Přehled ověřených výroků

V debatě o bydlení ministryně obrany Jana Černochová (ODS) uvedla, že vláda s Prahou jednala o převodu volných pozemků v Letňanech, aby zde podpořila stavbu dostupného bydlení. Připomněla, že jde o stejné místo, ve kterém Andrej Babiš (ANO) dříve plánoval zřídit administrativní komplex.

Plán pro Letňany

S myšlenkou na stavbu nové administrativní čtvrti v Letňanech přišel Andrej Babiš už v prosinci 2016, kdy působil jako ministr financí. Tehdy představil plán na kancelářský komplex pro až 11 tisíc úředníků, který by stál kolem 6 miliard korun. Argumentoval tím, že by stát ušetřil na provozu a projekt by financoval prodejem historických budov v centru Prahy, ve kterých dané resorty sídlí. Do Letňan se podle Babišových plánů měly přestěhovat např. Ministerstvo financí, Ministerstvo dopravy, Ministerstvo pro místní rozvoj nebo Ministerstvo životního prostředí.

Babiš tento záměr zopakoval později také jako premiér a plán se dostal i do programového prohlášení jeho vlády z roku 2018. Tehdejší premiér o projektu opakovaně jednal s tehdejším pražským primátorem Zdeňkem Hřibem. Přestože byl plán už rozpracovaný (video), žádná dohoda nevznikla a projekt se nerealizoval.

Závěr

Babiš opravdu plánoval na volných pozemcích v Letňanech administrativní areál a mluvil o přesunu některých ministerstev a úřadů. Nešlo ale o všechna ministerstva, jak uvádí Jana Černochová, a její výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Na summitu dostupného bydlení v březnu 2025 ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) oznámil (video, čas 8:40), že stát přenechá hlavnímu městu Praze svou část pozemků v Letňanech. Stát dle něj zde chce podpořit výstavbu dostupného bydlení až pro 50 tisíc lidí. Média následně po summitu psala, že jde zatím jen o plán a jednání teprve začínají. „Část bychom mohli prodat soukromým vlastníkům, část bytů by sloužila k městskému bydlení, které by bylo pronajímáno za tržních podmínek, část by tvořilo dostupné a sociální bydlení a variantou by bylo také spolkové bydlení,“ upřesnil bývalý pražský radní pro oblast bydlení a nynější radní pro správu majetku, transparentnost a legislativu Adam Zábranský.

V červenci 2025 náměstek primátora Prahy Petr Hlaváček uvedl, že město nyní „procesuje získání státních pozemků“. Převod ale ke dni vysílání námi ověřované debaty nebyl dokončen. V médiích, v registru smluv, katastru nemovitostí ani v usneseních vlády se zatím žádná dohoda neobjevila.

Zbyněk Stanjura tedy oznámil, že se vláda s Prahou rozhodla jednat o využití státních pozemků v Letňanech pro výstavbu bydlení. K uskutečnění převodu ke dni vysílání ale nedošlo, podle vyjádření pražského radního Zábranského by nicméně část nových bytů mohla být pronajímána. Výrok Jany Černochové o tom, že se vláda „rozhodla vyjednat s hlavním městem Prahou (...) podporu nájemního bydlení“ proto hodnotíme jako pravdivý.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) v debatě uvedla, že bývalý ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) věděl už rok před svým odchodem z funkce, že jeho projekt digitalizace stavebního řízení nefunguje. Podle jejích slov mu dokonce Praha 2 nabídla možnost projekt testovat na jejich městské části pro lepší ověření jeho funkčnosti.

Systém digitálního stavebního řízení, který Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) spustilo v červenci 2024, už od jeho startu doprovázely problémy. Postup MMR později kritizoval například prezident Petr Pavel a mluvil o tom, že ministerstvo podle něj mělo nejdříve provést pilotní projekt, který by umožnil odhalit chyby. Ivan Bartoš k tomu v srpnu 2024 uvedl, že nový stavební zákon neumožňoval oddělit digitalizaci stavebního řízení od zbytku zákona a ani zavést pilotní režim pro omezený okruh lidí v části republiky.

