas 7:10). Zároveň ale řekla, že je s ním v kontaktu a že je Uhlíř připravený zprávu vypracovat (video, čas 7:30). Poté dodala, že Uhlíř je na dovolené a o tom, kdy a v jakém rozsahu bude zpráva předložena, budou společně jednat po jeho návratu 5. srpna (video, čas 12:50). Z jejího tehdejšího vyjádření tak vyplývalo, že zpráva připravena bude.

David Uhlíř po návratu z dovolené 5. srpna uvedl, že závěrečnou zprávu sepisovat nebude. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že jeho práce už skončila a navíc bude zveřejněna rozsáhlejší auditní zpráva. Tehdy pouze vyslovil názor, že Ministerstvo spravedlnosti bitcoinový dar přijímat nemělo, jelikož „mohlo dojít k ohrožení důvěry veřejnosti v nezávislé fungování české justice“. Také dodal, že další důvody jsou „právně-technického charakteru“ (.pdf).

Závěr

Ministryně spravedlnosti Eva Decroix skutečně jmenovala Davida Uhlíře do role koordinátora bitcoinové kauzy, jehož úkolem bylo do konce srpna vypracovat zprávu o postupu resortu při přijetí daru. Zpráva měla vyjít i poté, co skončil. Nakonec k jejímu sepsání ale nedošlo. Výrok Karla Havlíčka tak hodnotíme jako pravdivý.

Aktéři kauzy Dozimetr

Kauza Dozimetr, která propukla v roce 2022, se týká ovlivňování veřejných zakázek a chodu městských firem, především pražského dopravního podniku (DPP). Mezi obviněnými je např. lobbista a podnikatel Michal Redl, bývalý člen představenstva DPP Matej Augustín nebo Petr Hlubuček, který byl mj. náměstek někdejšího primátora Zdeňka Hřiba.

Jiří Pospíšil (TOP 09) mezi obviněnými ani podezřelými nefiguruje. Deník N ovšem s odkazem na neveřejný policejní spis přinesl informaci, že Pospíšil zorganizoval schůzku zástupců hnutí STAN a TOP 09, kde se setkali jeho bývalý asistent Jiří Fremr a Michal Redl. Podle obviněného podnikatele Pavla Dovhomilji stál Pospíšil u zrodu organizované skupiny spojené s Dozimetrem. Pospíšil svou roli v kauze nicméně opakovaně odmítal.

Založení hnutí STAN

Historie Starostů a nezávislých sahá do roku 2004, kdy v obci Suchá Loz ve Zlínském kraji vzniklo hnutí Nezávislí starostové pro kraj (viz rejstřík Ministerstva vnitra, sekce Historie hnutí). Předsedou byl od roku 2005 starosta Vysokého Pole Josef Zicha. Mezi zakládajícími členy byl také tehdejší starosta Suché Loze Petr Gazdík, který se stal předsedou v roce 2009 po transformaci hnutí na Starosty a nezávislé s celostátní působností (.pdf, str. 23).

Michal Redl se podle Seznam Zpráv pohybuje kolem politiků STAN od roku 2017. Z e-mailové komunikace Michala Redla, kterou zveřejnila policie, ale vyplývá, že již v roce 2011 zaslal Stanislavu Polčákovi životopis Martina Sankota, který byl následně jmenován náměstkem ministryně kultury. Už v roce 2017, tedy před kauzou Dozimetr, přišel Radiožurnál s informací, že Polčák s Michalem Redlem řeší personální obsazení důležitých míst v pražských firmách a na magistrátu.

Veřejně dostupné informace, které by prokazovaly přímé zapojení do vzniku hnutí STAN, jsme však v případě Michala Redla nenalezli. S dotazem ohledně jeho potenciální role jsme se tak obrátili na tiskovou mluvčí Starostů, která uvedla, že „Michal Redl ani jeho otec Petr Redl nejsou zakládajícími členy ani nikdy nebyli členy hnutí STAN. Od Petra Redla dostalo hnutí pouze finanční dar v roce 2016, který byl později věnován na dobročinné účely“.

