Sobotka vs. Fiala

Jedním z velkých témat duelu premiéra Sobotky a lídra opoziční ODS Fialy bylo projednávání služebního zákona, kdy se rozhořela pře, zda jeho nepřijetí ohrožuje evropské peníze pro Česko. Řeč došla také na předešlou vládou připravované jednotné inkasní místo či snižování spodní sazby DPH, které má současná koalice v plánu. Diskutéři se dotkli také zahraničních misí či kšeftům se sociálním bydlením.

Ověřili jsme

Otázky Václava Moravce ze dne 13. července 2014 (moderátor Václav Moravec, záznam)

Řečníci s počty výroků dle hodnocení

Petr Fiala

0

Bohuslav Sobotka

Výroky

Petr Fiala ODS
Bohuslav Sobotka ČSSD
Pravda 35 výroků
Nepravda 6 výroků
Zavádějící 1 výrok
Neověřitelné 4 výroky

Bohuslav Sobotka

My tomu (obstrukcím - pozn. Demagog.cz) nemůžeme žádným způsobem zabránit, platí jednací řád sněmovny, my jsme do něj žádným způsobem nezasáhli. Žádným způsobem jsme neomezili práva opozice vystupovat v rámci Poslanecké sněmovny.
Pravda

Výrok odpovídá skutečnosti. Během tohoto volebního období nedošlo k žádné změně zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny.

Výrok Bohuslava Sobotky je reakcí na to, že pravicová opozice chystá "velmi důkladné projednávání" na úterní mimořádnou schůzi Poslanecké sněmovny. Při vhodné strategii totiž může menšina ve Sněmovně na celé dny zablokovat jednání, jak dokázaly sociálnědemokratické obstrukce v roce 2011.

Aktuálně je v druhém čtení novela zákona o jednacím řádu, která se ale věnuje zejména otevřenosti legislativního procesu. Poslední změna jednacího řádu byla přitom schválena před čtyřmi lety. Omezení vystoupení poslanců prosazuje hnutí ANO, avšak ČSSD jej odmítá.

Bohuslav Sobotka

Už jednou bylo to čerpání peněz z EU kvůli neexistenci služebního zákona zastaveno, my jsme kvůli tomu přišli o miliardy korun.
Nepravda

Úvodem je třeba říci, že Ministerstvo pro místní rozvoj se ústy svého prvního náměstka Daniela Brauna vyjádřilo v tom smyslu, že Dohodu o partnerství, která je pro čerpání dotací základem, nepodmiňuje schválením služebního zákona (.pdf., verze aktuální v prvním čtení). Jiné zdroje však uvádějí opak. Pro hodnocení problematického výroku toto ovšem není klíčové.

K pozastavení dotací v minulosti již skutečně došlo. Přesněji se jednalo o uzavření dohody ČR a EU. Podle ní ČR nebude žádat o poskytnutí financí, neboť EU by je tak jako tak do okamžiku přistoupení k opatřením vedoucím k zefektivnění celého procesu ani neposkytla. Nicméně, jak jsme v našich analýzách již dříve rozebrali, nebylo to výlučně z důvodu neexistence služebního zákona. Šlo spíše o celkovou nespokojenost s kontrolou odčerpaných peněz, jak popisují například servery Euraktiv, Ihned.cz či Český rozhlas. Tento nedostatek by služební zákon nevyřešil, tudíž v této části je výrok premiéra Sobotky zavádějící.

Při čerpání dotací skutečně hovoříme o částkách v řádech miliard korun. Na dočasné zastavení čerpání finančních prostředků z dotací EU bylo ovšem reagováno akčním plánem a v důsledku toho dle vyjádření MMR fakticky nedošlo k žádným finančním ztrátám. Jak je navíc v témže článku ministerstvem vysvětleno, možnost čerpat máme až dva roky zpětně, tedy až do konce roku 2015.

Závěrem je třeba dodat, že i přes možnost, že fondy byly či budou nedočerpány, nemůže toto být nutným a přímým důsledkem dočasného pozastavení možnosti čerpání peněz z fondů EU. To navíc tak jako tak nebylo zapříčiněno chybějícím služebním zákonem. Výrok premiéra Sobotky je tedy nepravdivý.

Bohuslav Sobotka

My jsme kritizováni (stran služebního zákona - pozn. Demagog.cz) ze dvou stran. Z jedné strany jsme kritizováni odbory, že jsme s přijetím tohoto zákona nespojili žádné konkrétní velké navýšení platů zaměstanců veřejného sektoru (...), a na druhou stranu jsme kritizováni opozicí, že jsme nevyčíslili finanční dopady.
Pravda

Co se finančních dopadů týče, negativně je hodnotí například KSČM. Ta se prostřednictvím poslance Klána vyjádřila, že " finanční analýza zákona je provedena velice ledabyle.“ TOP 09 pak vadí proces výběru vysokých státních funkcionářů a ODS se příčí ustavení tzv. superúředníka. Dodáváme, že finanční aspekt je dlouhodobě překážkou přijetí služebního zákona a kritizuje jej i koaliční KDU-ČSL. Už v návrhu dnes bývalého premiéra Rusnoka představoval tento aspekt zásadní problém.

Z druhé strany skutečně i odboráři trvají na " vyčíslení finančních přínosů a nákladů, a to ještě před schválením normy ve Sněmovně". P ožadovali rovněž navýšení platového tarifu o 25%. Bohuslav Sobotka tedy v tomto případě mluví pravdu.

Bohuslav Sobotka

My chceme už letos mít dohodu s Evropskou komisí na čerpání peněz v nové finanční perspektivě. Jenom připomínám, že ta nová finanční perspektiva nezačne příští rok. Ona už začala letos. A my letos nevyčerpáme ani korunu z té nové finanční perspektivy.
Pravda

Nový víceletý finanční rámec je připraven na roky 2014-2020, což znamená, že opravdu začal již tento rok. Z monitorovací zprávy (.pdf) čerpání evropských fondů za první čtvrtletí roku 2014 vydané 29. dubna pak vyplývá, že jsou stále čerpány prostředky z již minulého finančního rámce 2007-2013. V rozhovoru s Danielem Braunem (první náměstek ministryně pro místní rozvoj) bylo uvedeno, že první výzvy (v rámci nového finančního rámce) v některých programech budou spuštěny na konci tohoto roku.

Bohuslav Sobotka

Evropská komise nám žádné peníze nepošle, pokud 1. ledna nebude platit zákon o státní službě.
Nepravda

Ač přijetí zákona o státní službě spadá do předběžné podmínky (ex ante kondicionalita) č. 11 Existence strategického politického rámce pro posílení účinnosti veřejné správy členských států, včetně reformy veřejné správy (.pdf, str. 70 a dále), není v Dohodě o partnerství (.pdf) odeslané 17. dubna na Evropskou komisi dán žádný závazný termín plnění. Zároveň je nutné dodat, že se Komise vyjádřila, že v případě nesplnění podmínek přihlédne k hledisku proporcionality (v angličtině, str. 2):

" The commission will ensure proportionality in determining any potential consequences of non-fulfilment of the ex-ante conditionalities by taking into account the amounts of funds which could be affected"

Je tedy důvodné předpokládat, že nesplnění či (detailně obhájené) odložené plnění jedné z předběžných podmínek by nezapříčinilo úplné zastavení čerpání evropských fondů.

Toto potvrzuje také vyjádření 1. náměstka Ministerstva pro místní rozvoj Daniela Brauna, který uvedl: "Vážnější věc je služební zákon. Evropská komise nebude jeho absenci vázat na schválení či neschválení Dohody o partnerství. Bude ale chtít vidět průběžné verze zákona i prováděcí předpisy. Požaduje také záruky a závazky, že k jeho přijetí dojde v odpovídající podobě."