Na konci srpna 2024 server iROZHLAS.cz informoval, že pomoc s řešením problémů spuštěného systému poskytnou Ministerstvu pro místní rozvoj resorty financí, dopravy a průmyslu a obchodu. Ve veřejně dostupných zdrojích jsme ale nenalezli informace o tom, že by před startem systému vedení Prahy 2 či vedení jiné části Prahy nabízelo Ivanu Bartošovi možnost testovat projekt na své městské části. Obrátili jsme se proto s dotazem na tajemníka úřadu městské části Praha 2. K datu vydání analýzy jsme však odpověď neobdrželi. Výrok Jany Černochové tak hodnotíme jako neověřitelný. 

Nominální a reálné výdaje na školství

V roce 2020 činil navrhovaný rozpočet na tento resort přibližně 226 miliard Kč (.pdf, str. 8 ze 766). Konečné výdaje dosáhly cca 227 mld. Kč (.pdf, str. 95 z 241). V září 2024 Fialova vláda schválila návrh státního rozpočtu na rok 2025, který počítá s výdaji na Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) ve výši necelých 291 mld. Kč (.pdf, str. 34 z 358). Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) tak v nominálním srovnání výdajů uvádí u roku 2025 správnou částku a u roku 2020 se vejde do naší standardní 10% tolerance.

Při rozboru výdajů státního rozpočtu je ale třeba zohledňovat také inflaci, která snižuje jak kupní sílu peněz, tak i reálnou hodnotu státních výdajů. Zatímco nominální výdaje na MŠMT během působení Fialovy vlády rostly, v reálném srovnání v cenách roku 2025 se snižovaly a byly nižší než v posledních dvou letech vlády Babišova kabinetu. V roce 2025 sice meziročně vzrostly, stále však nedosahují hodnoty z roku 2020.

Výdaje v poměru k HDP

Výdaje státního rozpočtu na školství lze vyjádřit také v poměru vůči hrubému domácímu produktu (HDP), který bere v potaz rostoucí velikost české ekonomiky včetně daňových příjmů státu. Podle makroekonomické predikce Ministerstva financí ze srpna 2025 by podíl státních výdajů na MŠMT v letošním roce měl činit 3,44 % HDP, zatímco v roce 2020 představoval 3,89 %.

Závěr

V roce 2020 činily navržené výdaje na Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy 226 miliard Kč, zatímco Fialova vláda na tento resort pro rok 2025 vyčlenila zhruba 291 mld. Kč. Martin Kupka se tak uváděným číslem u roku 2020 vejde do naší 10% tolerance, pro rok 2025 uvádí správný údaj. Nominálně tedy výdaje na MŠMT vzrostly, při zohlednění inflace i poměru k HDP jsou ale reálné výdaje v roce 2025 nižší než v roce 2020. Výrok ministra dopravy Kupky proto hodnotíme jako zavádějící.

Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) reaguje na tvrzení předsedy hnutí SPD Tomia Okamury, který uvedl, že kriminalita Ukrajinců v ČR roste a počet trestných činů spáchaných Ukrajinci se mezi lety 2021 a 2024 zvýšil ze 1 730 na 3 842. Ministr Kupka upozorňuje, že je potřeba porovnávat relativní míru kriminality namísto absolutních čísel, a tvrdí, že poměr počtu pachatelů trestných činů k celkové populaci je u Ukrajinců nižší než u českých občanů.

Statistiky kriminality za rok 2024

Tisková zpráva Policie ČR o vývoji registrované kriminality uvádí, že v roce 2024 bylo v Česku trestně stíháno 66 360 Čechů a 3 842 Ukrajinců (.pptx, str. 14). Pokud uvedená absolutní čísla vyjádříme v poměru k celkovému počtu Ukrajinců, kteří loni v Česku pobývali, bylo stíháno 0,65 % ukrajinských občanů. Podíl 0,65 % stíhaných byl v roce 2024 zaznamenán i u českých občanů.