Závěr

V kauze Dozimetr jsou obviněni Michal Redl a Petr Hlubuček, oba spojení s hnutím STAN. Redl nepatřil podle mluvčí STAN mezi zakladatele hnutí. Jeho roli na vzniku strany nicméně nelze z veřejně dostupných zdrojů potvrdit ani vyvrátit. Podle některých tvrzení byl do kauzy zapojen také Jiří Pospíšil, byť v ní nefiguruje ani jako obviněný, ani jako podezřelý. Jeho roli však rovněž nelze z veřejných zdrojů dostatečně vyvrátit ani potvrdit. Výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.

Místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček v kontextu výroku mluví o potenciálním zvýšení výdajů na obranu nad 2 % hrubého domácího produktu (HDP). Poté naznačuje, že vláda v loňském roce zvýšila platby na obranu jen proto, aby splnila závazek NATO dávat na obranu alespoň 2 % HDP. Dodává, že ke konci roku vláda podle něj uhradila za nákup stíhacích letounů F-35 o 10,5 miliardy korun víc, než bylo původně plánováno.

Nákup stíhaček

Vláda v září 2023 schválila pořízení 24 amerických stíhacích letounů F-35 pro českou armádu. Nákup za 150 miliard korun následně v lednu 2024 podpisem memoranda stvrdila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). První stroje mají být hotové v roce 2029, ve stejném roce na nich začnou cvičit čeští piloti na základně v USA. Do Česka mají stíhačky přiletět postupně mezi lety 2031 a 2034 (.pdf). Podle odhadu Ministerstva obrany by celkové náklady včetně zajištění provozu do konce životnosti letounů v roce 2069 měly činit 322 miliard korun. Platby za letouny a příslušné vybavení jsou rozloženy do 11 let v období let 2024–2034 s průměrnou splátkou přibližně 14 miliard korun ročně.

Splátky za rok 2024

Ministerstvo obrany mělo původně v roce 2024 uhradit splátku ve výši 15,5 miliardy korun. V průběhu roku však došlo k aktualizaci splátkového kalendáře a resort nakonec zaplatil cca 26,2 miliardy korun (.pdf, str. 129). Rozdíl oproti plánované částce tak činil skoro 11 miliard korun. Podle ministerstva Česko díky urychlení platby dostane dvě stíhačky o rok dříve. Armáda bude moci výcvik na těchto dvou strojích zahájit už v roce 2030 místo roku 2031.

Závěr 

Česko má za stíhací letouny F-35 platit do roku 2034 asi 14 miliard korun ročně. Za rok 2024 vláda plánovala zaplatit 15,5 miliardy, nakonec uhradila 26,2 miliardy korun, tedy o téměř 11 miliard korun více. Výrok Karla Havlíčka tak hodnotíme jako pravdivý.

Místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček v kontextu výroku kritizuje investiční plány vlády Petra Fialy. Podle Havlíčka si Česká republika nebude moci dovolit další navyšování výdajů na obranu při současných plánech, které zahrnují výstavbu vysokorychlostních tratí nebo nových jaderných bloků. Dodává, že stát dnes sotva zvládá vynakládat 200 miliard korun na kapitálové výdaje.

Kapitálové výdaje

Ve státním rozpočtu se rozlišují dva základní druhy výdajů – běžné a kapitálové (.pdf, str. 111 z 358). Běžné výdaje financují běžnou potřebu veřejných institucí (.docx, str. 25) a putují např. na dávky důchodového pojištění, na mzdy a platy nebo na provoz organizačních složek státu, včetně neinvestičních nákupů (.pdf, str. 136–140 z 358). Kapitálové výdaje naopak označují investiční výdaje a slouží k financování dlouhodobých potřeb (.docx, str. 25). Patří sem zejména výdaje na pořízení dlouhodobého hmotného majetku, např. na financování staveb.

Vláda v návrhu zákona o rozpočtu na letošní rok počítala s tím, že na investice poputuje 249,6 miliardy korun (.pdf, str. 124 z 358). Ve schváleném rozpočtu na rok 2025 dosahují investice podle Ministerstva financí 250,2 miliardy korun (.pdf, str. 33). Největší část přitom spolkne doprava a obrana. Schválená výše investic ovšem ve výsledku nemusí odpovídat tomu, jaké budou skutečné výdaje na konci roku. V některých minulých letech totiž stát na investice vynaložil více, než stanovoval schválený rozpočet na daný rok, v jiných případech to bylo naopak méně (.pdf, str. 7 z 52; .pdf, str. 32 ze 73).