Dodejme ještě, že podle serveru Ihned, který získal vyjádření Martina Staška ze Zastoupení Evropské komise v ČR, "třebaže by měl být zákon přijat a uplatňován bez zbytečných odkladů, komise vždy zdůrazňovala, že urychlené přijetí zákona by nemělo být na úkor jeho kvality." Jinými slovy, Evropská komise na okamžité přijetí zákona "netlačí" tak, jak naznačuje premiér. Podle Staškova vyjádření má Česko čas dokonce až do konce roku 2016.

Na základě výše uvedeného hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Petr Fiala

27. června prohlasovala koalice komplexní pozměňující návrh v ústavně právním výboru. Poslancům byl doručen 3. července. 7. července byla svolána mimořádná schůze sněmovny. My máme dvanáct dní na to, abychom tuto změnu projednali. Abychom se s ní seznámili.
Pravda

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože data uváděná Petrem Fialou odpovídají skutečnosti.

Ústavně právní výbor Sněmovny se novelou služebního zákona zabýval hned několikrát, naposled na své 13. schůzi (.doc) 27. června 2014, kde byl hlasy koalice schválen komplexní pozměňující návrh. Ten byl poslancům rozeslán jako sněmovní tisk 71/8 3. července 2014. O čtyři dny později, 7. července, pak předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček svolal (.pdf) mimořádnou schůzi na 15. července, na kterou je novela služebního zákona zařazena jako bod 6. Poslanci tak mají 12 dní (od 3. do 15. července) na to, aby se s návrhem, který má 83 stran, seznámili.

Petr Fiala

Ten návrh ústavně právního výboru má 84 stran, 201 paragrafů, to přece za dvanáct dní nelze úplně dobře jednat.
Pravda

Zmíněný pozměňující návrh služebího zákona (.pdf) má skutečně 201 paragrafů a 83 stran. Z tohoto pohledu je výrok předsedy ODS pravdivý. Zda jej lze za 12 dnů dobře nastudovat, necháme na posouzení čtenáře, soustředíme se pouze na rozsáhlost zmíněného návrhu.

Petr Fiala

A ještě si vezměme ten způsob. Je to pozměňovací návrh. To první čtení proběhlo někdy v lednu. Je to úplně jiný vlastně zákon, který s tím, co bylo předloženo v prvním čtení, souvisí jenom velmi málo (...) Ale není to shoda v těch podstatných věcech, které tam jsou a které zavádějí některé novinky, které v podstatě významným způsobem podobu a způsob fungování státní správy změní.
Neověřitelné

Původní poslanecký návrh novely služebního zákona se skutečně výrazně změnil. První čtení proběhlo 22. ledna 2014, aktuální verze projednávaná v Poslanecké sněmovně je skutečně pozměňovacím návrhem.

To, zda-li je aktuální pozměňovací návrh "úplně jiný zákon", nejsme schopni posoudit. Faktem je, že oproti původnímu návrhu nedošlo ke shodě například v penalizaci za kárné provinění (novela zachovává 15 % oproti navrhovaným 25 %, bod 46) či v podmínkách pro funkci generálního ředitele (návrh v bodě 35 žádá šest let praxe, novele postačuje věk a zkušenost s nižšími pozicemi ve státní službě). Návrh dále v bodech 40 a 43 žádá přiznání podílů na právnických osobách a cenných papírů uchazeči o místo ve státní službě či skončení pracovního poměru za určitých podmínek již při spáchání přestupku, což ale novela zcela vypustila. Texty se notně rozcházejí také v otázce vzdělávání státních zaměstnanců, příplatků a odměn obecně.

Dáváme tedy ke srovnání původní návrh, aktuální pozměňovací návrh a nynější znění služebního zákona a ohledně pravdivostní hodnoty označujeme výrok jako neověřitelný.

Petr Fiala

A ještě se vrátím jednou větou k tomu argumentu, že to po nás chce Evropská unie (přijetí služebního zákona - pozn. Demagog.cz). To je dobrý argument, ale není to ex ante kondicionalita, není to nutná podmínka pro to, abychom mohli čerpat evropské fondy. Je to jakási politická, je to nějaký politický požadavek.
Pravda

Petr Fiala reaguje na vyjádření premiéra, který v pořadu tvrdil, že nepřijetí služebního zákona by znamenalo zastavení evropských dotací od 1. ledna příštího roku.

Dle Dohody o partnerství (.pdf) odeslané dne 17. dubna 2014 na Evropskou komisi spadá přijetí zákona o státní službě do předběžné podmínky (ex ante kondicionalita) č. 11 Existence strategického politického rámce pro posílení účinnosti veřejné správy členských států, včetně reformy veřejné správy (.pdf, str. 70 a dále). Zmiňovaná dohoda však neobsahuje žádný závazný termín plnění.

Zároveň je nutné dodat, že se Komise vyjádřila, že v případě nesplnění podmínek přihlédne k hledisku proporcionality (v angličtině, str. 2):

"The commission will ensure proportionality in determining any potential consequences of non-fulfilment of the ex-ante conditionalities by taking into account the amounts of funds which could be affected."

Je tedy důvodné předpokládat, že nesplnění či (detailně obhájené) odložené plnění jedné z předběžných podmínek by nezapříčinilo úplné zastavení čerpání evropských fondů.

Toto potvrzuje také vyjádření 1. náměstka Ministerstva pro místní rozvoj Daniela Brauna, který uvedl: "Vážnější věc je služební zákon. Evropská komise nebude jeho absenci vázat na schválení či neschválení Dohody o partnerství. Bude ale chtít vidět průběžné verze zákona i prováděcí předpisy. Požaduje také záruky a závazky, že k jeho přijetí dojde v odpovídající podobě."

Dodejme ještě, že podle serveru Ihned, který získal vyjádření Martina Staška ze Zastoupení Evropské komise v ČR, "třebaže by měl být zákon přijat a uplatňován bez zbytečných odkladů, komise vždy zdůrazňovala, že urychlené přijetí zákona by nemělo být na úkor jeho kvality." Jinými slovy, Evropská komise na okamžité přijetí zákona "netlačí". Podle Staškova vyjádření má Česko čas dokonce až do konce roku 2016.

Ačkoliv je tedy daná kondicionalita v Dohodě o partnerství uvedena, fakticky se skutečně nejedná o nutnou podmínku pro čerpání evropských fondů. Výrok je tedy pravdivý.

Petr Fiala

A ta obehraná písnička pana předsedy, sedm let jste vládli a my to teď napravujeme (...) Ale prosím vás, mezitím tu byla Rusnokova vláda, kterou jste vy podporovali a vy už jste půl roku u vlády.
Pravda

Petr Fiala mluví o "obehrané písničce". Tedy o tom, že vládli 7 let, je tím míněna první a druhá vláda Mirka Topolánka a vláda Petra Nečase, které ovšem trvali dohromady necelých šest let.

Vlády s účastí ODS od roku 2006 (vyjma Fischerovy vlády, kterou ODS podporovala také):

První vláda Mirka Topolánka: 4.9.2006 − 9.1.2007 Druhá vláda Mirka Topolánka: 9.1.2007 − 8.5.2009 Vláda Petra Nečase: 13.7. 2010 − 10.7.2013

ČSSD skutečně podporovala úřednickou vládu Jiřího Rusnoka, o čemž svědčí i fakt, že tato strana hlasovala pro důvěru vládě.

