100 dní prezidenta Petra Pavla

Prezident Petr Pavel navštívil Ukrajinu na konci dubna 2023. Na tuto cestu se vydal společně se slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou. Svou třídenní cestu započali 28. dubna, kdy dorazili do Kyjeva. Poté navštívili město Borodjanka, které patří k jednomu ze symbolů válečných zločinů. Petr Pavel následně navštívil i ukrajinské město Buča, kde mj. uvedl: „Myslím, že by to pro nás všechny mělo být memento, abychom něco takového už nedopustili.“

Jako první hlava státu od začátku války navštívil také východ Ukrajiny, konkrétně město Dnipro, kde se setkal s místním gubernátorem Serhiyem Lysakem. Dnipropetrovská oblast včetně města Dnipra je pod patronátem České republiky, která se tak bude podílet na její obnově. Prezident Pavel by chtěl v Dnipru otevřít také generální konzulát, kde by chtěl v několika oblastech s ukrajinskou stranou spolupracovat.

Nejprve uveďme, že Petr Pavel do regionů cestoval i v rámci své kampaně před prezidentskými volbami. Již jako prezident se Pavel v prvních 100 dnech zavázal navštívit Moravskoslezský kraj a další dva kraje. Do Moravskoslezského kraje vyrazil 28. března 2023, kde se v Ostravě setkal s vedením kraje, tedy s hejtmanem Ivem Vondrákem (nezávislý, dříve ANO) a také tehdejším ostravským primátorem Tomášem Macurou (nezávislý, dříve ANO). Zmiňme, že Pavel jako jeden z hlavních problémů regionu označil odliv mladých lidí.

Kromě toho se Pavel zúčastnil debaty s žáky na Gymnáziu Petra Bezruče ve Frýdku-Místku, navštívil nově otevřený kampus Ostravské univerzity nebo také automobilku Hyundai v Nošovicích. Druhý den pak například sfáral do Dolu Darkov v Karviné. Dodejme, že první dáma Eva Pavlová navštívila mj. domov pro seniory ve Slezské Ostravě.

O necelý měsíc později přijel Petr Pavel i se svou manželkou do Libereckého kraje. Nejprve dorazili do Nového Města pod Smrkem, kde se Pavel setkal s hejtmanem Martinem Půtou (SLK). Pavel do své cesty zahrnul i návštěvu areálu zaniklého podniku Textilana, libereckých vojenských kasáren a krajské nemocnice. Hlava státu během své návštěvy zkritizovala komunikaci vlády s kraji a obcemi o rušení poboček České pošty a finančních úřadů.

18. května 2023 pak Petr Pavel navštívil Olomoucký kraj, kde se zúčastnil 19. sněmu Svazu měst a obcí České republiky. I zde kritizoval komunikaci Fialova kabinetu ohledně rušení poboček České pošty.

Doplňme, že kromě již zmíněných krajů prezident 25. května vycestoval také na Vysočinu, kde se setkal s vedením kraje, navštívil základní školu v Pelhřimově a mj. se zúčastnil i běhu a střelby na biatlonové střelnici v Jihlavě.

Petr Pavel, který do funkce prezidenta nastoupil 9. března 2023, tedy navštívil Moravskoslezský kraj už 28. března. Během prvních 100 dnů v úřadu navštívil také Liberecký a Olomoucký kraj a Kraj Vysočina. Slib tedy hodnotíme jako splněný.

Petr Pavel se v rámci svých slibů pro prvních 100 dní ve funkci prezidenta zavázal, že bude v debatě o budoucí podobě důchodové reformy plnit funkci prostředníka, který přivede zástupce koalice a opozice k pravidelným schůzkám na toto téma. V následujících odstavcích se proto zaměříme na to, zda již taková schůzka proběhla či zda ji prezident k datu 16. června alespoň svolal.

Během svých prvních měsíců ve funkci prezidenta se Petr Pavel sešel s premiérem Petrem Fialou a ministrem práce a sociálních věci Marianem Jurečkou ohledně podoby důchodové a daňové reformy. Stejně tak se Petr Pavel opakovaně sešel i se zástupci hnutí ANO, ohledně změny valorizace důchodů (první takové jednání proběhlo už v únoru 2023, tedy ještě před inaugurací nově zvoleného prezidenta). Společná schůzka prezidenta se zástupci vlády i opozice ale na toto téma neproběhla.

2. června 2023 se uskutečnila první schůzka mezi prezidentem Petrem Pavlem, premiérem Petrem Fialou a předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem. Jednání se kromě těchto tří politiků zúčastnil také stínový premiér Karel Havlíček (ANO), poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar a ředitel zahraničního odboru hradní kanceláře Jaroslav Zajíček. Na této schůzce se ovšem, dle veřejných vyjádření všech zúčastněných, neřešila důchodová reforma, místo toho byla schůzka zaměřena na zahraniční politiku. Na tiskové konferenci (video) po jednání nikdo z aktérů nezmínil, že by se podobné jednání o důchodové reformě připravovalo. 

Ve veřejně dostupných zdrojích se nám nepodařilo dohledat ani zmínky o pozvánce zástupců vlády a opozice na takovou schůzku. Kontaktovali jsme proto tiskovou mluvčí prezidenta, která nám ovšem kopii pozvánky na dané jednání neposkytla. Stejně tak poradce prezidenta pro důchodovou reformu Vladimír Bezděk se odmítl vyjádřit na dotaz ohledně pozvání na tuto schůzku. Kontaktovali jsme také ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku a jeho protějšek ve stínové vládě hnutí ANO Aleše Juchelku, jakožto zástupce vlády a opozice, do jejichž gesce důchodová reforma spadá. Tiskový odbor Ministerstva práce a sociálních věcí se odmítl k otázce vyjádřit, Aleš Juchelka nám pak oznámil, že pozvání na schůzku s prezidentem a zástupcem vlády nedostal.

Petr Pavel se tedy v průběhu prvních 100 dnů ve funkci prezidenta se zástupci vlády a opozice společně nad tématem důchodové reformy nesetkal, což 15. června (video, 17:40–18:34) potvrdil i ředitel analytického odboru prezidentské kanceláře Tomáš Lebeda. Z vyjádření Hradu i jednotlivých politiků ani nevyplývá, že by prezident takovou schůzku již svolal. Jeho slib proto hodnotíme jako porušený.

Prezident Pavel představil plán pro svých prvních 100 dní ve funkci v březnu 2023. Učinil tak týden po své inauguraci. V rámci osmi hlavních oblastí uvedl také cíl vést transparentní a pravidelnou komunikaci, přičemž se zavázal také rozšířit prezidentský tým o odborníky na sociální sítě a digitální komunikaci.

