Přehled ověřených výroků

Miroslav Ševčík odpovídá na dotaz, jakým způsobem by jeho strana chtěla dosáhnout smysluplného rozpočtu. Lídr společné kandidátky SPD, Trikolory, Svobodných a PRO v Jihomoravském kraji by se dle svých slov inspiroval právě reformou Rogera Douglase z 80. let.

Reforma Rogera Douglase

Roger Douglas, bývalý novozélandský politik a několikanásobný ministr, byl v 80. letech hlavním strůjcem ekonomické reformy v zemi. Mezi lety 1984 a 1988 zastával funkci ministra financí v labouristické vládě Davida Langeho. Reforma, která po Douglasovi i získala jméno – „rogernomics“ – přinesla liberalizaci státní ekonomiky. Jedna z nejregulovanějších ekonomik své doby se tak stala jednou z nejotevřenějších. Po odstranění celních ochran došlo ke zvýšení dovozu a hospodářské soutěže, státní instituce se privatizovaly a docházelo k prodeji státního majetku. Zavedena byla zároveň daň ze zboží a služeb. Změny přinesly prosperitu investorům, ale těžce zasáhly například farmáře a vedly ke zrušení tisíců pracovních míst.

Výpočet reálné mzdy

Reálná mzda je nominální mzda upravená o míru inflace, díky čemuž odráží skutečnou kupní sílu – tedy množství zboží, které lze za nominální mzdu skutečně koupit. Její vývoj pravidelně sleduje Český statistický úřad (ČSÚ), který vydává čtvrtletní zprávy o vývoji mezd, kde porovnává růst reálné mzdy oproti určitému období.

Podle údajů ČSÚ dosáhla v roce 2019 průměrná hrubá měsíční mzda 34 578 Kč a v roce 2024 nominálně vzrostla na 45 899 Kč, což představuje nárůst asi o 33 %. Mezi roky 2019 a 2024 však rostly i ceny. V cenách za rok 2019 tak průměrná hrubá mzda v roce 2024 odpovídá necelým 33 000 Kč. Mezi těmito lety tak došlo k reálnému poklesu průměrné hrubé mzdy asi o 5 %.

Fialova vláda nastoupila na konci roku 2021. Jak je vidět na následujícím grafu, v roce 2021 byly reálné mzdy vyšší než v roce 2019. Od té doby ovšem klesaly a na úroveň z roku 2022 se nevrátily, a to ani v roce 2024.

Závěr

V roce 2021 přesáhly reálné mzdy úrovně z roku 2019, od té doby se však snižovaly. Na hodnotu z roku 2019 se nevrátily ani v roce 2024. Mezi lety 2019 a 2024 konkrétně vzrostla průměrná hrubá měsíční mzda z 34 125 Kč na 46 165 Kč a nominálně se tak zvýšila o 33 %. V cenách roku 2019 ovšem vzhledem k inflaci poklesla o 5 %. Výrok Miroslava Ševčíka z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Vývoj reálné mzdy

Reálná mzda je nominální mzda upravená o míru inflace, díky čemuž odráží skutečnou kupní sílu – tedy množství zboží, které lze za nominální mzdu skutečně koupit. Její vývoj pravidelně sleduje Český statistický úřad (ČSÚ), který vydává čtvrtletní zprávy o vývoji mezd.

Jak je vidět na následujícím grafu, reálné mzdy klesaly v devíti po sobě následujících čtvrtletích. První propad nastal ovšem už v posledním čtvrtletí roku 2021, kdy končila předchozí vláda Andreje Babiše a Fialův kabinet teprve nastupoval k moci. V letech 2022 a 2023 pak reálná mzda v porovnání se stejným obdobím v předchozím roce opakovaně klesala. Poprvé se zvýšila až v prvním čtvrtletí 2024.

