Volby 2013: Předvolební diskuze ČT z Prahy

V životopise Jaroslava Zavadila se dočteme, že v roce 1990 zasedal v zastupitelstvu Nového Města nad Metují jako nezávislý kandidát za ČSSD, žádnou vládní funkci však nikdy nevykonával.

Toto potvrzuje i server nasipolitici.cz, stejně jako kompletní přehled jednotlivých vlád od roku 1993.

Marie Benešová byla nejvyšší státní zástupkyní v letech 1999 - 2005, zatímco protikorupční policie odložila vyšetřování kauzy MUS v roce 2008, kdy již na nejvyšším státním zastupitelství působila Renáta Vesecká.

V této době se do případu také vložili švýcarští vyšetřovatelé.

Na základě dostupných informací hodnotíme výrok jako pravdivý.

Privatizace Mostecké uhelné společnosti byla schválena na základě Usnesení vlády č. 819 ze dne 28. července 1999.

Center for Economic Research and Graduate Education – Economics Institute (CERGE-EI, ang.), se na svých internetových stránkách prezentuje jako společné pracoviště Univerzity Karlovy a Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR s cílem zajistit moderní vzdělání a výzkum v oblasti ekonomie.

ČSSD zřídila pro potřeby kontroly financování volební kampaně transparentní účet s deklarací, že "účet bude zahrnovat veškeré finanční operace ústředního i krajských volebních fondů. Příjmy i výdaje volebního fondu budou pravidelně kontrolovány auditorem, který zajišťuje průběžný audit hospodaření ČSSD v roce 2013."

Vedle toho ČSSD provozuje i tzv. transparentní pokladnu spravovanou Ústředním sekretariátem ČSSD.

Miroslav Kalousek začal svou politickou kariéru v roce 1984 v Československé straně lidové, která se po sametové revoluci přejmenovala na KDU-ČSL. Z této strany vystoupil v roce 2009, kdy také spolu s Karlem Schwarzenbergem založil stranu TOP 09. Nikdy tedy nebyl členem ODS.

Miroslava Němcová správně uvádí, že Vlastimil Rampula nikdy nebyl členem ODS. Rampula byl v letech 2007-2012 pražský vrchní státní zástupce. Z funkce jej v listopadu 2011 odvolal tehdejší ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Zdůvodnil to pochybeními v řadě korupčních kauz. Rampula poté podal proti svému odvolání rozklad a rozhodnutím soudu se v únoru 2012 do své funkce vrátil. Nakonec rezignoval v červnu 2012 a v srpnu 2012 pražské vrchní státní zastupitelství definitivně opustil.

Česká pirátská strana byla zapsána do seznamu Ministerstva vnitra 17. června 2009. Transparentní účet strany byl založen 7. července 2009.

Jména představitelů H-Systému se začala objevovat v seznamech lidí, kterých se amnestie dotkne, téměř bezprostředně po jejím vyhlášení.

V září pak Nejvyšší soud zamítl dovolání nejvyššího státního zástupce, který upozorňoval na “ celospolečenský zájem na zachování možnosti poškozených dosáhnout právní i faktické vymožitelnosti uplatněných nároků na náhradu škody ”.

Registr smluv na celostátní úrovni prosazoval zejména poslanec TOP 09 Jan Farský. Konkrétně šlo (.doc) o komplexní pozměňovací návrh k poslaneckému tisku 740. Navrhovaný registr měl být nastaven tak, že zveřejňovat smlouvy měly následující subjekty:

“ a) Česká republika,
b) územní samosprávní celek,
c) právnická osoba zřízená zákonem,
d) právnická osoba, kterou stát nebo územní samosprávný celek sám nebo s jinými územními samosprávnými celky ovládá, a to i prostřednictvím jiné právnické osoby.”

Paragraf 7 zákona pak přesně uvádí, že jednotlivé smlouvy musí být zveřejněny, aby vstoupily v platnost:

“ § 7
Zrušení smlouvy
Nebyla-li smlouva, která nabývá účinnosti nejdříve dnem uveřejnění, uveřejněna ani do tří měsíců ode dne, kdy byla uzavřena, platí, že je zrušena od počátku.“

To, že tento návrh nebyl nakonec prosazen, dokládá přehled legislativního procesu k tomuto návrhu. Návrh zákona neprošel přes výbory.

Na základě dohledaných informací o neúspěšné snaze prosadit registr smluv je výrok hodnocen jako pravdivý.

Zavedení registru smluv v Libereckém kraji potvrzuje samotný web kraje. O zavedení registru kraj informoval v únoru roku 2013. Samotný registr je dohledatelný na stránkách portálu veřejné správy.

Registr byl zaveden skutečně tedy za působení hejtmana Martina Půty. Ten byl zvolen v krajských volbách za sdružení Starostové pro Liberecký kraj, kdy s tímto sdružením v kraji vyhrál volby. Následně ustavil radu kraje společně s hnutím Změna pro Liberecký kraj.

Kandidátní listina TOP 09 pro předčasné volby ukazuje, že Starostové pro Liberecký kraj kandidují spolu s členy TOP 09, dá se tedy říct, že si oba subjekty jsou personálně velmi blízké.

O ekonomických výhodách zavedení tohoto opatření obecně (na základě zkušenosti ze Slovenska) informuje Česká televize, které potvrzuje výhodnost zavedení registru i bývalá premiérka Radičová. Liberecký kraj také získal za zavedení registu ocenění v anketě veřejnosti Otevřeno - zavřeno, která je udělována za transparentnost.

Na základě těchto dohledaných informací o registru smluv v kraji a politické příslušnosti hejtmana Půty je výrok hodnocen jako pravdivý.

Strana Zelených opravdu v květnu 2011 předložila parlamentním stranám novelu zákona o financování politických stran, spolupracovala na ní s několika neziskovými organizacemi a také se dvěma experty – tehdejším náměstkem ministra spravedlnosti Františkem Korbelem a advokátem Václavem Láskou, který v předčasných volbách vede kandidátku Zelených ve Středočeském kraji.

Žádná z parlamentních stran na tento návrh tehdy nereagovala, výrok Ondřeje Lišky proto hodnotíme jako pravdivý.

V době, kdy Česká republika hledala způsoby, jak se připojit k řízení s manažery MUS jako poškozený, prohlásil Miroslav Kalousek: "Problém spočívá v tom, že my jako ministerstvo financí žádnou škodu neevidujeme."

Švýcarský generální prokurátor Michael Lauber po vyslovení verdiktu uvedl, že spolupráce s českými úřady byla od ledna 2012, kdy do funkce nastoupil, skvělá. Řekl, že s nejvyšším českým státním zástupcem Pavlem Zemanem a jeho spolupracovníky pravidelně jedná a Zeman ho také několikrát navštívil ve Švýcarsku.

V rozhovoru po vynesení rozsudku, který zveřejnil server iHNed.cz, Lauber také prohlásil, že pro úspěšné zakončení vyšetřování byla klíčová mezinárodní spolupráce.

Server Česká pozice popsal na základě dokumentace švýcarského soudu, že od roku 2006 se švýcarská justice pokoušela celkem sedmkrát kontaktovat české úřady. Na základě nedostatečné odezvy se pak soud rozhodl zamítnout žádost České republiky o připojení se k žalobě na manažery Mostecké uhelné.

Výrok na základě informací serveru IHNed.cz z 14. 10. 2013 označujeme jako pravdivý. Původně se zprávou o souvislosti obou případů přišel již v květnu tohoto roku deník Insider.