Současná vláda Bohuslava Sobotky je u moci od 29. ledna 2014. 29. července to bude půl roku.

Znění výroku tedy odpovídá realitě a výrok je hodnocen jako pravdivý.

Petr Fiala

Raději se zaměřme na to, že nemáme dohodu o partnerství, že Evropská komise má přes 80 různých výhrad k tomu, jak postupujeme.
Pravda

Dohoda o partnerství, ke které měla Evropská komise 88 připomínek, skutečně není doposud schválena.

Dohoda o partnerství pro roky 2014−2020 byla vládou schválena 9. dubna 2014. Následně byla předložena Evropské komisi, která se k ní měla vyjádřit do tří měsíců.

Následně měla Evropská komise 88 připomínek k navrhovanému využití evropských dotací. Evropské komisi se například nelíbilo finanční začleňování Romů do společnosti nebo absence služebního zákona. Většinu těchto připomínek se zástupcům České republiky podařilo vyřešit. Finální schválení této dohody se předpokládá během letních měsíců, nejpozději v září, což je o měsíc dříve, než se původně předpokládalo.

Bohuslav Sobotka

My jsme také dělali obstrukce a koalice používala metody, které posléze ukázaly jako neústavní. Když prosazovala své balíčky (...) tak se snažila například prosadit ty zákony tím, že vyhlásila stav legislativní nouze. Nakonec Ústavní soud řekl, že to není v pořádku.
Pravda

ČSSD prováděla obstrukce například při schvalování zdravotnické reformy nebo při hlasování o takzvané sociální, zdravotní a důchodové reformě.

" Poté, co poslanci ČSSD a KSČM šest dnů blokovali jednání sněmovny, prosadila tehdy vládní koalice sloučení rozpravy ke všem zákonům, omezila délku projevů a rozhodla jednat i o víkendu a v noci. " (Aktuálně)

Námitka, že některé metody koalice byly protiústavní, jsme již v rámci výroku Bohuslava Sobotky ověřovali. Připomeňme naše hodnocení:

Bohuslav Sobotka podle všeho odkazuje na užití institutu legislativní nouze vládní většinou k prosazení zákona č. 347/2010 Sb. Ten byl následně zrušen nálezem Ústavního soudu ze dne 1. března 2011 sp. zn. Pl. ÚS 55/10 pro zneužití institutu legislativní nouze za účelem rychlého a snadného prosazení vůle většiny a omezení práv parlamentní menšiny.

" (…) Ústavní soud dospěl k závěru, že v posuzovaném případě všechna rozhodnutí orgánů Poslanecké sněmovny činěná k návrhu vlády, jakož i samo rozhodnutí o trvání stavu legislativní nouze a o trvání podmínek pro projednání napadeného zákona ve zkráceném jednání (…) byla učiněna v rozporu se shora vysvětlenými aspekty charakterizujícími ústavní demokratický princip. Proto bylo možné ústavní přezkum uzavřít již v této fázi konstatováním, že v procesu přijímání napadeného zákona byly porušeny čl. 1 odst. 1 a čl. 6 Ústavy České republiky a čl. 22 Listiny.

Právě Bohuslav Sobotka byl jedním z navrhovatelů ústavní stížnosti a zároveň zastupoval skupinu navrhujících poslanců před Ústavním soudem.

Petr Fiala

Já myslím, že ta odpověď je jednoduchá. My jsme přece připravovali služební zákon a nemohli jsme to dokončit proto, že padla vláda Petra Nečase. Já myslím, že ta odpověď je jasná a jednoduchá.
Pravda

Tzv. služební zákon (č. 218/2002 Sb.) byl již přijat a vstoupil v platnost 28. května 2002 jako jedna z podmínek vstupu do Evropské unie. Datum vstupu v účinnost však bylo již pětkrát odloženo, naposledy na 1. ledna 2015.

V roce 2010 začal být vládou Petra Nečase vytvářen nový, alternativní zákon o státních úřednících, o kterém pravděpodobně Petr Fiala hovoří. Vládní návrh zákona o státních úřednících byl předložen sněmovně dne 13. června 2013 a jeho projednávání bylo skutečně ukončeno s koncem volebního období v srpnu 2013. Další vláda již pokračovala v novelizaci původního služebního zákona.

Petr Fiala

Když se podíváte do toho zákona, jmenuje se generální ředitel, potom se jmenují státní tajemníci. Všechno na sedm let. A ti další budoucí představitelé se budou vybírat jenom z těch státních tajemníků. Takže máte na čtrnáct let ty klíčové pozice zabetonovány. Jak dostaneme do státní správy lidi, kteří přicházejí ze soukromého sektoru, z akademického prostředí? To všechno by bylo žádoucí a to v tomto zákoně není.
Pravda

Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou. Generálním ředitelem může být vedle státního tajemníka i zástupce ředitele.

Generální ředitel a státní tajemník je skutečně dle §§ 53 ods. 1 a 55 ods. 1 návrhu zákona o státní službě jmenován na dobu sedmi let. Petr Fiala však nemá pravdu v tom, že druhý generální ředitel musí být vybrán pouze ze státních tajemníků, neboť v § 53 odst. 3 stojí, že výběrového řízení se může zúčastnit buď státní tajemník nebo zástupce generálního ředitele.

Jistou pojistkou proti "zabetonování" vedoucích postů státní správy představuje § 61, který myslí i na jejich odvolávání v případě prohřešků.

Pravdu má předseda ODS také v tom, že zákon neumožňuje, aby na některý z řídících postů nastoupil člověk ze soukromého sektoru či akademického prostředí, který by neměl předchozí zkušenost ze státní správy. Ta je potřebná pro post vedoucího služebního úřadu (§ 56 odst. 3 - 6), náměstka pro řízení sekce nebo ředitele sekce (§ 57 odst. 3 - 6) a ředitele odboru (§ 58 odst. 3 - 6). Osoby bez předchozí zkušenosti ve státní správě mají šanci teprve u místa vedoucího oddělení, avšak i tam až v případě, že se nepodaří vybrat nikoho jiného v prvních dvou kolech (§ 59 odst. 3 - 6).

Bohuslav Sobotka

Nám jde o to, aby ten systém státních tajemníků, vrchních ředitelů, ředitelů odborů byl postaven tak, že bude oddělen od té aktuální politické reprezentace. Ona samozřejmě se bude moci vyjadřovat k jeho kvalitě. V případě, že ministr bude hrubě nespokojen s tím, jak fungují jednotliví úředníci, bude moci to označit ve svém personálním hodnocení. Ale nebude mít výlučnou kompetenční pravomoc, jako má dnes, aby přišel na úřad a ten úřad dramatickým způsobem vyměnil.
Pravda

Dle návrhu zákona o státní službě je státní tajemník jmenován čtyřčlennou výběrovou komisí, jejíž polovina je jmenována na návrh ministra nebo vedoucího Úřadu vlády (§ 55 odst. 2). Výběrová komise na post náměstka pro řízení sekce nebo ředitele sekce (vrchního ředitele) je taktéž čtyřčlenná a její dva členové jsou jmenování na návrh člena vlády nebo vedoucího Úřadu vlády (§ 57 odst. 2). Ředitele odboru vybírá tříčlenná komise, jejíž dva členové jsou jmenováni na návrh náměstka pro řízení sekce (§ 58 odst. 2). Přinejmenším při výběru státních tajemníků je "oddělení od aktuální politické reprezentace" diskutabilní, neboť polovinu komise vybírá přímo ministr a druhou polovinu generální ředitel, který je vybrán vládou.