Mluvčí prezidenta Markéta Řeháková již v únoru 2023 zmiňovala, že by Hrad mohl představit svého influencera, tedy jakéhosi mluvčího pro mladé. Ten by měl na starosti hradní komunikaci s mladou generací skrze sociální sítě. O konkrétních krocích Hrad v tomto případě dosud neinformoval.

Na oficiálním webu Hradu je v organizační struktuře tiskového odboru kanceláře prezidenta uváděna pouze jeho tisková mluvčí. Odborník na sociální sítě a digitální komunikaci nebyl představen ani při oznámení jmen poradců prezidenta v dubnu 2023. V květnu pak kancléřka prezidenta republiky Jana Vohralíková na tiskové konferenci oznámila, že na Hradě vznikne devět nových pracovních pozic (video, čas 13:06). Současně potvrdila, že v rámci nové organizační struktury Hradu bude posílen i tiskový odbor (čas 14:15). Neoznámila však, o jaké pozice se přesně jedná a kdo je bude zastávat.

15. června 2023, na tiskové konferenci při příležitosti hodnocení prvních 100 dní prezidenta ve funkci, mluvčí Řeháková řekla, že Hrad v červnu jednal se zástupci mladé generace (video, čas 12:50). Zmínila např. jméno Jana Macáka jako „specialisty na komunikaci v online prostředí“. Že by došlo ke konkrétnímu vytyčení spolupráce s Hradem, však neuvedla. Prezident Pavel na stejné tiskové konferenci připustil, že se hradnímu týmu „zatím nepodařilo nastavit do detailu systém komunikací, především v (…) oblasti sociálních sítí (…)“ (čas 35:26).

V dokumentu (.pdf) zveřejněném ještě 15. června pak Hrad informoval, že manažerem digitálních médií byl v květnu jmenován Matěj Křístek (.pdf, str. 5), který v minulosti založil společnost DigiLobby zaměřující se mj. na monitoring legislativního procesu. Na dotaz projektu Demagog.cz Křístek informaci o svém jmenování potvrdil a doplnil, že do funkce nastupuje až v červenci 2023. Připomeňme, že právě 1. července plánuje Hrad spustit reorganizaci prezidentské kanceláře.

Během prvních 100 dní od nástupu prezidenta Pavla do funkce tedy noví odborníci na sociální sítě a digitální komunikaci v prezidentské kanceláři pracovat nezačali. Hrad nicméně v červnu uvedl jméno Matěje Křístka jako nově jmenovaného manažera digitálních médií. Ten potvrdil, že do funkce nastoupí v červenci 2023. Slib proto hodnotíme jako částečně splněný.

Prezident Petr Pavel po své inauguraci představil plán konkrétních cílů pro prvních 100 dní ve funkci, které shrnul v osmi bodech. První z těchto bodů se týká otevírání Hradu veřejnosti, v jehož rámci Pavel slíbil zorganizovat kulatý stůl na téma kultury a informovat o jeho výsledcích veřejnost.

Petr Pavel opakovaně vyjadřuje záměr otevřít Hrad veřejnosti jak informačně, tak fyzicky, což již prezentoval například zrušením bezpečnostních kontrol u vstupu. Dále uvedl, že má v úmyslu přinést na Hrad větší počet akcí, které se budou věnovat nejen kulturním a vědeckým tématům, ale také aktuálním problémům. Veřejnosti byl například otevřen letohrádek Belveder, ve kterém se koná výstava obrazů Jiřího Štourače, či byla uspořádána akce Dětský den pod záštitou manželky prezidenta Evy Pavlové.

Kulatý stůl

Plánovaní kulatého stolu měl mít na starost architekt Josef Pleskot, který je zároveň externím poradcem prezidenta Petra Pavla v oblasti architektury. Na konci května v rozhovoru pro časopis Forbes zmínil: „Teď máme v plánu, že uskutečníme diskusní kulatý stůl, který byl slibovaný panem prezidentem. Vytvořil jsem jeho program a vybral skupinu spolupracujících kolegů z různých oborů. S nimi probereme, co by bylo potřeba dělat s Pražským hradem, kam ho směřovat, jak ho nasměrovat správně do budoucnosti a možná si i ujasnit, jaká budoucnost nás čeká.“ Později na náš dotaz také potvrdil, že se kulatý stůl uskuteční 14. června 2023.

Během tiskové konference k prvním 100 dnům prezidenta Petra Pavla ve funkci pak vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Jana Vohralíková potvrdila (video, čas 7:30), že se kulatý stůl konal dne 14. června a účastnili se ho experti z různých oblastí. To, že kulatý stůl skutečně proběhl, nám potvrdil také Josef Pleskot a vyplývá to i z fotografie (.pdf, str. 3), kterou zveřejnil Hrad.

Medailonky jednotlivých účastníků by podle Vohralíkové měly být (video, čas 7:30) k dispozici na stránkách Pražského hradu, zatím (k 16. červnu) však nebyly zveřejněny. Na základě zveřejněné fotografie níže nicméně můžeme říct, že se kulatého stolu kromě prezidenta Pavla, Josefa Pleskota a dalších zástupců Hradu zúčastnil například Jiří Fajt, bývalý ředitel Národní galerie v Praze.

Kancléřka Vohralíková 15. června prezentovala také závěry kulatého stolu (video, čas 7:40), mezi kterými bylo zmíněno například „dlouhodobé směřování k aktivitám, které budou utužovat občanskou společnost“, vybudování široce působícího návštěvnického centra, pokračování fyzického otevírání Hradu, posílení nabídky gastronomie a kultury a rozšíření naučných programů. Závěrem zmínila i vznik dvou poradních orgánů – jeden zaměřený na programovou náplň a druhý na architekturu. Kompletní výsledky kulatého stolu nicméně Hrad podle informací (.pdf, str. 3) z 15. června zatím zpracovává.

Shrnutí

Kulatý stůl se uskutečnil 14. června a sestavení jeho programu i pozvání účastníků měl na starost architekt Josef Pleskot, který je zároveň externím poradcem prezidenta Petra Pavla v oblasti architektury. Během tiskové konference k prvním 100 dnům prezidenta Petra Pavla ve funkci Jana Vohralíková shrnula závěry kulatého stolu, mezi kterými byl například i vznik dvou poradních orgánů, které se budou dále zabývat programovou náplní a architekturou Pražského hradu.