Švýcarská prokuratura skutečně vyšetřovala podezřelý převod 2 miliard korun na kontech podnikatele Romana Janouška.

Případ byl však uzavřen, stíhání Janouška bylo odloženo. O roli vrchního státního zástupce Vlastimila Rampuly či jiných českých úřadů se nám však nepodařilo dohledat další informace.

Mirek Topolánek například v roce 2010 uvedl, že projekt Opencard je záležitostí Miroslava Jansty s vazbami na ČSSD a Romana Janouška, který je přítelem Pavla Béma.

13. prosince 2012 Topolánek prohlásil, že Janoušek ovládal fakticky celou Prahu. Přiznal, že když chtěl jako předseda vlády cokoliv řešit v Praze nebo s Pavlem Bémem, musel se stýkat s Janouškem.

Hana Marvanová za občanské sdružení Veřejnost proti korupci (součást iniciativy Vraťte nám stát) vyčíslila náklady za nepřipojení k soudnímu řízení na přibližně 27 milionů Kč. Veřejnost proti korupci v souvislosti s tím podalo trestní oznámení i na ministerstvo financí, které jej viní z podílu na nečinnosti.

Novinky.cz : “Podle právničky Hany Marvanové, která je ve výboru sdružení, bude muset ČR kvůli podání civilní žaloby zaplatit jen na soudním poplatku 20 miliónů korun, náklady advokátní kanceláři jsou vyčísleny přibližně na sedm miliónů.”

Společnost Jan Becher – Karlovarská Becherovka byla privatizována firmou Value Bill (později SALB), kterou v té době spoluvlastnil Karel Schwarzenberg, společnost Patria Finance a Pernond Ricard. Poslední jmenovaná nakonec získala všechny podíly Becherovky a stala se jejím vlastníkem.

IHNed.cz : “ Společnost Jan Becher – Karlovarská Becherovka ohlásila pokles ročních tržeb o 8,3 procenta na 1,209 miliardy korun, zisk firmy před zdaněním klesl na 171 milionů korun. ” (období červenec 2012- 2013 ). Společnost je tedy i přes pokles v tržbách v zisku několik desítek milionů Kč, dá se tedy říci, “celkem prospívá” se jeví jako pravdivé označení.

Protože francouzská firma Pernod Ricard byla privatizaci Karlovarské Becherovky přítomna od začátku hodnotíme výrok jako zavádějící.

O privatizaci Karlovarské Becherovky bylo rozhodnuto v roce 1997. Ve výběrovém řízení byla vybrána firma Value Bill (později přejmenována na SALB), ve které měli v roce 1997 podíl firmy Pernod Ricard, Patria Finance a Karel Schwarzenberg. Patria Finance byla tehdy v rukou Zdeňka Bakaly. Pernod Ricard posléze skutečně odkoupil podíly Patrie (rok 2001) a K. Schwarzenberga (rok 2007).

Oba aktéři, Karel Schwarzenberg i Zdeněk Bakala se tedy na privatizaci podíleli, jak tvrdí Andrej Babiš. Na privatizaci se však podílela také francouzská firma Pernod Ricard.

Poslanci KSČM se ve svých vystoupeních věnovali privatizaci a kauzám s ní spojeným mnohokrát.

Podíleli se např. na komisi, která v letech 2005 a 2006 vyšetřovala privatizaci Unipetrolu a kterou vedl komunistický poslanec Hojda (iDnes) a brojili proti privatizaci Budějovického Budvaru (KSCM.cz) či ČSA (KSCM.cz).

Nalezli jsme i záznam o písemné interpelaci komunistické poslankyně Halíkové (znovu pouze na KSCM.cz) k privatizaci bytového fondu OKD a interpelaci poslance Kohlíčka z roku 2003 (PSP.cz, bod 47) na premiéra Špidlu ve věci tehdy připravované privatizace společnosti Severočeské doly - v obou případech poslanci mluvili také o svém podezření, že privatizační projekty jsou spojeny s korupcí.

Že KSČM požaduje vyšetřování privatizačních kauz ukazuje i návrh (.pdf) jejích poslanců z roku 2012, který by mj. učinil “trestný čin spáchaný při vypracování nebo při schvalování privatizačního projektu” jedním z kategorie nepromlčitelných trestných činů.

Podle usnesení vlády z července 1999 byl zbývající 46% podíl státu prodán firmě Investenergy, v zastoupení Appian Group za 650 milionů korun. Odhad FNM se nám bohužel nepodařilo dohledat, kvůli výrazně přemrštěné částce hodnotíme nicméně výrok jako nepravdivý.

Za částku 4,1 mld. korun byl v roce 2004 prodán majetkový podíl státu ve společnosti OKD a to společnosti Karbon Invest, což je však odlišná transakce.

Vlastimil Rampula byl tehdejším ministrem spravedlnosti Jiřím Pospíšilem odvolán v říjnu 2011. O jeho odvolání se spekulovalo již dříve. Důvodem měla být pochybení v korupčních kauzách.

Pospíšil tehdy nechtěl své důvody zveřejňovat. Zmínil pouze dva základní body. Prvním z nich byl „"řádně neodůvodněný" pokyn podřízené, která se neměla odvolávat v kauze tunelování Investiční a poštovní banky (IPB).“ Druhým pak bylo nedostatečné vedení podřízených a nereagování je jejich pochybení.

Rampula poté podal proti svému odvolání rozklad a rozhodnutím soudu se v únoru 2012 do své funkce vrátil. Jiří Pospíšil poté prohlásil, že jedním z nových důvodů pro případné odvolání Rampuly bude kauza privatizace Mostecké uhelné společnosti.

Rampula nakonec v červenci 2012 na svou funkci rezignoval. V srpnu 2012 na pražském vrchním státním zastupitelství skončil úplně.

Podle dostupných informací Andrej Babiš o nákup Unipetrolu několikrát usiloval, ale nikdy jej nezískal.

Informace o těchto skutečnostech se nám bohužel nepodařilo z veřejně dostupných zdrojů zjistit.

Andrej Babiš vypovídal na 11. schůzi Vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny pro zhodnocení role vlády, privátních firem a dalších subjektů v procesu restrukturalizace a privatizace chemického průmyslu, která se konala ve čtvrtek 19. ledna 2006. Právě ta se zabývala privatizací Unipetrolu. To zda mělo nějaké médium zájem věc zveřejnit, neověřujeme.

Spis ,,Kosatka” vypracovaný českou policií k případu privatizace Mostecké uhelné byl skutečně uzavřen v roce 2005 s tím, že se nepodařilo prokázat žádný trestný čin.

Švýcarská strana se pak snažila Českou republiku kontaktovat od roku 2006. Výrok Andreje Babiše tedy na základě výše zmíněných informací hodnotíme jako pravdivý.

Nepodařilo se nám dohledat informace o tom, zda ministerstvo spravedlnosti kontaktovalo ministerstvo financí s nějakou výzvou a výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Kauza kolem nepřihlášení se České republiky do soudního procesu týkajícího se privatizace Mostecké uhelné je poměrně nepřehledná. Již v roce 2006 byla údajně švýcarskou stranou předána ČR žádost o mezinárodní právní spolupráci, jakým úřadům byla doručena však dokument nespecifikuje.

Švýcaři se snažili českou stranu kontaktovat i v letech 2010 a 2011. Dle serveru Česká pozice se švýcarský velvyslanec nejprve 15. března 2011 sešel s tehdejším ministrem spravedlnosti Pospíšilem a poté 4. dubna kontaktoval ministra financí Kalouska. Ministerstvo financí tvrdí, že bylo o celé věci informováno na přelomu března a dubna 2011.