Nejaktuálnější ucelená data o skutečných výdajích se týkají roku 2024. Podle státního závěrečného účtu tehdy kapitálové výdaje činily zhruba 212,5 miliardy korun (.pdf, str. 32 ze 73). Nejvíce investic, téměř 64 miliard korun, připadlo na Ministerstvo obrany, následované Ministerstvem dopravy s investicemi ve výši necelých 59 miliard korun. O rok dříve dosáhly skutečné kapitálové výdaje 210,5 miliardy Kč (.pdf, str. 111 z 358).

Závěr

Ve státním rozpočtu na letošní rok činí schválené kapitálové výdaje ČR 250 miliard korun. Výsledné skutečné výdaje ovšem obvykle neodpovídají schválenému rozpočtu a v některých minulých letech byly např. nižší, proto nelze s jistotou říct, že v roce 2025 tyto výdaje skutečně dosáhnou zmíněných 250 mld. Kč. Poslední dostupná ucelená data za rok 2024 ukazují, že tehdy kapitálové výdaje dosáhly 212,5 mld. Kč. Ve srovnání s tímto číslem se hodnota uváděná Karlem Havlíčkem pohybuje v rámci naší 10% tolerance, a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček reaguje na dotaz, zda by případná příští vláda hnutí ANO respektovala navýšení závazku výdajů na obranu zemí NATO, a to na 5 % hrubého domácího produktu (HDP). Na tomto navýšení se na začátku června shodli ministři obrany jednotlivých členských států a později je schválila celá Aliance. Havlíček se ptá, kde na to Česká republika chce vzít finanční prostředky, když už nyní podle něj 1 % HDP představuje 80 miliard korun.

Výše HDP

Podle posledních dostupných údajů Českého statistického úřadu činilo HDP v roce 2024 8,057 bilionu korun (.xlsx). Ministerstvo financí ve svém přehledu uvádí HDP ve výši 8,011 bilionu korun (.pdf, str. 3). Jedno procento HDP tedy v případě dat ČSÚ odpovídá 80,6 miliardy korun, v případě resortu financí 80,1 miliardy korun.

Výše HDP za současný rok 2025 ještě známa není. Ministerstvo financí ve své nejnovější makroekonomické predikci z dubna 2025 odhaduje, že HDP letos dosáhne 8,391 bilionu korun (.pdf, str. 3). Jedno procento z této částky tak odpovídá necelým 84 miliardám korun. Předpověď pro letošní rok vydal také Mezinárodní měnový fond, podle kterého bude české HDP činit 360,24 miliardy amerických dolarů, v přepočtu na koruny tedy cca 8,294 bilionu korun. Jedno procento z tohoto predikovaného HDP činí 83 miliard korun.

Závěr

Podle posledních dat ČSÚ i Ministerstva financí odpovídalo v roce 2024 jedno procento HDP přibližně 80 miliardám korun. V současném roce to podle predikcí Mezinárodního měnového fondu a Ministerstva financí bude 83 až 84 miliard korun. Výrok Karla Havlíčka tak hodnotíme jako pravdivý.

Karel Havlíček reaguje na otázku, jestli by případná budoucí vláda hnutí ANO plnila závazek států NATO vydávat na obranu alespoň 5 % hrubého domácího produktu (HDP), pokud by se zástupci Aliance na tomto navýšení z 2 % HDP dohodli na summitu v Haagu. Havlíček zmiňuje, že za dobu působení hnutí ANO v různých vládách se rozpočet resortu obrany zvýšil z 41 miliard korun na 92 miliard.

Hnutí ANO na ministerstvech

Havlíček se zjevně odkazuje na konec Nečasovy vlády a začátek působení kabinetů, jejichž součástí bylo hnutí ANO. To stálo v čele Ministerstva financí v Sobotkově vládě, tedy od konce ledna 2014 do prosince 2017. Tehdy post ministra financí zastával Andrej Babiš, kterého v květnu 2017 nahradil Ivan Pilný. Po konci této vlády hnutí ANO vyhrálo volby a Andrej Babiš se v prosinci 2017 stal premiérem, kterým byl až do prosince 2021. Resort financí v Babišově vládě po celou dobu vedla Alena Schillerová.