Prezident Petr Pavel slíbil, že zahájí modernizaci oficiálního webu Hradu. Provozovatelem těchto internetových stránek je Správa Pražského hradu, příspěvková organizace Kanceláře prezidenta republiky. Ta má, jako státní příspěvková organizace, podle zákona povinnost vkládat do veřejně přístupného Registru smluv všechny uzavřené smlouvy, jejichž hodnota přesahuje 50 tisíc Kč bez DPH. Doplňme nicméně, že zde Správa Pražského hradu běžně zveřejňuje i smlouvy s nižší hodnotou.

Ze záznamů v Registru smluv není patrné, že by Hrad uzavřel smlouvu o vývoji webu. Poslední související zveřejněná zakázka je z konce února 2023, tedy z doby ještě před inaugurací Petra Pavla. Důvodem zakázky byla úprava webu související s nástupem prezidenta Pavla do úřadu. Cena dílčích úprav činila 64 856 korun včetně DPH. Z porovnání současné a původní verze webu je zjevné, že kromě těchto dílčích úprav a aktualizaci informací nedošlo k žádné výraznější změně webu.

Správa Pražského hradu zveřejňuje kromě uzavřených smluv i informace o zahájených, uzavřených a plánovaných zakázkách, a to prostřednictvím Národního elektronického nástroje (NEN) pro administraci a zadávání veřejných zakázek. Ani zde se však nenalézá záznam o tom, že by od nástupu Petra Pavla do úřadu došlo k vyhlášení zakázky, která by zahrnovala modernizaci webu Pražského hradu.

Vzhledem k tomu, že z dosud uveřejněných materiálů nevyplývá, že by Správa Pražského hradu podnikla ve spojitosti s modernizací webu nějaké konkrétní kroky, hodnotíme slib jako porušený.

Prezident Petr Pavel si jako jeden ze svých cílů v prvních 100 dnech ve funkci stanovil, že navrhne Senátu první tři kandidáty na ústavní soudce. Doplňme, že podle Ústavy se Ústavní soud (ÚS) skládá z 15 soudců, jejichž funkční období je stanoveno na deset let. U sedmi z patnácti soudců ÚS, kteří byli ve funkci v době nástupu Petra Pavla do úřadu prezidenta, připadá konec funkčního období na rok 2023, včetně předsedy ÚS Pavla Rychetského. Třem z těchto soudců – Janu Filipovi, Jaroslavu Fenykovi a Miladě Tomkové – skončil mandát již 3. května 2023, Vladimíru Sládečkovi poté 4. června letošního roku. 

Pravomoc jmenovat soudce Ústavního soudu má hlava státu na základě Ústavy, přičemž kandidáty musí odsouhlasit Senát. Petr Pavel 20. března 2023 představil proces výběru a nominace kandidátů na ústavní soudce. Podle něj Kancelář prezidenta obeslala 23 institucí, které vyzvala, aby prezidentovi předložily své kandidáty. S výběrem poté prezidentovi pomáhal sedmičlenný konzultační panel.

12. dubna 2023 pak Pavel oznámil, že na ústavní soudce navrhl bývalou šéfku Soudcovské unie Danielu Zemanovou a bývalého předsedu Nejvyššího správního soudu Josefa Baxu. 17. dubna 2023 k nim následně přibyl profesor Právnické fakulty Univerzity Karlovy Jan Wintr. Slib z těchto důvodů hodnotíme jako splněný.

Dodejme, že Senát nominaci všech tří kandidátů schválil 31. května 2023, a to i přesto, že ústavně-právní výbor horní komory o několik dní dříve nedoporučil schválení dvou z nich – konkrétně šlo o Josefa Baxu a Danielu Zemanovou. Do funkce soudců Ústavního soudu nakonec Petr Pavel zmíněné tři kandidáty jmenoval 5. června 2023.

Podrobnější informace o plánovaných změnách v organizační struktuře Kanceláře prezidenta republiky (KPR) představila hradní kancléřka Jana Vohralíková 4. května 2023 na tiskové konferenci. Ačkoliv původně měly být organizační změny spuštěny už 1. května 2023, na květnovém brífinku Vohralíková uvedla, že se termín posouvá na 1. červen. Následně došlo k odložení o další měsíc, dle vyjádření kancléřky z 8. června tedy Hrad plánuje spustit reorganizaci 1. července.

První odklad vysvětlovala Jana Vohralíková tím, že se návrhy připravovaných změn musely projednat s několika odborovými organizacemi, které v rámci Pražského hradu působí. Čekalo se také na to, až rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny schválí rozpočet prezidentské kanceláře a s reorganizací související přesun prostředků ze Správy Pražského hradu do KPR. Výbor o těchto záležitostech nejdříve jednal 24. května (.pdf, str. 8–9), měl ovšem k dokumentům Hradu připomínky, a jednání proto přerušil. Podruhé žádost o přesun prostředků projednával 7. června (.pdf), kdy ji také schválil. Zřejmě kvůli tomu, že výbor už nestihl schválit změnu v rozpočtu KPR na červen 2023, Hrad v této odsouhlasené, novější žádosti – kterou projektu Demagog.cz poskytla členka výboru Barbora Urbanová (STAN) – žádal o schválení přesunu financí právě až od následujícího měsíce, tj. od 1. července 2023.

Na květnovém tiskovém brífinku kancléřka Vohralíková zmiňovala (video, čas 1:32), že cílem reorganizace je hlavně to, aby klíčové agendy, jako jsou finance, HR, IT, právo a programové záležitosti, spadaly přímo pod Kancelář prezidenta republiky a mohly být řízeny jednotně.

Změna struktury by měla nastat např. ve vytvoření nových oddělení. Kancléřka v květnu mluvila mj. o IT oddělení, které bude mít na starosti  kyberbezpečnost, či o oddělení regionální politiky (video, čas 8:00), které bude podle Hradu spadat pod plánovaný nový odbor vnitřní politiky. Svůj tým v rámci Kanceláře prezidenta republiky by měla mít i první dáma (video, čas 12:12), konkrétně KPR počítá s tím, že bude mít k dispozici asistenta a tajemníka. Upřesněme, že sekretariát první dámy v minulosti existoval, bývalá první dáma Ivana Zemanová jej ale neužívala, a místa s ním spojená tak byla v roce 2020 zrušena.