Oficiální zpráva vyšetřovací komise uvádí: “ Při druhé privatizaci byly podmínky privatizace dodrženy, což ve svém stanovisku k privatizaci společnosti Unipetrol konstatovala i Evropská komise”....”Cena cca 10,8 miliardy Kč při první privatizaci odpovídala i z pohledu předběžné ceny pro druhou privatizaci reálně stavu i možnostem společnosti Unipetrol v dané době. Rovněž cena dosažená ve druhé privatizaci byla v době podání finální nabídky společností PKN Orlen odpovídající. ”....”” Nebylo prokázáno, že by snahy soukromých subjektů o zásahy doprivatizace společnosti Unipetrol ovlivnily konečné rozhodnutí ”.

Komise byla složena ze dvou zástupců každé parlamentní strany (ČSSD, KSČM, ODS, KDU-ČSL a US-DEU). iHNed.cz: “Členové za ODS ale své návrhy těžko prosazovali proti šestičlennému bloku sociálních demokratů, komunistů a unionistů. S kritikou privatizace se částečně ztotožnil jen lidovec Ludvík Hovorka”. Také je pravdou,že vyšetřovací komise polského parlamentu konstatovala, že Česká republika mohla dostat za privatizaci Unipetrolu o 5,3 miliardy Kč více.

Ačkoliv existují dohady o okolnostech při privatizaci, samotná parlamentní komise složená ze zástupců všech sněmovních stran žádné pochybení nezjistila, výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Pavel Zeman byl skutečně jmenován do funkce nejvyššího státního zástupce v roce 2010, nastoupil pak k 1. lednu 2011 (web Nejvyššího státního zastupitelství ČR).

Nominantem ODS Zeman skutečně byl, neboť jeho jmenování provedla vláda na návrh ministra spravedlnosti (dle zákona o státním zastupitelství), kterým byl v době jmenování Jiří Pospíšil (vláda.cz).

K prodeji Schwarzenbergova podílu na společnosti SALB, která v privatizaci získala Karlovarskou Becherovku (iDnes.cz), došlo v roce 2007. Schwarzenberg prodal svůj podíl společnosti Pernot Ricard (E15.cz). Miloš Zeman byl přitom premiérem pouze do července 2002 (vláda.cz).

Nepodařilo se nám nicméně dohledat žádné vyjádření ať již Mirka Topolánka, který byl premiérem v roce 2007, a jehož vlády byl Schwarzenberg členem, či Miloše Zemana, ve kterém by některý z premiérů vyjádřil přání, aby Schwarzenberg svůj podíl prodal.

Situace kolem nepřihlášení se České republiky k švýcarskému soudnímu procesu, zabývajícímu se privatizací Mostecké uhelné, je prozatím natolik nejednoznačná, že musíme výrok hodnotit jako neověřitelný.

Podle informací serveru Česká pozice, který údajně vychází z dokumentů švýcarského soudu, není možné určit, jestli byl osloven Miroslav Kalousek a ministerstvo financí nebo nějaký jiný český úřad. Nedá se tedy potvrdit ani vyvrátit, zda ,, Kalousek a ministerstvo pod jeho vedením prostě odmítalo reagovat ”. Přikládáme i vyjádření ministerstva financí, které kauzu komentuje na svých webových stránkách.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě informací z médií, které potvrzují, že na případ Mostecké uhelné bylo uvaleno informační embargo.

Server aktuálně uvedl 16. 4. 2012 následující: “ Zástupci švýcarského soudu ani prokuratura zatím obrat v případu nekomentovali, není ani jasné, jestli tak vůbec učiní. Doposud totiž dodržovali striktní informační embargo.”

Česká televize potom 27. 7. 2009 na svém webu také uvedla obdobnou informaci, když napsala: “ Na otevření případu Mostecké uhelné je ze strany státního zastupitelství uvaleno přísné informační embargo.”

Na základě přehledu (.pdf) o přijatých darech TOP 09 za rok 2013 (k 1. říjnu) skutečně Simona Benešová z Prahy 1 (nikoliv 6) darovala straně dva miliony korun, což ji řadí na druhé místo za STAN s darem převyšujícím 4 miliony.

Paní Benešovou jsme nalezli v živnostenském rejstříku, v obchodním rejstříku však již zapsaná není (ani ze zákona být nemusí). Není tedy jasné, jak Andrej Babiš přišel na výši jmění a výsledky jejího hospodaření. Výrok proto musíme hodnotit jako neověřitelný.

Je pravdou, že v době prodeje 46,29 % státních akcií Mostecké uhelné skutečně již fungovala opoziční smlouva.

Část výroku týkající se opoziční smlouvy naleznete výše. Nedokážeme ověřit nakolik měla ODS vliv na privatizaci MUS. Z textu (.doc) opoziční smlouvy pak podíl na řízení státních podniků pro ODS nijak zjevně nevyplývá. S kontradiktorním tvrzením pak přichází server Česká pozice, který tvrdí, že: ,, Podle principů opoziční smlouvy muselo prodej odsouhlasit i nejvyšší vedení ODS.”Výrok ovšem stále musíme hodnotit jako neověřitelný.

V České republice zatím skutečně neplatí žádný zákon o státní službě a chování úředníků tedy není nijak regulováno. Státní úředníci mohou být členy politických stran, jak tvrdí Ondřej Liška. Zakázání možnosti členství v politických stranách by však dle některých názorů mohlo být porušením práva Evropské unie a snahou by spíše mělo být, aby členství v politické straně neovlivňovalo úředníkovo rozhodování či postavení.

Jaroslav Zavadil hovoří o zákonu 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), který je platný od 28. května 2002, není však ještě účinný (v současné době je v zákoně zakotvena účinnost od 1. ledna 2015, viz § 254),

Zákon 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů byl vyhlášen 12. července 2002 a účinnosti nabyl hned 1. ledna 2003. Podle tohoto zákona obce například vyhlašují výběrová řízení na pracovní pozice v samosprávě či pořádají vzdělávací semináře.

Vládní návrh (.pdf) zákona o úřednících stanoví určitá pravidla systematizace (v § 5 - § 8), tj. určuje základní podmínky, které musí splňovat struktura pracovních míst na úřadě.

Semelová a např. i Transparency international (ve své zprávě) kritizují, že tato struktura může být pravidelně měněna a místa úředníků mohou být rušena. Jedinou stabilní pozicí na úřadě má tak dle návrhu být místo státního tajemníka, který je (dle § 6) jmenován na 5 let. Ostatní místa však vedoucí úřadu může (dle § 5, odst. 1) reorganizovat ke konci každého kalendářního roku.

Podle informací na webu Ministerstva pro místní rozvoj věnovanému strukturálním fondům se pro Českou republiku v rozpočtovacím období 2014 - 2020 počítá s 20,5 miliardami eur, tedy přibližně 513 miliard korun.

Jaroslav Zavadil má pravděpodobně na mysli vládní návrh zákona o státních úřednících.

Návrh tohoto zákona byl předložen do meziresortního připomínkového řízení 23. 8. 2012. Posléze byl návrh zákona ještě přepracován a do mesiresortního připomínkového řízení znovu zaslán 25. 1. 2013. V březnu a dubnu 2013 byl návrh opět upravován a vládě byl předložen do 16. dubna.