Statistika v roce 2025

Podle vyjádření Policie ČR pro Demagog.cz bylo od ledna do konce srpna 2025 v ČR trestně stíháno 2 670 Ukrajinců a 44 308 Čechů. Poslední informace o celkovém počtu Čechů a Ukrajinců v Česku se vztahují k 1. červenci 2025. Pokud k přepočtu použijeme tyto údaje, bylo za prvních osm měsíců letošního roku trestně stíháno 0,46 % Ukrajinců (.pdf, str. 4–5) a 0,44 % Čechů (.xlsx). 

Závěr

Podle policejních statistik byla v roce 2024 míra kriminality u Ukrajinců i u Čechů stejná (0,65 %). Policie ČR poskytla pro Demagog.cz také aktuální data za leden až srpen 2025, podle kterých bylo za toto období trestně stíháno 2 670 Ukrajinců a 44 308 Čechů. V přepočtu na obyvatele tak bylo v letošním roce stíháno 0,46 % Ukrajinců, ale jen 0,44 % Čechů. Dle aktuálních údajů je tak počet trestně stíhaných vyšší u Ukrajinců než u Čechů, přestože rozdíl činí „jen“ 0,024 procentního bodu (tedy 24 lidí na 100 tisíc obyvatel). Výrok Martina Kupky proto hodnotíme jako nepravdivý.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) mluví v kontextu diskuze o české úhradové vyhlášce, která stanovuje výši úhrad za zdravotnické služby proplácené zdravotními pojišťovnami. V rámci této debaty poukázal na rozdíl mezi českým systémem a systémem v západních státech. Západní státy na rozdíl od ČR podle něj nemají svobodnou volbu lékaře a pacientům je lékař přidělen.

Možnost volby lékaře v Česku

V České republice mají pacienti právo si vybrat poskytovatele ambulantní péče a mohou si tedy zvolit, u kterého praktického lékaře, zubaře atp. se zaregistrují. Lidé si také mohou vybrat ambulantního specialistu, např. kardiologa či ortopeda. Ke specialistovi mohou jít v některých případech i bez doporučení od registrujícího lékaře. Pokud pacient požaduje léčbu či vyšetření, která lékař (včetně specialisty) neindikoval jako potřebná, z veřejného zdravotného pojištění hrazena nejsou.

Situace v západních zemích

Zbyněk Stanjura ve výroku zmiňuje západní země. Podívali jsme se proto na situaci v zemích západní Evropy, Kanady a USA. Jak ukazuje přehled níže, možnost volby praktického lékaře je částečně omezena v Portugalsku. Lidé si v této zemi mohou zvolit konkrétního praktického lékaře, ale jen z oblasti svého bydliště. Ve Švédsku pacienti nemají automatické právo vybrat si konkrétního praktického lékaře (.pdf, str. 2; .pdf, str. 17), řada zdravotních středisek nicméně tuto volbu umožňuje.

V některých státech lidé nemají svobodnou volbu specialisty. V Irsku a většině částí Spojeného království je specializovaný lékař pacientům přidělován. V Itálii si sice občané mohou vybrat zdravotní středisko, kde jim bude specializovaná péče poskytnuta, ne ale jméno specialisty. Ve Švédsku je situace v případě výběru specialistů stejná jako v případě praktických lékařů – volba není zaručena, ale pacient může o konkrétního specialistu požádat.

Závěr

Analýza zdravotních systémů zemí západní Evropy, USA a Kanady ukazuje, že možnost volby praktického lékaře je částečně omezena v Portugalsku. Ve Švédsku si lidé mohou vybrat zdravotní středisko a nemají automatické právo si vybrat konkrétního praktika, řada středisek však výběr umožňuje. Podobně je to ve Švédsku i v případě výběru specialistů. Volba specialistů je omezena také v Itálii, kde si pacienti mohou zvolit jen zdravotní středisko, ale ne jméno specializovaného lékaře. V Irsku a většině částí Spojeného království jsou specialisté lidem přidělováni. Z jednadvaceti sledovaných západních zemí tedy určitá omezení při výběru lékařů platí pouze v pěti státech, přímé přidělování přitom funguje jen ve dvou z nich. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok Zbyňka Stanjury jako nepravdivý.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) mluví v kontextu regionálního rozvoje zdravotnictví a nedostatku lékařů v Moravskoslezském kraji. Poukazuje na úspěšné zřízení lékařské fakulty v Ostravě jako na dlouhodobý strategický plán a zároveň tvrdí, že toto opatření má pozitivní dopad na udržení absolventů v regionu.