Podle zveřejněných plánů Hradu má dojít k rozšíření počtu zaměstnanců prezidentské kanceláře, ovšem nikoliv k navýšení nákladů na provoz. Kancléřka v květnu upřesnila, že do organizační struktury potřebovala doplnit 21 nových pracovních míst, přičemž 9 z nich vznikne zcela nově a dalších 12 pozic prostřednictvím přesunů mezi odbory. Vohralíková také v červnu uvedla, že dojde k přesunu 43 osob pracujících ve Správě Pražského hradu, která je příspěvkovou organizací zřízenou Kanceláří prezidenta republiky, přímo pod KPR. Podle Hradu by se mělo personální posílení dotknout hlavně dlouhodobě poddimenzovaných odborů. Jedná se přesněji o odbory bezpečnostní, zahraniční, protokolu, komunikace či o výše zmiňovaný nový odbor vnitřní politiky.

Kancléřka Vohralíková v rozhovoru pro iRozhlas.cz na začátku června 2023 mluvila také o zpoždění reorganizace a problémech, které to ve spojitosti s nástupem nových zaměstnanců přineslo. „Situaci to určitě komplikuje, protože kolegové hlavně ve věcných odborech prezidenta republiky mají domluvené nástupy lidí, kteří budou pracovat v posílených odborech. Tam určitě nastane zpoždění. Zároveň současní ředitelé sedí na původních pozicích a spravují agendy, které v budoucnosti mít nebudou. Takže komplikace to je, ale jsem ráda, že to prošlo a že se pohneme dál,“ uvedla tehdy.

Na dřívější tiskové konferenci Vohralíková uvedla (video, čas 5:28) i několik jmen lidí, kteří již nastoupili nebo nastoupí do organizační struktury Hradu. Jedná se například o Pavla Vyhnánka na postu finančního ředitele nebo Lukáše Gajarského na pozici ředitele IT. Dále bylo zveřejněno i jméno Veroniky Wolf jako programové ředitelky či Markéty Čuříkové (video, čas 8:00) jako vedoucí oddělení regionální politiky.

Podle vyjádření kancléřky Vohralíkové tedy Hrad počítá se spuštěním naplánovaných organizačních změn až 1. července 2023, tj. až po uplynutí prvních 100 dní Petra Pavla ve funkci. Prezident nicméně prostřednictvím své kancléřky skutečně uvedl řadu podrobností o tom, jakou bude mít připravená reorganizace podobu. Zveřejněna byla např. i některá jména, dále jsou známy počty nových pracovních míst a také jejich přesuny mezi jednotlivými odbory KPR či přesuny ze Správy Pražského hradu pod KPR. V této souvislosti Hrad zajistil i financování nově vzniklých míst, což schválil rozpočtový výbor Sněmovny. Lze tedy říci, že Hrad již reorganizaci připravil a představil. Z těchto důvodů hodnotíme slib jako splněný.

Před inaugurací

Jedna z prvních tiskových konferencí, na níž Petr Pavel po svém zvolení mluvil o svém programu a připravovaných krocích (video), se konala 1. února 2023, tedy tři dny po jeho výhře ve 2. kole prezidentských voleb. Konkrétně se tehdy jednalo o brífink po Pavlově setkání s premiérem a předsedou Senátu a předsedkyní Sněmovny, kteří se konference také účastnili. Tiskovou konferenci, na které už vystoupil samostatně, svolal Petr Pavel v pátek 3. února 2023.

Další z brífinků se konal např. v pondělí 13. února 2023 po Pavlově schůzce s Milošem Zemanem. V pondělí 20. února pak prezidentova mluvčí Markéta Řeháková na tehdejším tiskovém brífinku sdělila (video, čas 0:09), že se jedná o první z „pravidelných pondělních brífinků programu“ nově zvoleného prezidenta. Tisková konference se následně konala i v pondělí 27. února 2023. O týden později, v pondělí 6. března, pak proběhl brífink, na němž vystoupila jen nynější hradní kancléřka Jana Vohralíková. Tématem tehdy byl především program inaugurace Petra Pavla, která se uskutečnila 9. března 2023.

Po nástupu do funkce

Zavést systém pravidelných brífinků prezident slíbil v dokumentu z 16. března, daný slib se přitom vztahuje k období jeho 100 dní ve funkci, tedy k období začínajícím 9. březnem 2023. Přehled všech tiskovýchkonferencí konaných od tohoto data do 16. června 2023 shrnuje tabulka níže. 

Po Pavlově nástupu do prezidentského úřadu proběhl další brífink v pondělí 13. března, ve stejném týdnu svolal prezident Petr Pavel ještě tři tiskové brífinky. Následující týden, 20. března, se konal další pondělní brífink, kde Petr Pavel představil (video) kritéria pro výběr ústavních soudců a vyjádřil se (video, čas 6:48) také k chystané valorizaci důchodů. Další pondělní brífink následoval až o 14 dní později 3. dubna, a po něm následovala pondělní tisková konference 17. dubna 2023, tudíž za další dva týdny. Od té doby už pravidelný pondělní brífink neproběhl a brífinky prezidenta Petra Pavla se od poloviny dubna 2023 konají nepravidelně.

Prezident Petr Pavel tedy několik týdnů po inauguraci uskutečňoval brífinky pravidelně v pondělí. Od tohoto kroku následně ustoupil a systém v konání tiskových konferencí není. Namísto toho se však uskutečňují časté nepravidelné brífinky, většinou pořádané po Pavlově návštěvě zahraničí či krajů. I na těchto tiskových konferencích mu novináři mohou klást otázky k jeho programu a budoucím krokům. Z těchto důvodů hodnotíme slib jako částečně splněný.

Zdroj: Pražský hrad, ČT24

Prezident Petr Pavel ve svém plánu pro prvních 100 dní ve funkci slíbil otevírat Pražský hrad veřejnosti a v této souvislosti se zavázal, že bude s odborníky na architekturu a veřejný prostor jednat o revitalizaci prostor Hradu a jeho okolí. Zároveň přislíbil, že pro tuto oblast jmenuje externího poradce. Doplňme, že mimo to Petr Pavel také slíbil uspořádat kulatý stůl se zástupci odborné veřejnosti i občanské společnosti na téma kulturního otevírání Hradu.

Historie architektů na Pražském hradě

Najímání architektů pro renovace a údržbu Hradu je historickou tradicí. Pražský hrad byl otevřen veřejnosti již za prezidenta T. G. Masaryka, který spolupracoval se slovinským architektem Jožem Plečnikem. Jeho zásluhou byly upraveny především hradní zahrady, ale i interiér hradního komplexu. Další významné změny proběhly také za prezidenta Václava Havla – ten najal architekta Bořka Šípka, aby obnovil některé prostory Hradu, které byly v průběhu komunistické éry zanedbány.

Během prezidentství Václava Klause a Miloše Zemana se tato praxe neudržela. Prezidenti sice neměli dvorní architekty, přesto se investovalo do rekonstrukcí některých starších částí hradního komplexu.