Server Lepší právo popisuje meziresortní připomínkové řízení takto: ,, V meziresortním připomínkovém řízení se k materiálu vyjadřují všechny ústřední orgány státní správy (zejména všechna ministerstva), dále pak kraje, Svaz měst a obcí, odbor kompatibility Úřadu vlády a v případě potřeby další správní orgány, profesní, zaměstnanecké (např. odbory) i zaměstnavatelské organizace.” Tomuto popisu pak v podstatě odpovídá i meziresortní připomínkování tohoto zákona probíhající od 25. ledna 2013.

Dle serveru Parlamentní servis připomínkování ze strany veřejnosti neprobíhá příliš často.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě informací uvedených ve volebním programu Pirátské strany, kde se konkrétně píše následující: “ Prosazujeme urychlené zavedení služebního zákona, který považujeme za nutnou podmínku profesionální, efektivní a nezkorumpované státní správy. (...) ”

Pravdou také je, že Pirátská strana podporuje projekt Rekonstrukce státu (dále REST). Na svém webu potom uveřejnili následující: ” Piráti podporují cíle občanské iniciativy Rekonstrukce státu, neboť požadavky, které REST klade na české zákonodárce ve formě závazku prosazovat prospěšné zákony (k tomuto závazku vůči společnosti se podpisem připojil i senátor nominovaný Piráty Libor Michálek), se z velké části shodují s programem Pirátské strany. Piráti se rovněž ztotožňují s ideály projektu REST, který chce odbourat současnou politiku tajných sponzorů, politizace státní zprávy a škodlivých přílepků k zákonům. Bližší postoje Pirátů k těmto tématům naleznete v programu Pirátů pod programovými body přímá demokracie, dělba moci, politické strany, transparentní organizace a e-government.”

Dnes platný Služební zákon z roku 2002 (jehož účinnost byla zatím odložena na rok 2015) ustanovuje (v § 11) tzv. Generální ředitelství státní služby jako složku úřadu vlády, která má mj. koordinovat státní správu a podílet se na přípravě služebních předpisů.

Aktuální vládní návrh (.pdf) zákona o úřednících pak upravuje systematizaci státní správy, služební poměr a vzdělávání úředníků, žádný srovnatelný vedoucí orgán nicméně nevytváří.

V čl. 79 odst. 2 Ústavy ČR je konkrétně uvedeno: ” Právní poměry státních zaměstnanců v ministerstvech a jiných správních úřadech upravuje zákon. ”

Server Wikipedia pak uvádí k problematice přijetí služebního zákona následující: “ Ústava s ním počítá v čl. 79 odst. 2 už od roku 1993, schválen a ve Sbírce zákonů vyšel až v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie v roce 2002 a jeho účinnost měla původně nastat dne 1. ledna 2004. Několikrát byla nicméně odložena, naposledy na 1. ledna 2015.Vláda v roce 2013 dokonce navrhla, aby byl ještě před vstoupením v účinnost zrušen a nahrazen novým zákonem o státních úřednících.”

Návrh Zákona o státních úřednících byl předložen Poslanecké sněmovně (jakožto sněmovní tisk 1081) a jeho projednávání bylo ukončeno s volebním obdobím Poslanecké sněmovny.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě prověrky NKÚ, na kterou odkazuje např. ČTK.

K problematice kterou popisuje Andrej Babiš je zde například uvedeno: " Jednotlivá ministerstva také nakupovala stejné zboží za značně rozdílné ceny. Zatímco Ministerstvo průmyslu a obchodu loni pořídilo jednu kancelářskou židli v průměru za 1 950 korun, Ministerstvo pro místní rozvoj zaplatilo více než trojnásobek, konkrétně 6 232 korun."

Aby mohl být poslanec vyšetřován policií, musí ho nejdříve jeho kolegové zbavit imunity. Zaměřili jsme se proto na počty poslanců zbavených imunity, jejichž přehled přinesl server Aktuálně.cz.

Z tohoto přehledu vyplývá, že nejvíce stíhaných poslanců skutečně bylo v čerstvě rozpuštěné sněmovně (6. volební období, 6 vydaných poslanců). Na pomyslném druhém místě by bylo 2., taktéž zkrácené, volební období, které trvalo pouhé dva roky, ale za tuto dobu byli vydáni hned čtyři poslanci.

Česká pirátská strana má ve svém programu možnost zavedení elektronického občanského průkazu.

Podrobněji se k tomu vyjádřil Ivan Bartoš již v podvečerním Interview Daniely Drtinové, kde na toto téma říká “ My v našem programu hovoříme i o elektronické ID kartě, v podstatě nějaké elektronické občance, která by byla samozřejmě dobrovolná.”

V Nečasově vládě se na postu ministra dopravy vystřídali čtyři lidé: Vít Bárta, Radek Šmerda, Pavel Dobeš a Zbyněk Stanjura, který do úřadu nastoupil 12. prosince 2012. První tři jmenovaní byli ministři za Věci Veřejné, resp. za LIDEM, kam Pavel Dobeš později přestoupil.

Česká republika se zavázala, že nový registr vozidel bude fungovat nejpozději k 1. lednu 2013. Se spuštěním registru byly velké problémy. Nakonec to vedlo k rezignaci Pavla Dobeše. Audit firmy Ernst & Young přitom v listopadu 2012 prokázal, že za nesprávné fungování můžou současné i předchozí vedení ministerstva.

Na řadu potíží v navrhovaném zákoně poukázala Transparency International v otevřeném dopise (pdf.) premiéru Nečasovi: “ V oblasti odměňování (Hlava VII. návrhu zákona) zaznamenává návrh regulace zcela nekoncepční přístup, kdy se namísto stanovení stabilizačních prvků spočívajících ve zvýšení nárokové složky platu na úkor nenárokové pouští cestou zcela nestandardní, tj. podpory smluvních platů.“ K depolitizaci se dále text vyjadřuje: “ Návrh zákona nestanovuje hranici mezi politicky obsazovanými pozicemi a úředníky a na institucionální řešení odpolitizování veřejné správy rezignuje sporným „stanovením maximálně možné právní ochrany úředníků.“

Zákon kritizovaly nejen neziskové organizace ale i opozice a tehdejší vicepremiérka Karolína Peake.

Česká republika je jediným státem EU, který nepřijal zákon o státních úřednících, kterým Evropská komise podmiňuje další čerpání fondů EU.

Euractiv.cz k k tématu píše: ” Přijetím kvalitního zákona, který by v České republice ošetřoval vztah úředníků a státu, podmiňuje Evropská komise čerpání prostředků ze strukturálních fondů pro následující programovací období. ”

Podle informací Českého rozhlasu tak při nepřijetí zákona ČR hrozí úplné zastavení dotací, státu tak hrozí ztráta až 500 miliard korun, které by jinak mohl čerpat.

Jaroslav Zavadil přímo navazuje na předchozí výrok Ondřeje Lišky. Ten se vztahuje k tomu, že ČR dosud nepřijala zákon o státních úřednících a tzv. služební zákon nevstoupil v účinnost. Úprava služebního poměru je přitom jednou z tzv. ex-ante podmínek pro zisk prostředků ze strukturálních fondů EU v programovacím období 2014-2020 (uvedl např. Český rozhlas).

Předběžné pokyny (.pdf, str. 17) k hodnocení ex-ante podmínek přitom umožnují v případě neplnění podmínek v okamžiku, kdy začne dotační program, pozastavit průběžné platby. Programy v období 2014-2020 by pak podle plánu měly začít již 1. ledna 2014 (dle řeči J. M. D. Barrosa ze září 2013).