Hnutí ANO v Sobotkově vládě zároveň šéfovalo i Ministerstvu obrany, kdy v jeho čele stál Martin Stropnický. V Babišových vládách se na postu ministra vystřídala Karla Šlechtová a Lubomír Metnar.

Výdaje na obranu mezi lety 2013 a 2021

V roce 2013, tedy v posledním roce působení Nečasovy vlády, výdaje na Ministerstvo obrany dosáhly přibližně 41,5 mld. Kč (.pdf, str. 7 ze 42). Státní rozpočet na rok 2014 vláda Bohuslava Sobotky částečně zdědila po úřednické vládě Jiřího Rusnoka. Ta už v září 2013 (.pdf, str. 1) schválila návrh rozpočtu, který počítal s výdaji na obranu ve výši 42,7 miliardy Kč (.pdf, str. 6). O výsledné podobě rozpočtu na rok 2014 později rozhodovala Sněmovna, která se v novém složení sešla po volbách konaných na podzim 2013. Noví poslanci tehdy schválili některé pozměňovací návrhy (.pdf, str. 11 z 20), a v konečné verzi státního rozpočtu tak nakonec náklady na obranu činily 42 miliard Kč.

Jak ukazuje graf níže, během působení Sobotkovy vlády i kabinetů Andreje Babiše výdaje postupně rostly. V roce 2021, tedy v posledním roce vlády Babišova kabinetu, měly obranné výdaje dle schváleného rozpočtu původně dosahovat částky 75,4 miliardy Kč. V lednu 2021 však tehdejší vláda rozhodla (.pdf) o přesunu pěti miliard korun z vládní rozpočtové rezervy zpět do rozpočtu Ministerstva obrany. Přesunutí dalších pěti miliard poté vláda odsouhlasila v březnu stejného roku (.pdf). Výsledný rozpočet proto v roce 2021 dosahoval cca 85 miliard Kč.

Hodnotu státem investovaných peněz snižuje inflace, kvůli které v průběhu času rostou např. ceny projektů, včetně armádních zakázek. I při započítání inflace (.pdf, str. 3) se však reálné výdaje na obranu mezi lety 2013 a 2021 výrazně zvýšily, a to o 75 %.

Závěr

V posledním roce působení Nečasova kabinetu činily výdaje Ministerstva obrany asi 41,5 miliardy korun. V letech, kdy hnutí ANO vedlo resorty financí a obrany, došlo k postupnému zvyšování obranných výdajů a v posledním roce vlády kabinetu Andreje Babiše dosahovaly výdaje na obranu cca 85 miliard korun. Karel Havlíček tedy neuvádí zcela přesné číslo, má ale pravdu v tom, že za dobu působení hnutí ANO ve vládách prudce narostly nominální výdaje na Ministerstvo obrany. Zároveň se výrazně zvýšily i reálné výdaje. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček v kontextu výroku reaguje na možné zvýšení obranných výdajů na 5 % HDP jako nový závazek NATO. Tvrdí, že vláda Petra Fialy plní současný závazek ve výši 2 % HDP jen díky tomu, že místo skutečných nákupů podle něj manipuluje s čísly pomocí předčasných zálohových plateb. Z ročního rozpočtu armády ve výši 160 mld. Kč je dle jeho slov 71 mld. „rozfakturováno“ ve formě záloh za předměty, které ČR obdrží až za několik let.

Zálohové platby v rozpočtu MO

Podle údajů Ministerstva obrany (MO) činily zálohy investičního charakteru (např. na techniku) v roce 2024 66,4 mld. Kč (.pdf, str. 187) a zálohy neinvestičního charakteru (např. na munici) 4,9 mld. Kč (str. 189). V součtu tak objem poskytnutých zálohových plateb na obranné zakázky činil přibližně 71,3 mld. Kč. Oproti předchozímu roku (.pdf, str. 207, 209) se jedná o více než dvojnásobek alokovaných peněz, což bylo způsobeno především zvýšením záloh na strategické vojenské zakázky –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ zatímco v roce 2023 bylo na tento typ výdajů vyčleněno 7,77 mld. Kč, v roce 2024 se jednalo o většinu zálohovaných plateb ministerstva (.pdf, str. 187, 189).

