Demagog.sk

Velké evropské otázky

Otázky Václava Moravce, 30. květen 2016. (videozáznam pořadu)
Moderátor: Václav Moravec

Především smlouva TTIP mezi Evropskou unií a Spojenými státy byla nedělních Otázek Václava Moravce. Europoslankyně Dita Charanzová z hnutí ANO a Kateřina Konečná z KSČM diskutovaly o různých aspektech kolem obsahu této smlouvy, kolem samotných jednání i kolem různých kontroverzních momentů, které se kolem TTIPu odehrávají. Debatovaly ale také o migrační krizi, jejím aktuální stavu a především pak o vztazích mezi Evropskou unií a Tureckem.

Statistiky diskuze

10   1  
1   4  
5   2  
2   2  

Pravda     Nepravda     Zavádějící     Neověřitelné

Výroky

„Co se týká referenda, stávající praxe České republiky je taková, že pokud se jedná o smlouvu, která spadá do kompetencí České republiky, tak se schvaluje parlamentem.“

Pravda

zobrazit odůvodnení
Ústava ČR ve svém čl. 49 písm. d) svěřuje pravomoc ratifikace mezinárodních smluv hospodářských, jež jsou všeobecné povahy (kam lze zařadit právě Transatlantickou dohodu o obchodu a investicích mezi EU a USA), oběma komorám Parlamentu. Informace o způsobu schvalování různých tipů mez. smluv jsou k dispozici na webových stránkách PSP ČR

Naše ústava pak ve svém článku 2 odst. 2 stanovuje, že Ústavní zákon může stanovit, kdy lid vykonává státní moc přímo. Ten však prozatím nebyl přijal, přičemž jeho schválení je jedním ze závazků současné vlády. 

Na závěr je nutné uvést, že celostátního referenda bylo v historii ČR využito pouze jednou v červnu 2003 k vyjádření souhlasu o přistoupení České republiky k Evropské unii, přičemž bylo nutné přijetí samostatného ústavního zákona. Zásadní je také dodat, že se v tomto případě jednalo o souhlas se schválením specifického typu mezinárodní smlouvy (Smlouva o přistoupení ČR k EU), která přenáší některé pravomoci orgánů České republiky na mezinárodní organizaci nebo instituci (čl. 10a Ústavy ČR). Právě tento typ smlouvy je pak obecně, na rozdíl od běžné mezinárodní smlouvy, kterou je právě Transatlantická dohoda o obchodu a investicích mezi EU a USA, nutné schválit třípětinovou většinou všech poslanců a třípětinovou většinou přítomných senátorů (čl. 39 odst. 4 Ústavy ČR). 

„Například americká Obchodní komora vydala studii, kde, která řeší tedy pouze investice a tam Česká republika vychází dokonce jako v rámci poklesu investic pro Českou republiku ze strany Spojených států.“

Pravda

zobrazit odůvodnení

Studii o benefitech přinášených smlouvou TTIP pro jednotlivé členské země Evropské unie zpracoval World Trade Institute (WTI) při Univerzitě v Bernu. 

V kapitole zabývající se Českou republikou studie odhaduje (pdf, str. 38), že v oblasti makroekonomických změn dojde v oblasti investic ze strany Spojených států k poklesu o 0,2 %. 

Nejedná se tedy o studii americké Obchodní komory, s touto malou výhradou ale výrok hodnotíme jako pravdivý.

zdroj: WTI

„…abych se podívala nejenom na ty cla, ale i ty netarifní překážky obchodu, které vy jste zmiňoval, protože to je právě to gró problému zejména pro ty malé a střední podniky. O co jde tady se vysvětlovalo v reportáži, že prostě zatěžujeme ty jejich vývozy a ta cena prostě se nám zdražuje o 10, 20 %, pokud ty firmy prostě musí znovu certifikovat na americkém trhu, znovu proclívat, mít tedy zboží dlouho v celních skladech a tak dále.“

Neověřitelné

zobrazit odůvodnení
Mezi netarifní překážky obchodu mezi EU a USA patří například technické normy, sanitární opatření, přesněji jejich rozdílnost u obou obchodních partnerů, ze které může vyplývat zvýhodnění, či naopak znevýhodnění. Dalším negativním prvkem je vliv administrativních opatření souvisejících s obchodem.

Podle Evropské komise (.pdf, str. 13) s odkazem na analýzu z roku 2009 (.pdf), tyto překážky navyšují obchodní náklady evropských dovozců do USA o 10 % až 20 % ("trade cost equivalents … the amount of additional cost burdens for trading across the Atlantic, compared to the domestic market, i.e. internally in the EU or the US" neboli "ekvivalent obchodních nákladů, výše dodatečných nákladů spojených s transatlantickým obchodem, v porovnání s domácím trhem, tedy v rámci EU nebo USA". 

Server Business Info s odvoláním na analýzu téže instituce interpretuje vliv netarifních překážek jako srovnatelné s celní přirážkou ve výši 10 až 20 %. 