Jaroslav Zavadil pak zřejmě poukazuje na to, že i když programy budou v chodu od ledna, první platby z EU v rámci programů regionálního rozvoje proběhnou podle plánovaného výročního cyklu až na přelomu června a července. Mají se totiž řídit připravovanou směrnicí EK, stanovující účetní rok (v čl. 2, bodu 23) na období od 1. července do 30. června.

Zavadil tedy zřejmě předpokládá, že když zákon o úřednících vejde v platnost třebas 30. června, komise případné pozastavení plateb zruší. To ovšem neodpovídá vyjádřením, která získal např. výše citovaný Český rozhlas a podle kterých má ČR termín do konce roku 2013. Výše citované pokyny (na str. 20) také stanoví proces dodatečného plnění ex-ante podmínek a v něm vyžadují zaslání formálního dopisu a revizní proces ze strany Evropské komise. V ČR je už navíc Služební zákon platný 11 let, pouze nevstoupil v účinnost. Partnerská dohoda s ČR (.pdf) na programovací období 2014-2020 přitom jasně (na str. 113) uvádí, že je nutné, aby služební zákon vstoupil v účinnost.

Není tedy jisté, že pouhá platnost nově přijatého zákona bude považována za naplnění této ex-ante podmínky a je přinejmenším zavádějící tvrdit, že ČR má na přijetí zákona čas až do pololetí roku 2014.

Kancléř Mynář nedávno uvedl (např. pro ČT), že o bezpečnostní prověrku na stupeň tajné požádat chtěl, rozhodl se však svou žádost nepodávat, dokud neshromáždil všechny potřebné dokumenty.

MF Dnes (iDnes.cz) přitom uvedla, že Mynář svou žádost podal a následně pozastavil a citovala “prosakující informace” o tom, že NBÚ nechce Mynářovi prověrku udělit.

Další zdroje však tyto zprávy nepotvrzují a Mynář sám obojí (v ČT) popřel. Schwarzenberg, který byl sám kancléřem Václava Havla, považuje absenci prověrky u Mynáře za “neslýchaný případ”, zatímco Jiří Weigl, někdejší kancléř Václava Klause, naopak v době, po kterou Mynář o prověrku usiluje, nevidí nic neobvyklého (Idnes.cz).

Podmíněnost vstupu ČR do EU přijetím zákona o státní službě je zmiňována např. ve zprávách Českého rozhlasu. Proto byl zákon také schválen již v roce 2002 a od té doby je platný, avšak ne účinný (právně závazný).

Účinnost zákona je neustále odkládána.Vláda v roce 2013 dokonce navrhla, aby byl ještě před vstoupením v účinnost zrušen a nahrazen novým zákonem o státních úřednících.

Návrh Zákona o státních úřednících byl předložen Poslanecké sněmovně (jakožto sněmovní tisk 1081) a jeho projednávání bylo ukončeno s volebním obdobím Poslanecké sněmovny.

KDU-ČSL ve svém programu (.pdf) v části Efektivní správa státu a regionální rozvoj skutečně navrhuje zavedení čipového občanského průkazu, který propojí všechny běžné registry průkazu.

Nicméně není pravda, že by ve Spojených státech fungoval jednotný elektronický doklad. V současné době v USA neexistuje jednotný národní identifikační průkaz. Jediné národní identifikační dokumenty, které se v USA v současné době vydávají jsou pasy. Většina lidí tak používá řidičské průkazy vydávané jednotlivými státy.

Dle serveru DMV.org, který se zabývá otázkami spojenými s americkou veřejnou správou, něco jako jednotný elektronický doklad nefunguje ani na úrovni jednotlivých států.

Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící.

Česká pirátská strana byla registrována Ministerstvem vnitra ČR 17. června 2009. V roce 2010 se čeští Piráti připojili k nově formované Pirate Parties International (PPI), organizaci zastřešující pirátské strany z celého světa. V PPI jsou sdruženy pirátské strany 43 zemí, další pak mají pozorovatelský status.

Za posledních 23 let se na vládních koalicích podílely strany: Občanské fórum, ODS, KDS, KDU-ČSL, ODA, US, US-DEU, ČSSD, SZ, TOP 09, VV a LIDEM. Vládu nepřímo podporovala i KSČM, když se zdržela hlasování o důvěře Fischerovy vlády a nedůvěře Grossovy vlády. Komunisté navíc dali důvěru současné vládě Jiřího Rusnoka.

Strany, které vlády podporovaly, pokrývají velkou část politického spektra, a nedají se proto označit za „vlastně stejné“. Ve vládách se stran i premiérů vystřídalo více než deset.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož KDU-ČSL je členem Evropské lidové strany (EPP) (.pdf), která vznikla v roce 1976 (anglicky) jako výsledek evropských integračních proudů a dnes je nejsilnější stranou Evropského parlamentu.

V tomto klubu KDU-ČSL zastupuje europoslankyně Zuzana Roithová.

Server Česká pozice zveřejnil připomínky jednotlivých ministerstev k návrhu zákona o úřednících. Podle jejich informací byl se Karel Schwarzenberg v komentáři ministerstva zahraničí vymezil vůči faktu, že zákon je založen na zákoníku práce, nikoliv na veřejnoprávní úpravě. Tato úprava totiž podle něj “na rozdíl od soukromoprávní, garantuje stabilní, transparentní a profesionální státní správu”.

Nepodařilo se nám však zjistit, zda Karel Schwarzenberg při hlasování na vládě tento zákon podpořil či nikoliv, hlasování na vládě totiž není veřejně dostupné. Ze zápisu (.doc) se pouze dozvídáme, že “ z 13 přítomných členů vlády hlasovalo pro 12 a proti 1 ”.

Výrok shledáváme jako pravdivý, jelikož u Strany zelených není zaznamenaný žádný korupční skandál. V tzv. testu úplatnosti politiků serveru iDnes.cz získala SZ nejlepší hodnocení.

V programu Strany Zelených (pdf.) se skutečně nachází celá kapitola o digitalizaci a elektronizaci veřejné správy, konkrétně kapitola 4 Internet a informační společnost. Ta obsahuje řadu bodů, které se tomuto tématu věnují. Další body, včetně zmiňovaného online zadávání zakázek a rozklikávacího rozpočtu, lze pak nalézt také v části Fungující demokracie přístupná občanům.

Hodnocení tohoto výroku jsme změnili z původního hodnocení nepravda na základě podnětu jednoho z našich fanoušků. Omlouváme se za pochybení a děkujeme, že nám pomáháte zlepšovat naši práci.

Tehdejší ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek skutečně oznámil svoji rezignaci krátce poté, co byl jeho první náměstek Vladimír Šiška vzat do vazby. Rezignoval pak ke konci října 2012. Původně chtěl vyčkat s rezignací až na pravomocné rozhodnutí soudu.

Zde můžeme citovat z webu ministerstva vnitra: “ Projekt eGON byl zahájen na konci roku 2006 a představuje komplexní projekt elektronizace veřejné správy, jehož hlavním cílem je usnadnění života občanům a zvýšení efektivity veřejné správy díky důmyslnému využití informačních technologií. Rok 2007 byl věnován přípravám projektu (zahrnující mj. pilotní provoz Czech POINTů) a zejména návrhům legislativních úprav podmiňujících realizační fázi. Následující období bylo ve znamení Czech POINTů, rozšířila se jak síť poboček (jichž bylo do konce roku 2008 zprovozněno více než 3 000) i škála služeb, jež mohou občané na Czech POINTech využít.”

