Težký život zemědělce

Tzv. zelená nafta (vracení části spotřební daně z minerálních olejů osobám užívajícím tyto oleje pro zemědělskou prvovýrobu) bude od roku 2014 úplně zrušena. Z kontextu diskuze vyplývá, že Marian Jurečka hovoří o principiálním problému tkvícím ve výběru spotřební daně na pohonné hmoty pro zemědělskou techniku, která podle něho v 80 % případů silniční komunikace vůbec nevyužívá, a proto by měla být dle jeho názoru zelená nafta v určité míře zachována i nadále. Souhrnná zpráva či studie, ze které by byl jasně patrný onen procentuální podíl užívání agrární techniky na silnicích a dálnicích však k dispozici není.

Výrok Mariana Jurečky hodnotíme jako neověřitelný.

Petr Nečas skutečně nechal v únoru 2013 přesunout 300 milionů eur z Programu rozvoje venkova do kohezních fondů a ministerstvo zemědělství posléze slíbilo, že o 300 milionů eur venkov nepřijde, bude je však možné čerpat právě z programů kohezní politiky. Kohezní fond (Fond soudržnosti) „spolufinancuje velké infrastrukturní projekty v oblasti ochrany životního prostředí a transevropských dopravních sítí […].“

Program rozvoje venkova je – ve srovnání s ostatními programy – velmi úspěšný. Jeho úspěšnost po celé programovací období dokládá každoročně se zvyšující podíl proplacených financí. V roce 2009 (.pdf, str. 5) bylo proplaceno 22 %, o rok později 39 % a v roce 2011 už 55 %. K 31. květnu 2013 bylo z rozpočtu na roky 2007–2013 proplaceno 76 % financí. Ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti bylo přitom za stejné období proplaceno (.pdf, str. 10) pouze 54,2 %.

Na základě výše uvedených dat hodnotíme výrok jako pravdivý.

Zpráva ze dne 23. srpna 2013 uvádí, že vláda navrhla změnu státního rozpočtu pro rok 2013. Mezi několika položkami, kdy vláda navrhuje snížení výdajů i příjmů o 3,8 mld. Kč se nachází také položka týkající se navýšení příjmů u ministerstva zemědělství o celkovou sumu 1,3 mld. Kč. Z této sumy pak 800 mil. Kč má být určeno na zmíněné spolufinancování Programu rozvoje venkova a zbylých 500 mil. Kč na provoz Státního pozemkového úřadu. Výrok Miroslava Tomana tedy hodnotíme jako pravdivý.

Vláda 24. července 2013 schválila celkem až 735 mil. Kč na odstraňování škod na zemědělském majetku a z toho až 50 mil. pro chovatele ryb. Dotace pro včelaře by se v rámci tříletého programu měly pohybovat v částkách přes 60 mil. Kč ročně.

Server Demagog.cz k tomuto výroku kontaktoval přímo Ministerstvo zemědělství. Jeho odpověď zveřejňujeme v plném znění: "1/ Vláda ČR schválila v rámci usnesení č. 548 ze dne 24. července 2013 posílení výdajů kapitoly MZe v roce 2013 a v následujících letech, a to o 2 113 mil. Kč na odstraňování a kompenzace povodňových škod, a to

a) na státním vodohospodářském majetku v programu č. 129 270 Odstraňování povodňových škod na státním vodohospodářském majetku II do výše 1 350 mil. Kč,

b) na zemědělském majetku do výše 735 mil. Kč, z toho do výše 50 mil. Kč na rybách,

c) na lesním majetku do výše 28 mil. Kč.

Pokud se týká výplaty peněz na úhradu škod způsobených na zemědělském majetku, v současnosti je program zaslán ke schválení Evropské komisi, po obdržení souhlasného stanoviska EK bude program předložen k podpisu ministrovi zemědělství a neprodleně pak bude přistoupeno k administraci.

2/ Dotace včelařů směřují z různých zdrojů. Například 1D – národní dotace nebo na základě včelařského programu. Český včelařský program byl schválený 17. 7. v EU, na jeho základě pak bylo schváleno, že v rámci tříletého programu bude ročně uvolněno přes 60 mil. Kč. Peníze by se měly začít vyplácet koncem roku."