Za nárůstem zálohových plateb v roce 2024 stojí zejména spuštění financování dvou klíčových armádních projektů (.pdf, str. 187–189). Jde o nákup víceúčelových stíhaček F-35 a pořízení středních transportních letounů Embraer C-390 Millennium, přičemž resort obrany v loňském roce předplatil dodavatelům těchto strojů celkem 29,8 mld. Kč (.pdf, str. 187).

Mezi další výrazné zálohové platby patří 10,1 mld. Kč na švédská bojová vozidla pěchoty od společnosti BAE Systems, 7,1 mld. Kč na francouzská děla NATO od firmy KNDS France nebo 6,9 mld. Kč na izraelské protiletadlové systémy SHORAD (.pdf, str. 187–188). Zálohy směřovaly také k českým institucím, například k Vojenskému technickému ústavu (str. 189).

Rozpočet MO

Celkový objem záloh 71,3 mld. (.pdf, str. 187–189) představuje téměř polovinu rozpočtu Ministerstva obrany na rok 2024, který dosáhl necelých 160 mld. Kč (str. 15). Resort zdůvodňuje vysoké zálohy napjatou situací na trhu s vojenským materiálem kvůli vysoké poptávce a vytíženým výrobním kapacitám. Podle MO bylo „uzavření kontraktu na dodávky vojenského materiálu dodavateli v mnoha případech podmíněno poskytnutím zálohy“ (str. 16, 187).

Závěr

Podle údajů MO činily zálohové platby na obranné zakázky ke konci roku 2024 celkem 71,3 mld. Kč. Z toho 66,4 mld. Kč směřovalo na zálohy investičního charakteru a 4,9 mld. Kč na zálohy neinvestičního charakteru. Celková výše rozpočtu Ministerstva obrany pro rok 2024 skutečně dosáhla cca 160 mld. Kč. Výrok Karla Havlíčka proto hodnotíme jako pravdivý.

Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová odpovídá na otázku, jak by to v případě jejího návratu bylo s elektronickou evidencí tržeb (EET). Uvádí, že podobu EET nechce zveřejňovat, a zmiňuje, že od jejího vzniku v roce 2016 se posunuly technologie a pro řadu podnikatelů by tak hlášení v případě znovuzavedení mohlo být jednodušší.

Zavedení a zrušení EET

Návrh na zavedení EET vypracoval už kabinet Bohuslava Sobotky v roce 2015 s cílem omezit šedou ekonomiku, zefektivnit výběr daní a narovnat tržní prostředí tak, aby nenastávaly situace, kdy podnikatelé odvádějící daně nejsou schopni konkurovat těm, kteří daně neplatí (.pdf, str. 73 ze 140). Součástí tehdejší vládní koalice bylo vedle ČSSD také hnutí ANO a KDU-ČSL, přičemž ministrem financí byl Andrej Babiš.

Poslanecká sněmovna a Senát návrh schválily na začátku roku 2016 (.pdf) s účinností od 1. prosince 2016, od kdy se EET týkala restaurací a ubytovacích zařízení. V březnu 2017 pak začala platit pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu. Poslední vlna měla začít platit v květnu 2020 a týkala se zbývajících oborů, tedy například řemeslníků, lékařů nebo taxikářů. Ti své tržby ale nakonec v rámci EET zaznamenávat nemuseli, protože na jaře 2020 byla EET kvůli pandemii covidu‑19 dočasně přerušena. Později – ještě během Babišovy vlády – se rozhodlo, že bude povinnost evidence tržeb pozastavena až do konce roku 2022.

Definitivní zrušení EET ve svém programovém prohlášení slíbil současný kabinet Petra Fialy (.pdf, str. 6). Návrh na zrušení EET Fialova vláda schválila v březnu 2022 a následně úspěšně prošel legislativním procesem. Zrušení zákona o evidenci tržeb nabylo účinnosti 1. ledna 2023.

Závěr

Návrh na zavedení EET v roce 2015 předložila ještě Sobotkova vláda, jejíž součástí bylo hnutí ANO, které stálo mj. v čele Ministerstva financí. Poslanecká sněmovna návrh schválila v roce 2016, kdy také EET začala platit. Výrok Aleny Schillerové tak hodnotíme jako pravdivý.