Dle statistiky je celkový počet Czech POINTů k 15. 10. 2013 7 040. Český informační server dále nabízí seznam míst Czech POINTů mezi nimiž jsou i obecní úřady. Czech point poskytuje i služby pro živnostníky.

Výrok označujeme jako nepravdivý především pro nepřesný údaj v celkovém počtu Czech POINTů v ČR, který se již nedá považovat za “zhruba 8 tisíc”.

Podobný výrok Ondřeje Lišky jsme již v rámci předvolební kampaně ověřovali, tentokrát je jeho vyjádření korektní.

V přehledové tabulce (kontrolní výpočty viz zde, .xls) zastupitelů na webových stránkách Strany zelených nalezneme celkový počet 245 zastupitelů, a to včetně kandidátů bez politické příslušnosti navržených touto stranou.

Web Strany zelených také popisuje, že stranu zastupují 2 senátoři (senátor Michálek společně s dalšími 2 stranami).

Lídryně ODS si pravděpodobně plete pojmy platnost a účinnost právní normy. Zákon o státní službě (.pdf) vstoupil v platnost (je platný jako celek) 28. května 2002, tedy ještě za vlády Miloše Zemana. Zákon však není dodnes účinný. Není tedy jako celek právně závazný.

Pokud se tedy bavíme o účinnosti (právní závaznosti a vymahatelnosti), tak zákon (původní znění z roku 2002) v paragrafu 254 uvádí následující: “Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2004 s výjimkou ustanovení § 5 odst. 3, § 6 odst. 2, § 9 odst. 3 písm. d) a e) a odst. 4, § 11 až 13, § 32 až 34, § 135, § 136 odst. 2, § 235, § 236 odst. 1 a 2, § 237 odst. 1, 3 a 4, § 242, § 243 odst. 1 až 3, § 252 a přílohy č. 1, která nabývají účinnosti dnem vyhlášení.”

Z toho vyplývá, že vybraná ustanovení zákona jsou účinná (právně závazná) již ode dne vyhlášení, což odpovídá výroku volební lídryně ODS Němcové o “platnosti některých ustanovení zákona v době schválení normy.“ Důležitost těchto paragrafů samozřejmě hodnotit nemůžeme.

Z důvodů “zmatení pojmů” platnosti a účinnosti označujeme výrok Miroslavy Němcové jako zavádějící, protože zákon je jako celek platný již od roku 2002.

Není úplně jasné, co Marta Semelová myslí pod pojmem “navrhovat přijetí zákona”. Při pohledu do sněmovních archivů vidíme, že při hlasování o platném služebním zákonu (218/2002 Sb.) hlasovali komunističtí poslanci většinou proti, zákon nepodpořil ani jeden z nich.

Podpořili zároveň téměř všechna hlasování o odkladu účinnosti tohoto zákona - při hlasování o zákoně č. 281/2003 Sb. o odložení účinnosti na rok 2005 se komunističtí poslanci zdrželi, zákon č. 626/2004 Sb. (odklad na rok 2007) i zákon č. 531/2006 Sb. (na rok 2009) převážně podpořili. Při hlasování o novele č. 381/2008 Sb. (odklad účinnosti na rok 2012) nefungovalo elektronické zařízení a není tedy k dispozici jmenný seznam (proti však bylo pouze 7 poslanců) a spíše proti hlasovali poslanci KSČM pouze u novely č. 445/2011 Sb., která prozatím naposled odložila účinnost služebního zákona na rok 2015.

Z hlasování komunistických poslanců tedy nevyplývá, že by podporovali přijetí totoho zákona a výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Zavadil mluví o výpadcích v systému vyplácení sociálních příspěvků v souvislosti s rozhodnutím ÚOHS (podrobněji vizte např. iDnes).

Pravdou je, že skutečně docházelo k dlouhodobějším výpadkům v dávkách, což v únoru 2012 postihlo např. obyvatele na Zlínsku nebo Havířovsku (podrobněji např. iDnes nebo Česká televize).

Jelikož se však jednalo o “pouhé” zpoždění ve výplatě (dávky nakonec vyplaceny byly), a navíc se jedná již o více než rok a půl starý případ, hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Strana zelených právníka Františka Korbela nejprve navrhla na post post ministra a šéfa legislativní rady vlády. Posléze se však stal (především) náměstkem ministra spravedlnosti. Korbel opravdu byl a je hlavním iniciátorem elektronizace justice v ČR (např. eJustice, elektronický soudní spis atd.).

Ministerstvo školství podvedením Ondřeje Lišky skutečně pracovalo na zavádění ICT (informační a komunikační technologie) do školství - seznam článků věnujících se tématu najdete zde.

Hodnocení toho zdali oba procesy byly úspěšné ponecháme na čtenáři, výrok na základě výše uvedeného označujeme jako pravdivý.

V dlouhodobém volebním programu (.doc, str. 5) KSČM (Naděje pro Českou republiku) z roku 2004 lze skutečně najít body věnující se problematice IT, např. : “ KSČM považuje objektivitu a dostupnost informací, informační demokracii, za základní podmínku fungování demokratické společnosti. Uvnitř strany i v celé společnosti proto podporuje zavádění a využívání informačních technologií. Informační politiku a její prosazování chápe rovněž jako šanci pro nastupující generaci i jako oblast celospolečenského uplatnění mladých lidí nezbytnou k tvůrčímu zvládání úkolů. KSČM je proti manipulaci s informacemi. Požaduje zpřesnit podmínky působení hromadných sdělovacích prostředků, zejména veřejnoprávních, zajistit náležitou ochranu dat občanů či informací o občanech. ”

Informační technologie jsou také jedna z priorit strany (str. 3), informační a vzdělanostní společnosti se také věnuje celá kapitola III (str. 4).

Obšírněji se IT problematice věnuje i volební program (doc.) KSČM 2006-2010, v němž je IT koncepci věnována kapitola IV. , nazvaná Bez Informací to nepůjde.

V tomto výroku předpokládáme, že Andrej Babiš hovoří o veřejných zakázkách. Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož jsme nedohledali přehled veřejných zakázek bez výběrového řízení.

Podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o veřejných zakázkách") má zadavatel veřejné zakázky povinnost tuto zakázku zadat v zadávacím řízení podle tohoto zákona, avšak z této zásady existují mnohé výjimky. Za nejpodstatnější z nich je považována výjimka stanovená ustanovením § 18 odst. 5 zákona o veřejných zakázkách, která vyjímá z působnosti zákona zakázky malého rozsahu, přičemž takovou zakázkou "se rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosáhne 1 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty." (§ 12 odst. 3 zákona o veřejných zakázkách). Zákon však v § 18 a 19 stanoví mnohé další výjimky.

Podle statistiky veřejných zakázek Ministerstva pro místní rozvoj (přehledné tabulky dostupné v Deníku veřejné správy) byly v roce 2012 zahájeny veřejné zakázky (v režimu zákona o veřejných zakázkách, tj. bez veřejných zakázek malého rozsahu) v celkové předběžné ceně 294 074 mil. Kč a v roce 2011 v celkové předběžné ceně 269 420 mil. Kč.

Daná smlouva nezakazuje vládním institucím využívat software jiných firem, jednotlivá ministerstva si mají dané služby zajišťovat individuálně. Podle ministerstva vnitra či ČRo se navíc jedná o prodloužení na “pouhé” čtyři roky.