Služební orgán opravdu vydává služební posudek (§ 78), ve kterém zaměstnanec podléhá dle § 157 služebnímu hodnocení. Dle § 74 odst. 1 služební orgán rozhodne o skončení služebního poměru za předpokladu, že "dvě po sobě jdoucí služební hodnocení státního zaměstnance obsahují závěr o tom, že ve službě dosahoval nevyhovující výsledky."Přičemž § 157 odst. 2 říká, že v případě prvního nedostatečného hodnocení následuje druhé přezkoumávání činnosti po šesti měsících. V případě představeného je dle § 61 odst. 1 důvodem k odvolání pouhé jedno nedostatečné hodnocení.

Fakticky je tedy možné zaměstnance úřadu za relativně krátkou dobu vyměnit. Není tedy úplnou pravdou, že by došlo k oddělení státní správy od aktuální politické reprezentace. Nicméně absolutní oddělení státní správy a politické reprezentace není to, co popisuje Sobotka. Je však pravdou, že nově budou nastavena pravidla fungování a styku těchto dvou sfér oproti dnešní situaci, kdy politická reprezentace může do jisté míry personálně obsazovat ministerstva o své vlastní vůli. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Bohuslav Sobotka

Vy nám vyčítáte, že jsme ten zákon připravovali, tu novelu, pět měsíců. Ale Nečasova vláda, jenom Nečasova vláda tady byla tři roky a nepředložila žádný návrh a neprosadila ho.
Nepravda

Vláda Petra Nečase předložila návrh zákona o státních úřednících krátce před svým pádem. B yl předložen dne 13. června 2013, tedy během funkčního období Petra Nečase jakožto premiéra.

Návrh však skutečně neprosadila, jeho projednávání bylo ukončeno s koncem volebního období v červenci 2013.

Dodáváme, že opozice nevyčítá Sobotkovi, že návrh předkládá během pěti měsíců, ale že je předkládán komplexní pozměňovací návrh a opozice nemá dostatek času se s ním seznámit.

Petr Fiala

Podívejme se na fakta. Přišli jste k vládě, během prvních tří měsíců jste vyměnili nebo vyhodili 500 zkušených státních úředníků a přijali jste 700 lidí, kteří jsou spojeni buďto s vaší politickou stranou nebo hnutím ANO (...) Opíráme se o statistiku, kterou nám sdělila jednotlivá ministerstva na naši žádost. Takže není to nic, co bych si vymyslel.
Pravda

Dle odpovědí na žádosti o informace podle zákona č. 106/1999, o svobodném přístupu k informacím, poskytnutých Demagogu.CZ Občanskou demokratickou stranou, došlo v období od 29. ledna 2014 (den jmenování Bohuslava Sobotky) do 15. dubna 2014 ve vládě k ukončení celkem 537 pracovních poměrů a navázání 714 nových pracovních poměrů.

Následující tabulka podrobně rozepisuje situaci na Úřadě vlády a všech ministerstvech:

Počet ukončených PP Počet nově uzavřených PP Úřad vlády 33 55 Ministerstvo financí 48 59 Ministerstvo průmyslu a obchodu 26 31 Ministerstvo práce a sociálních věcí 27 57 Ministerstvo zdravotnictví 17 27 Ministerstvo obrany 114 133 Ministerstvo spravedlnosti 33 29 Ministerstvo dopravy 18 21 Ministerstvo vnitra 82 96 Ministerstvo zahraničních věcí 16 21 Ministerstvo školství 33 41 Ministerstvo zemědělství 22 29 Ministerstvo životního prostředí 21 51 Ministerstvo pro místní rozvoj 30 35 Ministerstvo kultury 17 29 Celkem537714

Vysvětlivky:

PP = pracovní poměr

Zda se jednalo o zkušené státní úředníky, hodnotit nebudeme.

Bohuslav Sobotka

Víte, pod to jednotné inkasní místo se schovala velká řada daňových změn, které šly proti občanům a ve skutečnosti zejména zaměstnancům zvyšovaly daňové zatížení.
Nepravda

Výrok je nepravdivý, jelikož vyjma skupinu vysokopříjmových obyvatel, by naopak zavedením jednotného inkasního místa došlo ke snížení daňové zátěže.

Vycházíme ze zákona č. 458/2011 Sb. (pdf.), o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů. Tento zákon obsahuje mimo úprav pro zavedení jednoho inkasního místa (JIM) také plánované daňové změny.

Mezi tyto změny patří například:

  • zrušení tzv. superhrubé mzdy; v důsledku toho nastavena sazba daně z příjmů fyzických osob na 19 %
  • osvobození dividend a veškerých podílů na zisku pro fyzické i právnické osoby vyplácených mezi tuzemskými poplatníky a poplatníky ze zemí EU, Švýcarska, Norska a Islandu
  • prodloužení lhůty pro osvobození příjmů fyzických osob z prodeje cenných papírů ze šesti měsíců na tři roky
  • zvýšení hranice osvobození u příjmů z příležitostných činností nebo z příležitostného pronájmu movitých věcí, včetně příjmů ze zemědělské výroby, která není provozována podnikatelem (samostatně hospodařícím rolníkem), z 20 000 Kč na 30 000 Kč
  • zrušení možnosti uplatnění základní slevy na dani pro osoby s měsíčními příjmy převyšujícími čtyřnásobek průměrné mzdy

Zvyšovat daňové zatížení zaměstnanců může z výše uvedených poslední položka, a to pouze části zaměstnanců s příjmy vyššími než čtyřnásobek průměrné mzdy.

Samotné zvýšení daně z příjmu z 15 % na 19 % při zrušení superhrubé mzdy (hrubá mzda 34 % soc. a zdrav. pojištění placeného zaměstnavatelem) pak snižuje výměr daně zaměstnavatele.

Dle studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (pdf. str. 1,5) se

zaměstnancům – vyjma úzké skupiny s příjmy nad 1 242 000 Kč - daně mírně snižují.

Průměrný zaměstnanec by od roku 2015 na daních a odvodech zaplatil o 2012 Kč ročně méně.

Bohuslav Sobotka

...tím cílem vlády je, aby někde kolem 2,3 HDP deficit maximálně v těch letech šestnáct sedmnáct, podle rozpočtového výhledu.
Pravda

Střednědobá fiskální strategie (pdf., kapitola 3.1.3.) vlády skutečně počítá s tím, že v dalších letech, tedy 2015 až 2017, se podaří udržet deficity v maximální výši 2,3 % HDP. Na konci tohoto období se dokonce předpokládá díky vyšší dynamice ekonomiky pokles na 1,7 %. Daný výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Petr Fiala

...vláda sice odmítla náš návrh na obnovení slevy pro pracující důchodce, ale že to současně zase navrhuje v rámci svých návrhů.
Pravda

Vládní koalice skutečně odmítla návrh novely zákona, který by obnovil slevy na dani pro pracující důchodce a jehož tvůrcem byla ODS. Daný návrh zákona byl podle vyjádření vlády (pdf.) pouze dílčí změnou a strany vládní koalice připravily vlastní novelu (pdf.), která by měla jít 15. července tohoto roku do poslanecké sněmovny k prvnímu čtení a jež by v rámci fiskální politiky tyto výdaje státu měla někde nahradit. Tato novela by měla platit od 1. ledna příštího roku. Zmiňovaný výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Bohuslav Sobotka

Vždyť to byla koaliční vláda ODS a TOP 09, vaší politické strany a TOP 09, která těm pracujícím důchodcům tu slevu nejprve zavedla, pak jim ji sebrala. Vy jste jim ji sebrali, tu slevu na dani.
Pravda

Je pravdou, že to byla koaliční vláda Petra Nečase, která v roce 2012 v rámci úsporného balíčku zrušila od roku 2013 slevu na dani z příjmu pro pracující důchodce.