Josef Pleskot

Petr Pavel se již na konci ledna na své tiskové konferenci ve volebním štábu vyjádřil (video, čas 39:00), že by rád spolupracoval s architektem Josefem Pleskotem, který se podílel na některých architektonických projektech Pražského hradu již za éry Václava Havla v 90. letech. Pleskot se tehdy ke spolupráci s prezidentem Pavlem vyjádřil vstřícně, k osobnímu setkání došlo na konci března, kdy spolu prošli areál Pražského hradu. Na začátku dubna pak Petr Pavel oznámil, že se Josef Pleskot stal jeho externím poradcem pro otázky architektury a v širším kontextu také pro otevírání Hradu.

Na konci května Pleskot pro časopis Forbes také zmínil, že společně s prezidentem plánují kulatý stůl, pro který již vytvořil program a vybral skupinu spolupracujících kolegů z různých oborů. Na dotaz redakce Demagog.cz Josef Pleskot později potvrdil, že se kulatý stůl bude týkat nejen kulturního programu, ale také revitalizace prostor Pražského hradu.

O konání kulatého stolu dále informovala vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Jana Vohralíková během tiskové konference ke 100 dnům prezidenta Petra Pavla (video, čas 7:30). Kulatý stůl proběhl (.pdf, str. 3) 14. června za účasti prezidenta Pavla a pod vedením Josefa Pleskota společně s „historiky, religionisty, památkáři, architekty a zástupci kulturní veřejnosti“. Kompletní výsledky kulatého stolu se dosud zpracovávají, nicméně Jana Vohralíková zmínila (video, čas 8:20), že jedním z výsledků je i vznik dvou poradních orgánů zaměřených na naplňování programu a architekturu.

Závěr

Petr Pavel si v průběhu prvních 100 dní ve funkci prezidenta vybral českého architekta Josefa Pleskota jako svého externího poradce pro otázky architektury a otevírání Hradu. Josef Pleskot poté zorganizoval diskuzi u kulatého stolu na téma revitalizace a otevírání Pražského hradu. Kulatého stolu se zúčastnil také prezident Pavel, jeho slib proto hodnotíme jako splněný.

Petr Pavel se zavázal, že v rámci zlepšování politické kultury v České republice vyzve předsedu vlády a předsedu nejsilnější opoziční strany k pravidelným schůzkám.

Během prvních sto dní ve funkci prezidenta se Petr Pavel sešel jak s premiérem Petrem Fialou, tak i s ostatními ústavními činiteli patřícími ke stranám vládní koalice. Dále Petr Pavel jednal i s poslanci hnutí ANO Karlem Havlíčkem a Alenou Schillerovou, kteří s ním probírali jeho postoj k vládou prosazenému snížení valorizace důchodů. (První taková schůzka proběhla už v únoru 2023, tedy ještě před inaugurací nově zvoleného prezidenta.)

První společná schůzka prezidenta Pavla s premiérem a s předsedou nejsilnější opoziční strany, kterou je v současnosti hnutí ANO, se uskutečnila 2. června 2023. Setkání s prezidentem se tehdy kromě premiéra Fialy a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše účastnili také ředitel zahraničního odboru hradní kanceláře Jaroslav Zajíček, vládní poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar a první místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček. 

Na červnovém setkání se konkrétně řešila koordinace zahraniční politiky, zejména ve spojitosti se summitem NATO a obrannou smlouvou uzavřenou mezi Českou republikou a USA. Došlo také k příslibu dalších schůzek. Petr Pavel na společné tiskové konferenci s premiérem Fialou a Andrejem Babišem konkrétně uvedl (video, čas 3:12), že se všichni tři shodli, že má smysl pokračovat „v debatě na tématech, která mají dlouhodobý charakter“. Jedním z nich by podle Pavla mohla být např. energetika. Dále tehdy Petr Pavel dodal, že by chtěl v těchto jednáních pokračovat. Z těchto důvodů hodnotíme slib jako splněný. Pro úplnost nicméně dodáváme, že ke stanovení konkrétních termínů dalších schůzek nedošlo.

Prezident Petr Pavel představil avizovaný tým poradců 3. dubna 2023, přičemž někteří z nich Pavlovi radili už v rámci jeho volební kampaně. Jak sám uvedl na tiskovém brífinku: „Už jako kandidát na hlavu státu jsem odmítl předstírat, že jsem expertem na všechno. Dobrý prezident nemusí všemu rozumět, ale musí se umět dobře rozhodnout. Dobrý prezident musí umět definovat cíl a obklopit se těmi nejlepšími odborníky, aby se na cestě k naplňování tohoto cíle mohl odborně a informovaně rozhodovat. Právě to bude hlavním posláním našeho expertního týmu.“

Poradní tým, který prezident Pavel představil v dubnu, se skládal z těchto členů:

• Vedoucí poradního týmu – Tomáš Richter
• Poradce pro Ústavu a právní otázky – Jan Kysela
• Poradce pro ekonomiku, hospodářské otázky a finanční trhy – David Marek
• Poradkyně pro sociální politiku a neziskový sektor – Lucie Poláková
• Poradce pro důchodovou reformu, rozpočtovou politiku a finanční sektor – Vladimír Bezděk
• Poradce pro energetiku – Jakub Maščuch
• Poradce pro životní prostředí a udržitelnost – Ladislav Miko

Podle tiskové zprávy Hradu měl tento tým doplnit do konce května 2023 také poradce pro vzdělávání. Pavel uvedl, že by se mělo jednat o někoho, kdo bude mít průřezový přehled o problematice, aby mohla být realizována reforma vzdělávacího systému. Na tiskové konferenci, konané 15. června 2023 a věnované právě hodnocení 100 dní prezidenta v úřadě, šéf prezidentových poradců Tomáš Richter oznámil i toto poslední jméno. Post poradkyně pro vzdělání bude zastávat Silvie Pýchová, která byla do své funkce jmenována 14. června (video, čas 34:53).

Dodejme, že prezident zároveň deklaroval, že kromě výše uvedených stálých poradců bude nepravidelně a dle potřeby spolupracovat například s Danuší Nerudovou v otázkách důchodové reformy nebo se Zdeňkem Tůmou v oblasti bankovnictví a ekonomiky. S Danuší Nerudovou se na Pražském hradě setkal na konci března, kdy Pavel dle jejích slov vyjádřil zájem o konzultace ohledně důchodové reformy či daňové politiky.