Usnesení Vlády ČR ze dne 25. září skutečně dokládá, že vláda schválila záměr uzavřít s firmou Microsoft smlouvu o strategické spolupráci a záměr uzavřít novou smlouvu mezi ní a českým státem. Usnesení vlády v této věci konkrétně zní:

“I. schvaluje (myšlena Vláda ČR)1. záměr uzavřít novou Smlouvu o strategické spolupráci se společností
Microsoft a záměr uzavřít nové smlouvy vytvářející obchodní rámec a definující
podmínky pořizování licencí k produktům Microsoft, smlouvy Microsoft Business and
Services Agreement, Enterprise Agreement a Enterprise Agreement Subscription,
Obchodní smlouvy a Servisní smlouvy se společností Microsoft,

2. realizaci významné veřejné zakázky zadávané formou centralizovaného
zadávání na uzavření rámcové smlouvy s jedním dodavatelem na poskytování licencí
k produktům Microsoft orgánům veřejné správy.”

Podle vyjádření Úřadu vlády ČR (níže) ovšem tato smlouva nebrání českým úřadům využívat software jiných firem, pouze dává možnost pořizovat licence na produkty Microsoft s garancí nejnižší ceny. Vzhledem k tomu, že se jedná o rámcovou smlouvu, nikoliv o objednávku služeb či zboží, leží na konkrétních úřadech, v jaké podobě si daný software zajistí.

Zmínku o časovém vymezení této nové smlouvy zmiňuje Český rozhlas, který uvádí, že :” Vláda v demisi prodlouží smlouvu na počítačové softwary se společností Microsoft. Kritici upozorňují na dlouhodobost nových smluv a množství peněz, o kterých v zakázce rozhoduje vláda bez politického mandátu těsně před koncem svého působení ve Strakově akademii.Centrální rámcová smlouva na software pro státní správu by se měla podepsat do konce roku. Je prodloužením strategické smlouvy státu s firmou Microsoft z roku 2008. Ta vyprší na konci listopadu a ministerstvo vnitra ji chce prodloužit na další čtyři roky.” Toto potvrzuje rovněž vyjádření ministerstva vnitra (níže).

Celé vyjádření Úřadu vlády:

"V případě Microsoftu vláda rozhodla o prodloužení smlouvy o strategické spolupráci vzhledem k tomu, že stávající smlouvy končí k 30. listopadu 2013. Pro Českou republiku je samozřejmě výhodné, aby měla i nadále smluvně upraveny podmínky pro pořizování licencí k softwaru Microsoft ve stávajících rozsahu a mohla tak využívat ze smluv plynoucí výhody. Není to však žádný závazek, který by bránil úřadům využívat softwary jiných firem. Smlouva o strategické spolupráci však dává možnost státním úřadům pořizovat licence na produkty společnosti Microsoft s garancí nejnižší možné ceny, kterou lze v Česku získat. Záměr vychází mj. z toho, že pro ty, kteří si již dříve koupili licence na produkty uvedené společnosti, je výhodné využít rámcové smlouvy a nakupovat levněji případný upgrade už nakoupeného softwaru.Důležité je také připomenout, že jde o rámcovou smlouvu. Stát ta zatím nic nezaplatil a nic neobjednal. Bude na konkrétních úřadech, zda a v jaké podobě si individuálně smluvně zajištěné služby objednají." Celé vyjádření MV ČR: "Nová rámcová smlouva byla prodloužena na čtyři roky. Stát si však zatím nic neobjednal ani se k ničemu nezavázal, smlouva nebrání úřadům ve využívání jiných licencí. Nová smlouva o strategické spolupráci pouze dává státním úřadům garantovanou možnost pořizovat licence na produkty společnosti Microsoft s nejnižší možnou cenou, kterou lze v Česku získat."

Jednou ze součástí systému Czech POINT jsou také datové schránky. Společnost Telefónica O2 (bývalý Český telecom) je dodavatelem těchto datových schránek a jistým způsobem se podílí na jejich provozu (.pdf).

Oficiálním provozovatelem systému datových schránek je Česká pošta, se kterou je oficiálně podepsána smlouva do roku 2017.

Na webu Českého statistického úřadu je k dispozici kompletní přehled statistických zjišťování pro rok 2013, ať již prováděné samotným statistickým úřadem, či jednotlivými ministerstvy. Na tomto webu je možné i vyhledávat podle IČO přehled výkazů pro jednotlivé firmy, tak se například dozvíme, že Agrofert, a.s., společnost vlastněná Andrejem Babišem, musel vyplnit v roce 2012 na stovku formulářů v souvislosti se statistickým zjišťováním.

K těmto statistickým zjišťováním je nutné připočítat další výkazy například pro finanční úřady, celní správu, správu sociálního zabezpečení či zdravotní pojišťovny, které jsou určené jak firmám, tak nepodnikajícím občanům.

Nejsme schopni dohledat přesný počet formulářů, které občané a podnikatelé musí vyplňovat, výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť NKÚ v tomto konkrétním případě upozorňovalo na jiné nesrovnalosti, než které uvádí Jaroslav Zavadil ve svém výroku.

Nejvyšší kontrolní úřad už dvakrát prověřoval smlouvy, na jejichž základě byl vybrán dodavatel systému, společnost IBM. V roce 2009 zjistil „porušení některých ustanovení zákona o veřejných zakázkách, o rozpočtových pravidlech a o účetnictví.“

Letos proběhla další důkladná kontrola nákladů spojených s budováním státní pokladny. NKÚ upozorňuje na nesrovnalosti projektu: „záměr vytvořit Státní pokladnu schválila vláda v únoru 2005. Počítala s tím, že celý systém začne pracovat v roce 2010 a jeho pořízení nebude stát víc než 2,4 miliardy korun. Termín komplexního uvedení do provozu se postupně – prostřednictvím několika dodatků ke smlouvě – posunul o tři a půl roku na 1. 7. 2013. Dvojnásobně narostly i plánované výdaje na vybudování Státní pokladny – z 2,4 na 4,8 miliardy korun, a to mimo jiné kvůli zahrnutí nákladů na provoz a údržbu systému.“

Obě tyto kontroly se zaměřovaly na finanční a právní stránku věci a neobjevilo se v nich podezření na bezpečnostní rizika.

Bývalý ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek z TOP 09 skutečně rezignoval poté, co jeho náměstka Šišku obvinila policie z podplácení (následně také ze zneužití pravomoci úřední osoby). Odstoupil z funkce ministra na konci října roku 2012.

Co se týká výzev KSČM - již v květnu 2012 interpelovala tehdejší poslankyně Semelová ministra Drábka ve věci “ neprůhledných aktivit a financování na MPSV a sepětí některých vysokých úředníků s určitými firmami a společnostmi. ” V tomto svém vystoupení narážela právě i na náměstka ministra Šišku. Jaromír Drábek jakékoliv pochyby v rámci této interpelace odmítl. Konkrétně na jeho adresu uvedl, že “ po prověření všech aktivit Vladimíra Šišky musím konstatovat, že podle mých informací, těch, které jsou veřejně dostupné, a těch, které mi byly předloženy, nedošlo k žádnému střetu zájmů. ”

Veřejný apel na rezignaci ministra Drábka vyjádřil také další z tehdejších poslanců KSČM - Miroslav Opálka. Na základě těchto dohledaných informací hodnotíme výrok Marty Semelové jako pravdivý.

Ministerstvo dopravy vydalo hned v červenci 2012 prohlášení, že “v zniklou škodu mohou žadatelé uplatnit přímo u ministerstva dopravy, případně prostřednictvím registračního místa, které mělo vozidlo registrovat. Každým takovým případem se MD bude individuálně zabývat a posuzovat jeho oprávněnost.”

