Evropská politika energetiky a klimatu

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť se 5. února konalo hlasování v Evropském parlamentu o energetice a klimatu.

Evropský parlament na základě hlasování (341 pro, 263 proti a 26 se zdrželo) vyzval, že státy EU do roku 2030 sníží emise CO2 o 40 %, budou mít podíl z obnovitelných zdrojů 30 % a zvýší energetickou účinnost o 40 %.

Návrh celého usnesení, jež bylo odhlasováno, a jeho body lze nalézt zde.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť nelze dokázat přímou implikaci nově zvoleného rámce EU pro politiku v oblasti energetiky a klimatu a vyššími energetickými náklady českých výrobců.

Evropský parlament na základě hlasování vyzval, že státy EU do roku 2030 sníží emise CO2 o 40 %, budou mít podíl z obnovitelných zdrojů 30 % a zvýší energetickou účinnost o 40 %.

Podle Zprávy cen a nákladu na energie (. pdf EN) budou tímto nově zvoleným rámcem nejvíce zatíženy energeticky intenzivní části průmyslu, jako chemický, hutnický a papírenský.

Zpráva ale také udává (str. 137), že i přes zvyšující se cenu energií by mělo docházet ke zvyšování energetické účinnosti a náklady na energie by tak růst nemusely.

Výrok europoslance Tošenovského tak hodnotíme jako neověřitelný.

Tisková zpráva Evropského parlamentu výrok potvrzuje: „Parlament ve středu [5. února 2014, pozn. Demagog.cz] schváleném usnesení vyzývá Komisi a členské státy EU, aby stanovily pro rok 2030 cíl na snížení domácích emisí skleníkových plynů alespoň o 40 % oproti hodnotám z roku 1990. V souladu s výzkumy o nákladově efektivním potenciálu rovněž požaduje stanovit cíl na zvýšení energetické účinnosti o 40 %, a závazek, aby alespoň 30 % celkové konečné spotřeby energie pocházelo z obnovitelných zdrojů energie.“

Poslanci ČSSD hlasovali pro usnesení o rámci politiky pro klima a energetiku, které nesouhlasí se stanoviskem Sobotkovy vlády, nepodařilo se nám však ověřit, zda se někteří sociálnědemokratičtí zástupci podíleli na podobě finální zprávy.

Usnesení o rámci politiky pro klima a energetiku do roku 2030 bylo přijato 5. února 2014, přičemž z českých europoslanců a europoslankyň pro něj hlasovali pouze zástupci ČSSD a Zuzana Roithová. Sobotkův kabinet přitom skutečně požaduje mírnější závazky než ty přijaté Evropským parlamentem. Europoslanci však tímto stanoviskem nejsou nijak vázáni, neboť„vykonávají svůj mandát nezávisle“.

Přijatý návrh usnesení vypracoval Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku. Členem prvního jmenovaného je i sociální demokrat Pavel Poc, který se účastnil ([2] .pdf, str. 3) společného jednání obou výborů, na němž se projednával Rámec politiky pro klima a energetiku. Neboť však nejsou dostupné záznamy jednání výborů, nemůžeme určit, zda se podílel na konkrétní podobě konečného návrhu. Poc přinejmenším Rámec pro klimatickou a energetickou politiku do roku 2030 jednoznačně podporuje, případné zapojení kteréhokoliv ze zástupců ČSSD na finálním návrhu jsme ale bohužel nedohledali.

Frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR) je dlouhodobě proti závazným cílům v oblasti klimatu a energetiky, v případě dopadů na národní státy je ECR pro spravedlivou alokaci zátěže politiky ochrany klimatu mezi členské státy EU (opět za předpokladu nezávaznosti jejích cílů). Příklady lze nalézt zvláště ve vyjádřeních evropského poslance Szymańského (např. zde, zde, zde a zde; eng).

Bod klima a energetika je jedním z bodů programu jednání Evropské rady v Bruselu ve dnech 20.–21. března 2014. Lze předpokládat, že přijaté usnesení Evropského parlamentu o politice EU v oblasti energetiky a klimatu bude jedním z faktorů, který bude mít vliv na průběh jednání Rady.

Přijaté pozměňovací návrhy (např. č. 10, 12, 13, 57, 58, 59 apod.) míří k relativně silnější podobě návrhu nařízení, než byla verze připravená Evropskou komisí. Pro návrh nařízení o fluorovaných skleníkových plynech hlasovali všichni europoslanci socialistické frakce S&D (.pdf, str. 48), na základě čehož označujeme výrok za pravdivý.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, neboť v USA ceny elektrické energie neklesají, klesá pouze cena plynu, jak dokládají data U.S. Energy Information Administration.

(zdroj: eia.gov)

Americká data ukazují, že cena elektřiny stoupala zhruba do roku 2008 a od té doby pouze kolísá. Ceny zemního plynu naproti tomu od roku 2008 poklesly.

V Evropské unii je zemní plyn třikrát až čtyřikrát dražší než v USA. Přitom od roku 2008 v EU cena plynu i elektrické energie narůstá (.pdf, str. 4–5).

Na začátku musíme upozornit na to, že vzhledem ke komplexnosti jednání v rámci EU a širokých možnostech neformálního jednání nelze ověřit, jestli navrhovaný rámec je nebo není kompromisním návrhem. V tomto výroku se tedy zaměřujeme na oficiální jednání, o kterých Evžen Tošenovský mluví v druhé části.