Analýzu, která by kvantifikovala konkrétně vliv netarifních opatření na ceny,  o kterých hovoří Charanzová, se ale Demagogu nepodařilo dohledat, proto je výrok hodnocen jako neověřitelný. 

„My jsme jako Evropský parlament nedávno schvalovali vlastně zprávu o pokroku a z toho jasně vyplývá, že ta zpráva je daleko kritičtější než byla v minulém roce, zejména, co se týká dodržování základních svobod. Když vidíme, jak jsou dodržována lidská práva v Turecku, že jsou zavíráni novináři, zákaz shromažďování, projevu slova a tak dál…“

Pravda

zobrazit odůvodnení
Paní europoslankyně Charanzová srovnává schválené rezoluce EP k zprávám o pokroku v Turecku za rok 2014 a 2015. Text EP ke zprávě z roku 2014 je psán v optimistickém duchu a ve víře, že Turecko je na správné cestě ke splnění podmínek případného vstupu do EU, např: "(EP) vítá, že byl zvolen nejvíce inkluzivní a reprezentativní parlament v turecké historii, který odráží rozmanitost této země; oceňuje pevnost turecké demokracie a demokratický duch tureckých občanů, který se projevil ve velmi vysoké volební účasti."

Tón textu EP ke zprávě z roku 2015 je ale o poznání kritičtější, např.: "s ohledem na pokles úrovně dodržování zásad demokracie a právního státu v Turecku je hluboce znepokojen tím, že celkové tempo reforem se v Turecku v posledních letech výrazně zpomalilo a že v některých klíčových oblastech, jako je nezávislost soudnictví, svoboda shromažďování, svoboda projevu a dodržování lidských práv a zásad právního státu, došlo k opětovnému zhoršení situace."

K zmiňovanýmlidskoprávním problémům v Turecku dodejme, že v roce 2015 Turecko bylo na 149. místě z 180 hodnocených zemí v žebříčku World Press Freedom Index, že opoziční deník Zaman náhle ukončil svou kritiku Edoganovy vlády poté, co v březnu do budovy redakce vtrhal turecká policie, že v Turecku bylo v roce 2015 vězněno 14 novinářů a že shromažďovací právo bylo v roce 2015 soustavně a systematicky potlačováno.

Z důvodu zásadní změny tónu zpráv EP a protože k vyjmenovanému potlačování lidských práv v Turecku skutečně dochází, výrok hodnotíme jako pravdivý.

„Bavíme se (v diskuzi o TTIP — pozn. Demagog.cz) o jednáních mezi dvěma nejsilnějšími ekonomikami, které vytvářejí téměř polovinu světového domácího produktu.“

„Co se týká uniklých dokumentů Greenpeace, ono se to trochu nafouklo jako taková bublina, protože to, co tam můžeme vidět, je to, že ano, tady je nějaká pozice Evropské unie, tady je pozice Spojených států, zatím jsou to otázky, které, kde se zatím kompromisu neblížíme, ale Evropská komise, co je z toho zřejmé, že brání pozici, která je schválená mandátem.“

„Tady byl v pátek tento týden vyjednavač Spojených států amerických, který měl i jednání na výboru pro evropskou integraci Poslanecké sněmovny, kde jasně sám sdělil, že už ani Američané nevěří, že by to uzavřeli, že je tam minimálně 6 velmi, velmi problémových kapitol, na kterých se bude velmi těžko hledat shoda, pokud je to vůbec možné. A stejně tak sdělil nicméně, že máme počítat s tím, že se to vlastně ještě prodlouží, protože ve chvíli, kdy přijde nová administrativa, ať už bude jakákoliv ve Spojených státech amerických, tak se minimálně půl roku až rok nic dít nebude.“

„Stejně, stejné hlasy (aby TTIP prošel referendem — pozn. Demagog.cz) podle mých informací zaznívají z Německa a z řady dalších států, z Holandska, kde na tom také mí kolegové budou pracovat, aby to bylo vůlí lidí a ne v tuto chvíli státníků.“

„Česká republika je exportní země. A když se podívám na vývozy za minulý rok, tak právě vývozy do Spojených států patří k těm, kde zaznamenáváme největší dynamiku. Jsou to především malé a střední podniky, které se snaží prostě dobýt americký trh.“

„Většina občanů České republiky podle těch posledních průzkumů fandí této dohodě (TTIP — pozn. Demagog.cz).“

„Za dveřmi se rozhodně, je to nejtransparentnější smlouva a jednání, které jsem kdy zažila. Já obchodní politiku v Bruselu dělám 12 let, nikdy jsme neměli zveřejněný mandát. My jako poslanci ale i poslanci českého parlamentu mají přístup k dokumentům, můžeme si je číst, vidíme, jak se ty jednání vyvíjejí.“

„Já sama jsem zpracovávala stanovisko výboru pro ochranu spotřebitele Evropského parlamentu, kde jsem právě dbala na to, co tady kolegyně teďkon zmiňovala, to znamená, abysme v žádném případě nesnižovaly evropské standardy.“