Škoda měla být posuzována podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Tehdejší ministr dopravy Pavel Dobeš také v médiích sliboval, že “ministerstvo bude k žádostem občanů o náhradu škody vstřícné. Každou žádost o odškodnění budeme posuzovat individuálně a řešit v nejkratším možném termínu”.

Již v září 2012 pak ministerstvo oznamovalo, že některé žádosti budou zamítnuty, protože žadatelé “nedokáží přesně doložit, jaká škoda jim vznikla”. Pokud bude žádost o zamítnutí zamítnuta, “mohou se proti němu [občané] odvolat, respektive podat takzvaný rozklad. Dalším krokem je vymáhání způsobené škody u soudu,” píše aktuálně.cz dále.

Jak informoval minulý týden (11. října 2013) server týden.cz, odškodnění se zatím dočkalo pouhých 8 žadatelů.

Je pravdou, že Mostecká uhelná byla privatizována ve dvou vlnách. Server E15 uvedl 12.10. 2013 následující: “ Část akcií MUS byla privatizována v rámci druhé vlny kuponové privatizace, další část akcií stát rozdal městům a obcím. Státu zůstal zhruba 46% podíl. (…) ”

Privatizace Mostecké uhelné tedy započala již v době kupónové privatizace, kdy stát převedl 46 % akcií firmy na Fond národního majetku a zhruba 5 % bylo potom převedeno na města. Server iDnes potom 21. 1. 2013 uvedl následující: “ Zemanova vláda šest dní po svém vzniku rozhodla, že (…) prodá zbylých 46 procent dolů. A to za směšnou cenu 650 milionů. Vláda přitom dostávala varování, aby to nedělala."

Z výše uvedených informací tedy vyplývá, že Miloš Zeman nepodal podnět k zahájení privatizace Mostecké uhelné (byť ji jeho vláda dokončila), a proto hodnotíme výrok jako pravdivý.

Obdobné informace uvádí také např.servery: iDnes, Novinky a Český rozhlas.

K výroku ministra Žáka existuje analogie v systému policejního výcviku v Britském království.

Jedním z hlavních prvků pravidelného výcviku policistů je (dle zprávy — .pdf, str. 6 — Asociace policejních šéfů) tzv. PDR, tedy pravidelné posudky výkonu policisty. Proces PDR (dle webu — .pdf — Kentské policie) pak zahrnuje povinně dva posudky do roka a spočívá ve stanovení osobních a pracovních cílů, kterých má policista dosahovat, v kontrole jejich naplňování a v pohovorech se školitelem/zkoušejícím.

Materiály k PDR, které jsme dohledali (zejm. referenční pomůcka PDR, .pdf, str. 10-12), však ukazují, že cíle nemusejí vždy zahrnovat vnímání služby daňovému poplatníkovi, jak popisuje ministr Žák. Školitel může stanovit cíle jako např. zlepšení práce s IT, či zlepšení schopnosti řešit problémy a policistovo školení se pak věnuje těmto úkolům.

Ministr tedy poukazuje na skutečně existující proces školení, nicméně zavádí, když říká, že koncept služby daňovému poplatníkovi je tam policistům dvakrát do roka “ vtloukán do hlavy ”.

Právě v den televizní debaty ministr Žák symbolicky umisťoval první značku stanovující maximální povolenou rychlost 130 km/h na silnici R46 z Vyškova do Olomouce (iDnes.cz).

Zvýšení povolené rychlosti přitom ministr vyhlásil (Deník) již na začátku října. Podle zprávy Ministerstva dopravy však ke zvýšení rychlosti dojde pouze na několika úsecích, představujících (vizte mapku Deníku) méně než třetinu délky silnice.

Je tedy pravda, že ministr slíbil zvýšení rychlostního limitu na části R46 a tento slib dodržel, obecným zněním svého výroku, “ jezdí se tam 130kou ” , však zavádí.

Ministr dopravy Zdeněk Žák odvolal 1. října 2013 tři ředitele organizací podřízených ministerstvu. Zmíněné předražené práce se týkaly ředitelství vodních cest, které mělo za zakázku v hodnotě 150 tisíc korun utratit celkem dva miliony. Kauzu podrobněji popisuje iDnes.cz.

Ministr Žák ve svém výroku přímo navazuje na předsedu Pirátů. Rozporuje tedy fakt, že vláda měla přiklepnout Microsoftu smlouvu tzv. na věčné časy.

Zmínku o časovém vymezení této nové smlouvy zmiňuje Český rozhlas, který uvádí: ” Vláda v demisi prodlouží smlouvu na počítačové softwary se společností Microsoft. Kritici upozorňují na dlouhodobost nových smluv a množství peněz, o kterých v zakázce rozhoduje vláda bez politického mandátu těsně před koncem svéhopůsobení ve Strakově akademii. Centrální rámcová smlouva na software pro státní správu by se měla podepsat do konce roku. Je prodloužením strategické smlouvy státu s firmou Microsoft z roku 2008. Ta vyprší na konci listopadu a ministerstvo vnitra ji chce prodloužit na další čtyři roky. ”

Toto potvrzuje i vyjádření ministerstva vnitra:" Nová rámcová smlouva byla prodloužena na čtyři roky. Stát si však zatím nic neobjednal ani se k ničemu nezavázal, smlouva nebrání úřadům ve využívání jiných licencí. Nová smlouva o strategické spolupráci pouze dává státním úřadům garantovanou možnost pořizovat licence na produkty společnosti Microsoft s nejnižší možnou cenou, kterou lze v Česku získat. "

Zdeněk Žák uvedl v rozhovoru pro server iHNed 16.7.2013 následující: " Mou ambicí je začít měnit pravidla celého systému tak, abychom se přestali od poměru vzdalovat, ale abychom se mu přibližovali. Celý systém realizace infrastrukturních staveb je v České republice dlouhodobě nastaven tak, že nutí účastníky, aby stavby předražovali(…) A já nabízím, aby projektanti a všichni ostatní vydělávali ještě o něco více, ale za to, že vymyslí nejlevnější kvalitní variantu dané stavby. “

V souvislosti s vícenáklady pak Zdeněk Žák uvedl pro Českou televizi toto: " Upozorňuji všechny dodavatele, že stát nebude ustupovat nátlaku na umělé navyšování cen staveb takzvanými vícepracemi, natož pak ultimativnímu jednání hraničícímu s vydíráním," sdělil ministr úřednické vlády…Zároveň podle mluvčího úřadu vyzval Žák ředitele ŘSD Davida Čermáka k přípravě všech možných variant řešení, včetně okamžitého vypovězení smluv se zhotovitelem.

Současný ministr Zdeněk Žák byl generálním ředitelem drážní inspekce v letech 2003 — 2006.

Žák svůj výrok zřejmě vztahuje k současnému centrálnímu registru vozidel. Ten podle serveru iHNed vyšel stát na následující: ” Výroba systému stála 37 milionů korun. Na dalších zhruba 10 milionů vyšlo technické vybavení pro úředníky. Náklady spojené s opravou potíží jdou podle smlouvy za ATS-Telcom. Stát má také podle kontraktu nárok na odškodné. To je rozděleno do několika kategorií. Ze smluv je zřejmá jen jedna z nich, a to 5 tisíc korun denně. Další se odkazují na nezveřejněné dodatky. ”

Nepodařilo se nám najít zmíněný databázový systém, který měl Žák z pozice generálního inspektora vysoutěžit. Z tohoto důvodu hodnotíme tento výrok jako neověřitelný.