Demagog.sk
 

Rozpočet na rok 2017 je… #vyrokdne

7. prosinec 2016

Zákon roku. Nejdůležitější věc. I tak bývá často nazýván zákon o státním rozpočtu, který dnes ve 3. čtení projednává Poslanecká sněmovna. Význam předlohy dokládá to, že kromě poslanců, kteří mají návrh výhradně ve své moci, projednávání navštívil i prezident Zeman se svým projevem.

Jaký vlastně rozpočet je? Je dobrý, špatný, odpovědný, neopodvědný? Na to vám jako Demagog.cz neodpovíme, popíšeme však některé ze základních indikátorů a také některé body, které jsou veřejně a politicky velmi diskutovány a to přímo na oficiálních číslech, která jsou v poměrně dlouhé předloze obsažena.

Deficit

Jedním ze základních ukazatelů státního rozpočtu (.pdf)je pochopitelně jeho celková bilance. Česká republika se po letech deficitů těší díky kombinaci řady faktorů z toho, že nás v roce 2016 čeká přebytkové hospodaření. K 30.11. dosáhlo pokladní plnění rozpočtu přebytek cca 55 miliard


Kritiku tedy nezřídka v tomto světle vyvolá fakt, že vláda navrhuje deficitní hospodaření pro rok 2017 ve výši 60 miliard. 


Kouzelné slůvko — investice

Investice jsou jedním z evergreenů veřejné debaty, bavíme-li se o rozpočtu či ekonomických tématem. Jejich význam vyzdvihl v dnešním projevu Miloš Zeman, když uvedl, že "pro reálný ekonomický růst je nejdůležitější investiční dynamiky (…) Slyšel jsem i námitku, že je vysoká srovnávací základna z roku 2015, kdy zde byl investiční boom, a proto nyní investice klesly. A já se ptám: Dobrá, a proč není investiční boom i v tomto roce? Co tomu brání?"

Jak to tedy s investicemi je? Téma je častým sporem mezi koalicí a opozicí. Reálná data ukazují (jen upozorňujeme, že pro rok 2016 jde o čísla za listopad, celková data nejsou pochopitelně ještě dostupná), že skutečně po roce 2015, který byl výijmečný, míra investic významně poklesla. 


Témata pro střet

Častou výtkou opozice vůči vládě je, že dlouhodobě přijímá velký počet nových státních zaměstnanců. Je nepochybné, že počet zaměstnanců roste. A to každoročně od roku 2013. 

Tento graf s "apokalyptickým filtrem" je obsažen přímo v návrhu státního rozpočtu na straně 52. Jde z něj vidět, že od roku 2014, kdy nastoupila sestava Bohuslava Sobotky, se počet státních zaměstnanců a zaměstnanců příspěvkových organizací zvedl o bezmála 30 tisíc. Pokud se podíváme na meziroční nárůst (.pdf — str. 48-51) pro rok 2017, jde o zhruba 7 a půl tisíce. Konkrétně:

  • 2796 z nich přibývá v rámci kapitoly Ministerstva školství
  • Nově má přibýt 2001 vojáků. 
  • Ministerstvo financí na své nejrůznější agendy (EET, kontrolní hlášení, kontrolní oddělení, prokazování majetku, kontrola hazardního zákona) chce nabrat 607 lidí
  • 543 lidí chce nabrat Ministerstvo spravedlnosti. Mají působit jako vychovatelé či vězeňská ostraha.
  • Ministerstvo práce a sociálních věcí má v plánu posílit své řady o 284 lidí, kdy chce zejména navýšit počty na úřadech práce a České správě sociálního zabezpečení
  • Další nárůsty jsou již o 140 lidí (MPO a nižsí)

Pokud se na růst státních zaměstnanců podíváme na nepodseknutém grafu, což je s podivem, že jej takto neuvádí vláda (ministerstvo financí) sama, vypadá tento trend poněkud méně dramaticky. Dodejme, že kreativní práce s grafy je poměrně oblíbená disciplína napříč politickým spektrem, jen málokdy se však autor střílí takříkajíc do vlastní nohy.

Nejen v souvislosti s rozpočtem probíhá mezi vládou a pravicovou opozicí střet také o další témata. TOP 09 ústy svého předsedy významně kritizuje nárůst výdajů na "neinvestiční transfery podnikatelským subjektům". Přeloženo do lidské řeči jde o provozní dotace soukromým podnikům. 



Velkým sporem prochází také další 2 výdaje — a to konkrétně výdaje na obranu, resp. Ministerstvo obrany a také na vědu a výzkum. Výdaje na obranu jsou aktuálně velmi diskutovány ve světle vítězství Donalda Trumpa a faktu, že by podle jeho projevů v kampani bude požadovat, aby členské státy NATO dodržovaly své závazky vydávat 2 % HDP na obranu. Česká republika je stejně jako celá řada dalších zemí hluboko pod tímto limitem. Ve skutečnosti jsme lehce nad polovinou. Ministr obrany dlouhodobě argumentuje rychlým růstem ekonomiky, který tento indikátor sráží, v čemž má pravdu. Poslankyně Černochová z ODS zase pozměňovacím návrhem chce přidat do rozpočtu Ministerstva obrany 10 miliard korun (probíhající debata ukazuje, že nebude úspěšná). Ač vůči HDP roste % výdajů poměrně pomalu, v absolutních číslech Sobotkův kabinet přidává na obranu každoročně, což je z níže přiloženého grafu evidentní.


Dodejme už pouze 1 graf, který ukazuje výdaje na vědu a výzkum. Pokud se oprostíme od souboje mezi vládou reprezentovanou vicepremiérem Bělobrádkem a opozicí, kdy jeden argumentuje zdroji ze státního rozpočtu a druhý celkovým objemem výdajů (kdo je kdo, je zřejmé), realita je následující. Ze státního rozpočtu se výdaje na vědu a výzkum průběžně zvyšují, velký vliv však má také schopnost získávat zahraniční zdroje (zejména evropské peníze). 


Už byla zmíněna návštěva prezidenta Zemana u projednávání. Není to letos poprvé, kdy mají poslanci opozice prostřednictvím svých pozměňovacích návrhů za cíl snížit rozpočet Kanceláře prezidenta republiky. Konkrétně poslankyně Kovářová (klub TOP 09 — STAN) navrhla snížit platy zaměstancům hradní kanceláře o 5 milionů. V rámci celkových výdajů rozpočtu je o zcela drobné výdaje, jde spíše o postoj některých stran vůči současné hlavě státu. 


Pro příští rok tedy je Kanceláři prezidenta republiky rozpočtováno 428 milionů. Jen pro srovnání — Senát má dostat 549 milionů a Poslanecká sněmovna 1,2 miliardy. 

Tento základní přehled některých indikátorů státního rozpočtu ukázal hlavní třecí plochy, které vyvolává. Ve veřejné debatě se často operuje právě s výší výdajů na investice, obranu, vědu, počtem státních zaměstnanců nebo celkovým schodkem. Řadu faktických výroků, které se rozpočtu týkají, ověřuje Demagog.cz průběžne ve svých analýzách a jistě se tomu nevyhneme ani v budoucnu.

Autorkami dnešního textu jsou Ema Grajcarová a Pavlína Škromachová.