Lékařská fakulta

Lékařská fakulta Ostravské univerzity vznikla v roce 2010. Univerzita nejprve v květnu 2009 předložila Ministerstvu zdravotnictví tzv. akreditační spis oboru Všeobecné lékařství (.pdf, str. 4) a v dubnu 2010 skutečně akreditaci pro tento obor získala od tehdejší Akreditační komise. V květnu 2010 poté MŠMT dalo definitivní souhlas se vznikem Lékařské fakulty. V té době vládl úřednický kabinet Jana Fischera, nikoli vláda ODS. 

Během vlády Mirka Topolánka, kterou tvořila ODS, KDU-ČSL a Zelení, ovšem resort školství přidělil Ostravské univerzitě 1,8 milionu Kč na „přípravu vzniku Lékařské fakulty“ (.pdf, str. 23). Dokument, který informaci o podpořeném projektu obsahuje, pochází (podle metadat souboru) už z ledna 2009 (.xlsx), tedy z posledních měsíců Topolánkovy vlády.

Vznik Lékařské fakulty Ostravské univerzity podporoval i Moravskoslezský kraj a město Ostrava, které univerzitě poskytlo grant na vznik přípravného týmu (.pdf, str. 5). O tomto pětimilionovém grantu rozhodla Ostrava v roce 2008, kdy radu města tvořila koalice ČSSD a ODS. Ve stejném roce také město Ostrava převedlo do vlastnictví Ostravské univerzity pavilon bývalé porodnice v Ostravě-Zábřehu, který byl vybrán jako sídlo nové lékařské fakulty (ČT 1, 11 února 2008, Report 18:00). Moravskoslezský kraj vyjádřil podporu vzniku nové fakulty např. v usnesení z února 2008, kdy ještě v čele kraje stál Evžen Tošenovský (ODS). 

Absolventi

Někdejší děkan ostravské lékařské fakulty Arnošt Martínek v roce 2019 uvedl, že podle průzkumu míří zhruba 70 % absolventů po odchodu z fakulty na pracovní místa v Moravskoslezském kraji. Současný děkan Rastislav Maďar později v roce 2023 zmiňoval, že hodnota dosahuje 80 %.

Závěr

Naprostá většina absolventů ostravské lékařské fakulty po získání titulu zůstává v Moravskoslezském kraji. Fakulta získala akreditaci v roce 2010, tedy až během úřednické vlády Jana Fischera. Ke vzniku fakulty přispěla ovšem i předcházející vláda Mirka Topolánka, složená z ODS, lidovců a Strany zelených. Ta Ostravské univerzitě v roce 2009 přidělila finanční prostředky na projekt, který se zabýval „přípravou vzniku“ lékařské fakulty. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

DOPLNĚNÍ: Po upozornění jednoho ze čtenářů jsme opravili chybně uvedené názvy u výzkumných ústavů, které jsou financovány z prostředků státního rozpočtu.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) reaguje na opakovaná slova Aleše Juchelky (ANO), podle kterého se v návrhu státního rozpočtu na rok 2026 meziročně snížil rozpočet Ministerstva zemědělství o čtyři miliardy korun. Stanjura toto tvrzení následně koriguje a říká, že se pokles týká pouze dotací.