Ve středu 22. ledna 2014 vydala Evropská komise Sdělení nastiňující budoucí politický rámec EU v oblasti klimatické a energetické politiky – ZELENÁ KNIHA – Rámec politiky pro klima a energetiku do roku 2030 (pdf.).

Sdělení nejsou závaznými právními akty, ale některá z nich mají závažné faktické účinky v oblasti aplikace práva. Sdělení může mít různou povahu. Obsahově obecnější může mít formu tzv. zelené či bílé knihy, v níž se shrnují stanoviska členských států k určitému problému, která pak mohou být základem budoucího návrhu legislativního opatření.

Po uveřejnění sdělení Komise je postup následující: veřejná konzultace (do diskusí formou připomínek může vstoupit prakticky kdokoliv) → uveřejnění legislativního návrhu → legislativní proces. V samotné EU o legislativním návrhu zpravidla jedná Rada, Evropský parlament, Hospodářský a sociální výbor a Výbor regionů, přičemž klíčová je role dvou prvně zmiňovaných institucí.

(Podrobnější informace o legislativním procesu v jednotlivých institucích naleznete zde).

V tiskové zprávě Evropské Komise se uvádí, že se dále předpokládá posouzení tohoto rámce Evropskou radou na jarním zasedání ve dnech 20. – 21. března tohoto roku.

Na začátku února europoslanci na planetárním zasedání ve Štrasburku odhlasovali tři závazné cíle ve stanovisku, na jehož vypracování se podílely výbory pro energetiku a životní prostředí.

Redukce emisí skleníkových plynů o 40 %, navýšení podílu obnovitelných zdrojů energie na 30 % a zvýšení energetické účinnosti na 40 % do roku 2030 by mělo být podle Parlamentu závazné.

Evropští poslanci tak dali jasně najevo, že nepodpoří návrh Komise stanovující pouze jeden závazný cíl pro snížení emisí oxidu uhličitého o 40 % a nezávazný cíl pro obnovitelné zdroje.

Oficiální jednání mezi institucemi tedy skutečně neprobíhala, Evropská rada bude o rámci formálně jednat na teprve chystaném setkání.

Podle serveru Svazu průmyslu a dopravy ČR zaměstnavatelské a průmyslové svazy střední a východní Evropy, konkrétně ČR, Slovenska, Rakouska, Maďarska, Slovinska a Chorvatska, vyjádřily v rámci společné pracovní platformy CEE-iniciativy svůj odmítavý postoj k jednostrannému závazku na snížení emisí CO2 o 40 % do roku 2030 v dopise (.pdf) adresovaném Güntheru Oettingerovi, evropskému komisaři pro energetiku, a dalším komisařům.

Česká republika (.pdf) s většinou cílů Rámce politiky pro klima a energetiku do roku 2030 (.pdf) nesouhlasí nebo k nim má výhrady či připomínky. ČR zásadně nesouhlasí se stanovováním nových závazků jdoucích za rok 2020 v oblasti obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti a v současné době zastává rezervované stanovisko k dalšímu politickému rámci po roce 2020. ČR také vyzývá Evropskou komisi k další hlubší diskuzi a analýzám, preferuje nezávaznost cílů v oblasti energetiky pro členské státy. ČR také nepodporuje stanovení závazného cíle pro obnovitelné zdroje po roce 2020.

Dne 5. února 2014 se v Evropském parlamentu na plenárním zasedání hlasovalo o klimatické a energetické politice do roku 2030. Vzhledem ke komplexnosti možných neformálních jednání mezi oběma institucemi nebude posuzováno, zda se jedná o kompromisní návrh vzešlý z jednání s Evropskou radou, či nikoliv. Bod klima a energetika je jedním z bodů programu jednání Evropské rady v Bruselu ve dnech 20.–21. března 2014.

Výrok na základě výše uvedeného hodnotíme jako pravdivý.

Na základě uvedených zdrojů je výrok poslance Evropského parlamentu za ČSSD Pavla Poce hodnocen jako pravda.

Energetická bezpečnost je v oblasti energetiky důležitým tématem pro Evropskou unii jak od druhé poloviny (.pdf) 20. století, tak v současné době pro rok 2014.

Kromě diverzifikace energetických zdrojů patří mezi další cíle (.pdf) úspora energie spojená s energetickou účinností, zefektivnění evropského trhu s energiemi spojené s přijatelnými cenami energií, zdokonalení energetických sítí související s bezpečností dodávek energie a podpora nových technologií spojenou s podporou obnovitelných zdrojů. Všechny tyto dílčí cíle vedou k jednotnému cíli, a to snížit závislost na dovozu fosilních paliv.

Rámec (.pdf) politiky pro klima a energetiku do roku 2030 skutečně nijak nebrání využívání jaderné energie. Hovoří o zvýšení poměru energie z obnovitelných zdrojů, s konkrétními cíli pro jednotlivé státy. Cílový podíl obnovitelných zdrojů v rámci celé EU je však stanoven na 20 %. Státy mají navíc velkou volnost ve způsobu, jakým stanoveného procenta dosáhnou. Jaderná energie není v celém dokumentu nijak vyloučena, výrok proto hodnotíme jako pravdivý.