Petr Pavel ve svém vyjádření k představení poradního týmu též prohlásil, že do budoucna bude informovat o tom, jak bude s poradním týmem spolupracovat, jaké akce z jejich práce vzejdou (semináře, konference, kulaté stoly apod.) a k jakým závěrům s expertním týmem dojde. Zda se hlava státu s poradním týmem opravdu pravidelně setkává, však z veřejně dostupných zdrojů nelze zjistit.

Petr Pavel tedy na začátku dubna představil většinu členů svého poradního týmu, jak slíbil ve svém plánu na prvních 100 dnů v úřadě. Poslední jméno poradce pro vzdělávání bylo oznámeno na tiskové konferenci konané 15. června. Z veřejně dostupných zdrojů nelze ověřit, zda se s poradci pravidelně setkává, a na přímý dotaz adresovaný mluvčí prezidenta republiky nám nebylo odpovězeno. I přes tuto drobnou výhradu hodnotíme slib jako splněný.

Jednou z oblastí, ve které Petr Pavel slíbil podniknout konkrétní kroky během prvních 100 dní ve funkci, je i pomoc s problémy občanů v regionech. Právě v této spojitosti se zavázal, že v Kanceláři prezidenta republiky (KPR) dojde k vytvoření týmu „odborníků pro vztahy s regiony, místními komunitami a občanskou společností“.

Plánované organizační změny ve struktuře Pražského hradu představila současná hradní kancléřka Jana Vohralíková na tiskové konferenci 4. května 2023. Konkrétně tehdy řekla, že v organizační struktuře potřebovala doplnit celkem 21 míst, 12 z nich přitom získala díky přesunům mezi jednotlivými odbory, dalších devět pozic by mělo vzniknout zcela nově.

Dále tehdy kancléřka uvedla, že jedním z nově vzniklých oddělení (video, čas 8:00) má být oddělení regionální politiky, v jehož čele bude stát Markéta Čuříková. Celé toto oddělení bude podle Vohralíkové spadat pod vnitropolitický odbor vedený politologem Tomášem Lebedou z Univerzity Palackého, který také vznikne v rámci reorganizace. Doplňme, že Lebeda v současnosti stojí v čele analytického odboru.

Markéta Čuříková, původem z Ostravska, byla součástí týmu Petra Pavla už v době jeho volební kampaně, kdy koordinovala spolupráci s regiony, sběr podpisů a výjezdy na Moravu. Dříve pracovala také jako krajská manažerka TOP 09 pro Moravskoslezský kraj.

Celá reorganizace prezidentské kanceláře měla původně proběhnout už 1. května 2023. Kancléřka Vohralíková nicméně na začátku května uvedla, že počítá se zahájením změn od 1. června. Později došlo k dalšímu odložení, podle novějšího vyjádření kancléřky je spuštění reorganizace plánováno až na 1. července 2023. K vytvoření oddělení regionální politiky by tak mělo dojít až v tomto termínu. Také sama Markéta Čuříková pro Demagog.cz potvrdila, že vznik tohoto oddělení je navázán na změnu vstupující v platnost 1. července, jelikož jeho vytvoření závisí na vzniku nadřazeného vnitropolitického odboru.

Doplňme, že cílem reorganizace jako takové je podle Vohralíkové (video, čas 1:32) hlavně to, aby klíčové agendy, jako jsou finance, HR, IT, právo či programové záležitosti, spadaly přímo pod Kancelář prezidenta republiky a mohly být řízeny jednotně. Podle plánů Hradu má dojít k rozšíření počtu zaměstnanců prezidentské kanceláře, ovšem nikoliv k navýšení nákladů na provoz. Jak jsme zmínili výše, Hrad počítá s tím, že v rámci reorganizace vznikne 9 míst zcela nově a dalších 12 pozic prostřednictvím přesunů mezi odbory. Vohralíková také v červnu uvedla, že má dojít k přesunu 43 osob pracujících ve Správě Pražského hradu, která je příspěvkovou organizací zřízenou Kanceláří prezidenta republiky, přímo pod KPR.

Rozpočtem prezidentské kanceláře a přesuny prostředků ze Správy Pražského hradu do KPR se 7. června zabýval rozpočtový výbor Sněmovny (.pdf, str. 2), který tyto změny schválil (.pdf). Dokument, který Kancelář prezidenta zaslala rozpočtovému výboru a který projektu Demagog.cz poskytla členka tohoto výboru Barbora Urbanová (STAN), například uvádí, že personální posílení by se mělo dotknout hlavně dlouhodobě poddimenzovaných odborů. Jednat se má o odbory bezpečnostní, zahraniční, protokolu, komunikace i o odbor vnitřní politiky, pod který by mělo podle plánů Hradu spadat právě oddělení regionální politiky.

Oddělení regionální politiky v Kanceláři prezidenta republiky tedy během 100 dní Petra Pavla ve funkci ještě oficiálně fungovat nezačalo. KPR nicméně podnikla kroky k tomu, aby v prezidentské kanceláři mohlo dojít k vytvoření nových pozic a posílení některých nových odborů, včetně vnitropolitického, pod nějž má oddělení regionální politiky patřit. Kancelář prezidenta republiky již také představila jméno vedoucí tohoto oddělení, kterou se má od 1. července stát Markéta Čuříková. Slib z těchto důvodů hodnotíme jako částečně splněný.

Prezident Petr Pavel seznámil veřejnost s procesem výběru kandidátů na ústavní soudce na tiskové konferenci, která se konala 20. března 2023. Tentýž den byl postup zveřejněn i na webu Hradu, který jej definoval v pěti následujících krocích (.pdf, str. 1):

1. „KPR obešle 23 institucí (Nejvyšší soud, Nejvyšší Správní soud, Vrchní soudy, Soudcovskou unii, Unii státních zástupců, Unii podnikových právníků, Advokátní komoru, Notářskou komoru, Ústav státu a práva AV ČR, právnické fakulty, Krajské soudy) s výzvou nominovat a zdůvodnit možné kandidáty do Ústavního soudu.
2. Vhodné kandidáty vyhodnotí a poté doporučí Konzultační panel pod vedením prof. Jana Kysely, ve složení: JUDr. Eliška Wagnerová, JUDr. Ivana Janů, Mgr. Anna Šabatová, Doc. JUDr. Marek Antoš, Doc. JUDr. David Kosař, Mgr. Jiří Šesták
3. Konzultační panel se setká s prezidentem republiky k představení kandidátů.
4. Navržení kandidáti se setkají s prezidentem na osobním pohovoru.
5. Jména vybraných kandidátů dostane ke schválení Senát Parlamentu České republiky. Jmenování ústavních soudců bude následovat bezprostředně po schválení Senátem."