Ovšem je třeba poznamenat, že tato vláda zmiňovanou slevu nezavedla. Důchodci ji mohli uplatňovat již od roku 2008 na základě reformy, kterou připravila druhá vláda premiéra Mirka Topolánka − konkrétně ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas.

Petr Fiala

Bohuslav SOBOTKA: Vždyť to byla koaliční vláda ODS a TOP 09, vaší politické strany a TOP 09, která těm pracujícím důchodcům tu slevu nejprve zavedla, pak jim ji sebrala. Vy jste jim ji sebrali, tu slevu na dani.

Petr FIALA: Na tři roky v období ekonomických obtíží.
Pravda

Plánovaná doba trvání tohoto opatření byla v době jeho schvalování skutečně (pdf.str.48) tři roky.

Bohuslav Sobotka

Byli jste to vy, kdo zvýšil daň na léky, daň z přidané hodnoty z pěti na patnáct procent.
Zavádějící

Ke zvyšování snížené sazby DPH z 5 % až na 15 % došlo v letech 2008−2013. Tedy v době, kdy vládli jednak premiéři ODS Topolánek a Nečas a dále pak také Jan Fischer jako úřednický předseda vlády.

Právě Fischerova vláda v rámci úsporného balíčku ministra financí Eduarda Janoty také zvyšovala daně (zmiňovanou sníženou sazbu z 9 % na 10 %) a pro zákon, který toto zvýšení umožňoval, hlasovali tehdy i poslanci sociální demokracie (i Bohuslav Sobotka).

Je tedy pravdou, že vlády s účastí ODS v minulých letech zvyšovaly DPH, nicméně sociální demokraté jedno zvýšení podpořili také, tudíž se na zvyšování daní na léky částečně podíleli.

Bohuslav Sobotka

My máme dneska jedno z nejvyšších zdanění léků v celé Evropě. My to vracíme alespoň na těch 10 % u léků.
Pravda

Je v zásadě pravdou, že míra zdanění léku u nás patří v evropském kontextu (pdf.str.4) k těm vyšším - ovšem toto srovnávání je problematické, protože některé státy užívají v rámci zdanění léků systém více sazeb (např. Francie či Itálie).

Na základě změny kurzu v domácí politice se v dubnu tohoto roku koalice vedená premiérem Sobotkou shodla na snížení DPH na 10 % na léky, knihy, pleny a dětskou výživu.

Bohuslav Sobotka

17 členských zemí v Evropské unii má dvě snížené sazby daně z přidané hodnoty. Prostě tohle je situace, která je v Evropské unii běžná. Většina členských zemí má dvě snížené sazby, tak jako to chystá Česká republika.
Pravda

Na základě dokumentu Evropské komise (anglicky, pdf, strana 3) má k 1. 7. 2014 dvě snížené sazby − resp. dvě a více snížených sazeb (nebo super snížených sazeb) − celkem 17 členských zemí EU. Jedná se tedy o většinu členských zemí, a proto hodnotíme výrok Bohuslava Sobotky jako pravdivý. Dvě snížené sazby má Belgie, Řecko, Chorvatsko, Kypr, Litva, Maďarsko, Malta, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Finsko a Švédsko (celkem 12 zemí). Dvě snížené sazby plus jednu super sníženou sazbu DPH má Francie, Irsko a Lucembursko (celkem 3 země) a jednu sníženou a jednu super sníženou sazbu má Španělsko a Itálie (celkem 2 země).

Členská zeměSuper snížená sazbaSnížená sazbaZákladní sazbaMezisazba Belgie -6/122112Bulharsko-920-ČR-1521-Dánsko--25-Německo-719-Estonsko-920- Řecko -6,5/1323- Španělsko 41021- Francie 2,15,5/1020- Chorvatsko -5/1325- Irsko 4,89/13,52313,5 Itálie 41022- Kypr -5/919-Lotyšsko-1221- Litva -5/921- Lucembursko 36/121512 Maďarsko -5/1827- Malta -5/718-Nizozemsko-621-Rakousko-102012 Polsko

5/823- Portugalsko -6/132313 Rumunsko

5/924-Slovinsko-9,522-Slovensko-1020- Finsko -10/1424- Švédsko -6/1225-UK-520-

Bohuslav Sobotka

Ale především to, co také napravujeme na té mimořádné schůzi, je to kšeftování se sociálními ubytovnami, které zavedla tady ODS a TOP 09 takzvanou Drábkovou reformou v rámci doplatku a příspěvku na bydlení.
Neověřitelné

Nelze ověřit, do jaké míry a zda vůbec měla vliv tzv. Drábkova reforma na rozmach "kšeftů" s ubytovnami. Je pravdou, že zmiňovaná reforma doplatky na bydlení zvýšila. Ty však výrazně rostly i v předchozích letech. Ministerstvo práce se tento nárůst pak neúspěšně pokusilo zastavit zastropováním doplatků.

Kšeftování se sociálními ubytovnami, jak to označil premiér Sobotka, je situace, kdy vlastníci/provozovatelé ubytoven pro sociáně slabší občany vyžadují nájem několikrát vyšší, než je tržní cena. Sociálně slabší občané, kteří si nemohou dovolit nájem platit, získávají příspěvěk či doplatek na bydlení odvíjející se od jejich nákladů na bydlení. V praxi tak majitelé ubytoven získávají od státu velké finanční příspěvky právě skrze nájemníky a jejich příspěvky.

Reforma exministra Drábka také zvýšila vyplácené doplatky na bydlení. Ty se pak za poslední tři roky zvýšily 3,5krát. Výdaje na tuto dávku rostly však i v předchozích letech.

"Mezi lety 2007–2012 vzrostly z 523,5 mil. Kč na 1,673 mld. Kč." MPSV tento nárůst chtělo zastavit zastropením výše vyplácených doplatků na bydlení. Dále však pokračoval nárůst počtu vyplácených doplatků z 27 200 na konci roku 2011 na 74 800 letos v březnu.

Bohuslav Sobotka

My teď konečně nastavujeme pravidla tak, aby to kšeftování se sociálním bydlením v České republice od 1. ledna skončilo.
Pravda

Zaražením "kšeftování" se sociálním bydlením se chce věnovat nová ministryně práce a soc. věcí Michaela Marksová-Tominová:

"Prosadíme zákon o sociálním bydlení, který definuje standard sociálního bytu a vymezí osoby, které na něj mají nárok. Zamezíme obchodu s chudobou, který spočívá v pronajímání předražených ubytoven hrazených ze sociálních dávek na bydlení. Na nových opatřeních budeme intenzivně pracovat."

V připravované novele zákona o hmotné nouzi (pdf.) jsou obsaženy tyto změny:

  • doplatek na bydlení bude podle návrhu nově ubytovnám poskytován na prostor, nikoliv na počet lidí žijícím v bytě
  • provozování ubytoven bude vyňato ze živnostenského zákona
  • bude stanovena maximální výše nájemného podle částky v daném místě obvyklé

Bohuslav Sobotka

Když se bavím o rodinách s dětmi, vy jste jim sebrali porodné na druhé dítě. My jim to porodné na druhé dítě vracme.
Pravda

Výrok Bohuslava Sobotky o znovuzavedení porodného na druhé dítě hodnotíme jako pravdivý. Záměr zrušit porodné na další dítě byl zveřejněn v Koaliční smlouvě (pdf) mezi ODS, TOP 09 a VV z roku 2010. Konkrétně se o něm píše na straně 5: "Porodné bude vypláceno pouze na první dítě a pouze u rodin, které budou mít příjem menší než 2,4 násobek životního minima." Konkrétně se pak jednalo o zákon č. 347/2010 Sb., § 44 (Sbírka zákonů, pdf).