Závěr

Reálné mzdy v Česku klesaly od konce roku 2021 do začátku roku 2024, tedy skutečně devět čtvrtletí po sobě. První snížení nastalo ovšem už za Babišovy vlády a během období Fialova kabinetu tak klesaly osm po sobě jdoucích čtvrtletí. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Kandidát za SPD Miroslav Ševčík kritizuje výši růstu HDP za vlády Petra Fialy. Uvádí přitom statistiky ekonomického vývoje za tento, loňský a předloňský rok. Dle předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) z července 2025 vzrostlo HDP ve druhém čtvrtletí letošního roku meziročně o 2,4 %, která udává Ševčík. Podle zpřesněného odhadu ze srpna byl růst HDP nakonec ještě o další 0,2 procentního bodu vyšší.

Podle starších údajů ČSÚ kleslo české HDP v roce 2023 meziročně o 0,4 %, důvodem přitom byla především nižší spotřeba domácností a nižší tvorba zásob. Dle aktualizovaných výpočtů z letošního roku nicméně HDP v roce 2023 neklesalo, ale pouze stagnovalo s 0% nárůstem. V roce 2024 se pak HDP meziročně zvedlo o 1,2 %. Hlavním pohonem nárůstu byl dle ČSÚ nárůst reálných výdělků domácností a s tím spojený nárůst domácí spotřeby. 

Miroslav Ševčík popisuje vývoj růstu HDP správně, nepřesnosti se dopouští pouze v případě hodnoty za rok 2023, kdy se jím uváděné číslo blíží nyní již zastaralé hodnotě z března 2024. Jeho výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Z výroku Miroslava Ševčíka není jasné, jestli mluví o státním, nebo vládním dluhu. Státní dluh vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Na jeho výši mají vliv také některé další faktory (.pdf, str. 3, 16–17), a státní dluh se tak v daném roce může zvýšit i o větší sumu, než je hodnota deficitu státního rozpočtu. Státní dluh představuje více než 90 % dluhu sektoru vládních institucí, který je také znám jako vládní či veřejný dluh. Ten se kromě státního dluhu skládá například i z dluhů územních samospráv, tedy obcí a krajů.

Státní dluh za Fialovy vlády

Na konci roku 2021, kdy končila Babišova vláda a nastupoval Fialův kabinet, byl státní dluh 2,466 bilionu Kč. Počet obyvatel podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) přitom činil zhruba 10,52 milionu. Na každého obyvatele tak teoreticky připadal dluh ve výši 234 tisíc korun.

Podle zprávy o řízení státního dluhu Ministerstva financí za druhé čtvrtletí státní dluh ke konci června 2025 dosáhl 3,504 bilionu Kč, což v přepočtu na každého obyvatele ČR odpovídá přibližně 322 tisícům korun. Pokud by se vyplnila predikce, kterou Ministerstvo financí vydalo na začátku letošního roku, státní dluh bude v celém roce 2025 dosahovat 3,614 bilionu Kč (.pdf, str. 12). Podle nejnovějšího údaje ČSÚ ke dni námi ověřované debaty byl počet obyvatel ve druhém čtvrtletí letošního roku 10,88 milionu, na každého obyvatele by tedy v celém roce připadl dluh ve výši 332 tisíc Kč.

Nominálně tedy státní dluh vzrostl, přičemž Miroslav Ševčík uvádí takřka správné hodnoty. Na jednoho obyvatele se v nominálním srovnání zvýšil zhruba o 42 %. Částky je ale nutné porovnávat také v jejich reálné hodnotě, jelikož inflace snižuje jak kupní sílu peněz, tak i reálnou výši dluhu. Pokud při srovnání zohledníme míru inflace a přepočteme částky na reálné hodnoty v cenách roku 2025, dluh se během Fialovy vlády zvýšil pouze přibližně o 6,2 %.

Vládní dluh v poměru k HDP

Co se týče vládního dluhu, který jsme na začátku odůvodnění zmínili, jeho výše se zpravidla uvádí v poměru k HDP a pravidelně ji vyčísluje Ministerstvo financí (.pdf, str. 14; .pdf, str. 6). Data o tomto veřejném dluhu je možné najít i na webu unijního statistického úřadu Eurostat. Tento dluh činil v roce 2021 40,7 % HDP. Během působení Fialova kabinetu vzroste podle nejnovější makroekonomické predikce Ministerstva financí ze srpna 2025 na 44,2 % HDP (.pdf, str. 11).