Podnik Lesy ČR zveřejnil na svých webových stránkách informace o stavu finančních prostředků v jednotlivých bankovních ústavech k 31. březnu 2013. Tyto prostředky tehdy činily více než 18 miliard korun.

Novější údaje (ke konci 2. čtvrtletí) budou podle mluvčího firmy k dispozici pravděpodobně 15. září. Výrok proto prozatím hodnotíme jako neověřitelný.

Lesy ČR zveřejnily stav finančních prostředků na účtech k 31. březnu 2013. Tehdy objem prostředků činil více než 18 miliard. Novější informace však bohužel nejsou k dispozici.

Podle vyjádření mluvčího společnosti Lesy ČR budou novější údaje pravděpodobně zveřejněny kolem 15. září. Prozatím tedy hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Česká republika dlouhodobě vykazuje záporné saldo ve vývozu a dovozu potravin do zahraničí. Za rok 2010 činilo záporné saldo zahraničního obchodu s potravinami rekordních 39,7 mld. korun. V roce 2011 došlo dle údajů ČSÚ (strana 1) k mírnému zlepšení, neboť byly do ČR dovezeny potraviny za 131,2 mld. a vyvezeny za 94,4 mld. (záporné saldo 36,7 mld.). V minulém roce 2012 činilo záporné saldo 34,3 mld. korun, při objemu dovozu 144 mld. kč a vývozu 110 mld. kč.

2008*

2009*

2010

2011

2012

průměr

Potravinová bilance ČR (saldo, mld. korun)

-30,5

-35,4

-39,7

-36,7

-34,3

-35,3

*Pozn.: Data získaná za roky 2008 a 2009 jsou pouze přibližná, získaná z grafu (str. 2) oficiální analýzy ČSÚ.

Z diskuze vyplývá, že Marian Jurečka nehovoří o celkovém objemu dovozu potravin, nýbrž pouze o převažujícím dovozu nad vývozem ("my k nám do České republiky dovážíme zhruba za 40 miliard potravinářských výrobků ze zahraničí, to znamená, za 40 miliard jsme tady něco nevyrobili, co se tady mohlo spotřebovat"). Z výše uvedených údajů tedy vyplývá, že Česká republika dlouhodobě vykazuje záporné saldo ve výši cca 35 mld. korun. Čtyřiceti miliardový schodek platil pouze v roce 2010.

Výrok Mariana Jurečky tedy hodnotíme jako zavádějící.

Národní značkou pro kvalitní potraviny KLASA označuje ministerstvo zemědělství od roku 2003 " nejkvalitnější potravinářské a zemědělské výrobky ". Značku spravuje Odbor pro marketing Státního zemědělského intervenčního fondu a je udělována (.pdf) ministrem zemědělství na základě doporučení správce značky.

Podle výzkumu (.pdf) agentury STEM/MARK, a.s. provedeného ve dnech 1. - 11. února 2013 na 1316 respondentech je znalost této značky v obou kategoriích (spontánní, tedy nepodpořená, i podpořená znalost) ve výši 88%. Základem pro podpořenou znalost (str. 9) jsou všichni dotazovaní (celkem 1316 osob), základem pro spontánní znalost jsou však respondenti, kteří uvedli, že znají dobře nebo alespoň zběžně nějaké značky kvality potravin (str. 8, celkem 667 dotazovaných).

Miroslav Toman ve svém výroku tedy uvádí data poněkud zjednodušeně, nicméně známost značky KLASA potvrzuje i průzkum agentury STEM/MARK, a.s. na toto téma, kdy v hlavních zjištěních uvádí značku KLASA jako nejznámější. Zná ji " naprostá většina dotázaných ".

Oba "druhy" znalosti značky jsou tedy ve výši 88%. Pokud se vrátíme zpět k výroku samotnému, potvrdit bychom mohli první část (podpořená znalost je přes 80%), druhá část je však nepřesná. Výrok tedy označujeme jako zavádějící.

Ceny obilovin v meziročním srovnání obecně neklesaly, pouze v případě krmného ječmene došlo k poklesu o 226 korun za tunu. Jak potravinářská, tak krmná pšenice zdražila. Totéž platí pro krmnou oves a kukuřici.

Pouze výkupní cena řepky výrazněji klesla. Dlouhodobě se její cena pohybuje mezi 10,5 - 12,5 tisíci korun.