Současná vláda Bohuslava Sobotky rozhodla o změně ve vyplácení porodného. Tisková zpráva MPSV (pdf) z 2. července 2014 uvádí, že rodiny budou mít nárok na porodné i na druhé narozené dítě. Zároveň se má zvyšovat koeficient pro výplatu porodného ze současných 2,4 násobku životního minima na 2,7 násobku.

Bohuslav Sobotka

Ale když jsme u těch živnostníků, vždyť to přece byla ODS a TOP 09, která u těch prvních dvou sazeb paušálů zavedla stropy už v roce 2012. Vy už v roce 2012 jste ty stropy zavedli a my pouze jdeme cestou, kterou vy jste vyrazili v roce 2012 a zavádíme stropy ve stejné výši na všechny typy výdajových paušálů.
Pravda

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť bývalý ministr financí Kalousek zavedl u činností spadajících do paušálů 30 a 40 procent příjmový strop do 2 mil. Kč. To znamená, že živnostnící s příjmem nad 2 mil. Kč ročně nemohou uplatňovat tyto paušální výdaje.

Současná koalice tento dvoumilionový strop rozšířila i na 60 a 80procentní paušály.

Jak informuje Aktuálně.cz: "Strop by tak platil pro všechny podnikatele. Pokud budou mít tržby přes dva miliony, museli by místo paušálů prokazovat skutečné náklady s využitím účtenek a faktur."

Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Petr Fiala

My jsme měli nižší deficit (než 100 mld. - pozn. Demagog.cz) A vlastně v tuto chvíli ekonomika roste a opakuje se tady scénář z první poloviny minulého decénia, když jste byl vy ministrem financí, kdy v době, kdy ekonomika rostla, tak se zvyšovalo zadlužení našeho státu.
Pravda

Jak lze vidět z následující tabulky, v roce 2013 byl deficit skutečně menší než 100 miliard.

Saldo státního rozpočtu:

2010-156,4 mld. Kč

2011-142,8 mld. Kč

2012-101,0 mld. Kč

2013-81,3 mld. Kč

Petr Fiala také pravdivě uvedl, že v době, kdy byl Bohuslav Sobotka ministrem financí (tedy v letech 2002-2006), se státní dluh zvyšoval. Je také pravdou, že v této době ekonomika rostla.

Bohuslav Sobotka

Bohuslav SOBOTKA: Jenom chci připomenout, že to byla vaše politická strana, která na potraviny a léky zvýšila DPH z pěti na patnáct procent. A když jste to zvedali z těch pět procent, tak to ještě žádný druhý pilíř nebyl. Vy jste zvýšili DPH z pěti na patnáct procent a teď mi tady budete říkat, že máme snížit DPH, když vy jste ho zvýšili...

Petr FIALA: Protože ekonomika roste a my jsme čelili extrémní ekonomické krizi.

Bohuslav SOBOTKA: Ale vy jste ho zvýšili i v době, kdy ekonomika rostla. To bylo přece ještě předtím, než přišla hospodářská krize.
Pravda

K prvnímu zvýšení DPH Nečasovou vládou skutečně došlo ještě před krizí.

K prvnímu navýšení spodní sazby DPH z 5 na 9 % došlo v roce 2008 v rámci reformy veřejných financí tehdejší vládní koalice, jejímž členem byla i ODS (viz zákon č. 261/2007 Sb., část čtvrtá, čl. VIII). Ke schválení tohoto navýšení přitom došlo v roce 2007, kdy ekonomika skutečně rostla - krize se v České republice projevila až na konci roku 2008.

K dalšímu navýšení spodní sazby došlo v roce 2010, a to z 9 na 10 %. Tato změna byla schválena za úřednické vlády Jana Fischera (viz zákon č. 362/2009 Sb., část pátá, čl. VII).

Spodní sazba DPH se od té doby změnila ještě dvakrát − v roce 2012 byla zvýšena na 14 % (viz zákon č. 370/2011 Sb., část první, čl. I) a o rok později porostla o další procento (viz zákon č. 500/2012 Sb., část druhá, čl. III).

Jak ukazuje následující tabulka, koaliční vláda ODS opravdu zvyšovala sníženou sazbu DPH v období, kdy krize v Česku ještě nepropukla. Dáváme tedy premiérovi za pravdu (ekonomický vývoj podle statistik Eurostatu):

Růst spodní sazby DPHRůst/pokles DPH

1993-20075 %

---

Od 1.1.2008

9 %

+3,1; -4,5Od 1.1.2010

10 %

+2,5; 1,8Od 1.1.2012

14 %

-1,0Od 1.1.2013

15 %

-0,9

Petr Fiala

Bohuslav SOBOTKA: Jenom chci připomenout, že to byla vaše politická strana, která na potraviny a léky zvýšila DPH z pěti na patnáct procent. A když jste to zvedali z těch pět procent, tak to ještě žádný druhý pilíř nebyl. Vy jste zvýšili DPH z pěti na patnáct procent a teď mi tady budete říkat, že máme snížit DPH, když vy jste ho zvýšili...

Petr FIALA: Protože ekonomika roste a my jsme čelili extrémní ekonomické krizi.

Bohuslav SOBOTKA: Ale vy jste ho zvýšili i v době, kdy ekonomika rostla. To bylo přece ještě předtím, než přišla hospodářská krize.
Nepravda

K prvnímu navýšení DPH Nečasovou vládou došlo ještě před krizí.

K prvnímu navýšení spodní sazby DPH z 5 na 9 % došlo v roce 2008 v rámci reformy veřejných financí tehdejší vládní koalice, jejímž členem byla i ODS (viz zákon č. 261/2007 Sb., část čtvrtá, čl. VIII). Ke schválení tohoto navýšení přitom došlo v roce 2007, kdy ekonomika skutečně rostla − krize se v České republice projevila až na konci roku 2008.

K dalšímu navýšení spodní sazby došlo v roce 2010, a to z 9 na 10 %. Tato změna byla schválena za úřednické vlády Jana Fischera (viz zákon č. 362/2009 Sb., část pátá, čl. VII).

Spodní sazba DPH se od té doby změnila ještě dvakrát − v roce 2012 byla zvýšena na 14 % (viz zákon č. 370/2011 Sb., část první, čl. I) a o rok později porostla o další procento (viz zákon č. 500/2012 Sb., část druhá, čl. III).

Jak ukazuje následující tabulka, s krizí se Česká republika potýkala až o rok později, než došlo k prvnímu navýšení DPH (ekonomický vývoj podle statistik Eurostatu):

Růst spodní sazby DPHRůst/pokles DPH

1993-20075 %

---

Od 1.1.2008

9 %

+3,1; -4,5Od 1.1.2010

10 %

+2,5; 1,8Od 1.1.2012

14 %

-1,0Od 1.1.2013

15 %

-0,9

Petr Fiala

Všichni stojíme před situací, kdy pan premiér dovolil, aby tyto podniky (ČEPRO, MERO - pozn. Demagog.cz), ropné společnosti byly ovládnuty lidmi, které tam dosadil ministr financí. Přitom je majitelem Agrofertu, který uzavírá s těmito podniky obchody.
Pravda

Je pravdou, že do jmenovaných státních podniků, tedy ČEPRO a MERO, dosadilo členy dozorčích rad ministerstvo financí, jež je vykonavatelem akcionářských práv ČR u těchto podniků. Do jaké míry ovšem tyto kroky projednal Andrej Babiš s dalšími členy vlády, respektive ostatními představiteli vládní koalice, a zdali bral na jejich nominace ohled, nelze jednoznačně určit. V dalších dnech by na toto téma mělo proběhnout vyjádření představitelů KDU-ČSL a ČSSD, dle kterých tento výrok případně upravíme.