Prezident nepředstavil pouze samotný postup, ale také kritéria, na jejichž základě by měli být jednotliví ústavní soudci vybráni. Důraz měl být kladen na odbornost, pestrost v rámci profesního původu kandidátů, hodnotovou i názorovou různorodost i generační zastoupení. Zásadní měla být rovněž regionální rozrůzněnost či genderová vyváženost (.pdf, str. 1–2). K výběru kandidátů podle zadaných kritérií pak měla přispět i pestrost konzultačního panelu, jehož členy dokument také představil (.pdf, str. 2–5).

Dodejme, že procedura, kterou Petr Pavel představil, vyvolala u odborníků i politiků smíšené reakce – zatímco někteří její transparentnost uvítali, jiní proces vnímali jako poněkud nedůstojný vzhledem k odbornosti nominovaných kandidátů. Místopředseda Nejvyššího soudu Petr Šuk pak kritizoval, že první kandidáti na ústavní soudce dle něj byli známi ještě před tím, než celý proces oznámený prezidentem mohl začít.

Závěr

Petr Pavel tedy během prvních 100 dnů v úřadu představil proces výběru kandidátů na pozice ústavních soudců. Kromě postupu zveřejnil i kritéria, kterými se mají nominace řídit. Slib proto hodnotíme jako splněný.

Šetření Nejvyššího kontrolního úřadu

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) je nezávislý orgán, který, ze své pravomoci dané Ústavou, prověřuje, jak stát hospodaří se státním majetkem. V únoru 2022, tedy v době, kdy prezidentský post zastával Miloš Zeman, se NKÚ začal zabývat kontrolou Kanceláře prezidenta republiky (KPR) a Správy Pražského hradu. (Upřesněme, že Správa Pražského hradu je příspěvkovou organizací, jejímž zřizovatelem je KPR.)

Cílem kontroly konkrétně bylo „prověřit, zda Kancelář prezidenta republiky a příspěvková organizace Správa Pražského hradu hospodařily s majetkem státu a s peněžními prostředky státního rozpočtu v souladu s právními předpisy, účelně a hospodárně a zda při vedení účetnictví postupovaly v souladu s právními předpisy“. Kontrola se původně měla týkat pouze dvou výše zmíněných subjektů, Kolegium NKÚ však v květnu 2022 přidalo do prověřování i Lesní správu Lány.

V současné době (k 16. červnu 2023) je tato konkrétní kontrola ukončená, NKÚ ale závěrečnou zprávu dosud nezveřejnil. S publikací totiž čeká na souhlas policie, která se výsledky kontroly zabývá. Mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej na konci března 2023 potvrdil, že NCOZ mimo jiné právě na základě závěrů kontroly NKÚ prověřuje, jestli se v některých případech nestal trestný čin, a že byly zahájeny úkony trestního řízení. 

Mluvčí NKÚ Hana Kadečková uvedla, že za standardních okolností by bylo možné závěry šetření po schválení kolegiem NKÚ publikovat. Kvůli tomu, že orgány činné v trestním řízení v této věci požádaly o součinnost, je ale dle jejího vyjádření NKÚ prozatím vázán mlčenlivostí.

Doplňme, že Petr Pavel se na začátku února 2023 sešel s prezidentem NKÚ Miloslavem Kalou, se kterým mluvil o možnosti provést na Hradě další kontrolu. Pavel tehdy uvedl, že chce mít „klidné svědomí“, že to, co jako nový prezident převezme, bude v pořádku. Kala však označil za nereálné, že by se další audit stihl provést do Pavlovy inaugurace 9. března, jelikož by podle něj celý proces trval několik měsíců. Zároveň Kala v té době zmiňoval, že prezidenta nemůže informovat o konkrétních závěrech kontroly započaté v roce 2022, jelikož je vázán mlčenlivostí.

Petr Pavel po této schůzce na svém twitterovém účtu uvedl, že mu Kala nabídl, že mu po zveřejnění výsledků kontroly odpoví na jeho dotazy. Dále k tomu Pavel napsal, že o dalším případném auditu bude s Kalou „jednat až následně“.

Závěr

NKÚ závěrečnou zprávu o kontrole týkající se Kanceláře prezidenta republiky a jejích dvou příspěvkových organizací (Správy pražského hradu a Lesní správy Lány) již dokončil, dosud (k datu 16. června 2023) ji však nepublikoval. Mluvčí NKÚ Hana Kadečková na dotaz Demagog.cz potvrdila, že NKÚ u tohoto konkrétního kontrolního šetření poskytuje již od ledna 2023 součinnost orgánům činným v trestním řízení, a je tudíž vázán mlčenlivostí. Zveřejnění kontrolního závěru je možné až po souhlasu příslušného orgánu. Tento postup přitom vychází ze zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu.

Mluvčí pro Demagog.cz též potvrdila, že Kancelář prezidenta republiky a ostatní kontrolované subjekty mají k dispozici neveřejné kontrolní protokoly, na základě nichž pak vzniká finální kontrolní závěr NKÚ. Schválený kontrolní závěr však k dispozici zatím není. Prezident NKÚ Miloslav Kala sdělil prezidentu Pavlovi v únoru 2023 totéž, tedy že ho o závěrech nemůže informovat, protože je vázán mlčenlivostí.

Konkrétní závěry šetření tedy nejsou dosud publikovány a podle dostupných informací nejsou známy ani prezidentovi. Jelikož za 100 dnů prezidenta Pavla ve funkci prezidenta Hrad veřejnost o zavedení opatření neinformoval, nelze slib označit jako splněný, a z uvedených důvodů jej hodnotíme jako porušený.

Prezident Petr Pavel se s představiteli EU a NATO setkal během své návštěvy Bruselu, která proběhla 19.–21. dubna 2023. Nejdříve se setkal s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem, se kterým hovořil např. o konfliktu na Ukrajině nebo o Číně, kterou Stoltenberg označil za strategickou výzvu.

Během své cesty se prezident Petr Pavel sešel i s předsedou Vojenského výboru NATO Robem Bauerem, se kterým mluvil např. o obranném plánu Severoatlantické aliance v rámci příprav na červencový summit ve Vilniusu. Dodejme, že Pavel se následně zúčastnil neformální diskuze se zástupci bruselských think-tanků o aktuálních tématech evropské politiky. „Snažil jsem se je přesvědčit, že naše část Evropy by na unijní půdě mohla být víc slyšet. A to především s ohledem na zkušenost, kterou jsme prožili během války na Ukrajině. A také s ohledem na výsledky předsednictví EU, kdy Česko ukázalo, že umí hledat řešení a dalo přednost společným před vlastními zájmy,“ řekl Petr Pavel.