Server Demagog.cz k tomuto výroku kontaktoval přímo Ministerstvo zemědělství. Data v tabulce vycházejí z jím poskytnutých informací, které jsou dostupné zde (Dropbox):

VII. 2012 (Kč/t bez DPH)VII. 2013meziroční rozdílŘepka olejná1220110652-1549Pšenice potravinářská51615656+495Pšenice krmná46424815+173Ječmen krmný45454319-226Oves krmný38844427+543Kukuřice krmná47675210+443

Agrární komora uvádí ve své zprávě o průběžném stavu sklizně, že celková sklizňová plocha obilovin je letos 1 306 257 hektarů. Stejné číslo uvádí i ČSÚ či Ministerstvo zemědělství. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Průměrný výnos obilí za posledních 12 let (2001-2012) se rovná 7,318 milionů tun (.xls.), takže se dá říci, že odhadovaná sklizeň patří mezi průměrné či podprůměrné výnosy. V roce 2004 byl výnos v kategorii obilí 8,784 milionů tun (.xls), což byl nejvyšší výnos od počátku sledování tohoto ukazatele Českým statistickým úřadem (1992).

Výrok Jana Veleby je hodnocen na základě dohledané novely zákona o státním podniku jako pravdivý.

Pokud jde o transfer peněz z Lesů České republiky, popř. dalších státních podniků, skutečně byla přijata novela zákona, který toto nově umožňuje. Šlo o vládní novelu zákona o státním podniku (.pdf).

Tuto novelu schválila na svém jednání (bod 13) 15. srpna 2012 vláda Petra Nečase. Následně prošla řádně legislativním procesem, ve sbírce zákonů vyšla 24. července 2013, což je skutečně nedávno, jak senátor Veleba uvádí.

Samotná novela zákona zmíněné transfery popisuje v důvodové zprávě (.pdf - str. 4) následovně:

" Návrh novely zákona o státním podniku upravuje možnost zakladatele rozhodnout o tom, že státní podnik bude povinen vytvořit a spravovat zcela nový fond, který bude označen jako fond zakladatele. Pokud zakladatel o vytvoření tohoto fondu rozhodne, bude moci každoročně rozhodovat o tom, jaká část použitelného zisku státního podniku se do tohoto fondu v příslušném kalendářním roce přidělí. V takovém případě pak bude státní podnik povinen do fondu zakladatele převést zakladatelem určenou část nerozděleného zisku. (...) O použití finančních prostředků z fondu zakladatele však nebude moci rozhodnout sám zakladatel, ale bude moci v případě potřeby rozhodnout o jeho použití až po předchozímsouhlasu vlády."

V roce 2004 byl výnos v kategorii obilí 8,784 milionů tun (.xls), což byl nejvyšší výnos od počátku sledování tohoto ukazatele Českým statistickým úřadem (1992). Z databáze zahraničního obchodu vyplývá, že při rozlišení zboží dle SITC na dvě místa (Obiloviny a obilné výrobky - kategorie 04) za období od 1.8.2004 až do 31.8.2005, byl celkový vývoz 2,079 milionů tun obilí (hodnoty dostupné zde (.xls)) a nikoliv tedy 3 miliony tun. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Jan Veleba je skutečně prezidentem Agrární komory ČR od března 2005 (.pdf, str. 1), tedy nyní devátým rokem. Za tuto dobu se na čele ministerstva zemědělství vystřídali: Jaroslav Palas, Petr Zgarba, Jan Mládek, Milena Vicenová, Petr Gandalovič, Jakub Šebesta, Ivan Fuksa, Petr Bendl a Miroslav Toman. Dohromady jde tedy o devět ministrů a ministryň, avšak funkční období Jana Veleby s ministrem Palasem se překrývalo pouze zhruba jeden měsíc, během kterého se žádná jednání ani nemusela stihnout. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Nepodařilo se nám zjistit, zda v restitučních řízeních docházelo k restitucím akciových podílů podniků (např. zmíněných mlýnů apod.). V §3. odst. 3 zákona č. 403/1990 Sb., Zákon o zmírnění následků některých majetkových křivd je zmíněno: " Náležela-li odňatá věc do spoluvlastnictví více osob, jsou oprávněnými osobami spoluvlastníci podle výše svých podílů;... ", což však odkazuje spíše na věci, než vlastnické podíly.