Rozpočet Ministerstva zemědělství

Schválený rozpočet na rok 2025 počítá s výdaji Ministerstva zemědělství ve výši zhruba 59 miliard Kč (.pdf, str. 34). Podle návrhu státního rozpočtu na rok 2026, který Ministerstvo financí zveřejnilo na konci srpna 2025, se výdaje kapitoly Ministerstva zemědělství příští rok sníží na přibližně 55,2 mld. Kč (.pdf, str. 24–25 z 57), což představuje pokles přibližně o 3,7 miliardy Kč. 

V porovnání s rokem 2025 (.pdf, str. 32 ze 358) poklesnou v roce 2026 (.pdf, str. 24–25 z 57) Ministerstvu zemědělství jak příjmy, tak výdaje. Ačkoli se naprostá většina škrtů týká výdajů na dotace, návrh rozpočtu počítá např. také se snížením prostředků na výzkum, vývoj a inovace o necelých 82 milionů korun (.pdf, str. 32 ze 358; .pdf, str. 24–25 z 57). V reálném srovnání v cenách roku 2025 (.pdf, str. 3) tato podpora podle návrhu rozpočtu klesne zhruba o 9 %. Z těchto prostředků je mimo jiné financován Program aplikovaného výzkumu ministerstva zemědělství (.pdf) nebo výzkumné instituce resortu zemědělství, jako je například Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu nebo Výzkumný ústav monitoringu a ochrany půdy.

Závěr

Navržený rozpočet Ministerstva zemědělství na rok 2026 se v porovnání s předchozím rokem snížil o 3,7 mld. korun. Naprostou většinu poklesu tvoří dotace, škrty se ale týkají i některých jiných oblastí, např. prostředků na výzkum, vývoj a inovace, u kterých finanční prostředky podle návrhu klesnou o 82 mil. korun. Výrok Zbyňka Stanjury tak hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v kontextu výroku tvrdí, že hnutí ANO preferuje velké podniky, zatímco ODS a koalice SPOLU zastává názor, že se tito velcí hráči mají kontrolovat a menším společnostem by se mělo pomáhat.

Stanjura zjevně naráží na výrok Andreje Babiše z návštěvy Jihomoravského inovačního centra v září 2013. Babiš tehdy v Brně na předvolební návštěvě řekl: „Malé a střední podniky – to jsou klišé a kecy. My potřebujeme podporovat velký průmysl, který tu má tradici. Že pomáháte zakládat inovátorské firmy, to je super, ale je to na prd.“ Šéf hnutí ANO později tvrdil, že je jeho výrok vytržený z kontextu, přestože jej v této podobě podle serveru iDNES.cz zachytilo více médií.

Později Andrej Babiš označil malé a střední podnikatele za důležitou součást ekonomiky a podpora malých a rodinných firem je zmíněna i v programu hnutí ANO do voleb (.pdf, str. 7). Výrok Zbyňka Stanjury tak hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) svým výrokem opravuje předešlé tvrzení Jindřicha Rajchla (kandidujícího za SPD), který se odkazoval na studii Ostravské univerzity o tom, že každý třetí obyvatel Ostravy trpí energetickou chudobou. Podle něj se mělo jednat o 82 tisíc lidí. Stanjura upozorňuje, že Ostrava nemá 240 tisíc obyvatel a 80 tisíc lidí tedy nepředstavuje každého třetího obyvatele.

Podle údajů zveřejněných na webu města měla Ostrava k 1. červenci 2025 přibližně 293 tisíc obyvatel přihlášených k pobytu na jejím území (.pdf). Stanjurou zmíněných 80 tisíc lidí tak představuje přibližně 27 % obyvatel – v případě Rajchlem uváděných 82 tisíc necelých 28 % – zatímco třetina vychází na necelých 98 tisíc. Dle nejnovějších dat Českého statistického úřadu, která vychází ze sčítání lidu prováděného v roce 2021 a každoroční bilance demografických událostí, měla Ostrava k 1. lednu 2025 přes 283 tisíc obyvatel. To je o něco méně, než kolik k tomuto datu uvádělo město (.pdf). Výsledný podíl by byl v tomto případě jen asi o 1 % vyšší než v případě předchozím. Třetina by vycházela na zhruba 93 tisíc obyvatel.