„No tak především je třeba říct, že nebýt toho obrovského tlaku veřejnosti, tak by samozřejmě žádný mandát komise nebyl zveřejněn, protože ten mandát komise putoval už zhruba půl roku po Internetu a až potom ho Evropská komise teda oficiálně zveřejnila.“

„Stejně tak bych ráda řekla, že já jako bývalá česká poslankyně a dneska europoslankyně jsem musela dojít až k institutu interpelace našeho předsedy strany Vojty Filipa na premiéra, abychom zjistili, jaký mandát dala Česká republika k vyjednávání komisi, protože vládní prohlášení se o tom samozřejmě píše, že budeme podporovat TTIP, ale ve chvíli, kdy jsme chtěli znát ty redlines, jakoby ze strany České republiky, tak je ticho po pěšině a nejsme schopni se k tomu jako legální cestou dostat tak, abychom to mohli používat.“

„Je evidentní, že občané neví o TTIPu mnoho, já jsem před 2 lety psala premiérovi dopis otevřený, ve kterém, v té odpovědi své mě ujišťoval, jak bude vláda informovat, za dva roky se nestalo prostě vůbec nic. MPO neinformuje, MPO nedělá veřejná semináře a debaty, takže se potom nedivme, že je to samozřejmě o tom, že se toho ujímají lidé, kteří mají pocit, že chtějí ochránit a chtějí mít ten zdvižený prst nad tím, aby se nestalo něco, co může Českou republiku a české občany poškodit.“

„97 % konzultací v rámci TTIPu bylo s velkým byznysem. 97 % konzultací. To znamená, to je podle mě něco, co zcela ukazuje, že sice nevládní sektor v této věci hraje minimálně veřejně velkou roli, ale na Evropské komisi se s ním vůbec, ale vůbec nikdo nebaví.“

„Já jsem před chvíli zmiňovala, že ty dokumenty jsou přístupné všem europoslancům a poslancům národních parlamentů a podle mých informací doposud žádný poslanec Parlamentu České republiky nezašel do této místnosti, aby si ty dokumenty šel studovat.“

„V České republice máme díky exportu České republiky a Evropské unie na třetí trhy, zaměstnáno téměř 900 tisíc lidí v České republice.“

„Podle mého názoru je to právě ten trik, který hrajeme s celou tou dohodou. Ona se netýká cel, ona se týká především té harmonizace.“

„Vy jste říkala, paní kolegyně, že nám nejde o cla. Tak čeští skláři by vám asi hodně oponovali. Tam máme cla více než přes 20 %. Takže ty cla jsou taky důležitá v této dohodě.“

„Václav MORAVEC: A právě ty pesticidy, to, to se ukázalo i v těch uniklých dokumentech, stejně jako informace, které zveřejnil například Guardian už v loňském roce, že Evropská komise na nátlak Spojených států v rámci vyjednávání už loni upustila od regulace pesticidů obsahujících takzvané endokrinní inhibitory. Které podle výzkumů způsobí rakovinu a mužskou neplodnost. Dita CHARANZOVÁ: Ale o tom všem rozhodujeme v Evropské unii klasickým legislativním procesem. My jsme se k tomu vyjadřovali jako europoslanci, ale to nemá co do činění s těmi samotnými jednáními mezi Evropskou unií a Spojenými státy o TTIPu. Já, já tohle odmítám. Všechny dohody doposud, které jsme uzavřeli, obchodní dohody se třetími zeměmi, tak nikdy nevedly k tomu, abychom měnili naši platnou legislativu.“

„Já bych jenom chtěla dodat, že to se teď nebavíme hypoteticky, že se to netýkalo TTIPu, protože todle byla jedna, zrovna ty pesticidy, byla jedna z podmínek amerických vyjednavačů, o které jasně mluvili zcela otevřeně, psali o tom světová média. Já si myslím, že tohle už nemůžeme zpochybnit.“

„No, když se podíváme na čísla, tak opravdu vidíme, že přes Turecko nám sem přichází daleko míň uprchlíků.“

„Musíme přiznat také to, že Turecko je zemí, která má nejvíc uprchlíků na světě. 2,7 milionu uprchlíků. Na druhou stranu zároveň, a to vyplývá i z tohoto případu, jenom 10 % žije v kempech. Zbytek se nám tak různě potuluje.“

„Zaprvé, co se týká vízového režimu. Evropa má jasnou legislativu, Turecko v tuto chvíli nesplňuje 7 podmínek.“

„My jsme prostě tři roky nekonali, my jsme tři roky víme, že tady byly zvyšující se proudy migrantů do Evropy a tak nějak jsme jako neměli zrovna čas se o tom bavit, nebo respektive Evropská komise, potažmo Evropská rada.“

„My samozřejmě jako KSČM ale jako naše politická frakce jsme zcela jasně řekli, že pokud nebude splňovat všech těch 72 podmínek, které jsou dneska v tom, v té dohodě, tak prostě odmítáme jakékoliv udělování bezvízového styku.“