Co se týká druhé části tvrzení, můžeme konstatovat, že do koncernu Agrofertu, jehož vlastníkem je Andrej Babiš, patří tři firmy, a to konkrétně Preol, Primagra a Ethanol Energy. Všechny tři jsou zcela závislé na obchodní spolupráci s firmou ČEPRO. Obavy opozice z konfliktu zájmů jsou tak v tomto případě zcela na místě.

Podrobně se střetem zájmů Andreje Babiše (jeho firem) zabýval také pořad Reportéři ČT (video − čas 12:30 a dále), který zmapoval všechny možné průniky zájmů Babiše politika a Babiše podnikatele.

Vzhledem k výše uvedeným důvodům hodnotíme výrok jako pravdivý s výhradou. Prezentovaný konflikt zájmů je sice zřejmý, nicméně je nutné doplnit, zdali daní jedinci jsou z větší části lidé nominovaní Andrejem Babišem, nebo koaličními partnery.

Petr Fiala

Nebyli jsme, nebyli jsme nikým osloveni a v minulosti přitom byla tradice, že třeba pan Kohout, co sice byl v různých vládách, ale předpokládám, že to je člen sociální demokracie, byl v dozorčí radě ČEZu.
Neověřitelné

Zda ODS byla nebo nebyla oslovena s dodáním portfolia odborníků do dozorčí rady ČEZ, není možné ve veřejně dostupných materiálech dohledat. Výrok Petra Fialy proto hodnotíme jako neověřitelný.

Jan Kohout působil jako ministr zahraničních věcí ve vládách Jana Fischera a Jiřího Rusnoka. Do srpna 2013 byl členem dozorčí rady ČEZu. Jan Kohout je spojen s Českou stranou sociálně demokratickou.

V podobném duchu se již vyjadřoval v námi sledované relaci Miroslav Kalousek, který tvrdil, "že poprvé po 20 letech nebyla opozice vyzvána k tomu, aby nominovala do těch klíčových společností jednoho svého odborníka, aspoň jednoho." Ačkoliv jsme kontaktovali příslušné politiky, nedostalo se nám od nich odpovědi, tudíž i toto tvrzení zůstává neověřitelné.

Ačkoliv lze vysledovat trend obsazování opozičních politiků do dozorčích rad státních a polostátních firem, nepodařilo se nám ověřit, zda ODS a další opoziční strany někdo oslovil či nikoliv.

Bohuslav Sobotka

...občanský zákoník, který tady prosadila ODS, zejména tedy pan Pospíšil, vyhodil a navazující změny zákonů vyhodili zaměstnance z dozorčích rad akciových společností.
Nepravda

Vznik nového občanského zákoníku má poměrně dlouhou historii, neboť věcný záměr nového občanského zákoníku (NOZ) byl zpracován již v roce 2000 Legislativní radou vlády Miloše Zemana. Avšak je pravdou, že Jiří Pospíšil měl na prosazení NOZ zásadní vliv, neboť byl od 4. září 2006 do 9. ledna 2007 a od 13. července do 13. července 2011 předsedou Legislativní rady vlády a především od 4. září 2006 do 8. května 2009 a od 13. července 2010 do 27. června 2012 ministrem spravedlnosti. Návrh zákona byl schválen Poslaneckou sněmovnou 9. listopadu 2011 a ve třetím čtení pro něj mimo vládní koalici hlasovali také dva poslanci ČSSD (Stanislav Křeček a Miroslav Svoboda). Je však pravdou, že byl prosazen Jiřím Pospíšilem, potažmo ODS. NOZ je platný od 22. 3. 2012.

Výrok však musíme hodnotit jako nepravdivý, neboť není pravdou, že by NOZ vyhodil zaměstnance z dozorčích rad akciových společností. Zákon o obchodních korporacích (ZOK) přijatý v návaznosti na NOZ pouze změnil praxi, kdy dvě třetiny radních volila valná hromada a třetinu zaměstnanci. Od 1. 1. 2014 volí celou dozorčí radu pouze valná hromada. Mandáty radních zvolených před účinnosti zákona však platí i nadále. Tomuto tématu se ve svém článku věnoval také týdeník Euro, kterému vyjádření poskytl mj. také právník odborů Vít Samek a řekl: "Zákon jasně uvádí v přechodných ustanoveních, že funkční období těchto členů má doběhnout jako za starých pořádků." Zaměstnanec se může stát členem dozorčí rady společnosti i nyní, avšak musí být zvolen valnou hromadou.

Bohuslav Sobotka

...chceme připravit zákon, nový zákon, který by řešil pravidla pro zastupování státu v dozorčích radách v těchto akciových společností, protože ta pravidla tady zatím jsou dána neformálně, máme v legislativním plánu vlády zákon, který by tyto věci měl popsat, který by tyto věci měl řešit.
Pravda

V plánu legislativních prací vlády na rok 2014 je zmíněn návrh zákona o výběru odborníků do funkcí ředitelů a členů dozorčích rad státních podniků a členů orgánů obchodních společností ovládaných státem. Tento návrh zákona by měl zahrnovat i část upravující způsob jejich odměňování. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Bohuslav Sobotka

Ta věc už je vyjasněná. K žádné privatizaci docházet nebude. My jsme se dohodli v rámci vládního programu na tom, že nechceme realizovat nějaký výprodej státních a polostátních společností, to se týká také Letiště Praha, to znamená, nechystá vláda privatizaci Letiště Praha a nechystá vláda privatizaci ani žádné jiné významné státní společnosti.
Neověřitelné

V oficiálním programovém prohlášení vlády takovou dohodu nenajdeme. Mohlo k ní však dojít během jednání vlády za dobu jejího fungování. S žádostí o vyjádření jsme proto kontaktovali zbylé dvě koaliční strany − ANO 2011 a KDU-ČSL − a prozatím výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Do doby, než obdržíme vyjádření oslovených stran, můžeme konstatovat pouze následující: Ani v programovém prohlášení, ani v přiložené koaliční smlouvě není bod věnující se privatizaci státních a polostátních společností, který by byl zobecnitelný na všechny státní a polostátní společnosti nebo konkrétně Letiště Praha. Dodejme ale, že privatizace pražského letiště je de facto zapovězena předpisem č. 69/2010 Sb.

Jediná zmínka k tomuto tématu je v koaliční smlouvě (.pdf), která je jako příloha vládního programového prohlášení. Na straně 32 nalezneme bod: "Nebudeme privatizovat státní lesy."

Bohuslav Sobotka

Pokud se podíváme na aeroholding, tak jediná část, která byla privatizována, ale to už rozhodnutím, tuším, Nečasovy vlády, byly ČSA, kde došlo k majetkovému vstupu zahraničního investora.
Pravda

Na základě informací ze stránek Českého Aeroholdingu hodnotíme výrok jako pravdivý,

Podle shrnutí historie Českého Aeroholdingu na jeho webových stránkách došlo k rozhodnutí o prodeji majetkové účasti v Českých aeroliniích, respektive o případném vstupu strategického investora, v listopadu 2012. Závaznou nabídku předložil Korean Air v březnu 2013. Předseda vlády ČR Petr Nečas, ministr financí ČR Miroslav Kalousek a zástupci Českého aeroholdingu a Korean air podepsali smlouvu o koupi v dubnu.