Ke konci své cesty se prezident Pavel setkal i s vrcholnými představiteli Evropské unie. S předsedou Evropské rady Charlesem Michelem mluvil o důležitosti jednotného postupu v otázkách Číny a Ukrajiny. Pavel po jednání uvedl, že by Česko mělo tlačit na to, aby EU zahájila přístupová jednání s Ukrajinou o vstupu do EU již během letošního roku.

Český prezident se na lavičce Václava Havla v Bruselu setkal také s předsedkyní Evropského parlamentu Robertou Metsolou, se kterou hovořil o extremismu, populismu a o přístupu k migraci, který by dle nich neměl být založený na kvótách, ale na racionální strategii k ochraně vnějších hranic a k azylové politice.

Původně se měl Petr Pavel v Bruselu sejít i s předsedkyní Evropské komise (EK) Ursulou von der Leyen. Ta ale kvůli narození vnuka odcestovala do Německa, a schůzka se tak přesunula na 2. května 2023. Prezident předsedkyni Evropské komise přijal na Pražském hradě, kde spolu jednali o aktuální pomoci Ukrajině, budoucnosti vztahů EU se Spojenými státy americkými a Čínou, klimatické politice či o posilování samostatnosti EU v otázce klíčových surovin. Doplňme, že von der Leyen poté na tiskové konferenci poděkovala České republice mimo jiné za přijetí ukrajinských uprchlíků a za úspěšné předsednictví v Radě EU.

Prezident Petr Pavel se tedy během prvních sta dnů v úřadě setkal s vrcholnými představiteli jak Severoatlantické aliance, tak Evropské unie. V dubnu 2023 jednal s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem či s předsedou Vojenského výboru Aliance Robem Bauerem. Pavel se setkal rovněž s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem, předsedkyní Evropského parlamentu Robertou Metsolou a v květnu i s předsedkyní EK Ursulou von der Leyen. Slib proto hodnotíme jako splněný.

Slovensko

První cesta českého prezidenta tradičně vedla na Slovensko. Petr Pavel tuto zemi navštívil 13. března 2023, ani ne týden po své inauguraci 9. března. Setkal se nejen se slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou, ale také s tehdejším slovenským premiérem Eduardem Hegerem a předsedou Národní rady (parlamentu) Borisem Kollárem.

Představitelé obou států spolu jednali především o spolupráci Česka a Slovenska jak na bilaterální rovině, tak v rámci Visegrádské čtyřky. Mluvili také o roli obou zemí v poválečné obnově Ukrajiny.

Polsko

Polsko prezident Pavel navštívil 16. a 17. března 2023, kdy se setkal jak s prezidentem Andrzejem Dudou, tak s premiérem Mateuszem Morawieckým. Prezidenti projednali především plánovanou spolupráci při obnově Ukrajiny, ale mluvili například také o možných regionálních projektech, které by se mohly týkat výstavby dopravní a energetické sítě.

Kromě bezpečnostních témat týkajících se Ukrajiny a její obnovy mluvil prezident Pavel s premiérem Morawieckým mj. také o plynovodu Stork II a probíhajícím projektu dostavby dálnice D11, která by se v budoucnu měla napojit na polskou rychlostní silnici S3. Morawiecki později na twitteru o setkání uvedl, že bylo „důležité pro prohloubení vztahů“ Polska a Česka a pro rozvoj bezpečnosti v regionu.

Německo

Do Berlína přijel Petr Pavel 21. března 2023. Během první oficiální návštěvy Německa po své inauguraci se Petr Pavel setkal s prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem a německým kancléřem Olafem Scholzem.

Setkání se týkala především podpory Ukrajiny. S kancléřem Scholzem Pavel mluvil např. o energetické krizi a o návrhu, že by česko-německý strategický dialog probíhal místo na ministerské úrovni přímo na úrovni šéfů vlád.

V Německu se Pavel sešel i s bývalým dlouhodobým poradcem Angely Merkelové pro oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky Christophem Heusgenem, který je v současnosti šéfem Mnichovské bezpečnostní konference.

Rakousko

Jako poslední navštívil prezident Pavel Rakousko, a to ve dnech 31. května a 1. června 2023. Ve Vídni se Pavel setkal s rakouským prezidentem Alexanderem Van der Bellenem a později také s předsedou Národní rady Rakouska Wolfgangem Sobotkou.

Hlavy států opět mluvily o pomoci Ukrajině, Pavel rakouským představitelům nabídl také možnost modernizace jejich letectva. S předsedou Národní rady a rakouskou ministryní obrany Klaudií Tannerovou jednal prezident Pavel mj. právě o možnosti modernizace armády.

Prezident Petr Pavel svůj plán pro prvních 100 dní ve funkci představil týden po své inauguraci v březnu 2023. V rámci osmi hlavních bodů si mj. stanovil cíl zvyšovat politickou kulturu v zemi. Jako jeden ze způsobů naplňování tohoto závazku Pavel zmínil i plán svolat první schůzi vrcholných ústavních činitelů a ministra zahraničí s cílem koordinovat zahraniční politiku.

Zmiňme, že prezident Pavel se s vrcholnými ústavními činiteli setkal ještě v únoru letošního roku před nástupem do funkce, kdy na společnou schůzku pozval premiéra Petra Fialu (ODS), předsedkyni Poslanecké sněmovny Pekarovou Adamovou (TOP 09) a předsedu Senátu Miloše Vystrčila (ODS). Jednání se tehdy nicméně neúčastnil ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti).

V květnu 2023 pak prezident Pavel oznámil plánovanou schůzi s nejvyššími ústavními činiteli, tentokrát i s ministrem zahraničí Lipavským. Setkání se odehrálo 31. května 2023 a důvodem pro jeho uspořádání byla snaha koordinovat zahraniční politiku. Podle slov hlavy státu se politici zabývali vztahy se sousedními státy, situací na Ukrajině s ohledem na nadcházející summit NATO a také Čínou a vztahem k Tchaj-wanu. Jan Lipavský po schůzce také oznámil, že Česko bude kandidovat na nestálé členství v Radě bezpečnosti OSN v letech 2032 a 2033. Dodejme, že podobné schůzky prezidenta s ústavními činiteli ohledně zahraniční politiky by se měly konat zhruba jednou za půl roku.

Prezident Petr Pavel tedy svůj závazek uskutečnit společnou schůzi nejvyšších ústavních činitelů ČR a ministra zahraničních věcí s cílem zajistit koordinaci zahraniční politiky státu dodržel. Slib proto hodnotíme jako splněný.