Závěr

Státní dluh činil koncem roku 2021, kdy byla jmenována vláda Petra Fialy, 2,466 bilionu korun, v přepočtu na obyvatele ČR celkem 234 tisíc korun na osobu. Abychom se přiblížili nárůstu o 100 tisíc korun na osobu, o kterém mluví Miroslav Ševčík, museli bychom porovnat odhadovaný dluh na konci roku 2025 podle poslední predikce Ministerstva financí a počet obyvatel z 2. čtvrtletí roku 2025. Takto vypočítaný dluh by činil cca 332 tisíc na osobu a představoval nárůst v letech 2021–2025 celkem o 98 tisíc na osobu.

Miroslav Ševčík tak uvádí přibližně správné hodnoty. Co však zcela opomíjí, je inflace, která v mezidobí výrazně snížila reálnou hodnotu státního dluhu – při jejím zohlednění stoupl dluh na osobu pouze o 6,2 %. Výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Návrh státního rozpočtu na rok 2026

Ministerstvo financí předložilo vládě návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem 286 miliard Kč (.xlsx). Výdaje Ministerstva obrany přitom resort navrhl ve výši 175,8 miliardy Kč (.pdf, str. 7) a Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) ve výši 990,6 miliardy Kč (str. 11). 

Předchozí vláda Andreje Babiše původně pro rok 2021 navrhla, že výdaje Ministerstva obrany budou činit 75,4 mld. Kč a MPSV 714,4 mld. Kč (.pdf, str. 51 z 245). Pokud bychom srovnali navržené výdaje, na rok 2026 se v případě resortu obrany jedná o nárůst výdajů ve výši 133,2 %, v případě MPSV jde o 38,7 %. Jak ukazuje následující tabulka, konečné výdaje obou ministerstev byly v roce 2021 vyšší. I když tedy porovnáme konečné výdaje v roce 2021 a navržené výdaje pro rok 2026, nárůst je nižší než ten, který uvádí Miroslav Ševčík.

Pokud při srovnání zohledníme míru inflace a přepočteme výši výdajů na reálné hodnoty v cenách roku 2025, navýšení navržených výdajů oproti roku 2021 není tak markantní. Výdaje Ministerstva obrany v tomto případě vzrostou o přibližně 70 % a výdaje MPSV se oproti roku 2021 zvýší jen o 1,35 %.

Závěr

Koncem srpna 2025 předložilo Ministerstvo financí vládě návrh státního rozpočtu na rok 2026. Ve srovnání s navrženým rozpočtem na rok 2021 vzrostou nominální výdaje Ministerstva obrany v porovnání s rokem 2021 o 133,2 %, zatímco výdaje Ministerstva práce a sociálních věcí budou vyšší o 38,7 %. Pokud bychom pro srovnání použili konečné výdaje v roce 2021, nárůst je u obou resortů ještě menší. Ačkoliv Miroslav Ševčík správně poukazuje na to, že výdaje Ministerstva obrany vzrostly výrazněji než výdaje resortu práce a sociálních věcí, uvádí nepřesná čísla. Jeho výrok tak hodnotíme jako nepravdivý.

Předseda hnutí SPD Tomio Okamura se vyjádřil ke kauze poslankyně Margity Balaštíkové, která si podle Seznam Zpráv údajně objednala usmrcení psa. Zdůrazňoval, že hnutí SPD je proti násilí na zvířatech, a připomínal, že jejich poslankyně Monika Jarošová v minulém volebním období podle jeho slov prosadila zvýšení sankcí za týrání zvířat až na milion korun.

V květnu 2020, kdy byla SPD během Babišovy vlády v opozici, předložila tehdejší poslankyně Monika Jarošová (SPD) pozměňovací návrh (.pdf) k novele zákona na ochranu zvířat proti týrání z pera Ministerstva zemědělství. Návrh pro fyzické osoby zvyšoval hranici peněžitých trestů za nejzávažnější přestupky týkající se týraní zvířat až na 1 000 000 Kč namísto původních 500 000 Kč (.pdf, str. 2–⁠⁠⁠⁠⁠⁠3). Pro středně vážné přestupky zvýšil pokutu na 400 000 Kč a pro nejméně závažné přestupky na 100 000 Kč (str. 3).

Dolní komora tento pozměňovací návrh schválila (.pdf, str. 25). Ten, stejně jako většina dalších ustanovení, nabyl účinnosti v únoru 2021. Celá přijatá novela zákona na ochranu zvířat proti týrání mj. také zavedla zákaz klecového chovu slepic od roku 2027 nebo zákaz drezury mláďat delfínů a slonů.

Kromě tohoto pozměňovacího návrhu předložila někdejší poslankyně Jarošová ještě další návrhy (.pdf, str. 17–19). Týkaly se např. zákazu společného chování hlodavců opačného pohlaví ve zverimexech (.pdf), který poslanci také přijali, nebo návrhu o vyjmutí koček a psů ze skupiny pokusných zvířat (.pdf, str. 5), který už schválen nebyl.

Skupina poslanců SPD včetně Tomia Okamury předložila návrh na zmrazení platů poslanců a senátorů již na začátku současného volebního období (.pdf, str. 4 z 8). Zástupci hnutí tehdy požadovali, aby se platy nezvyšovaly od roku 2022 do konce roku 2025, a to zejména vzhledem k dopadům pandemie covidu-19 nebo vysokým cenám energií. Ačkoliv tehdy ještě Babišova vláda s návrhem souhlasila (.pdf), Sněmovna jej nikdy neprojednala.

Novela zákona o platu představitelů státní moci

Poslanecké sněmovna o platech politiků znovu jednala na přelomu let 2024 a 2025. Návrh novely zákona o platu představitelů státní moci Fialova vláda schválila (.pdf) v říjnu 2024, kdy jej také předložila dolní komoře, která návrh přijala v lednu 2025. Tento návrh, který připravilo Ministerstvo práce a sociálních věcí, zvýšil platy politiků, soudců a státních zástupců zhruba o 7 % (.pdf, str. 9, 18 z 24).

Během projednávání tohoto návrhu poslanci předložili několik pozměňovacích návrhů. Jedním z těchto poslanců byl i Tomio Okamura, který již v říjnu 2024 navrhl, aby základna platu představitelů státní moci byla ponechána na 94 775 Kč (.docx, str. 2), tzn. v loňské výši stanovené vyhláškou Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato výše měla dle návrhu zůstat neměnná až do 31. prosince 2029 (str. 2).

Sněmovna Okamurův pozměňovací návrh zamítla, když jeho přijetí podpořilo pouze 55 poslanců z řad hnutí ANO a SPD (včetně Tomia Okamury) a také členka pirátského poslaneckého klubu Olga Richterová. Členové vládních stran se hlasování buď zdrželi, nebo hlasovali proti přijetí návrhu. Proti se vyslovila také místopředsedkyně hnutí STAN Michaela Šebelová.

Závěr

Předseda hnutí SPD Tomio Okamura v říjnu 2024 skutečně předložil návrh, který by zmrazil platy politiků v loňské výši. Poslanci vládních stran včetně Michaely Šebelové tento návrh nepodpořili a Poslaneckou sněmovnou neprošel. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Vývoj platů politiků

Poslanecká sněmovna za vlády Andreje Babiše schválila zmrazení platů představitelů státní moci pro rok 2021 kvůli ekonomické situaci, kterou způsobila pandemie covidu-19. Platy politiků tak zůstaly stejné jako v roce 2020 (.pdf, str. 5–6). Nezvedly se ani následující rok, kdy vládu převzal kabinet Petra Fialy. Sněmovna totiž zmrazení platů schválila v lednu 2022 v rámci úsporných opatření (.pdf, str. 5). Od roku 2020 až do konce roku 2022 tak základní plat premiéra činil 243 800 Kč, ministrů 173 200 Kč a poslanců 90 800 Kč.

Platy už se dále nezmrazovaly a od ledna 2023 skokově vzrostly na základě sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí téměř o 13 %, což souviselo právě s předchozím dlouhodobým zmrazením. Díky tomu si premiér přilepšil o 31 tisíc Kč, ministři o 22 100 Kč a řadoví poslanci o 11 600 Kč. Jak je vidět na následující tabulce, platy v roce 2024 zůstaly na prakticky totožné úrovni.

Zvýšení platů politiků v roce 2025

Platová základna představitelů státní moci se dříve stanovovala nezávisle, od roku 2024 však činí 83,3 % platové základny soudců. Poslancům a senátorům náleží plat, který se odvíjí z této platové základny koeficientem ve výši 1,08. Pro plat ministrů platí koeficient 2,06 a pro předsedu vlády 2,9.

Poslanecká sněmovna v lednu 2025 schválila vládou předložený návrh novely zákona o platech politiků, který zvedl platovou základnu soudců z 2,822násobku průměrné hrubé měsíční mzdy na 3násobek (.pdf, str. 1). Novelu ale později vetoval prezident Petr Pavel, který svůj postoj odůvodnil tím, že úprava zákona je podle něj jen přechodným řešením, jež problematiku platů ústavních činitelů neřeší systémově (.pdf). Dolní komora ale později veto přehlasovala, a vrcholným politikům tak vzrostly platy o 6,95 % (.pdf, str. 15 z 24). Změna se přitom týkala již platů za leden 2025.

V lednu 2025 i při hlasování po prezidentově vetu přijetí novely podpořili pouze vládní strany. Opoziční SPD, ANO i Piráti hlasovali proti jejímu schválení. Z vládního tábora se při prvním hlasování zdržel pouze Jan Bauer (ODS) a Michael Rataj (STAN). Ve druhém hlasování se podle přehledu zdržel jen Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL), který ale podle svých slov hlasoval pro. Vyjádřil se tak pro stenozáznam, samotné hlasování nezpochybnil.

Závěr

Vláda předložila Poslanecké sněmovně návrh novely zákona o platech politiků, jehož cílem bylo zvýšit platy politiků. Dolní komora jej schválila a později přehlasovala prezidentovo veto, čímž platy od ledna 2025 vzrostly zhruba o sedm procent. Zástupci SPD včetně Tomia Okamury přitom hlasovali proti navýšení. Jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Tomio Okamura ve svém výroku zjevně kritizuje vládu za snížení příjmů zdravotních pojišťoven. Není však jasné, zda mluví o platbách, které stát pojišťovnám posílá za tzv. státní pojištěnce (tedy např. studenty, důchodce, osoby na mateřské nebo rodičovské dovolené nebo uchazeče o zaměstnání), nebo zda mluví obecně o příjmech a výdajích zdravotních pojišťoven, které se projevují v zůstatcích na fondech zdravotních pojišťoven. V našem ověření se tedy budeme věnovat oběma výkladům výroku a zaměříme se na to, jestli za vlády Petra Fialy došlo ke snížení příjmů od státu či zůstatků pojišťoven ve výši 40 mld. korun.

Platby za státní pojištěnce

Výše plateb zdravotního pojištění za státní pojištěnce činí 13,5 % z vyměřovacího základu. Na začátku roku 2022, tedy v prvních měsících vlády Petra Fialy, tento základ odpovídal 14 570 korunám za kalendářní měsíc, a pojistné za státní pojištěnce tak dosahovalo 1 967 korun (při zaokrouhlení na celé koruny směrem nahoru, jak ukládá zákon).