Podle webové prezentace skupiny aeroholdingu k jiným prodejům nedošlo, a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Bohuslav Sobotka

Letiště Praha je důležitou součástí státní infrastruktury a já osobně jsem v době, kdy Topolánkova vláda uvažovala o prodeji Letiště Praha, prosadil v parlamentu zákon, který zapovídá beze změny zákona provádět privatizaci Letiště Praha.
Pravda

Bohuslav Sobotka má na mysli zákon č. 69/2010 Sb., o vlastnictví letiště Praha-Ruzyně. Zákon obsahuje pouze dva paragrafy. První praví, že "[Letiště Praha-Ruzyně] smí být jen ve vlastnictví České republiky (dále jen „stát“), anebo právnických osob se sídlem ve státě, v nichž má stát stoprocentní majetkovou účast (stoprocentní podíl)", druhý pak stanovuje okamžitou účinnost.

Zákon byl předložen jako sněmovní tisk 738 za vlády Mirka Topolánka v únoru 2009 skupinou poslanců ČSSD v čele s Bohuslavem Sobotkou. V té době na přípravě privatizace Letiště Praha pracovalo Ministerstvo financí jako tehdejší 100% vlastník. O případné privatizaci by pak musela rozhodnout vláda.

Bohuslav Sobotka

Ale ministr financí nemůže o své vůli nic privatizovat. Přečtěte si zákony České republiky, privatizaci rozhoduje pouze vláda.
Pravda

Pravdivost tohoto výroku vyplývá z § 5 zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby. V tomto zákoně se píše: „O výběru majetku a majetkových účastí státu na podnikání právnických osob vhodných k privatizaci rozhoduje vláda České republiky“.

Petr Fiala

Jako nebudeme privatizovat, říkám jako premiér, ministr financí říká budeme privatizovat. Dělá kroky, které k tomu vedou a které jsou zdůvodňovány tou, tou privatizací.
Pravda

Ministr financí Andrej Babiš uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce v neděli 29. 6. 2014, že Český Aeroholding a.s. by měl vstoupit na burzu. Myšlenkou je prodat 40% podíl a obdržet každoroční dividendu. Babiš chce rovněž navrhnout, aby se stal generálním ředitelem a předsedou představenstva Českého Aeroholdingu a.s. Václav Řehoř a nahradil v souvislosti s privatizací ČSA do rukou Korean Air v pozici stávajícího Miroslava Dvořáka. Privatizace letiště Praha-Ruzyně, jak sám Babiš uvádí, není ze zákona (Zákon č.69/2010 Sb. o vlastnictví letiště Praha-Ruzyně) možná. Právě Řehoř by měl jako nový generální ředitel Českého Aeroholdingu připravit společnost pro vstup na burzu. Sám Babiš ve výše uvedených OVM uvádí, že s ním koaliční partneři v této záležitosti nesouhlasí.

Petr Fiala

Vláda, když nastoupila, tak říkala, jak bude vystupovat v evropských otázkách jednotně, jak se nebude opakovat žádná nejasnost v evropské politice. A co teď vidíme? Přetahování se o tučnou kořist, která leží v Bruselu, a to je křeslo eurokomisaře. Slyšíme tady různá jména. Teď nově paní Jourovou, mezi tím jsme slyšeli pět dalších, ale na žádném se vláda neshodla, vláda žádné neprosazuje.
Pravda

Ve svém programovém prohlášení se současná vláda " zavazuje, že bude svou činností usilovat o věcné a časové naplnění priorit ". Mezi ně patří i aktivní členství v Evropské unii.

Je pravdou, že v posledních dnech vrcholí přetahovaná o post evropského komisaře. Zejména ČSSD a ANO stále pevně stojí za svými nominanty. Od voleb do Evropského parlamentu již byli mimo Věru Jourovou prezentováni celkem čtyři kandidáti. ČSSD navrhovala Pavla Mertlíka, ANO Pavla Teličku, KDU-ČSL Zuzanu Roithovou a Petra Blížkovského. Mezi neoficiální kanidáty, o nichž se pouze spekuluje či spekulovalo, patří například Štefan Füle, Martin Povejšil či Radek Špicar.

Bohuslav Sobotka

My samozřejmě vyjednáváme o portfoliu. Já jsem měl minulý týden několik rozhovorů, i také před tím, mluvil jsem už s panem Junckerem, také ještě před tím, než byl nominován Evropskou radou a schválen v Evropském parlamentu.
Pravda

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož vláda ČR jedná o portfoliu českého euro-komisaře, stejně jako o kandidátech na tento post.

Bohuslav Sobotka s Jean-Claudem Junckerem měl několik rozhovorů, které se týkaly jeho podpory nominace do čela Komise, ale také českých priorit. Vláda vyjádřila zájem o rezorty ekonomické, jako jsou doprava, průmysl nebo regionální rozvoj, což potvrdil Bohuslav Sobotka i v rozhovoru s předsedou Evropské rady Hermanem von Rompuyem.

Bohuslav Sobotka

Abych reagoval na ten váš vstup, který jste měli, protože já si vzpomínám, že ještě před rokem věřilo vládě někde kolem 19 % lidí, to bylo na sklonku vlády Petra Nečase.
Pravda

Vláda Petra Nečase skončila demisí předsedy vlády 17. června 2013 (do 10. července vládla v demisi). V červnu 2013 dle dat CVVM (.pdf) důvěřovalo kabinetu 18 % lidí. Sobotka tedy popisuje situaci z minulého roku korektně a jeho výrok je pravdivý.

Bohuslav Sobotka

V tuto chvíli většina členských zemí Evropské unie ještě nezveřejnila jméno svého konkrétního eurokomisaře, zatím to učinilo 11 států.
Pravda

Svého kandidáta na eurokomisaře oficiálně nominovalo 11 z 28 členských států. Čtyři země - Německo, Rakousko, Rumunsko a Lucembursko (ang.) − již mají vybrané své kandidáty i konkrétní portfolia. Dalších sedm zemí − Slovensko (ang.), Estonsko, Lotyšsko, Chorvatsko, Malta, Finsko a Litva (ang.) − zveřejnilo oficiálně jména kandidátů, avšak bez preferovaného rezortu.

Ostatní země svého kandidáta buď nemají, nebo jej ještě nenominovaly oficiálně.

Stejnému tématu se nedávno věnoval think-tank Evropské hodnoty.

Bohuslav Sobotka

Nicméně platí, že ta mise byla schválena, my počítáme s jejím konáním do konce letošního roku a na podzim povedeme diskusi o tom, jakým způsobem bude vypadat působení našich jednotek v Afghánistánu v dalších dvou letech, to znamená v letech 2015, 2016. Prozatím počítáme s tím, že by bylo zhruba stejném rozsahu, jako je nyní, to znamená zastoupení kolem 300 příslušníků naší armády.
Pravda

V současnosti působí na území Afghánistánu 9. Úkolové uskupení Armády ČR ISAF, trvající šest měsíců od 30. května 2014, tedy do konce listopadu 2014. Ke 3. červenci 2014 v něm působilo 273 českých vojáků.

Generál Petr Pavel byl při návštěvě mise 21. června 2014 požádán velitelem mise ISAF generálem Dunfordem k prodloužení mise i po konci roku. Ministr obrany Martin Stropnický předběžný plán zůstat v Afghánistánu ve zhruba stejném počtu do roku 2016 oznámil 19. června na tiskové konferenci: " Je možné, že participace bude o něco menší, určitě nebude větší. "

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů