Demagog.sk
 

Ukrajinci v Česku #vyrokdne

31. březen 2017

V posledních týdnech provedla policie několik zátahů na cizince a v této souvislosti se často skloňuje téma Ukrajinců v ČR: Kolik jich zde žije, kolik pracuje? 


Na začátku března odstartovala kauza spojená s online supermarketem Rohlík.cz - došlo k zásahu cizinecké policie ve skladech firmy, kde pracovalo 85 Ukrajinců s polskými vízy. U těchto lidí pak úřady začaly s vyhošťováním. Celá kauza již byla v médiích dostatečně komentována, takže jenom uveďme, že podle některých názorů společnost využívala zákonné výjimky, která však nebyla určena pro ukrajinské pracovníky ani pro druh práce, již ve společnosti vykonávali. Minulé dny docházelo k dalším, podobně zaměřeným zátahům, během nichž bylo zadrženo zhruba 300 cizinců. Rohlík.cz se proti zásahům policie a vyhošťování brání, takže na výklad právní praxe týkající se podobného zaměstnávání cizinců si budeme muset počkat.


České firmy cizince, zvláště z východu, často zaměstnávají proto, že na českém pracovním trhu chybí lidé schopní a ochotní danou práci vykonávat. Ponechme stranou, nakolik je toto způsobeno nastavením pracovních podmínek v Česku. Zejména Ukrajinci však čelí problému se získáním pracovního povolení. Jaká jsou čísla ukrajinských občanů v Česku a s jakými obtížemi se potýkají při získávání víz, na to se zaměříme v dnešním textu.


Pobyt Ukrajinců — legální a nelegální


Legálně pobývalo (podle předběžných dat cizinecké policie k 31. 12. 2016) v ČR celkem 110 245 Ukrajinců, tvořili tak 22,2 % cizinců v ČR. V roce 2015 to pak bylo 105 614 a jejich počet ani v předchozích letech nijak dramaticky nestoupal. 


Přesná čísla nelegálně pobývajících z pochopitelných důvodů nelze zjistit. Za rok 2016 však tvořili Ukrajinci největší skupinu zadržených osob pro nelegální pobyt: šlo o 1 552 osob z 5 261 zadržených. Podle policie jde téměř o sedmadvacetiprocentní nárůst oproti loňskému roku, ačkoli absolutní čísla těch, u kterých zjistili propadlé či neexistující povolení, se od loňska snížila. 


Pracovní nasazení


Dle odhadů Úřadu práce ČR byli Ukrajinci v roce 2015 druhou největší skupinou zaměstnaných cizinců. ÚP totiž registruje mimo nezaměstnané tuzemce též zaměstnané cizince. Žebříčku vévodili Slováci s přibližně 150 tisíci občany v zaměstnaneckém či obdobném poměru, 14 393 bylo držiteli živnostenského oprávnění. Ukrajina v téže období vykázala přes 40 tisíc zaměstnanců, dalších téměř 23 tisíc mělo platné živnostenské oprávnění. Stejně jako u Čechů, i u cizinců se dá důvodně předpokládat, že část oficiálně nezaměstnaných reálně pracuje, avšak tzv. načerno.


Loni podle Státního úřadu inspekce práce (ČTK) cizinci mimo EU po čase opět předstihli Čechy v nelegálním zaměstnávání. Největší nelegálně pracující národnostní skupinou byli právě Ukrajinci, z celé skupiny zjištěných nelegálních pracovníků tvořili mírně přes 40 %. Dodejme, že nelegální pobyt a nelegální práce jsou dvěma odlišnými kategoriemi, nedostatek povolení k pobytu může být jen jednou z příčin nelegální práce.


(k 31. 12. 2015)počet Ukrajinců
Legální pobyt  105 614
Evidováno jako zaměstnaní64 643
Z toho zaměstnáno jinak než živnostensky 41 847
Z toho s platným živnostenským oprávněním22 796


Vízum jako nadlidský úkol

Od roku 2009 přešlo MZV k novému systému vydávání víz, VISAPOINT. Tento systém používá v současné době na 30 zemí a měl by umožnit registraci termínů schůzek se zaměstnanci zastupitelských úřadů v otázce vyřizování víz do ČR. I když ve většině zemí systém funguje, v minimálně třech z nich — Mongolsku, Vietnamu a na Ukrajině — se ozývá kritika, že se do systému standardní cestou nedá přihlásit a možnost zažádat o vízum je omezená. Systém od roku 2011 opakovaně kritizoval úřad ombudsmana , který také podal podnět k prošetření Evropskou komisí. VISAPOINT opakovaně kvůli bezpečnosti a obcházení systému zpochybňovala ve svých zprávách BIS (2013, 2014, 2015). 


V případě Ukrajiny se ukazuje, že registrované termíny se přes VISAPOINT dají sehnat téměř výhradně za úplatu zprostředkovatelům. Jak naznačuje rozsáhlá reportáž Českého rozhlasu, tyto agentury za částky od 5 do 10 tisíc dokážou zajistit volný termín v jinak nedostupném systému. V případě dlouhodobých víz a pracovních povolení se pak jedná o částky od 40 tisíc výš. Možným, i když sporným řešením, je zavedení tzv. nekonečné fronty, kdy by systém registroval všechny žádosti, které by pak byly postupně vyřizovány. 


Ministerstvo zahraničních věcí doposud svůj systém hájí a navrhuje zlepšení, jež je však výrazně kapacitně limitované.  V únoru také ministr zahraničí Zaorálek oznámil, že došlo k navýšení počtu pracovníků českého konzulátu ve Lvově, a ministerští úředníci tak budou schopni ročně zpracovat dvojnásobný počet žádostí — ze současných 3 800 na 7 600. 



Pravděpodobně i tyto nesnáze svádí Ukrajince na cestu přes Polsko, které od krymské krize v roce 2014 a rozhodnutí EU uvolnit vízovou povinnost občanům Ukrajiny a Gruzie vstřícně uděluje ukrajinským občanům krátkodobá pobytová a pracovní víza. Ti pak na tato víza zkoušejí být přes agentury zaměstnáváni dále na západ, což však naráží na zákony zemí, jak ukazuje třeba právě případ Rohlíku.

Autory dnešního textu jsou Lenka Chudomelová, Petr Dvořák a Jiří Uhlíř. 

Líbí se vám naše práce? Podpořte nás a zkontrolujte si svůj příspěvek na transparentním účtu. Děkujeme!