Fialova vláda v srpnu 2022 prosadila novelu, která pro období od září do konce roku 2022 vyměřovací základ snížila na 11 014 korun. Pokles Fialův kabinet zdůvodňoval snahou snížit státní výdaje a Ministerstvo financí uvedlo, že státnímu rozpočtu ušetří 14 miliard korun. Tuto částku novela zároveň „sebrala“ pojišťovnám, které o tyto peníze přišly.

Prostřednictvím stejné novely se od ledna 2023 vyměřovací základ vrátil na úroveň přesahující 14 tisíc korun, ve srovnání s lednem 2022 byla však tato částka pořád o něco nižší. V roce 2023 tak stát nakonec odváděl měsíčně za každého státního pojištěnce 1 900 korun.

Součástí schválené novely (.pdf, str. 1–⁠⁠⁠⁠⁠⁠2) bylo také zavedení automatické valorizace úhrad za státní pojištěnce od roku 2024. Tato změna se do výsledné novely dostala až na základě pozměňovacího návrhu (.docx) skupiny koaličních poslanců v čele s Tomem Philippem (KDU-ČSL). Od ledna 2024 (str. 2–3) se vyměřovací základ každoročně valorizuje o inflaci a polovinu růstu reálné mzdy. Jak ukazuje následující tabulka, platby za státní pojištěnce od roku 2023 nominálně rostou.

V nominálním vyjádření tak nedošlo k poklesu o 40 mld. korun, o kterém mluví Tomio Okamura. Vezmeme-li však v potaz průměrnou roční inflaci, od nástupu vlády Petra Fialy skutečně došlo k poklesu reálné hodnoty celkových plateb za státní pojištěnce. Jelikož vláda začala platby valorizovat až od roku 2023, zůstaly výrazně pod reálnou hodnotou z roku 2021. V reálném srovnání dle letošních cen tak byly příjmy pojišťoven z plateb za státní pojištěnce za roky 2022–⁠⁠⁠⁠⁠⁠2025 nižší v průměru o cca 17,5 mld. korun ročně a pojišťovny získaly o přibližně 69,8 mld. korun méně za celé období. I zde jde tedy o výrazně odlišné hodnoty od 40 mld. korun, o kterých mluví Tomio Okamura.

Fondy zdravotních pojišťoven

Vláda každoročně vydává tzv. úhradovou vyhlášku, v níž stanovuje výši úhrad, kterou poskytovatelé zdravotní péče dostanou od zdravotních pojišťoven za poskytnutou péči. Vyhláška tedy rovněž ovlivňuje, jak vysoké výdaje pojišťovny mají. Jejich hospodaření je přitom založené na fondech, jejichž zůstatky zveřejňuje Ministerstvo zdravotnictví. Jak je vidět na následujícím grafu, během Fialovy vlády celkový zůstatek neklesl o 40 mld. Kč. V červenci 2025 (.pdf) oproti poslednímu roku Babišova kabinetu poklesl jen o 7,1 mld. Kč.

Ani z jiných veřejně dostupných zdrojů nevyplývá, že by pojišťovny během působení Fialova kabinetu přišly o 40 miliard korun. Toto číslo se v médiích objevuje v souvislosti s pandemií covidu-19, kdy meziroční nárůst nákladů v roce 2020 představoval právě přibližně 40 miliard korun.

Závěr

Fialova vláda od září 2022 do konce roku snížila vyměřovací základ, ze kterého se odvíjí výše plateb zdravotního pojištění za státní pojištěnce. Kvůli tomuto snížení došlo k poklesu úhrad za státní pojištěnce a zdravotní pojišťovny přišly o 14 miliard korun. V reálném vyjádření byly platby v letech 2022–⁠⁠⁠⁠⁠⁠2025 proti roku 2021 průměrně nižší o 17,5 mld. korun. Celkový zůstatek na fondech zdravotních pojišťoven se v porovnání s posledním rokem Babišovy vlády snížil pouze o 7,1 mld. Kč. O 40 miliardách korun veřejné zdroje nepojednávají. Výrok Tomia Okamury tak hodnotíme jako nepravdivý.